Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 25. 1. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 25. 1. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10003 Registrován: 4-2003 |
Tratovak:To posobím až tak biedne? To rozhodně ne . Bídně možná působím já, když jsem nevěděl o možnosti použití minimálně dvou druhů ozubnice na jedné trati, je li použit stejný modul ozubení. Tak jsem to poslal jako zajímavost i sem pro Tebe, jako že to není až tak podstatné, zda je v Tatrách ozubnice Strub či Abt, byť jsem přesvědčen, že je to Abt . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2353 Registrován: 12-2007 |
Ja si myslím, že je to Von Roll. https://www.bahninfo-forum.de/read.php?10,516324 https://www.tensolrail.com/index.php?node=412&lng=2&rif=be8328c56 f https://de.wikipedia.org/wiki/Zahnradbahn Ale musí existovať dovod, prečo nemálo prameňov uvádza Strub a nemálo Abt. Preto ma nezaujíma dojmologia, ale konkrétny dokument, ktorý by to rozriešil... P.S.: po rekonštrukcii tam bude Strub TN 70 - kompatibilný so starou zubačkou |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 360 Registrován: 7-2017 |
Neviete niekto s určitosťou kedy začala premávať nová zubačka zo Štrby? 12. (väčšína prameňov) alebo 20. (Szojka: Dejiny Tatranskej elektrickej železnice) 2. 1970 Záleží na výkladu. Od 14.2 do 20.2 1970 se konalo MS v klasickém lyžování, kvůli kterému se celá zubačka obnovila. 12.2. začal provoz, ale až do skončení MS zřejmě neběžel v úplně běžném režimu. A potom je tu asi evergrínová otázka - aká je tam ozubnica? Nevím co je tam dnes, ale položen při znovuvystavění byl skutečně von Roll (tedy upravený Riggenbach) a Strub (výhybky, malé poloměry). (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2138 Registrován: 4-2014 |
Pro všechny, kteří se teď účastní diskuse o ozubnici Štrbské Pleso - Štrba zde odkaz na video Štrbské Pleso - Štrba jak to tam v současnosti vypadá: http://vovlaku.teraz.sk/trat-zsr-182-strbske-pleso-strba-ozubnico va-zeleznica/ jinak během roku 2020 by měla začít výluka, která bude trvat sedm měsíců a během té doby trať projde těžkou optimalizací. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2965 Registrován: 7-2005 |
ad plastovej dědek - Kralupy jsou knihovna a ne archiv. Já bych doporučil oslovit archiv NTM Praha (mejl na jejich webu). Tam je uložena pozůstalost pana Smíška, kde lze objevit zajímavé věci. Pro výrobky domácích lokomotivek i plány vhodné pro modeláře, pro ostatní řady (typy), alespoň základní typáky (1:50,...) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1970 Registrován: 7-2017 |
K nejzákladnějšímu vybavení předlitavských lokálek patřily dřevěné čekárny podle rakouské normálie 11/H. Viz výkres: Vím o třech dodnes dochovaných: Chrastice, Neumětely, Soumarský Most. Existují ještě nějaké další? Mohli byste sem prosím dát fotografie jejich současného stavu? |
Vladimír_b
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2839 Registrován: 6-2008 |
Neumětely už nejsou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1971 Registrován: 7-2017 |
Vladimír_b: "Neumětely už nejsou." Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 1-2018 |
Vonšov Běleč Skuhrov pod Brdy? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1978 Registrován: 7-2017 |
rkwa: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1980 Registrován: 7-2017 |
Tak jsem se dopracoval k seznamu čekáren podle normálie 11/H, které by podle mně dostupných informací měly ještě existovat. Prosím o případné doplnění nebo proškrtání těch, které už padly; u těch druhých prosím o sdělení data zbourání. Objekty, které se zachovaly v původní podobě: Běleč Dolní Křečany Chrastice Semošice Soumarský Most Vonšov Více či méně přestavěné objekty: Bechov Ivančice město Lhota u Trutnova Myslechovice Moc jich už není, už mi na ně stačí prsty na rukách... Potichu nám tady před očima mizí další kus drážní historie. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26323 Registrován: 5-2002 |
No a co jiná Království a země na říšské radě zastoupené? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1983 Registrován: 7-2017 |
McBain: "No a co jiná Království a země na říšské radě zastoupené?" Na Moravě a ve Slezsku už nejspíš kromě Ivančic města, Myslechovic a Chrastic nezbývá nic. (A to jenom na samotné ždánce byly nejmíň 4 - Bohumilice u Kyjova, Dambořice, Dražůvky a Terezín u Čejče.) Dál bohužel moje zraky nedosáhnou... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 147 Registrován: 8-2017 |
Někde jsem četl, že odbavovací prostory nádražní budovy v Židenicích byly původně (v 60. letech) velké jako v Kr. Poli, a že současná trochu větší Sázava u Žďáru se z nich stala až na přelomu 70. a 80. let. Je to pravda? A pokud ano, daly by se někde najít fotografie výpravní budovy v původní podobě?
