Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy v Brně » Archiv diskuse Trolejbusy v Brně do 21. 11. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Trolejbusy v Brně do 21. 11. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Mour
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 511 Registrován: 4-2007 |
Retro trolejbus |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3389 Registrován: 4-2005 |
TMB, Mour: paráda, chlapci, budu Vás konečně následovat v příštím týdnu po návštěvě v Ústí taky nějakými, bohužel méně atraktivními, obrázky z brněnského letního provozu. 3283 je moc pěkná!!! Velká gratulace.
1982 - 2022 40 let trolejbusů 14 Tr v Brně
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9883 Registrován: 9-2004 |
TMB - ad drátizace Tomkáče a okolí, ono by to chtělo především "zhumanizovat" sousední křižovatku Svatoplukova x Rokytova, tam to z hlediska nějaké svižnější jízdy pryč není vůbec dobrý. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3391 Registrován: 4-2005 |
Nějaké foto z provozu:
1982 - 2022 40 let trolejbusů 14 Tr v Brně
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1230 Registrován: 11-2007 |
fotky hezké... Ale musím říct... , že zase vidím tu nevýhodu té "nucené" digitalizace, ty transparenty těch nových vozů to je zase ojeb... "rozsypaný čaj"... je vidět že terčíky číslicové techniky z doby pozdně analogové, či raně diditální jsou v pohodě bez problému fotitelné... po vystřízlivění z digitální horečky se nakonec stejně vrátíme k cedulím... (Příspěvek byl editován uživatelem Philip.)
SWISSTROLLEY - kvalitní ekologická doprava
HESS musíš se s ním svést Dovolujeme pokroku aby diktoval našemu jednání |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7453 Registrován: 6-2005 |
Phillip: určitě, protože taková cedule dá více potřebných info za kratší čas. Tyhle digitály mají výhodu jen na kurzech, které často střídají linky. Většina vozů stejně jezdí celý den jednu linku a tam to postrádá smysl.
Makrelu neumeješ.
|
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7451 Registrován: 6-2015 |
Jojo, nedá se to vyfotit, je to k hovnu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3393 Registrován: 4-2005 |
Tak hlavní je, že to přečte cestující, byť to na fotce nevypadá hezky. Já také nemám žádné extra dělo, když občas vidím, jaké foťáky a objektivy mají o 30 let mladší vlastně ještě děti, jen zírám.
1982 - 2022 40 let trolejbusů 14 Tr v Brně
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1884 Registrován: 10-2010 |
Philip: Záleží na konkrétním typu panelu. Některé se s celým čitelným textem normálně vyfotit dají."fotky hezké... Ale musím říct... , že zase vidím tu nevýhodu té "nucené" digitalizace, ty transparenty těch nových vozů to je zase ojeb... "rozsypaný čaj"... je vidět že terčíky číslicové techniky z doby pozdně analogové, či raně diditální jsou v pohodě bez problému fotitelné... po vystřízlivění z digitální horečky se nakonec stejně vrátíme k cedulím... (Příspěvek byl editován uživatelem Philip.)" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9884 Registrován: 9-2004 |
9Tr ...Většina vozů stejně jezdí celý den jednu linku a tam to postrádá smysl. Tak to asi úplně ne. Jediné linky, kde vozy během dne nepřejíždí, jsou aktuálně 27 a 30. Pokud se tedy bavíme pouze o trolejbusech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 207 Registrován: 5-2013 |
Michal_Ř: ... Já také nemám žádné extra dělo, když občas vidím, jaké foťáky a objektivy mají o 30 let mladší <povinný_rejp> Souhlasím, kdyby to bylo vyfoceno na Canon, bude to lepší! </povinný_rejp> Ty tabla nesouvisí s tím, jak máš epesní fotostroj, ale s expozičním časem - krátký expoziční čas (tak těch 1/400 a kratší) zachytí ty tabla při jejich "obnovovací frekvenci" (=LEDky nesvítí trvale, ale problikávají s frekvencí lidským oknem nepostřehnutelné), pokud je chceš čitelný, je potřeba jít s časem níž, byť to samozřejmě zase naráží na nutnost krátkého času pro vyfocení jedoucího vozidla.
