Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy v Brně » Archiv diskuse Trolejbusy v Brně do 23. 1. 2021

Archiv diskuse Trolejbusy v Brně do 23. 1. 2021

autor	příspěvek
Zplgul	Sobota, 16. ledna 2021 - 19:16:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 188 Registrován: 1-2019	Moc děkuji za odpovědi! Takže pokud to chápu správně, dnes by již všechny tr měly umět brzdit elektrickou brzdou i po vypadnutí sběračů? A možnost mít oba směry pod proudem je tedy pouze u výhybek, zatímco u křížení či souběhů to nejde, protože se nestaví předem?
Trollino_15	Sobota, 16. ledna 2021 - 19:24:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6055 Registrován: 2-2005	A možnost mít oba směry pod proudem je tedy pouze u výhybek, zatímco u křížení či souběhů to nejde, protože se nestaví předem? Ano, tak to dnes je. Určitě by šel vymyslet i kříž, který se dá projet oběma směry pod proudem, ale bylo by to složité (kříž by musel dopředu vědět o tom, že kterého směru se k němu blíží vůz a ten by skutečně musel projet první, což se na křižovatkách těžko zařizuje), tedy drahé a tedy zbytečné. Provozně si to neumím vůbec představit. (Příspěvek byl editován uživatelem Trollino_15.) MHD je pro lidi ! ! !
Jenki	Sobota, 16. ledna 2021 - 19:40:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5714 Registrován: 5-2002	TMB: "Jak to je u asynchronních vozů dnes mohou napsat povolanější." Při výpadku napětí v troleji (resp. poklesu vstupního napětí pod nastavenou hranici) začne pohon mírně přibržďovat tak, aby rekuperace udržela napětí na filtru na dostatečné hodnotě. Náboj ve filtru měniče je dostatečně velký na to, aby došlo k aktivaci EDB v momentu výpadku napájení. Brzdný moment je opravdu slaboučký, ne 80A jak příprava brzdy v T3 se zrychlem. Paranoidní uživatelé (zejm. ti německy hovořící) si mohou přiobjednat také možnost "nakopnutí" buzení ze sítě 24V (např. při vjezdu do zkratovaného úseku dojde k vybití filtru pohonu tak rychle, že se přechod do EDB nestihne realizovat). Dle diagnostických dat z pohonů se to asi tak 3 - 4x ročně opravdu stane. Pokud z jakéhokoliv důvodu EDB nenaběhne, nebo dokonce pohon úplně "umře", automaticky se místo EDB aktivuje vzduch (trolejbus), resp. hydraulika / mechanika (tramvaj).
Phd	Sobota, 16. ledna 2021 - 20:56:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 830 Registrován: 2-2007	Trollino_15: Třeba by odpověď na otázku daly Pardubice na Masarykově náměstí, u kterých jsem se inspiroval v Teplicích na Šanově II. I když je celé křížení pojížděné pod proudem, přesto musí být dva kříže křižující opačný pól izolovány.
-OndraS	Sobota, 16. ledna 2021 - 21:24:09
Neregistrovaný host	Já znám dva provozované typy, co na beznapětí nebrzdí EDB. - Jednak jakákoliv 14Tr, protože i ty, co to uměly, o tuto funkci přišly demontaží zdroje buzení, který byl velmi poruchový. U 14Tr17/6M tj "eMka" už z výroby nic takového ani nebylo. - No a z těch "moderních" pak 21TrAC. Pokud člověk zadá EDB pod napětím a během toho přejede do sekce nebo obecně se dostane do stavu bez napětí, EDB brzdí dál. Ovšem jakmile je EDB zadána už na úseku bez napětí nebo po výpadku fají, EDB = nula. V kombinaci s tím, že ACčko jinak na EDB brzdí velmi intenzivně a tudíž není potřeba moc hrabat do vzduchu ani při zabrždění, a tudíž bubnové brzdy jsou třeba v dešti nebo vlhkém počasí zezačátku dost laxní, je o radost během vypadku fají postaráno. Vypadne faja, snažíte se rychle zabrzdit a EDB nic. Prošlápnete se až do vzduchu, a ono to je takový nijaký. Myslím že už dost řidičů, co mezi hromadou sériovych 21Tr co tu provozujeme, najednou jednou za rok sednou do toho asynchronního pravěku, si měnilo kalhoty
Trollino_15	Sobota, 16. ledna 2021 - 21:57:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6056 Registrován: 2-2005	Phd: Já měl spíš na mysli křížení dvou různých tratí, např. v křižovatkách. Tady ta objízdná stopa je něco trošku jiného a hlavně není celá projížděná pod proudem, když jsou na ní dva mrtváky oddělující odlišné póly. Aby to tady bylo projížděné pod proudem, musely by sekce být ve všech směrech a k tomu nějaký počítač, vyhodnocující, odkud kam vůz jede, podle čehož by pouštěl do kolizního úseku + nebo -. Jenže to v praxi znamená, že by od vstupního přes kříž po výstupní kontakt (tedy několik metrů) nesměl být jiný vůz, než ten, o kterém počítač ví. A řidič by musel být informován o tom, že je vše nastavené správně. Což by třeba o kus dál na křižovatce působilo značně problematický (trolejbus by musel čekat někde u navěstidla a ne na místě logickém vzhledem k provozu). Čili abych to ukončil, teoreticky to lze, ale provozně je to nesmysl. MHD je pro lidi ! ! !
TMB	Sobota, 16. ledna 2021 - 22:17:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1076 Registrován: 3-2013	Dnes to už nemá význam, ale napadlo mě, jestli nešlo ten brzdový obvod klasických tyristoráků zapojit standardně - motor, odpory. Regulaci proudu neřešit odbočkami odporů, ale tyristorem, paraleně připojeným k brzdovému odporu, který by se při poklesu rychlosti více otevíral, takže by se součtový "odpor" paraleně spojených odporů a tyristoru snižoval.
Storm_ice	Neděle, 17. ledna 2021 - 00:04:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 160 Registrován: 9-2005	Trollino_15 Tak pokud by tam bylo řízení podobné výhybce, možná by bylo lehčí udělat základní nastavení polarity v kříži tam, kde je větší provoz a "přehození" polarity pomocí induktivního senzoru kde je provoz menší, popř. pomalejší a další senzor dát za křížení pro vrácení do základního postavení. To by pak ukazovala signalizace, např. něco jako je info o beznapěťovém stavu. Ale jak jsi psal, je to stejně jako u výhybek jen na problematická místa a nemá smysl to nějak rozšiřovat.
Zplgul	Neděle, 17. ledna 2021 - 08:02:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 1-2019	Chtěl bych moc poděkovat všem, kteří mi odpověděli, tolik reakcí jsem ani nečekal, díky!
