Diskuse » Železnice » Nákladní doprava » Archiv diskuse Nákladní doprava do 20. 5. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Nákladní doprava do 20. 5. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9598 Registrován: 5-2002 |
V tomto případě by s vysokou pravděpodobností nezávislá trakce vyhrála podobně jako vyhrává v USA. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4306 Registrován: 5-2004 |
Ono hlavně tohle není ani tak o tom, jestli motory krmí diesel nebo pantograf, ale jestli funguje skluzovka. U tohoto vlaku, jestli ho opravdu táhla jediná class 66, dělá lokomotiva jen 1/40 hmotnosti vlaku, i u těch U.S. železnic to vychází na větší podíl, jestli dobře počítám (10-20000 tun, 2-6 činných loko po 180 t, tedy okolo 1/20 - 1/30). |
Tranďák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 50 Registrován: 9-2006 |
David_jaša: "Ono hlavně tohle není ani tak o tom, jestli motory krmí diesel nebo pantograf," Tak já jsem tu efektivitu myslel včetně nákladů na to, co je nad a před pantografem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9600 Registrován: 5-2002 |
Ono hlavně tohle není ani tak o tom, jestli motory krmí diesel nebo pantograf, ale jestli funguje skluzovka. U tohoto vlaku, jestli ho opravdu táhla jediná class 66, dělá lokomotiva jen 1/40 hmotnosti vlaku, i u těch U.S. železnic to vychází na větší podíl, jestli dobře počítám (10-20000 tun, 2-6 činných loko po 180 t, tedy okolo 1/20 - 1/30). V USA bývají o dosti horší sklonové poměry než v rovinatém Polsku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4307 Registrován: 5-2004 |
Jak kde, středozápad je povětšinou dostatečně placatý taky. A na západě už valnou část těch nejhorších věcí obešli, za posledích 30 let je to minimálně úplné opuštění Tennessee Pass (30 ‰ na západní rampě) a částečné Raton Pass (až 40 ‰, jezdí tam jen Amtrak), z dřívějška pak přeložky na západní straně Soldier Summit (40 ‰ → 20 ‰) nebo Natron Cutoff (taky „jen“ nějakých 20 ‰ oproti 35 na Siskiyou Line). A naopak, těch 20-22 ‰ je pro ně přijatelný maximum, což je hezky vidět na UPRR, který radši ušetří 3 h prohnáním kontejneráků přes Donner Pass, který s 20‰ rampami a vrcholem ve 2 km, než aby šetřili na počtech lokomotiv cestou skrz alternativní Feather River Route s 10 ‰ a vrcholem v 1500 m. Jinak v USA má elektřina kromě zjevných překážek (nutnost změnit praktiky ohledně cest lokomotiv skrz celou síť a de facto absence spotřební daně na naftu) ještě umělé překážky typu zákonné požadavky per stát, které mají definované jen státy, kde nějaká zadrátovaná trať je nebo historicky byla (na což naráželi třeba při elektrizací přísanfranciského Caltrainu) nebo chuťky typu, že železnice platily daň z nemovitosti za každý stožár. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26456 Registrován: 5-2002 |
David_jaša: "A naopak, těch 20-22 ‰ je pro ně přijatelný maximum, což je hezky vidět na UPRR, který radši ušetří 3 h prohnáním kontejneráků přes Donner Pass, který s 20‰ rampami a vrcholem ve 2 km, než aby šetřili na počtech lokomotiv cestou skrz alternativní Feather River Route s 10 ‰ a vrcholem v 1500 m." Zas takové dogma to není: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4309 Registrován: 5-2004 |
Naopak, v té době ještě bylo dogma, že double-stacks musely skrz Feather Route, které padlo dva roky od vyfocení. |
Trainspot
|
|
Moderátor Číslo příspěvku: 4732 Registrován: 5-2002 |
DŠ: Tak ono je dogma taky to svalování neelektrizace US železnic na nízké ceny PHM, že ano: https://www.statista.com/statistics/263492/electricity-prices-in- selected-countries/ Spíš jde o podíl osobní/nákladní dopravy a především o to, že v Evropě investiční náklady na infra nese erár. Nebo vy jste slyšel v poslední době o nějakém projektu elektrizace v Evropě, který by si IM platil ze svého jen díky úsporám provozních nákladů, resp. že by mu na to někdo za normálních komerčních podmínek půjčil? |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26458 Registrován: 5-2002 |
David_jaša: "Naopak, v té době ještě bylo dogma, že double-stacks musely skrz Feather Route, které padlo dva roky od vyfocení. " Dík, to jsem nevěděl. Dobrá je ta fotka tam, to vypadá dost nadoraz . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9631 Registrován: 5-2002 |