• „Jsem první autobusák, který odpálil trolejbusovou měnírnu". •
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 6-2023 |
Tady (3066) je 1/80 a je to čitelný dobře, to se ale nedá používat na rychle jedoucí auta, kde je pro ostrost detailu potřeba minimálně 1/640 ideálněji za nejpříznivějšího světla 1/800 (s clonou 7,1) a při tom se tablo bez terčíků čitelně vyfotit nedá (viz 3320 1/640)... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1978 Registrován: 4-2011 |
Tyhle digitály mají výhodu jen na kurzech, které často střídají linky. Většina vozů stejně jezdí celý den jednu linku a tam to postrádá smysl. Ehm, a taky bych řekl, že mají výhodu, když je... ako sa to povie... TMA! Anebo snad ty přehazovací držáky na úrovni spodní hrany okna měly osvětlení? Že jsem si nevšiml. Atd. Já myslel, že snad je jasné, že panely mají výhodu zobrazení čehokoliv kdykoliv a nemusí se mimo jiné tahat kabele s cedulema. Třeba zrovna řidiči 25/26, co mají služební přejezdy z KV k NB podle toho, co je za denní dobu, by se z toho převlíkání zbláznili.
Nostalgici by neměli lézt na internet.
Každý svého štěstí strůjcem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5478 Registrován: 7-2003 |
Ale jo, nějaká sufitka tam sem tam byla.
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1772 Registrován: 3-2013 |
Ale nebyla - tedy na držácích typu DPMB |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7455 Registrován: 6-2005 |
Janatak: že není teď neznamená, že nemůže být v budoucnu, ovšem myšlenka byla všeobecná, ne konkrétně vztažená na Brno. Ještě celkem "nedávno" tomu také bylo, že se linky nestřídaly. A změnit večer jednou ceduli, ala 39->37 není tak strašné. Je to jen o nastavení jízdního řádu. Pvvs: že si to Brno demontovalo není problém "systému". Dále není dobré se dívat na problém optikou naší historie. Londýn měl třeba tato podsvětlená plátna a tam je viditelnost dobrá. A na boku to vždy osvítila minimálně nějaká lampa, čitelné to bylo. Hlavně se tam vešlo více informací o trase, které digitální panel není schopen dát za stejný čas. Než se něco přeroluje, tak z cedule to mám přečtené 3x.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1773 Registrován: 3-2013 |
No, k těm informacím - třeba: NRA - Komín sídliště a zpět u tramvají: Král.Pole střelnice přes Gottwaldovu a hl.nádraží Jeden konkrétní příklad: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1774 Registrován: 3-2013 |
Nebo jestli se tohle zdá někomu čitelnější, než dnešní transparenty: Stojí za povšimnutí, že ve dvou případech vepředu není nic, a ve třetím tam stejně moc vidět není. (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.) |
Jva
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4963 Registrován: 6-2002 |
Jenže tady nejde o čitelnost pro cestující obecně, ale šotouš pláče, že to má nečitelné na fotce... Osobně považuji DOT-LED za nepřekonatelné - čitelné kdykoli a a ve tmě to nezáří jak vrata do bordelu. Jenže rozhoduje cena, že to spotřeba během životního cyklu překoná, při koupi nikoho nezajímá (ostatně jako u min. 90% veřejných zakázek).
