Diskuse » Železnice » GVD platný a připravovaný » Archiv diskuse GVD platný a připravovaný do 19. 6. 2020

Archiv diskuse GVD platný a připravovaný do 19. 6. 2020

autor	příspěvek
Ahmad_Šáh_Masúd	Středa, 17. června 2020 - 11:21:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1181 Registrován: 6-2019	Nojo, ale když se nám významná část projektů bimcá kolem limitní hodnoty 5 % VVP tak to bohužel také znamená, že to může velkou část investic poslat do zadele (jiný pohled na to samé). doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
David_jaša	Středa, 17. června 2020 - 12:07:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4358 Registrován: 5-2004	M250.0: "To je spíš výjimečný případ, většinou to dopadne přesně naopak lámáním ramen. Viz třeba ten Lichkov (dnes vyřešeno nezávislou trakcí), a v plánu jsou další - Zastávka, Kladno, Frenštát." Ad Zastávka - revitalizace dalších úseků 240 západně od Zastávky jsou prý pojaté jako PEÚ, takže když bude hotové Brno-Zastávka, měla by elektrizace dál do Jihlavy být jen ono káemovské zapíchání sloupů do už připravených míst a natažení špagátu.
T_._H_.	Středa, 17. června 2020 - 12:10:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12016 Registrován: 8-2012	rozdíl ceny ... je vcelku malý Dvacet dva procent (zmiňováno jinde) považujete za "vcelku malý" rozdíl? S váma bych teda chtěl obchodovat... 電車オタク
M_g	Středa, 17. června 2020 - 12:48:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1229 Registrován: 6-2006	Obávám se, že bude považovat 22 procent za "vcelku malý" rozdíl jen v případě, že bude tento rozdíl přijímat.
Tantin27	Středa, 17. června 2020 - 13:14:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2112 Registrován: 7-2017	Z hlediska státu, s ohledem na to, že tam posléze bude jezdit doprava v objednávce, jsou důležité i provozní úspory (ušetření vozidla, protože přímé zajíždění) a nižší provozní náklady u elektrických vozidel. Takže těch 22 % se může vrátit celkem rychle, ale závisí na mnoha faktorech. Někde se to fakt nevyplatí.
mot	Středa, 17. června 2020 - 14:04:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2501 Registrován: 7-2017	Odpadne palivové a v podstatě i olejové hospodářství. Ono to není jenom o tom, mít někde nějakou nádrž. Dnes je spousta cirátů kvůli ev. ropné havárii, požáru, manipulacích....
T_._H_.	Středa, 17. června 2020 - 14:50:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12017 Registrován: 8-2012	Takže těch 22 % se může vrátit celkem rychle Těch 22% se nevrátí NIKDY. Chápu, že "elektrizace sníží náklady" je neotřesitelné dogma, ale už to tu bylo několikrát celkem dobře dokázáno. 電車オタク
Wagon	Středa, 17. června 2020 - 15:03:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3933 Registrován: 12-2007	Při zaokrouhlení na stovky obyvatel, mají Hustopeče 6000 obyvatel, Rakvice 2200 a Ladná 1300 obyvatel. Tzn. Rakvice s Ladnou, které doplatí na to, že nebudou mít přímé spojení s Brnem, mají celkem 3500 obyvatel, zatímco Hustopeče mají 6000 obyvatel, tedy mnohem více než Rakvice s Ladnou dohromady.
Ahmad_Šáh_Masúd	Středa, 17. června 2020 - 15:05:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1182 Registrován: 6-2019	"elektrizace sníží náklady" je neotřesitelné dogma, Nejen dogma - to je prostá lež, protože náklady jsou furt náklady a ty se prostě navýší nejen o tu elektrizaci, ale i o PEÚ, tedy o úpravy, které při prosté modernizace bez drátů nejsou nutné. doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
Tantin27	Středa, 17. června 2020 - 15:25:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2113 Registrován: 7-2017	T_._H_.: "Takže těch 22 % se může vrátit celkem rychle Těch 22% se nevrátí NIKDY. Chápu, že "elektrizace sníží náklady" je neotřesitelné dogma, ale už to tu bylo několikrát celkem dobře dokázáno." Píšu MŮŽE, ne vrátí. Ten kondicionál tam není bez důvodu. Nemáte k tomu něco učenějšího než diskusní příspěvek? Nevěřím, že jezdit 160 km/h v dieslu by vyšlo lépe než elektrika. Stejně tak nevěřím, že nákup 2 nových vozidel navíc s mizernými proběhy na různé cancourky vyjde lépe, než ta elektrizace. A nebo jsem místní diskusi nepochopil?
