Diskuse » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 25. 3. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 25. 3. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3839 Registrován: 6-2016 |
Mouka: Systémy, které z hlediska OBSLUHY zákazníkem FUNGUJÍ INTUITIVNĚ existovaly, existují a existovat budou. Různé IDS mezi ně zatím většinou nepatří... Já uznávám, že to je složitá věc, ale kdyby se postupovalo evolučně (postupné začleňování druhů dopravy a území), tak by to bylo lepší než současná tarifně-informační revoluce. Abych zůstal trochu u železné dráhy - dvojitá (na ks) zpáteční jízdenka je v "neuvěřitelné oblibě" u pokladních, cestujících i průvodčích. Vůbec nechápou, jak bez ní dřív mohli žít Avia_Furgon: Nespustil jsi NÁHODOU tu diskusi Ty? A o tom, že je CELÝ SYSTÉM G.H. jsem nikde nenapsal ani čárku. Ale trvám na tom, že není intuitivní a tudíž není zcela vhodný pro prostředí, ve kterém má fungovat. Až budeš nadávat u nějaké úžasné nové verze internetového bankovnictví (např.), tak si na mě vzpomeň! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3856 Registrován: 9-2003 |
Klonfar 3837: Třeba ze stejného důvodu, proč tchyně, která přijede z Prešova taky jednou za uherák, tu průkazku má. A když stařečkové i jejich děti toto vnímají jako příliš složité, tak ať si prostě koupěj do Břichovic plnocenné jízdné, to je jednu za uherák na buben nepřivede.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3857 Registrován: 9-2003 |
pilot.pirx: Kdyby si to Tomčík se Šubrtem a jejich předchůdci nedokazovali, tak by PID končil v Kolovratech, Klánovicích a Sedlci a dál by se jezdilo za tarif ČD. Je jen dobře, že se alespoň někdo snaží udělat ČID.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3841 Registrován: 6-2016 |
S4991023: "tak ať si prostě koupěj do Břichovic plnocenné jízdné, to je jednu za uherák na buben nepřivede" Tady nejde o přijití na buben. Jádro pudla je v tom, že přijedou odkudsi busem (v jejich vísce dráha není) a přestoupí na železnici, protože do cílové destinace vhodný bus nejede. A kupují si na začátku jízdenku podle toho, jak ten systém pochopili... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11259 Registrován: 8-2012 |
Tady nejde o přijití na buben Tak původní hysterák (do kterého jsem se neměl míchat) byl o tom, že dotyčný někde přeplatil o pásmo...
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21633 Registrován: 5-2002 |
TH: dotyčný někde přeplatil o pásmo To bych si dovolil považovat za marginalitu a nebo za optimální motivaci se to naučit (aneeb co Tě nezabije, to Tě posílí). Taky jsem nějak nepochopil, co na tom bylo tak kalamitního.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5994 Registrován: 7-2011 |
pilot.pirx: Jenom lehké upřesnění, Šubrt, coby náměstek ředitele Ropidu, má na starosti "město", ne "příměsto". Ohledně integrace, tedy "příměsta" se do toho sere ten, co ho vyhodíš dveřma, ale vrátí se oknem, tedy Procházka, momentálně uchcenej v IDSK. "Ale protože si Tomčík se Šubrtem dokazují..." Jistě, Tomčík sice je ředitelem Ropidu, ale všichni vědí, že to je jen politickej panák pro reprezentaci, na všechna jednání (obzvlášť ta nepříjemná) za sebe posílá své náměstky. Což ho pochopitelně neomlouvá. Jenže k (z)odpovědnosti ho nedoženeš. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 7-2017 |