Cynik - tak říká optimista realistovi...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1885 Registrován: 10-2010 |
Výhodou LED panelu bude rozhodně taky životnost. Co pozoruju tak DOT-LED jsou po nějakých 20 letech na vyhození, protože odchází ty "doty" a místo textu je nečitelný rozsypaný čaj. Mimochodem, ta nečitelnost na fotce závisí na konkrétním výrobci panelu. To co máme v Brně se na krátký čas opravdu vyfotit nedá. Nicméně, třeba panely na pražský 15T, vyjdou střídavě s plným čitelným textem, nebo prázdné. |
Petr_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13916 Registrován: 4-2003 |
Kondra89: Z DOTů je potřeba minimálně jednou za půlrok vyluxovat prach LEDky zase rády praskají při intenzivních změnách stavu typu rolující nebo blikající text na vyšších obnovovacích frekvencích, a obzvlášť na cedulích JKZ v Praze začínají hromadně odcházet světelné senzory (za světla vypadá cedule jak zhasnutá, ale v reálu je v nočním režimu, protože mrtvá fotodioda nehlásí přítomnost světla)."Výhodou LED panelu bude rozhodně taky životnost. Co pozoruju tak DOT-LED jsou po nějakých 20 letech na vyhození, protože odchází ty "doty" a místo textu je nečitelný rozsypaný čaj." Největší pí***iny na světě nepocházejí z konspirace, ale z do nebe volající pitomosti aktérů. (Jan Šatava) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7456 Registrován: 6-2005 |
Jva tady je už diskuze nad čitelností a vhodností. Pláč šotouše byl ukončen příspěvkem Pajzáka, který šoto problematiku vystihl dokonale. TMB ale to se pořád bavíme o něčem konkrétním. Nikde neříkám, že Škoda měla dobré transparenty. Ony takové T400 I také začaly s nějakou velikostí, na kterou si posléze cestující stěžovali jako na nedostatečnou. A Že v Brně se na bok daly informace podobné těm na digitálech opět není problém "systému", ale provozovatele. My měli např. toto Na čele sice k prdu, ale na boku... Ve spojení s velikostí alá vozy 14TrM by informace byla čitelná i vepředu, kde stejně je potřeba linka, cíl a případně určující směr při variantě. A pak také fotograf 20m od vozu je něco jiného než cestující na zastávce, který je metr od cedule. Tato diskuze ale asi měla smysl v době LED DOT, kdy cena za tyto panely byla astronomická. Současné budeou cenově řádově níže. Ovšem jak psáno výše, celkově ty DOTy byly lepší. A jejich pohyblivost je jen otázka držby. (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.)
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1980 Registrován: 4-2011 |
K fotce d-8 končící ve VP se nabízí myšlenka, jestli je dovnitř otočený správný směr, aby cestující, který už jede a zapomněl, do čeho to vlezl, se měl kde ujistit, ergo jsou tam dvě stejné cedule zády k sobě a tím správným směrem "ven". Nebo jestli je to tam jen blbě nastrkané. Jinak dokud byly modré cedule v Praze se zastávkami v pěti řádcích, nebylo to k přečtení vůbec, pokud si k tomu člověk nestoupl jak k nástěnce a nezaklonil hlavu.
Nostalgici by neměli lézt na internet.
Každý svého štěstí strůjcem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1775 Registrován: 3-2013 |
V Brně u busů byla jedna cedule trvale, doplněná o "a zpět". Tramvaje měly v rámečku cedule dvě a řidič je jen vzájemně prohazoval. Z obou stran tedy bylo jen "Pisárky" (a "Obřany" byly uvnitř) nebo naopak. Ceduli na čele před řídícím pultem otáčel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1412 Registrován: 8-2004 |
No to není tak úplně pravda. Někdy v 90. letech, možná v souvislosti s velkým třeskem v roce 1995, se i u busů zavedly cedule pro každý směr samostatně, kde na vnitřní části byla graficky znázorněna šňůra se seznamem zastávek. Fungovalo to pak stejně jak u těch tramvají, na konečné bylo nutné pořadí cedulí přehodit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7457 Registrován: 6-2005 |
Twig u trolejbusů určitě. Mám nějaké cedule před přečíslováním a byly svázané kroužkem, tj. trasa vně vozu byla opačná než teploměr a druhé straně té cedule. Při ztrátě kroužků tak byla nesmyslná
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1393 Registrován: 8-2006 |
TMB: "V Brně u busů byla jedna cedule trvale, doplněná o "a zpět". Tramvaje měly v rámečku cedule dvě a řidič je jen vzájemně prohazoval. Z obou stran tedy bylo jen "Pisárky" (a "Obřany" byly uvnitř) nebo naopak. Ceduli na čele před řídícím pultem otáčel." A K2 měly dvojcedule u předních i posledních dveří, takže na konečné pravidelné kolečko projít celý vůz a přehodit cedule. Pamatuji... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1045 Registrován: 11-2007 |
Pecka ta fotka vozu 3166!! Ten totiž najel nejmíň km z té nulté série. |
B01
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 877 Registrován: 5-2006 |
Zas máme v Brně i na těch digitálních panelech mnohem větší informační hodnotu než v mnohých městech na západě (Vídeň, Berlín, Mnichov), kde se dozvíte jen cíl jízdy, a to i na bočních panelech. Navíc mnohde mají i číslo linky menším písmem než v Brně. Viz například... https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/Linz-239.jpg https://www.holding-graz.at/wp-content/uploads/2022/08/Hybridbus- 2-2200x1240.jpg A jako třešnička na dortu, obrovské okno a v něm malinkatý panel: https://public-transport.net/tram/Wien/D/2023/slides/9128_040.jpg (Příspěvek byl editován uživatelem b01.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3404 Registrován: 4-2005 |
Já bych se také obdivně přiklonil k fotu vozu 3166, navíc téměř tehdy u mě doma a dnes u staroušků:-) Ty nulky byly fakt špatný. Kde vlastně byly? V Brně, Plzni a Mariánkách?
