Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 10. 2. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 10. 2. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1412 Registrován: 10-2007 |
Byl jsem konfrontován s dotazem na to, jak rozvinutou železniční síť mělo Rakousko-Uhersko v porovnání s Ruskem a zda to nějak ovlivnilo vývoj války. Odpověděl jsem, že absolutně netuším, ale že se (vás) zeptám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4726 Registrován: 3-2006 |
Něco by se našlo zde, zajímavé je třeba, už jen zmínění logistických problémů při mobilizaci. http://militera.lib.ru/h/zheleznodorozhnye_voyska_rossii/06.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3021 Registrován: 7-2005 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 837 Registrován: 10-2007 |
Něco pro "pobavení" na téma památkové péče: V 19. století zdobily empírový portál v brněnských Obřanech, dnes leží chráněné kamenné kvádry ladem u kolejí
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3646 Registrován: 6-2016 |
Joe: Krásná ukázka systematického postupu státního orgánu... Argument, že nemají tunel, způsobil znečištění klávesnice |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1738 Registrován: 2-2005 |
Dobrý den všem, potřeboval bych zjistit co nejvíce informací k budově zachodků, jenž jsou na přiložených fotografiích. Vím, že tento typ 13/H byl schválen ve Vídni v prosinci 1902. Nyní se fyzicky nachází na staré Tišnovce v zastávkách Doubravník a Rozsochy a dále na opačné straně republiky v zastávkách Hřivice, Domoušice, Hořesedly, Mutějovice, Chrášťany a Svojetín. Tušíte ještě o některých? Na staré Tišnovce byly vystavěny minimálně ještě v Nedvědici, Rožné, Bystřici nad Pernštejnem, Novém Městě na Moravě a Žďáru nad Sázavou. Potřeboval bych od zasvěcených lidí zjistit, jestli se takové záchody stavěly i v jiných lokalitách, případně v Rakousku? Co má společného stará Tišnovka s oblastí na Rakovnicku a Lounsku? Nikde jinde v republice takové záchodky nejsou. Tišnovku projektoval uznávaný pan inženýr Osvald Životský - je možná souvislost projektanta s architekturou budov? Jak říkám, budu rád za jakékoliv informace, klidně i do emailu. Velmi vám děkuji. Stloukal Miloš. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20951 Registrován: 5-2002 |
HK: Krásná ukázka systematického postupu státního orgánu U nás v okolí jsou skoro 100 let staré tzv. Librovy domy, což je jeden z nejstarších architektonicky jednotně pojatých bloků. Dnes už bohužel tak jednotný není, protože dva z celkem 18 domů mají střešní vestavby - docela by mě zajímalo, kdo je povolil, protože na to už by stavební povolení být mělo...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3028 Registrován: 7-2005 |
ad Belinea - stavitelem to není. Je to tím, že se vždy jednalo o "garantovanou lokálku", tedy stavěnou s podporou země (Království české). Nebudu to zbytečně rozepisovat, přečtěte si úvod inventáře k archivnímu fondu uloženého v Národním archivu (viz http://badatelna.eu/fond/2208/uvod/1622) a pochopíte systém. A na jiném místě (http://badatelna.eu/fond/2208/uvod/1628) zjistíte, kterých všech lokálek se to týkalo. Jinak si myslím, že nové záchodky dle dané normálie bylo možné potkat v takové stanici kkStB, kde proběhlo nějaké výraznější rozšiřování a přestavba. Kolem Prahy třeba stavby 2.kolejí na Benešov či na Beroun přinesly rozšíření těch větších stanic. Jde ale taky o to, zda v daném místě byla kanalizace, vodovod a podobně. Ona se ta hygiena postupně přeci jen zlepšovala a suché záchodky se stávaly minulostí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1739 Registrován: 2-2005 |
Zdepa: Velmi děkuji za osvětu, mám v ní mezery a zítra se s chutí pečlivě začtu do přiložených odkazů. Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3029 Registrován: 7-2005 |