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 822 Registrován: 10-2007 |
Víceméně je to, jak píšete. Viz například zde. Pohledy jsou například v Krejčiříkově Českých nádražích 2, viz obrázek:
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 823 Registrován: 10-2007 |
Honza_-_St.: K Vaší poznámce v "podpisu" ohledně sídliště Vinohrady... tuto publikaci znáte? Fotky z ní se nedávno také objevily na FB.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 8-2017 |
Joe: Díky. I za ten druhý tip, ale tu knihu samozřejmě už léta mám.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 57 Registrován: 5-2012 |
Měl bych dva dotazy k F.A. Gerstnerovi - uvádí se u něj, že umřel na následky dopravní nehody, leč na netu je překlad pamětí jeho manželky z Ameriky a ta o žádné nehodě nepíše, jen o tom, že se mu začátkem roku 1840 značně přitížilo a už se z toho nedostal (souchotě?). Čili ta nehoda je asi nějaká pověst? A druhý dotaz, neviděl někdo ten ruský film, ve kterém vystupuje jako postava? https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A7%D0%BE%D0%BA%D0%BD%D1%83%D1%8 2%D1%8B%D0%B5_(%D1%84%D0%B8%D0%BB%D1%8C%D0%BC,_1991) |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8242 Registrován: 1-2007 |
Na otázky neumím odpovědět, ale když bylo zmíněmo jméno F. A. Gerstnera, tak určitou zajímavostí je, že jeho vnuk Ing. Rudolf Gerstner působil ve 30. letech 20. stol. jako přednosta odboru pro udržování trati ve Zvolenu. Jablko nepadlo daleko od stromu.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 683 Registrován: 8-2017 |
Zdravím, tak jsem zase cestoval časem na mapách a všiml jsem si že na trati z Prahy do České Třebové muselo kdysi dojít u Uherska k velké přeložce. Původně jsem si říkal že jim jenom uhnula mapa, ale to tvarování a mosty by si asi jenom tak nevymýšleli, neví o tom někdo něco? Červená čára je současná trasa. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8246 Registrován: 1-2007 |
Na historické mapě jsou mírné odchylky celkem normální. Např. současná trať 190 v úseku Budějovice - Dívčice. Na historické mapě trať prochází středem obce Zliv (tak byla trať původně trasována). Ve skutečnosti, již od doby jejího vybudování v roce 1868, trať Zliv obchází. V průběhu stavby došlo ke změně původního projektu... Možná bylo něco podobného i zde. Ale ať uvedou na pravou míru znalejší.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 5-2012 |
Je někde popsána historie nerealizovaného projektu "Česká ústřední dráha" Čerčany - Zásmuky - Sadská - Nový Bydžov - Josefov (1871)?? |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 349 Registrován: 7-2017 |
K.S.: Taková přeložka by nezůstala utajená až do dnešních dnů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 684 Registrován: 8-2017 |
Vagonet 349: Právě proto se ptám. Zkoušel jsem si hrát s leteckými snímky a s katastrální mapou, ale ta mi toho moc neukáže. Jestli tam něco bylo, tak to už stokrát přeparcelovali. Bohužel. Leda že bych se podíval ještě na historické mapy na katastru. pro Břeclav je tam třeba několik vývojových etap nádraží. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 685 Registrován: 8-2017 |
A hned tu mám update: Podle této mapky to vypadá že tam ještě byla jedna alternativa pro trasování. O kus dál byla zase další varianta. Opravdu zajímavé se na toto podívat občas. A tady zase příchod do Pardubic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2046 Registrován: 7-2017 |
Možná bych se měl zeptat raději tady: V Korbelových samizdatech jsem našel oběh meziměstských lokomotiv 354.1 z roku 1956, jehož součástí byly i osobní vlaky Broumov - Otovice kostel (dnes Otovice zastávka) a zpět. Víte prosím někdo, ve kterém směru byly tyto vlaky sunuty? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3872 Registrován: 5-2002 |