1982 - 2022 40 let trolejbusů 14 Tr v Brně
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7460 Registrován: 6-2005 |
Bratislava, Prešov.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1779 Registrován: 3-2013 |
A taky Zlín. |
B01
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 879 Registrován: 5-2006 |
Archivní reportáže o trolejbusech, video mimo jiné obsahuje záběry vozů z oné nulté série nejen v Brně. https://www.youtube.com/watch?v=XfU6MWyapTg |
Mour
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 512 Registrován: 4-2007 |
Depo Sokolnice |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5875 Registrován: 5-2002 |
To asi nebude mít velkou vypravenost . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 108 Registrován: 3-2023 |
Ale dost vozů se tam vejde |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 5-2023 |
Pozdrav od sousedů |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3419 Registrován: 4-2005 |
Hezké, že žije:-) Gratuluji!
1982 - 2022 40 let trolejbusů 14 Tr v Brně
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 5-2023 |
Michal_Ř: děkujeme . Dnes další práce, úpravy, údržba, test. Pár fotek a informací je ve vedlejší diskusi |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3421 Registrován: 4-2005 |
Včera mě potrápilo sluníčko, bylo ho docela dost, ale na dvaadvacítku mi vždy zašlo. Naštvaně jsem všechno kromě úplně první fotky vymazal...:
1982 - 2022 40 let trolejbusů 14 Tr v Brně
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 460 Registrován: 2-2013 |
Zdravím, zaslechl jsem o prodloužení linky 30 za pomocí parciálů do Sadové a Soběšic od prosince. Neměl by někdo trochu víc detailů? Nahradí to linku 43, nebo to doplní? Budou tam jezdit všechny spoje? Konečná Klarisky bude zatrolejovaná, nebo se bude dobíjet až na současné lince 30? Docela mě to překvapilo a nemohu k tomu pořádně nic najít, krom instagramového příspěvku Pirátů. Díky za odpovědi :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9888 Registrován: 9-2004 |
slawe - z toho mála, co vím je, že všechny spoje jezdící po stávající t-30, nahoru do Soběšic jezdit nebudou, nicméně ale tak, aby to linku 43 nahradilo. Smyčka Klarisky zatrolejovaná nebude, celá trasa KPN - Soběšice - KPN na baterky. Proběhly nějaké testovací jízdy a to i plným obsazením a údajně s relativně dobrými výsledky. Výsledky vybíjení baterek v tomhle profilu trasy by mě ovšem zajímaly, linka poměrně kopcovitá, pokud bude vůz zaplněn, do toho v nastávající zimě topení...jakýkoliv problém na trase se bude moct řešit akorát tahačem. |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7604 Registrován: 6-2015 |
Dolů to nějak sjede... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1815 Registrován: 3-2013 |
Jinde se na baterky jezdí běžně a jde to. Taková Lešná taky není po rovině. Nějak se začít a získat zkušenosti musí. Bylo by smutné, kdyby 20 a zanedlouho už 30 parciálů jezdilo stále jen pod drátama. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 461 Registrován: 2-2013 |
