Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Autobusy a trolejbusy v Hradci Králové » Archiv diskuse Autobusy a trolejbusy v Hradci K... do 02. 3. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Autobusy a trolejbusy v Hradci K... do 02. 3. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
sev
|
|
Neregistrovaný host |
A ted koukám 15TrM bylo při vyřazení také 10 let. Takže jo, ten 2022-23 by souhlasil s kompletní obměnou trolejbusů. |
4444
|
|
Neregistrovaný host |
Když tu můžou ještě v roce 2021 dunět a smrdět rozvrzaný ušmudlaný prorezlý city-iriskřápy E3 z roku 2004 ve kterých se v létě nedá ani vyvětrat, smrdí tam nafta a sednout se tam taky pořádně nedá( ty debilni ušmudlaný sedátka jsou tak blizko sebe) a do toho ještě překonat anachronický debilní schody, tak sorky z roku 2010 taky mužou jezdit do roku 2027 ne? Nejdřív by bylo nejlepší vyřadit (klidně bez náhrady)ty 17-letý šmejdy E3 se schodama, kloubů je dlohodobě nadbytek a na 23 se může celoročně přejít na sóla, je fakt potřeba dunět,zasírat vzduch a nasírat lidi? Budeme obnovovat 12 let starý Tr a do toho budeme zasírat vzduch 17 let starýma šmejdama co měly bejt už dva roky v Cholticích?.Takže nejdřív zrušit ty tři city-šmejdy se schodama a pak sehnat dotace na nákup aspoň 10 nových autobusových kloubáků, trolejbusy mohou opravdu ještě nejmíň 5 let počkat. 15Tr měly po 10-12 letech GO, proto nekterý jezdily 20 let, některý 15TrM bez GO z roku 1995 co dojížděly v roce 2011, byly už po 16 letech ve špatným stavu,ale třeba 33, 34 se taky nechaly jezdit 15 let, nebo 31, 32 1995-2011. Ale ty Tr aspoň nesmrděj a nezasíraj ve městě vzduch sračkama z E3.} |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 153 Registrován: 6-2017 |
sev: Mně přijde, že ti to trochu nevychází. První 21Tr se vyřadily v roce 2011, to už těm nejstarším bylo 14 let. A 14Tr se taky vyřazovaly cca po 14-15 letech, některé vydržely i 17. |
4444
|
|
Neregistrovaný host |
První 14Tr byly rušeny po 13 letech v roce 1996 (01,03), první 15 Tr (71,72) na kterých se neprováděla GO+modernizace se zrušily po 12 letech (1989-2001).Jo 23,24 jezdily skoro 17 let, díky GO v roce 1999. 08 byla v provozu taky 16 let díky GO v roce 1998.Pak 28 která dostala v roce 2002 novej lak dpmhk a v provozu byla 14 let(podlední jízda na lince 7 2/2004) Kdyby se v tý době 2000-2002 uz sériově vyráběly 22Tr GO+modernizace na 15 Tr by se vůbec neprovadely a dojezdily by mnohem dřív. Třeba 79 dost šíleně vibrovala z jizdy a zrejmě taky proto se zrušila po 10 letech, zato 80,81 byly po 15 letech v hodně špatným stavu, jejich GO měla proběhnout v letech 2005-06 s tím že by dojezdily kolem roku 2013. No a Ikarusy 280? asi dva jezdily 15 let, ostaní se rušily po 7-8 letech, to byly panečku časy!!} |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4781 Registrován: 4-2003 |
První 14Tr nebyly rušeny, ale odprodány. Ty vozy jezdí dodnes! |
Ešus
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 525 Registrován: 9-2013 |
Petr_nosek: Ano, z pohledu města nebo DP je každá dotace super. Ale já se snažím na věc dívat komplexněji a myslím si, že evropské peníze by se určitě měly vrážet do něčeho jiného než obnovy 12 let starých nízkopodlažních trolejbusů, které až na tu klimatizaci naprosto vyhovují. Polský Olsztyn si za evropské peníze postavil úplně nový tramvajový provoz, což je investice, kterou by bez dotace vůbec nerealizoval. A přesně o tom by měly dotace podle mého názoru být - žádné obnovovací, nýbrž rozšiřovací investice, které jsou ekonomicky opodstatněné a přínosné. Obnovovací investice z EU totiž jen vedou k tomu, že města si na pravidelný přísun dotací zvyknou, a jakmile fondy vyschnou, najednou na vozidla nebude a vše se vrátí do stavu před evropskými dotacemi. Zato když postavím novou infrastrukturu, vytvořím trvalou hodnotu, kterou po nás někdo zdědí. Podobně lze nahlížet i na pořízení zásadně modernějších vozidel (např. elektrická jednotka na 160 km/h místo loko + vozy na 120 km/h), která umožní využít možností infrastruktury a přilákají do systému nové platící cestující, kteří budou podobné služby nadále vyžadovat. Ale nahrazení NP trolejbusu trolejbusem nic z tohoto nesplňuje. Samozřejmě jde také o to, jaká infrastruktura se staví. Postavit trolejbusovou trať, po které jezdí dva trolejbusy za hodinu v pracovní dny, není úplně vzorný příklad. Trať do Pod Strání také slouží jako názorná ukázka toho, jak by dotace neměly fungovat - město začalo stavět bez dotací (projekt tedy nebyl podmíněn dotací) a požádalo o ně až v průběhu stavby, přičemž to, že dotace nakonec dopadla, jsem se dozvěděl až nedávno, když jsem na točně viděl tu plechovou tabulku... Čím dál víc si myslím, že se zahájením provozu se čekalo právě do doby, než se vyřídí dotace, protože dotace nesmí být poskytnuta po vynaložení všech výdajů. Ale možná se mýlím, je to jen můj dojem... |
sev
|
|
Neregistrovaný host |
To stovik: 21Tr se vyřazovaly v průměru po 12ti letech, pouze pár prvních kusů jezdilo cca 14 let. 14Tr přesluhovaly protože se čekalo až budou první nízkopodlažní trolejbusy uvedeny z vývoje do reálného provozu, koupily se 21Tr. Kdyby byly 21Tr (ted nevím číslo správné) i v kloubu, tak 15Tr byly nahrazeny zhruba ve stejný čas a nejezdily by tu tak dlouho. Problém byl, že 21Tr byly celkově špatné konstrukčně, o kloubech ani nemluvě, což dokazuje počet vyrobených kusů, které má tuším z většiny Brno. Proto 15Tr nahradily až SORy. Autobusy s troleji nelze moc porovnávat co se životnosti týče, protože u Tr velmi stárne a celkově trpí v těch podmínkách veškerá elektroinstalace. Proto jde vše na východ, kde se moc neřeší předpisy, narozdíl od EU. Údržba Tr tak, aby jezdily 15+ let, je ekonomický nesmysl. A to bude teď vidět ještě více a už ostatně je, u e-busů a parciálních Tr. U NS12e nikdo moc nemůže počítat, že budou jezdit 10+ let. Budou rádi, když dají 7 |