A přeci jen drobnost, protože ta se v popisu inventáře neobjevuje a je to spíš zkušenost s dokumenty dané doby. Pokud se plánovaná garantovaná lokálka připojovala na státní dráhu, byly stavební firmě dány k dispozici normálie staveb kkStB a vozidla se kupovala dle dohody s ministerstvem, ale i místně příslušným ředitelstvím kkStB. Pokud se však připojila na některou z tehdy ještě soukromých drah (ÖNWB, StEG,...), tak tam měla co do toho mluvit právě ta soukromá železniční společnost. A to jak po stránce stavební, tak i vozební. Ale rozhodovací právo bylo vždy na straně ministerstva železnic a Generální inspekce. Ty daly nakonec to "kulaté razítku". A až bude na webu listovat inventářem fondu ZV-ŽO, podívejte se, kolik se dochovalo písemností pro Vaší zájmovou trať. A další řada především plánové dokumentace je i v jiných fondech.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2118 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3029: Já bych k tomu jenom ještě dodal, že v takových případech je na některých drahách k vidění na první pohled nepochopitelnou směsku budov různého původu. Třeba na trati Čáslav - Třemošnice nebo Trutnov - Žacléř jsou budovy podle normálií ÖLEG i ÖNWB. Jinde trať časem měnila majitele nebo se budovala po úsecích, které stavěly různé firmy, což je dodnes na budovách vidět taky; třeba na kadaňských lokálkách. Zrovna ta ÖLEG byla z tohoto pohledu zajímavá, protože pro tratě stavěné v 90. letech 19. stol. (ramzovská dráha, Č. Budějovice - Želnava) měla jinou sadu normálií než pro starší dráhy a pro lokálky odbočující z ramzovské dráhy, které už před svým zánikem nestihla dokončit, se použilo normálií kkStB. A ještě jinde je vidět rukopis různých architektů, kteří pro společnosti v různých dobách pracovali - viz třeba KFNB a dráha moravskoslezských měst. Kolegovi Belinea doporučuji aspoň si prolistovat dílo Mojmíra Krejčiříka Česká nádraží. |
Iiii
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3283 Registrován: 5-2002 |
Belinea: Obě trati se stavěly zhruba ve stejnou dobu, takže se kolem nich motali stejní lidé. Normálie se také použily stejné. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26350 Registrován: 5-2002 |
Ještě bych k tomu něco dodal: Osvald Životský (mj. narozen v Doubravníku) Tišnovku neprojektoval, nýbrž stavěl. Úsek Tišnov - Rožná projektoval ing. Pícha a zbytek do Žďáru fa Kodl+Hammer. Ani to však nemá na budovy vliv. Výše uvedené firmy projektovaly a stavěly spodní stavbu. Budovy byly samozřejmě z "vídeňského" katalogu. A zde je důležitá odpověď na to, co mají obě tratě (Tišnovka a Rakovník - Louny předměstí společného - majetkový substrát. V obou případech jde o tratě garantované státem (Rakouskem) s příspěvky zemí a místních zájemců. Tišnovka byla místní dráha a Rakovník - Louny předměstí potom hlavní trať druhého řádu, ale to už není až tak podstatné. U nás v Čechách a na Moravě byly od roku 1902, který je uváděn jako vznik výkresu, zprovozněny ještě tyto tratě se stejnou finanční strukturou: Volary - Haidmühle (1910), Vlašim - D.Kralovice (1902), Telč - Slavonice (1902), Jičín - Turnov (1903), Domažlice - Tachov (1910) a Vsetín - V.Karlovice (1908). V ostatním Předlitavsku mohu ještě doporučit ke zkoumání tyto tratě vzniklé od 1902: Bregenz - Bezau, Slavonice - Waidhofen, Kühnsdorf - Eisenkappel, Meran - Mals, Hartberg - Friedberg - Aspang, Trento - Malé, Ternopil - Zbaraž, Kranj - Tržič, Zwettl - Martinsberg, Lvov - Podhajce, Krems - Grein, Cervignano - Belvedere a Verenčanka - Okna. Stálo by za to ale kouknout i na velké státní projekty typu Tauernbahn, Pyhrnbahn ap. Více poradit nemohu. Obávám se ale, že dohledávat záchodky bude složitější, než napříkla zbořené budovy v Haliči. Jistě vzaly za své kvůli hygienickým důvodům a na starých vyobrazeních určitě nebyly reprezentací obce tak, jako výpravní budova . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1740 Registrován: 2-2005 |