Janatak: Díky za info. Ze zrušení 43 místní radost mít nebudou, od přátel, co bydlí na Sadové, mám poznatky, že v ranní špičce se do busu směr nádr na Moskalykově už kolikrát nedá dostat. Ačkoliv jestli ve špičce bude i zde dodržen takt 5 minut z 30 namísto současných 10 minut z 43, tak proč ne že, budou na tom líp. Mám ale takový dojem, že zrovna ve špičce asi každý spoj až nahoru nepojede... Stran použití parciálů, taky by mně zajímalo, nakolik to vyžere baterku. Nebojím se, žeby to nevyjelo, trasa má jen 5-6km, a dolů navíc bude vůz rekuperovat (pokud se nepletu), ale kopec je to slušně prudký, v autě tam hodně podřazuji. Hlavně budu zvědavý, jak ta baterka bude vypadat po třeba 7 letech. Ale je fajn, že už konečně taky bude využita jejich baterková výhoda. Spíše mám pochybnosti o prodloužení té 30. Podle JŘ jízda trvá 25 minut, delší je už jen 25 a 26. Po připojení 13 minut z 43 to bude suverénně nejdelší trolejbusová linka a úsek současné 43 asi bude trpět výraznějšími zpožděními v porovnání se současným stavem. To už by mi dávalo větší smysl, a omlouvám se za své divoké spekulace, odklon 32 místo na Srbskou k nádru a nahoru. 32 nemá moc problémů v dopravě, navíc by bylo přímé spojení do centra bez přestupu. Na druhou stranu je tu otázka, jestli by se stíhaly dobíjet baterky, na 30 se dobít stihnou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5489 Registrován: 7-2003 |
Po 7 letech už je baterka po životnosti...
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 3-2023 |
Informace o pokusu mám. Jelo se 26Tr i 32Tr, obě obsazené nominálně podle oficiální kapacity, nějaký študáky na to naverbovali. Během jízdy se topilo a zastavovalo v zastávkách. Po jízdě zbylo u obou vozů cca 20% indikované kapacity, vyjíždělo se ze 100% indikované kapacity. K tomu se sluší doplnit, že 100% ukazuje vůz, když je baterka reálně někde na 80%, a opačně; baterie se ukazuje úplně vybitá tuším na jejich realných 20%. Tyto "zákoutí" baterie však nelze využít. Během provozu se kontrolka výstrahy nízkého stavu baterie rozsvěcí u 20%, přičemž jede dále "do nuly" (tedy té indikované). Tzn vozy skutečně splnily to, co deklaroval výrobce ohledně reálného dojezdu, ovšem tak nějak bez velké rezervy. Pokud by se tedy jezdilo bez jakýchkoliv zádrhelů, tak asi dobrý; blbý by bylo, kdyby třeba vůz musel v Soběšicích zůstat - řazení do času, nehůdka, nesjízdnost vozovky atd; znamenalo by to poukázku na tahač. Dobití během nasledné jízdy po lince 30 z KPN proběhlo v pořádku, v Bystrci už bylo dávno dobito. Baterie 26Tr jsou tedy, jak ukazuje jízdní test, zatím v dobré kondici. Samozřejmě otázka, co s nimi pravidelný zápřah udělá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1817 Registrován: 3-2013 |
Tak řazení do času v Soběšicích je málo pravděpodobné a asi by mělo jít se této situaci vyhnout. Nesjízdnost vozovky může být problém, napadá mě, zde je reálné třeba režíjně sjet do Štefanikovy čtvrti, je to skoro pořád z kopce. Prostě, chce to získat zkušenosti, a pak zvážit, zda tento způsob provozu rozšířovat dál a jednou třeba pořídit parciální klouby. Ta padesátka mě pořád nedá spát, třeba i za cenu rozdělení na větvě Hájenka - Komárov (variantně protažení linky 37 do Komárova) s nabíjením i v Komárově a Osová (jednou třeba termínál u železnice) - Bystrc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1818 Registrován: 3-2013 |
Co jsem jel v Praze z Palmovky do Čakovic, tak tam ty kloubové Sorky jezdí poměrně dost dlouhé úseky bez troleje, a jak teď píší v pražské diskuzi, na Palmovce se ani nemusí nabíjet (čehož jsem si všimnul). Možná by stálo za hřích si jeden ten trolejbus na vyzkoušení půjčit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7475 Registrován: 6-2005 |