Ahmad_Šáh_Masúd	Středa, 17. června 2020 - 15:43:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1183 Registrován: 6-2019	Může je sloveso nedokonavé, nikoliv kondicionál. Čemu věříte nebo ne je naprosto irelevantní, diskuse je o míře efektivity investic. Na to jsou stanovené metody a postupy, aby to bylo vůbec možné vzájemně srovnávat. 160 km/h je hezký podsuv v diskuzi, kde se řeší elektrizace megapolis Králíky nebo kruciálního městyse Heřmanova Huť. Tam se fakt 160 nebude jezdit nikdy, to vám mohu garantovat. To si myslí jen určití jedinci, kteří to moc nepobrali a navrhují přeložky na 160 tam, kde se žádné přínosy nahnat nedají. doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
Tantin27	Středa, 17. června 2020 - 16:18:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2114 Registrován: 7-2017	Ahmad_Šáh_Masúd: "Může je sloveso nedokonavé, nikoliv kondicionál. " Připomínka akceptována, máte pravdu. Ahmad_Šáh_Masúd: "Na to jsou stanovené metody a postupy, aby to bylo vůbec možné vzájemně srovnávat. " Všechny ty metody jsou ale závislé na tom, co tam kdo nasype jako vstupní data. Když se „zapomíná“ na nákladní vlaky nebo na RGJ (zdravím do tématu ŽUB) , aby vyšla ta „správná“ varianta Ac, tak co si o tom mám myslet? Ahmad_Šáh_Masúd: "160 km/h je hezký podsuv v diskuzi, kde se řeší elektrizace megapolis Králíky nebo kruciálního městyse Heřmanova Huť. Tam se fakt 160 nebude jezdit nikdy, to vám mohu garantovat. To si myslí jen určití jedinci, kteří to moc nepobrali a navrhují přeložky na 160 tam, kde se žádné přínosy nahnat nedají. " Ta Heřmanka vychází z toho, že bude možné tam prodloužit už existující rameno s minimálními náklady. Spojení s přestupem není příliš atraktivní, navíc to znamená řešit obměnu (v Plzni nebudou vozidla řad 81X již moc dlouho vítána, s vyjímkou opravdu lokálek, což ale není případ příměsta v podobě Heřmanky) vozidel s výkonem pár km. Z celkového hlediska se tak z hlediska cestujích jedná o optimální řešení. Za 10 let snad bude možné toto řešit parcinálními jednotkami – Bezdružice–Pňovany aku, Pňovany–Plzeň–Ejpovice/Chrást u Plzně pod dráty a Ejpovice/Chrást u Plzně–Radnice aku.
Tomáš_záruba	Středa, 17. června 2020 - 16:20:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3660 Registrován: 5-2002	AŠM: náklady a ty se prostě navýší nejen o tu elektrizaci, ale i o PEÚ, tedy o úpravy, které při prosté modernizace bez drátů nejsou nutné Zkusíte je vyjmenovat (myšleno ty nad rámec cyklu obnovy)? K ostatnímu probíranému se vrátím za pár dnů, teď není čas. Tak snad zatím zpět k tématu GVD: Praha - Split
M250.0	Středa, 17. června 2020 - 16:22:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1780 Registrován: 8-2017	Zdeněk102: Pro koho bude mít přímý vlak větší přínos a kdo jej víc využije? Cestující z Hustopeč (a okolí) nebo cestující z Rakvic + Ladné? A co třeba cestující do Břeclavi a trs? Problém Hustopeč je ve zvolené koncepci, která velký potenciál elektrifikace trati dokonale zabíjí. (Nepočítá s rychlíkovýma Os do Hustopeč, nejsou přestupy na R13..[crazy]) Není rychlíkový Os trochu oxymorón? Pro Hustopeče by byla logická vazba na R13, ale na tu nejsou dráty potřeba. Dva rychlé vlaky za hodiny mezi Brnem a Šakvicemi mi přijdou trochu příliš. David_jaša: Ad Zastávka - revitalizace dalších úseků 240 západně od Zastávky jsou prý pojaté jako PEÚ, takže když bude hotové Brno-Zastávka, měla by elektrizace dál do Jihlavy být jen ono káemovské zapíchání sloupů do už připravených míst a natažení špagátu. Nad sypanými peróny a elektromechanikou ve Studenci. Wagon: Jenže pokud skutečně bude realizován koncept dle návrhu, tak na tom Rakvice a Ladná paradoxně naopak vydělají, protože místo dosavadních 48-51 minut z Brna to bude trvat do Rakvic byť s přestupem 36 minut, zatímco do Hustopečí to bude místo dnešních 35-37 minut 38-44 minut.