Tr_man	Neděle, 17. ledna 2021 - 09:29:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3662 Registrován: 1-2005	V Pardubicích žádný úsek s přepínáním polarity není. Jedná se o předjížděcí stopu, která umožňuje obsluhu obou zastávek a pokračování dále bez čekání. Na začátku je mechanická výhybka (sjíždění stopy z Palackého + 17. listopadu a z třídy Míru), elektrická výhybka, pak je první zastávka, křížení (zmiňované Phd) a druhá zastávka. Izolace na křížení jsou rozmístěny tak, aby každý směr měl jeden kratší izolovaný úsek. Podrobnější schéma včetně toho, jak by to vypadalo, kdyby izolace byly pouze v jednom směru, je na následujícím obrázku: (zeleně úseky s proudem, červeně bez proudu, šipky jsou na straně cílového směru) Křížení je nad přechodem pro chodce, takže ve směru zleva doprava dřív trolejbus při zastavení před přechodem neměl zas tak moc prostoru na rozjetí (a to se nebudeme bavit o tom, jaký tankodrom to byl, když byly na Masarykáči kostky), ale přejetí izolace to v pohodě umožnilo. Pokud by měl ve svém směru dvě izolace za sebou, pak by asi na přejetí celého úseku neměl při rozjezdu dostatečnou rychlost. Jedinou nevýhodu má směr zleva doprava v tom, že při uvíznutí musí dvakrát přesadit oba sběrače, jinak by se v křížení srazily. Směr zprava doleva musí dvakrát přesadit jen jeden, a nepamatuju si, že bych v tomhle směru někdy viděl trolejbus na izolaci http://pardubickamhd.cz - fotogalerie a informace z MHD v Pardubicích
9_tr	Neděle, 17. ledna 2021 - 09:52:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6409 Registrován: 6-2005	Zplgul: Doplním, že moderní vozy 26Tr apod. také někdy nebrzdí EDB. Většinou při výpadku sběračů v nižší rychlosti. V DPmJ máme myčku, kam se najíždí do vypnutého úseku, ale bez zkratování. Jelikož se jede cca 10-15km/h,tak se brzdí vzduchem, ale i tak výjimečně se podaří, že se EDB nabudí. Pedál je zkonstruován tak, že v první, malé části zdvihu se aktivuje EDB a dále se ovládá vzduch pomocí mechanického brzdiče. Když nejde EDB, brzdí to stejně jako třeba autobus, mechanicky. Teď námět pro odbornou část: u 26Tr se mně pravidelně stávalo, že při zadání tlačítka antivýhybka a následně vjezdu do zkratovaného úseku (typicky výhybka, na klasickém děliči snad ne) za nějaký čas, cca 1 sec., EDB vypla a bylo nutné pedál pustit a znovu šlápnout. Před křižovatkou s červenou a stojícími auty moc príma věc. Výhybka, kterou lze projíždět pod proudem, je řešena tak, že křížení je v obou směrech izolované odpovídajícími diodovými děliči, a pro křížení je samostatná ovládací bedna, která dle polohy jazyků pouští odpovídající polaritu. Na stránkách plzeňské trolejbusy fotky asi nemají. Nenašel jsem. V případě poruchy musí být křížení bez polarity, protože tyto děliče nelze užívat pro oddělení opačných polarit, resp. nelze přes ně v tomto případě odebírat proud. V čem to je jiné, jen délka izolovaného úseku. A z technického hlediska, když je u Mrakodrapu sjížděcí výhybka, která má křížení průjezdné pod proudem, tak proč by nemohlo být i křížení. Vždyť na to stačí stykač a kontakt na troleji, který jej přepne do správné polohy. Makrelu neumeješ.
Storm_ice	Neděle, 17. ledna 2021 - 11:59:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 161 Registrován: 9-2005	Trollino_15: "Ovšem když má výhybka závadu, pak jsou mrtvé pochopitelně oba směry, přestože stavění výhybky funguje správně (aktuální problém s jednou výhybkou u Mraku). Máme to v Plzni na více místech, nejen u Mrakodrapu." Tak že pokud je tam závada, tak je to u EV jištěné proti možnému zkratu, ale jak je to u SV? V létě jsem se ptal (nejspíše nějakého kolegy) člověka z Plzně, jak je to jištěné pro případné podjetí a následném možném zkratu v děličích. Výsledek byl, že se to tam podjet nedá (u Mrakodrapu), ale princip zajištění si nevybavuje.
Trollino_15	Neděle, 17. ledna 2021 - 12:44:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6057 Registrován: 2-2005	Storm_ice: Jo tak to na 100% nevím. Mám dojem, že jsem kdysi slyšel vysvětlení, že SV nastaví pól podle toho, odkud se do něj přihlásí vůz. Podjet to nelze, kontakty reagují na sběrače a jsou umístěné za předchozí výhybkou (při jízdě po kruháči) nebo těsně před výhybkou (odhadem 2 metry) při najíždění do kruháče) a v obou těchto případech už máš čumák v takovém místě, že tě nic nepodjede. MHD je pro lidi ! ! !
Zdeněk_k	Neděle, 17. ledna 2021 - 14:11:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 173 Registrován: 5-2009	9_tr: Na stránkách plzeňské trolejbusy fotky asi nemají. Nenašel jsem. Když je sháňka po fotkách, tak něco přidám. Na stránkách k nalezení nejsou, na Facebooku ano (první tři níže uvedené), ale hledá se tam hůře, to uznávám . Přidávám několik snímků z roku 2017. Na přelomu července a srpna 2017 byla první výhybka instalována. Následně během října/listopadu došlo k nahrazení klasických izolovaných děličů v jednom směru také diodovými. Plzeňské trolejbusy Plzeňské trolejbusy na Facebooku
Storm_ice	Neděle, 17. ledna 2021 - 17:03:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 9-2005	Zdeněk_k: "9_tr: Na stránkách plzeňské trolejbusy fotky asi nemají. Nenašel jsem. Když je sháňka po fotkách, tak něco přidám. Na stránkách k nalezení nejsou, na Facebooku ano (první tři níže uvedené), ale hledá se tam hůře, to uznávám . Přidávám několik snímků z roku 2017. Na přelomu července a srpna 2017 byla první výhybka instalována. Následně během října/listopadu došlo k nahrazení klasických izolovaných děličů v jednom směru také diodovými." Ono to s těmi klasickými moc smysl nemá, to jsem nějak nepochopil, proč je tam nechali? Jinak přidám též pár fotek od Mrakodrapu i pár dalších výhybek.