Slawe: tak určitě tam nepojedou všechny kurzy, tj. interval bude zachován dle současnosti na každé z linek, aspoň co já chápu z dostupných info. Sám doufám, že vybrané kurzy budou takové, které nespadají do oblasti mého zájmu... 25+13=38, linka 25 jede hodinu, pořád dost schází... Beru plnou trasu, ne současnou výluku. A co by obsloužilo Srbskou? Budou zachovány docházkové vzdálenosti na zastávku, v místě je několik významných generátorů cestujících ne? A stadion v to nepočítám. Rekuperace z kopce uživí tak vlastní spotřebu a topení... Kolik času při jízdě z kopce vozidlo reálně brzdí? Jen chvíli a intenzivně. Pochybuji, že všichni řidiči budou uvědomělí a budou brzdit tak, aby se všechna energie zužitkovala. Ne, všichni na to cápnou a plno poletí do odporníku a tohle se opravdu směrnicí, ani nařízením ovlivnit nedá. Ondro, ono by to ten test chtělo udělat v reálném provozu. Simulace OK, ale až realita ukáže vše, vč. reálné spotřeby. Taky máme psáno 12km dojezdu a v podobném počasí, při vypnutém topení, jsem najel 23 a pod trolej jsem se dostal na 4 minuty při každém směru + na konečné čekání 20 minut. Ale ano, vůz má lepší" baterku. Při konečném napojení na trolej bylo 48%. TMB: a kolik to zabere času, kolik se dobije a kolik se spotřebuje na cestě zpět? Viz výše, o něčem podobném jsem uvažoval, ale ve výsledku bych mohl skončit hůř. Pražské SORky mají jinou baterii. V případě jihlavských vozů není poznat rozdíl při jízdě na TV a na baterku a že rozjezd o nejméně o 30% živější jak 32Tr a má větší dojezd. Pak ten příklad může být zkreslený, kdy vozy od Škody mohou vykazovat horší výsledky.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1819 Registrován: 3-2013 |
Tak pokud by se opravdu mělo jít v Brně dál cestou parciálních trolejbusů na některých autobusových linkách, asi by to měly parametry nově pořizovaných trolejbusů zohlednit. Hlavně jak píšeš, odpovídající kapacita baterií. Test na lince 43 bude v reálném provozu od poloviny prosince. Doufám, že se neukáže, že DPMB pořídil parciální trolejbusy zbytečně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 3-2023 |
3505 se ode dnes rozebírá do šrotu. Místo ní zbyla.. duha |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6465 Registrován: 2-2005 |
Kdyby v těch Soběšicích musel vůz z nějakého důvodu zůstat, tak prostě řidič omezí topení (neříkám vypne) a pohoda. U nás v Plzni jsme všechny výše uvedené argumenty, proč to nejde, řešili taky...a vše se vyřešilo samo tím, že to ty vozy zvládají v létě i v zimě. Když se vůz dostane pod 30 procent baterky, tak automaticky vypne nahřívání bojleru, což na ten zbývající kousek cestující nepoznají, a s dojezdem není žádný problém. Ad PVVS: Rád bych napsal neco jiného, ale u nás jsou ve všech vozech stále puvodní baterky, přestože už na ně mají najeto desítky tisíc kilometrů a jsou sedm let staré. Jsou v těch vozech drobné rozdíly co do délky nabíjení, rychlosti vybíjení apod., ale nic, co by mělo vliv na provoz a jejich (ne)vypravování.
MHD je pro lidi ! ! !
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1821 Registrován: 3-2013 |
A vypnutí boileru se v Brně nepozná, jelikož to většinou i normálně moc netopí. Respektive vypnuté topení je často i v zimě běžný stav, šetřit se musí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1994 Registrován: 4-2011 |
S tou t-32 se mi to líbí taky, třeba by se to na Slovaňáku mohlo větvit, něco na Srbskou, něco do Soběšic. Ale na některé brněnské cestující by to mohlo být moc složité.
Nostalgici by neměli lézt na internet.