honzaklonfar: Nikoli ve smyslu dehonestace tarifů či pásem. Nenapsal jsem slovo proti DPP. Nepsal jsem žádné vymyšlené příběhy o stařence. Nepsal jsem o nepotřebě studovat tabulky pro cesty za hranice Prahy. Nepsal jsem nic o manželkách kohosi, cestujících z Okrouhla do Úholiček. Nepsal jsem o hypotetické kámošce, které je dejme tomu 62 a žije v Rokycanech. Nepsal jsem žádné lamentace, že jsem někde zaplatil o dvě nebo čtyři koruny víc. Nepsal jsem o stařečcích, kteří nejsou z Prahy/okolí a přijedou jednou za uherský rok. "Nespustil jsi NÁHODOU tu diskusi Ty? " Napsal jsem 08. března 2020 ve 14:26: "Nevyznám se v pásmech PID. (Což může být klidně i mojí sníženou mentální kapacitou.)" Povšimni si zejména textu v závorce. V několika málo následujících přispěvcích se mi dostalo vysvětlení. 1. Tarif 12 Kč, který mi nebyl jasný, je uvedený v tabulce tarifů v poznámce. Neboli jsem pouze nepozorně četl. Není to chyba tarifů či pásem. 2. Cestu busem do Chocerad zřejmě chybně účtoval řidič busu. Není to chyba tarifů či pásem. 3. Ve vlaku ze Čtyřkol jsem platil jízdné ČD. Neboli je to nesystémovost Čekej Dylino, která při koupi jízdenky ve vlaku nepoužije tarif PID. Není to chyba tarifů či pásem. Takže jsem 09. března 2020 v 00:25 napsal "Pochopeno, problém vyřešen, děkuji za pomoc." Tím to pro mě mohlo skončit. To, co se s diskusí stalo potom, je věc jiná. A typická pro všechny internetové diskuse. honzaklonfar: Napsal jsi 10. března 2020 v 15:22: "Ten systém je blbě, to neokecá nikdo.""A o tom, že je CELÝ SYSTÉM G.H. jsem nikde nenapsal ani čárku. "
1. MHD v Praze považuji za velmi dobrou a dostatečnou a používám ji rád a často.
2. Ostatně soudím, že nové internetové stránky DPP od 12/2019 jsou hnusné, zmatené a nepřehledné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3845 Registrován: 6-2016 |
Avia_Furgon: Ono je zakázáno diskutovat na diskusním fóru? Tvůj případ je jediná minela v systému? Domnívám se, že odpovědi na obě otázky jsou NE. Ukázka k pásmovosti a tarifům okolo Berouna, kterou na moji otázku odpověděl Jaroslav_T: "Jedna zastávka ve dvou pásmech současně je záměr, z pohledu cestujícího se počítá to pásmo, které je pro něho z hlediska pořízení jízdenky výhodnější. Zůstaneme u té 380. Cestující pojede ze zast. Rudná, Za panskou zahradou (pásmo 1,2) do zast. Beroun, U Černého koně (pásmo 3,4). Bude mu stačit dvoupásmová jízdenka - nastoupil v pásmu 2 a vystoupí v pásmu 3. Tudíž z hlediska pásmového projede dvě pásma (2,3), z hlediska časového zvládne jízdu do 30 minut = čas, po který platí dvoupásmová jízdenka za 18 Kč.. Druhý příklad: Loděnice (pásmo 2), Beroun, U Černého koně (3) - postačí dvoupásmová jízdenka, a protože se cesta vejde do patnácti minut, použije jízdenku za 12 Kč. Byl-li by Černý kůň jen v pásmu 4, jízda by vyšla na 24 Kč." Takže jasný důkaz toho, že systém není uživatelsky přítulný k náhodnému cestujícímu. Pravidelný jezdič to má zmáknuté, ale mnou zmíněná stařenka na to bude koukat jak puk! A studovat Přepravní a tarifní řád v mobilu určitě nebude... A moje tvrzení "Ten systém je blbě, to neokecá nikdo." nikterak neznamená, že "CELÝ SYSTÉM JE G.H.". To sis vybájil sám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 500 Registrován: 9-2015 |