Tr_man	Neděle, 17. ledna 2021 - 19:17:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3664 Registrován: 1-2005	Zdeněk K.: A je to vůbec v praxi k něčemu dobrý, nebo je to jen taková testovací hračka? Ještě to chápu u tý elektrický výhybky, ale opravu nevidím důvod, proč by sjížďák měl bejt průjezdnej v obou směrech. Myslím si, že jedinej skutečnej význam by to mělo u křížení, protože na těch když se zůstane stát, tak je to na odtlačení. Ale z výhybky člověk vždycky nějak odjede. http://pardubickamhd.cz - fotogalerie a informace z MHD v Pardubicích
Zdeněk_k	Neděle, 17. ledna 2021 - 19:59:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 174 Registrován: 5-2009	Storm_ice: Přesné pozadí neznám, ale mohlo jít o nějaký dočasný mezistav a nebo se vyhovělo požadavku řidičů (ty klasické sekce byly instalovány ve směru prakticky manipulační tratě, která v běžném provozu není využívána, ale v době instalace výhybky tudy byla trasována dlouhodobě odkloněná linka 12). Tr_man: Věřím, že zkušenosti od volantu dodá kolega Trollino, ale jak u zde zachycené výhybky u pivovaru, tak na kruháč na Americké, to dle mého názoru smysl má. U pivovaru řidiči mohou rychleji zmizet z frekventované křižovatky (případně se rozjet do kopce), na kruháči na Americké to má smysl zejména pro popojíždění v kolonách (stojících přes celý kruháč). To se pak také hodí, když řidiči starost s mrtváky odpadne. (Příspěvek byl editován uživatelem Zdeněk_k.) Plzeňské trolejbusy Plzeňské trolejbusy na Facebooku
Storm_ice	Neděle, 17. ledna 2021 - 20:42:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 9-2005	Tr_man: "Zdeněk K.: A je to vůbec v praxi k něčemu dobrý, nebo je to jen taková testovací hračka? Ještě to chápu u tý elektrický výhybky, ale opravu nevidím důvod, proč by sjížďák měl bejt průjezdnej v obou směrech. Myslím si, že jedinej skutečnej význam by to mělo u křížení, protože na těch když se zůstane stát, tak je to na odtlačení. Ale z výhybky člověk vždycky nějak odjede." A z křížení neodjede? Přepne se polarita a může v klidu projet dál. Nicméně většina křížení je běžně v křižovatkách, kde se spíše projíždí a nehrozí tolik zastavení, jako u výhybek, které mohou být právě v místech, kde se čeká např. na semafory. A navíc tento "nadstandard" lze použít i do míst, kde musí řidič sundat nohu z jízdy, ačkoliv jede do kopce, a kde by bylo lepší projíždět pod jízdou.
Trollino_15	Neděle, 17. ledna 2021 - 20:58:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6059 Registrován: 2-2005	Já nemusím nic dodávat, shrnul jsi to Zdeňku přesně Na tom kruháči to smysl má, neboť hlídat si sekci a ještě auta stálo za prd (ale samozřejmě, šlo to). Proto je v tom kruháči vnitřní stopa, kdyby tam někdo zůstal viset. A on i na pár minut uvízlý trolejbus tam působil veliké komplikace. Že to teď projede s klidem každej trouba a my, co jsme tam jezdili ještě s mrtvákama bez problémů, nemůžem tolik machrovat, je věc druhá U toho pivovaru si myslím, že spíš jde o to, že původně se uvažovalo s trolejbusem před křižovatkou v pravém pruhu (od Doubravky) a za křižovatkou se cpe doleva na most (v současném stavu, nikoli během výluky), tak aby si mohl natvrdo našlápnout a zmizet. V praxi se to nepoužívá (nevím proč i zálohy jedoucí měnit vůz na východní předměstí jezdí přes město, když tady je taková luxusní zkratka). Dále, když nad tím tak přemýšlím, se tyhle výhybky používají výhradně tam, kde bývá horší a složitější dopravní situace a/nebo kolony. MHD je pro lidi ! ! !
Storm_ice	Neděle, 17. ledna 2021 - 21:11:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 9-2005	Tr_man: "Ale z výhybky člověk vždycky nějak odjede." Ještě poznámka k tomuto. Právě proto se to tam instaluje, aby nebylo, že nějak odejde, ale prostě jen odjel a nezdržoval provoz. Ostatně i ta VETRA na stavění výhybek je takový nadstandard, který ulehčuje řidičům práci na složitějších křižovatkách, jako je třeba ta u Mrakodrapu. Myslím, že na plzeňské diskuzi někdo psal, že tohle už není o řízení trolejbusu, když se automaticky staví výhybky a nehlídá si člověk mrtvé body. Ale je potřeba vzít v úvahu, že ne všichni řidiči jsou šotouši, co se chtějí starat o přehazování výhybek (nejlépe ještě proudem), hlídat, kde nezastavit na mrtvém bodě a už vůbec to nezajímá cestující, aby byla jízda stylem brzda-plyn a ještě méně pak ostatní účastníky silničního provozu.
Tr_man	Neděle, 17. ledna 2021 - 22:01:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3665 Registrován: 1-2005	Mně to po našich nedávných zkušenostech s tak obyčejnou věcí jako je vracení výhybky do základního směru (u výhybky z roku 2017), které se muselo pro nespolehlivost dát pryč, přijde jako další součástka, která se může rozbít Proto jsem se zajímal o praktické využití, a neznám konkrétní situaci, v níž se tyhle armatury nachází. A aniž bych o tom uvažoval jako řidič-šotouš, tak mám pocit, jestli už nejsou některé věci trochu moc velká úleva pro řidiče trolejbuů, která ve výsledku vede ke snížení jejich pozornosti celkově. (Příspěvek byl editován uživatelem tr_man.) http://pardubickamhd.cz - fotogalerie a informace z MHD v Pardubicích
Trollino_15	Neděle, 17. ledna 2021 - 23:22:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6060 Registrován: 2-2005	Tak my máme vrácení do základního směru na více místech mimo jiné z toho důvodu, že výhybky příliš často zůstávaly viset v nežádoucím (výrazně menšinovém) směru Takže to si člověk nevybere A když se bavíme o úlevách pro řidiče trolejbusů, pak bych doslova podvodem nazval pomocný pohon (jakýkoli) Jako fanda trolejbusů jsem nadšený, že trolejbusový systém umí být efektivní i na dopravně složitých místech a umí nabídnout řešení, které snižuje riziko uviznutí trolejbusů v podstatě na nulu. A jsem alergický na tvrzení laiků, že trolejbus je brzda provozu a jsem moc rád, že jezdím v provozu, který dokazuje, že tomu tak být nemusí MHD je pro lidi ! ! !
