Diskuse » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 04. 5. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 04. 5. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6077 Registrován: 9-2005 |
Vlakotramvaj v žádném případě. Takové vozidlo je extrémně drahé a atyp. Psal jsem o převedení regionalky na místní dráhu. Po takové dráze, která už dnes je podle mne fyzicky i de iure oddělena, mohou jezdit třeba tramvaje, nebo historická vozidla nesplňující současné požadavky na moderní vozidla pro regionální dráhu. A tuctová moderní tramvaj vyjde levněji, než cokoliv stejně kapacitního pro regionální dráhu.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6078 Registrován: 9-2005 |
O převedení Bechyňky na místní dráhu jsem zde začal psát já. A zatím to nikdo nevyvrátil pádným argumentem. Má to výhodu v tom, že nepotřebujete předražené vozidlo splňující TSI. Stačí tramvaj. Možná s nějakými úpravami. Ale NP tramvaj nepotřebuje ani 550 mm vysoká nástupiště aby doprava byla bezbariérová. Jediné omezení je, že jízda nákladního vlaku se musí odehrávat v době, kdy na trati nejede žádná tramvaj.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2197 Registrován: 7-2017 |
U tý tramvaje ale budete muset mít DC. Jinak už to nebude laciná tuctová tramvaj. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6079 Registrován: 9-2005 |
Lipenku ponechat a vymyslet na ni provoz moderních vozidel a úpravy oblouků. Tam jezdí vodáci, přeprava jejich krámů se dopravci vyplatí, je to silné sezónní turistická trasa. A přeprava dříví je tam také občas silná, čili tam bych viděl kategorii regionální dráha a asi i nějaké přímé Sp či Od z Budějovic na Lipno pro turisty jako výhodu. Asi nějaké dvou-třívozové jednotky. A Lanškroun jednoznačně zadrátovat třeba i zrychlit a jezdit tam dvou-trivozovymi EMJ. Jestli to vychází v přepravních proudech na linku P-ice - Lanškroun, tak by to bylo dokonalé. (Oprava slova Lupénka na Lipenku, chjo) (Příspěvek byl editován uživatelem Qěcy.)
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6080 Registrován: 9-2005 |
Mot: šak jo. Bude tam zachován ss.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3707 Registrován: 12-2007 |
Qěcy: Pokud by byl Lanškroun zadrátovaný, potom by mohl třeba jezdit spěšný vlak s následujícími stanicemi: Pardubice hl.n., Pardubice-Pardubičky, Moravany, Choceň, Brandýs nad Orlicí, Ústí nad Orlicí, Ústí nad Orlicí město, Česká Třebová, Třebovice v Čechách, Rudoltice v Čechách, Lanškroun a to ve dvouhodinovém intervalu s prokladem s osobním vlakem z Pardubic do České Třebové. Vlaky z Kolína by mohly končit v Pardubicích, stejně tam čekají 17 minut. Lanškroun patří do Pardubického kraje, a tak by měl rychlé spojení do Pardubic. Ale neznám kapacitu pardubického nádraží . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2200 Registrován: 7-2017 |
Docela by mě zajímalo, v čem je to omezení Panterů v oblouku, když tam mohly klasické Y. Nějaké elementy v podvozcích, které brání většímu natočení? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21379 Registrován: 5-2002 |
mot: viz můj #21333.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2201 Registrován: 7-2017 |
To píšete všeobecně, nikoliv konkrétně k Panteru. Ale jak uvádí P-v, tak Panter by to dal (možná s nějakou menší úpravou). |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 319 Registrován: 2-2007 |
Jestli panter projede nebo neprojede, není zas tak důležitá otázka. Zásadní otázka je, když už tam tak,jak je, nebo s nějakými úpravami projede, jak budou vypadat jeho kola a koleje po pár měsících provozu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6081 Registrován: 9-2005 |
Panter to nejspíš dá, jenže ty vytočené pružiny sekundáru už způsobují vysoké příčné síly na styku kolo - kolejnice, takže dochází k velmi silnému opotřebení okolků i kolejnic.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3762 Registrován: 3-2006 |
