Diskuse » Železnice » GVD platný a připravovaný » Archiv diskuse GVD platný a připravovaný do 17. 4. 2020

Archiv diskuse GVD platný a připravovaný do 17. 4. 2020

autor	příspěvek
Hajnej	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 21:58:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21888 Registrován: 5-2002	M250: Krom toho o trochu kapacitnější baterka bude za svůj životní cyklus nejspíš levnější než elektrizace + údržba No, nevím... U elektromobilu pořád ještě přibližně zdvojnásobuje cenu, takže ani na dráze to za hubičku nebude... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
M250.0	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 22:11:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1614 Registrován: 8-2017	Wagon: Nicméně většina regionálních vlaků do/z Brna nezačíná nebo nekončí v Zastávce což se ale má změnit. Hajnej: Zatím. Vývoj je překotný a až začnou automobilky sekat elektromobily jak Baťa cvička, taky ta cena půjde výrazně dolů. Připouštím, že důsledkem koronakrize může být, že se výše uvedené nestane.
David	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 22:28:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14899 Registrován: 12-2007	Nicméně většina regionálních vlaků do/z Brna nezačíná nebo nekončí v Zastávce Do 14. 12. 2019 jezdily z Brna až do Jihlavy celotýdenně. Do 15. 3. 2020 takto z Brna do Jihlavy jezdily aspoň o víkendech. Od 16. 3. 2020 jezdí o víkendech z Brna do Třebíče. ... tzn. ani Náměšť není v této věci žádným "dlouhodobým referenčním bodem". A to třeba dopravce GWTR už odklony používá celkem běžně. Vždy, když je výluka někde mezi Chomutovem a Žatcem, jezdí vlaky z Mostu do Žatce přes Postoloprty Výrazněji kratší trasou přes Postoloprty, zatímco v případě spojení Jihlava - Brno je trasa přes HB výrazněji delší než přes Třebíč. Ostatně, není náhodou, že poslední rok, kdy se při výluce na t-240 jezdilo - a to myslím jen část rychlíkových spojů - odklonem, byl cca rok 2008 nebo 2009. Krom toho dalším úskalím je, že v takové situaci by NAD musela být vedena buď z Jihlavy přes Třebíč až do Brna, anebo by v nevyloučené části tratě č. 240 musela jet náhradní vlaková souprava. http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Wagon	Čtvrtek, 02. dubna 2020 - 22:35:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3798 Registrován: 12-2007	M250.0 + David: To ale budou cestující z/do Náměště nad Oslavou "nadšeni", že budou muset přesedat na vlak v Zastávce u Brna. Dovedu si představit, že zastupitelé tohoto města budou velmi důrazně tlačit na Ministerstvo dopravy po elektrizaci tratě až do Náměště.
Hajnej	Pátek, 03. dubna 2020 - 09:16:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21893 Registrován: 5-2002	M250: až začnou automobilky sekat elektromobily jak Baťa cvička, taky ta cena půjde výrazně dolů To je otázka, co má být příčina a co následek. Dovedu si představit, že baterie z nějakého dosud neznámého důvodu zlevní a nastane ono sekání baťacviček. Ale v opačném případě nikoliv: bude-li poptávka po elektromobilech uměle tlačena dotacemi, pak baterky naopak podraží. Krom toho je otázka, kdo by si ta hybridní vozidla měl pořizovat. Na brněnský kraj to moc nevidím, protože ten se zatím zdá jít spíš cestou dodrátovávání krákých cancourků (Židle, Hustopeče). Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Pátek, 03. dubna 2020 - 09:23:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10519 Registrován: 4-2003	Hajnej:Krom toho je otázka, kdo by si ta hybridní vozidla měl pořizovat. Také by mne zajímalo. Baterka lehká není, životnost také nemá úplně nejdelší, takže u železničních vozidel bych tu baterii chápal tam, kde je velká poptávka po přímých vlacích odněkud, kde by bylo nákladné a časově velice zdlouhavé postavit trakční vedení. Prostě omezení na straně infrastruktury (například delší tunel s průřezem neumožňujícím instalaci trakčního vedení). Viz pokusy s provozem hybridních vlaků od Siemensu (běžně vyráběná vozidla pro OeBB doplněná o akumulátory) na trati Sankt Poelten - Krems - Horn, popsáno v nějakém loňském ŽM.
Mouka	Pátek, 03. dubna 2020 - 09:57:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7786 Registrován: 1-2007	Krom toho je otázka, kdo by si ta hybridní vozidla měl pořizovat. Na brněnský kraj to moc nevidím, protože ten se zatím zdá jít spíš cestou dodrátovávání krákých cancourků (Židle, Hustopeče). Nemohlo by být využití třeba na lokálkách, kde jsou delší prostoje v přípojové stanici pod dráty? A pak tam, kde je žádoucí jezdit s přímým vlakem až do nějakého většího města, což vyžaduje jízdu po hlavní trati pod dráty. Ústí nad Orlicí - Lichkov - Králíky (- Moravský Karlov) Čestká Třebová - Rudoltice - Lanškroun Chodov - Nové Sedlo - Loket Zlín/Přerov - Otrokovice - Staré Město - Uh. Hradiště (- Kunovice) Pardubice - Moravany - Holice Havlíčkův Brod - Světlá - Ledeč Opava - Hradec n. M. Frýdlant n. O. - Ostravice (samozřejmě až po zadrátování Frýdlantu)
Sants	Pátek, 03. dubna 2020 - 10:01:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1436 Registrován: 5-2002	Hajnej: "bude-li poptávka po elektromobilech uměle tlačena dotacemi, pak baterky naopak podraží." Touché
T_._H_.	Pátek, 03. dubna 2020 - 10:48:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11466 Registrován: 8-2012	Pardubice - Moravany - Holice Zaplaťpříroda za to, že tenhle sólošukový vyžírač kapacity na koridoru zmizel ze světa a doufám, že se na něm hned tak neobjeví... 電車オタク
Mouka	Pátek, 03. dubna 2020 - 11:21:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7787 Registrován: 1-2007	T. H.: Pokud by to jelo spojené s osobákem do Třebové, tak by to snad zas tolik nevadilo. Uznávám, že by se v Moravanech musely udělat další kolejové spojky. Nikdo neříká, že to musí jezdit celodenně.
David	Pátek, 03. dubna 2020 - 11:23:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14900 Registrován: 12-2007	Krom toho je otázka, kdo by si ta hybridní vozidla měl pořizovat. Na brněnský kraj Jihomoravský kraj v rámci pořízení vozidel do svého majetku žádné hybridy nepředpokládá. Ústí nad Orlicí - Lichkov - Králíky (- Moravský Karlov) Vysoutěžen dlouhodobý kontrakt s LeoEx, kde jeho kalkulace odpovídala dieselovým Lintům. Čestká Třebová - Rudoltice - Lanškroun Řešeno Regiospidery (které ostatně jezdí i mezi MuN a Zábřehem, kde by ani nebyl potřeba žádný hybrid, stačila by běžná elektrická jednotka) Havlíčkův Brod - Světlá - Ledeč Totéž co předchozí bod (pomiňme skutečnost, že přestup v Ledči či kdekoliv jinde na t-212 je nevhodným stavem; za vhodný stav považuji přímý vlak (Benešov? -) Čerčany - Světlá - H. Brod, samozřejmě v dieselu). Chodov - Nové Sedlo - Loket V první řadě ať na Os vlacích v relaci Most - Karlovy Vary - Cheb - Mariánské Lázně jezdí elektrické jednotky a ne Regiosharky. Až objednatelé zvládnou nechat nasazovat elektrické jednotky na ryze "elektrických" trasách, pak můžou zkusit řešit hybridy na částečně nezadrátovaných trasách. Frýdlant n. O. - Ostravice (samozřejmě až po zadrátování Frýdlantu) Tak to už snad dodrátovat i Ostravici. (Jinak samozřejmě stejné dilema jako u drátizace Zastávky - aneb vznik "dočasného" umělého přestupu ve F-M po "první etapě" elektrizačních prací). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Jis	Pátek, 03. dubna 2020 - 12:40:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1691 Registrován: 12-2007	Krom toho je otázka, kdo by si ta hybridní vozidla měl pořizovat. Především by měly být splněny asi tři základní podmínky: 1) Větší flotila vozidel. Řekněme alespoň 10 ks. 2) Vysoký proběh vozidel. 3) Jen jedna napájecí soustava (tj. 25 kV/50 Hz). Takže když to shrneme: Bod 1) vyžaduje, aby se v dané oblasti částečně zadrátovaných ramen vyskytovalo více. A aby byly úseky bez drátů (paradoxně) dostatečně dlouhé - tzn. aby se je nevyplatilo zadrátovat. Dokážu si představit například Plzeňský kraj a ramena Plzeň - Mirošov, Plzeň - Bezdružice, Plzeň - Heřmanova Huť nebo Plzeň - Klatovy - Železná Ruda. Nicméně zde už se reálně vydali jiným směrem. Asi by se i něco našlo ve Středních Čechách (Praha - Kralupy - Slaný, Praha - Benešov - Sedlčany), ale tady by s tím šla ruku v ruce i otázka kapacity souprav. Dále pak např. Pardubický kraj - ramena ze Třebové do Lanškrouna (i když to by se samo o sobě dalo zadrátovat), Moravského Karlova, Vysokého Mýta, nebo i např. do Poličky. Nebo například Zlínský kraj (Slovácko), pokud by se nepodařilo dotáhnout drátizaci. Bod 2) vyžaduje, že se k tvorbě jízdního řádu bude přistupovat německým způsobem - tzn. celodenní takt. A různé posily pro školáky apod. (prostě výkony s mizernýmio proběhy) budou řešeny buď starými motory, nebo autobusy. Bod 3) v současnou chvíli odsuzuje cca 2/3 krajů na vyčkávání.