Neznám končiny a nemám po ruce jízdní řád z té doby, takže se zeptám - byly to vlaky jedoucí pouze v daném úseku nebo jely "odněkud" - Broumov Otovice kostel, resp. Otovice kostel - Broumov - "někam"? Nabízí se analogie s provozem mezi Špičákem a Železnou Rudou město. Vlaky od Klatov dojely do ŽRm a sunuly zpět na Špičák, vlaky ŽRm - Klatovy - (Plzeň) byly ze Špičáku sunuty do Rudy. Platilo to bez ohledu na to, zda vlak byl v úseku Špičák - ŽRm veden jako Os nebo Sv. Pendly pro lyžaře (v zimním období) sunuly pravidelně ze Špičáku.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2047 Registrován: 7-2017 |
Johny11: Děkuji. Podobných situací bylo jistě víc, třeba Frýdlant - Višňová - Černousy nz. Ale já se ptám na ty Otovice. V dobách, kdy tu trať pamatuju já, už do/z Otovic jezdily výhradně motory. Jinak hledat starý jízdní řád je dobrá rada; když člověk nemá služební pomůcky, zjistí aspoň, zda jsou v poslední/první stanici s možností objetí soupravy "nevysvětlitelné" pobyty. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2048 Registrován: 7-2017 |
Tak si asi umím odpovědět sám, i když jen podle těch jízdních řádů pro veřejnost: V GVD 1956/57 jezdily skoro všechny vlaky v klasických soupravách v celém úseku z Chocně až do Otovic kostela lokomotivou napřed. (Dva páry vlaků dokonce s vlakovou poštou v celém úseku.) Sunulo se zásadně v úseku Otovice kostel - Broumov a objíždělo se v Broumově při cestě zpět do Meziměstí. Ale i tak by bylo fajn, kdyby se to potvrdilo svědectvím pamětníka, sešitovým jízdním řádem nebo fotkou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1233 Registrován: 9-2016 |
Co já vím, tak od 18. 3. 1946 byly pro nejasnosti s Kladskem mezi Otovicemi a Tlumaczowem asi v délce 80 dokonce vytrhány koleje. V září 1946 byly dány zpět. Mám dojem, že se vždy sunulo lokomotivou dole. To by znamenala z Broumova normálně a zpátky pozadu (sunout). Jinak sunulo se v létech 1947 - 1957 dokonce z Davle do Pikovic. Některé vlaky jezdily z Čerčan (Jílového), ale některé začínaly v Pikovicích. A tam je bylo nutno sunout. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1234 Registrován: 9-2016 |
Dědek hank: než jsem stihl napsat, že by to mělo být pozadu z Otovic do Broumova, tak jste to napsal také. Takže se to spíš potvrzuje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2049 Registrován: 7-2017 |
Makus: Děkuji. Podobná provozní situace nastávala i na trati Liberec - Černousy nz. V Černousích je sice manipulační kolej, ale zřejmě nebyla určena k objíždění. Většinu vlaků sice v GVD 1956/57 vedly motory, ale dva páry denně byly v klasice. Z Liberce se jelo přes Frýdlant až do Černous mašinou napřed, cestou zpět do Liberce se sunulo z Černous do Višňového a ve Višňovém se objíždělo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 268 Registrován: 7-2011 |
Něco k těm KkStB zastávkám, pokud jsem to sem již dával, tak se omlouvám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1573 Registrován: 1-2013 |
Sice trošičku odbočím, ale sunuté vlaky s přepravou cestujících byly i na úzkokolejkách. Podle tehdejšího pamětníka i Lipt. Osada obec - Lipt. Osada (okolo r. 1960?), ale - již za éry JHMD - krátce i Obrataň zastávka - Obrataň (s ohledem na střední nárazníky max. rychlost při sunutí 15 km/h). Jedním z posledních pravidelných sunutých vlaků byl okolo r. 1995 i Lužec n. Vlt, - Vraňany; byl to sice Pv, ale s frekvencí. Po r. 2000 i Starkoč - Václavice. Obdobných případů bychom s jistotou našli určitě víc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2061 Registrován: 7-2017 |