Ze zdejší přepínací diskuze jsem nabyl dojmu, že Bechyně má tak 20-30 tisíc obyvatel, asi tak na úrovni Litvínova. Jenže nemá. Má nějakých 5 tisíc, tedy stejně jako Kraslice. Dává vám smysl zadrátovat trať Sokolov - Kraslice? Asi ne, že. Jenže ony ty tratě mají pár stejných vlastností. Obě mají 24 km, obě mají na konci pětitisícové město, obě mají uprostřed větší sídlo (Oloví 1700 obyv., Malšice 1700 obyv.) A to má ještě kraslická výhodu, že silnice je delší a pomalejší. Takže pokud ekonomicky vychází přepnout bechyňskou, tak musí vyjít i zadrátování kraslické. Že je to kravina? Jo, oboje je, taky si to myslím.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 261 Registrován: 10-2002 |
Mikulda: "Ze zdejší přepínací diskuze jsem nabyl dojmu, že Bechyně má tak 20-30 tisíc obyvatel, asi tak na úrovni Litvínova. Jenže nemá. Má nějakých 5 tisíc, tedy stejně jako Kraslice. Dává vám smysl zadrátovat trať Sokolov - Kraslice? Asi ne, že. Jenže ony ty tratě mají pár stejných vlastností. Obě mají 24 km, obě mají na konci pětitisícové město, obě mají uprostřed větší sídlo (Oloví 1700 obyv., Malšice 1700 obyv.) A to má ještě kraslická výhodu, že silnice je delší a pomalejší. Takže pokud ekonomicky vychází přepnout bechyňskou, tak musí vyjít i zadrátování kraslické. Že je to kravina? Jo, oboje je, taky si to myslím."
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
MartinM
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 12-2017 |
Mikulda: "Ze zdejší přepínací diskuze jsem nabyl dojmu, že Bechyně má tak 20-30 tisíc obyvatel, asi tak na úrovni Litvínova. Jenže nemá. Má nějakých 5 tisíc, tedy stejně jako Kraslice. Dává vám smysl zadrátovat trať Sokolov - Kraslice? Asi ne, že. Jenže ony ty tratě mají pár stejných vlastností. Obě mají 24 km, obě mají na konci pětitisícové město, obě mají uprostřed větší sídlo (Oloví 1700 obyv., Malšice 1700 obyv.) A to má ještě kraslická výhodu, že silnice je delší a pomalejší. Takže pokud ekonomicky vychází přepnout bechyňskou, tak musí vyjít i zadrátování kraslické. Že je to kravina? Jo, oboje je, taky si to myslím." Rozdíl je v tom, že Bechyně narozdíl od Kraslic už elektrifikovaná je, tedy nemusíte přestavovat mosty, dělat nové zabezpečovací zařízení (obecně) apod. což dělá největší náklady na elektrifikaci. Např. Celá stavba elektrizace Židlochovic stála nějakých cca 700 miliónů, ale náklady na trakci s příslušenstvím byly cca za 50-60 milionů. Samotná elektrizace je v zásadě levná záležitost, proto úplně v pohodě vychází ekonomiky na Židlochovice, Hustopeče, Kadaň, Litvínov, Heřmanoava Huť - problém jsou ty související stavby tedy především mosty a zabzař. což v případě Bechyně není. |
MartinM
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 201 Registrován: 12-2017 |
Takže k otázce elektrizace Kraslic. Zjednosdušeně: pokud je zabzař na konci životnosti a je potřeba ho stejně měnit a nebylo by moc mostů na předělaní na vyšší únosnost (což nejspíš ale bude) tak by elektrizace Kraslic nejspíš vyšla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6083 Registrován: 9-2005 |
Ale Hu-Žid mají obrovské náklady na výstavbu bezbariérových peronů a výměnu svršku a spodku. To nebylo nutné pro elektrifikaci. Jaké náklady tam vyvolala elektrifikace? Výměnu ZZ? Nebo jen třeba kabelů a věci kolem ukolejnêní? A kolik věcí muselo být upraveno kvůli napětí a proudům?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21409 Registrován: 5-2002 |
MM: už elektrifikovaná je, tedy nemusíte ... dělat nové zabezpečovací zařízení (obecně) V případě konverze DC na AC to platit nemusí, takže bych s tím "obecně" byl opatrnej...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6661 Registrován: 9-2011 |
Takže pokud ekonomicky vychází přepnout bechyňskou, A platí to i pro variantu "nepřepínat, jen prakticky znovuzadrátovat stejnosměrně"? Podle mého tady o žádné ekonomické propočty nejde, ty by ukázaly na deelektrizaci, příp. přímo gumokolizaci.