9_tr	Neděle, 17. ledna 2021 - 23:26:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6410 Registrován: 6-2005	Storm: na převěsu před SV je vidět snímač na Vetru, která staví polaritu i v SV. Tr man to myslel, že by řidič musel vylézt, přeložit, popojet a přeložit zpět. Tr_man: Když ale ty píšeš o něčem a každý si vyložil, že píšeš o druhém, co se řeší. Indukční kontakt je asi zbytečnost, hlavně ve městě, kde se používá Vetra apod. Výhybka průjezdná pod proudem, mám jedno místo, kde by se náramně hodila, ale mám obavu, že mi to nepovolí, protože samozřejmě cena... Ale je dobře, že od dob prvního patentu tohoto systému v USA (ccca 1993) se to konečně začalo dělat. Hlavně když máme diodové děliče přes 15 let k dispozici, spíše, že někoho napadlo je udělat. Diod bylo plno, třeba ze starých trolejbusů. Bez asistence neodjedeš snad na křížení 70° a více, resp. v takovém úhlu, který nezkousne botka, ale jinak se lze přeložit do živého směru. Zrovna minulý týden jsem si tento manévr vyzkoušel v praxi. Tak dlouho jsem se odhodlával to zkusit, až vlastní blbostí se mně to podařilo... Ale bál jsem se, protože zvláště kříže jsou zajeté do jednoho směru a v opačném to je jako velký zub. Jako automatické stavění výhybek je velká výhoda, hlavně ve chvíli, kdy úplně neznáš město a chceš mít jakési potvrzení, že to co děláš, děláš dobře. Ale je pravda, že když je složitější křižovatka (trolejově, nebo jen dopravně), tak automatické stavění je super věc. Když pak slyšíš tu cenu, tak si říkáš, jestli je to opravdu nutné. A jelikož mají trolejbusy kouzelná tlačítka výhybka/antivýhybka, tak bych se ani nebál v určitých případech použít výhybku ovládanou proudem (nespecifikuji co ovládá ten proud, jen způsob ovládání) Makrelu neumeješ.
Michal_Ř	Pondělí, 18. ledna 2021 - 00:11:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2554 Registrován: 4-2005	Chlapci, díky za super debatu. Zajímalo by mě, zda se třeba budoucí řidiči v kurzech na trajfy dozví tato různá specifika, nebo se tím musí "prokousat"? Zkoušel jsem si cvičně v autě "vyhmátnout" sladit brzdu s plynem jakoby "stavění výhybky" po staru a nebyla to žádná sranda, skoro bych řekl hodinářská práce k dosažení nějaké plynulosti:-)
Berryml	Pondělí, 18. ledna 2021 - 03:53:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 333 Registrován: 6-2005	Michal Ř: v autě to fakt nezkusíš, neboť nemůžeš oběma nohama zároveň přidávat a brzdit. Navíc to kouzlo s koncem 14 a 15 Tr nenávratně mizí....
Trollino_15	Pondělí, 18. ledna 2021 - 08:34:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6061 Registrován: 2-2005	Michal_Ř: Věřím že specifika provozu se naučí v kurzu, na druhou stranu o Mraku se u nás dozví akorát to, že můžou všemi směry pod proudem a maximálně 15 km/hod. A pak takové ty specifika typu "kdyz budeš čumákem na úrovni tutoho kanálů, tak jsi sběračema na mrtváku" Jak to funguje novi řidiči vědět nakonec nepotřebuji a ani je to moc nezajímá MHD je pro lidi ! ! !
Tr_man	Pondělí, 18. ledna 2021 - 10:32:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3666 Registrován: 1-2005	Trollino_15: To je právě ono. Většina řidičů nechápe "proč", jim ke štěstí stačí jen "jak" a "jak ne". Na to je ideální, aby se všude jezdilo s proudem, aby se výhybky stavěly samy,... Ježdění s trolejbusem není jen izolace = bez jízdy, zbytek = s jízdou, ale i to, že jsou místa, která sice jde projet s proudem, ale z různých důvodů to není úplně vhodné, že je s trolejbusem potřeba jet nějakou konkrétní stopou a spousta dalších problémů, které když pochopíš, tak se s trolejbusem dá jezdit úplně stejně jako s autobusem. Ale na to už se fakt dneska asi moc nehraje a hrát už ani nikdy nebude. http://pardubickamhd.cz - fotogalerie a informace z MHD v Pardubicích
Storm_ice	Pondělí, 18. ledna 2021 - 11:00:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 9-2005	Zdeněk_k: "Storm_ice: Přesné pozadí neznám, ale mohlo jít o nějaký dočasný mezistav a nebo se vyhovělo požadavku řidičů (ty klasické sekce byly instalovány ve směru prakticky manipulační tratě, která v běžném provozu není využívána, ale v době instalace výhybky tudy byla trasována dlouhodobě odkloněná linka 12). " Problém je v tom, že takhle je to prakticky k ničemu a krom možnosti projet kousek mezi děliči, je tam stále 2x mrtvý úsek v děličích. Ve výsledku se to tak o moc nezlepší, jen se ta "mrtvá" délka zkrátí na necelou polovinu.
Trollino_15	Pondělí, 18. ledna 2021 - 12:02:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6062 Registrován: 2-2005	že je s trolejbusem potřeba jet nějakou konkrétní stopou a spousta dalších problémů, které když pochopíš, tak se s trolejbusem dá jezdit úplně stejně jako s autobusem. Tohle patří do mého sousloví "specifika provozu" Kde a proč nenašlapovat, i když to jde, se možná dozví od nějakého zapáleného instruktora, ale to musí být i nový řidič fakt nadšený, aby to udržel v hlavě. Těch (na první pohled) zbytných informací je moc a naše síť je v takovém stavu, že se az na dvě tři místa dá všude jezdit jako s autobusem. Storm_ice: No proto se to po měsíci předělalo do současného správného stavu MHD je pro lidi ! ! !
Phd	Pondělí, 18. ledna 2021 - 12:18:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 831 Registrován: 2-2007	Trollino_15: Při projektování se právě tímto řídím. Chtěl bych, aby řidič trolejbusu nemusel až na výjimky přemýšlet o tom, jak rychle jede. Zkrátka aby ho trolejové vedení omezovalo co nejméně. A k tomu patří i vhodná poloha výhybek. Takže nějaká konzultace s řidiči je v mém případě nezbytná. A jak jsem poznal, jsem jeden z mála, kdo se pokouší být s řidiči při projektování aktivně v kontaktu.
Storm_ice	Pondělí, 18. ledna 2021 - 12:27:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 9-2005	Trollino_15: "Storm_ice: Jo tak to na 100% nevím. Mám dojem, že jsem kdysi slyšel vysvětlení, že SV nastaví pól podle toho, odkud se do něj přihlásí vůz. Podjet to nelze, kontakty reagují na sběrače a jsou umístěné za předchozí výhybkou (při jízdě po kruháči) nebo těsně před výhybkou (odhadem 2 metry) při najíždění do kruháče) a v obou těchto případech už máš čumák v takovém místě, že tě nic nepodjede." 9_tr: "Storm: na převěsu před SV je vidět snímač na Vetru, která staví polaritu i v SV. Tr man to myslel, že by řidič musel vylézt, přeložit, popojet a přeložit zpět." Tak já jsem na to dělal před rokem a půl schéma, jak by to mělo být zapojené. Jen když jsem tam byl na čumendu, tak se jeden trolejbus "přehodil" jinam než měl. Údajně to mělo být kvůli neodhlášení toho předchozího z výhybky. Tak mě po tom padla, jak to funguje u té SV, pokud by se neodhlásil, tak měla být teoreticky polarita v křížení z předchozího přihlášení a pokud by jel někdo z vedlejší stopy, tak by pak najel do zkratu, jestli se po přihlášení nezmění polarita u SV (která by pak ale musela mít odhlášení už dříve, aby byla volná pro další trolejbus). Kromě SV, kde se přebidluje jen jednou, by se muselo jak u EV, tak i u křížení přebidlovat 2x. Tak za vše se musí platit, vývoj něco stál a není to potřeba všude, spíš jen jako nadstandard. Horší je, že i při instalaci na jeden kruháč, to pak musí mít všechny vozy.