Kuba_j
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4665 Registrován: 8-2005 |
sev: No jsme jedno z mála měst v ČR (možná i jediné), které nejdřív obnovuje trolejbusy a pak teprv autobusy (myšleno, že autobusy tu jezdí delší dobu = nahrazují se v pozdějším věku než trolejbusy). Parciální trolejbusy po dosloužení baterek by se mohly používat jako klasické trolejbusy (záleží tedy jak dlouho vydrží baterky, ale předpokládám, že nejspíš ne víc jak 10 let) a za dotace pak koupit nové parciální... Všechny trolejbusy 30Tr/31Tr co tu jsou, tak mají od dodání kryté stání ve vozovně narozdíl od některých jiných DP. K NS12e, když se koupil lowcost z Libchav, tak není divu... 4444: Na naftové autobusy nikdo dotace nedá. Dotace na autobusy = pohon CNG/elektro/vodík(?), ale to je celkem nesmysl, když tu máme trolejbusovou síť, která by stačila jen trochu rozšířit. Ale DP se z nějakého důvodu asi bude držet 50% podílu el. trakce, který pokud NS12e vydrží třeba jen těch 7 let, tak zase ten podíl klesne (kolem roku 2025). A bude spíš potřeba řešit vyřazování autobusů, což bude taková časovaná , protože během 2022-2025 bude potřeba nahradit ideálně všech 22 sólo Citelisů a 20 kloubáků = 42 vozů + nejspíš těch 20 NS12e v dejme tomu v letech 2025-2028 a je otázka co ty dva EBN a Perun, to by v nejhorším bylo až 65 busů... v tom kontrastu se zdá přehnané aby se v roce 2023 nahrazovaly 12 let staré trolejbusy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 755 Registrován: 10-2011 |
Ono je z provozního hlediska bezpečnější nesázet vše na jednu trakci. Stačí, aby vypadla elektřina a pokud není dostatečná záloha naftových autobusů, tak zůstane MHD stát. |
sev
|
|
Neregistrovaný host |
Přesně tak, kor v době, kdy elektřina se stává velmi nestabilní z pohledu budoucnosti co se výroby týče v EU i CR. Navíc dle plánů tady v HK by uz nemělo dojít k navýšení poměru mezi elektrikou a naftou ve prospěch elektřiny. Parcialy mění baterie uz nyní, ale jde to na záruku... |
Host z hk
|
|
Neregistrovaný host |
S tím poměrem 50 na 50 to asi nepůjde. Mám takový dojem, že dle nařízení EU do roku 2030 má být podíl bezemisních vozidel vozového parku 60%. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6432 Registrován: 6-2005 |
Ešus: souhlas. Dotace měly pomoci pozvednout úroveň obyvatel. I na západě jsou dotace a bez nich to nepůjde, ale úplně s jejich použitím na následující obnovu parku úplně nesouhlasím. Ano, pomohly aby byla MHD přístupnější všem vrstvám. Teď je na nás, abychom buď vozy koupili za své, nebo udělali GO stávajících (což někdy ne tak úplně samozřejmě lze...) A nechat samozřejmě dotace na výstavbu, která je mnohdy velmi nákladná a města ji nejsou schopna ufinancovat. Což se nabízí otázka, jak to, že dříve to města schopna byla... Ale i částečně na rekonstrukce, byť to, že je úsek v dezolátním stavu můžeme sami, že se dříve nedělal průběžná obnova. Olsztyn je zajímavý příklad. Město, jestli se nepletu, se 100t obyv. a obnovilo tramvaj. Osobně do měst této velikosti bych preferoval trolejbus. Za stejné peníze udělám větší síť a mohu tak nabídnout lepší pokrytí, než je jedna trať. Tramvaj má své opodstatnění od určitého objemu přepravy a můj názor je ten, že než mít jednu trať, tak raději nabídnu více směrů. Viz problémy s rekonstrukcí Liberce, rozsahem sítě a nakladností rekonstrukce. Navíc by to chtělo, aby na meziměstě bylo možno vyvinout rychlost kolem 80 a samozřejmě protažení do Jbc. Pak ta trať nabízí nejlepší spojení a přesně co píšeš. Byla zvýšena kvalita a nově se to stává zajímavé pro další lidi. Sev: úplně nechápu, co chceš říci. Že se na východě sere na předpisy je jedna věc, ale že je mají také přísné je věc druhá. Navíc vozy na východ se prodávají, protože prostě na nic jiného svého času neměli. Údržba se stejně hlavně točí kolem nosných částí, pokud ty odejdou, tak je vůz na odpis, jinak může vesele jezdit. A v současnosti je vidět i na východě, že vůz jde na go a z go jede do šrotu, protože se rozpadl, ale to se děje i nás. Elektroinstalace netrpí, pokud něco trpí, jsou to počítače, které mají ab i tb. U tb teda navíc trpí elektronika max při proudových nárazech při námraze, ale i to má svá řešení. Ale jinak je vše bezpečné i po 40 letech, pokud je tomu věnována řádná péče. Dokonce bych více věřil výzbroji na 14Tr, než současným. Trolejbus má jinak šanci na delší životnost, protože se jej moc netýkají normy na exhalace... 21Tr měla konstrukci dobrou. Co bylo špatné, byly výrobní podmínky a požadavek všech na nejmodernější věci. Že to jsou mnohdy věci nevyzkoušené nikoho nezajímalo. Hlavně že má trolejbus nejmodernější tyristory a měniče (jejichž výrobce mnohdy do půl roku zkrachoval). Dát tam inovovanou výzbroj na bázi 14Tr, tak je to bezporuchový vůz. 22Tr dojela na celkový nezájem o kloubové vozy, který byl jen podpořen nespolehlivostí 21Tr. Však taky v Brně jsou 22Tr oblíbenější (jestli jsem je kdysi dobře pochopil, doufám, že někdo z Brna se zde vyjádří) a následný pád Ostrova. ČB jen čekaly, jak se osvědčí 22Tr, které se dělaly pro Brno, dočkaly se ale pádu továrny... Venda: kdy byl black out v ČR v takovém rozsahu? Navíc je každá měnírna napájena většinou z více stran a je tak možný supl, případně nouzově pospojovat úseky. To by kusela vyhořet nadřazená rozvodna. Ale pokud by něco podobného nastalo, tak asi civilní původ to mít nebude a pak MHD tak jako tak bude vedená úplně v jiném režimu, vč. přídělu PHM, atd. Jinak stačí tbus s malou baterií pro krátkodobý výpadek.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 756 Registrován: 10-2011 |
