Diskuse » Železnice » Tratě na jihozápadní Moravě » Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 15. 5. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 15. 5. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1682 Registrován: 10-2010 |
Postoj majitelů té nemovitosti je legitimní a je chybou SŽ a Drážního úřadu, že je mezi účastníky řízení nezahrnuly. Drážní úřad nebude mít jinou možnost, než vydané stavební povolení zrušit a zahájit nové stavební řízení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 726 Registrován: 8-2017 |
Koudsk 970: Tan úhel křížení by nemusel být takový problém, pokud přece jenom, tak by mohlo zhlaví vypadat nějak takto, bez úpravy jižního zhlaví tam má nejkratší kolej asi 360m, dvě střední asi 440m a přes perony asi 600m. Nejlevnější varianta jižního zhlaví by byla asi zhruba takto. což by znamenalo nejkratší kolej asi 560m. Střední délka kolem 640m, to už celkem jde, na takovém nádraží by se daly asi otočit i vlaky kolem 700m délky, limit přes Brod je někde kolem 600m, pokud se pamatuji. Výhoda tu je že je to celé pojaté tak trochu lowcostově a lze to realizovat třeba zítra, pokud se vynechá jižní výtažka. Mě jenom přijde že se obchvaty Znojma a Břeclavi tak trochu nepovedly při návrhu, navíc ten břeclavský snad existoval jenom z neschopnosti tehdejšího systému a jeho posedlosti válkou, jako zdůvodnění jsem k němu kdysi četl přetíženost nádraží což bylo dáno zastaralou technikou. Zamysleme se nad tím ale mírně jinak, Obchvat má sloužit nákladní dopravě pro přímou jízdu do Znojma, výkonnost té tratě, budeme-li uvažovat jako v Rakousku je 80 vlaků za den, z toho může být polovina z Rakouska a druhá ze Slovenska, z toho tedy přijede, počítejme, 40 vlaků denně, tedy 2-3 vlaky za hodinu po dobu 16 hodin. To není tak hrozný počet aby se s tím nedalo jet napříč nádražím. Do Břeclavi se ze Slovenska jezdilo asi do 25. roku od severu, dnes je na tělese dráhy polní cesta, ale Všechny objekty se dochovaly. je možné že kdysi byla dokonce dvojkolejná, most je napůl kamenný, napůl železobetonový, může to být ale i rozšíření z pozdější doby, jestli železniční či polnohospodářské, to nevím. Toho by se dalo využít a kolej dovést od severu, vlak by sice zpomalil dejme tomu na 80km/h, ale už za nějakou minutu by byl z oblouku pryč a mohl zrychlovat ku Znojmu. To ale není co se týče tohoto všechno, nákladním dopravcům se údajně nezdá nájezd do BV z jihu, chápu je, mohli by dostat svůj nájezd na nákladní nádraží, takže by z toho vylezlo takové hezké očíčko , s úrovňovým křížením, bohužel. Vlečka by pak mohla být zapojená přímo do toho. Je to divočina a šotoprojekt, uznávám. Proti "očičku" bych ani neočekával nějaké velké protesty, ten kus tam je takový bohem zapomenutý. Lepší řešení asi neumožňuje blízkost města a vůbec problematický terén BV, v místech kde je přednádraží je voda asi 1-2m pod přirozeným terénem (loni bylo vidět když se dělalo vedení v dírách stála opravdu do metru pod povrchem voda). Myslím že v rámci rekonstrukcí by bylo možné dosáhnout stavu kdy mezi zastávkami vzdálenými okolo 1-2 budou dvě koleje, včetně zastávek, tím se omezí investiční náklady, mírně (jenom jedna dvojice výhybek) a zkrátí se jednokolejné úseky. Jak jsem zmiňoval třeba Dobré Pole a Březí, tímto řešením by se rozdělil dliuhý jednokolejý úsek podobně jako v případě stanice Sedlec. Moravské Budějovice jsou celkem jasné, tam je to na vysunutí kolejové spojky co nejvíc k Vesci, na druhé straně to vypadá na dvojkolejné těleso až asi 400m za současnou výhybku. Pro Okříšky platí to samé o vysunutí kolejových spojek, tam by se dokonce současná dala nahradit dělanou z běžných výhybek. Další dvojkolejka by mohla být Bransouze - Dolní Smrčná, možná také Luka nad Jihlavou - Bitovčice. Jihlava - Havlíčkův brod by snad šlo zašmelit aby to vyšlo na plnou dvojkolejku. Situace by ale mohla být kolem tratě a její rekonstrukce úplně jiná pokud bychom zvládli z vlastníka