Všichni jste volové. Servít
|
MartinM
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 202 Registrován: 12-2017 |
Aleš_Liesk.: "Takže pokud ekonomicky vychází přepnout bechyňskou, A platí to i pro variantu "nepřepínat, jen prakticky znovuzadrátovat stejnosměrně"? Podle mého tady o žádné ekonomické propočty nejde, ty by ukázaly na deelektrizaci, příp. přímo gumokolizaci." Ekonomicky efektivní se nerovná pouze nejlevnějšímu řešení, ekonomicky efektivní může být několik variant, nejlevněji vždycky vyjde nedělat nic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3763 Registrován: 3-2006 |
Rozdíl je v tom, že Bechyně narozdíl od Kraslic už elektrifikovaná je, tedy nemusíte přestavovat mosty, dělat nové zabezpečovací zařízení (obecně) apod. což dělá největší náklady na elektrifikaci. S těmi mosty to moc nechápu, kraslická by se musela změnit ze třídy B2 na vyšší, aby se mohly natáhnout dráty, kdežto na bechyňce může B1 zůstat, protože tam už dráty jsou? Na obou tratích je provoz podle D3, rozdíl jsou samovraty a přejezdy na kolejové kontakty nebo PN. Jediný problém by byl tunel, ale je krátký, můžeme ho vyřešit stylem Plovdiv. Podle mého tady o žádné ekonomické propočty nejde, ty by ukázaly na deelektrizaci, příp. přímo gumokolizaci. Ano.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6663 Registrován: 9-2011 |
nejlevněji vždycky vyjde nedělat nic. To samozřejmě není pravda. Ekonomické je věc přiměřeně udržovat, nikoliv jí nechat spadnout / shnít / zrezivět. Je podle vás ekonomické jednou za 15 let postavit novej plot, nebo ten stávající jednou za 5 let natřít?
Všichni jste volové. Servít
|
MartinM
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 203 Registrován: 12-2017 |
Aleš_Liesk.: Možná by nebylo špatné si ještě jednou přečíst co jsem napsal."nejlevněji vždycky vyjde nedělat nic. To samozřejmě není pravda. Ekonomické je věc přiměřeně udržovat, nikoliv jí nechat spadnout / shnít / zrezivět. Je podle vás ekonomické jednou za 15 let postavit novej plot, nebo ten stávající jednou za 5 let natřít?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21419 Registrován: 5-2002 |
MM: Možná by nebylo špatné si ještě jednou přečíst co jsem napsal V případě floskule je to skoro jistě zbytečné...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 6-2009 |
MartinM: "Bechyně narozdíl od Kraslic už elektrifikovaná je, tedy nemusíte přestavovat mosty" S tím nepřestavováním mostů bych si na Bechyňce nebyl vůbec jist. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3777 Registrován: 6-2016 |
Dotaz na odborníky - proč se patky sloupů TV převrtávají na místě a ne ve výrobě? Spatřeno v Radotíně, viz foto. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4979 Registrován: 3-2004 |
Aby se odstranilo pokovení ve slabém místě a sloupy dříve uhnily? Kurvítko? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 336 Registrován: 7-2017 |
Spíš bych řekl, že nikdo nedokáže na 100% zabetonovat ty štefty tak, aby seděly na rozměr. Tak se to napřed zabetonuje, patka se pak navrtá s odměřenými roztečemi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10369 Registrován: 4-2003 |
22michal:Spíš bych řekl, že nikdo nedokáže na 100% zabetonovat ty štefty tak, aby seděly na rozměr. Což je divné, ale klidně asi možné... Když jsem ale před asi dvaceti lety pozoroval betonáž patek pro stožáry linky 4 x 110 kV vedoucí do rozvodny na pražském sídlišti Lhotka, tak všechny čtyři patky (tvořily společně základ pro jeden stožár) měly zabetonovávané L-profily spojené konstrukcí, která byla v půdoryse čtvercová se zavětrováním, aby pak nebylo nutné do konstrukce stožáru při jeho připevňování na patky dále sahat, například převrtávat díry či přiohýbávat jeho L-profily. Celkem jim to sedělo, protože když jeřábem stavěli stožár, tak krom toho, že některým šroubům pomáhali montéři kladivem, tak problémy nebyly . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21540 Registrován: 5-2002 |
