Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 19. 4. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 19. 4. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2227 Registrován: 7-2017 |
Kdo ještě pamatujete, jak se jezdívalo do Vápenného Podola? Koncem 60. let byla na odbočce Tasovice zrušena dopravní služba. Celý úsek Kostelec u Heřmanova Městce - Prachovice se nicméně řídil podle D2. Znamenalo to tedy, že Vápenný Podol byl nákladiště se zastávkou a že když byl vlak mezi Tasovicemi a Vápenným Podolem, byl i úsek Kostelec u H. M. - Prachovice považován za obsazený a nemohl do něj vjet jiný vlak? Smysl by mi to dávalo, leckde se takhle "bez uvolnění traťového oddílu" jezdí i dnes, třeba Čelákovice - Mochov nebo donedávna Raspenava - Bílý Potok p. Smrkem. Určitě je to jednodušší než příslušné procedury podle D3. Ale jak to bylo tenkrát ve V. P., to fakt nevím. Jeden modelář někde vyšťoural, že v Tasovicích byl EMZ, který uvolňoval výpravčí z Prachovic a výhybku si obsluhovala vlaková četa sama. Znamená to tedy, že jakmile odjel vlak z Tasovic do V. P., zůstala výhybka v Tasovicích postavená do tohoto směru a uzamčená a přestavovala se zpět až po návratu vlaku z V. P.? Nebo se vracela do základního směru a zůstávala v něm zamčená, i když byl vlak mezi Tasovicemi a V. P.? |
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 5-2019 |
Nabízím k úvaze též možnou provozně technologickou alternativu Jízda vlaku na vlečku s uvolněním traťové koleje a uzamčením na vlečce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1589 Registrován: 8-2006 |
O kolonce nevím, kabely k tomu pokud jsem zkoumal, nevedly. Po demolici domečku tam byl jen sloup s osvětlením, které se zapínalo na něm a skříňka s telefonem. Výhybka měla výměnové zámky. Ve VP byla skříňka s klíči, uzamčeno na 1.kolej. V Práchovicích se obsluhovalo z vlečky. Osobáky obsluhovaly obě větve tratě v rámci jedné jízdy. Byl na to nějaký Rozkaz náčelníka dráhy, ale nemám jej.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2229 Registrován: 7-2017 |
Motoráček 1589: No jo, tak k tomu hned další otázka: Od kdy se obsluhuje žst Prachovice z vlečky? Ta vlečka včetně ZZ v dnešní podobě snad vznikla až při výstavbě cementárny, nebo...? V době před novou cementárnou bývaly Prachovice údajně jenom nz... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1425 Registrován: 5-2002 |
V roce 1969 byly Prachovice prokazatelně žst. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1651 Registrován: 1-2013 |
Motoráček: Osobáky obsluhovaly obě větve tratě v rámci jedné jízdy. Ano. Jak probíhala obsluha Vápenného Podola i Prachovic v rámci jedné jízdy si lze učinit představu podle tehdejšího jízdního řádu. http://frantiseknyklicek.sweb.cz/obrazky/jr-csd-1968-1969-1g.jpg |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 926 Registrován: 6-2015 |
Tohle je pěkné - od min. 1:57 - 3:55 https://www.youtube.com/watch?v=KkhW2ZOOPcQ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3068 Registrován: 7-2005 |
I ty záběry v další části dokumentů jsou poučné... ať žije BOZP !! A výroba elektřiny v elektrárně u dolu Krimich je hezká |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3860 Registrován: 6-2016 |
K6S31ODR: Že se stožáry pro vn stavěly manuální silou jsem fakt netušil! Taky se mi líbilo, jak záběry "z dopravy uhlí ke kotlům" ukazují dříví na podpal |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6012 Registrován: 3-2007 |
V Reflexu, bohužel za paywall, je článek o Josefu Sousedíkovi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 2-2018 |
Těžko Reflex přinese něco nového a objevného než kompilaci známých faktů... (to je stejná "liga" jako X-man ) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 6-2005 |