No ono úplně stačí běžný výpadek na hodinu nebo 2. Zažil jsem, že na celém Slezském vypadla elektřina a trolejbusy zůstaly stát. Tenkrát stačilo přestoupit ze 3/6 na 23/27 a jelo se dál. Nemyslel jsem blackout, že by několik dní nešla elektřina v celém městě. Ale můžeme se podívat, jak to dopadá ve státech jako Rakousko, které přechází na obnovitelné zdroje a nemá zálohu (zálohou jsou naše uhelné a jaderné elektrárny, proti kterým protestují). Když pominu Kukleny a NHK, tak se všude dá přestoupit na autobus. Osobně nevím, jak dlouho může jezdit parciál čistě na baterku. Asi bude dost záležet na stáří baterky. Elekrobus by snad měl vydržet minimálně půl dne bez nabití. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6433 Registrován: 6-2005 |
Venda: ok, a to měnírna na Slezském napájí celý Hradec? Kolik je z konečné k nejbližšímu úseku, který napájí jiná měnírna? Více jak 4km to nebude. A podobný dojezd mají stará trollina v Budapešti. Jinak obvyklý dojezd je 10-20 km Jak který elektrobus, záleží na požadavku. Hele pozor. Veškeré protesty byly placeny. Jako když ti přijde za zemědělcem maník a da mu 2x tolik, co vydělá traktor za den, tak taky pojede držet transparent. A zeptej se, co si myslí o protestech Rakušanů třeba z Grazu... Úplně jiný názor na Temelín a hlavně na demonstranty...
Makrelu neumeješ.
|
Kuba_j
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4666 Registrován: 8-2005 |
Venda_Voltr: Kolikrát takové výpadky nastanou? Praha má hodně velkou část páteřní MHD v elektřině (metro+tramvaje+vlaky S) a ještě chce dávat další autobusové linky do trolejbusů/elektrobusů a prodlužovat tramvajové tratě, Teplice připravují 100% trolejbusovou MHD. Jen tady se hledají důvody proč ne... holt autobusový DP. Přitom tady ten 50% podíl je narozdíl od jiných měst z poloviny tvořen vozidly s bateriemi (parciály, ebusy) nebo DG, takže i v případě krátkodobého výpadku nezůstanou stát úplně všechna el. vozidla. A trolejbusy přes Třebeš se plánovaly už někdy v 80.letech, jen se to pak asi kvůli Miletě odložilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 7-2018 |
sev: Parciál zatím žádný baterky neměnil. Jediný co mění baterky jsou elektrobusy, pač těch 20 prototypu stojí za ... |
Ešus
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 526 Registrován: 9-2013 |
Já si naopak myslím, že civilní blackouty nastanou a doufám, že po několika zkušenostech se všichni proberou a udělají vše pro to, aby rozvodná síť byla zase stabilní - to je celoevropský pohled. U nás mám takový dojem, že ještě před 15 lety v HK vypadl proud při kdejaké bouřce, zatímco v posledních letech se spolehlivost přísunu elektřiny o hodně zlepšila. Šest let jsem jezdil trolejbusem každý den a výpadek jsem zažil jen jednou. Při lokálním výpadku lze navíc spojovat úseky, jak bylo řečeno. A pokud někdy přijde dvoudenní blackout, nebudou jezdit ani autobusy, protože i ta čerpací stanice potřebuje elektřinu... V historii se pár průšvihů s elektrickou trakcí stalo, ale takové věci se dějí jednou za uherský rok a rozhodně nejsou důvodem k tomu, abychom drželi hromady dieselových vozidel jako náhradu, případně je záměrně provozovali pravidelně. U nás asi nikdo v dopravě nezapomene na námrazu v prosinci 2014. Dokonce i ve Švýcarsku si tamní 100% elektrická železnice zažila svůj perný den, když vypadlo vedení "drážní" elektřiny mezi severem a jihem a kvůli přebytku a nedostatku na druhé straně následně klekla celá síť. Ještě že my máme to štěstí, že železnice je napájena z běžné rozvodné sítě, která rozhodně nemá žádné "mosty", které by se nedaly obejít. https://www.srf.ch/news/schweiz/der-blackout-2005-ein-schwarzer-t ag-fuer-die-sbb Typické 100tisícové město pro tramvaje sice vhodné není, ale zrovna Olsztyn je docela atyp, protože má daleko od centra a nádraží velké sídliště, které generuje velkou poptávku. Doporučuji se podívat na mapu. V centru je síť řešena docela dobře, ale prostor pro zlepšení vidím přímo na tom sídlišti, které není moc dobře obslouženo. Tam měla trať určitě vést jinak, aby šlo zrušit všechny paralelní autobusy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6435 Registrován: 6-2005 |
Tak podobnou situaci si z domova nepamatuji. Jen jednou vyletěl přívod a nejdéle trvalo nahození, protože to bylo po prac. době a tento vypínač lze ovládat jen místně. Jinak nic významného. A čerpací stanice, pokud je významnější, má záložní zdroj energie, takže fungovat bude. Horší by to bylo s kompresory cng
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1032 Registrován: 10-2002 |
Od začátku února na Novém Hradci pokračuje rekonstrukce Hlavní ulice. Součástí akce by prý měla být oprava točny MHD. https://www.dpmhk.cz/articles/737/Docasna_zmena_trasy_linky_c_1_n a_Novem_Hradci_Kralove/ (Příspěvek byl editován uživatelem syrda.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 161 Registrován: 6-2017 |
V poslední době jsem několikrát zaregistroval sólo trolejbus na lince 1 (jiný turnus, než ten, co jezdí na Kluky). To je v rámci úspor, nebo nejsou kloubáky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 7-2018 |
Kombinace mrazů, poruch a nedostatku lidí na dílně (covid) se stává že jezdí i krátké.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 1-2021 |
Ad. nové kloubáky: Podle všeho se měly letos kupovat 3 nové ne? Ale prý se to konat nebude, takže citýýý budou jezdit vesele dál, za což jsem rád. Ovšem E3 Citelisy, to jsou teprve sráče... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 7-2018 |
Elektrobus 402 dojezdil na trvalo. |
Kuba_j
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4671 Registrován: 8-2005 |