Každý svého štěstí strůjcem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1822 Registrován: 3-2013 |
Hlavně u našich parciálů je tuším minimální poměr jízdy baterka / trolej 1 : 2, což ta linka 32 asi úplně nesplňuje. A stát na České delší dobu je též problematické. Pokud jde o přenášení zpoždění z linky 30 na linku 43, tak v Králově Poli může být vyrovnávací čas. Tedy pokud půjde o přejezd z linky na linku a ne jejich spojení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7478 Registrován: 6-2005 |
TMB: tak hlavně by se měla i adekvátně rozšířit trolejová síť. A zrovna 43 je hezký test provozu, ale zároveň směr, který by se měl drátovat. Provoz na lince je už dost velký na to, aby se drát vyplatil. Dá se říci, že investice do baterek všech aktuálně, potenciálně pořizovaných vozů vyjde na cca 40-50% ceny tratě. Jenže trať s životností troleje 40-50 let. Kdyby byla měnírna u Mysliveckého stadionu, tak se obsáhne celá trať, resp. výhled na celou, zatím by trolej mohla být od Kr. Pole sem. Napájení kolem Kr. Pole by snad mohla zajitit nějaká místní měnírna. Úsek po Křižíkovu (jasně, není to řev) by využila i 44/84. Nebo obráceně, při drátování 44/84 by tento úsek, ideálně s odbočkou na Hogrovu, využila 43. Vždyť od Mendláku po SO chybí jen cca 3,5km zadrátovat. navíc mnohdy v místech, kde by se i kompenzace využila. Ikdyž jak se dívám, tak zrovna tyhle 2 linky mají v uzlu KPn jinou trasu... Nic není ideální, no. Tak asi nic, nebo může někdo vymyslet něco lepšího. Já bych ty dráty pověsil klidně pro obě trasy. A na té 32 to může dělat 43 ob kolo, čímž se poměr TTV/BAT změní. Focus1976: a co takové 25/26, 38/39 nebo 37, ikdyž ano, zde chyba krátkého spoje znamená přechod na správnou zastávku 50m, ne 500. (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.)
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1823 Registrován: 3-2013 |
Jako proti rozšiřování trolejové sítě nic nemám. Ale kdysi jsem slyšel, že se to vyplatí až od nějaké intenzity provozu, což tehdy uváděli při intervalu 8 min. a kratším. Dnes to platit nemusí, nakonec díky green dealu, případně Putinovi, může politické hledisko převážit nad čistě ekonomickým. 1) pokud zadrátuji Soběšice a případně Haškovu (nejlépe z obou stran), mohlo by se uvažovat i o drátech Lesná - Soběšice a parciálech až do Útěchova. Bude-li tramvaj, stačila by trolej po Genrála Píky na Haškovu po lince 57. Můžu mít trolejbusové linky 43, 57, s výjimkou spojů do Vranova, a eventuelně 46. 2) potom by stálo za zvážení propojení Královo, Pole nádraží - Štefánikova čtvrť (s vjezdem do smyčky trolejbusu od Lesné), případně zatrolejování přes Technopark ke konečné linky 12. Tím nasadím trolejbusy na linku 72 (do Obřan už asi jezdit nebude), na trolejbusovou polookružku Stará osada - Mendlovo náměstí, s parciály až na Zvonařku - a možná už i dokola. Nakonce protáhnout dráty po Gajdošově na Olomouckou a dále ke Zvonařce by taky bylo řešitelné, pokud bych trval na okružkách. 3) A snad linku 50 od Hájenky do Bystrce. Otázka je, kdy a co se bude dělat se starou dálnící. Takže varianta 3b - zatrolejovat linku 52 od Hájenky přes Žebětín do Bystrce a provozovat ji s parciály přes staré Kohoutovice, koubové parciály nasadit i na linku 50. Ale to je v Brně vize na dvacet let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9889 Registrován: 9-2004 |