ad Trainspot: aby se v ČR vyplatila elektrizace, tak velice zjednodušeným výpočtem mi to vychází asi takto: nafta: 2 l/1000 hrtkm elektřina: 12 kW / 1000 hrtkm (pozor, ztráty v TV) 1 km elektrizace v ceně 20 mil. Kč (započtena napáječka,nezapočteny jakékoliv předelektrizační úpravy. Nafta se spotřební daní: cca 40 Kč / 1000 hrtkm Elektřina s POZE: cca 30 Kč / 1000 hrtkm Rozdíl 10 Kč/1000 hrtkm Návratnost: 20 let (soukromý vlastník není stát, aby to mohlo být více). 20 000 000 / 20 = 1 000 000 Kč/ 10 Kč úspory = 100 000 tisíců hrtkm, tedy zjednodušeně řekněme, že to této koleji musí projet ročně 100 000 vlaků o hmotnosti 1 000 tun. To je denně v průměru 273 vlaků po jediné koleji. A pozor --> nezapočteny úroky. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26459 Registrován: 5-2002 |
Trainspot: "který by si IM platil ze svého jen díky úsporám provozních nákladů" To si u nás/v Evropě ani neumím představit. Spíš, že by to bylo hrazeno z výnosů za prodanou ..?? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9632 Registrován: 5-2002 |
Spíš, že by to bylo hrazeno z výnosů za prodanou [blesk][blesk][blesk]..?? To je zajímavá myš Lenka. Zkusme si jí rozvést. Předpokládejme, že výrobce elektřiny i majitel přenosové soustavy jednají ve shodě a každý chce do toho vrazit cca 10% ceny svého produktu. Jde tedy o 24 haléřů a vše ostatní necháme stejné. 20 mil. Kč / 20 let = 1 mil. Kč ročně / 24 haléřů / 12 kWh / 365 dní v roce = 951 vlaků denně. Opět bez úroků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4310 Registrován: 5-2004 |
No a to není první „ušatej“ tunel. PŠ: zajímavý počty, dík. |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8250 Registrován: 8-2003 |
Když už se tu bavíme o těch sklonech, v Německu právě probíhá stavba nové trati ze Stuttgartu do Ulmu, která je navržená jako smíšená trať. Když se podívám na sklony až 25 promile napadá mě otázka, jak moc to s tou nákladní dopravo myslí vážně, reps. jak takový provoz může vypadat, když zde se nákladním dopravcům i 12 promile zdá moc. Resp. má někdo představu, jak takový provoz může vypadat? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14627 Registrován: 3-2007 |
Nemám momentálně kdy prohlížet profil, ale tipoval bych to na jednu z těchto možností (nebo všechny): Stoupání jsou tak krátká, že lze využívat náběhu, pojedou tudy jen lehčí nákl. vlaky, případně s přípřeží, v kříďácích a studiích se tam ta nákladka trochu přivymyslela, aby stouplo ekonomické hodnocení projektu. |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2914 Registrován: 10-2009 |
Ad Mladějov: Stoupání jsou tak krátká... ...z toho nákresu to vypadá na cca 15 km nonstop, většinově navíc v tunelu... ...v kříďácích a studiích se tam ta nákladka trochu přivymyslela, aby stouplo ekonomické hodnocení projektu. ...a tudíž bych to šacoval na tuto variantu. Ostatně třeba ta VRT mezi Erfurtem a Lipskem taky vyšla jako smíšená a náklady tam reálně nejezdí... |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26460 Registrován: 5-2002 |
Petr_Šimral: "Předpokládejme, že výrobce elektřiny i majitel přenosové soustavy jednají ve shodě a každý chce do toho vrazit cca 10% ceny svého produktu. Jde tedy o 24 haléřů a vše ostatní necháme stejné." Ještě by tam ale měla být Správa železnic s náklady na svojí drážní energetickou infrastrukturu. No a jestli je tohle celé pravda, tak to pak znamená, že... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7200 Registrován: 5-2002 |
Tak to znamená že se u nás dál vesele drátuje Kadaň a Heřmanka ...😀😀 Dráha je prostě sociální projekt, těch pár komerčních aktivit na ní je víceméně chyba v systému.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10742 Registrován: 4-2003 |
H k:Dráha je prostě sociální projekt, těch pár komerčních aktivit na ní je víceméně chyba v systému.... A tu chybu v systému se "dráha" snaží odstranit . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4317 Registrován: 5-2004 |