Pulkaubahn vymámit příslib její velké rekonstrukce a snížení sklonů, nebo se našel způsob jak tuto zajistit (v kooperaci s Rakouskem) vznikla by takto totiž nejkratší spojnice mezi jižními Čechami a Moravou, potažmo alternativní trasa k jízdě přes Třebovou. Umím si představit i takovou dohodu vedoucí k možnosti provozu podle českých návěstí. V obecné rovině by bylo třeba samozřejmě aby se na dráhu dostalo co nejvíc nákladu, ale bude-li urputně vzdorovat řešení problému poslední míle nebo bude-li trvat na tom že se zátěž vozí přes Majlont, tak to půjde dost zle. Tady je pár možností jak ten problém řešit, otázka je jak to udělat a jestli se tím zabývá někdo kdo má na to prostředky, nebo ne. Ano, také mám pocit že to zase skončí nějakým průšvihem. Přitom takových vrabců v hrsti by u nás bylo asi víc, napadá mne třeba koridor z Prosenice do Hranic, nebo vůbec jenom úsek Drahotuše - Hranice, kde po zavedení pravostranného provozu je přesmyk skoro k ničemu, pokud by se v trase starého mostu postavila jeho moderní kopie, je z toho bezkolizní odbočení. tratě na Valmez. Nebo možná bychom našli nějaké podobné jednokoljeky jako je naše Břeclav - Znojmo, kde by menší úpravy mohly pomoci s kapacitou, pokud by se na nich udělaly nějaké změny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 1-2019 |
O tom stavebním řízení nic nevím, ale Vechtrovna sousedí s pozemkem stavby a pochybuji, že by je Drážní úřad nezahrnul mezi účastníky řízení, zejména když doporučuje veřejnou vyhláškou. A pokud účastníci řízení neuplatnili námitky před vydáním stavebního povolení, těžko se něčeho mohou nyní dovolávat. Nehledě na skutečnost, že ve stavebním řízení se nepřiblíží k námitkám, které měly nebo mohly být uplatněny v územním řízení. Je ale možné, že stavební povolení nerespektuje územní rozhodnutí, nevím. |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3676 Registrován: 6-2015 |
Pochybuješ sice logicky, nicméně se to opravdu nestalo. Můžeme jen spekulovat, proč tomu tak (ne)bylo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14916 Registrován: 12-2007 |
Skutečně - v rozhodnutí o udělení stavebního povolení nejsou coby účastníci řízení uvedeni vlastníci Vechtrovny, tedy "stavby Troubsko č. p. 128". Až ve vyrozumění o odvoláních už najednou na tom samém místě jsou vlastníci tohoto objektu coby účastníci řízení uvedeni. Pozn. z katastru nemovitostí vyplývá, že všichni čtyři podavatelé odvolání skutečně jsou spoluvlastníky Vechtrovny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14917 Registrován: 12-2007 |
... a jeden ze spolumajitelů Vechtrovny poskytl vyjádření zde (čímž dal za pravdu mj. i mým slovům co do stísněnosti nového nástupiště, které má být vměstnáno mezi traťovou kolej a objekt vechtrovny): Dobrý den všem, ačkoli nejsem příznivcem této formy komunikace, pokusím se z pozice spolumajitele Hospody Vechtrovny co nejstručněji vysvětlit naše pohnutky k legislativnímu postupu, který je v článku víceméně tendenčně komentován… Bezmála 10 let (od podzimu 2010) jsme v periodickém kontaktu se zpracovatelem dokumentace „Elektrizace tratě …“ – společností SUDOP. Už při první konzultaci projektu pro územní řízení jsme projektanty upozorňovali na velmi nelogický a technicky, nebojím se napsat, hloupý aspekt řešení zastávky Troubsko, který spočíval (a dodnes, bohužel, spočívá…!!!) ve vyprojektování chodníku po straně přejezdu směrem k St. Lískovci a z toho plynoucímu přesunu obou perónů na tutéž stranu… Každý, kdo jen trochu zná místní situaci, pochopí, že na této straně není místo ani na chodník a ani na peróny. Přitom na opačné straně (směrem do Střelic) je místa na obojí habaděj…(!) Zpočátku se projektanti vymlouvali, že změnu nelze provést kvůli obci, na dalších schůzkách, že kvůli Policii ČR, pak kvůli Sdružení Voda a tak to šlo na všech konzultacích, které SUDOP s námi nepravidelně svolával. Takže celá situace dospěla po všech těch letech do fáze, kdy projektanti