Pánové, smekám před vámi. Vaše vědomosti jsou úžasné. Děkuji, že jste tak obsáhle reagovali! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2120 Registrován: 7-2017 |
V úsecích Telč - Slavonice, Jičín - Turnov, Domažlice - Tachov, Volary - Nové Údolí a Vlašim - Dolní Kralovice byly podle dobových fotografií dřevěné vedlejší budovy se záchody pro cestující podle normálií 19a/H, 19b/h. (Zdroj: Výroční publikace k uvedeným tratím a články v časopisu Svět železnice.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3031 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - s tím ÖLEGem jsme už, ale zbytečně hluboko. Zemský výbor a jím podporované lokálky je jiný "lokálkový zákon". ÖLEG byl zestátněn a zbylé tratě přešly ke kkStB nebo byly dány do provozu ÖNWB či SNDVB. Takže cokoliv se po roce 1888/92 stavělo, bylo stavěno podle normálií nových majitelů či provozovatelů. Ono i s tím zestátňováním ÖLEGu to není tak jednoduché, jak to vypadá. Obě zmiňované tratě (želnavská, ramzovská) sice navenek stavěl ještě ÖLEG, ale na to jak, už do toho mluvilo kkStB. Proto na ramzovskou trať přišly tak brzy lokomotivy řady 73.... Já doufám, že se podaří v dohledné době historii ÖLEGu pořádně osvětlit pro širší čtenářskou veřejnost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3032 Registrován: 7-2005 |
ad McBain - rozdíl, v rámci staveb lokálek byl. Na Moravě nevznikl institut podpory "země", ale vznikaly především soukromé tratě nebo s přímou podporou státu. To v Čechách, bylo víc tratí garantovaných zemí a méně těch garantovaných státem. A v případě garance státem, byly normálie kkStB základním stavebním kamenem..... ukázka ze seznamu normálií pro lokálku Krásný Jez-Loket Jinak k tématu doporučuji i tento titul, který šel svého času stáhnout z netu. Finanční účast království a zemí při zřizování vedlejších železnic předlitavských : s všeobecnou částí o klasifikaci železnic a hospodářské povaze železnic vedlejších / Napsal Frant. Hodáč, Brno, 1910 a nebo je k přečtění zde http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:0c7aa400-c1ee-11e6-bd3b-005056 827e52?page=uuid:7d506c00-d391-11e6-a1de-001018b5eb5c |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 839 Registrován: 10-2007 |
V listopadu 2019 byla v Brně snesena lávka u Zvonařky a spolu s ní i poslední zbytky náspu bývalé dvoukolejné spojky mezi Dolním a Hlavním nádražím. Spojka byla zrušená v roce 1970 a získaný prostor využilo Ústřední autobusové nádraží Zvonařka, obchodní dům Prior (Tesco), v novém tisíciletí pak obchodní galerie Vaňkovka... Fotodokumentace bývalé spojky (včetně fotografií ze 70. let) je k dispozici zde.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26355 Registrován: 5-2002 |
Zdepa: "ad McBain - rozdíl, v rámci staveb lokálek byl. Na Moravě nevznikl institut podpory "země", ale vznikaly především soukromé tratě nebo s přímou podporou státu. To v Čechách, bylo víc tratí garantovaných zemí a méně těch garantovaných státem." Teď přesně nevím, jak to myslíš? Jestli jako že Morava na rozdíl od Čech, Haliče a dalších zemí nezavedla institut, kterým by lokálkám garantovala obvyklý 4% výnos? Nebo...? Ale Morava lokálky podporovala jinými formami. To platilo nejen pro dráhy, kde 4% výnos garantoval stát, ale i pro čistě soukromé tratě. A naopak dokonce i pro čistě státní lokálky (Dvorce, Rýmařov). Tam musela státu přisypat nejen Morava, ale i místní zájemci (města, podnikatelé). A taky nevím, jak přesně myslíš tu "přímou podporu státu". Stát podporoval lokálky různými způsoby, ale nevím, jak chápat pojmy "přímá"/"nepřímá podpora". Ten odkazovaný dokument pan Hodáče znám a mám jej k dispozici. To je opravdu mimořádně zajímavý historický pramen. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7624 Registrován: 9-2003 |