Ale když už ho koupili a to za cca 7-8 milionů Kč, tak ho teď po 5 letech provozu od koupě vyřadí? Poruchový už byl ještě před koupí, když tu byl jenom v pronájmu. |
sev
|
|
Neregistrovaný host |
Kuba_J: 5 let provozu e-busu se Vám zdá málo? Jak myslíte že to bude se SORy až skončí záruky a vyprší EU podmínky nákupu? Výměna baterií (která již probíhá, ale v záruce), je zcela ekonomicky nesmyslná, čili pujdou do kopřiv úplně stejně. Podívejte se například Norsko jakou mají životnost e-busy a co tam je s nimi za problémy. Stejně jako všude, auta nevyjímaje. |
Ešus
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 532 Registrován: 9-2013 |
sev: Výměna baterií je určitě lepší než vyhození celého ebusu po 5-7 letech, tedy pokud v karoserii nebudou kvůli namáhání bateriemi trhliny. Když od problematiky umístění baterií odhlédnu, karoserie i interiér musí mít zákonitě stejnou životnost jako u autobusu, ba dokonce elektromotor toho vydrží ještě víc než spalovací motor. Takže nevidím důvod, proč by se měly SORky po 5 letech vyřazovat. Slabé místo elektrobusů jsou baterie. Vyřazení by mělo smysl pouze tehdy, pokud by se DP k ebusům už nevracel a nahradil je diesely, na což asi narážíte. Pak to chápu. Pokud na výměny baterií nebudou dotace, pak je celý koncept ebusů skutečně neudržitelný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 7-2018 |
U 402 není problém jen u baterek ale v elektronice atd.. navíc přes zimu nejezdí, pač by to neodjelo ani půl šejdr, nebo by se nemohlo topit. Pomalé nabíjení a dalších xx závad. |
sev
|
|
Neregistrovaný host |
Ešus: ano, napsal jste to jak jsem to zhruba myslel. Nákup a výměna byť "jen" jednotlivých bloků baterií bez dotace / záruky je ekonomicky neúnosná. A to jako že absolutně. navíc si musíte uvědomit. že vyměníte jeden blok, dejme tomu nastřelím dle zkušenosti u aut za cca 300-400k kč (hyunday Kona, nový 1.400.000, nová aku celá cca 1.200.000, jednotlivý blok cca 350.000, je jich tam tuším 5), tak se nedostanete zpět na 100% kapacity baterie, ale naopak je velká šance, že za měsíc jste nucen měnit další blok a tak stále dokola... Navíc ty bloky ač jsou "balancovány", tak se mezi sebou v provozu "perou" v důsledku různých vnitřních odporů, každý asi ví že nový akumulátor má velmi nízký Ri, který je diametrálně jiný než u staršího akumulátoru. A pochybuju že busy mají narozdíl od aut elektorniku, která by vyvažovala odběry v zátěži mezi jednotlivými sadami. Co se týče motoru, tak tam se mýlíte, elektromotor rozhodně nevydrží více než diesel. Napříkald taková Tesla, aby ujela 1.000.000 km , bylo potřeba vyměnit motory (všechny) celkem cca 3,5x (ano, jelikož jeden přežil více/méně, proto to necelé číslo v rozpočítání na všechny). Ted si dosaďte jakékoliv Tdi/Hdi, které udělá bez problémů 1.000.000 v případě dobrého starání se. To jen jako příklad. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6470 Registrován: 6-2005 |
Sev: mýlíš se ty. Naše trolejbusy mají 600t km, a jediná oprava motoru byla výměna ložisek. Můžeme diskutovat, jestli od typu 26Tr nemají úmyslně nějaká méně kvalitní ložiska aby byl vejvar, protože na 24Tr nebyl problém a výměna stojí aktuálně 200t, před 2 lety to byla polovina a argument byl jejich izolační schopností, nakonec stejně kluci zjistili, že je to obyčejné ložisko... Na 14Tr ložiska měnili chlapi na dílně za pár korun a navíc ne třeba na všech a taky měly motory milion. Ale motor na všech 26Tr je stále původní. Tak jen ložiska. Co se jako má posrat na 3f motoru, aby se musel měnit? Tak baterie od SORu jsou opravitelné za pár korun. Pokud lehne nějaký paket se 100ks články, tak pak někdo na dílně musí zjistit který konkrétně a vyměnit ho za pár Kč. Baterie pro trolejbus 2mil, elektrobus...? A co Peruna nepředělat na trolejbus? Zdechnou baterky, dají se klacky a hurá do provozu 🤣
Makrelu neumeješ.
|
sev
|
|
Neregistrovaný host |
9_Tr ano přesně o tom to je, sám jste napsal že se mýlím a přitom zcela potvrdil že ne . O tom to přesně je, ložiska a aby byl vejvar. Já to navíc vztahoval na osobní vůz, pokud jste dobře četl ;-) a tam to platí do puntíku. Myslím, že každý si umí dohledat na netu cenu nových elektromotorů do vozů... A o životnostech jejich jsou plná vlákna s touto problematikou. Pakliže trolejbusy mají zcela jinak konstruované motory než o.v., tak není o čem a rád jsem se přiučil. Nicméně sám tvrdíte že aktuální výměna ložisek 200k kč, (což by měla být banalita, mluví za vše, toto je úlet ta cena).... Ono mezi námi, není v zájmu žádné z firem, aby oprava byla levná, tak to (bohužel) dnes chodí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 1-2021 |
City-úchylácká povinnost pro dnešek splněna |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6471 Registrován: 6-2005 |
Sev: sice vztahoval, ale srovnávat OA a MHD úplně nejde. OA mají jiné motory, co si matně pamatuji, tak jsou v kolech a bývaly synchronní a permanentními magnety. Možná to pletu s Elektrobusy, protože ty to tak měly, třeba Ekova, nebo Čína. Jenže motor v kole dostává jinak zabrat, třeba otřesy, apod. Ale jak jsem psal, 24Tr problém neměly a 26Tr jak které. Jenže také to závisí nad výbavou dílen. A co myslíš, že u autobusů se na ten motor nehráblo? Aby v součtu jedna výměna ložiska nebyla levnější jak dlouhodobá údržba motorů. Navíc trolejbus tím motorem dokáže dost ubrzdit, tak se ušetří na brzdách. Některé naše 26Tr mají původní kotouče. Trolejbus mít motory kolech nebude, jelikož není takový s dvojitou izolací... Také baterie může mít na jiných principech, proto výměna nemusí být tak nákladná, pokud odejde jejich malá část. Ale souhlas, sám čekám co se s Elektrobusy stane po skončení všech záruk. Nejlepší elektrobus má ty 2 klacky na střeše, to dost zvětšuje dlouhodobou využitelnost.