tvrdošíjně trvali na svém nesmyslném řešení, které je pro uživatele zastávky vyloženě nebezpečné (např. perón o tak malé šířce, že projíždějící rychlík ohrozí zde čekající občany oproti stávající pozici perónu o možnostech šířky tanečního parketu), navíc zcela bezostyšně zasahuje do objektu Vechtrovny (výsledkem zásahu do tohoto krásného objektu z roku 1855 by byl hnus, za který by se naše generace musela před dějinami stydět) a zejména bezprecentně zasahuje do stavby a pozemku v soukromém vlastnictví…!!! Tento problém se SUDOP rozhodl řešit nikoliv předěláním dokumentace (v úvodní fázi jde tak o dvoudenní práci jednoho člověka), nýbrž arogantním a naprosto nezákonným zatajením vlastníků Vechtrovny a okolních pozemků (jednoznačných účastníků řízení) v procesu územního i stavebního řízení….!!! Jen náhodou jsme se dozvěděli o probíhajícím stavebním řízení a bohužel nám nezbývá nic jiného, než se zachovat tak, jak jsme se zachovali… Kromě výše popsaného „řešení“ nástupišť a chodníku bych zde mohl hovořit i o jiných neuvěřitelných navržených úpravách – např. zvýšení nivelety kolejí o cca 70 cm místo jednoduchého „ztlumení“ křivky přiléhající silnice tak, aby se projíždějící autobus „neuhodil“ o podvozek. Problém je možná v tom, že navržená akce bude stát cca miliardu, druhé jen milion… Panečku, to by bylo opravených vechtroven, malých nádraží a třeba zrepasovaných parních lokomotiv…!!! Všichni spoluvlastníci Vechtrovny jsme velkými příznivci železnice, kterou preferujeme nad nesmyslným objemem dopravy silniční – zejména nákladní… Jde nám ale především o to, aby se věci děly logicky a smysluplně a zejména právním způsobem. Legislativních kulišáren a arogantního přehlížení jsme si přece všichni užili v minulost až až. Věřím, že rozumní a obecně vnímáví lidé, kteří mají smysl pro spravedlnost, nás pochopí… |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 1-2019 |
Opravdu to vypadá na opomenuté účastníky stavebního řízení. Nicméně se obávám, že námitky typu polohy nástupiště a nivelety tratě patří do územního řízení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 7-2017 |
850015 - ad) prehistorický patrák... Autoři brožury "130 let Brněnsko-rosické uhelné dráhy a Lokomotivního depa Brno a historie vzniku brněnského železničního uzlu" z roku 1986 tuto informaci už znají a na stranách 20, 21 a 25 otiskují úryvek (bohužel v seznamu literatury není u knihy K. Dvořáka "Ze staré Třebíče" uveden nakladatel a rok vydání knihy - já jsem si tedy nyní dodatečně "vygooglil", že pochází z roku 1940). Konkrétně ve 2. kapitole (zpracovali Růžena Bergerová a Ing. Vlastimil Kotoul) se to komentuje: ...další významnou raritou byl patrový osobní vagón, tehdy zvaný "Imperiál". Nepodařilo se nám opatřit jeho fotografii. Na zadní straně této vzpomínkové brožury uvádíme rekonstruovanou kresbu a zde jeho schématický nákres z knihy "Geschichte der Eisenbahnen". No a vývoj názoru na tuto informaci dokumentuje o 20 let později další výroční publikace - Butschek a kol.: 150 let železnice z Brna do Zastávky, kde na str. 43-44 se uvádí přehled parku vozů Brněnsko-rosické dráhy jak nákladních, tak osobních: V této souvislosti nelze nezmínit údaj uváděný Miroslavem Štěpánem, že BRE používala jednoposchoďové osobní vozy. Pátraní po původu této informace vede ke knize Karla Dvořáka "Ze staré Třebíče", kde se tato rarita objevuje ve vyprávění pamětníka: [uvedena příslušná citace z knihy]. I když další vyprávění obsahuje řadu nepřesností a jedná se o osobní vzpomínky z doby o deset či dvacet let mladší, doplněné převzatými staršími údaji, popis patrového vozu je poměrně věrohodný. Přesto však z uvedených údajů výročních zpráv o osobních vozech BRE je zřejmé, že v období 1856 - 1870 takový vůz u BRE neexistoval. Navíc vozy tohoto typu se objevily na našich tratích - zcela výjimečně - teprve v pozdější době. Svědčí o tom například zpráva v Brünner Zeitung z roku 1868 o zavedení patrových vozů pro sto cestujících v Dánsku. O rok později se takový vůz poprvé objevil na rakouských železnicích: "16. května 1869", psaly noviny, "byl na innsbruckém nádraží k vidění v Paříži postavený vůz nové konstrukce se dvěma patry. Vůz o hmotnosti 10 tun má 78 míst I., II. a III. třídy. 