Wagon	Středa, 17. června 2020 - 17:03:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3935 Registrován: 12-2007	M250.0: Vždy záleží na tom, čemu dají cestující přednost. Myslím, že řada z nich raději cestuje přímými vlaky než rychlejšími vlaky s přestupem, protože každý přestup je určité nepohodlí. Takže obyvatelé Hustopečí se asi nebudou zlobit, když k nim pojede přímý vlak a to nejenom ve všední dny, ale celý týden, který pojede o 1 - 7 minut déle.
Wagon	Středa, 17. června 2020 - 17:07:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3936 Registrován: 12-2007	Tomáš Záruba: Tak jestliže RegioJet plánuje přímé vlaky Praha - Rijeka, a nyní budou i Praha - Split, tak by třeba České dráhy mohly naplánovat přímé vlaky Praha - Ploče (nevím, jestli je trať sjízdná), nebo Praha - Bar.
Mirek_Zv.	Středa, 17. června 2020 - 17:19:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 555 Registrován: 9-2015	>> Ahmad Šáh: Může je sloveso nedokonavé Ty dobrý češtin ! Aneb, mlčeti zlato..
Mirek_Zv.	Středa, 17. června 2020 - 17:37:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 556 Registrován: 9-2015	Wagon: Praha-Bar Dá se tam teď vůbec někudy Srbskem od maďarské hranice projet? Jinak je zajímavé, že nezmiňujete Praha-Soluň, což je s těmi jugo destinacemi zcela srovnatelné. Možná 31 let po revoluci ještě trochu pozůstatek lido-demo optiky? Aneb .. z Brna do Vídně po koleji to trvá celý rok.. Já teda upřímně v plusovou ekonomiku Splitu, Baru ani Soluně nevěřím, na druhou stranu kdyby Jančura rozjel tu Šoluň, to by byl šotoušský husarský počin 1.kategorie - a tipnul bych to na 2. ztrátové roky, ale později super byznys, až by se to Srbové a Maďaři naučili používat.
T_._H_.	Středa, 17. června 2020 - 17:43:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12018 Registrován: 8-2012	Píšu MŮŽE, ne vrátí. Ten kondicionál tam není bez důvodu Píšu, že NIKDY. Krom toho, může není kondicionál. Nemáte k tomu něco učenějšího než diskusní příspěvek? Mám, ale už to tu bylo prezentováno (nikoli z mé strany) několikrát a je to očividně házení hrachu na zeď. Nicméně zkuste třeba startovní úvahu na téma "proč není v USA železniční doprava elektrifikována" (tam je to v nákladní dopravě čistý byznys a co se "vrátí", do toho se investuje). Nevěřím, že Domníval jsem se, že vy máte něco učenějšího - a přitom jde akorát o víru... Na to jsou stanovené metody a postupy A ty jsou ve vztahu ke skutečné ekonomické efektivnosti prosté woodoo, aby to vyšlo. 電車オタク
Pan_Hloupej	Středa, 17. června 2020 - 18:16:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 367 Registrován: 1-2019	Tomáš_záruba: "K ostatnímu probíranému se vrátím za pár dnů, teď není čas. Tak snad zatím zpět k tématu GVD: Praha - Split" Letos žádné vlaky RegioJetu do Splitu zatím nebudou. Ta žádost na ÚPDI byla podána čistě za účelem vytvoření rezervy. Možná se to změní příští rok. Wagon: "Tomáš Záruba: Tak jestliže RegioJet plánuje přímé vlaky Praha - Rijeka, a nyní budou i Praha - Split, tak by třeba České dráhy mohly naplánovat přímé vlaky Praha - Ploče (nevím, jestli je trať sjízdná), nebo Praha - Bar." Do Ploče se jet dá. Přestože mezi Chorvatskem a Bosnou nejezdí žádné vlaky osobní přepravy, nákladní doprava tam funguje. Určitý problém, který by mohl nastat, je ten, že v Bosně jsou dvě železniční správy, ŽFBH a ŽRS, a bylo by třeba se dohodnout s oběma. Mirek_Zv.: "Dá se tam teď vůbec někudy Srbskem od maďarské hranice projet?" Ne, ale až se dokončí rekonstrukce tratě, tak by to mělo být možné.