Bram	Pátek, 03. dubna 2020 - 12:46:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10522 Registrován: 4-2003	Zatím bych s hybridními vozidly brzdil. Aby pak nebylo výhodnější, když se sečtou zvýšené pořizovací náklady na hybridy oproti normálním elektrickým jednotkám plus zvýšené náklady na údržbu po dobu životnosti hybridů, aby pak třeba nevyšlo levněji pořídit elektrizaci některých tratí střídavým systémem...
Ohl	Pátek, 03. dubna 2020 - 13:11:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10980 Registrován: 12-2009	Opava - Hradec n. M. Frýdlant n. O. - Ostravice (samozřejmě až po zadrátování Frýdlantu) Tam prostoje skoro nejsou, pendluje to tam a zpět. V MSK by připadalo v úvahu Ostrava-Krnov (pokud by to dojelo tam a zpět z Opavy. Ostrava - Kopřivnice(Štramberk). Ze Sedlnice by to dojet mohlo.
Bram	Pátek, 03. dubna 2020 - 13:33:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10524 Registrován: 4-2003	Ohl:V MSK by připadalo v úvahu Ostrava-Krnov (pokud by to dojelo tam a zpět z Opavy. Ostrava - Kopřivnice(Štramberk). Ze Sedlnice by to dojet mohlo. Tam, kde jezdí i jiné vlaky, které by bylo vhodné převést do závislé elektrické trakce, budeme využívat hybridy?!? Není to trochu na budku?!? Vždyť zejména do Štramberku jezdí i dost nákladních vlaků. To jsou fakt nápady, ale v Unuckově království se už ničemu nedivím .
Mouka	Pátek, 03. dubna 2020 - 14:54:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7791 Registrován: 1-2007	Ohl: Ve Frýdlantu se stojí půl hodiny při hodinovém taktu.
Vantju	Pátek, 03. dubna 2020 - 15:13:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4371 Registrován: 9-2007	Já si dovolím přidat trochu zkušeností ze zdroje JPP, který mi ale při pohledu na mapu dává logiku - v Zastávce u Brna se vzhledem k hustotě osídlení obsazenost vlaků láme frekvence, od Zastávky do Brna je nesrovnatelná s frekvencí z Náměště do Brna. Ono je to totiž prosté - rychlé vlaky Brno - Jihlava jsou o 10 minut rychlejší a navíc zastavují v Náměšti a potom až v Brně, kdo tak dojíždí z/do Náměště, asi nebude denně podstupovat courací proces osobákem se zastávkou u každé vrby, ale pojede rychlíkem/spěšňákem. Protažení Os Jihlava - Třebíč - Náměšť do Zastávky u Brna už je pak triviální záležitost. V celé Evropě je zcela běžné, že někde se regionální a husté příměstské vlaky lámou. Mně se upřímně víc líbí systém jako třeba v Maďarsku (v tomto případě "Os" Jihlava - Zastávka u Brna všude - Brno nikde, max. Starý Lískovec a do toho pak zastávkové S Zastávka - Brno - někam dál), ale pokud se teď holt elektrizace z Jihlavy do Zastávky dělat nebude, je to logické. Nevím, jak má navrhovaný JŘ vypadat, ale předpokládám, že Jihlava - Zastávka u Brna bude hodina a Zastávka u Brna - Brno 15 minut. Nicméně, je to ze zdroje JPP, předpokládám, že hlavní důvod je ten, že za Zastávkou u Brna končí krajská hranice. I to ale lze pochopit, pokud kraj řeší dopravu na svém území, byly by Vysočině elektrické vlaky od krajské hranice do Náměště k ničemu. I to by ale šlo řešit, kdyby jejich provoz na území Vysočiny platil JMK... No, existuje nějaký oficiální důvod, proč zrovna Zastávka a ne až Náměšť? Je za tím krajská hranice, nebo zlom v obsazenosti vlaků?
Jariss	Pátek, 03. dubna 2020 - 15:36:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 731 Registrován: 3-2005	Vantju, jsi asi zdaleka. Boží požehnání, alias Zastávka, je přirozený konec širší brněnské aglomerace..
David	Pátek, 03. dubna 2020 - 15:49:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14901 Registrován: 12-2007	v Zastávce u Brna se vzhledem k hustotě osídlení obsazenost vlaků láme frekvence = oprávněný nárok na to, aby počet Os vlaků mezi Brnem a Zastávkou byl vyšší než ze Zastávky dál (což už platí i teď). Ne na přestup v Zastávce. Pozn. ve skutečnosti v Zastávce ani nejde o "lom frekvence" v pravém slova smyslu, který zní "většina lidí tam z vlaku vystoupí, zatímco fůra dalších tam nastoupí". Druhé jmenované tam není splněno vůbec. Plus po zavedení tohoto přestupu paradoxně ani nebude zajištěno přímé vlakové spojení do spádového města pro okolí (a mj. "malého okresního města") - do Rosic. Protažení Os Jihlava - Třebíč - Náměšť do Zastávky u Brna už je pak triviální záležitost. Ani moc ne v případě nasazení vozidel, které dosud jezdí mezi Jihlavou a Náměští - tedy Regionov. kdo tak dojíždí z/do Náměště, asi nebude denně podstupovat courací proces osobákem se zastávkou u každé vrby Argumentační klam - v situaci, kdy tak jako tak bude vedena zrychlená vrstva bez zastavení mezi okrajem Brna a Tetčicemi, tak ony "Os" vlaky z Náměště by (bez roztržení v Zastávce) měly jen o 5 zastávek mezi Náměští a Brnem víc než rychlík. Což není "u každé vrby". kdo tak dojíždí z/do Náměště, asi nebude denně podstupovat courací proces osobákem se zastávkou u každé vrby Rychlíky jedou jen 1x za 2 hodiny (až od 12/2019 došlo k posílení na rychlou hodinu aspoň jedním dalším spojem ráno + dvěma odpoledními; po zbytek dne však nadále platí uvedené), tzn. spolu s 2h taktem Os vlaků jedoucích z Brna do (přinejmenším) Náměště je zajištěno přímé spojení v relaci Brno - Náměšť v úhrnném 1h taktu. (Přímé) Os vlaky v této věci rozšiřují četnost nabídky. Nevím, jak má navrhovaný JŘ vypadat, ale předpokládám, že Jihlava - Zastávka u Brna bude hodina a Zastávka u Brna - Brno 15 minut. Předpokládáte skutečně špatně. Max. 3 páry vlaků mezi Brnem a Zastávkou za hodinu (15min. interval se nevejde do brněnského uzlu) a i tak to bude hodně "na doraz" spolu s ostatními vlaky (R, posilové Sp + cokoliv směr Bránice). Mimochodem, 2 ze 3 těchto párů vlaků budou (dle konceptu JMK v této věci) zrychlené = mj. zastavení v Omicích, Troubsku atd. nadále jen 1x za hodinu. V celé Evropě je zcela běžné, že někde se regionální a husté příměstské vlaky lámou 20 km od centra jádrového velkoměsta? Kde? Poprosím o několik příkladů. P. S. Nabízí se otázka - Pokud je roztržení Os vlaků právě v Zastávce tak výhodné (dle teze "V celé Evropě je zcela běžné, že někde se regionální a husté příměstské vlaky lámou"), proč už k němu dávno nedošlo? Podmínkou pro jeho zavedení přece není "konec drátů v přestupní stanici". (Příspěvek byl editován uživatelem David.) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Vantju	Pátek, 03. dubna 2020 - 16:34:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4372 Registrován: 9-2007	No vida, alespoň mám v mnoha dalších ohledech jasno, díky. aby počet Os vlaků mezi Brnem a Zastávkou byl vyšší než ze Zastávky dál (což už platí i teď). Ne na přestup v Zastávce. To máte pravdu, ale pak by to byly buďto diesely pod dráty, nebo nějaká bateriová vozidla, co by se nabíjela cestou z Brna do Zastávky a pak v Jihlavě. Pozn. ve skutečnosti v Zastávce ani nejde o "lom frekvence" v pravém slova smyslu, který zní "většina lidí tam z vlaku vystoupí, zatímco fůra dalších tam nastoupí". Druhé jmenované tam není splněno vůbec. To jsem napsal špatně, pardon. Pan Jariss mě správně opravil. Rozhodně jsem to nemyslel tak, že je Zastávka významný uzel, ale tak, že výrazně větší frekvence osob jezdí mezi Zastávkou, zastávkami na trati a Brnem, než mezi např. Náměští a Rosicemi nebo Kralicemi nad Oslavou a Brnem. Plus po zavedení tohoto přestupu paradoxně ani nebude zajištěno přímé vlakové spojení do spádového města pro okolí (a mj. "malého okresního města") - do Rosic. Uznávám, že toto teda ideální opravdu není. Na druhu stranu, ten přestup způsobuje nějaké zdravotní komplikace, nebo nevolnost, nebo co je na něm vlastně tak problematického? Já samozřejmě vím, jak cestující vnímají přímé spojení a jak vnímají spojení s přestupem, ale pokud je skutečně tak zásadní rozdíl v obsazenosti vlaků mezi Brnem a Zastávkou a mezi Zastávkou, Náměští a třeba Třebíčí... proč se pak teda vůbec realizuje tento projekt v této podobě, když by tedy regionální dopravě vlastně vůbec neprospíval? Argumentační klam - v situaci, kdy tak jako tak bude vedena zrychlená vrstva bez zastavení mezi okrajem Brna a Tetčicemi, tak ony "Os" vlaky z Náměště by (bez roztržení v Zastávce) měly jen o 5 zastávek mezi Náměští a Brnem víc než rychlík. Což není "u každé vrby". Klam by to byl, kdybych to psal záměrně, já to nepsal záměrně, ale nevěděl jsem to. Čtyři roky jsem dojížděl z Hranic do Ostravy a opačně a cesta osobákem, kterou jsem musel podstupovat častěji (abych byl v Ostravě na sedmou), mi přišla nesrovnatelně delší, než cesta rychlíkem. Pět zastávek oproti nule ale pořád není málo, ostatně při cestě autem taky obvykle pětkrát nezastavujete – a kdo dojíždí z Náměště do centra Brna, tak stejně pro něj budou atraktivní jen ty vlaky, které nikde nezastavují. Max. 3 páry vlaků mezi Brnem a Zastávkou za hodinu (15min. interval se nevejde do brněnského uzlu) a i tak to bude hodně "na doraz" spolu s ostatními vlaky (R, posilové Sp + cokoliv směr Bránice). Mimochodem, 2 ze 3 těchto párů vlaků budou (dle konceptu JMK v této věci) zrychlené = mj. zastavení v Omicích, Troubsku atd. nadále jen 1x za hodinu. Aha, díky za osvětu. 20 km od centra jádrového velkoměsta? Kde? Poprosím o několik příkladů Není podstatnější spíše to, kolik osob jezdí v kterém úseku prakticky? Navíc je nutno brát v potaz i naši krajskou specialitu, tedy že za Zastávkou leží hranice kraje a jak je u nás běžné, mezikrajská spojení jsou dnes přece fujfujfuj, nikdo tím nejezdí, jezdí v území nikoho.. tedy snad to chápete jako recesi. Jen že to může hrát mnohem větší roli, než to, zda leží jádrové velkoměsto 20 km či 100 km. Původně mě napadlo třeba Ahrensfelde, ale tam se děje to, co by se mělo dít i tady, vlaky pokračují bez nácestných zastávek do centra Berlína. Pak mě napadl třeba Döbeln - Meissen, ale tam už se jezdit přestalo. No měl jsem za to, že existuje víc bodů, kde se na jinak přímé trati přestupuje mezi hustou příměstskou dopravou a méně vytíženou regionální dopravou. Pokud je roztržení Os vlaků právě v Zastávce tak výhodné (dle teze "V celé Evropě je zcela běžné, že někde se regionální a husté příměstské vlaky lámou"), proč už k němu dávno nedošlo? Dovolím si jinou otázku - proč k tomu teda dochází teď? Neberte to prosím jako překrucování, myslím to upřímně - i mně by se víc líbily jiné koncepce dopravy (a že těch lepších lze vymyslet mnoho), ale proč teda padla volba na tuto variantu, pokud tato není správná?