Ad Stuttgart-Ulm: asi bych si uměl představit nějaký praktický význam, pokud by nezanedbatelná část nákladních vlaků mezi těmi městy jezdících jela na jeden zátah dál po Tauernbahn, Pyhrnbahn nebo skrz Simplon, což jsou tratě, kde podobný sklon do budoucna neeliminuje ani postupná stavba patních tunelů - nicméně k simplonské ose je S-U kolmo a od rakouských jednokolejek daleko. Z vedlejší diskuse: Ythomas_ct: Není se šroubovkou „problém“, že při 500-740m vlacích se její nevýhody naplno projeví jen na nejtěžších třeba 10 % vlaků (svitky, ruda apod.)? Pokud by se na TEN-T v posledních desetiletích prodlužovaly masivně stanice na 1500+ m, věřím tomu, že o vlaky dvojnásobné délky by byl zájem a s tím by přišlo i přirozený rozšíření avtoscepek. "Na druhou stranu, kdybych tady napsal, ať nákladní dopravci přejdou na centrální spřáhla a ep-brzdu a bude v mnohém po problémech (protože to by opravdu pokrok byl), tak mě asi poženeš, co? :-) " Mimochodem celkem mě překvapilo, jak moc volné jsou jak SA-3, tak AAR spřáhla (a k tomu mají ještě pochopitelně vůli ve vypružení...). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6278 Registrován: 9-2005 |
Třeba se spřáhlo začne šířit že Švýcarska.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2685 Registrován: 8-2010 |
Něco z diskuse z vedlejšího vlákna ohledně "länge Lok" - simulace versus reálné měření sil v soupravě: 1) Vlak sestavený ze 16 vozidel, hmotnost 1 285 tun Brzdy v poloze P + 5G, výchozí rychlost V = 100 km/h - simulace: Zdroj: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/73724/JarosP_PodelnaDyn amika_TM_2019.pdf?sequence=1&isAllowed=y 2) Vlak sestavený ze 41 vozidel, hmotnost 3 500 tun Brzdy v poloze P + 5G, výchozí rychlost V = 100 km/h - měření na zkušební soupravě: Poznámka: Fp_Wg13 (zelená barva) a Fp_Wg28 (fialová barva) je podélná síla přenášená nárazníky měřená mezi vozy č. 13/14 a č. 27/28, naopak Fs_Wg13 (zelená barva) a Fs_Wg28 (fialová barva) je podélná síla přenášené šroubovkami měřená mezi vozy č. 13/14 a č. 27/28 - čili vůči úvodní simulaci jsou v obrázku prohozené osy Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ca d=rja&uact=8&ved=2ahUKEwiZnfjRnbjpAhXGqqQKHVL9AbAQFjAAegQIBBAB&ur l=https%3A%2F%2Fprojects.shift2rail.org%2Fdownload.aspx%3Fid%3Db7 0f420a-5811-4597-9d46-110395392c9c&usg=AOvVaw1qXItbVLvFI2O8E0hDV9 4u PS: Pro porovnání - viz níže - ještě ta samá zkušební souprava (viz výše), ale brzdy v poloze G, výchozí rychlost V = 60 km/h, pravý screen předpis ČD-Cargo: Jak je vidět ze spodní části grafu, tak podélná síla přenášená šroubovkami (= modrá barva) dosahuje maxima na úrovni cca. F = 5 kN. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2530 Registrován: 12-2007 |
Páni majstri, dá sa prosím z tohoto vyčítať, kedy sa tá preprava uskutočnila? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9655 Registrován: 5-2002 |
ad P_r_A: Se v tom nějak začínám ztrácet. Když mám dlouhou lokomotivu, tak namáhám šroubovky, dobrá tedy. Když nebudu mít dlouhou lok, tak při brzdění ale šroubovky nebudu namáhat vůbec, naopak budu namáhat nárazníky. Takže proč řešíš 350 kN na šroubovce? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3995 Registrován: 4-2006 |
Tratovak: Zásilka byla podána k přepravě 29. 12. v Považské Bystrici, rok se z toho vyčíst nedá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3779 Registrován: 3-2006 |
Pokud mám dlouho lokomotivu, tak si můžu v klidu před zastavením povolovat brzdu a nemusím se bát, že by v okamžiku zastavení byla přední část soupravy povolená a zadní zabrzděná.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2664 Registrován: 3-2011 |
S200: Rok asi bude 2019, soudě podle těch kódů s číslem "2020" v levém horním rohu. Měl bych takovou otázku do pléna pro místní odborníky: Je nějak reálně implementovatelné do provozu tyto nálepky nahradit třeba QR kódy? Přece jen je v dnešní době časově dost náročným procesem při jízdě vlaku správně nalít všechna data do různých systémů, aby bylo vše řádně zaevidováno, a pak to třeba i zdržuje odjezd vlaku, u JVZ rozřazení vozů v nácestné stanici apod. QR kód dneska přečte i dětský mobil, je to relativně levná technologie, široce použitelná. Odpadlo by tím složité olepování vozů všemi možnými papíry, navíc by data mohla být přenesena do systému výrazně rychleji. Jak se na to díváte?