17. května projel brennerskou tratí a komise posuzovala jeho chování v ostrých obloucích. Vůz je určen pro Turín, kde se bude zkoušet na krátkých úsecích." Je možné, že vůz podobné konstrukce (pro nějž se používalo francouzské označení "Impérial") zkoušela nebo používala StEG po roce 1884, kdy prodloužila trať bývalé BRE ze Zastávky přes Třebíč do Okříšek. Tož tak. Opět se potvrzuje, že vzpomínky nám vytvoří často pěkný guláš... |
Mauricio
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9439 Registrován: 4-2005 |
To je zase příspěvků... Tedy obsah toho odvolání ve stručnosti asi takto: ...odvolání. Rozhodnutí, jímž stavební úřad vydal stavební povolení, shledávám nezákonným, neboť 1) stavební úřad nedostál své povinnosti vymezit řádně okruh stavbou dráhy přímo dotčených účastníků, čímž došlo k poškození práv odvolatele 2) stavební úřad porušil právo na spravedlivý proces, když svým postupem v době mimořádných opatření neumožnil odvolateli realizovat jeho právo na seznámení se s podklady před jeho vydáním, 3) stavební úřad nesprávně právně posoudil naplnění podmínek ustanovení § 184a odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řadu, ve zněni pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), příslušná část odůvodnění rozhodnutí je stižena nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů. Což by člověk i věděl, kdyby DÚ zveřejnil všechny 4 námitky - což nějak "opomenul". (Příspěvek byl editován uživatelem Mauricio.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4299 Registrován: 5-2004 |
Vidíš to, tady vidím jistou podobnost mezi Vodou z Tetčic a pivem z Troubska, pán z Tetčic se první tři roky soudil právě o to, aby ho (resp. jeho spolek) uznali jako účastníka řízení. Zahrnout ho tam rovnou, mohli si ty tři roky ušetřit. Holt lekci, kterou si prošli na stavebním úřadě v Rosicích, odignorovali právě na Drážním úřadě, kam se povolování dopravních staveb přesunulo právě proto, aby se tyhle chyby neděly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4300 Registrován: 5-2004 |
Jinak na zdopravy se pod článkem objevilo vyjádření jednoho ze spolumajitelů Vechtrovny, hodím to sem celé: Petr Řehořka: "Dobrý den všem, ačkoli nejsem příznivcem této formy komunikace, pokusím se z pozice spolumajitele Hospody Vechtrovny co nejstručněji vysvětlit naše pohnutky k legislativnímu postupu, který je v článku víceméně tendenčně komentován… Bezmála 10 let (od podzimu 2010) jsme v periodickém kontaktu se zpracovatelem dokumentace „Elektrizace tratě …“ – společností SUDOP. Už při první konzultaci projektu pro územní řízení jsme projektanty upozorňovali na velmi nelogický a technicky, nebojím se napsat, hloupý aspekt řešení zastávky Troubsko, který spočíval (a dodnes, bohužel, spočívá…!!!) ve vyprojektování chodníku po straně přejezdu směrem k St. Lískovci a z toho plynoucímu přesunu obou perónů na tutéž stranu… Každý, kdo jen trochu zná místní situaci, pochopí, že na této straně není místo ani na chodník a ani na peróny. Přitom na opačné straně (směrem do Střelic) je místa na obojí habaděj…(!) Zpočátku se projektanti vymlouvali, že změnu nelze provést kvůli obci, na dalších schůzkách, že kvůli Policii ČR, pak kvůli Sdružení Voda a tak to šlo na všech konzultacích, které SUDOP s námi nepravidelně svolával. Takže celá situace dospěla po všech těch letech do fáze, kdy projektanti tvrdošíjně trvali na svém nesmyslném řešení, které je pro uživatele zastávky vyloženě nebezpečné (např. perón o tak malé šířce, že projíždějící rychlík ohrozí zde čekající občany oproti stávající pozici perónu o možnostech šířky tanečního parketu), navíc zcela bezostyšně zasahuje do objektu Vechtrovny (výsledkem zásahu do tohoto krásného objektu z roku 1855 by byl hnus, za který by se naše generace musela před dějinami stydět) a zejména bezprecentně zasahuje do stavby a pozemku v soukromém vlastnictví…!!! Tento problém se SUDOP rozhodl řešit nikoliv předěláním dokumentace (v úvodní fázi jde tak o dvoudenní práci jednoho člověka), nýbrž arogantním a naprosto nezákonným zatajením vlastníků Vechtrovny a okolních pozemků (jednoznačných účastníků řízení) v procesu územního i stavebního řízení….!!! Jen náhodou jsme se dozvěděli o probíhajícím stavebním řízení a bohužel nám nezbývá nic jiného, než se zachovat tak, jak jsme se zachovali… Kromě výše popsaného „řešení“ nástupišť a chodníku bych zde mohl hovořit i o jiných neuvěřitelných navržených úpravách – např. zvýšení nivelety kolejí o cca 70 cm místo jednoduchého „ztlumení“ křivky přiléhající silnice tak, aby se projíždějící autobus „neuhodil“ o podvozek. Problém je možná v tom, že navržená akce bude stát cca miliardu, druhé jen milion… Panečku, to by bylo opravených vechtroven, malých nádraží a třeba zrepasovaných parních lokomotiv…!!! Všichni spoluvlastníci Vechtrovny jsme velkými příznivci železnice, kterou preferujeme nad nesmyslným objemem dopravy silniční – zejména nákladní… Jde nám ale především o to, aby se věci děly logicky a smysluplně a zejména právním způsobem. Legislativních kulišáren a arogantního přehlížení jsme si přece všichni užili v minulost až až. Věřím, že rozumní a obecně vnímáví lidé, kteří mají smysl pro spravedlnost, nás pochopí…" |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1197 Registrován: 6-2006 |
Ale Mlho... To už udělal David před více než 24 hodinami. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4301 Registrován: 5-2004 |
Stane se, no. Tak pardon za spam. |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3685 Registrován: 6-2015 |
Kolik že Davidů ještě máme v záloze? (Příspěvek byl editován uživatelem Pajzák.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5977 Registrován: 12-2004 |
Ještě David Krejčí a David Pastrňák. Bez cyklovlaku do Břežan to je stejně jedno.... |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3686 Registrován: 6-2015 |
Mutěnka to vyřeší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1741 Registrován: 12-2007 |
Oukej, oukej, ale prostě mě štve, že tahle stavba se pořád ne a ne zrealizovat Jinak, kdo by dnes chtěl fotit, tak by mělo jet PKP se dvěma brejlovcema z Grešla do Hrušek. Vyjet by to asi mohlo v brzké době, a v Břeclavi kolem poledne...víc ale zatím nevím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 399 Registrován: 8-2010 |
Brejlovci stojí v Hrušovanech do konce výluky na Břeclav a ještě jednou otočí do Grešla foceno mobilem průjezd Olbramkostelem
herkules2016l
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1742 Registrován: 12-2007 |
Herkules: jojo, stojí tu i ODC a taky čekají, navíc by ze Znojma ještě měla jet jedna 740 pro vlak do Břeclavi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 401 Registrován: 8-2010 |
z Břeclavi ted 740 741-4 MBM rail do Mor.Budějovic, Ze Znojma brejlovci PKP do Grešla pro vlak a zítra BF Logistik 742 616-6 do Jaroměřic na nakládku
herkules2016l
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1270 Registrován: 5-2007 |
Herkules2016l: Teda tomu říkám provoz
749 018-8 749 051-9 749 107-9 749 121-0 749 243-2 751 050-6 751 053-0 751 103-3 751 106-6 751 142-1 ... stroje z LD Jihlava
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 988 Registrován: 10-2009 |
Nevyjadřuji se, protože problematiku moc nesleduji, jen poukazuji na "zajímavý", dle mého názoru nic neříkající (po přečtení předchozí diskuze zde na dané téma), článek: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/upravy-trati-do-strelic-k omplikuji-odvolani-architekt-brani-hospodu-20200415.html?utm_sour ce=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu (Příspěvek byl editován uživatelem Prdík83.)