22m: nikdo nedokáže na 100% zabetonovat ty štefty tak, aby seděly na rozměr Já je tedy pokaždé vídal betonovat se šablonou... Co když byl bůhvíproč průměr svorníků větší, než průměr díry?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3780 Registrován: 6-2016 |
22michal: To bych neřekl - sleduju z vlaku postup prací a šrouby se betonují do soklu v přípravku/šabloně. Takže případné odchylky jsou marginální. Ten rozdíl průměrů v "polotovaru" (to jsem nefotil a teď tam nepojedu) a převrtané patce je markantní - okometricky o cca 50% větší průměr... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 873 Registrován: 6-2019 |
S tím nepřestavováním mostů bych si na Bechyňce nebyl vůbec jist. Na to je třeba ten ZP. To samozřejmě není pravda. Ekonomické je věc přiměřeně udržovat, nikoliv jí nechat spadnout / shnít / zrezivět. Je podle vás ekonomické jednou za 15 let postavit novej plot, nebo ten stávající jednou za 5 let natřít? A na to už SP (která ale zahrnuje i socioekonomické přínosy). S těmi mosty to moc nechápu, kraslická by se musela změnit ze třídy B2 na vyšší, aby se mohly natáhnout dráty, kdežto na bechyňce může B1 zůstat, protože tam už dráty jsou? Na obou tratích je provoz podle D3, rozdíl jsou samovraty a přejezdy na kolejové kontakty nebo PN. Jediný problém by byl tunel, ale je krátký, můžeme ho vyřešit stylem Plovdiv. [biggrin] Záleží co bude v zadání. Čistá elektrizace bez požadavků na svršek mosty neřeší. Jinak Krasická má více dopraven, silnější nákladní dopravu (opět se víceméně pravidelně loží v Rotavě a Kr. předm. + vlečka ve Svatavě). Styl Plovdiv nevím - o co tam jde? Nějaká koridorizace?
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3781 Registrován: 6-2016 |
K těm patkám - možná to je schválně. Aby se předešlo záměně při vykládání na konkrétním místě. Ty větší díry se převrtají na místě, patrně tam je sloup více namáhán a má silnější ukotvení. Ale je to jen můj slaboproudý názor, třeba se nějaký specialista vyjádří. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2245 Registrován: 7-2017 |
Nebo jsou ty patky blbě z výroby. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2301 Registrován: 7-2017 |
Bechyňka v roce 1943 (10:50 - 12:20). Zajímavý komentář o trakci. https://www.youtube.com/watch?v=A4_Fr7eSGc8 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 932 Registrován: 6-2015 |
Dobrý je i ten následující šot. Zejména komentář mezi 13:21 - 13:35. Je vidět že i za Protektorátu byli mezi cestujícími prasata. Co je to za rozbité nádraží/trať od 13:38 - 15:00? Díky. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 934 Registrován: 6-2015 |
Tady hned na začátku něco o E466.0, pak i záběry s Křižíkovou akumulátorovkou na Hlaváku: https://www.youtube.com/watch?v=nklzB493plo (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2302 Registrován: 7-2017 |
K6: na "Parních lokomotivách" Kpy zmiňuje Kralupy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 942 Registrován: 6-2015 |
Pojízdná měnírna 1959: https://multimedia.ctk.cz/foto/document/1348257/292 1963: https://multimedia.ctk.cz/foto/document/2821596/1 https://multimedia.ctk.cz/foto/document/2818592/2 |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26405 Registrován: 5-2002 |
mot: "K6: na "Parních lokomotivách" Kpy zmiňuje Kralupy." Jo, určitě jsou to Kralupy nad Vltavou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 947 Registrován: 6-2015 |
Díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 154 Registrován: 8-2017 |
Dotaz na znalé této problematiky: Z jakého důvodu se u nás neuchytilo používání trubkových kotevních stožárů? Zkoušelo se to nejdřív v první polovině 60. let (Plzeň - Horažďovice), a pak od závěru 70. do cca. půlky 80. let (Galanta - Sereď - Trnava - Kúty, Sokolov - K. Vary, Leopoldov - Bratislava, tuším i mezi Táborem a VnL, dál nevím, ale ve všech případech asi jen na střídavině), a jinak nic. Akorát na Slovensku se k tomu vrátili v roce 2000 při koridorizavi úseku Cífer - Trnava, a zase šli od toho. Kde byly problémy, že se to tu neujalo?