TMB - v případě východní části města se bude ve velmi dohledné době drátovat linka 77, patrně ve stávající trase z Úzké, skrze Zvonařku na Černovickou terasu. S tím, že tato trasa bude částečně fungovat pro odkloněné linky 31 a 33 kvůli reko mostů přes vlárskou dráhu na Olomoucké, tedy že se zadrátuje i ulice Švédské valy. A tím vznikne solidní základ pro drátizaci linky 75 do Obřan, v jejíž délce neelektrifikovaných úseků bude zbývat už poměrně málo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7480 Registrován: 6-2005 |
Tak já to slyšel s průměrným denním intervalem 15 minut, resp. 70 spoji jedním směrem. Jenže pak do toho vstupují: - bude trať využita jednou, nebo vícero linkami a případně jaká část pak zůstane využita jen jednou linkou a je tento úsek nějak zásadně nákladný, že by šlo z počáteční podmínky slevit? - životnost sloupů 100 let (asi, co jsem viděl uřezané po 70 letech, tak max 15% bylo reálně na výměnu a to neměly povrchovou ochranu metalizací), trolej 40-50., na druhé straně baterie, jejich cena je do trolejbusu 2mil životnost možná 10 let, tj. s životností karoserie 15 let je to minimálně jedna výměna, tj. 4 mil. - cena jednoho km trolejbusové tratě je mezi 10-30 mil, záleží na potřebě měníren atd. - cena PHM (jakýchkoliv) aktuálně různě lítá, pokud ale vezmem v potaz dobu stability, tak trolejbus vycházel nákladově pod naftu a o prvenství se pral s CNG. Pak to začalo lítat, kdy i kg CNG stál 70Kč a nafta pomalu 50. Aktuálně jsou i dny, kdy trolejbus jezdí zadarmo, ale to jen kdo nakupuje na spotu. Jinak lze elektřinu nakoupit pořád výhodně, že se výhoda trolejbusů v ekonomičnosti provozu dokáže výrazně projevit. Pak tu je cena vozidel a to je stejné jako u energie, pokud nebude uměle zvyšována, tak to má i ekonomický smysl. Bohužel zde stát selhává. - elektřinu si dokážeme, narozdíl od nafty, vyrobit z vlastních zdrojů, což je také velký argument. Na základě výše uvedeného vyplývá, že taková 43 je pro výstavbu troleje spíše těsně za hranou efektivity, kdy cca 50-60% trasy drát a zbytek baterka, která je nutnost pro řešení mimořádností a její velikost by měla být rozumným kompromisem. Jako tykoví největší adepti by se jevily: 46- otázka co s Erbenovou, buď baterie, nebo se vybodnout a do Lesné odklánět "posilové" spoje na 25/26, co končily v Husovicích 72- zde snad ty Obřany padnou, dělají v tom trochu bordel. zmíněná 75- zde by bylo ideální, kdyby se ta manipulační trať postavila místo Jedovnické tudy. Vyřešilo by to několik problémů. Druhý konec problém je, kdyby byly i dráty zde (což je technicky už nákladné, nutná přestaba společného úseku s tramvají) do smyčky Obřany, tak Bílovice baterka dá. 44/84 jsou adept na okamžitou, stejně jako 46 a 72, neb vše jezdí často a některé navíc v kloubech. Pak se lze i bavit o nějakém poměru na 42/70, která je přesně na baterku. A 67 stojí také za úvahu. Ale tohle je opravdu až jako poslední. Problém mnoha bus linek je velká nejednotnost spojů na konkrétní, kdy ty "nevhodné" spoje jezdí všechny kurzy, případně jsou přejezdy na jiné linky (ideálně ještě více nevhodné) a tak vybrat nějakou linku, nebo upravit nějak vhodně provoz je dost složité. Nejjednodušší jsou z provozního hlediska 44/84, 46, 72 (v hlavní trase) a při realizaci 77 i ta 75. AteĎ si to hezky nakreslete, jak by vypadala síť po takovém rozšíření Pokud si tedy vezmeme všechno dohromady, tak vyjde, že z dlouhodobého hlediska je elektrobus ekonomická sebevražda, trolejbus s baterkou sice taky, ale je to aktuálně asi nejlepší řešení, kdy zbývá nějaký kus, kde se fakt trolej nevyplatí a co neobsáhne on, tak prostě bus. Ikdyž při cenách baterek a předpokládaných životností, tak i průměrný interval 20 minut vycházel lépe a co 20 minut, pokud by ta trať měla do 2km, tak i 30 minut mělo smysl dát pod drát.
Makrelu neumeješ.
|