Dle vzpomínek Ing. Vladimíra Kellnera "bylo v letech 1956-1957 dodáno a namontováno (Montážní závod Praha) jednořadé staniční elektrodynamické zabezpečovací zařízení na kolejišti v Cementárně Práchovice. Tehdy existovala mezi ŽST Kostelec u Heřmanova Městce a ŽST Práchovice odbočka Tasovice, odtud vedla traťová větev do Vápenného Podola. V ŽST Kostelec u Heřmanova Městce jednořadý přístroj (8 polí) slučující řídící a stavědlovou funkci (3 x sdružený návěstní řadič – 2 x 90 stupňů, řadič výměnový s kontrolou výhybky kolejovým obvodem, řadič závěru výměn – 2 x 45 stupňů – zelený, 2 souhlasové řadiče – 2 x 45 stupňů červený s nosem). V ŽST Práchovice (obsluha ČSD) hlavní stavědlo řídící jízdu do ŽST Práchovice nebo do kolejiště cementárny (24 polí). Na straně závodového kolejiště malé výměnové a souhlasové stavědlo (atypicky 12 polí) obsluhované zaměstnancem závodu (pro posun a souhlasy s řídícím stavědlem). Na tomto stavědle elektromotorické závorníky výroby ESP (kontrolní červeno-bílé clony v okénku krytu závorníku). V roce 1975 zařízení firma AŽD (Montážní závod Kolín) nahradila reléovým staničním zabezpečovacím zařízením blokového systému." O ne/zapojení odbočky do tohoto zařízení se bohužel nezmiňuje..
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1427 Registrován: 5-2002 |
To jsou staniční zab. zař. Na trati evidentně zůstalo telefonické dorozumívání. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 935 Registrován: 6-2015 |
1:39 Modrý šíp https://www.youtube.com/watch?v=nklzB493plo Pak Masarykova drezína, 3:46 kolejový autobus Praga a jiné zajímavosti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1666 Registrován: 1-2013 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 936 Registrován: 6-2015 |
Cukrdrážka v Libněvsi a i v barvě 9:21 : https://www.youtube.com/watch?v=3VfUKEWH2fY Ale tohle je lahůdka https://www.youtube.com/watch?v=aobnN36TwTs (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2238 Registrován: 7-2017 |
K6S31ODR 936: Libněves tu už byla - viz 2. února t.r., ostatní úzkorozchodné dráhy. Přidal jsem tam k ní tento krátký komentář: Mašinky (č. 2 - Borsig 11451/1923 a č. 1 - 11452/1923) si s sebou vozily cisterny jako pomocné tendry, protože u trati bylo málo vody a ze Žehuňského rybníka bylo zakázáno vodu brát; používal se kondenzát z cukrovarské kotelny, po poslední cukrovarské kampani v Libněvsi (1931) si noví majitelé dráhy a překladiště pořídili dvě nádrže, kam se čerpala voda z Cidliny, a po válce si ještě zbudovali studnu. Obě borsigovské mašinky byly v provozu až do r. 1953, provoz dráhy skončil v r. 1956, snesena byla do r. 1959. Traktor pro posun si dráha pořídila v r. 1935. Ten posun vypadá z dnešního hlediska dost hrůzostrašně, však při něm taky za války došlo i ke smrtelnému úrazu. A jsou tam taky vidět rovnou tři nejběžnější typy prvorepublikových uhláků: Standardní 20tunový s plechovými klapkami z výroby už pro ČSD, o něco starší taky 20tunový z konce monarchie s dřevěnými klapkami a pak jeden ještě starší Ul, původem asi buď z Ferdinandky nebo od StEG. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 937 Registrován: 6-2015 |
dědek hank: Aha, to jsem nevěděl. To jsou zajímavé informace, vy to nějak pamatujete? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2239 Registrován: 7-2017 |
Takhle starej ještě díkybohu (nebo bohužel?) nejsem. Ale sepsal to a vlastním nákladem v r. 2010 vydal skutečný pamětník, Jiří Strnad, v 1. dílu svého bohužel nedokončeného projektu Úzkorozchodné železnice na bývalé Severozápadní a České obchodní dráze, ISBN 978-80-254-8058-8. Bohužel už zemřel, ale podklady pro další díly se prý neztratily, tak snad to dílo dokončí někdo jiný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 5-2012 |