Zdepa - výborný odkaz,děkuji.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8283 Registrován: 1-2007 |
V článku v dobovém tisku, který vycházel ze statistiky železničních drah v království a zemích na radě říšské zastoupených v roce 1899, jsem se dočetl, že na např. na místní dráze Strakonice - Vimperk - Volary bylo v roce 1899 přepraveno mimo jiného zboží a materiálu i 1695 tun odpadků. Na místní dráze Vodňany - Týn nad Vltavou 42 tun odpadků, Votice - Sedlčany 283 tun odpadků atd. Věděl by prosím někdo, o jaké odpadky se jednalo, nebo co tím bylo myšleno? Díky.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 390 Registrován: 7-2017 |
McBain: Přímá podporou se chápala finanční subvence, např. formou nákupu akcií. Nepřímá podpora jsou třeba půjčky, úlevy na dani atd. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3037 Registrován: 7-2005 |
ad McBain - myslím, že řešit zde (K-Report), jaký rozdíl byl v Čechách, na Moravě, či jiných částech Předlitavska, je nad rámec této diskuze. Vše by směřovalo do roviny právně-finanční... Na to máme, ale jiné odborníky- Například profesor Hlavačka z Historického ústavu Akademie věd, má toto období "v malíčku" a to ve velmi širokých souvislostech (někdy až moc :-) ) Je tu ale další literatura, která je dobrá nastudovat Die österreichischen Bahnen niederer Ordnung. K.k. Eisenbahnministerium, Wien, 1908 Pamětní spis Zemského výboru království Českého o podporování železnic nižšího řádu. Zemský výbor království Českého, Praha, 1906 Statistický přehled zemské akce, směřující k podporování železnic nižšího řádu v království Českém. Praha, (do 1918) A z té novější Pavlíček, Stanislav: Naše lokálky. Dokořán, Praha, 2002 Krejčiřík, Mojmír: Po stopách našich železnic. NADAS, Praha, 1991 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3038 Registrován: 7-2005 |
ad Bmbč - jen aby o nebyl nějaký nedokonalý překlad odborného názvu. Aneb není "bordel" jako "bordel"... Statistiky vycházejí z finančních podkladů a pokud se něco tarifně vešlo do kolonky "odpadky", tak se to objeví pod tímto názvem. A on si mohl nějaký velkostatkář koupit v cukrovaru po kampani vylisované/vylouhované řízky, které sloužily ke krmení dobytka. A v dané chvíli už to tarifně nebyla řepa, ale co ? Třeba odpadky... |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8285 Registrován: 1-2007 |
Zdepa: Díky za odpověď. To bylo zřejmě ono, i když k chybnému překladu jsem se také přikláněl...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2130 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: " A on si mohl nějaký velkostatkář koupit v cukrovaru po kampani vylisované/vylouhované řízky, které sloužily ke krmení dobytka." Řízky se v kampaních vozily běžně, protože se dodávaly dodavatelům řepy, takže se vozily ve vyrovnávkových soupravách ve vozech určených k nakládce řepy. A i když přesně nevím, jak to bylo tarifně, tak často se ve všelijakých přepravních statistikách řízky vedly jako samostatná položka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 1-2018 |
Ahoj, pri búraní bývalého obytného železničiarskeho domčeka som narazil na koľajnice, ktoré boli použité ako výstuha stropu. Podľa prierezu to boli z úzkorozchodky. Keďže viem že na koľajniciach býva vyrazená oceliareň kde boli vyrobené, chcel by som vás poprosiť o identifikáciu. Tieto majú vyrazené TEPLITZ 83 B.St. Ďakujem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2131 Registrován: 7-2017 |