-OndraS	Pondělí, 18. ledna 2021 - 17:42:47
Neregistrovaný host	To našlapování na proudovou výhybku už například v Brně není potřeba moc vyučovat, protože to totiž z pozice běžného řidiče není kde využít. Jediné dvě zbylé proudové výhybky se nacházejí v areálu vozovny Komín a řidiči navíc pojíždějí jen jednou z nich a to sice stopu k mycí lince. Ta je navíc pojížděna do volného směru, tudíž jediná dovednost spočívá v tom, vypnout topení a jet výběhem. Zavřený směr této výhybky vede na stopku kolem budovy mycí linky. Ke druhé proudovce se běžný řidič nedostane, je na hale LÚ; do zavřeného směru se jede na vrata TÚ.
9_tr	Pondělí, 18. ledna 2021 - 19:47:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6411 Registrován: 6-2005	Storm: ale jedna věc je EV a druhá SV, kde je řekněme jakýsi předpoklad, že v době přihlášení 2. vozu ten 1. bude dávno v protože není technicky možné, aby ten druhý se přihlašoval v době, kdy první ještě neopustil. V podstatě to ale řešíš stylem, že buď všechno na automat, nebo nic, protože jinak ta investice nemá význam. Berry: ale můžeš, před 10 lety jsem se Škodou 100 uměl brzdit levou nohou. Ale je fakt, že auto má ty brzdy velmi citlivé, ikdyž se na pravé noze nezdá. Bál jsem se zprvu se 14Tr, že nebudu umět zabrzdit levou nohou jinak, než stylem vidle do hnoje, ale přecijenom tento typ brzdy částečně promíjí a tak se dalo naučit brzdit kulturně i za provozu. Michale, proč? Vždyť dnešní vozy mají tlačítko antivýhybka a pokud nejsou vybaveny tlačítkem výhybka (v Jihlavě absolutní nutnost), tak takové topení na plno a pokud to nestačí, tak i mírná jízda a je to jistota. Starší provedení stavu námraza bylo jen o tom, že trolejbus začal konstatně odebírat 130A, ale to záleží jakou verzi programu máte v Brně na vozech, ani u nás to už není jistota na všech. Ale těch 130A bylo spolehlivých (protože tlačítko výhybka bylo od námrazy odlišné jen v tom, že odběr byl časově omezen) Za Jihlavu mohu říci, že byl jsem učen a též učím různé fígle i ty, které to nezajímá, může jim to pomoci. A snažím se udělat jakýsi manuál, základní problém je ten, že ani já si všechny informace napamatoval a to jsem si myslel, jak znám dobře síť. jenže čumět a jezdit je trochu rozdíl. Samozřejmě vrcholná maturita je bezchybný průjezd vozovou s tím, aby zajel tam, kam má... Nejeden dlouholetý řidič zná vozovnu jen stylem zajet vedle myčky a dělejte si s tím, co chcete, maximálně zajedu na první vrata, když mám trhačku. Ondra: a ta odpojená na Mendláku není už proudová? Makrelu neumeješ.
-OndraS	Pondělí, 18. ledna 2021 - 19:59:15
Neregistrovaný host	Ono to tam ještě visí? Já tam nejezdím, když jezdím linku, tak jenom 30, a na zkušebky jezdím jenom na Českou
Svoboda	Pondělí, 18. ledna 2021 - 20:03:15
Neregistrovaný host	Jak to vypadá s Brandlovou? Myslíte, že 25 se tam bude jezdit?
Svoboda	Pondělí, 18. ledna 2021 - 20:04:01
Neregistrovaný host	Tou 25 myslím 25. ledna
Trollino_15	Pondělí, 18. ledna 2021 - 20:36:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6066 Registrován: 2-2005	9Tr: Storm ale myslel dotaz tak, jako že co se stane s polaritou, když se vůz z SV neodhlásí a najíždí tam vůz z druhého směru. Vůz projel, ale výhybka si myslí, že tam ještě je. Odpověď na to neznám, zkusím příležitostně zjistit. (Příspěvek byl editován uživatelem Trollino_15.) MHD je pro lidi ! ! !
9_tr	Pondělí, 18. ledna 2021 - 20:51:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6412 Registrován: 6-2005	Ondra: Fyzicky ano, stále tam visí, střeva ale neznám, co tam je... Trollino: já to pochopil, ale spíš to je dotaz, má i SV odhlašovací kontakt? Není to prostě jen styl, že přihlášením se pustí daná polarita a jakmile dojede další vůz, tak se pustí jiná? Popisuje situaci na EV, kde odhlášení chápu, předchozí se neodhlásil a EV zůstala do směru, který nebyl požadován vozem č. 2. Ale u SV je to jedno, protože fyzická poloha kontaktu nedovoluje pustit předchozímu vozu jinou. Tož, když nebyl smysluplně zodpovězen dotaz jinde, tak zkusím do pléna pustit obrázek, ale potřebuji místní znalce, aby řekli, jestli tmavě modré dráty nejsou moc daleko pro linku 38. A Phd by pak měl další námět k úvaze... Makrelu neumeješ.
Trollino_15	Pondělí, 18. ledna 2021 - 21:15:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6067 Registrován: 2-2005	SV nemá vlastní odhlašovací kontakt. Jediné co mě právě napadá je to, co tebe: Když se přihlásí další vůz, tak se na SV nastaví opačná polarita a pro účely SV se počítá s tím, že se vozy nemůžou podjet a zatímco přihlásit druhý do EV se můžeš (to poznáš na návěstidle, kde se rozsvítí bílé světlo v PH rohu), tak SV už si nastaví polaritu pro tebe (protože je fyzicky nemožné, aby přes SV tou dobou projížděl ještě předchozí vůz s nastavenou jinou polaritou). To je, co mě tak napadá, jediné řešení, při kterém řidič neřeší souběh, ale jen EV ( = současný stav) MHD je pro lidi ! ! !
Phd	Pondělí, 18. ledna 2021 - 21:23:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 832 Registrován: 2-2007	9_tr: To se ti to v Malování pěkně kreslí, když neřeší úhly ani vzdálenosti, co? Abych se přiznal, křižovatku Úvoz jsem měl v plánu hned po Černovičkách. Takže pokud mi sem někdo opět do mapy nakreslí trajektorie trolejbusů, můžu se do toho pustit. Teď dělám hlavně kabelové trasy, takže aspoň budu trénovat.