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2688 Registrován: 8-2010 |
ad Petr_Šimral: No, z té Y_thomasem odkazované bakalářky, kde je mj. i obrázek z kategorie - viz níže: Vlak sestavený ze 16 vozidel, hmotnost 1 285 tun Brzdy v poloze P, výchozí rychlost V = 100 km/h - simulace: mi vyplývá asi toliko, že co se týče: a) nárazníků - u těžkýho vlaku - viz těch 3 500 tun - se dostanu v P, G i G+4P na dost vysokou hodnotu v kN - v G i G+4P konkrétně na cca. F = 220 kN a rozdíl je jenom ten, že v G je to 1 vlna a v G+4P jsou to celkem 3 vlny (= byť postupně se utlumující) = to je vidět na těch obrázcích v příspěvku č.2685 a P je to samé, akorát v důsledku rychlého náběhu brzdy na všech vozech budu při těch 3 500 tunách mít tu sílu F ještě vyšší než nějakých těch F = 220 kN, b) šroubovek - u těžkýho vlaku - viz těch 3 500 tun - se dostanu v: - G na zanedbatelnou hodnotu (cca. F = 5 kN), - G+4P atakuju F = 100 kN a v zásadě kopíruju 3 vlny jako u těch nárazníků, - P na hodnotu buď stejnou, nebo nižší než v G+4P. PS: Všechno platí pro rychločinné brzdění No a z toho mi pak celkem (= snad logicky) vychází vlastně i ten smysl té dlouhé lokomotivy - pokud mě totiž zajímá výhradně silový přenos nárazníky , který u P je v závislosti na hmotnosti vlaku vyšší než v G nebo G+4P a současně vím, že (= když pomíjím zanedbatelný silový přenos šroubovkami v čistém G) v P i G+4P jsem - myšleno, co se týče šroubovek - +/- na stejné silové hodnotě a vlak netrhnu, tak pokud nemůžu být od nějaký celkový hmotnosti vlaku dál v P (= což je u Carga těch 800 tun) - což nemůžu, protože teoreticky bych asi už nárazníky přemístil při rychlobrzdě nějaký vůz mimo kolej, tak je pak výhodné mít dlouhou lokomotivu G+4P, neboť oproti "čistému G" mohu: - využívat tabulky pro I. způsob brzdění, - mít vyšší stanovenou rychlost na spádu, , kdežto v "čistém G" bych musel jet podle tabulek pro II. způsob brzdění a na spádu bych měl stanovenou nižší rychlost. PS1: Samozřejmě, pokud mám řazeny nějaké ty článkové vozy..bla, bla, bla...pak mám G striktně nařízeno. PS2: Samozřejmě nebavím se vůbec o tom.. - zda vůbec má nějaký praktický smysl to rychločinné brzdění s ohledem na jeho četnost v provozu řešit, to jen aby bylo jasno... (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9656 Registrován: 5-2002 |
Ach jo. Proč tam pořád taháš tu dlouhou lokomotivu. Já se Tě ptal přece na úplně něco jiného. Ale to není v diplomkách, viď? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2532 Registrován: 12-2007 |
S200: Takže to najdoležitejšie... "Tratovak: Zásilka byla podána k přepravě 29. 12. v Považské Bystrici, rok se z toho vyčíst nedá." Rok 2019 to nebol... I tak vďaka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2690 Registrován: 8-2010 |
ad Petr_Šimral: Když nebudu mít dlouhou lok, tak při brzdění ale šroubovky nebudu namáhat vůbec, naopak budu namáhat nárazníky. Takže proč řešíš 350 kN na šroubovce? OK - takže ty se ptáš prostě jenom na to, proč když budu mít komplet vlak v "G" včetně loko a z grafů viz výše už vím, že šroubovky se namáhají při (rychlo)brzdě minimálně (tj. Fmax = 5 kN u loženýho vlaku 3 500 tunama včetně loko) takže možnost přetržení vlaku v "G" klesá limitně k nule se vůbec řeší nějakej dopředu stanovej limit pro namáhání šroubovek v tahu na hodnotě F = 350 kN ?... Proč se prostě zkusmo po novu "nenastřelí" třeba F = 500 kN a nezkusí se, jestli se teda ty vlaky v "G" nebudou trhat ?.. Odpověď: ptej se spíš Y_thomase, já mám na todle asi malou hlavu.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3996 Registrován: 4-2006 |