@honzaklofar Systém je jistě zbytečně složitý a je v něm dost nesystematičnosti. Ale zrovna Tvůj "jasný důkaz" teda nechápu ani minimálně. Stařence řekne řidič, že to bude mít ještě levnější, než myslela. Nevím, co je na tomhle tak nepřívětivé a co bys chtěl. Nějakou telepatickou čtečku, která by ze stojanu řekla, ne ne, babi, vy to nebudete mít za 4, ale za 3 Kč? Problém vidím v tom, že se může zdržovat odbavení. Ale v praxi to zas taková trága není. Cestující buď ví, co chce a mentálně normální řidič (tak 9 z 10) mu to bez diskuzí prodá, nebo neví, a pak ho řidič odbaví jen pro tu linku, podle pásma nástupu a výstupu. Jestli jede dál, tak zaplatí zbytečně víc, ale je to jeho boj, že si neumí zjistit, kolik času tam pojede a spočítat, kolik pásem projede, a v tabulce, která visí všude, najít, kterou jízdenku a za kolik chce. Pásma jsou složitější, ale v rámci té řady 1-9 to odečíst + si pamatovat, že za Prahu přičítám 4 (teď se bavíme o těch, co chtějí pokračovat), to snad není tak fatální mentální nárok. Jiná věc je, že 50% populace nezvládne ani to. Jiná věc je, že 10% řidičů nezvládne ani to. Další věc je, že spousta lidí má přímo jako program, že je pod jejich úroveň se tím zabývat a chce jedině od řidiče slyšet cenu za tu 1 jízdu. Tihle lidi, co z Čáslavi pojedou za 140 nebo kolik a pak si k tomu v Praze dokoupí 2 jízdenky za 32 na 2 hod pojíždění mě dost udivujou. Jenže je jich opravdu hodně. Zásadní nesystematičnost vidím především jedinou: že ti jízdenku podle těchhle pravidel neprodají ve vlaku a že těch 30% co nemá chytrej mobil + těch 30%, co neví/odmítá PIDLítačku nebo způsob placení v ní, necháváme závislé na náhodách, jestli nebude rozbitý označovač nebo mimořádně zavřená pokladna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7753 Registrován: 1-2007 |
Tihle lidi, co z Čáslavi pojedou za 140 nebo kolik a pak si k tomu v Praze dokoupí 2 jízdenky za 32 na 2 hod pojíždění mě dost udivujou. Jenže je jich opravdu hodně. A řvou, že to je moc drahý, ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3847 Registrován: 6-2016 |
Mirek_Zv.: Bez telepatických čteček se radši obejdeme Poněkolikáté uvádím, že nejsem odborník na integrované tarify. Takže se zase JEN ZEPTÁM. Šofér stařence v Rokycanech poradí jaký si má koupit lístek (JEDEN), aby na něj dojela do Chocerad? Důvodně se obávám, že ne... A znova uvádím, že pravidelní jezdiči to zvládají jistě s přehledem, ale náhodný/občasný jezdič je ztracen v logice tvorby jízdného ve vztahu k délce jízdy. Také znova uvádím, že fyzičtí tvůrci systému byli dozajista omezeni podmínkami "seshora", které zabraňují řešitelnosti v oboru reálných čísel. Chápu to na 110%, protože jsem se s podobnými omezeními v oblasti elektrotechniky potýkal také. Jen pro obveselení - zadal jsem do IDOSu vyhledat spojení autobusem (nikoliv přímé!) z Rokycan do Chocerad. Výsledek: "Spojení nebylo nalezeno. Možné příčiny: spojení v příslušném časovém období neexistuje, mezi výchozím a cílovým objektem neexistuje přímé spojení, spojení nelze realizovat povolenými dopravními prostředky." Což naprosto chápu, je sedlo sedel. Tak jsem dal zítra od 6 - a v 8:40 se pomocí 5 linek celkem 3 dopravců dojet dá (aniž by se muselo přes Plzeň). Akorát to trvá 7 hodin A zase silně pochybuju, že v Rokycanech dostane stařenka 1 univerzální lístek... Závěrem jen tolik, že systém je v oblasti pravidelných spojů jednou/dvěma linkami jistě všeobecně použitelný. Ale ani náhodou není univerzální a dokonalý, jak se snaží někteří dokazovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21641 Registrován: 5-2002 |
HK: systém je v oblasti pravidelných spojů jednou/dvěma linkami jistě všeobecně použitelný To je už tak, že IDS míří především na pravidelné cestující, kdežto z náhodných cestujících jednou za uherský rok nikdo zrovna blahem neučůrává. Netvrdím, že je to tak správně, ale je to obvykle tak.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6688 Registrován: 9-2011 |
HK: No vidíš, a když v pokladně na nádraží v Jokohamě řekneš "Hričov", tak se paní pokladní zeptá "上 または 下?"