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
Mauricio
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9441 Registrován: 4-2005 |
Už ten nadpis mě poněkud zvedl ze židle. No, je to trochu sólo hra jednoho ze spolumajitelů, dávat rozhovory. Mohl by mi někdo prosím ten článek sem okopírovat celý? AdBlock vypínat kvůli brněnskému deníku nebudu a předplácet si ho už vůbec nebudu... Díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14919 Registrován: 12-2007 |
Kromě tendenčního nadpisu tam je mj. jen nepřímo (nikoliv výslovně, aby čtenáři mohli mít jasno, kde je hlavní problém) uvedeno, že vlastníci objektu nebyli zahrnuti do stavebního řízení. Dalšími nekorektními údaji jsou: - rychlost až 120 km/h (nelze nad 100 km/h do doby instalace ETCS, která však není součástí projektu) - údaj o tom, že stavba měla začít za několik týdnů (dle plánu výluk sice ano, ale další "zdržení" by i bez této události mohla nastat vlivem odvolání některého z uchazečů výběrového řízení na zhotovitele) - údaj o nově vzniklém bezbariérovém nástupišti v zast. Střelice dolní coby benefitu této stavební akce (ve skutečnosti je v této zast. bezbariérové nástupiště již od počátku existence této zastávky, tj. od 2. poloviny roku 1998) --------------------------------------- Chtějí zachránit hospodu, tak zdržují rekonstrukci trati z Brna do Střelic Rychlostí až 120 kilometrů v hodině projedou v budoucnu vlaky mezi Brnem a Zastávkou. Elektrifikace prvního úseku trati z krajského města do Střelic se však komplikuje. Proti nedávno vydanému stavebnímu povolení se totiž čtyři účastníci řízení odvolali. Jedním z nich je i architekt Marek Tichý ze Želešic. „Zbytečně se nám chystají ubourat půlku Vechtrovny (hospoda v Troubsku – pozn. red.) a zničit hezké prostředí, které mají lidé rádi,“ řekl. Vadí mu, že s nimi o tom Drážní úřad nejednal. Podle mluvčího Drážního úřadu Martina Nováka k neskončenému řízení nyní nelze říci bližší podrobnosti. „Úřad vyzývá účastníky řízení, aby se k podaným odvoláním vyjádřili ve lhůtě od 24. do 30. dubna,“ uvedla ředitelka územního odboru Olomouc Jarmila Wagnerová. O odvolání rozhodnou úředníci na ministerstvu dopravy. Dělníci měli s pracemi začít už za několik týdnů. Mají trvat jednadvacet měsíců. Možnost posunu stavby připustila i mluvčí Správy železnic Nela Friebová. „Začátek zahájení výstavby po odvolání ale zatím nechceme předjímat,“ sdělila. Současné zastávky Troubsko a Střelice doplní při modernizaci dvě nové: Brno-Starý Lískovec a Ostopovice. „Ve všech vybudujeme nástupiště s bezbariérovým přístupem. Stanice Střelice získá kromě vnějšího nástupiště u výpravní budovy také jedno ostrovní,“ uvedla už dříve Friebová. Modernizaci trati si pochvaluje i společnost Kordis. „Obyvatelé Ostopovic a dolní části Starého Lískovce získají velmi rychlé spojení s centrem Brna,“ zmínil za firmu koordinující dopravu v kraji Květoslav Havlík. Příprava stavby se vleče už léta. Proti byl dříve i spolek Voda z Tetčic. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Mauricio
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9442 Registrován: 4-2005 |
Díky. Je to takové neutrální až negativní. Nic moc, ale od brněnského deníku netřeba čekat zázraky. |
MartinM
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 12-2017 |
David: Vlastníkem objektu je Správa železnic a ta předpokládám účastníkem řízení byla. "Kromě tendenčního nadpisu tam je mj. jen nepřímo (nikoliv výslovně, aby čtenáři mohli mít jasno, kde je hlavní problém) uvedeno, že vlastníci objektu nebyli zahrnuti do stavebního řízení." David: Soutěž už je ukončena, nikdo už se odvolávat nemůže. " - údaj o tom, že stavba měla začít za několik týdnů (dle plánu výluk sice ano, ale další "zdržení" by i bez této události mohla nastat vlivem odvolání některého z uchazečů výběrového řízení na zhotovitele) " David: Přístupový chodník ko koleji směr Třebíč, nesplňuje požadovaný sklon pro bezbariérový přístup. "- údaj o nově vzniklém bezbariérovém nástupišti v zast. Střelice dolní coby benefitu této stavební akce (ve skutečnosti je v této zast. bezbariérové nástupiště již od počátku existence této zastávky, tj. od 2. poloviny roku 1998) " David: To že to není součástí tohoto projektu neznamená, že tam nebude. (Je součástí stavby ETCS v uzlu Brno)"- rychlost až 120 km/h (nelze nad 100 km/h do doby instalace ETCS, která však není součástí projektu) " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14921 Registrován: 12-2007 |