Pan_Hloupej	Středa, 17. června 2020 - 18:22:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 368 Registrován: 1-2019	Ještě bych doplnil k případným vlakům Praha - Bar, že jejich zavedení naráží na problém bělehradského železničního uzlu. Vlaky do Baru obvykle jezdí z nádraží Topčider, ostatní vlaky jezdí na nádraží Prokop. Asi by neměl být problém jet v trase Novi Beograd - Prokop - Rakovica, je ale otázka, zda by to bylo akceptovatelné pro srbskou stranu. Problém nádraží Prokop je ten, že po desítkách let výstavby stále není dokončeno a chybí kritická infrastruktura na nádraží i v jeho okolí.
Zdenek102	Středa, 17. června 2020 - 18:59:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 655 Registrován: 2-2011	M250.0: "A co třeba cestující do Břeclavi a trs?" Nevím co je to "trs", ale cestující do Břeclavi mají Rychlíky. M250.0: " Není rychlíkový Os trochu oxymorón? Pro Hustopeče by byla logická vazba na R13, ale na tu nejsou dráty potřeba. Dva rychlé vlaky za hodiny mezi Brnem a Šakvicemi mi přijdou trochu příliš. " Dobrá, nazvu to teda Spěšňákem. Situace je dnes taková, že přímé Os Břeclav - Brno využívají hlavně frekvence mezi Břeclaví -> Rakvicemi a Popicemi-> Brnem. Frekvence Břeclav-Zaječí-Šakvice je už dnes hlavně v rychlících a v osobáku zůstalo jen pár jednotlivců. Těch pár lidí co jede z Rakvic do Brna nestojí zatím moc za řeč. Z návrhu GVD 2021: Spěšňáky budou stavit v Rakvicích, takže tímto budou i Rakvice ve špičce vyřešeny,(= tady bude docela dost velký nárůst cestujících.) no a Ladná, tam se staví jen tak z povinnosti. Takže opravdu nezbyl důvod proč vést všechny naddimenzované osobáky do Břeclavi. Bylo by lepší ty osobáky ukončit v Šakvicích anebo dodrátovat ten kousek a přivést je do nejbližší spádové oblasti (=Hustopeč)? M250.0: " Dva rychlé vlaky za hodiny mezi Brnem a Šakvicemi mi přijdou trochu příliš. " Vám možná, ale frekvence na to ve špičce určitě je. Stejně to k tomuto spěje tak jako tak, protože rychlíky těžce nepobírají. Např.: jednou za hodinu R/Sp Brno(X:36) - Břeclav a do prokladu Brno (X:04-07) - Hustopeče. Na tento vložený Sp by mohl být navázaný v Šakvicích Os směr Břeclav(sólo motorák?) a celá trasa Brno - Šakvice - Hustopeče/Břeclav by tak měla ve špičce rychlý půlhodinový interval. Některé osobáky mají být vedeny ve špičce 4+2vozovým panterem až přijdou panteři pro JMK. Místo toho mohly právě vzniknout tyto vložené Spěšňáky, které nabídnou mnohem větší atraktivitu, zahuštění intervalu ve špičce na půlhodiny a tím už by se D2 dalo konkurovat i pro Hustopeče a okolí. Wagon: "M250.0: Vždy záleží na tom, čemu dají cestující přednost. Myslím, že řada z nich raději cestuje přímými vlaky než rychlejšími vlaky s přestupem, protože každý přestup je určité nepohodlí. Takže obyvatelé Hustopečí se asi nebudou zlobit, když k nim pojede přímý vlak a to nejenom ve všední dny, ale celý týden, který pojede o 1 - 7 minut déle." To je sice pravda, ale neplatí to vždy a zapoměl ste na jednu důležitou věc a to na psychologický efekt. Sem patří počet a délka zastávek, (třeba hnití v Hrušovanech/Vranovicích kvůli průjezdu nadvlaků) a kultura cestování. Právě proto bych s tvrzením, že lidi pojedou raději přímým osobákem velice opatrný, protože je velmi pravděpodobné, že to bude přesně naopak.