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6689 Registrován: 9-2011 |
Romcykáni - Chocerady "just now" R763 12:33 Rokycany 13:47 Praha hl.n. # Os 2545 14:05 Praha hl.n. # 14:58 Čerčany Os 9219 15:03 Čerčany 15:18 Chocerady D Na 1 jízdenku
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11274 Registrován: 8-2012 |
Asi bych očekával, že řekne 上駅か下駅か (případně k tomu něco jako ホリソウ ). Ale i přes ten Google Translator byste se domluvili. Ovšem celé je to stejně jen kec - japonská železnice je schopná do zahraničí prodat maximálně jízdenku po Jižní Koreji a to ještě musíš do tamní obdoby CK ČD...
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6690 Registrován: 9-2011 |
To je vtip ještě ze socijálizmusu, jak Fero z Horného Hričova jel do Jokohamy. A ve vtipech se obvykle přehání.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3849 Registrován: 6-2016 |
Aleš_Liesk.: Mám zvolil nějaké vísky bez železnice? Vím o mnoha místech, kde je sice krásně, ale zároveň to je světa! Hajnej: Nejsme Jen je mi proti srsti "nekritická adorace integrace", zejména té velkoplošné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21642 Registrován: 5-2002 |
HK: Průvodním jevem integrace bývá větší nabídka časových jízdenek a z té zas obvykle plyne větší tendence používat VHD.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11280 Registrován: 8-2012 |
A ve vtipech se obvykle přehání Právěže si spousta lidí ale myslí, že je to pravda - jenže je to tam naopak horší než zde.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21650 Registrován: 5-2002 |
TH: kdoví, jestli nakonec nejde o modifikaci nějakýho starýho židovskýho vtipu...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2278 Registrován: 7-2017 |
Vytáhl jsem ze starýho dřevěnýho pražce hřeb se šestihrannou hlavou, do kterého je vyražené "P 29 2". Věděl by někdo význam toho označení? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11311 Registrován: 8-2012 |
Šestihranná hlava = bukový pražec, "29" bude rok výroby (1929). Další údaje se budou týkat výrobce a způsobu impregnace, ale to se v průběhu let měnilo. (Pokud je to 2 P blíž u sebe, může to znamenat "2P" - dvoustupňová impregnace.) (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2279 Registrován: 7-2017 |
Díky. Je to takhle:....P ...................................2 .............................29 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21678 Registrován: 5-2002 |
Tak to bude spíš označení impregnýrky - že by Planá...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21702 Registrován: 5-2002 |
Rychlodotaz: pochopil jsem z D1(2193) správně, že Lv už může jet i 160...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 911 Registrován: 9-2008 |
Hajnej: Pochopil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6693 Registrován: 9-2011 |
Označovací hřeby v pražcích udávaly rok výroby a způsob impregnace: J, D, T, S (jednoduchý až čtyřcyklý). P uvedeno není, možná pěticyklá impregnace?
Všichni jste volové. Servít
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6006 Registrován: 3-2007 |
Pěticyklá impregnace? Kde se tohle zastaví... |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4066 Registrován: 4-2009 |
Označovací hřeby v pražcích udávaly rok výroby a způsob impregnace: J, D, T, S (jednoduchý až čtyřcyklý). P uvedeno není, možná pěticyklá impregnace? Aktualizuj literaturu V Příručce železniční služby technické se v Železničním svršku, stavbě a udržování z roku 1947 píše: Hlava značkovacích hřebů, jejíž tvar udává druh dřeva (trojúhelník=modřínové, čtverec=borové, šestiúhelník=bukové, kruh=dubové), s vyraženými značkami impregnace (S=smíšené, P=podvojné, Ú=úsporné, J=jednoduchý Rüping, D=podvojný Rüping), poznávacího čísla impregnačního závodu, výrobního ročníku (poslední dvě číslice roku). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2292 Registrován: 7-2017 |
Super, děkuji. Pražce se rozpadají, obroučky urezlé, ale ty hřeby jsou skoro netknuté... A to jim teda za pár let bude 100. Takže impregnační závod bude ta 2? (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6695 Registrován: 9-2011 |
Němec: dík, budu muset naopak deaktualizovat. Já to čerpal z literatury z konce 70. let
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2155 Registrován: 10-2005 |
Měl bych takový zvláštní dotaz. Jsem v tomto oboru laik, tak to berte z rezervou Proč je u lokomotiv zvedán sběrač pomocí kompresoru, když u tramvaje stačí baterie? U tramvaje zmáčknu čudlík a sběrač je nahoře během pár vteřin. U lokomotivy (co jsem tak vysledoval) to trvá mnohem déle, než se kompresory nafoukají atd, atd.