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6239 Registrován: 9-2005 |
Kotevní jsou ty uprostřed úseku ne? A ty na koncích jsou napínací? No tipuji, že napínací trubkáče jsou na lehčích sestavách, těžkému ss vedení asi nevyhověly. Mne zase zaujal vývoj použití stožárů obecně. Pro běžná pole napřed žebříky zúžené k vrcholu, pak trubkáče (trať 280, Lovosice - Ústí), pak železobetoňáky, při prvních koridorizacich stále železobetoňáky, pak tyto s patkami, pak zas rovnoběžné žebříky s patkami a teď funglovka samé trubkáče s patkami na celém úseku Krč - Tunel. Ty důvody by mě fakt zajímaly. Vliv ceny sloupu je jasný, co ještě? Možná hmotnost, kdy je lepší na náspy dávat lehčí sloupy, tedy asi ocelové místo železobetonových?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6116 Registrován: 3-2007 |
No vzal bych v potaz i napájecí soustavu, u střídaviny je drát a o třetinu tenčí a lehčí (všechny ostatní cajky tím pádem nemusí být tak masivní), posilovací vedení většinou taky není třeba... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7685 Registrován: 8-2007 |
Ty důvody by mě fakt zajímaly. Asi v tom bude i firma,která to staví a co nakoupí.Nyní se zase na nově modernizovaném úseku Bílina-Oldříchov osazují betonové sloupy,jako před 60 lety. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13468 Registrován: 8-2004 |
Apollo_17: Přijde mi to také tak. Třeba na stavbě Řetenice nebo Lysá - Čelákovice dávají v traťových úsecích "žebřiny". Betonové (jen tedy na patkách, ne jako ze 60. let) krom Oldřichov - Bílina si vybavím třeba z úseku Dynín - Horusice."Asi v tom bude i firma,která to staví a co nakoupí."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2679 Registrován: 8-2010 |
Tady se tou problematikou trakčních podpěr na železnici někdo celkem přehledně zabývá.. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 155 Registrován: 8-2017 |
Qěcy: Je to možný, že se to hodí na jen střídavinu, která má tenčí napájecí dráty a nepotřebuje ZV. I tak ale je otázka, jaktože se to neujalo aspoň na té střídavině a po několika "experimentálních" úsecích se od toho upustilo. Ty "žebřiny" jsou taky zajímavá věc. Na přelomu 50. a 60. let se po nich slehla zem, a po desetiletích se zničehonic vrátily. Nejdřív na Slovensku po půlce 90. let, a tam víceméně ve stejné podobě jako před lety. A počínaje rokem 2003 nebo 2004 i u nás. Ona to taky může být "módní" záležitost, zase to po letech někomu přijde "cool" a vrátí se k tomu.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22105 Registrován: 5-2002 |
HSt: Je to možný, že se to hodí na jen střídavinu, která má tenčí napájecí dráty a nepotřebuje ZV Ono záleží na tom, jak kde a jak kdy. Třeba v Itálii stará 3 kV trať z Pontebby na Tarvisio měla žebříky, které byly spojeny podélným lanem, čas od času ukotveným. Naproti tomu exSSSR země mají na betonu nejen střídavinu, ale třeba i stožárová návěstidla.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 2-2018 |
Na přelomu 50. a 60. let se po nich slehla zem, a po desetiletích se zničehonic vrátily. Kolem roku 1960 byl docela velký nedostatek oceli. Odpověď najdete třeba v pamětech L. Štrougala - na základě požadavků Varšavské smlouvy (tj. generálního štábu Sovětské armády) mělo Československo zajistit čtyři mostní soupravy na přemostění Vltavy pro případ zničení stálých mostů. Problém nebyl ani tak, jak a kde to vyrobit, ale kde na to vzít ocel... Takže se hledalo, kde co ocelového nahradit jinými materiály. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11687 Registrován: 8-2012 |