cmeliak 1: V Dubí - Pozorce (tehdy Cukmantl) bývala Teplická válcovna a bessemerovna (TVB) specializovaná na výrobu kolejí, svého času jedna ze tří největších železáren v českých zemích, která se v roce 1886 stala součástí Pražské železářské společnosti (PŽS). V roce 1872 zde začínal svou pracovní kariéru Karl Wittgenstein, který později (1880) inicioval odkoupení patentu na Thomasův konvertorový proces s platností pro celé Čechy. PŽS měla pochopitelně o tuto technologii zájem a Wittgensteinovi v roce 1885 nabídla místo ředitele; ten si dal jako podmínku, že PŽS a TVB se spojí. Tím se z PŽS stal jeden ze tří největších hutních podniků v předlitavské části monarchie (dalšími byly Vítkovice a třinecké železárny). Od r. 1889 pak Wittgenstein začal budovat hutní komplex na Kladně do podoby, v jaké jsme ho znali po většinu 20. století; podnik dostal název a obchodní značku Poldi podle Wittgensteinovy manželky. Když výroba v TVB na Pozorce nestačila poptávce, v r. 1884 byla v Dubí u Teplic založena nová Rudolfova huť a obě továrny spolupracovaly. V rámci centralizace a přesunů výroby na Kladno pak byly oba areály v letech 1905-7 uzavřeny a odprodány a v objektech Rudolfovy hutě vznikla dodnes existující sklárna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 1-2018 |
dědek_hank: Ďakujem za vyčerpávajúcu odpoveď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2132 Registrován: 7-2017 |
cmeliak 2: Rádo se stalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3039 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - řízky - je možné, že na to byla samostatná tarifní kolonka. Tak daleko už nevidím. Jen přemýšlím, co mohly být ony "odpadky". Hlavně se snažím na to koukat tehdejšíma očima a moc mi to nejde. Vždyť naši předci nebyli taková prasátka, jako my dnes, a netvořili zase toho tolik, co by nedokázali dál zpracovat. Nebyly na to technologie a nepotřebovali to. Rád se v daném směru nechám poučit ! Ano, teplické válcovny válcovaly v dané době kolejnice. Stavba železnic jen kvetla a železniční společnosti požadovaly tuny a tuny kolejnic. Většina původní trati PDE byla na kolejnicích z Teplic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1417 Registrován: 5-2002 |
Řepné řízky se imho vždycky sledovaly zvlášť. Odpadky se z měst vozily vlakem na venkov: takové smetky z ulic byly při koňském provozu docela dobrým hnojivem. Dneska nám to nepřijde, když vypouštíme exhalace výfukem v plynné formě - ale dříve se na jejich úklid zaměstnávaly armády metařů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2133 Registrován: 7-2017 |
V Bavorsku a asi i v jiných německých zemích se vozily vlaky z měst na venkov dokonce i fekálie. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 391 Registrován: 7-2017 |
BmbČ: Tady si myslím, že nejde o nejlepší možný překlad. Obvykle nacházím ve statistikách pojem "Abfälle", tj. také ve smyslu zbytky. V takovém případě se většinou jednalo o kosti, staré hadry, tzv. pokrutiny (zbytky po lisování olejů) a další podobné věci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2194 Registrován: 6-2004 |
V Hledání ztraceného času byl mimo jiné záběr, jak se v Praze do nákladního vagonu přesypával obsah popelnic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21051 Registrován: 5-2002 |
Popel z kamen jako surovina do nějaké chemičky nebo do něčeho podobného...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4753 Registrován: 3-2006 |
Ale on se opravdu vozil dnešní komunální odpad po železnici. Tehdy to byl zejména popel z kamen, kde se spálilo i vše co hořelo. Například Praha to v roce 31 vozila jako hnojivo do Jenče. Denně Praha vyprodukovala 30 až 60 vagonů odkaz |
Iiii
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3284 Registrován: 5-2002 |
Mořepetr: zajímavé, netušil jsem, od čeho je označení Kukavozů, a že je tak staré. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 392 Registrován: 7-2017 |
Mořepetr: Ano, mezi válkama už měl dokonce svůj tarif a statistickou kolonku. Ale týkalo se to hlavně Prahy, možná i jiných větších měst. Lokálky kolem roku 1900 byly většinou jiná kategorie. Popel v kategorii "Abfälle" určitě byl také, popel z domácností se použínal na výrobu potaše. To samé kosti, ty zase putovaly do továren na spodium. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2136 Registrován: 7-2017 |