Wagon	Pátek, 03. dubna 2020 - 17:14:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3799 Registrován: 12-2007	Podle mne je příčinou utnutí elektrizace v Zastávce právě to, že mezikrajská spojení jsou fujfuj. Když se podíváte na trať 240, která měří 104 kilometrů, tak polovina tratě leží mezi Studencem a Vladislavem. Náměšť nad Oslavou to má do svého krajského města Jihlavy 61 kilometrů, zatímco do Brna jenom 43 kilometrů. Brno je mnohem větší než Jihlava, a tak i vzhledem k vysokému školství, vědě apod. mnohem více přitahuje lidi než Jihlava. Podle mne takovým bodem, kde je přibližně stejná přitažlivost Brna a Jihlavy může být Třebíč. Teoreticky ideální by byla elektrizace tratě z Brna do Třebíče, ale myslím, že by opravdu bylo vhodné prosazovat elektrizaci z Brna alespoň až do Náměště, a nekončit ji v Zastávce.
M_g	Pátek, 03. dubna 2020 - 17:48:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1191 Registrován: 6-2006	Víc, než elektrizaci by ta trať potřebovala alespoň úsekové zdvojkolejnění v oblastech aktuálního nebo plánovaného křižování.
David	Pátek, 03. dubna 2020 - 17:54:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14902 Registrován: 12-2007	To máte pravdu, ale pak by to byly buďto diesely pod dráty, Samozřejmě. Stejně jako budou pod drátem mezi Brnem a Střelicemi jezdit bránické vlaky; stejně jako na X dalších místech (Pardubice/HK - Jaroměř, HK - Týniště n/O., Týniště n/O. - Choceň) jezdí v logických případech diesely pod dráty také. Na druhu stranu, ten přestup způsobuje nějaké zdravotní komplikace, nebo nevolnost Manipulátorská otázka ve snaze dočkat se vytoužené odpovědi. proč se pak teda vůbec realizuje tento projekt v této podobě Fyzickou vlastností realizovaného projektu není utnutí všech Os vlaků v Zastávce. To utnutí je vlastností dogmatického pohledu "všechno elektricky" (což je i odpovědí na závěrečnou otázku "proč k tomu teda dochází teď?"). Mimochodem, ten 30min. interval zrychlených vlaků mezi Brnem a Zastávkou bude znamenat, že mj. 1x za hodinu bude veden vlak z kategorie "zastavující jen v Brně hl. n., Starém Lískovci, Tetčicích, Rosicích a Zastávce, aniž by v Zastávce měl přípoj Os vlakem dále směr Náměšť"; to vše s velkokapacitní soupravou (v majetku kraje). Budu zvědav na využití těchto konkrétních vlakových spojů. Čtyři roky jsem dojížděl z Hranic do Ostravy Podsuv s příkladem tratě s výrazně vyšší traťovou rychlostí oproti t-240, tím pádem s výraznějším časovým zdržením při každém dodatečném zastavení. (Pozn. i když - musím se opravit - těch zastavovacích míst "pásmového zrychleného Os vlaku" navíc oproti rychlíku je 6, ne 5 - Kralice, Rapotice, Vysoké Popovice, Zastávka, Rosice, Tetčice). za Zastávkou leží hranice kraje a jak je u nás běžné, mezikrajská spojení jsou dnes přece fujfujfuj, Pokud by tomu bylo, tak už by těch 15 (ne-li víc) let přestup v Zastávce existoval. Nicméně neexistuje a přes tuto krajskou hranici Os vlaky normálně jezdí bez přestupu, tzn. nemáte v této věci pravdu. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
M250.0	Pátek, 03. dubna 2020 - 18:03:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1616 Registrován: 8-2017	Wagon: Vladislav (městys) je rodu ženského. Ostatní: Důvod, proč Zastávka je ten, že celá ta akce (stejně jako třeba Přerovka) se děje na popud Jihomoravského kraje, který jako jeden z mála dokáže dotlačit SŽDC k nějaké aktivitě. Vysočina se probrala teprve nedávno a ministerstvu je to šumafuk. Takže nebýt JMK, který si přirozeně řeší dopravu primárně na svém území, tak nebylo ani to. Bohužel v době, kdy se to řešilo, ještě stále převažoval názor, že elektrizace je synonymem pokroku (a v myslích mnohých přetrvává dodnes). Čili ten špagát se tam, řekl bych, věšet úplně nutně nemusel, ale dobře se prodává. Hlavní přínos celé akce nicméně nebude v tom špagátu, ale hlavně ve druhé koleji a nových perónech. David: těch zastavovacích míst "pásmového zrychleného Os vlaku" navíc oproti rychlíku je 6, ne 5 - Kralice, Rapotice, Vysoké Popovice, Zastávka, Rosice, Tetčice). Starý Lískovec ne?
Vantju	Pátek, 03. dubna 2020 - 18:49:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4373 Registrován: 9-2007	Mně bohatě stačilo to, co napsal pan M250.0, za odpověď děkuji. Samozřejmě. Zeptal bych se, zda se potom teda ta drátizace vyplatí, když by provoz mohly obstarávat třeba kapacitní LINTy po jinak modernizované trati jen s rozdílem, že nebude elektrizovaná, ale viz výše. Manipulátorská otázka ve snaze dočkat se vytoužené odpovědi. A co bych z takové manipulace asi tak měl? Já tu diskutuju jen proto, že si dávám chvíli volno od práce, jinak je mi to docela jedno. Otázka rozhodně nebyla manipulátorská a já po nikom pochopitelně nechci jednotnou odpověď "ne, samozřejmě, přestup je spása", jen jsem si dovolil podotknout, že jde o vcelku triviální problém. To utnutí je vlastností dogmatického pohledu "všechno elektricky" Opět viz výše, jinak bych se ptal na efektivitu vynaložených prostředků na elektrizaci. aniž by v Zastávce měl přípoj Os vlakem dále směr Náměšť A to nebudou mít po cestě ani přípoje na autobusy? Předpokládám, že vlak bude páteří, na kterou budou navazovat autobusy - když tedy chcete být diskuzní psycholog, tak tohle je taky nějaká ta manipulace, ne? Podsuv s příkladem tratě s výrazně vyšší traťovou rychlostí oproti t-240, tím pádem s výraznějším časovým zdržením při každém dodatečném zastavení. Není to podsuv, prostě nad tím nepřemýšlím tak jak Vy. Nic to navíc nemění na skutečnosti, že jet vlakem, který během půl hodiny zastaví 10x a který nezastaví ani jednou, to je dosti výrazný psychologický rozdíl. Pokud by tomu bylo, tak už by těch 15 (ne-li víc) let přestup v Zastávce existoval. Ale no tak, zajímáte se o železnici ode dnešeka? Nebo Vám mám napsat, ať se podíváte na relace regionálních vlaků v roce 2005 a porovnat je s dnešními? Že se to tedy nestalo doteď neznamená, že se to neděje jinde.... Nicméně neexistuje a přes tuto krajskou hranici Os vlaky normálně jezdí bez přestupu, tzn. nemáte v této věci pravdu. Já píšu konkrétně o této relaci? Myslel jsem si, že jste pochopil, že to myslím obecně a tudíž že i tato konkrétní relace bude dřív či později tímto krokem (rozsekávání relací na hranicích krajů) ovlivněna.