Jestli tu někdo dělá do dějin Polska, měl bych dotaz - kdy přesně byla otevřena spojka Szczakowa – Granica mezi Haličí a Ruskem? Podle Geschichte I/1, s. 288 to bylo 13. října 1847 společně s tratí Krakow - Myslowitz, ale třeba Geschichte Der Eisenbahnen od Stürmera udávají až rok 48, čili nejspíš 1. dubna 1848 s otevřením tratě od Varšavy. A na německém heslu wiki o Warschau-Wiener Eisenbahn se dokonce píše, že most přes řeku nebyl tehdy ještě hotov a dodělával se až později v témže roce. Díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 431 Registrován: 7-2017 |
Mastodont: V polském atlasu z roku 2010 je pro úsek Sosnowiec Maczki - Szczakowa udáván datum 13.10.1848. Poslední úsek ze Zawiercze do Maczki byl podle stejné knihy otevřen 1.4.1848. Stejné datum je uvedeno i v knize B. Pokropińskiego o vozovém parku WWB. V soupisu úseků s daty otevření všeobecného provozu z roku 1880 vytvořený Ministerstvem obchodu ve Vídni je skutečně uvedeno datum 13.10.1847. Závěry se neodvažuji vyvozovat |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 391 Registrován: 7-2017 |
V Cerhenicích se bourá poslední budova, co doteď zůstala z bývalého cukrovaru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2523 Registrován: 9-2009 |
Podle stavu z 31. prosince 1866 je udáváno u úseku Szczakowa - Granica (1,6 km) 13. října 1847. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3734 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, kde se nacházel tunel na těšnovské trati? Jak je dneska souběh železničních tratí? Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21931 Registrován: 5-2002 |
JL: Když si vlezeš na dveprahy.cz a najdeš si ulici Na Žertvách, tak na letecké mapě z roku 1945 je ten "tunel" v náspu TKPE moc pěkně vidět.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 5-2012 |
Díky za reakce a mám další dotaz, tentokrát novější: kdy naposledy byla používána trať Smiřice - Hněvčeves pro odklony? Tady na KR byla zmiňována výluka 13. - 15. září 2012 HK – Hněvčeves, kdy tam jezdily soupravy, bylo něco ještě později? Jaroměřáci už tam taky přestali jezdit, je ta trať ještě sjízdná? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1141 Registrován: 7-2009 |
Jestli se nepletu, tak se tam jezdilo vloni - opět návoz souprav po lokálce... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 5-2012 |
Aha, Mužík tam nejezdil jen kvůli výlukám v Jaroměři, jinak trať je prý plně sjízdná. (ale když to tam vidím ...) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 4-2020 |
Dobrý den, nemáte někdo fotku, jak vypadala odbočka u Heřmanova Městce? Předem děkuji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11507 Registrován: 8-2012 |
LMGTFY Děsně těžký. Například PSHŽD. (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 4-2020 |
T. H. : Ale já nemyslím odbočku Tasovice, ale odbočku u Heřmanova Městce = místo, kde se dělila trať do Přelouče a Chrudimi města. Původně totiž nebyla každá zaústěna zvlášť do stanice. A tu jsem tímto způsobem nenašel. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 395 Registrován: 7-2017 |
Pozdrav z hor: šla tudy historie a něco rozšlápla |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 4-2010 |
Měl bych asi méně tradiční otázku, ale jelikož jsem zatím nikde nenašel nějakou indícií/informaci, zeptám se. Od kdy a v jaké podobě se používaly výstražné nátěry u ČSD (na sloupech atd)? Existuje alespoň nějaký historický přibližný přehled? (vím jen o vodorovném a později šikmém provedení nátěrů) Díky.