Punk's not dead!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6698 Registrován: 9-2011 |
I u železničních vozidel se pantografy zvedají elektricky, třeba novější 471. Ale zvedání vzduchem je jednodušší a tedy levnější. Dalším důvodem bylo, že (v dřevních dobách) jste si ten tlakový vzduch mohl v nejhorším případě vyrobit i ručně, což se o elektrické energii potřebné pro zvednutí tak jednoduše říci nedá (třít si ocas ebonitovou tyčí v praxi moc nefunguje).
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 2-2009 |
Ross: U té tramvaje, to myslíte zřejmě novější vozidla. U T3 a jejich rekonstrukcí se v Praze stále ještě tahá za provaz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 7-2017 |
Ještě k těm pražským jízdenkám... Tuší prosím někdo, zda se lze v těchto kokoko dnech dopracovat k papírové třicetidenní přenosné za 670? Výdejní místa zavřená, použijte e-shop. Na e-shopu: "Nejdříve je třeba se REGISTROVAT. Pro zakoupení kupónu se musíte PŘIHLÁSIT. Díky registraci si můžete kontrolovat platnost vámi zakoupených kupónů i vašich identifikátorů." Nechci jakýsi kupón, nevím, co to je identifikátor a nemám šmírovací šmatlafoun. Chci jen papírovou přenosnou. Asi mám nyní smůlu, že?
1. MHD v Praze považuji za velmi dobrou a dostatečnou a používám ji rád a často.
2. Ostatně soudím, že nové internetové stránky DPP od 12/2019 jsou hnusné, zmatené a nepřehledné. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6023 Registrován: 3-2007 |
Ano, máte smůlu. A nevím, s kolika lidma ten lístek sdílíte, ale kdybyste si oba koupili roční nepřenosnou, tak to vyjde nastejno jako tahle jedna. Co je identifikátor si nastudujte na webu, když se vám povedlo nahrát si do profilu obrázek autíčka a psát modrým písmem, zvládnete i roční jízdenku na bankovní kartě... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 7-2017 |
Dík, já věděl, že tady najdu kvalifikovanou odpověď insidera. Sice potřebuji jen po dobu dvou měsíců jezdit z Prahy do Říčan, než tam cosi dodělám, ale dám na Vás, evidentně tomu rozumíte. Koupím si teda dvě roční nepřenosné. Barvičky jsou specielně pro Vás. Autíčka také.
1. MHD v Praze považuji za velmi dobrou a dostatečnou a používám ji rád a často.
2. Ostatně soudím, že nové internetové stránky DPP od 12/2019 jsou hnusné, zmatené a nepřehledné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6013 Registrován: 7-2011 |
Ross: Kvůli přítlaku pantografu na trolej (nejde ani tak o to zvedání, jako o následný přítlak). Jednak s rychlostí roste riziko odskakování a jednak u lokomotiv tam toho teče násobně víc, než u tramvají. Tramvaj má Vmax 60km/h a nějakých 600V* 550A na rozjezd, takže dostatečný přítlak zvládne pružina. To by u lokomotiv nešlo, takže se tam přítlak řeší vzduchem. A když už je to řešený presovaným luftem, tak se to jím zároveň i zvedá, to by byla blbost, montovat tam extra ještě elektomotůrek. "Proč je u lokomotiv zvedán sběrač pomocí kompresoru, když u tramvaje stačí baterie?" *byť se standardně udává 600V, tak reálně dneska (alespoň v Praze) je v drátech +/- 700V (Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.) |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6024 Registrován: 3-2007 |
Avia Furgon: Vidíte, a já vás neprávem diagnostikoval na člověka, který po příchodu domů vrazí tramvajenku manželce, která jde na noční, čímž se mohutně ušetří. Tím pádem by bylo nejjednodušší si naklikat na webu měsíční vázanou na libovolnou platební kartu a v této situaci neotravovat s kravinami... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2156 Registrován: 10-2005 |
Díky všem za odpovědi ohledně sběrače tramvaje a vlaku. Přítlak, to jsem si taky myslel, že bude jeden z důvodů. 7080: já jezdím v Ostravě a u nás jen nejstarší T3 jsou na špagát. A nějaké modernizace také. Bobík: některé tramvaje jsou stavěny na 70 i 80 km/h. Ale stále na napětí 600 V.