David	Pátek, 03. dubna 2020 - 19:06:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14903 Registrován: 12-2007	Starý Lískovec ne? Tam budou zastavovat i rychlíky, takže nepatří do kategorie "zastávka Os vlaku nad rámec rychlíkových zastávek". Vysočina se probrala teprve nedávno ... a proto bylo 40 km tratě (byť s určitými vynechávkami) ze Zastávky do Třebíče zrekonstruováno (a mj. zrychleno) už před pár lety. A to nebudou mít po cestě ani přípoje na autobusy? Mohou a nemusejí. Viz nynější stav (pozn. IDS JMK v Zastávce a okolí včetně návazností existuje už 15 let), kdy autobusové linky jedoucí v 1h taktu navazují na vlakové linky základního 1h taktu; zatímco na posilové vlaky navazují jen ty bus-linky, které ve špičce jedou častěji než v 1h taktu. Eventuální pootočení typu "i bus-linka jedoucí ve špičkovém 1h taktu navazuje ve špičce na posilový vlak namísto vlaku základního taktu" by mj. znamenalo jiné časy odjezdů ve špičce oproti sedlu. Přesto platí, že budu zvědat na to vytížení cca 300sedadlové jednotky v situaci, kdy v ní pojedou lidi jen do Tetčic (+ příp. přestup do obcí směr Ivančice), Rosic; a do Zastávky (+ příp. přestup na bus do obcí směr Zbýšov.). jet vlakem, který během půl hodiny zastaví 10x a který nezastaví ani jednou, to je dosti výrazný psychologický rozdíl. - Když už, tak tedy 6x. - A hlavně: zopakuji, že (ať dám konkrétní příklad): kdo bude potřebovat z Náměště jet do Brna na 6. hodinu, tak nebude čekat na přímý bezzastávkový vlak, který do Brna dojede v 6:10 h, ale bude muset jet Os vlakem s přestupem v Zastávce tak, aby se do Brna dostal ještě před tou šestou. Bude-li takový vlak v té době vůbec moci existovat v situaci, kdy do kapacitně omezeného brněnského uzlu bude potřebovat být zapojen třetí pár zastáveckých příměstských vlaků za hodinu namísto nynějších dvou, resp. ráno jen "jednoho a půl". To samé pak příklad, kdo potřebuje dojet do Brna na 10. hodinu, tak nepojde rychlíkem s příjezdem do Brna hl. n. v 8:14 h, ale Os vlakem (zatím přímým) s příjezdem do Brna hl. n. v 9:10 h, byť tento vlak zastavuje "u deseti vrb" (přesto dosud "smí" být veden coby přímý; zatímco po elektrizaci, kdy by těch "dodatečných vrb nad rámec rychlíkových zastávek" bylo jen 6, už nebude "smět" být veden přímo bez přestupu). Oproti relaci Hranice - Ostrava, kde rychlíkové spojení je zajištěno přinejmenším 1x za hodinu celodenně. Že se to tedy nestalo doteď neznamená, že se to neděje jinde.... Řeč je o konkrétním případu hranic JMK s Krajem Vysočina. Tedy hranic, kde: - Os vlaky na trati č. 241 SPRÁVNĚ jedou ze Znojma až do Okříšek namísto nesmyslného přestupu v Moravských Budějovicích - Os vlaky na trati č. 251 SPRÁVNĚ pokračují v 1h taktu (špička), resp. 2h taktu (sedlo) z Tišnova směrem na Křižanov a Ždár (přestože se souprava v Tišnově znatelně vylidní, srov. s argumentací v případě Zastávky!). - Os vlaky na trati č. 256 SPRÁVNĚ jedou v trase Tišnov - Žďár bez přestupu v Nedvědici či Bystřici. - Os vlaky na trati č. 240 dosud SPRÁVNĚ Jedou v trase Brno - (aspoň) Náměšť n/O., bez přestupu v Zastávce. že i tato konkrétní relace bude dřív či později tímto krokem (rozsekávání relací na hranicích krajů) ovlivněna. Pominu-li výše uvedené, tak na místech, kde k onomu ovlivnění na krajské hranici dochází, jde povětšinou o případy typu "nesoulad časových poloh vlaků" (delší pobyty/přestupní doby vzniklé různými požadavky dvou různých objednatelů) či "jeden z krajů si vůbec nepřál učinit objednávku osobní dopravy". Ani jedna varianta se netýká diskutovaného případu. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
M250.0	Pátek, 03. dubna 2020 - 21:01:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1617 Registrován: 8-2017	... a proto bylo 40 km tratě (byť s určitými vynechávkami) ze Zastávky do Třebíče zrekonstruováno (a mj. zrychleno) už před pár lety. To byla víceméně koncentrovaná údržba. Nic, co by si vyjednal kraj na základě nějakého jasného výhledu provozu. Kdyby ano, tak například ve Studenci, kde taktově křižují osobáky, nezůsala elektromechanika. Os vlaky na trati č. 251 SPRÁVNĚ pokračují v 1h taktu (špička), resp. 2h taktu (sedlo) z Tišnova směrem na Křižanov a Ždár (přestože se souprava v Tišnově znatelně vylidní, srov. s argumentací v případě Zastávky!). Výhledově se má ale točit v Křižanově, tedy v místě, kam stihne souprava dojet na ostrý obrat. Současný stav je dán nasazováním nevratných souprav. Pominu-li výše uvedené, tak na místech, kde k onomu ovlivnění na krajské hranici dochází, jde povětšinou o případy typu "nesoulad časových poloh vlaků" (delší pobyty/přestupní doby vzniklé různými požadavky dvou různých objednatelů) či "jeden z krajů si vůbec nepřál učinit objednávku osobní dopravy". To obzvláště na Vysočině není zdaleka pravda: Ledeč, Hlinsko, Náměšť. Ani v JMK to neplatí všude (Nezamyslice).
Hroch	Pátek, 03. dubna 2020 - 21:41:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13414 Registrován: 8-2004	Hajnej: ta modernizace je docela rozumně vymyšlená a zároveň šikovně připravená na případné budoucí zdvojkolejnění dál k Budějicím. Očekávám, že tato příprava se zařadí do kategorie zcela neužitečných (jako naprostá většina příprav "na někdy"). Vantju: "jet vlakem, který během půl hodiny zastaví 10x a který nezastaví ani jednou, to je dosti výrazný psychologický rozdíl" M250.0: "To byla víceméně koncentrovaná údržba. Nic, co by si vyjednal kraj na základě nějakého jasného výhledu provozu. Kdyby ano, tak například ve Studenci, kde taktově křižují osobáky, nezůsala elektromechanika." Asi tak. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
David	Pátek, 03. dubna 2020 - 22:21:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14904 Registrován: 12-2007	Výhledově se má ale točit v Křižanově ... tedy cca v obdobě Náměště vůči Brnu (nikoliv v Tišnově coby cca obdobě Zastávky vůči Brnu). To obzvláště na Vysočině není zdaleka pravda: Ledeč, Hlinsko Pravda; do výčtu příčin přestupů na hranici krajů jsem (kromě dvou již uvedených) zapomněl uvést důsledky dotačních pravidel typu "vozidlo spolufinancované z ROP určené pro konkrétní kraj v zásadě nesmí přejet krajskou hranici". Nicméně ani to není případ diskutovaného budoucího přestupu v Zastávce (pokud by se chtělo, tak v 1h taktu by tam motorová neeurofinancovaná souprava na spoji "z Brna do Zastávky pásmový Sp; dále již coby všudezastavující Os" jezdit nadále; spolu s 30min. intervalem elektrických jednotek v relaci Brno - Zastávka). Kdyby ano, tak například ve Studenci, kde taktově křižují osobáky, nezůsala elektromechanika. Mám-li věřit oficiálním zdůvodněním ve věci vynechání určitých úseků z tohoto projektu, tak: - nové zab. zař. ve Studenci by (přinejmenším dle tehdejších pravidel + v rámci předmětné stavební akce) znamenalo nutnost vybudovat tam podchod (Ostatně nebyl to jen případ Studence; nové SZZ se budovalo jen v Třebíči, kde podchod vznikl; a ve Vladislavi, která není určena pro nástup a výstup cestujících). - čímž pádem by se tato akce nevešla do stanoveného finančního limitu; anebo by bylo nutné z projektu naopak vypustit jinou část http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
M250.0	Pátek, 03. dubna 2020 - 22:28:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1618 Registrován: 8-2017	Co má společného Náměšť a Křižanov (spíš teda Kozlov) kromě vzdálenosti? Naopak bych viděl podobnost Zastávky a Kozlova v tom, že je to sice relativně díra, ale z hlediska provozu je výhodné tam točit. A s tím Studencem to je nějaké prapodivné zdůvodnění, kdyby tomu taky bylo, tak by třeba v Čejetičkách nemohlo být v podobnou dobu vybudováno nové zabzař. EDIT: Co bylo v Třebíči před modernizací? (Příspěvek byl editován uživatelem M250.0.)