9_tr	Pondělí, 18. ledna 2021 - 21:57:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6413 Registrován: 6-2005	Trollino: u EV je odblokovací taky jen z důvodu, aby náhodou ten další předchozí neposlal jinam, jinak to na diody nemá vliv. To zase u SV, kdy se nepřehodila, tak... Co by se vlastně stalo? Vjezdová dioda postí jeden pól, výjezdová nic, je tam jiná polarita, pře překlenutí výjezdového úseku a jiné polarity by už botka měla dávno opustit vjezdový úsek a tak vlastně asi nic. Phd: Hele brzdi, monitor už začíná být ošoupaný od úhloměru a pravítka. Jsou to sice tvrdě orientační hodnoty, ale mělo by se to vejít že si takto kreslím neznamená, že si to stejně neměřím, jestli to, co chci je vůbec reálné. Ale taky netvrdím, že nějaký úhel se neukáže jako Jako hodně teoreticky (proto chci vyjádření místních, bo 38 jsem měl jen jednou a vzpomínám na ní dodnes, že tahle křižovatka je za trest, nemám rád jízdu u šaliny, proto nejlepší linka je 37) by ta trajektorie měla být jako mnou navržená trolej, ale i tak mám dojem, že ta světle modrá je lepší. Jenže ta tmavá má zase mezi všemi kříži rovný drát a bledě bohužel oblouček. Makrelu neumeješ.
Trollino_15	Pondělí, 18. ledna 2021 - 23:16:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6068 Registrován: 2-2005	9Tr: Já ale nenapsal, že to má vliv na diody v EV. Napsal jsem, že si myslím, že to funguje tak, že v okamžiku přihlášení se druhým vozem se ihned nastaví polarita na SV a EV čeká na odhlášení po průjezdu prvního vozu. To je podle mě jediné řešení, jak docílit průjezdu SV pod proudem se správnou polaritou tak, aby to řidič vůbec nemusel řešit. Na diody samotné to samozřejmě nemá vliv, SV i EV drží nastavenou polaritu podle průjezdu posledního vozu i po jeho dávném odhlášení. (Příspěvek byl editován uživatelem Trollino_15.) MHD je pro lidi ! ! !
Phd	Úterý, 19. ledna 2021 - 08:57:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 833 Registrován: 2-2007	9_tr: Pořád je to ale hraní si. Nauč se AutoCAD a můžeš se přihlásit k nám. Já si přesto počkám na ty trajektorie.
Storm_ice	Úterý, 19. ledna 2021 - 11:15:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 9-2005	9_tr: "Storm: ale jedna věc je EV a druhá SV, kde je řekněme jakýsi předpoklad, že v době přihlášení 2. vozu ten 1. bude dávno v protože není technicky možné, aby ten druhý se přihlašoval v době, kdy první ještě neopustil. " No je tam předpoklad, ale jestli to tak je opravdu? Nejspíše ano, pak by to mohlo fungovat, jak píše Trollino. Mně šlo právě o to, jestli to je nějak jištěné, popř. jak, protože ovládání bude ze skříně EV a pokud ta nemá trolejbus jako odhlášený, tak jestli se může měnit polarita u SV. Pokud by byla špatně nastavená, tak vjedeš do zkratu ne? V tu chvíli by to bylo, jako bys dal diodové děliče místo klasických. Hlavně pořádně nevím, v které části trolejbusu je umístěný vysílač a jak moc velký má "dosah".
Trollino_15	Úterý, 19. ledna 2021 - 11:41:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6069 Registrován: 2-2005	Hlavně pořádně nevím, v které části trolejbusu je umístěný vysílač a jak moc velký má "dosah Tak stačí se zeptat Vysílač jen umístěný vzadu na konzoli s pojistnými háky na pravé straně. Čili dosah bude kolem 3 metrů max. Na fotce to lze poznat, je tam podobná krabička jako je na drátech. Ony taky dnešní vozy si polaritu otočí samy, reálně by to mohl být problém nejspíš jen u historických vozidel (ale rád se nechám opravit, pokud tomu tak není, tady jsem na tenkém ledě) MHD je pro lidi ! ! !
Storm_ice	Úterý, 19. ledna 2021 - 11:44:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 9-2005	9_tr: "Phd: Hele brzdi, monitor už začíná být ošoupaný od úhloměru a pravítka. Jsou to sice tvrdě orientační hodnoty, ale mělo by se to vejít že si takto kreslím neznamená, že si to stejně neměřím, jestli to, co chci je vůbec reálné." Pro nás by měli udělat nějaké vylepšené kreslení Jinak u toho Úvozu, proč jsi nevyužil i druhý stožár? 1) je silnější, 2) má i protitah 3) odlehčíš tomu dost zatíženému, co je kousek vedle.
Storm_ice	Úterý, 19. ledna 2021 - 12:08:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 9-2005	Trollino_15: "Hlavně pořádně nevím, v které části trolejbusu je umístěný vysílač a jak moc velký má "dosah Tak stačí se zeptat Vysílač jen umístěný vzadu na konzoli s pojistnými háky na pravé straně. Čili dosah bude kolem 3 metrů max. Na fotce to lze poznat, je tam podobná krabička jako je na drátech. Ony taky dnešní vozy si polaritu otočí samy, reálně by to mohl být problém nejspíš jen u historických vozidel (ale rád se nechám opravit, pokud tomu tak není, tady jsem na tenkém ledě)" Aha, díky. Předpokládám, že to tak umístěné bude i jinde, nebo si to každý dopravce může nastavit podle sebe? Právě vím, že ten dosah má podobnou hodnotu, ale přesně jsem to nevěděl, proto jsem si nebyl jistý tou možností podjetí apod. Spíše jsem předpokládal, že by mohl být vysílač někde ve středu vozidla. S tou polaritou teď nevím, k čemu to myslíš.
Trollino_15	Úterý, 19. ledna 2021 - 13:36:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6070 Registrován: 2-2005	Asi není důvod dávat tu krabičku jinam, nejvýhodnější je, aby byla co nejblíže sberačům a hlavně výhybkám, které to ovládá. MHD je pro lidi ! ! !
9_tr	Úterý, 19. ledna 2021 - 16:14:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6414 Registrován: 6-2005	Trollino: jo, však si rozumíme, to dál už byla jen úvaha. PhD: je, no. Ale k životu to stačí Storm: já to taky pořád tvrdím, že to chce.jen vylepšené malování a budu šťastný. Jo a vysílače jsou někde na sběrači, např. (teď to i mohou napsat) zde v Brně. A dobrovolně se přiznají ti, co fotili u hl.n. kolem 3/4 na 5 (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.) Makrelu neumeješ.
Phd	Úterý, 19. ledna 2021 - 16:43:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 834 Registrován: 2-2007	9_tr: K životu ano, ale k fungování ne. Nejsme Ukrajina.