Honza411 268: Děkuji. Na obrázcích jsou dokonce dochované ještě i původní lavice... Ze které doby jsou ty fotky? Já mám v poznámkách, že tahle čekárna už je taky pryč. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2062 Registrován: 7-2017 |
Jaroslav_T 1573: Ano, některé případy jsou notoricky známé i na důležitějších tratích, třeba ty Václavice nebo sunutí Os vlaků Pardubice - Havl. Brod do Rosic nad Labem a opačně. Taky se prý někdy sunulo z Kunčic do Vrchlabí (nebo opačně? Neznám to tam, přivítám podrobnosti). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 979 Registrován: 10-2009 |
dědek hank: dle tohoto odkazu byla zastávka vyfocena ještě v květnu 2019. Samozřejmě to jsou jiné fotky než posílal Honza411. https://mapy.cz/fotografie?x=13.8647394&y=50.3573047&z=16&source= foto&id=1672832
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 269 Registrován: 7-2011 |
Fotil jsem to někdy 2016-17. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2063 Registrován: 7-2017 |
Prdik83: Aha... Loni (2019) na podzim ta trať prošla totální rekonstrukcí. Předpokládám, že jestli ta zastávka zůstala zachována, postavila tam SŽDC nějaký ten antivandal made in ŽPSV. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 11-2019 |
dědek_hank : Máte pravdu je tam - antivandal made in ŽPSV. (Veltěže) gúgl mě to potvrdil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2071 Registrován: 7-2017 |
V lednu roku 1946 byla v traťovém provozu na trati Opočno - Dobruška vyzkoušena kořistní motorová lokomotiva ČSD T 200.201 ex Köf II. (Zdroj: Encyklopedie lokomotiv - Motorové lokomotivy 2.) Příslušný úřední dokument říká, že při zkouškách vezla dva osobní vozy o celkové hmotnosti 18 t. Mám k tomu dotaz: Je známo, které osobní nebo přívěsné vozy byly v roce 1946 do Dobrušky přiděleny? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5504 Registrován: 5-2007 |
Včera tady vykopal v lese hledač tuto asi karbidovou lampu.Vzhledem k tomu,že to bylo na nádraží a pár metrů od kolejí se domnívám,že by mohla být z nějakého vozidla či návěstidla.Dokázal by jí někdo přesně identifikovat? Děkuji. |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 502 Registrován: 7-2010 |
Paveldacicky : Měla by to být lampa pro posunovače, nebo vozmistry. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8269 Registrován: 1-2007 |
Radar007: Řekl bych, že vzhledem k robustnější konstrukci než je tato mobilní karbidka, by to mohla být spíš návěstidlová karbidka. Edit: Při podrobnější prohlídce se skutečně lampa jeví jako mobilní, takže návěstidlo ne. (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5505 Registrován: 5-2007 |
BmbČ....Honzíku,ono je to docela malý, skoro jak handgranát .Toto,co uvádíš je bytelnější.🧐 |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8270 Registrován: 1-2007 |
Pavle, viz výše. Foto zkresluje. Je to tak, jak píše Radar007.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4701 Registrován: 3-2006 |
Řekl bych, že je to nějaká příbuzná téhle lampy. https://ostatni.bazos.cz/inzerat/114332965/csd-mosazna-lampa.php |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5506 Registrován: 5-2007 |
Mořepetr.....to bude ono. Zkusím sundat to rezavý jestli, pod tím nevykoukne ta mosaz.🙄 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 207 Registrován: 6-2005 |
Věděl by někdo něco bližšího o "útulcích" - boudách, které sloužily pro traťováky na některých tratích (hlavně tam, kde už nebyly strážní domky). Myslím přesný účel, vybavení, do kdy se využívaly a pod.. Předpokládám, že pokud tam byl komín, byla budka určena pro ohřátí, snad i přespání?