Makrelu neumeješ.
|
sev
|
|
Neregistrovaný host |
9_tr: Vidím že máme stejný názor a souhlas. Však o trolejích jsem nemluvil a zcela jistě je to jak píšete nejlepší "elektrobus". Tedy za předpokladu, že to bude čím krmit a nebudeme díky naši vládě a celé EU brzy v situaci Norska a Švédska, že nebude elektřina díky tomu, že nemáme dostavěné jádro, nebo jako oni že ho naopak odstavili (švédsko) a není kde brát, když jim zamrzla veškerá voda (Norsko) letos v zimě. Ale to je jiný problém.... Ano, s o.a. máte pravdu co se týče motorů, jsou v kolech a i tyto druhy. U busů jsem vycházel že to tak mají taky, ale chápu tedy dobře, že elektrobus má zcela identickou výbavu jako trolej, co se týče pohonu krom akumulátorů a následné elektrovýzbroje? A pokud víte více, jak to tedy je s těmi akumulátory (u e-busů), pokud je výměna levná, když tady v HK pokud se nic nezměnilo, jsou elektrobusy schopny ujet půl šejdr (a nesmí být ani moc zima, ani moc vedro :D, pak nejde klima.... ) a o plné směně se nedá už vůbec hovořit. A tento problém se ale týká napříkald i onoho Norska, kde e-busy ujedou již pouze pul směnu či část šejdru a pak jsou nahrazeny diesely na zbytek dne. Podotýkám že tam nesjou SORy, takže s těmi bateriemi a (jejich) cenou to přece jen nějak musí souviset. Díky |
4444
|
|
Neregistrovaný host |
Úchyl Faltus zase zdrhnul ze cvokárny a čekal až na retrokurzu 23 přijede k Alesandrii rozvrzanej, prorezlej city-křáp 271 sby ho mohl , tak jako za poslední dva dny už asi x-krát cvaknout ns tu jeho debilní digizrcadlovku Musela to bejt hodně mokrá chvíle.Snad už ho zas dopravili do cvokárny, ale zítra zdrhne zas a bude ještě víc mokro, možná povodeň, protože šmejd 271 dáme na 24 a pojede jako 27 od Alessandrie!! Možná i smradlavá troska 270 vyjede na 9 a zejede k ČKD !!!!Je potřeba najet co nejvic km a pak ty křápy odvízt do Choltic, kam jedině patřej. Stejně jako city-uchyláci exoti a kašpaři s digizrcadlovkama na tuctový digifotky tuctových city-trosek |
Ešus
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 534 Registrován: 9-2013 |
Pokud mohu lehce odbočit, tak synchronní motory s permanentními magnety mají pražské tramvaje 15T a lidi z dílen na ně jen nadávají. Mj. proto, že při brzdění se kola blokují pořád na těch samých místech, což zvyšuje náklady na soustružení a nová kola. A protože se nesoustruží každý den, tramvaje při průjezdu zní jako pojízdné železářství. Jeden 3f asynschon je určitě lepší řešení a od motorů v OA se diametrálně odlišuje. Myslím, že 3f motory vydrží dlouho nejen v trolejbusech. Odlišnosti elektrické části ebusů a tbusů by mě také zajímaly, hádám, že motor v ebusu bude pracovat s nižším napětím než ten v tbusu. Jak je to v parciálech? Dá baterie dohromady napětí z troleje nebo je tam ještě nějaká součástka, která navyšuje napětí? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6473 Registrován: 6-2005 |
Sev: doufám, že Češi si z podobných nařízení udělají akorát , jak je dobrým zvykem a Temelín, Dukovany se rozšíří a ona i nějaká 3. jádrová by bodla. Výzbroj. Ano i ne. Trolej obvykle 600V ss s možným výkyvem dle normy 400-720V, ale současné vozy jsou prakticky identické do 1000V, baterie dává kolik, taky kolem těch 600Vss, ne? Trakční motor je ale na cca 400V. Mezi zdroj proudu a motor je vřazen měnič, kterému je u odkud teče proud, pokud má stanovené parametry. Pak je tu nabíjení baterie, ale to je u trolejbusů též samostatný měnič, který s trakčním nemá nic společného. A nad to je vřazen nějaký PC, který to hlídá a řídí, zde bude asi celkem rozdíl mezi ebus a tbus. Největší a nejprůs... rozdíl mezi tbus a ebus je v izolaci, kdy ebusu stačí jednoduchá, trolejbus musí mít dvojitou... Že tam jsou stejné proudy a napětí nikoho nezajímá... Trolejbus bez baterie má výhodu, že v případě problémů ho lze od zdroje odpojit. Stáhnu sběrače a je bez proudu. Čistě pohon závisí výrobce, ale třeba Perun by měl mít stejný motor jako má 26Tr. A zase, pokud je motor s dvojitou izolací, tak mohu dát jiný kontejner s výzbrojí, klacky a tradá do provozu. Akumulátory: je x výrobců a x výsledných výrobků. SOR má snad Aku na bázi "monočlánků", kdy aktuálně výměna vadného je otázka korunová. To je ale teď, kdy se mezi cca 40000 ks (nebo jich je dokonce 90000) našel nějaký vadný (a že jich už prý bylo). Rozhodně po 5 - 7 letech buď bude baterie na vyhození, nebo bude postupně po velmi drahé, plíživé GO. Moskva i Berlin ukázali, jak to je se spolehlivostí ebusu v zimě. Dokážu si představit, že nějaký do 10m ebus s pantografem na konečné trolejbusu čeká na svých pár lidí, které doveze tam, kam nemá smysl tahat trolejbus. Ale pro plnohodnotnou MHD buď trolejbus, nebo klasický autobus. Současné baterie na to nemají a ani mít v budoucnu nebudou, baterie není cesta v dopravě. Možná tak výletní lodě, na brněnské přehradě si pochvalují olověné, že dobře zatěžují loď. A to nezmiňuji větší spotřebu energie pro ebus, protože musím uložit o něco více enrgie, než dostanu zpět. Cca 20%. Druhá věc je, že u ebusu se výrobci snaží uspořit každou kWh, protože je to pro ně rozhodující, třeba snížení váhy, odporu při jízdě atd. To se u trolejbusů