mělo Československo zajistit čtyři mostní soupravy na přemostění Vltavy No nejen. ČSLA měla zajistit prvosledové jednotky (14 divizí) při vývozu toho našeho dobra a míru dál na západ, čili (samozřejmě po předběžném jaderném úderu na Mnichov, Stuttgart, Norimberk atd. - celkem 131 jaderných raket a bomb) provést útok na čáru Rýn-Neckar a následně Langres-Besancon a rozvíjet útok na Lyon. Takže tanky (3420 kusů - samozřejmě v "opotřebovací" doktríně "nas mnogo" s nízkou životností v boji), motostřelci, rakeťáci, munice, ženisti... To samozřejmě mělo fatální dopad nejen na nedostatek oceli, kterou se daly zalít chřtány imperialistů, ale i drahých kovů a lecčeho jiného. Celé to vyvrcholilo největší hysterií někdy kolem roku 1964 (po karibské krizi = 1962)...
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 156 Registrován: 8-2017 |
pilot.pirx: Až na to, že ty sloupy se dělaly z oceli dál, jen byly trubkové. Betonové se objevily až v půlce 60. let na Cerhenickém okruhu a pak jižně od Kutné Hory. T. H.: My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu, a my už vůbec ne. Mnohem pravděpodobněji by to spustili Američani. Ale ve výsledku by to bylo stejně jedno, protože kdyby to vypuklo, tak vítěz by vládl ruinám jak vystřiženým z post-apokalyptických scén filmu Terminátor (jen bez těch robotů), pokud by to vůbec někdo přežil.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11690 Registrován: 8-2012 |
My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla Hodláte rozesračkovat politickou agitací další téma? Zcela jednoduše: na štábních cvičeních Varšavské smlouvy se obvykle neprocvičovala obrana území (sovětská doktrína už na začátku 2. světové války), ale útok (oficiálně samozřejmě "odvetný úder"). A ještě jednodušeji: k čemu by asi Američani potřebovali tuhle hromadu sraček jménem státy světové socialistické soustavy? Stačilo ji nechat uzrát, uzbrojit a chcíplo to samo.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6241 Registrován: 9-2005 |
Hele, na politiku máte jiný téma. A spekulace coby kdyby. Ty železobetonové sloupy se dělaly vždy předpjatý? Italové mají obdobu našich žebříkáčů ale místo šprušlí je naohýbaný drát, takže vypadá jako přihradovina. Jugoslávci na střídavině taky. Zajímavý je taky vývoz PTZ do ciziny. Třeba nedávná reelktrifikace železnice kolem Tallinu. Hned poznáte, odkud ty pvky a technologie pocházejí. K nám se zase edávno dostaly nějaké sestavy konzolí snad z Francie. Jinak nedávno jsem šotil staré sloupy veřejného rozvodu ve Strašnicích (to bylo vedení Malešice - Bohdalec?) a na skále nad Vranskou přehradou.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 264 Registrován: 12-2017 |
Honza-st. SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu tvl další slušná hláška, jak jste na takovouto blbost přišel? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14589 Registrován: 3-2007 |
Qěcy: " Jinak nedávno jsem šotil staré sloupy veřejného rozvodu ve Strašnicích (to bylo vedení Malešice - Bohdalec?) a na skále nad Vranskou přehradou." Tak sem nějakou tu zajímavou fotku dej (s popisem), myslím, že to zajímá víc lidí. Pořád lepší, než komoagitace. Já třeba pokukuju při cestách mezi Děčínem a Lovosicema, co tam je z údolí starých vedení, atypických sloupů či evidentně dodatečně s jiným napětím, o drážních 3kV na 110kV sloupech a docela obskurních napojeních nemluvě. Třeba to někdo dokumentuje - to je fakt nenávratně mizející technika.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 4-2020 |