Bakovští příznivci železnice: http:/www.zeleznice-bakov.wz.cz/
videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2268 Registrován: 7-2017 |
Na modelářském fóru se probíraly stanice bez vjezdových návěstidel, které byly sice obsazené výpravčím, tj. provozovány podle předpisu D2, ale do změny předpisů v r. 1962 mohly být místo vjezdového návěstidla (nebo jeho náhrady, tzv. vojenské přivolávačky) kryty lichoběžníkovou tabulkou a vjezd povoloval staniční personál ruční návěstí "Přiblížit". Moje otázka zní: Které stanice byly do r. 1962 takto zabezpečeny? (Já vím jenom o jedné, a to byl Vyšší Brod klášter.) A skutečně se do r. 1962 stihlo všechny stanice převést na dirigované, případně osadit vjezdovými návěstidly, nebo to přetrvalo déle - a do kdy? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22000 Registrován: 5-2002 |
DH: nejen lichoběžníkovou tabulkou, ale i červenou obdélníkovou.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2269 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "DH: nejen lichoběžníkovou tabulkou, ale i červenou obdélníkovou." Bez osvětlení pro noční znak a bez přivolávačky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2246 Registrován: 6-2004 |
dědek_hank: v červené desce byl výřez pro červené světlo a pod deskou bylo bílé světlo pro přivolávačku. Fotografie je ze Štrbského plesa z léta 1970, kdy už byla stará trať k plesu zrušená. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2270 Registrován: 7-2017 |
Mahel 2246: Děkuji. Takže vlastně mezi tímto návěstidlem a vojenskou přivolávačkou není z návěstního hlediska žádný rozdíl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9499 Registrován: 5-2002 |
ad dědek hank: podle pamětníků byla červená deska bez přivolávačky i v původním Novém Sedle na původní trati od Lokte. Vjíždělo se do stanice na pokyn ze stavědla, které bylo nedaleko. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 11-2017 |
Protivec, vjezd od Bochova, červenec 1986 zneplatněno křížem (po vyfocení jsem ho poctivě vrátil) - jestli tam tehdy byla D3 si fakt nepamatuju |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2792 Registrován: 5-2008 |
dědek_hank : Podle předpisu D3 z roku 1955 nesměly dopravny, na tratích provozovaných podle předpisu D3 , obsazeny výpravčím . Podle dodatku "Plzeńské dráhy " z roku 1955 , byla trať Rybník -Lipno , provozována podle předpisu D2
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2793 Registrován: 5-2008 |
Dědek_hank : ale je možný , v tom roce už podle D3 a Vyšší Brod klášter, byl dirigující stanicí a výpravčí tam byl
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2271 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_malý_bobeš: "Protivec, vjezd od Bochova, červenec 1986 zneplatněno křížem (po vyfocení jsem ho poctivě vrátil) - jestli tam tehdy byla D3 si fakt nepamatuju " Určitě byla. Jenom, jak jsem psal, že se ty vojenské soupravy uklízely, tak v 80. letech se už to asi nikomu nechtělo, tak tam pověsili ty kříže. V těch padesátých to ale mohlo sloužit i pro mobilizační nácvik civilních i vojenských výpravčích, včetně montáže a demontáže souprav. |
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 5-2019 |
Literatura též zmiňuje stanice obsazené výpravčím bez jakéhokoliv vjezdového návěstidla. Vlak bylo možné přijmout ze sousední stanice, až po postavení vlakové cesty ve vlastní stanici. Netušíte, kde a kdy se takové stanice na naší síti vyskytovaly? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2794 Registrován: 5-2008 |