Matijak: Já bych řekl, že na voze by nemusela být ani nálepka, ani QR kód. Stačí, že tam je číslo vozu a k tomu je někde v informačním systému dopravce uvedeno, kam ten vůz jede. Docela by mě zajímalo, zda v praxi ty nálepky někdo používá. (Tedy já si je rád čtu, když čekám na vlak a u peronu zastaví náklad. ) |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4077 Registrován: 4-2009 |
Docela by mě zajímalo, zda v praxi ty nálepky někdo používá. V podstatě každý, kdo kolem vozu v ranžíru (aspoň na vjezdu) projde Pod kopcem už to tak zajímavé není. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9658 Registrován: 5-2002 |
Dušane, proboha. Já řeším nedlouhou loko u kontejneráku, mě jsou nějaké 3500 tun úplně ukradené. Tedy max. 1600 tun, pak přepínáme do G. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3997 Registrován: 4-2006 |
Němec_z_ova: Předpokládal jsem, že v ranžíru mají tříděnku a na nálepky se dívat nemusí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1594 Registrován: 11-2005 |
Paul_red_adair: "zda vůbec má nějaký praktický smysl to rychločinné brzdění s ohledem na jeho četnost v provozu řešit" To je zajímavá otázka, jak je to u nákladky? Jakožto obyčejný cestující mám zkušenost, že osobní rychlík na koridoru přejde do ostré brzdy celkem často. |
balik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2503 Registrován: 11-2002 |
S200: Pokud jsem měl možnost pozorovat - tříděnka orientační (ví, co za čím půjde), ale na kopci stejně vyvěšuje až podle čísla polepené relace (znáš to, různé ty dvojčata, to se blbě počítá, když stojíš těsně u toho, furt to jede a nemůžeš soustředit pozornost jen na jednu věc). Stopro spoleh není - neodpovídá soupis na příjezdu, otočené řazení nějaké skupiny doplněné v nácestné stanici, vedoucí posunu dělá na kopci vynucenou operativní změnu a ta se nedostane do počítače, přihodí se na kolej ale neprojde předávkou, apod. A pak co se nevejde nebo zrovna nehodí, pošle "do přídělu" (na sběrnou kolej, bez ohledu na relace). A když pak znovu tahá příděly, (což typicky dělá zas až další směna po předávce), tak na to už nemá žádné tříděnky a musí si to předem fyzicky projít, aby věděl, co kam. No, pro lidi, co tu práci dělají, zas lepší, že to najde přímo na voze a nemusí řešit ještě s tabletem. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4078 Registrován: 4-2009 |
S200: Mohu mluvit pouze za Ostravu. Přijede vlak na příjezd, margíra soupravu zajistí (popř. i vyvěsí lok) a jde celou soupravu odfoukat. Zároveň povoluje šroubovky a rozdělává hadice vozů jejichž cesta se na kopci rozdělí. A to zjistí právě z vozových nálepek. Pak chodila tříděnkářka (nyní jim to hlásí vozmistři) a dle údajů z nálepky určovala co kam přijde. Teprve v této chvíli vznikala tříděnka. A pak jsem do sestavy tříděnky promluvil ještě já coby vozmistr. Mne též údaje z vozu zajímaly. V případě závady na loženém voze jsem se mohl rozhodnout, zda vůz vyřadím až po vyložení nebo jej vyrazím z provozu hned. Při vyřazení loženého vozu se zase údaje z nálepek hlásily vozové, která se k vozům a kolejím vůbec nedostala. Tolik mé vzpomínky před cca dvanácti lety doplněné o současné pozorování. Pod kopcem jsou též vozové nálepky zajímavé. Před zahájením pohybu bych měl mít přehled kolik toho asi vezu (hmotnost přestavovaných vozidel), kolik toho bude brzdit a stav a režim průběžně brzděných vozů. Odjezdový vozmistr zase podle údajů z nálepky kontroluje polohu brzdových přestavovačů. Pár stovek jsem jich také překopal. Matijak: Z Ostravy třeba pravidelně odjíždějí ložené vozy do Řecka. Netvrdím, že by tam vůz s QR kódem netrefil, ale to by musely umět číst všechny systémy dopravců po celé cestě. Zatím je stará, dobrá vozová nálepka čitelnější PS: Ano, činnosti zmíněné kolegou balíkem se v kutálišti denně dějí. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.) |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4079 Registrován: 4-2009 |