Rosťav	Středa, 17. června 2020 - 19:10:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 854 Registrován: 3-2009	Vám možná, ale frekvence na to ve špičce určitě je. Stejně to k tomuto spěje tak jako tak, protože rychlíky těžce nepobírají. Např.: jednou za hodinu R/Sp Brno(X:36) - Břeclav a do prokladu Brno (X:04-07) - Hustopeče. Na tento vložený Sp by mohl být navázaný v Šakvicích Os směr Břeclav(sólo motorák?) a celá trasa Brno - Šakvice - Hustopeče/Břeclav by tak měla ve špičce rychlý půlhodinový interval. To zní dobře, pro cestující ideál (přímo a zároveň velmi rychle) A co s osobáky od Brna? Kam by dojely? Nicméně myslím si, že i navrhovaný koncept (Os ve špičkové půlhodině) dost lidí osloví. Přímost je důležitá a dokáže to i pár minut nahradit (a navíc je tam 30minuotvý takt). Sám mám na cestě do práce 2 přestupy a je to teda nic moc... a ten, kdo vyloženě touží po tom, jet do Šakvic rychlíkem, má pořád možnost dojet pak busem.
Zdenek102	Středa, 17. června 2020 - 19:48:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 656 Registrován: 2-2011	Rosťav: "To zní dobře, pro cestující ideál (přímo a zároveň velmi rychle) A co s osobáky od Brna? Kam by dojely?" Všechny Šakvické Os od Brna do Hustopeč. Myslím to tak, že by ve špičce všechny osobáky (v X:10 z Brna) zastavovaly všude a plnily by ten základ. V Šakvicích by 10 minut počkaly právě na R13 z Brna, a po přestupu cestujících v Šakvicích by dojely do Hustopeč v X:09. V opačném směru podobně. No a do půlhodinového prokladu by jely právě ty přímé Spěšňáky Brno - Šakvice - Hustopeče s návazností na Os do/od Břeclavi, takže efekt pro cestující maximální možný. (Jdu na to podobnou metodou; kdo chce jet přímo do Hustopeč, pojede 59 minut. Kdo chce jet rychle, jednou za hodinu si přestoupí z/na R13 a jednou za hodinu pojede přímo a to max. půl hodiny.) Ono stejně mít v Hustopečích jen 10 minut na obrat u Žďárských Os je docela sebevražda. Už při víc jak 5 minutovém zpoždění, což se občas taky podaří pujde celý slavný koncept do .
Tomáš_záruba	Středa, 17. června 2020 - 20:16:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3662 Registrován: 5-2002	Zdeněk102+Rosťav: No nicméně bych vůbec nejraději viděl model, kdy Sp pojedou z Brna do Hustopečí (takže se jim v důsledku elektrizace vlaky nezpomalí), R nezastaví vůbec nikde (a stahne tak naplno Hodonín, ideálně zároveň vznikne rychlá půlhodina pro Břeclav) a Os zůstane na Břeclav (nejlépe asi "předjetý" tím Sp v Šakvicích).
Orky	Středa, 17. června 2020 - 20:27:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15301 Registrován: 10-2004	Zdenek102: Takže by kraj objednal další vlak do hodiny Brno - Hustopeče navíc?