David	Pátek, 03. dubna 2020 - 22:57:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14905 Registrován: 12-2007	Co má společného Náměšť a Křižanov (spíš teda Kozlov) kromě vzdálenosti? Právě tu (přibližnou spíše "časově"; zato kilometricky reálně jde o rozdíl 20 km po kolejích vs. o něco méně "vzdušnou čarou") vzdálenost mj. co do aspektu "v jaké vzdálenosti od Brna už je akceptovatelné úplné utnutí páteřních vlaků příměstského charakteru". Naopak bych viděl podobnost Zastávky a Kozlova v tom, že je to sice relativně díra, ale z hlediska provozu je výhodné tam točit. Kromě 63 km (O. K., reálně o něco méně díky kroutící se trati mezi hl. n. a KrPolem) vs. 23 km od Brna hl. n. dodám rozdíl, že přestup v Kozlově ve směru od Tišnova na Ždár bude ve stejné situaci kompenzován nepřestupem tamtéž v relaci Velké Meziříčí - Žďár (tzn. mimochodem "propalování nafty pod trolejí mezi Kozlovem a Žďárem", tzn. přesně opačný případ než mezi Brnem a Zastávkou, kde k onomu propalování docházet nebude, tím pádem však za cenu přestupu v Zastávce). Přestup v Zastávce nebude tamtéž kompenzován ničím takovým. A s tím Studencem to je nějaké prapodivné zdůvodnění, kdyby tomu taky bylo, tak by třeba v Čejetičkách nemohlo být v podobnou dobu vybudováno nové zabzař. Kromě možného rozdílu "stavba týkající se výhradně zab. zař." vs. "investiční stavba týkající se komplexně celé tratě" (?) každopádně rozdíl v ceně a "vejití se do rozpočtu". Co bylo v Třebíči před modernizací? RZZ AŽD71 (centrální pult v dopravní kanceláři; zatímco stavědlo na jihlavském zhlaví přestalo plnit svoji funkci cca na přelomu 1998/1999; stavědlo na náměšťském zhlaví pak cca na přelomu 2002/2003). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Sants	Sobota, 04. dubna 2020 - 07:20:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1437 Registrován: 5-2002	Hroch: "Očekávám, že tato příprava se zařadí do kategorie zcela neužitečných (jako naprostá většina příprav "na někdy"). " Jj, to má dlouhou tradici: už KFNB, když se spálila se svým brněnským nádražím, jehož výpravní budovu musela už za pouhé dva roky zbořit kvůli napojení trati na Třebovou, postavila v Opavě výpravní budovu provozně nevýhodně souběžně s kolejištěm, evidentně proto, aby ji nemusela zase bourat jako v Brně, až někoho napadne pokračovat dál. No a zákon schválnosti samozřejmě zapůsobil a dodnes se tam žádná trať nenapojila; mezitím tam narostlo město a už se tam ani nic nenapojí.
Bram	Sobota, 04. dubna 2020 - 08:50:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10527 Registrován: 4-2003	Hajnej:Sorry, ale ta modernizace je docela rozumně vymyšlená a zároveň šikovně připravená na případné budoucí zdvojkolejnění dál k Budějicím. Pak se divíš, že po Tobě občas někdo vystartuje... To je nepochopení podstaty toho, co jsem v případě Horažďovic předměstí chtěl sdělit. Pro současný koncept dopravy nelze modernizaci této stanice nic moc vytknout, tedy krom zcela zbytečných dopravních kolejí 4 a 6 a manipulačních kolejí 8 a 10. To tu někdo ze zadavatelů buď uvažoval o rozsahu nákladní dopravy, který tu už patrně nikdy nebude, nebo se nad tím vůbec nezamyslel . Údržba infrastruktury není úplně za hubičku a někde se nad plánovanými či realizovanými redukcemi značně podivuji (a ŽESNAD naštěstí hlasitě protestuje), ale tady se prostě těžce rozhazovalo. Vždyť i ŽESNAD ze zcela pochopitelných důvodů nepovažuje tuto trať pro nákladní dopravu za příliš důležitou. Ale i jemu šlo daleko lépe vyhovět, protože kdyby místo seřaďovacího návěstidla Se4 bylo nainstalováno u druhé koleje S2 a místo S2 bylo Sc2 (nebo také nic, kdyby neexistovaly koleje 4, 6, 8 a 10), tak by kolej 2 + eventuální 2a měly dohromady délku zhruba 900 metrů. To by musel být ŽESNAD spokojen na dalších sto let minimálně . Ale tady jsem mínil úplně něco jiného: Objednatelé osobní dopravy spolu se SŽ(DC) se měly před modernizací Babína zamyslet, co by tu do budoucna měl chtít, aby vlaky jezdily daleko vytíženější. A pak také vzít v úvahu rozsah nákladní dopravy. Ovšem k tomu nadešly vhodné podmínky (ŽESNAD, změny nejen na POVEDu a JIKORDu) až zcela nedávno, kdy už je stanice dávno po modernizaci. Takže pokud by někdy došlo k prodloužení trati k centru Sušice a její elektrizaci a výstavbě spojky v Babíně pro přímou jízdu Plzeň - Sušice, tak v Babíně bude strašit i do budoucna předimenzovaná stanice, kde i čtyři průběžné dopravní koleje a jedna kusá dopravní kolej, což bych považoval jako optimální pro dnešní potřeby (viz výše), by pak byly více než hodně velkým luxusem. A co teprve dnešní podoba . Hroch:Očekávám, že tato příprava se zařadí do kategorie zcela neužitečných (jako naprostá většina příprav "na někdy"). Ale ničemu to nevadí, ostatně stejný případ jsou i Strakonice . Jinak si ale nedělám iluze, že by ke zdvoukolejnění trati od Babína do Číčenic někdy v nejbližších sto letech došlo . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
David	Sobota, 04. dubna 2020 - 09:57:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14906 Registrován: 12-2007	Ještě k tomuto: Kdyby ano, tak například ve Studenci, kde taktově křižují osobáky, nezůsala elektromechanika. Dle předchozích návrhů VDV (se kterými bylo počítáno určitě ještě v roce 2015 cca do roku 2017) ani žádné taktové křižování v žst. Studenec probíhat nemělo. ----------------------------------------------- P. S. Také se těším od toho prosince 2023 na víkendové situace, kdy do Zastávky budou 2x za hodinu přijíždět příměstské vlaky od Brna (kdy možná jen každý čtvrtý z nich bude mít vlakový přípoj směr Náměšť a kdy max. každý druhý z nich bude mít aspoň jeden autobusový přípoj na trase) o kapacitě přes 300 sedadel. P. S. č. 2: Stejně je diskuse o "konci drátů v Zastávce" bezpředmětná, protože v roce 2021 bude elektrizováno až do Okříšek. O. K., tak přece jen nastalo 2 - 3leté zdržení (začátek drátizace Brno - Zastávka až ve 2020 namísto tehdy předpokládané 2. poloviny roku 2017), tak tedy někdy v roce 2024 (byť i "drát do Okříšek" samozřejmě může znamenat, že v Zastávce se přestoupí z jednoho EOs na druhý EOs; v Okříškách pak z EOs na MOs atd.). http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
M250.0	Sobota, 04. dubna 2020 - 10:52:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1619 Registrován: 8-2017	Dle předchozích návrhů VDV (se kterými bylo počítáno určitě ještě v roce 2015 cca do roku 2017) ani žádné taktové křižování v žst. Studenec probíhat nemělo. Vždyť to je přesně ta absence jasného výhledu provozu, o které píšu výše.
David	Sobota, 04. dubna 2020 - 11:04:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14907 Registrován: 12-2007	Vždyť to je přesně ta absence jasného výhledu provozu, o které píšu výše. Vliv na tuto změnu mohly mít i další faktory neovlivnitelné Krajem Vysočina. Mj. ta předchozí verze počítala s posunem časových poloh Os vlaků mezi Brnem a Náměští do polohy "Zastávka v X:00 h" (pozn. finální verze je až třetí verzí v pořadí; první verzí byla Zastávka v X:00 h, druhou verzí Rapotice v X:00 h, třetí - realizovanou - verzí je "nezměněno s Rapoticemi v X:30 h"). Pozn. připomenu, že ani stav "jasná, neměnná koncepce provozu" neznamená, že SŽ(DC) s tím něco udělá; koncepce "Sp vlaky HB - Slavonice s celodenním křižováním v L:00 h" (ve špičce i S:00 h) v žst. Třešť byla plánována již od toho roku (cca) 2015 a nikdy k žádné změně koncepce nedošlo; přesto Dobrá správa nezvládla do kýženého prosince 2019 cokoliv v žst. Třešť změnit tak, aby se tam výhybky nestavěly ručně (což je ještě úplně jiný level než elektromechanický Studenec, který si i bez změny SZZ při oné revitalizaci přišel na TZZ do okolních stanic, tzn. ke zlepšení provozní technologie při křižování tam došlo) a podle toho to tam vypadá s intervaly křižování, resp. s délkami pobytů. Tzn. úplně stejně spekulativním by bylo tvrzení "pokud by Kraj Vysočina od začátku trval na přípojové skupině ve Studenci, tak by tam SŽ(DC) udělala nové zab. zař.". Která tam mimochodem existuje už od roku 2004; takže při přípravě té "revitalizace" v roce 2013 už si SŽ(DC) mohla (dle tohoto uvažování) všimnout, že už (z tehdejšího pohledu) 8,5 roku se tam ta přípojová taktová skupina koná. (A žádné další koncepce z let 2015 - 2017 by na to už vliv neměly.) (Příspěvek byl editován uživatelem David.) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
juki	Neděle, 05. dubna 2020 - 13:57:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 699 Registrován: 4-2013	Letos se všude přidali rychlíky/expresy jako linky: Brno-Plzeň Praha-Plzeň-Cheb/Klatovy Praha-Děčín Brno-Bohumín atd... Jsem zvědav jestli se po konci omezení vládou a dostane se to do normálu. Jestli se spoje vrátí tak jako před pandémii.