drake: " To samé kosti, ty zase putovaly do továren na spodium." (Pro ty, kdo nevědí: Kostí jatečních zvířat se dá použít jako suroviny pro výrobu uhlíkového adsorbentu - aktivního uhlí, které se v klasickém názvosloví chemické technologie 19. a 20. století nazývalo spodium, česky kostní uhlí. Spodium se za těch časů používalo především jako filtrační látka k odbarvování cukrovarských šťáv. Přestože se použité spodium z cukrovarských filtrů dalo až 25x regenerovat, jeho spotřeba byla v dobách rozkvětu našeho cukrovarnictví tak vysoká, že si spousta cukrovarů vyráběla spodium z kostí sama.) Volně ložené kosti jatečních zvířat se u nás po železnici vozily v uhlácích dost dlouho, pamatuju, že ještě i v 70. letech. Dřív než vidět bylo takové ložné zboží zdaleka cítit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3236 Registrován: 7-2006 |
Nakládáni popela do vagonů v roce 1922.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3680 Registrován: 6-2016 |
Skladování kostí jatečných zvířat jsem zažil (spíš "zacítil") o prázdninách u babičky ve Strakonicích na N 49°15.98607', E 13°55.02580' Chodili jsme tam na bílé "červy" (asi larvy masařek), na které výborně braly ryby! Jestli se to někam vozilo ale nevím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1418 Registrován: 5-2002 |
Kosti jsou v první řadě surovinou fabrik na zpracování tuků. Teprve odpad z nich, tedy kosti tuku zbavené, se pálí na spodium. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2137 Registrován: 7-2017 |
Sants: "Kosti jsou v první řadě surovinou fabrik na zpracování tuků. Teprve odpad z nich, tedy kosti tuku zbavené, se pálí na spodium." Já jsem to tu nechtěl až tak tapetovat starými chemickými technologiemi, ale když už jsi to připomněl, tak další výrobou, která používala neodtučněné kosti, byla výroba kostního klihu. A výrobky z fabrik tukového průmyslu na bázi kostního tuku se dodnes používají např. pro další zpracování při výrobě povrchově aktivních látek (tenzidů, dřív se syntetickým tenzidům taky říkalo saponáty), tj. různých těch pěnivých "mydlinek bez mýdla" na průmyslové čištění i pro domácnost. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 3-2018 |
Víte jak bylo úžasné jet na postrku takovému vlaku když jste měli před mašinou ve vagonu kosti nebo kůže? A v létě.Nikdy nezapomenu.Petr |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5521 Registrován: 5-2007 |
V knížce o Cimrmanovi "Byli jsme a buben", jsem našel tyhle fotky 🤪: |
Trolleybus
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3041 Registrován: 5-2002 |
K tématu spodia nelze opomenout klasika: "Vod toho jsme vojáci," řekl Švejk nedbale, "kvůli tomu nás matky porodily, aby nás rozsekali na hadry, až nás oblíknou do mundúru. A my to rádi děláme, poněvadž víme, že naše kosti nebudou zadarmo práchnivět. My padneme za císaře pána a jeho rodinu, za kterou jsme vybojovali Hercegovinu. Z našich kostí se bude vyrábět špódium pro cukrovary, vo tom už nám před lety vykládal pan lajtnant Zimmer. ´Vy svinská bando,´ povídá, ´vy nevzdělaní kanci, vy zbytečný, indolentní vopice, vy těma haksnama pletete, jako by neměly žádnou cenu. Kdybyste padli jednou ve vojně, tak z každého vašeho hnátu udělají půl kilogramu špódia, z muže přes dva kilogramy, hnáty i pazoury dohromady, a budou skrz vás filtrovat v cukrovarech cukr, vy idioti. Vy ani nevíte, jak ještě po smrti budete užitečný svým potomkům. Vaši kluci budou pít kafe voslazený cukrem, kerej šel skrz vaše hnáty, hňupové.´ Já jsem se zamyslel, a von na mne, vo čem přemejšlím. ´Poslušně hlásím,´ povídám, ´tak si myslím, že špódium z pánů oficírů musí bejt vo hodně dražší než ze sprostejch vojáků.´ Dostal jsem za to tři dny ajnclíčka."
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum.