neřeší. Kdyby ano, tak by všichni čuměli, jakou může mít spotřebu. Ale bylo by to i na úkor dynamiky jízdy, teď trolejbus může těžit z rychlého rozjezdu, který ebus mít nikdy nebude, protože by vyšťavil baterii, ono s tím I souvisí, že velký proud =velký přechodový odpor v baterii = velké zahřívání a to je třeba řešit. Velké zahřívání = degradace akumulátoru. Líbí se mně, jak se tady snaží každý zdůvodnit výhodu trolejbusů s baterií na prodloužení linky, ale že v Salzburgu udělali propočty a nejen tam a všude bylo jasně řečeno. Pokud má něco ekonomický význam, tak stavba drátů. Vše ostatní je časem cenou předežene. A ekologický aspekt. Jenom provozy České Budějovice a Jihlava mohou tvrdit, že mají Eko trolejbusy. Nejbližší elektrárny jsou jaderné a vodní. Brno je na hraně, tam už může vstupovat do hry Hodonín. Zbytek má u sebe nejblíže tepelné. Tím to nechci nijak hodnotit. Tvrdím, že bez elektriky by 99% bílé populace do roka chcíplo. A je dle mého efektivnější čistit jeden hromadný zdroj, který má výfuk 100m nad zemí, kde se to rozptýlí, než si smrdět metr pod nosem, navíc ve městě, kde se vzduch tak nehýbe.
Makrelu neumeješ.
|
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5724 Registrován: 5-2002 |
Rozdíl ebus / tbus - pokusím se to zobecnit, takže opravdové znalce prosím o prominutí za nepřesnosti. U "čistého" ebusu se (obvykle) vychází z toho, že to musí umět nabíjení ze zásuvky 3x400V, což je po 12 pólovém usměrnění nějakých řekněme 500V. Průchod nabíjecím obvodem to zase o něco srazí, takže jsme zase zpátky někde na 400V DC v baterce. Vyšší napětí baterky by mohlo být výhodnější, ale pak by nabíjecí obvod musel umět napětí zvyšovat, což je složité, drahé a roste hmotnost, takže nebrat. Čili battery packy se dělají na cca 400-450V a všem to vyhovuje. Naopak nižší napětí oproti 600 - 750V je výhodou pro konstrukci měniče, a k tomu odpadá pakárna s dvojitou izolací a spoustou ochran. A jestli je tam motor synchronní, asynchronní, v kolech nebo jinde, to už není až takový zásadní rozdíl (aktuálně lze po světě najít všechny verze). Pokud tomu dám na střechu ptg na nabíjení z troleje 600/750V, tak musím napětí při nabíjení snížit (lze snadněji než zvýšit) a v nabíječi galvanicky oddělit napětí z troleje od napětí v baterce. Tak to udělali třeba u Hesse (on to v podstatě není trolejbus s baterkou, ale elektrobus s nabíječem z trolejbusových drátů, který to umí i za jízdy). Když vyjdu z "klasického" trolejbusu (600-750V, dvojitá izolace, ochrany), je to složitější a těžší a taky dražší, ale mám výkon a životnost a robustnost "drážního provedení", které je větší než "automotive optimalizovaný šrot" z "čistého elektrobusu". Pak k tomu stačí přidat "běžnou elektrobusí baterku", která má (viz výše) napětí sice nižší než trolej, ale měniče (trakční i pomocné) si s tím celkem v pohodě poradí. Co se týká náhrady článků, balancování apod. - problém je spíš v tom, že v tomto oboru probíhá extrémně rychlý vývoj. Je běžné, že uplyne rok a vyrábí se něco úplně jiného. Přijít k původnímu výrobci baterky a chtít jako ND něco co se dělalo před 5 a více lety znamená narazit na vyjevené xichty, jestli zákazníkovi náhodou nepřeskočilo. Narvat tam něco jiného znamená takové množství HW a SW zásahů, že to DP sám o sobě nemá šanci zvládnout. A původní výrobce, pokud existuje, nemá žádnou motivaci shánět v archivu staré zdrojáky a po všech čertech lidi co to před 5 a více lety programovali (nejlépe když mezitím zdrhli někam jinam). V lepším případě je odpovědí nechutně přestřelená nabídka na de facto novou výzbroj v původní kastli, v horším případě je majiteli polomrtvého vozidla naznačeno (ideálně přes politiky a magistrát shora), ať neobtěžuje s kravinama a táhne do hajzlu. Poznámka závěrem : 15T nedělá kravál protože synchronní motor, 15T dělá kravál, protože mechanické provedení brzdy (volně lítající čepy v pouzdrech brzdičů a do nich mlátící destičky). Soudruzi z Plzně a z Třemošnice dost možná neměli koule na to vlézt si pod něco s Knorrem a obšlehnout, jak to jde eliminovat. Anebo to možná udělali, ale zjistili, že konstrukce podvozku na 15T je s ohledem na upevnění brzdy na rámu podvozku a zároveň umístění třecí plochy kotouče až na kole (za primárním i sekundárním vypružením) natolik na pendrek, že s tím nejde dělat nic. Takže bylo snažší zákazníkovi vysvětlit, že to není vada, ale vlastnost, a ať nedělá potíže a drží hubu. Protože překopávka konstrukce podvozků by byla tak zásadní (když už výroba běžela), že by to znamenalo příšerné náklady. BTW se traduje historka, že když už byli v DPP z problematiky Škoda - DAKO - Bonatrans úplně zoufalí, tak do toho Knorra zavolali. Přijeli nějací Helmuti, chvíli kolem toho lezli, pak prohlásili že do takového průseru se odmítají zapojit a utekli pryč. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6474 Registrován: 6-2005 |
Jenki: v čem je ta pakárna? Celou dobu žiji s info, že ebus jiná legislativa jako taková, proto stačí jednoduchá izolace, ne že to je souvislost s nižším napětím. Ebusy mne nikdy moc nezajímaly a beru je jen jako nutné zlo. Ale motor v náboji kola s dvojitou izolací snad ještě není, ne?