Punk's not dead!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1083 Registrován: 8-2006 |
U starších typů pantografů (4SLS a pod.) se přítlak řeší dvěma pružinami a vzduch pouze přetlačuje pružinu, která ve válci tlačí sběrač dolů. U moderních polopantografů se změnou přítlaku dle systémů má vzduch svou funkci, ale přesně to popsat nevím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21754 Registrován: 5-2002 |
VP1: U moderních polopantografů se změnou přítlaku dle systémů má vzduch svou funkci, ale přesně to popsat nevím. Je to celkem jednoduché: dá se zjistit, jaký tlak je potřeba na samotné zvednutí (vyrovnání tíhy sběrače), a další zvýšení tlaku už tudíž zákonitě vytváří přítlak.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6014 Registrován: 7-2011 |
Ross: To sice ano, ovšem u nás jim legislativa neumožňuje víc jak 60 (byť by to "fyzicky" zvládly). A od toho se odvíjí další - tratě, troleje. Dráha má všude řetězovku a obyčejnej "jenom" drát jako u tramvají byl (je) snad akorát jenom někde na vlečce (už si nevzpomínám na jaký)."některé tramvaje jsou stavěny na 70 i 80 km/h. Ale stále na napětí 600 V." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7769 Registrován: 1-2007 |
To sice ano, ovšem u nás jim legislativa neumožňuje víc jak 60 (byť by to "fyzicky" zvládly). Mezi Brnem a Modřicemi je kousek s traťovu 70, nebo 80 km/h. Pochopitelně se to ale týká jen tramvají, které mají příslušnou konstrukční rychlost vyšší než 60 km/h. Jinak na rychlodráze do košických železáren se taky jezdí i kolem 80 km/h, ale tam to možná není legální. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6137 Registrován: 9-2005 |
Bobik: na Ostravsku budou přestavovat kus tramvajové trati na 80 km/h.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13180 Registrován: 5-2004 |
Jeste za sociku spoluzak brigadil ve vozovne vokovice a pri pokusu "kolik umi jet t3" jim nekde u koospolu cajti namerili 93. Co je na tom pravdy netusim. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10454 Registrován: 4-2003 |
Tak s téšestkami se lítalo běžně v druhé polovině devadesátých letech mezi Braníkem a Modřany i 85, což na digitálním rychloměru s velkými červenými číslicemi bylo při stání za kabinou velice dobře vidět . Řidiči sice na mne házeli občas xichty, když jsem jim vyloženě stál za zadkem a někteří se začali i krotit, když si mne všimli. Ale když jim došlo, že jsem sotva dvacetiletej neškodnej šotouš, tak se zase krotit přestali. Ovšem za několik let po otevření tramvajové trati Braník - Modřany jim tyhle rychlojízdy někdo musel zarazit, když najednou všichni začali jezdit maximálně šedesát... Ale s tétrojkami jsem tam takové rychlosti moc často nezažil, ty se nad šedesát chovaly hůře než téšestky a s kátéčkama také mockrát ne, protože ty zase začaly při rychlosti nad šedesát dělat pěkný kravál . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6701 Registrován: 9-2011 |
jednak u lokomotiv tam toho teče násobně víc, než u tramvají. Myslíte? Taková 15T má 720 kW, to je (zanedbáme-li účinnost) asi 1200 A. Peršink má zhruba 3400 kW, to je... něco přes 1100 A.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21757 Registrován: 5-2002 |
Bobik: takže dostatečný přítlak zvládne pružina. To by u lokomotiv nešlo, takže se tam přítlak řeší vzduchem I u lokomotiv se dřív přítlak řešil pružinou, vzduch jenom přepral druhou a silnější stahovací pružinu. U dvousystémovek to bylo hnedle dvakrát - jedna pružina pro nižší přítlak a druhá pro rozdíl mezi vyšším a nižším přítlakem. To, že se dnes zvedá i přítlakuje vzduchem, je jenom důsledek obecného vývoje techniky: proč vozit na střeše monstrum se čtyřma pružinama a dvěma válcema, to všechno pod širákem na dešti, když tam může bejt jeden měch a vevnitř pod střechou elektronickej (dnes obvykle mikrokontrolérovej) regulátor tlaku. Měch s řízeným tlakem se sice dá nahradit motorem s řízeným momentem, ale protože ADD (kontrola neporušenosti ližiny) stejně potřebuje vzduch, tak je to víceméně zbytečná komplikace. Proto se většinou elektrifikace podobných zařízení zastavila u pohonů odpojovačů a přepojovačů a u hlavních vypínačů, kdežto u sběračů zůstal vzduch.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1569 Registrován: 11-2005 |