Vlastníkem objektu je Správa železnic Nikoliv. Soutěž už je ukončena, nikdo už se odvolávat nemůže. O. K., tím pádem neposkytuje přesné údaje sama SŽDC, když tvrdí, že "probíhá vyhodnocování". (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
MartinM
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 12-2017 |
OK koukal jsem na vlastníka pozemku a nenapadlo mě že budova má jiného vlastníka. |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3688 Registrován: 6-2015 |
David: To se píše kde? Já ten odstavec chápu tak, že bezbariérová nástupiště vzniknou na vyjmenovaných nádražích. O Střelicích-dolním se tam nikde nepíše."- údaj o nově vzniklém bezbariérovém nástupišti v zast. Střelice dolní coby benefitu této stavební akce (ve skutečnosti je v této zast. bezbariérové nástupiště již od počátku existence této zastávky, tj. od 2. poloviny roku 1998) " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14924 Registrován: 12-2007 |
Současné zastávky Troubsko a Střelice doplní při modernizaci dvě nové: Brno-Starý Lískovec a Ostopovice. „Ve všech vybudujeme nástupiště s bezbariérovým přístupem. Pokud by byly myšleny jen poslední dvě jmenované, pak by: - bylo vhodnější použití slova "obou" a ne "všech" - informace nebyla pravdivá v případě Troubska, kde z bariérového nástupiště vznikne bezbariérové Přístupový chodník ko koleji směr Třebíč, nesplňuje požadovaný sklon pro bezbariérový přístup. O. K., tím pádem jde o změnu oproti dokumentaci předložené občanům při územním řízení na jaře 2015, kde žádná úprava rampy v zast. Střelice dolní nebyla; předmětem prací tam měla být pouze "demontáž a montáž nástupiště": |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3692 Registrován: 6-2015 |
Myslel jsem všechny čtyři ve větě jmenované, tedy St. Lískovec, Ostopovice, Troubsko a Střelice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14926 Registrován: 12-2007 |
Aha. (Automaticky jsem z kontextu pochopil, že "střelická zastávka" = zast. Střelice dolní) V takovém případě by zase nesedělo zařazení žst. Střelice coby "zastávku" (do "řady" spolu s Troubskem, Ostopovicemi a Starým Lískovcem) + vůbec opomenutí existence zastávky Střelice dolní (a zmínění úpravy jejího přístupu). |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3694 Registrován: 6-2015 |
Kdoví, co tím je vlastně myšleno. Já jsem zase neuvažoval, že by v takto divném článku bylo rozlišováno mezi zastávkou a stanicí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 735 Registrován: 8-2017 |
Tak mne napadá, kdy došlo k prodeji nemovitosti? Jedno z možných vysvětlení by mohlo být že k němu došlo někdy v průběhu všech těch řízení? Takže na začátku celé anabáze ten domek byl ve vlastnictví SŽDC, ale dnes už není a někdo zapomenul aktualizovat seznam dotčených. Při tom co se kolem té tratě dělo bych tomu celkem i věřil. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1203 Registrován: 6-2006 |
Ta hospoda funguje od roku 2016 a prodávala se nejméně 2 roky před otevřením. |
Mauricio
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9443 Registrován: 4-2005 |
Cca 10 let zpět, nevím přesně, můžu samozřejmě zjistit... (Příspěvek byl editován uživatelem Mauricio.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 2-2020 |
V Hruskach je přichystán City Rail se 40 vozy Eccorail s Herkulem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 262 Registrován: 7-2016 |
Petr_ZN nevíš v kolik to cca vyjede ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 2-2020 |
Už je u Novosedel, za chvíli Hrusovany, jedou svižně) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 263 Registrován: 7-2016 |
Petr_ZN: škoda jsem z Mikulova fotku bys neměl ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 651 Registrován: 5-2013 |
Na webu DÚ je už vyvěšené diskutované odvolání na stavbu "Elektrizace trati vč. PEÚ Brno – Zastávka u Brna, 1. etapa". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14932 Registrován: 12-2007 |