Makrelu neumeješ.
|
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5725 Registrován: 5-2002 |
V "čistém" ebusu se nemůže stát, že ti baterka bude dávat vyšší než nominální napětí. Dává čisté DC, ne zvlněné napětí z usměrňovače, takže ti nedělá bordel v EMC a ušetříš si horu filtrů. Když se některý její pól prorazí na kostru ebusu lze to snadno detekovat a při šáhnutí si na kastli z chodníku ti to nedá ránu. Nemůže ti do ní skokově začít rekuperovat jiný elektrobus. Nevjede ti do izolovaného nebo zkratovaného úseku. Nevypadává ti v ní napětí na sekcích a při odskocích sběrače, takže není třeba se namáhat se zálohou buzení pro udržení napětí na filtru pro EDB. Nedělá bordel při námraze. Pokud se chystá umřít nabonzuje ti to komfortně po CANu a nemusíš zatěžovat procesor přemýšlením, proč mi zmizelo Usítě a hlavně jestli se tam za pár milisekund neobjeví samo od sebe znova a v úplně jiné velikosti (a nejlépe i polaritě). A motor s dvojitou izolací v náboji kola fakt neexistuje. |
sev
|
|
Neregistrovaný host |
Tím děkuji za objasnění jak 9_Tr, tak Jenki(mu). Tak to je skoro ještě horší, než jsem čekal ( s těmi e-busy). S tím vývojem atd to má všechno hned jinou logiku, bohužel v negativním směru pro vše, co je na "tužkovky". Čili když to shrnem, tak závěr je asi takový jaký krom byrokratů z EU a vlád ví všichni. Cesta jsou trolejbusy, tam kde nelze táhnout drát nebo to nemá smysl (vzdálenosti atd) tak klasické dieselové busy a trvat na rozšíření jádra v Temelíně a Dukovanech, případně ideálně ještě třetí JE, ať jsme stále v pozici v jaké jsme od našich předků, čili soběstační a navíc distributoři, nikoliv zavislí ať už na dovozu, či že nám nezamrznou vodní elektrárny.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6475 Registrován: 6-2005 |
Sev:závislí budeme na dovozu uranu.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 7-2018 |
Tak nám DP vypsal výběrko na odbavovací systém Tak snad již naposled a úspěšně... necháme se překvapit |
Kuba_j
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4672 Registrován: 8-2005 |
sev: "Kuba_J: 5 let provozu e-busu se Vám zdá málo? Jak myslíte že to bude se SORy až skončí záruky a vyprší EU podmínky nákupu? Výměna baterií (která již probíhá, ale v záruce), je zcela ekonomicky nesmyslná, čili pujdou do kopřiv úplně stejně. Podívejte se například Norsko jakou mají životnost e-busy a co tam je s nimi za problémy. Stejně jako všude, auta nevyjímaje." Ano, to se mi zdá málo. To se koupil za 7-8 milionů, aby následně sloužil jen 5 let? O trolejbusové trati na Pod Strání se psalo, že stála nějakých 16 milionů a nebýt dotací, tak by se nejspíš ani nepostavila, ale na druhou stranu se utratí 7-8 milionů, aby jedno vozidlo jezdilo jen 5 let? U NS12 se střechou zatíženou baterkami se ani velká životnost vozidel nedá očekávat (vzhledem k tomu, že se SOR přecijen snaží dost odlehčovat karoserie), ale u Solarisu, který v trolejbusové variantě vydrží v provozu 20 let, tak by se nějaká oprava mohla vyplatit. Zajímavě zní ta přestavba na trolejbus co zmiňoval 9_tr, když má Perun stejný typ trakčního motoru jako 26Tr. Jinak nevím, jak jsou na tom v Norsku, ve zprávách na internetu jsou většinou elektrobusy zmiňované dost "sluníčkářsky", všude samé zprávy, jak v tom či onom městě v zahraničí koupili desítky elektrobusů a jak je to super... o problémech jsem četl akorát v Moskvě a Berlíně, ale v Moskvě se stejně nepoučili a do roku 2030 chtějí zřejmě 100% elektrobusový voz.park (odkaz). 9_tr: "A to nezmiňuji větší spotřebu energie pro ebus, protože musím uložit o něco více enrgie, než dostanu zpět. Cca 20%. Druhá věc je, že u ebusu se výrobci snaží uspořit každou kWh, protože je to pro ně rozhodující, třeba snížení váhy, odporu při jízdě atd. To se u trolejbusů neřeší. Kdyby ano, tak by všichni čuměli, jakou může mít spotřebu. Ale bylo by to i na úkor dynamiky jízdy, teď trolejbus může těžit z rychlého rozjezdu, který ebus mít nikdy nebude, protože by vyšťavil baterii, ono s tím I souvisí, že velký proud =velký přechodový odpor v baterii = velké zahřívání a to je třeba řešit. Velké zahřívání = degradace akumulátoru. " No z pohledu cestujícího mně přijde rychlý rozjezd u elektrobusu podobný jako u trolejbusu (aspoň teda na rovině). Ale to souvisí s tím, že se zde u elektrobusů využívá dynamika el. vozidla a rekuperace, zatímco u trolejbusů se stále jezdí spíše na setrvačnost (rozjezd na 35-40 km/h a doploužit se do zastávky). |
sev
|
|
Neregistrovaný host |
Kuba_J: myslím že 9_Tr to dovysvětlil víc než jasně, co se týče životnosti e-busů a důvody toho. Držet e-bus se nejen že nevyplatí nad hranicí konce záruky a dotace, ale technicky to ani moc nelze kvůli vývoji, ale to je opět a zase otázka ekonomiky a peněz, jak ostatně psal, nikdo už neví co bylo před 5ti lety a když, tak si řekne za opravu takovou sumu, že se to opět nevyplatí. Je to tak ale všude si myslím, jen se o tom moc nemluví, protože dnešní svět si žáda pouze sluníčkové zprávy. Nicméně konkrétně o norských e-busech se toho dá najít poměrně dost, možná to je tím, že nejsou v EU . Koneckonců , oni se ani tím netají, že cesta akumulátorovými busy, auty atd je slepá. Dotovali co se dalo, zdarma vězdy do měst, po dálnicích, parkovné nula, nákupní cena dotovaná a když se to rozmohlo, tak zjistili, že to nemají čím krmit, kor v zimě a že jim chybí peníze z daní za pohonné hmoty (stejně jako v Británii), kde se nyní omezí nájezd na xxxx kilometrů ročně, tuším něco kolem 4 a zbylé už se budou platit daní za každý km. Podobnou cestu zvažuje Norsko. A to nepočítám, že jejich e-busy jsou stejěn shcipné jako ty naše, po pár letech to nedá směnu, čili jezdí půl šejdr a odpoledne už ani některé nevyjíždí z důvodu úspory el. energie ( především v zimě) a více se protlačují vozidla s konvenčním pohonem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6477 Registrován: 6-2005 |
Kuba j: vycházím z trolejbusu s bateriemi 32Tr a diskuze ohledně možností, kdy prostě baterie mají jistá omezení. A 32Tr na trolej a baterku, nedej Bože, kdy je to kopec, je pekelný rozdíl. Ale ebus vlastně může těžit z větší baterie a tak i většího možného proudového zatížení a tak se rozdíl smazne. Jak kdo, je trolejbus rozjíždím na 50 a jedu tak, abych nebyl brzda provozu. Zastavení nejlépe pomocí EDB, pokud daný kus ji má dost účinnou. Rekuperace je tedy pak závislá od typu, nastavení a způsobu napájení úseku.