dědek_hank: o těchto zab.zař. vyšel rozsáhlý článek v časopise "Dráha" 2018 č. 5 něco je i v tomto článku : http://www.chzk.cz/index.php/muzeum/610-vojenska-zz. poslední je zatím v činnosti v žst. Novosedly
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1685 Registrován: 1-2013 |
dědek hank: Karel Just uvádí, že od letního GVD 1954 byly dopravny Lovětín, Nová Včelnice, Kamenice n.L., Chválkov a Černovice u Tábora obsazeny výpravčími, ale od 22.5.1955 byla opět zavedena zjednodušená doprava. Podle pamětníka (zeptat se ho už nemohu, spí svůj věčný spánek na černovickém hřbitově) k žádné výstavbě nějakých návěstidel údajně nedošlo. Potom je docela možné to, co uvádí kolega ridic_vlaku, že Vlak bylo možné přijmout ze sousední stanice, až po postavení vlakové cesty ve vlastní stanici. Jako kluk pamatuji na červenou desku s otvorem uprostřed (za tmy svítilo červené světlo, k desce přiléhala zezadu koncovka) jako vjezdové návěstidlo do Obrataně (pro úzký rozchod). Vjezd se dovoloval na Opatrně na přivolávací návěst. Místo předvěsti byl žlutý terč, taky s otvorem uprostřed, ale ten se neosvětloval. Tato návěstidla zanikla (velmi zhruba) někdy okolo 1970, kdy v Obratani pro tratě obou rozchodů byla zřízena světelná návěstidla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2272 Registrován: 7-2017 |
Jaroslav_T 1685: No dobře, ale LT už tam tenkrát určitě byly. Takže doprava se zřejmě řídila napůl jako podle D2 a napůl jako podle D3 (tenkrát možná ještě D9): Pro první vlak výpravčí nechal postavit cestu a pak proběhlo normální nabídnutí a přijetí vlaku a jeho vjezd - v tomto pořadí, takže první vlak nemusel zastavit u LT a čekat na návěst ze stanice povolující vjezd. Pak se mohla postavit cesta pro druhý vlak a až pak zase proběhla jeho nabídka a přijetí. Druhý vlak měl v SJŘ symbol LT a musel jet tak, aby u ní mohl zastavit; vjezd pak povoloval personál stanice podle pokynu výpravčího (nebo výpravčí sám - nebo dokonce personál prvního vlaku? tohle přesně nevím) ruční návěstí Přiblížit jako v dopravně D3. Jestli ještě žijí nějací pamětníci, ať mě prosím případně opraví. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1687 Registrován: 1-2013 |
dědek hank: ale LT už tam tenkrát určitě byly Taky si myslím, že tam LT byly. Nepřesně jsem se vyjádřil, namísto "k žádné výstavbě nějakých návěstidel údajně nedošlo" by bylo přesnější "k žádné výstavbě nějakých dalších návěstidel nedošlo." Sice to není z českých tratí, ale z rakouské úzkokolejky Gmünd - Gross Gerungs ještě z dob pravidelného provozu (1990). Dopravna Weitra, lichoběžníkové tabulky, dopravna obsazená výpravčím. Pro vjezd druhého vlaku dává výpravčí Přiblížit. Něco podobného mohlo být i tady. |
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 5-2019 |
Teď mne napadá , že na trati Sokolov - Kraslice bývala za dob Viamontu dopravna obsazená výpravčím/dirigujícím dispečerem vybavená na vjezdech návěstí hranice dopravny (lichoběžníkové tabulky) namísto vjezdových návěstidel. Jak se do té dopravny dovoloval vjezd si nepamatuju, snad by věděl p.Šimral. A ještě jsem si vzpomněl, že jsem kdysi četl zmínku, že během výstavby bechyňského vojenského letiště byly dopravny Slapy, Malšice a Sudoměřice na trati Tábor - Bechyně obsazeny dočasně výpravčími. Ale způsob navěštění bohužel nebyl zmiňován. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2795 Registrován: 5-2008 |