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1257 Registrován: 9-2016 |
Kejml: Co vím, tak sloužila pro sklad drobného materiálu a pro ohřátí (usušení) dělníků pracujících na trati. Na přespávání asi ne. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3013 Registrován: 7-2005 |
A také vznikaly tam, kde bylo potřeba deponovat nějaké nářadí k pravidelné údržbě trati. Dokud byly vechtry na každém rohu, na kontroly chodil i strážník trati (proto se ta funkce takto jmenovala - on jen nevytahoval signalizační koše...). Ten to neměl daleko a případnou závadu nahlásil, aby pak "přijela" traťovka. Ve chvíli, kdy strážníci trati začali díky novým systémům zabezpečení provozu ubývat a nebo dostávali další práci (dálkový obsluha závor, výdej jízdenek v zastávce,....), museli pochůzkáři chodit častěji. A nebylo možné tahat nářadí na hřbetě. A právě úbytek vechtrů přinesl potřebu drobných kůlniček a skládků..... Třeba tam, kde byl svah, jenž při dešti pravidelně zanášel grábl a podobně.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 233 Registrován: 8-2017 |
Na jednu takovou si vzpomínám ve Slovenském Ráji u tunelového portálu u přehrady Palcmanská Maša. Byla trošku větší, měla i podkroví, tak asi byla určená i k nouzovému přespání, ale postele tam nebyly. Byla tam kamna, něco jako "Petry" i nějaká zásoba uhlí a nářadí na "okopávání" kolejí. Dva roky po sobě jsme tam jednu noc přespali. Bylo to někdy v létech cca 1985-1988. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7611 Registrován: 9-2003 |
V okolí Ramzové i jinde(ještě na začátku 90.let.) k tomuto účelu sloužily skříně vyřazených motorových vozů,i jiných "obyčejných" vozů různého původu..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20883 Registrován: 5-2002 |
Alf: k tomuto účelu sloužily skříně vyřazených motorových vozů,i jiných "obyčejných" vozů různého původu V jiných zemích je zase často k vidění skříň vozu položená přes potok či říčku a sloužící jako krytá lávka.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3014 Registrován: 7-2005 |
Na přelomu 80/90.let 19.století (!) začala u SNDVB a ÖNWB výměna vozového parku a jistý objem starých vozových skříní zavřených nákladních vozů se rozběhl do stanic, kde sloužil jako drobné skladové prostory pro potřeby strážníků nebo právě "traťovky". Třeba v Železném Brodě byly postupně tři, v Kuksu dvě a tak lze pokračovat.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2086 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3014: V nákladišti se zastávkou Návarov sloužila taková skříň jako jediné skladiště nákladního zboží až do r. 1928, kdy tam teprve ČSD postavily pořádné zděné skladiště. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3017 Registrován: 7-2005 |
jedna byla od roku 1910 i v Sychrově.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5507 Registrován: 5-2007 |
Možná to nepatří do historie, ale dávám to sem, či tu mapu někdo pánové nechcete : Je to z roku 1982. |
RAILcz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 5-2013 |
Pohled do historie žst. Soběslav: Proměny soběslavského nádraží |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 104 Registrován: 6-2009 |
Zajímavý text, jen by mě zajímao, proč autor používá velká písměna ve výrazech jako Soběslavské nádraží nebo Řípecký vechtr. A taky si nemyslím, že toto je pravda: V roce 1983 se začalo s elektrizací tratě ze Soběslavi do Tábora. 18. 12. 1985 odjel ze Soběslavi do Tábora první vlak tažený elektrickou lokomotivou. |