To je zajímavá otázka, jak je to u nákladky? K hodnotám rychločinného brzdění se blížím u ložených Wapek se struskou z TŽ. Předepsaná rychlost vlaku 80/85 km/h (dle sklonu trati), hmotnost okolo 2000 tun, režim brzdění G, předepsaných brzd. 50% a skutečných cca 52%. Tam, kde je vidět předvěst z dálky si rozkládám brzdnou vzdálenost do dvou oddílů. V místech, kde tomu tak není (před Hranicemi a Prosenicemi - oba vjezdy z kopce) prvotní snížení tlaku pod 4 bary a v rychlosti 60 km/h jeho zvýšení na rozumnější hodnoty. Jinak jenom neporozumění si s Mirelem Ale s ním jsem kamarád. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2534 Registrován: 12-2007 |
Tak som prehrabal starý komp a našťastie tam išiel ďalší voz a druhá nálepka bola táto: Je to rok 2011? A už nebudem rušiť Ďakujem! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2665 Registrován: 3-2011 |
Němec z ova: Ten QR kód byl příklad, třeba by se našla i jiná, vhodnější technologie pro tyto účely. RFID se na to nehodí, to je moc složité, ale to QRko zná v podstatě každý. Mně šlo o to, jestli není při dnešním stavu technologií zajímavé se poohlížet po nějaké změně, vzhledem k tomu, že právě tohle papírování a určování, co vlastně kam přijde, zabere hrozně moc času. Kdyby byl nějaký automatizovaný systém, který by už při příjezdu vlaku do ranžíru sám poznal, co se v něm nachází a vyhodnotil, kam to půjde, nemusel by to obíhat ještě panák a hlásit, jak zde zmiňujete. Zvlášť u tranzitních vlaků přes danou stanici, kde probíhá jenom nějaká méně složitá manipulace (př. 6 vozů z konce vlaku odvěsit, 2 vozy přivěsit) to často neuvěřitelně zdržuje. Když je potřeba “rozmetat” celý vlak, anebo je končící, tam to až takovou úsporu času asi nevygeneruje. Samozřejmě, že destinace typu Řecko asi jsou na tyhle technikálie složitější, ale minimálně u zásilek vnitro a do vybraných zemí, jako je např. Německo, Rakousko, atd. si myslím, že by to neměl být problém.
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14660 Registrován: 3-2007 |
Pánové, a mohli byste někdo (třeba Němec_z_Ova)popsat současný systém používaný u ČDC ? Tedy soupis/tříděnky/co má k dispozici vedoucí posunu na hrbu, jak mu pomáhá např. vedoucí směny, jak a kdy se kontroluje správnost řazení podle elektronického soupisu (nějaká pravidla) atd. Uceleně, pro blby.. A třeba i postupy od poslání zásilky dvou vozů (kusovek)v Úplné Prdeli (ÚP) po přistavení u zákazníka. Děkuji moc za sebe i za ostatní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3998 Registrován: 4-2006 |
Tratovak: Jak už jsem psal výše, rok z toho nevyčtete, jen datum 29. 12. Němec_z_ova: Měl jsem za to, že tříděnku lze vytvořit už před příjezdem vlaku podle jeho soupisu. Ale je fakt, že jsem měl onehdy k dispozici soupis jednoho vlaku (ten, který předává ČDC na SŽDC, předpokládám, že to jde automaticky z IS ČDC do IS SŽDC) a když jel kolem mě, tak pořadí vozů ve vlaku vůbec nesedělo. V takovém případě opravdu nezbývá, než to dělat ručně podle nálepek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2535 Registrován: 12-2007 |
Tratovak: Jak už jsem psal výše, rok z toho nevyčtete, jen datum 29. 12. Aha. Som mylsel, že sa to nedá zistiť, lebo je číslica prekrytá pletivom… Ak je to v "kóde" 122911, čo potom znamená tá 11? 11. hodina? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4318 Registrován: 5-2004 |
Tak otázka je, k čemu by ta nulojedničkizace měla sloužit. Pokud k automatickýmu sestavení tříděnky během příjezdu na ranžír, pak by RFID bylo sice složitější na přenastavování mezi zakázkami (pokud by neslo něco víc než jen číslo vozu), ale zase míň náchylný na povětrnost po cestě. Na druhou stranu pokud by se začaly používat ty levné RFID s číslem vozu a kromě toho se dál jelo i v papíru, hrozil by "split brain", kdy z IS vypadnou jiný pokyny k cestě budou napsaný na papíře, to by mohly řešit ty QRka, jejichž data by pak pro jednodušší přechod mohly 1:1 odpovídat tomu, co se píše do současné tabulky a na papíře by tak mohlo být totéž dvakrát, jednou pro člověka, podruhé pro kameru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3999 Registrován: 4-2006 |