Makrelu neumeješ.
|
Ešus
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 536 Registrován: 9-2013 |
Když se tu tak bavíme o elektrobusech, jak jsou (nejen) hradečtí hasiči připraveni na požáry elektrobusů? Auta se ponářejí na několik dní do vany s vodou, ale na elektrobus by se hodil spíše plavecký bazén a hlavně jeřáb... Existuje v manuálu od SORu, jak s hořícím ebusem zacházet? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 7-2018 |
Určitě je postup jak zacházet... |
Kuba_j
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4674 Registrován: 8-2005 |
sev: ještě jsem včera zapomněl napsat, že NS za tu dobu co jsou v záruce najedou nejspíš víc km než za podobnou dobu Perun, Perun má najeto kolem 200 tisíc km, což je poměrně málo. A v Ostravě jezdí první elektrobusy co SOR vyrobil, EBN 10,5 staré 10-11 let, tudíž když se chce, tak to jde provozovat elektrobus stejnou dobu jako jiné trakce. |
Ešus
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 537 Registrován: 9-2013 |
Saliwer: Díky, ale pokud by tohle stačilo u aut, pak se nemusí ponářet do vany na několik dní. Prý je problém v tom, že baterie po uhašení zase vzplanou a tak dál. No, nechtěl bych požár ebusu vidět. A už vůbec bych nechtěl, aby mi tuny chemikálií hořely pod oknem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 96 Registrován: 7-2018 |
Taky je potřeba si uvědomit že se nejedná o stejné baterie jako v autech .. |
sev
|
|
Neregistrovaný host |
Pokud se nepletu (a vynecháme počty a tvary jednotlivých bloků), tak v SORech jsou Li-Ion (Samsung) 18650, pro které platí, že rozhodně se neuhasí za pul dne ani za den a musí se nechat vyhořet a "zneutralizovat" po dobu x dní v solném roztoku, takže opatření viz výše jsou spíše úsměvné, a pro uhašení zcela nedostačující. A mimochodem Tesla model S používá tytéž články, Li-Ion 18650 a instruktáž k uhašení velí naložit do kontejneru na x dní. Všechny lithiové články jsou problém pokud jde o požár, ale i mechanické poškození, které v 95% vede k okamžitému požáru. |
Udivený
|
|
Neregistrovaný host |
Ahoj všem! Nyní není doba na nějaké cestování. Tak bych, zřejmě nikoliv jen já, uvítal nějaké aktuální foto hradeckých trolejbusů - tedy pokud u vás ještě jezdí. Prošel jsem i archiv - a více než rok zde žádná aktuální fotka hradeckého T-busu nebyla. Divné. Proč se pořád jen hádáte? |
1995
|
|
Neregistrovaný host |
Ahoj, taky mi tu chybí trolejbusy ale zeptám se, neměl by někdo foto autobusu 246 s reklamou Gamma a foto trolejbusů 14Tr č.30 s reklamou TMB-mobile/media, 14Tr č.27 s reklamou Inzert, 14Tr č. 25 s reklamou VČE a 15Tr s reklamou Fernet? Nejlépe zezadu. Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 5-2009 |
Udivený: Pravda. Jiné diskusní skupiny zaměřené na trolejbusy bývají bohatší, co do fotek, tak i do zajímavých témat. Diskusi tady asi nerozvinu, ale několika fotkami snad posloužit mohu. Letos jsem se ještě do Hradce na šocení nedostal, ale návštěva Hradce je v plánu. Snad potěší alespoň pár snímků z několika loňských návštěv: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 1-2021 |
Udivený: "Ahoj všem! Nyní není doba na nějaké cestování. Tak bych, zřejmě nikoliv jen já, uvítal nějaké aktuální foto hradeckých trolejbusů - tedy pokud u vás ještě jezdí. Prošel jsem i archiv - a více než rok zde žádná aktuální fotka hradeckého T-busu nebyla. Divné. Proč se pořád jen hádáte?" Podívej se na s-a pod mé jméno, tam toho najdeš dost |
Udivený
|
|
Neregistrovaný host |
Ahoj kolegové, děkuji za reakce. Tdave, foto vozu č. 32 u hlavního nádraží je hóóódně hradecké. To se povedlo! Adame Faltusi, omrknu to, děkuji za tip! Hned to tady vypadá veseleji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1036 Registrován: 10-2002 |
Pár obrázků z mého arch(l)ívu - především reklamy pokračování někdy příště |
1995
|
|
Neregistrovaný host |
Syrdo hezký. Budeš mít 15Tr s reklamou Fernet, Victoria, a Trotina? Nebo 14Tr č.17 s reklamou Xeron? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1037 Registrován: 10-2002 |
Bohužel, jen to jsem zveřejnil. Možná nějaká ta 15 Tr se ještě najde (buď v městských barvách nebo zbytky po reklamě). |
1995
|
|
Neregistrovaný host |
Syrdo, budeš mít 14Tr č.28 s agregátem u Zvoničky, u Futura, nebo v esíčku pod Zvoničkou? Měl bys ještě 14Tr s reklamou na Konzum, Radiálku a Digitech? |