Trollino_15	Úterý, 19. ledna 2021 - 17:53:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6071 Registrován: 2-2005	U nás jsou tam, kde jsem napsal. Ale mám dojem, že někde na sběračích byly. Jestli Brno, to nevím, Ostrava myslím (ale to už je 10 let...) A ještě jsem si vzpomněl, že ten systém je trochu chytřejší, než jen "hele trolejbus chce tam, tak ho tam pošlu." Vysílá to myslím číslo linky a pořadí, takže to má v sobě nahrané jízdní řády. A taky nereaguje výhybka, o které trolejbus neví, že přes ni pojede. Takže když se nějaká výhybka nenačte tak to neznamená, že ta příští se přehodí podle té nenačtené. Zároveň to aktivuje jen výhybky v nějakém okolí vozu podle toho, kde je dle GPS. Takže když si nehlídáš polohu na palubáku, tak se ti v případě chyby další výhybka nenastaví. Obecně když navěstidlo nezabliká na potvrzení, že o mě ví, je něco blbě. A ač to možná vysvětluji složitě, je to systém naprosto spolehlivý a pokud si řídič hlídá návěstidla, tak nemá co zkazit. Že se mi nepřestavila výhybka jsem za ty dva roky zažil asi 2x osobně a jednou viděl u kolegy. V paměti to taky má uložené nejrůznější variantní trasy pro výluky, mimořádné jízdy, autoškoly apod. (Příspěvek byl editován uživatelem Trollino_15.) MHD je pro lidi ! ! !
9_tr	Úterý, 19. ledna 2021 - 23:03:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6415 Registrován: 6-2005	Storm: nakraslil jsem to NĚJAK na hrubo. Celá křižovatka se musí předělat, takže se nedivej na současné zatížení. Polaritu myslí tak,že trolejbus si ji sám přebere. U historiků je problém jen u 14Tr 10 a novjěší, které měly mechanický přepojovač polarity. Starší měly diodový můstek a nejstarším to bylo díky ss sériovému motoru u Ano, vjedeš do zkratu, proto jsem to řešil, ale až teď jsem nad tím důkladně popřemýšlel a důvod proč nelze diodový dělič užít na oddělení různých polarit není problém v diodě, ale v základním principu, protože by to prostě nefungovalo. Není důležité, kde je vysílač, ale hlavně umístění přijímače, resp. jejich vzájemná poloha vůči výhybce Trolino: spúíše než jízdní řád, tak to bude mít trasy: trasa 1 vozovna-konečná A 2- vozovna-konečná B 3- jízda z A do B 4- jízda z B do A atd... Nevím jak vy, kdysi tam byla speciální krabička pro obládání, ale Brno má už vše pod Hermanem, kdy před každou výhybkou vidím na spodním řádku její číslo a směr, kterým bude postavena, přičemž si mohu vyvolat šipky a pokud si přednastavím směr pomocí šipky, tak je to nadřazeno automatu. Též to v Brně potvrzuje přijetí vozidla bliknutím. A je pár kusů, které velmi blbě přijímají signál, že musíž výrazně zpomalit. Jinak to přijímá velmi kvalitně. Phd: tohle jsi myslel? Takto nějak by měl fyzicky projet kruháčem trolejbus. Se stav někdy a můžeš to vidět v reálu. Makrelu neumeješ.
Phd	Středa, 20. ledna 2021 - 12:14:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 835 Registrován: 2-2007	9_tr: Ano, myslel. Škoda, že už to nepotřebuju. Okružní křižovatku v Černovičkách už mám hotovou.
TMB	Čtvrtek, 21. ledna 2021 - 12:54:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1079 Registrován: 3-2013	K přestavování výhybek v Brně jsem kdysi obdržel tento popis: 1. Princip přenosu informace Požadavek na směr jízdy přes výhybku (dvojvýhybku) se přenáší formou datového paketu o parametrech: - synchronní přenos indukční smyčkou na kmitočtu 125 kHz, - modulace ASK, - rychlost 1200 bps, - dosah 0,8 m, - rychlost vozidla do 50 km/hod. Technologie trolejbusu: vysílací cívka na pravém (laminátovém) sběrači pod botkou, přijímací cívka nad pravým trolejovým drátem. Technologie tramvaje: vysílací cívka pod podlahou kabiny, přijímací cívka mezi kolejnicemi. 2. Obsah datového paketu Datový paket se vysílá opakovaně a je opatřený kontrolním součtem. Obsahuje data pro jednu až tři výhybky: - evidenční číslo vozidla (převzaté z palubního počítače), - modus obsluhy (automatická, ruční, tlačítkem) viz dále, - adresa výhybky ("IP" adresa), - požadavek na směr jízdy výhybkou. 3. Automatické stavění Data generuje palubní počítač z databáze popisu trasy. Data pro konkrétní výhybku jsou umístěna mezi dvě zastávky (dva sloupky). Generování dat pro výhybky se spustí automaticky po nastavení trasy v palubním počítači. Řidič musí udržovat správnou posloupnost zastávek (tak jako pro informace pro cestující). Pokud je sled zastávek posunut a na výhybku tak přijdou data s jinou adresou, výhybka se nepřestaví. Jsou-li v jednom úseku (mezi dvěma zastávkovými sloupky) více jak 3 výhybky, po odjezdu z výchozí zastávky se vysílá na první 3, po uplynutí 60 s se vysílá na 2. až 4. atd. 4. Ruční obsluha výhybky Řidič má možnost kdykoliv stavět výhybky pomocí kláves palubního počítače, což je nutné např. v režimu jízdy bez nastavené trasy nebo při okamžitém odbočení z nastavené trasy. Vysílá pořadavek na směr jízdy křižovatkou (vlevo, rovně, vpravo). Po stisku klávesy se 120 s vysílají data s požadovaným směrem jízdy. Poté se vysílají data pouze s tzv. neutrálním kódem (výhybka se nepřestaví). Směr lze stiskem jiné klávesy kdykoliv změnit, opakovaným stiskem prodloužit o dalších 120 s, nebo současným stiskem protilehlých kláves <a > zrušit. Pro dvě blízko ležící výhybky lze použít jeden stisk s výsledným směrem průjezdu, neboť zařízení výhybky dokáže správně interpretovat požadavek na dva sousední směry. Například na výhybce rozřaďující (fyzicky) do směrů vlevo a rovně lze vyslat krajní směry vlevo / vpravo. Při jízdě trolejbusu z Pisárek do Lískovce je možno stisknout pouze < a výhybka u Anthroposu se postaví rovně a výhybka u Střelnice se postaví vlevo. Pro jízdu na Kohoutovice pak stačí stisknout ^ a do Veslařské >. 5. Stavění tlačítkem "brnkátka" Řidič tramvaje dosud obsluhuje výhybky tlačítkem tzv. "pod proudem / bez proudu". Nemusí znát technologii, kterou je výhybka vybavena (přeměna zařízení výhybek na tratích je postupná). Systém výhybky pozná modus stavení tlačítkem a požadovaný směr stavění. 6. Profit pro řidiče - v automatickém režimu nemusí stavění vůbec obsluhovat, - v ručním režimu nastaví požadavek v pohodlném a bezpečném předstihu, přitom volí intuitivně výsledný směr jízdy křižovatkou, - za jízdy pouze sleduje návěstidlo signalizující postavení a blokování výhybky, - režim a směr stavění je signalizován na displeji palubního počítače, - na některých výhybkách lze řadit požadavky přijíždějících vozidel do fronty, - ke dvojvýhybkám se přistupuje jako k jedné výhybce stavěné do tří směrů, - po použití klávesy (ad 4) nebo tlačítka (ad 5) setrvá stavění ve zvoleném módu, - po nastavení dat trasy se nabídne automatické stavění (ad 3). 7. Bezpečnost jízdy přes výhybky Stavění výhybek RIS je pouze a jen úlohou přenosu pořadavku z vozidla na výhybku. Nesupluje ani neovlivňuje systémy zajišťující bezpečnost průjezdu drážního vozidla přes výhybku (detekce, blokování). (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.) (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.)