Alex7	Neděle, 05. dubna 2020 - 16:08:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 282 Registrován: 6-2016	juki: "Letos se všude přidali rychlíky/expresy jako linky: Brno-Plzeň Praha-Plzeň-Cheb/Klatovy Praha-Děčín Brno-Bohumín atd..." Linka Brno-Plzeň byla v prosinci pro mě nepochopitelně posílena na celodenní a celoroční dvouhodinový takt (v úseku ČB-Brno). Ještě víc však nechápu, že během koronavirové krize nebyla nijak omezena, pouze se zkrátily soupravy. Na trase Jihlava-České Budějovice tato linka i za normálního stavu přepraví jednotky cestujících (mimo špičku, mimo letní sezónu). Teď tipuji na některých spojích čistou nulu. Být na mě, tak bych během koronavirové krize zrušil R 651/652 v úseku ČB-Jihlava a R 654/655 v úseku Jihlava-Brno. Další vlaky bych v úseku ČB-Brno omezil. R 653, 656, 663, 664, 667, 668 bych vedl jen ve všední dny a R 654, 661, 665, 666 pouze o víkendech. Úsek Plzeň-ČB bez omezení. Některá omezení bych ponechal natrvalo. juki: "Jsem zvědav jestli se po konci omezení vládou a dostane se to do normálu. Jestli se spoje vrátí tak jako před pandémii." Tipuji, že se neobnoví Jižní (pseudo)expresy s výjimkou špičkových posil a na dalších linkách se v rámci úsporných opatření mírně oslabí provoz do stavu před 12/2019. Tipuji, že odpadne 1 pár vlaků Praha-Brno v nočních hodinách, 1 pár Slováckých expresů Praha-Olomouc dopoledne nebo posilové protišpičkové rychlíky Praha-Ústí nad Labem. Západní expresy možná pojedou po dvou hodinách, domažlické Ex pojedou jako zastávkový R v prokladu s Klatováky a na trase Kolín-Ústí se objeví čtyřhodinové díry. Naopak se domnívám, že trasa Brno-Ostrava zůstane bez omezení, dvouhodinový takt mezi druhým a třetím největším městem v republice bude neakceptovatelný.
M250.0	Neděle, 05. dubna 2020 - 17:01:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1620 Registrován: 8-2017	domažlické Ex pojedou jako zastávkový R v prokladu s Klatováky Tak to by asi opravdu nešlo.
Pan_Hloupej	Neděle, 05. dubna 2020 - 17:19:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 1-2019	M250.0: "Tak to by asi opravdu nešlo." To záleží na tom, zda bude otevřená hranice do Německa. Pokud ano, je třeba respektovat již uzavřené mezistátní dohody, a dle nich jsou polohy Ex jasně dány. Ovšem pokud by hranice byly zavřené i nadále, můžou Ex do Domažlic jezdit, jak MD uzná za vhodné. Nicméně pravda je, že v případě zavřené hranice by nejspíš MD zcela rezignovalo na objednávku dálkových vlaků do Domažlic. Pokud by se MD rozhodlo rezignovat na objednávku Ex mezi Prahou a Plzní (zůstaly by jen R), tak by přednost dostal směr do Mariánských Lázní a Chebu. Alex7: "Linka Brno-Plzeň byla v prosinci pro mě nepochopitelně posílena na celodenní a celoroční dvouhodinový takt (v úseku ČB-Brno). Ještě víc však nechápu, že během koronavirové krize nebyla nijak omezena, pouze se zkrátily soupravy. Na trase Jihlava-České Budějovice tato linka i za normálního stavu přepraví jednotky cestujících (mimo špičku, mimo letní sezónu). Teď tipuji na některých spojích čistou nulu. Být na mě, tak bych během koronavirové krize zrušil R 651/652 v úseku ČB-Jihlava a R 654/655 v úseku Jihlava-Brno. Další vlaky bych v úseku ČB-Brno omezil. R 653, 656, 663, 664, 667, 668 bych vedl jen ve všední dny a R 654, 661, 665, 666 pouze o víkendech. Úsek Plzeň-ČB bez omezení. Některá omezení bych ponechal natrvalo. " To je nesmysl. Nějaké spojení z jižních Čech na jižní Moravu musí vždy existovat. To byste nabídl ještě horší nabídku spojení než na trase Zvolen - Košice. Nehledě na to, že na ty R fungují systémové vazby, např. v Jihlavě nebo Okříškách. Bez nich by nefungovalo spojení Jihlava - Znojmo nebo Havlíčkův Brod - Třebíč. (Příspěvek byl editován uživatelem Pan_Hloupej.)
Alex7	Neděle, 05. dubna 2020 - 17:54:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 283 Registrován: 6-2016	Pan_Hloupej: "To záleží na tom, zda bude otevřená hranice do Německa. Pokud ano, je třeba respektovat již uzavřené mezistátní dohody, a dle nich jsou polohy Ex jasně dány." S těmi Ex by možná šlo hýbat i v případě otevřených hranic. Přidat pár zastávek mezi Domažlicemi a Plzní a Plzeň-Praha vést jako R by neměl být problém. Počet spojů zůstane stejný, časové polohy přes "čáru" taky stejné. Výhodou bude lepší obslužnost Staňkova, Stodu nebo Nýřan a větší stabilita provozu (v Plzni bude 20 min. na přepřah => nebudou se přenášet zpoždění směrem na Prahu). Pan_Hloupej: "Ovšem pokud by hranice byly zavřené i nadále, můžou Ex do Domažlic jezdit, jak MD uzná za vhodné. Nicméně pravda je, že v případě zavřené hranice by nejspíš MD zcela rezignovalo na objednávku dálkových vlaků do Domažlic. Pokud by se MD rozhodlo rezignovat na objednávku Ex mezi Prahou a Plzní (zůstaly by jen R), tak by přednost dostal směr do Mariánských Lázní a Chebu." Souhlas. Pan_Hloupej: "To je nesmysl. Nějaké spojení z jižních Čech na jižní Moravu musí vždy existovat. To byste nabídl ještě horší nabídku spojení než na trase Zvolen - Košice." Pokud je poptávka na daném úseku v určitém čase (mezi Vysočinou a jižními Čechy od října do dubna) nízká, tak je logické, že těch spojů pojede málo. V běžný všední den by mezi Jihlavou a Budějovicemi stačila 810 po dvou hodinách. Je lepší, když vlaky pojedou po čtyřech hodinách, než když nepojedou vůbec. V letní sezóně těch vlaků samozřejmě pojede víc, to každý rychlík přepraví stovky turistů. Pan_Hloupej: "Nehledě na to, že na ty R fungují systémové vazby, např. v Jihlavě nebo Okříškách. Bez nich by nefungovalo spojení Jihlava - Znojmo nebo Havlíčkův Brod - Třebíč." Pokud budou R omezeny, tak se tomu Vysočina samozřejmě přizpůsobí a ta nejdůležitější spojení zajistí. Jinak co se týče uzavřených hranic, tak se domnívám, že nejpozději 1. června se otevřou hranice se Slovenskem pro všechny občany a nejpozději v červenci se otevře letecké spojení do zbytku světa. Na pozemních hranicích zůstanou tak do konce srpna hraniční kontroly + měření teplot řidičů. Železniční spojení se do okolních států kromě Slovenska nemusí obnovit. Proč zrovna Slovensko se má otevřít? Protože Česko bude potřebovat dopravit slovenské studenty do českých vysokých škol (na turnusová cvičení, na zkoušky) a Slovensko bude potřebovat české turisty v Tatrách a jiných destinacích.
Pan_Hloupej	Neděle, 05. dubna 2020 - 18:05:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 252 Registrován: 1-2019	Alex7: "Pokud ano, je třeba respektovat již uzavřené mezistátní dohody, a dle nich jsou polohy Ex jasně dány."S těmi Ex by možná šlo hýbat i v případě otevřených hranic. Přidat pár zastávek mezi Domažlicemi a Plzní a Plzeň-Praha vést jako R by neměl být problém. Počet spojů zůstane stejný, časové polohy přes "čáru" taky stejné. Výhodou bude lepší obslužnost Staňkova, Stodu nebo Nýřan a větší stabilita provozu (v Plzni bude 20 min. na přepřah => nebudou se přenášet zpoždění směrem na Prahu). " No jo, jenže mezistátní dohoda určuje nejen i čas překročení hranice, ale i celý provozní koncept v obou státech. Mezistátní dohoda počítá právě s tím, že mezi Plzní a Prahou budou vlaky jezdit bezzastávkově. To je v pořádku, protože v Praze je pak dost času na obrat soupravy. Alex7: "Pokud je poptávka na daném úseku v určitém čase (mezi Vysočinou a jižními Čechy od října do dubna) nízká, tak je logické, že těch spojů pojede málo. V běžný všední den by mezi Jihlavou a Budějovicemi stačila 810 po dvou hodinách. Je lepší, když vlaky pojedou po čtyřech hodinách, než když nepojedou vůbec. V letní sezóně těch vlaků samozřejmě pojede víc, to každý rychlík přepraví stovky turistů. " Kdyby se toto realizovalo, byla by to od MD tak trochu kudla do zad kraji Vysočina, který podle nových poloh R naplánoval celý systém. Alex7: "Pokud budou R omezeny, tak se tomu Vysočina samozřejmě přizpůsobí a ta nejdůležitější spojení zajistí." Samozřejmě? A řešil jste to do důsledků? Víte, že takový zásah by ovlivnil vlaky i na území Jihomoravského kraje? Narážím teď třeba na trať Okříšky - Znojmo. Alex7: "Jinak co se týče uzavřených hranic, tak se domnívám, že nejpozději 1. června se otevřou hranice se Slovenskem pro všechny občany a nejpozději v červenci se otevře letecké spojení do zbytku světa. Na pozemních hranicích zůstanou tak do konce srpna hraniční kontroly + měření teplot řidičů. Železniční spojení se do okolních států kromě Slovenska nemusí obnovit. Proč zrovna Slovensko se má otevřít? Protože Česko bude potřebovat dopravit slovenské studenty do českých vysokých škol (na turnusová cvičení, na zkoušky) a Slovensko bude potřebovat české turisty v Tatrách a jiných destinacích." Igor Matovič jako slovenský předseda vlády je dost nevyzpytatelný. Svědčí o tom i jeho nápady na totální zákaz vycházení. Přestože tento nápad sklidil kritiku ze strany jeho koaličních partnerů, myslím si, že hranice se tedy jen tak neotevře (i kdyby Babiš a Prymula souhlasili). I z toho důvodu, že u nás je desetkrát víc nakažených než na Slovensku.