Za R-U a ČSR se vlaky na jednokolejných tratích vlaky " nenabízely ". Pokud vznikla odchylka(nejčastěji zpoždění) od JŘ , musel výpravčí , kde tato odchylka vznikla" přeložit" křižování do jiné stanice aby se nezpožďovaly protijedoucí vlaky. Toto musel projednat s výpravčím stanice , kde podle jeho názoru , by to bylo vhodnejší a dalšímí stanicemi přes,které ten vlak měl jet. Pokud dotčené stanice s jeho návrhem souhlasily, musel ten výpravčí zpravit dotčený vlak "křižovacím rozkazem " ( na červeném papíru) ,kde bylo napsáno : ve které stanici bude s protivlakem mimořádně křižovat . Tento systém vydržel až do válečných let , kdy byl nahrazen německým sytémem "nabídky a přijetí " vlaku . Po konci WW II , se ČSD vrátily k výše uvedené předválečné praxi . Ale brzy se "překládání křižování" zrušilo a začal se používat opět původně německý systém zajištování jízdy vlaků na jednokolejných tratích , bez traťového zab.zař. dodnes známý jako "telefonické dorozumívání . Překládat křižování bylo nařízeno telegraficky , aby existoval písemný záznam korespondence mezi stanicemi . Toto popisuje ing. Mařeš ve svém serialu o lokomotivách řady 387 v časopise "Železničář" , z roku tuším 1977
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2274 Registrován: 7-2017 |
Parmezáno 2795: Děkuji. Já jsem reagoval na ten letopočet 1954. Původně jsem chtěl napsat, že v r. 1954 se (už zase) měnily předpisy, ale to se týká předpisu D1. Pokud jde o D2, tak mi vlastně vůbec není jasné, kdy a jak před r. 1962 probíhaly jejich změny, takže si sice myslím, že v r. 1954 už platil systém tel. dorozumívání, ale jistý si tím nejsem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2796 Registrován: 5-2008 |
ráno se na to mrknu a řeknu .
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1688 Registrován: 1-2013 |
dědek hank: takže si sice myslím, že v r. 1954 už platil systém tel. dorozumívání, ale jistý si tím nejsem. V D2 platné od roku 1954 bylo součástí systému telefonického dorozumívání nabídka, přijetí, odhláška. (část X tehdejšího předpisu D2). V Pamětní knize žel. stanice Kamenice nad Lipou je v blíže nedatovaném zápisu z roku 1953 doslova uvedeno: "Dne 1/9 počaly se přípravy ke zrušení dopravního předpisu D9 a k zavedení normální dopravní služby dle předpisu D2." Bohužel o návěstidlech tam není ani slovo. Avšak v D1 od roku 1954 v § 152 se uvádí: "Lichoběžníkových tabulek se používá jen na tratích s malým provozem, na nichž vlakovou dopravu vykonávají vlakvedoucí podle přímých rozkazů vlakového dispečera." Takže teď to vůbec nejde k sobě: byl-li by výpravčí, nemohla být lichoběžníková tabulka - a totéž i naopak. Ovšem na druhou stranu je pravda, že v té D1 v § 5 se píše, že: "Změny, doplňky nebo odchylky od ustanovení těchto předpisů mohou být povoleny jen zvláštním rozkazem ministra dopravy." O žádném takovém rozkazu jsem se nikde nedočetl (čímž nechci tvrdit, že neexistoval). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2276 Registrován: 7-2017 |