Koukal jsem na mapách SŽ, že furt ještě na spoustě střídavých tratí i vč. nových koridorů (třeba západní Čechy) není povolena rekuperace, nemá někdo detaily? Předpokládám, že problém asi bude v napájecích stanicích staršího data, které rekuperaci neumí - což mě třeba u 3. koridoru trochu překvapilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9572 Registrován: 5-2002 |
Problém není v napájecích stanicích, problém je v energetikách. Pro letošní rok je slíbeno zrušení zákazů rekuperace všude pod 25 kV 50 Hz s výjimkou úseku Prunéřov - Bohatice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 4-2020 |
PŠ: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2740 Registrován: 3-2004 |
-- začátek OT -- Ad Honza_St "My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu, a my už vůbec ne. Mnohem pravděpodobněji by to spustili Američani." A proto ČSLA postavila 4 nejdůležitější vojenská velitelská stanoviště v západních Čechách, pro sichr ještě před Vltavou, aby hned první týden padla nepříteli do rukou. Že Vy jste byl na vojně stratég specialista, nebo dokonce první třídy? Pro pořádek: 1) velitelské stanoviště Západního frontu 2) velitelské stanoviště 1. armády 3) velitelské stanoviště 4. armády 4) velitelské stanoviště 10. letecké armády Veliteské stanoviště Ministerstva obrany (nadřízené Západnímu frontu) v bunkru K-116 neboli Prokopské údolí. Mimochodem kromě stanoviště ad 4) jsou všechna ostatní i nadále využívána AČR k původnímu účelu jako místa velení. Bunkr ad 4) byl zabetonován, resp. vstup do něj, v areálu je dnes menší dřevozpracující závod. -- konec OT -- |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 2-2018 |
Dusanh: "-- začátek OT -- Ad Honza_St "My bychom určitě nezaútočili první - SSSR nebyl žádná říše zla snažící se ovládnout svět za každou cenu, a my už vůbec ne. Mnohem pravděpodobněji by to spustili Američani." A proto ČSLA postavila 4 nejdůležitější vojenská velitelská stanoviště v západních Čechách, pro sichr ještě před Vltavou, aby hned první týden padla nepříteli do rukou. Že Vy jste byl na vojně stratég specialista, nebo dokonce první třídy? Pro pořádek: 1) velitelské stanoviště Západního frontu 2) velitelské stanoviště 1. armády 3) velitelské stanoviště 4. armády 4) velitelské stanoviště 10. letecké armády Veliteské stanoviště Ministerstva obrany (nadřízené Západnímu frontu) v bunkru K-116 neboli Prokopské údolí. Mimochodem kromě stanoviště ad 4) jsou všechna ostatní i nadále využívána AČR k původnímu účelu jako místa velení. Bunkr ad 4) byl zabetonován, resp. vstup do něj, v areálu je dnes menší dřevozpracující závod. -- konec OT --" Za to vy jste vojenský teoretik s modrou knížkou. Ideální obrana podle vás by zřejmě byla někde na řece Moravě nebo až na Váhu... Čili - nechat si zplanýrovat území a pak pracně vytlačovat útočníka zpátky. Možná by stálo za to prostudovat něco z oboru a trochu nad tím přemýšlet. S vědomím dobového kontextu možností v oblasti spojení, dopravy, zásobování atd. S propagandou vymytým mozkem to ale jde špatně, to chápu. Takže konec válčení a můžete i psát o tom, že vláček dělá hůůůůů. |