M250.0	Neděle, 05. dubna 2020 - 18:18:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1621 Registrován: 8-2017	I z toho důvodu, že u nás je desetkrát víc nakažených než na Slovensku. potvrzených nakažených Kdyby se toto realizovalo, byla by to od MD tak trochu kudla do zad kraji Vysočina, který podle nových poloh R naplánoval celý systém. Hejbání s okolím Plzně by zase byla kudla do zad kraji Plzeňskému.
Alex7	Neděle, 05. dubna 2020 - 18:25:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 284 Registrován: 6-2016	M250.0: " I z toho důvodu, že u nás je desetkrát víc nakažených než na Slovensku. potvrzených nakažených" M250.0: "Kdyby se toto realizovalo, byla by to od MD tak trochu kudla do zad kraji Vysočina, který podle nových poloh R naplánoval celý systém. Hejbání s okolím Plzně by zase byla kudla do zad kraji Plzeňskému." A víte, že k něčemu takovému už jednou došlo? K 1.7.2013 Ministerstvo dopravy seškrtalo rychlíky, mj. právě Brno-České Budějovice, a Vysočina tak ze dne na den přišla o řadu spojů, ke kterým měla své přípoje. Tehdejší náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl hovořil o "ráně pod pás." Nedivil bych se, kdyby k něčemu takovému 1.7.2020 došlo znovu. Pokud ano, měl bych pro tento krok ministerstva pochopení.
Pan_Hloupej	Neděle, 05. dubna 2020 - 18:27:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 253 Registrován: 1-2019	M250.0: "potvrzených nakažených " Ano, skutečné číslo nakažených se samozřejmě nikdy nedozvíme. M250.0: "Hejbání s okolím Plzně by zase byla kudla do zad kraji Plzeňskému." Souhlasím. Přece jen je důležité udržet Rokycany v X:30. A prostoj 20 minut v Plzni ve směru na Cheb, který by vznikl bez Ex, není úplně vhodný. Leda že by se jezdilo z Plzně dříve, ale byly by v háji přípoje z ČB a zároveň by pak nevycházely návaznosti v Plané směr Tachov. Takže toto rovněž není přijatelné. (Příspěvek byl editován uživatelem Pan_Hloupej.)
David	Neděle, 05. dubna 2020 - 19:03:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14910 Registrován: 12-2007	Linka Brno-Plzeň byla v prosinci pro mě nepochopitelně posílena na celodenní a celoroční dvouhodinový takt (v úseku ČB-Brno). Ano, konečně zmizela díra v taktu, kdy některé spoje jezdily "do prázdna" či "z prázdna". Škoda, že podobné díry nezmizely na všech rychlíkových linkách. Je lepší, když vlaky (linka R11 mezi ČB a Jihlavou, pozn. aut.) pojedou po čtyřech hodinách, než když nepojedou vůbec Falešné dilema. Mimochodem, ty 4hodinové "díry" mají takovou zajímavou vlastnost, že i přes seškrtání rychlíků ani nemusí dojít k úspoře soupravy (+ personálu) v oběhu. (Pomíjím, že autor chybně uvádí, že na sólo 810 jsou rychlíky mezi J. Hradcem a ČB; stejně tak tyto rychlíky začaly od 12/2019 nově plnit obslužnější roli mezi JI a Horní Cerekví díky dvěma novým zastavením ruku v ruce s omezením počtu Os vlaků do Horní Cerekve.) K 1.7.2013 Ministerstvo dopravy seškrtalo rychlíky, mj. právě Brno-České Budějovice, a Vysočina tak ze dne na den přišla o řadu spojů, ke kterým měla své přípoje. Jojo, zejména takový stav, kdy R 669 od pondělí do středy končil v Jihlavě (18:33 h) s tím, že na Brno nebyl zajištěn žádný přípoj (aneb poslední R směr Brno s odjezdem z Jihlavy v 16:40 h), to byla lahůdka. Znamenající mj. takové neefektivní jevy, kdy od pondělí do středy byl jeden z oběhů rychlíkových lokomotiv na t-240 jen 208 vlkm za den (jen R 651 - 660, protože R 666/663 po 10 let jezdily mimo letní období jen pátek - neděle; a R 669 v té druhé půlce roku 2013 jezdil jen od čtvrka do neděle, bez ohledu na roční období). Stejně tak např. R 650 (odjezd z Brna hl. n. v 19:20 h) nejedoucí rovněž od pondělí do středy. Naštěstí to platilo jenom 5,5 měsíce. Pak se zase peníze "našly". -------------------------------------------- Ještě k tomuhle: jet vlakem, který během půl hodiny zastaví 10x a který nezastaví ani jednou, to je dosti výrazný psychologický rozdíl. Kromě toho, že autor tohoto tvrzení chybně uvedl "10 zastavení vs. ani jedno" coby srovnání Os vs. R mezi Náměští a Brnem po drátizaci Zastávky (ve skutečnosti je to 7 vs. 1 v situaci, kdy tak jako tak jsou předpokládány "zrychlené Os"), tak připomenu, že to ani náhodou není "během půl hodiny", ale během delšího časového úseku. Perličkou je, že 6 dodatečných zastavení a v tomto případě skutečně během půl hodiny jízdy, budou mít všudezastavující Os vlaky Zastávka - Brno oproti zrychleným Os vlakům tamtéž (dodatečné zastavení v: Omice, Střelice, Střelice dolní, Troubsko, Ostopovice, Brno-Horní Heršpice). Jestlipak by autor názoru "u spojů, které mají v předmětné relaci o 6 zastavení víc než rychlík, nikdo nebude mít nevolnost či zdravotní problémy z toho, když 20 km před cílovým velkoměstem přestoupí; těch 6 zastavení je tak rozhodujících, že takovým spojem v té relaci (skoro) nikdo nepojede a tím pádem takový spoj skoro ani nelze brát za součást nabídky spojení" byl konzistentní a tím pádem nepovažoval všudezastavující Os vlaky Zastávka - Brno (které budou mít na 23 kilometrech 9 mezilehlých zastávek; v přepočtu tedy průměrně zastavení na každých 2,3 km) za "součást nabídky spojení mezi Brnem a Zastávkou"? P. S. Samozřejmě jev typu "i když je Os vlak o něco pomalejší, tak lidi mezi (nejen) Náměští a Brnem s ním pojedou, protože rychlík v tu chvíli nejede" platí nejen např. na dojíždění do Brna na 6. či 10. hodinu, ale také při odjezdu z Brna po 18., 20. či jakékoliv pozdější hodině. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Tantin27	Neděle, 05. dubna 2020 - 19:04:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2012 Registrován: 7-2017	Můj názor: Pokud zůstanou zavřené hranice a v ČR už bude normální stav, bude model Ex6 (Cheb) – Plzeň - Praha jako dřív a z Plzně do Domažlic bude přestup do kočkopsa jako před zastavením provozu. Nemyslím, že se bude provoz nějak zásadně omezovat, je na to navázána spousta věcí, třeba u Ex6 a R15 jsou již zakalkulovány odpisy vyráběných 5vz railjetů.
David	Neděle, 05. dubna 2020 - 20:13:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14911 Registrován: 12-2007	R 654, 661, 665, 666 pouze o víkendech Schválně jsem si to nakreslil; pokud by v poloze R 665 neměl jet Lv 750.7 z Jihlavy do Brna, tak by to ve všední dny znamenalo potřebu čtvrté lokomotivy pro vozbu rychlíků namísto tří; to vše v situaci, kdy by rychlíkových spojů jelo méně. Přesná ukázka, kde díry v základním 2h taktu mají za následek celou řadu negativ: - vlaky ve 2h taktu na přípojných tratích jezdí v příslušné době "do/z prázdna" - nižší denní km proběh vozidel = nižší efektivita jejich využití (přičemž fixní provozní náklady běží tak jako tak) - v mnoha případech ani nedochází k úspoře soupravy v oběhu; výjimečně naopak může dojít k nárůstu počtu souprav v oběhu (přinejmenším při výlukách, resp. aby k tomu při některých výlukách nedocházelo, musí souprava jet v časové poloze chybějícího spoje jako Sv) (+ možná ještě něco dalšího, co mě teď takto v rychlosti nenapadlo) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Petr_vlček	Neděle, 05. dubna 2020 - 23:08:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13197 Registrován: 5-2004	Tak do loňska byla ukázkovým případem jak vázat přípoje na rychlíky Březnice - po vyškrtání Švejků na režim nepoužitelno jel každej druhej šukafon od Blatný do vzduchoprázdna.