9_tr	Pátek, 22. ledna 2021 - 15:33:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6421 Registrován: 6-2005	No, co by se ale dělo na Černovičkách, kdyby byly výhybky 4? Od vozovny Slatina na Černovičky je to někdy díky koloně delší dobu a to by asi nevyšlo těch 60 sec. Co pak? Ve vozech jsou tlačítka na ruční přehození již zrušena. Vyjma vozů pod správou TMB. Celou dobu si DP vystačil se 2 frekvencemi a teď by to asi bylo horší. Ikdyž kruháč u Komína taky funguval se 2 úplně v klidu. Nebo tam dříve docházelo k podhození? Nám se to tu občas stává, ale v 99% je viníkem parazitní signál. Makrelu neumeješ.
Š	Pátek, 22. ledna 2021 - 19:56:23
Neregistrovaný host	V kolika případech pojedeš přes všechny 4 výhybky po sobě? I případů tří po sobě jdoucích výhybek je poskromnu. Tlačítka pro ruční stavění jsou i na terminálu RIS2 na spodní liště, která se dá "rozbalit" šipkou v pravé spodním rohu. Ruční stavění je pochopitelně nezbytné při všech jízdách mimo dané trasy (služební, zkušební, zvláštní jízdy). I nadále si vystačíme s 2 frekvencemi. Rádiové stavění probíhá "klíčenkama" s dost omezeným dosahem. Zabudovaných vysílačů (jako třeba v 3045 občasně výletující k vám) je jen pár
9_tr	Pátek, 22. ledna 2021 - 21:13:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6423 Registrován: 6-2005	Š: to je pravda, spíš mne zajímala teorie, protože zrovna třeba ta Slatina je hezký případ, že 60 sec. může být málo. Vůz pozná, že přejel přijímač, nebo je to jen na základě GPS? To ano, tuto lištu mám trvale otevřenou. Je tam moc prima ikona-virtuální panel zastávky. Ale to je komunikace, která není +- rušená a tak 2 frekvence stačí i dnes. Mně jde spíš o původní stav, kdy bylo jen radio a třeba kruháč v Komíně měl vlastně 6 výhybek se 2 frekvencemi a nemlátili se, ne? Nebo docházelo k podhození? Kolegovi se zdálo, že když vůz přehazoval, tak ta v protisměru se nehla. My měli opačný problém, když byly 2 frekvence, že se časem dovybavovaly vozy na 3. Na 2 místech docházelo totiž k podhazování. "Klíčenku" mají historici, na železný sběrač to asi nejde dát, to jsem viděl a že je 3045 vybavena, díky bohu za to, sam jsi viděl, jak to fungovalo. Naše klíčenky dodané výrobcem stojí za h. Ještě v den oslav jsem vybral vozy na měnírně, u kterých nebyl důvod aby jely, a s těmi od dispečera se musela udělat trochu funkční sestava. Pardubice z toho mají dodnes legraci. Zvláště z předchozího ročníku, kdy u jedné výhybky museli 2x přesazovat sběrače ručně... Ale už to řešíme tak se ostuda nebude opakovat. Pardubice daly nějaké tipy jak to řešit, jiný výrobce taky, něco jsem okoukal jinde, tak teď záleží, co bude kolik stát. Makrelu neumeješ.
Mour	Sobota, 23. ledna 2021 - 10:26:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 446 Registrován: 4-2007	9 tr:Cívky na sběrači mají v Brně všichni historici včetně 3502 která má taky železné sběrače.
Janatak	Sobota, 23. ledna 2021 - 12:04:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9559 Registrován: 9-2004	9_tr - Tož, když nebyl smysluplně zodpovězen dotaz jinde, tak zkusím do pléna pustit obrázek, ale potřebuji místní znalce, aby řekli, jestli tmavě modré dráty nejsou moc daleko pro linku 38. A Phd by pak měl další námět k úvaze... K tomu obrázku křižovatky Úvoz x Údolní, pokud se jedná o návrh (světle modrá TB stopa a sv. zeleně převěs) a zbytek je stávající stav, tak v případě vedení TB stop (fialově) je drobná nepřesnost v umístění kříže TB stop (25/26 směr Konečného nám. a 38/39 ZC). Tento kříž je právě umístěn mezi oběma šalinovými dráty. Což je ostatně důvod pomalé jízdy trolejbusů linek 25/26 v tomto směru do 15 km/h (plus obtížná výměna křížících armatur tbus x šalina a kříže tbus x tbus. Jinak stávající vedení trolejí ve všech směrech víceméně kopíruje trajektorii jízdy trolejbusu. Včetně právě levého odbočení linek 38 a 39 z Údolní na Úvoz.
Š	Sobota, 23. ledna 2021 - 13:41:37
Neregistrovaný host	9_tr: systém stavění více jak tří po sobě jdoucích výhybek mezi zastávkami zatím nebyl (a asi nebude) potřeba. Popis uvedený pro 4 a více výhybek je jen teorie a navíc platný pro již nepoužívaný RIS1. Systém BSV od Hermana by měl umět obousměrnou komunikaci vůz-výhybka, tím pádem by vůz mohl poznat, že projel snímač dané výhybky. Toto však nebylo nikdy zapojeno. Na GPS bych to určitě nevázal. Kruháč v Komíně má jen 5 výhybek a od začátku jede na BSV. Rádio je tam jako nouzovka. Vzhledem k rozmístění ovládacích skříní výhybek tam může dojít při jízdě od vozovny k podhození vozu od Svratecké. Prej se dá na přijímačích radiového signálu u výhybek nastavit úhel, ze kterého reaguje na vysílaný signál. Nevím, jen jsem to zaslechl. Jak píše kolega Mour, mají historici cívku BSV na železných sběračích. Je tam větší útlum vysílaného signálu, tudíž to není 100%, ale na jejich plazení po naší síti to stačí.