Mýlím se, nebo mezi (ne)řetězovkou a maximální rychlostí není žádný vztah? Řetězovka myslím hlavně slouží k tomu, aby mohly být závěsy trakčního vedení dál od sebe, a pak jde jen o to, co vyjde levněji, ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6703 Registrován: 9-2011 |
Mýlím se Ano. Prosté vedení (neřetězovka) je do max. 60 km/h (napínané (kompenzované) do cca 80 km/h). Řetězovkové vedení hlavně umožňuje mít ten trolejový drát celkem rovně, protože vlastní řetězovka (což je druh křivky, popsaný rovnicí y = r. cosh (x/r) ) je na nosném lanu mezi jednotlivými závěsy, zatímco na trolejovém drátu jsou jen malé řetězovčičky mezi jednotlivými laníčky (ještě navíc zkomplikované (matematicky) vzájemným se ovlivňováním přes tuhost trol. drátu). Pro VRTky se dělá dokonce dvojitá řetězovka (tj. horní nosné lano, pod ním na laníčkách druhé nosné lano a na něm trol. drát). Má to souvislost se svislou tuhostí sestavy - tady je podélně "stejnější" než u jednoduché řetězovky. Dalo by se o tom povídat hodně dlouho
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6139 Registrován: 9-2005 |
A také existuje dvojitý trolejový drát, čili dva dráty vedle sebe na jedn nosném lanu. Sestav je samozřejmě mnoho druhů i u nás a rychlostní limity také mají. A rovněž proudové a jiné.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6140 Registrován: 9-2005 |
Jinak ty rychlosti zásadně také ovlivňuje napnutí trolejového drátu a nosného lana. Říkadel se tomu kompenzace. U vyšších rychlostí je nutno mít tuhost drátu v určitých mezích, což TV bez kompenzace nemůže splnit, u ještě vyšších rychlostí nestačí ani polokompenzace. Vliv má třeba to, že sběrač před sebou vytváří vlnu, jak nadzdvihuje trolej.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21763 Registrován: 5-2002 |
AL: Pro VRTky se dělá dokonce dvojitá řetězovka A i pro rychlejší ne-VRTky se dělá alespoň pomocné nosné lano pod věšákem. Laníčka na něm visící se pak jakoby zrcadlí okolo bodu upevnění pomocného nosného lana na nosném. Q: Říkadel se tomu kompenzace Kompenzace se říká tomu, že je napínací síla nezávislá na teplotě.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6141 Registrován: 9-2005 |
Hajnej: jj, to jsem zapomněl vysvětlit. Proto musí trolej a nosné lano být pro vyšší rychlosti napínána konstantní silou.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2236 Registrován: 11-2012 |
Bobik 6014: Doufám, že to nezařvalo při koridorizaci, ale drát alá tramvaj je v Mohelnici na těch třech kusých kolejích vlevo ve směru na Prahu. I když tam možná nějaké to trojúhelníkové zavěšení bude.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 425 Registrován: 10-2005 |
Hajnej: Správně nazvané jako přídavné lano, které jde pod konzolí. Klasické nosné jde průběžně nad konzolou (mysěleno klasickou konzolu, u SIKů a na bránách je to trošku jinak) "AL: Pro VRTky se dělá dokonce dvojitá řetězovka A i pro rychlejší ne-VRTky se dělá alespoň pomocné nosné lano pod věšákem. Laníčka na něm visící se pak jakoby zrcadlí okolo bodu upevnění pomocného nosného lana na nosném. " Doporučuji nastudovat prospekt Elektrizace železnic Jinak věšák je to, co spojuje nosné lano s trolejí, tedy laníčko. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21767 Registrován: 5-2002 |
Děkuji za opravu odborných termínů. Dráteničina není úplně moje parketa - dráty šponuju leda za účelem pěstování ostružin...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4293 Registrován: 5-2004 |
Tady máte vlečku s prostou trolejí. |