Alex7	Pondělí, 06. dubna 2020 - 16:43:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 6-2016	David: Falešné dilema. Nikoliv, viz. Hroch dne 31. 3. 2020. Hroch: "Aby se diskutované dilema (ne)roztržení R v Budějovicích (což bych osobně považoval za záslužný čin) nevyřešilo tím, že minimálně mezi ČB a Jihlavou žádné R nebudou." David: "Schválně jsem si to nakreslil; pokud by v poloze R 665 neměl jet Lv 750.7 z Jihlavy do Brna, tak by to ve všední dny znamenalo potřebu čtvrté lokomotivy pro vozbu rychlíků namísto tří; to vše v situaci, kdy by rychlíkových spojů jelo méně." Nezkoumal jsem přesné oběhy vozidel, pouze jsem se narychlo podíval na JŘ a seškrtal spoje tak, aby nebyly dotčeny špičky v ČB a v Brně a mezi spoji byly max. čtyřhodinové rozestupy (tedy žádných 6 hodin jako na trase Praha-Příbram-ČB). Pokud někde nevychází oběh, tak bych těch škrtů udělal méně a v kladivech (v celé trase ČB-Brno) škrtl jen 1 pár (např. R 663/666 jako v loňském GVD). Samotné škrtání spojů bez snížení počtu vozidel přináší tyto výhody: - kratší pracovní doba strojvedoucích a průvodčích - nižší spotřeba energií (elektřina, nafta) - větší stabilita provozu (méně spojů na jednokolejné trati)
M250.0	Pondělí, 06. dubna 2020 - 17:44:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1622 Registrován: 8-2017	Alex7: Nedivil bych se, kdyby k něčemu takovému 1.7.2020 došlo znovu. Pokud ano, měl bych pro tento krok ministerstva pochopení. Jistě, omezit na prázdniny rychlíky s výraznou turistickou frekvencí, v čase, kdy všichni budou nejspíš trávit dovolenou v ČR, by byl skutečně pochopitelný krok.
Alex7	Pondělí, 06. dubna 2020 - 18:06:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 288 Registrován: 6-2016	M250.0: "Jistě, omezit na prázdniny rychlíky s výraznou turistickou frekvencí, v čase, kdy všichni budou nejspíš trávit dovolenou v ČR, by byl skutečně pochopitelný krok. " Tak jsem se podíval na ty škrty z roku 2013 a ve valné většině se jednalo o okrajové spoje večer či brzy ráno. Vytížených turistických rychlíků se škrty téměř nedotkly. Pokud letos k nějakým škrtům dojde (jakože určitě kvůli ekonomické recesi dojde), tak se budou škrtat málo vytížené spoje, určitě ne rychlíky plné turistů. Ten čtyřhodinový takt, co jsem navrhl výše, se týká jen koronavirové krize, většina spojů přes léto normálně pojede.
Pan_Hloupej	Pondělí, 06. dubna 2020 - 18:39:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 254 Registrován: 1-2019	Alex7: "Nikoliv, viz. Hroch dne 31. 3. 2020. " No jo, Hroch... To raději nebudu komentovat. Alex7: "Nezkoumal jsem přesné oběhy vozidel, pouze jsem se narychlo podíval na JŘ a seškrtal spoje tak, aby nebyly dotčeny špičky v ČB a v Brně a mezi spoji byly max. čtyřhodinové rozestupy (tedy žádných 6 hodin jako na trase Praha-Příbram-ČB). Pokud někde nevychází oběh, tak bych těch škrtů udělal méně a v kladivech (v celé trase ČB-Brno) škrtl jen 1 pár (např. R 663/666 jako v loňském GVD). " Když se vrátím k tomu předchozímu návrhu - u škrtnutí R 651 je problém v podobě ranní špičky do Jihlavy. A třeba při jízdě z Horní Cerekve, Batelova, Dolní Cerekve apod. by to už byl problém. Stejný problém by vznikl při škrtnutí R 654 z Brna do Jihlavy. To už by bylo ještě horší. Zhoršilo by se spojení z Třebíče. Alex7: "Tak jsem se podíval na ty škrty z roku 2013 a ve valné většině se jednalo o okrajové spoje večer či brzy ráno. Vytížených turistických rychlíků se škrty téměř nedotkly. Pokud letos k nějakým škrtům dojde (jakože určitě kvůli ekonomické recesi dojde), tak se budou škrtat málo vytížené spoje, určitě ne rychlíky plné turistů. Ten čtyřhodinový takt, co jsem navrhl výše, se týká jen koronavirové krize, většina spojů přes léto normálně pojede." Pokud už nějaké škrty budou, tak se budou týkat mezinárodní dopravy, a to především z důvodu, že sousední země nebude mít o provoz vlaků zájem. Takový scénář lze předpokládat především u spojení na Slovensko. O českou vnitrostátní dopravu bych se neobával.
Klavirista	Úterý, 07. dubna 2020 - 01:27:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1136 Registrován: 5-2009	Na šotowebu předpovídat a plánovat zatím nikdy nikým nevyřčené plány škrtů kvůli koroně, to je fakt dobrej masochismus
Maxipes_Fík	Čtvrtek, 16. dubna 2020 - 20:02:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3211 Registrován: 12-2005	Omezení vlaků se zatím prodloužila shodně s nouzový stavem do 30.3.2020. Pak se budou vlaky nepochybně obnovovat... Otázkou je zda úplně všechny ♡ Jednou, těsně potom, co se naučil mluvit, vypil celý sud piva. A od té doby už nerostl.
Mirek_Zv.	Čtvrtek, 16. dubna 2020 - 23:33:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 516 Registrován: 9-2015	Ono to letí ... už tu máme duben.
Livingproof	Pátek, 17. dubna 2020 - 08:14:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2987 Registrován: 5-2006	No spíš bude záležet na tom, jestli i ten virus se dozví o tom, že skončil nouzový stav, tudíž, že se přestane tolik šířit a lidé se přestanou díky tomu bát jezdit hromadnou dopravou Jinak ty případně obnovené vlaky budou nejspíš dál zet prázdnotou... Ale jelikož se mají opatření postupně uvolňovat, tak se obávám, že ta křivka se začne spíš opět zvedat... Stránky o mém modelovém kolejišti Kolejiště na Facebooku
Pezos	Pátek, 17. dubna 2020 - 09:07:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1652 Registrován: 4-2014	To je dost pravděpodobné, že křivka se o něco zvedne (nebo minimálně přestane klesat). Cílem rozumných zemí bude udržet počet nakažených na "rozumné" úrovni, aby nezkolabovalo zdravotnictví (prostě aby bylo dost míst na JIPkách pro těžké případy a zároveň, aby se nezastavila péče o ostatní) a zároveň se vrátit k "normálnímu" životu tak blízko, jak to jen bude možné. Cílem méně rozumných zemí bude držet všechno zaškrcené minimálně půl roku v bláhové naději, že virus zázračně zmizí. Přitom existuje riziko, že v mezičase zkolabuje ekonomika a s dvacetiprocentní nezaměstnaností a krachujícími podniky se i to zdravotnictví financuje dost blbě. Pokud se z navíc preventivních důvodů zastaví veškerá neakutní péče, tak ve výsledku možná více lidí zemře zbytečně na jiná onemocnění (jenže v současné hysterii to bude z pohledu politického PR "v pohodě", protože je to jiná kolonka v Excelu a můžeme se bušit do prsou, že neumírají lidi na Covid). Druhá věc bude samozřejmě pošramocená pověst veřejné dopravy, kdy poslat lidi do aut je jednodušší, než je nalákat zpátky.
Tass	Pátek, 17. dubna 2020 - 10:07:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 10-2006	Lidi se přestanou bát cestovat stejně jako se po pár dnech paniky přestali bát chodit do obchodů a stejně jako se přestávají bát chodit ven. Když jsem si před dvěma týdny ve vlaku k někomu přisedl na čtyřsedačku, tak se dotyčný obvykle tvářil, že kvůli mně za 5 minut zemře. Dneska se ve stejné situaci s tím cizím člověkem pozdravíme a nemít pitomé roušky, nijak se dnešní cesta neliší od cesty před dvěma měsíci. Jistě, zatím si takhle přivykli pravidelní cestující, ale další lidé si budou postupně všímat, že lidé cestující VHD neumírají po tisících, a dojde jim, že mohou cestovat taky. Dojde jim, že aktuálně žijí v zajetí strachu, který je skvělým pomocníkem vládnoucích politiků a médií. Jen mezitím řada z nich zbytečně umře, stejně jako včera umřel Dušan Vančura ze Spirituálů. Na banální, snadno léčitelnou nemoc, se kterou ale nepůjdou k doktorovi, protože mediální stoka na ně dál sype zprávy, že vstupit do nemocnice je totéž jako skočit do bazénu s krokodýly. TASS je zplnomocněn prohlásit, že 3x3 je 9, pakliže Nejvyšší sovět nerozhodne jinak...
Pezos	Pátek, 17. dubna 2020 - 10:20:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1653 Registrován: 4-2014	Nemusí to být jen o vyvanutí atmosféry strachu. Třeba to, co se povedlo krajům na východě Slovenska, že o Velikonocích se kompletně zastavily příměstské autobusy a "dostaňte se to práce, jak chcete". To samé předvedl Pardubický kraj o víkendech. Toto zanechá v lidech pocit, že veřejná doprava je nespolehlivá, protože ze dne na den se nedostanou do práce.