Jaroslav_T: "dědek hank: takže si sice myslím, že v r. 1954 už platil systém tel. dorozumívání, ale jistý si tím nejsem. V D2 platné od roku 1954 bylo součástí systému telefonického dorozumívání nabídka, přijetí, odhláška. (část X tehdejšího předpisu D2). V Pamětní knize žel. stanice Kamenice nad Lipou je v blíže nedatovaném zápisu z roku 1953 doslova uvedeno: "Dne 1/9 počaly se přípravy ke zrušení dopravního předpisu D9 a k zavedení normální dopravní služby dle předpisu D2." Bohužel o návěstidlech tam není ani slovo. Avšak v D1 od roku 1954 v § 152 se uvádí: "Lichoběžníkových tabulek se používá jen na tratích s malým provozem, na nichž vlakovou dopravu vykonávají vlakvedoucí podle přímých rozkazů vlakového dispečera." Takže teď to vůbec nejde k sobě: byl-li by výpravčí, nemohla být lichoběžníková tabulka - a totéž i naopak. Ovšem na druhou stranu je pravda, že v té D1 v § 5 se píše, že: "Změny, doplňky nebo odchylky od ustanovení těchto předpisů mohou být povoleny jen zvláštním rozkazem ministra dopravy." O žádném takovém rozkazu jsem se nikde nedočetl (čímž nechci tvrdit, že neexistoval)." Děkuji. Takže rok 1954 byl nejen rokem zavedení nového předpisu D2, ale zřejmě i zrušení starého předpisu D9 a zavedení nového D3 pro zjednodušenou dopravu. Nicméně existenci stanic obsazených výpravčím a krytých LT lze skutečně doložit ještě v roce 1962. Takhle to vypadalo v SJŘ pro trať 606 v GVD 1962/63: Nejenom tedy, že tehdy v Klášteře krytém jenom LT seděl výpravčí, on to byl dokonce dirigent pro úsek Rybník - Loučovice. A protože v úseku Loučovice - Lipno se jezdilo podle D2, tak si troufnu zaspekulovat, že výpravčí sloužil i v Loučovicích, taky osazených jenom LT. I když s těmi Loučovicemi se mohu mýlit. Ale má to logiku, z Loučovic tehdy vyjíždělo na přilehlé vlečky celkem 9 párů vlečkových vlaků denně - do Vltavského Mlýna 4x, do Sv. Prokopa (Loučovice nz) 3x, na pilu 2x denně. A kromě toho jezdily v celém úseku Rybník - Loučovice 2 páry Mn vlaků. Takže na to všechno byly potřeba dvoje náležitosti pro Mn a vlečkové vlaky a v Loučovicích se pořád něco dělo. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1689 Registrován: 1-2013 |
dědek hank: i já děkuji, výňatky ze SJŘ jednoznačně potvrzují, že LT mohla být i ve vyjmenovaných stanicích obsazených výpravčími. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3882 Registrován: 5-2002 |
"V roce 1953 došlo v provozu ČSD k několika významným změnám. K 1. 10. 1953 byly zrušeny telegrafy, zvonkové návěsti a směrová návěstní soustava." http://vlaky.bestsite.cz/zeleznice/vyvoj-navestidel-csd-cast-iii- 1946-1962-2-17.htm http://vlaky.bestsite.cz/files/navestni_predpisy/navestni_predpis y_d1_1954.pdf Jinak řečeno, nejpozději k uvedenému datu bylo zrušeno telegrafické sjednávání přeložení křižování a zavedeno nabízení a odhláška vlaků.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 6-2019 |
Dirigující dispečer nemusí být zároveň výpravčí. Vyšší Brod mohla být dopravna D3 ve které bylo sídlo dispečera. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6225 Registrován: 9-2005 |
Jaký byl vývoj traťových rychlostí na našem území? Za První republiky byly někde rychlosti vyšší, než 120, nebo Slovenská strela jezdila 130 na nějakou výjimku? A byla traťová rychlost vždy nepřekročitelná (při krácení zpoždění, například)?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2278 Registrován: 7-2017 |
III: "Dirigující dispečer nemusí být zároveň výpravčí. Vyšší Brod mohla být dopravna D3 ve které bylo sídlo dispečera." Jenže v tom SJŘ se výslovně píše, že to je stanice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2797 Registrován: 5-2008 |
III: dirigující dispečer MUSI být výpravčí .
Don Parmezano
|