Leonardo da Vinci |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9304 Registrován: 5-2002 |
Víte jak bylo úžasné jet na postrku takovému vlaku když jste měli před mašinou ve vagonu kosti nebo kůže? A v létě.Nikdy nezapomenu.Petr Fenoly, písky a i uhlí bylo horší. Z kostí a kůží byl sice smrad, ale proti fenolu to byla vůně. A z písku a uhlí byly zase na stanovišti tuny prachu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 913 Registrován: 6-2015 |
K těm kostem bych jen dodal, že se vozily i do Spolany Neratovice. kdysi tam pracoval můj bývalý kolega a chvíli i můj otec. Kolega povídal, že v podniku byl i provoz nazývaný "gelárna", kde se zpracovávaly na gel - želatinu pro potřeby fotografie. Zvlášť v létě, kdy přijely vagóny kostí až z Turecka, když otevřeli vrata vagónu to byla chuťovka, co všude tam lezlo obrovských červů. A ten smrádek... A k té chuťovce, to zase povídal otec - byla tam vybetonovaná otevřená jáma asi snad 10x10m, kde se tyto kosti shromažďovaly. No pak když do toho hrábnul drapák, v tu ránu vyběhnul houf potkanů a rozutekli se po okolí. Ve Spolaně se ty kosti taky zpracovávaly na základ, surovinu kterou odebírala Vitana Byšice a zde se z tohoto základu vyrábělo polévkové koření Maggi. Dobrou chuť. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2139 Registrován: 7-2017 |
K6S310DR 913: A z čeho si myslíš, že se dodnes vyrábí potravinářská želatina? Z hovězích a vepřových kostí a kůží... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4755 Registrován: 3-2006 |
Dnes už jsou přeci i červi, oficiálně povolení v potravinách. Takže už zbývá zařadit mezi jatečná zvířata potkany, aby to bylo vše dle norem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 7-2017 |
Otec mého spolužáka vzpomínal na to Maggi v těchto souvislostech taky,pracoval nějakou dobu ve Spolaně,a popisoval ten smrad a červy při dodávkách velbloudích kostí a kůží v otevřených vagónech.Pocházelo to odněkud z SSSR.Když se vožral trochu víc,tak s radostí popisoval,jak ty kůže samy vod sebe běhaly po těch vagónech.😝😨 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 3-2018 |
P.Š. 3/4 života na mašině jsem si užil přeprav téměř všeho co se po kolejích vozilo.Vím o čem to je. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1093 Registrován: 12-2007 |
80 let historie stanice Roudná |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 7-2012 |
Nechodme tak daleko z Prahy, vzpomenme si na vlecku na jatky v Argentinske na zacatku sedmdesatych let tam bubenska zaloha kazde rano zasouvala dobytcaky s dobytkem na porazku ( pokud si pamatuji dobre vedly pres Argentinskou tri koleje), to bylo take dost drsne, dobytek byl jeste zivy, ale citil co ho ceka, takze ….. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 8-2017 |
V polovině 70. let jsme si jako kluci chodili hrát na "nádraží" v Os.Třebovicích.Běžně tam stály vagony s čuníkama do martinovských jatek a vagony s kostma. V roce 1985 jsem pak, řízením osudu, nastoupil jako dělník do masokombinátu v Martinově a vzpomínám si, že ještě na přelomu 80.a 90.let tam stály Es ložené kostmi (jen hovězími) překryté pruhovanou plachtou a čekaly na odvoz. "Vůně" nepopsatelná. Nevím kam se to tehdy vozilo, ale kafilerka to určitě nebyla, tak že to šlo na další zpracování. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 915 Registrován: 6-2015 |
dědek hank: Dyť jo, jenže podrobnosti zná málokdo Pak jiný kolega (od Nymburka) mi vyprávěl, že když byl mladý, jak se vozila síra - v uhlácích, krásně jasně žlutá hromada. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2141 Registrován: 7-2017 |
K6S31ODR: " Pak jiný kolega (od Nymburka) mi vyprávěl, že když byl mladý, jak se vozila síra - v uhlácích, krásně jasně žlutá hromada." No, a proč ne? Elementární síra je nerozpustná, taje při 120°C, zápalnou teplotu 265°C má podobnou jako rašelina, lignit nebo hnědé uhlí, z hlediska BOZP jde o látku dráždící kůži, toxicita při požití se neuvádí, takže zřejmě nestojí za řeč. (No dobře, ke chlebu bych si ji samozřejmě nepřikousl, ale to ani uhlí...) Později se síra začala dovážet z Polska v tavenině v cisternách s topnými hady; stáčela se do nich tekutá za tepla a cisterny se před vykládkou musely zahřívat párou nad těch 120°C. (Podobně se vozil třeba naftalén s bodem tání 80°C.) Z hlediska BOZP, hygieny a toxicity jsou problematické samozřejmě sloučeniny síry, tj. především oxidy jako zplodiny jejího hoření (např. při síření sudů na víno...), a dále velice jedovatý sirovodík, který se vyskytuje všude, kde se rozkládají organické materiály (septiky, ČOV, bioplynové stanice, kde už došlo hlavně v Německu k řadě smrtelných otrav). Ten sice smrdí po shnilých vejcích už při tisícinách ppm, ale dokud smrdí, je to OK; v životu nebezpečných koncentracích ho cítit není. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 367 Registrován: 7-2017 |
Bořetice včera & dnes: (Příspěvek byl editován uživatelem Vagonet.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1408 Registrován: 5-2002 |
Ad Dědek_Hank: Sulfan (po staru sirovodík) má dokonce nižší smrtelnou dávku než kyanovodík. |