To není žádné "diskutované odvolání" ze čtyř zmiňovaných. To je páté odvolání (p. Řehořky) nad rámec těch čtyř, dříve podaných (od p. Kociána, Martinů, Raka a Tichého; jejich odvolání nadále zveřejněna nejsou). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 653 Registrován: 5-2013 |
Aha, dík za opravu. Ta čtyři předchozí odvolání mají na webu tady. |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3702 Registrován: 6-2015 |
Hm, moc hezké. Jestli tohle lze nazvat opomenutím, bych se dost divil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 834 Registrován: 6-2005 |
Těsně před vstupem do EU se zvyšovaly počty "pašeráků" do bezcelní zóny mezi Hevlínem a Laa an der Thaya, takže určitý čas jezdily mezi Hrušovanami n. Jev. a Hevlínem dokonce 810 posílené o přívěsný vůz. Jeho "objíždění" v Hevlíně se pak řešilo "ručním posunem" přívěsného vozu, jak dokládá fotka. 1. várka snímků je z 21. 2. 2004: Další zimní snímky jsou z 3. 3. 2004 dokládající velký zájem cestujících o levné nákupy: A na závěr zajímavé setkání prototypů v Hrušovanech n. Jev. rovněž 3. 3. 2004:
Trance 4 ever www.mixcloud.com/LubosNovak
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 10-2013 |
471015:to nemá chybu.Děkuji za vzpomínku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 2-2020 |
Aktuálně Pn s vozy na obilí na vlecku do Budějovic před Mikulovem 📸 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1420 Registrován: 9-2008 |
Petr ZN:Odklonová vozba přes Břeclav.Po výluce v Okříškách už opět přes Jihlavu.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě o.s.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 2-2020 |
Ano přesně tak, ucelenka trasovana z Děčína. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2844 Registrován: 9-2003 |
V 11.06 odjel ze Znojma směr Břeclav náklad v čele se 730.639, na háku cca 20 polských Easů se dřevem, na postrku modrá 740.
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3684 Registrován: 6-2007 |
19 jich bylo a 740 byla 740.741. z Hrušek Lv do Jaroměřic pro druhou polovinu a odpoledne opět do Hrušek |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 392 Registrován: 8-2012 |
Vojtag: Obě mašiny zpět do Jaroměřic? A rámcové časy by prosím nebyly? Díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3685 Registrován: 6-2007 |
Teď čekáme v Mikulově s tím Lv, v Jaroměřicích se složí hotový vlak a hurá zpět. Časy ani moc ne, těžko říct kdy tam dojedeme a za jak dlouho vyrazíme. Asi po páté bych tipl odjezd z Jaroměřic |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 393 Registrován: 8-2012 |
Chápu, moc díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14997 Registrován: 12-2007 |
Sestava je kompletní , odvolání proti stavebnímu povolení na “Elektrizace trati vč. PEÚ Brno – Zastávka u Brna, 1. etapa“ podal i šestý ze spolumajitelů Vechtrovny, viz https://www.ducr.cz/cs/uredni-deska?view=detail&id=1497 (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1791 Registrován: 10-2012 |
David: "odvolání proti stavebnímu povolení na “Elektrizace trati vč. PEÚ Brno – Zastávka u Brna, 1. etapa“ podal i šestý ze spolumajitelů Vechtrovny, " Pro SŽ z toho plyne jasné poučení. Podobné objekty nikdy neprodávat, pouze bourat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7505 Registrován: 12-2011 |
A co třeba řádně vypořádat dokumentaci, aby nedošlo k nastalé situaci? S tím je ale moc práce...
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1744 Registrován: 12-2007 |
intelpetr: trošku jsem se do toho podíval a jaksi chyba není úplně na straně Správy železnic, tak jak se nájemci snaží tvrdit. Až se to rozsekne, tak kdyžtak napíšu víc, diskuzní fórum není vhodný místo k řešení takových věcí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 6-2005 |
Kdo chce zavzpomínat na krátkou epizodu nasazení "Marfuš", může v tomto odkazu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 857 Registrován: 10-2007 |
Marfuše v roce 2005 jezdily nejen na Jihlavu, ale taky na Vláře - odkaz na fotky
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|