Tratovak: Ano, to je 11. hodina. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2537 Registrován: 12-2007 |
S200: "Tratovak: Ano, to je 11. hodina." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2812 Registrován: 5-2008 |
Mladějov14660 ČD cargo: 1) odesílatel nepozději 3dny před uvažovanýn dnem nakládky(lépe dřív,požadovaný vůz nemusí být po ruce) podá "přihlášku nakládky" , kde uvede odesílacížst.,cílovou stanici, druh zboží, jeho váhu, požadovanou řadu vozu. Příslušný dispečer přes systém UDIV vybere vůz a zařídí odeslenání do nakládací žst. Pokud požadovaná řada není k dispozici nabídne odesilateli náhradní řadu vozu. Jakmile je vybraný vůz k nakládce zařazen do Mn vlaku ,který obsluhuje žst. odesílací, dostane odesílatel zprávu o době přistavení vozu v odesílací stanici ( tzv. předhlášku). Odesílatel po ukončení nakládky odevzdá správně vyplněný nákl.list(papírový do kastlíku ČD Cargo), určený zaměstanec Carga provede prohlídku vozu , zda je náklad správně naložen podle nakládacích předpisů (u otevřených vozů) , když je vše v pořádku je vůz se zásilkou zařazen do vlaku . Odesílatel,časem dostane poštou " orazítkovaný druhopis nákl.listu", ten ho opravňuje dávat dizpozice se zásilkou, v případech uvedených v tarifu. 2) Až je vůz zařazen v Mn vlaku ,který obsluhuje cílovou stanci, příjemmce dostane zprávu o době , kdy bude zásilka přistavena k vykládce, příjemce by tam měl být , aby mohl s dopravcem zkontrolovat stav zásilky a vozu . Po ukončení vykládky musí příjemce vůz vyčistit (i prostor okolo místa manipulace). (Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.)
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11791 Registrován: 8-2012 |
odesílatel nepozději 3dny před uvažovanýn dnem nakládky(lépe dřív,požadovaný vůz nemusí být po ruce) podá "přihlášku nakládky" , kde uvede odesílacížst.,cílovou stanici, druh zboží, jeho váhu, požadovanou řadu vozu Po silnici: Odesílatel zavolá na spedici, do druhého dne nebo i ještě odpoledne je kamión na bráně. Buzerace s nakládacími směrnicemi a jejich (nezřídka nejednoznačným) výkladem se nekoná (kontrola je okamžitá). Příjemce kamión nečistí.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2666 Registrován: 3-2011 |
Ano, je to sice buzerace, ale pochopte, že ne každé zboží musí nutně odjet ihned, a ne každého přepravce bezpodmínečně zajímá nejkratší doba přepravy. Jak jsou na tom oba druhy dopravy cenově, to by Vám musel říct někdo z firmy co má zkušenosti s obojím.
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11792 Registrován: 8-2012 |
Není třeba omluv o nespěchajícím zboží, oblibování pakárny a jistě nejvýhodnější nabídce - jen jsem to chtěl položit vedle sebe, až zas někdo bude vykřikovat o silniční lobby a úmyslně likvidované dráze. Vždyť tohle je šílený anachronismus - které zboží ještě vlastně na ty bumláky spoléhá? Šrot, dřevo (ale tam už je vidět odklon k ucelenějším "drancovákům"), uhlí (ale maloodběr už je dávno na silnici)? Tenhle segment bohužel končí svou historii, včetně nějakého koulení přes hrb...
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1687 Registrován: 11-2005 |
Druhý pohled: My měli v přípojové stanici s vlastní zálohou pro vlečku taky několik uhláků a zetek volného oběhu pro okamžitou potřebu - lépe než to umí silniční lobby (vozy se podle UDIVu střídali) ale liberalizace a optimalizace tento prozákaznický přístup zabila.
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6286 Registrován: 9-2005 |
Pokud nevidíš dovnitř obchodu JVZ, tak to nevyhodnotiš. Musíš umět optimalizaci jak řazení, tak vytěžování prázdných vozů kalkulovat jízdy vozidel, prostoje hnacích vozidel i vozů. A další věci. A je to tak komplexní, že oproti silniční dopravě je to asi o několik řádů složitější propočítávat. Já jsem jen řešil optimalizaci řadících procesů na šití asi šesti ranžirů. I přesto mám dojem, že místy ČD Cargo předvádí naprosté šílenosti co se týče vytěžování jízd lokomotiv, zavleků stovek vozů i v ucelených skupinách. TH: a jak si na tom stojí kontejnerová doprava? O kolik horší je objednat přepravu jedním 40' kontejnerem, než návěsem? A časy doručení?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 599 Registrován: 10-2004 |
le liberalizace a optimalizace tento prozákaznický přístup zabila. Jednoduchý svět TM. Zákazník se v tomhle prozákaznickém přístupu podělí s dopravcem o vzniklou ztrátu? Pro obyčejného člověkaTM nepodstatný detail. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11796 Registrován: 8-2012 |
Pokud nevidíš dovnitř obchodu JVZ, tak to nevyhodnotiš Na tom není co vyhodnocovat, klasická JVZ nezaplatí ani své provozní náklady. Ale já to netočím k ekonomice: spíš mě fascinuje ten proces. P.S. jestli je nějaká "přihláška nakládky kontejneru" co se musí podat 3 dny předem to nevím, ale kontejner je principiálně JVZ (pro 21. století). Prostě místo aby jela pro vagón mašina s fírou a igráčkama v hytláku, jede nákladní auto s řidičem.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2667 Registrován: 3-2011 |
Qěcy: ČDC hlavně kromě těch závleků hrozně chybí i nějaká větší operativnost. Když je třeba výluka, často se vozy prováží zbytečně desítky kilometrů tam a zpět, místo aby byly adhoc někde odvěšeny, pak zařazeny do jiného vlaku (samozřejmě ve stanici, kde je k dispozici posunová četa) a podle potřeby pak případně rozřazeny v nejbližší další seřaďovací stanici. Chuťovkou třeba byla nedávná výluka v úseku Veselí - Č. Budějovice, kdy se vozy se dřevem z Jarošova nad Nežárkou do Rakouska vozily přes Veselí a České Velenice do Budějovic, tam se rozřadily, aby následně putovaly zase přes Velenice a Veselí konečně správným směrem na Brno... Úplně zbytečná zajížďka tam a zpátky? Víc než 100 km.
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6289 Registrován: 9-2005 |
Taky už pár let vysvětlují DBLípistům, že JVZ nemizí, ale mění se v kontejnerové zásilky. Ach jo. Mne 5y zavleky fascinují, tady u Prahy se nesmí manipulakem zavléct vůz o stanici dál, 8 když kvůli tomu bude mn cestou zpět slibovat jak blbý. Ale zavleky stovek tun denně stovky kilometrů jsou ok. A další věc, co mě u ČD Cargo fascinuje, je nepoužívání služebních aut a taxíků a ani MHD pro operativní rychlou přepravu provozních zaměstnanců. Na místo musejí jezdit zásadně vlakem, i kdyby to trvalo tři hodiny navíc.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2668 Registrován: 3-2011 |
Tak u Mn vlaků, kde je ten závlek v řádu pár kilometrů (plácnu tak do 20-30), je to ještě pochopitelné, když se třeba sbírají vozy po stanicích cestou tam, aby následně na zpáteční cestě už mohl všude projet bez šibování. Samozřejmě záleží i na profilu trati a zátěži; ne vždycky to jde tak jednoduše. Ovšem takhle různě tahat i celé skupiny vozů tam a zpět desítky km jen kvůli rozřazení, potažmo chybějící operativnosti a z toho plynoucím rozhodnutím typu "mimořádně vozy odhodíme tady, a za pár hodin si je tu vyzvedne jiný vlak", to je bomba.
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1688 Registrován: 11-2005 |
Šuškanda praví, že se těmito nesmyslnými opatřeními připravuje ČDC na "nutný" prodej... Jinak v mé oblasti se ČDC snaží být operativní, naopak zejména víkendové volání do Libně, kde nám zdržují vozy, se stalo bohužel málem tradicí.
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11805 Registrován: 8-2012 |
se těmito nesmyslnými opatřeními připravuje ČDC na "nutný" prodej Tak určitě, je to spiknutí . Ale já bych se spíš přidržel Occamovy břitvy.
電車オタク
|