Bram	Středa, 17. června 2020 - 20:45:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10875 Registrován: 4-2003	T. H.:USA železniční doprava elektrifikována" (tam je to v nákladní dopravě čistý byznys a co se "vrátí", do toho se investuje). Jenže Evropa (ta civilizovaná, kde je rozchod 1435 plus Finsko) elektrizuje, protože má zájem i o rozvoj osobní dopravy a ta by se v motorové trakci realizovala zejména v příměstské dopravě poněkud hůře. Prostě je třeba se smířit s tím, že železnice se v Evropě různě dotuje a je akorát potřeba dohlédnout na to, aby to nebyl úplný provar, protože provar to bude patrně vždy. Jenže když to vezmeme do důsledků, tak těžký provar je třeba čtvrtý koridor od Benešova do Budějovic, vedený krajinou s malým počtem obyvatel a se slabou nákladní dopravou. Je vůbec otázka, zda by taková trať měla v USA možnost přežít do dnešních dnů (asi ano, ale jen v nějaké jednokolejné podobě s minimem výhyben), natož aby na ní někdo vytvářel gigantické dvoukolejné přeložky s elektrizací na rychlost 160 - 200 km/h... Nehledě na to, že dnes můžeme díky elektrizaci alespoň umlčet ty jedince, co mají pochyby o smysluplnosti železnice ve 21. století, alespoň poukazem na ekologii, když ekonomické hledisko selhává...
Zdenek102	Středa, 17. června 2020 - 21:04:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 657 Registrován: 2-2011	Tomáš Záruba: A co Zaječí, Podivín? Víte jaké jsou tam nástupy/výstupy cestujících do/z R13.? Rychlá půlhodina Brno - Břeclav ve špičce už existuje. Zajišťuje ji railjet/slovenské EC a Jančura. Orky: To je otázka. Záleží na tom, na jakých vlacích mají ti posiloví 2vozoví panteři jezdit. Pokud na těch S3 Hustopečských, pak tam ten "vlak" už stejně bude, jen bude spojený se 4vozovkou.(Takže navíc by byl jen fíra+četa.) Takto by právě tito dvouvozoví panteři mohli zajišťovat ten Sp a pokračovat z Brna třeba jako posilové Os do Rájce?? opačně to samé. (Problémem by možná byly 20 minutové prostoje v Brně na hl.n. ve směru od Rájce..) Je víc variant, včetně spojování/rozpojování panterů v Brně nebo v Hrušovanech u Brna.
T_._H_.	Středa, 17. června 2020 - 21:25:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12022 Registrován: 8-2012	elektrizuje, protože má zájem i o rozvoj osobní dopravy a ta by se v motorové trakci realizovala zejména v příměstské dopravě poněkud hůře Ale vždyť v USA se zejména v příměstské dopravě také elektrizuje, také za různých dotací a dohlíží se na to, aby to nebyl úplný provar. To je argumentace mimo téma, ale za mě bylo potřebné řečeno - elektrizace se reálně ekonomicky "nenavrátí" (opačný argument se týkal jen jakési víry, že se může vrátit celkem rychle) a veškeré rádobyekonomické úvahy na toto téma jsou jen porovnáváním lepších a horších "provarů". Přesto nad tím vytváříme jakousi aureolu "moudrých tatíčků" rozhodujících na základě sofistikovaných metod a postupů (v reálu zkušebního přidávání a odebírání bulharských konstant na jednu nebo druhou stranu tak, aby to nakonec vyšlo) o tom, že se to "vyplatí" (šotoušský terminus technicus). dnes můžeme díky elektrizaci alespoň umlčet ty jedince Teď už se bohužel zase dostáváme do oblasti blábolivé argumentace kvůli odvedení pozornosti a na to jsem moc zdatný diskutér, abych tuhle hru hrál. (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..) 電車オタク
M250.0	Středa, 17. června 2020 - 21:33:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1781 Registrován: 8-2017	Zdeněk102: Vám možná, ale frekvence na to ve špičce určitě je. Frekvence pouze z Hustopeč a Šakvic naplní aspoň čtyřvozového pantera? Některé osobáky mají být vedeny ve špičce 4+2vozovým panterem až přijdou panteři pro JMK. Tak potom by bylo optimální v Šakvicích kuplovat. TZ: A co vazby v Zaječí?
Portáš	Středa, 17. června 2020 - 22:05:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 810 Registrován: 1-2014	Tomáš_záruba: "Zdeněk102+Rosťav: No nicméně bych vůbec nejraději viděl model, kdy Sp pojedou z Brna do Hustopečí (takže se jim v důsledku elektrizace vlaky nezpomalí), R nezastaví vůbec nikde (a stahne tak naplno Hodonín, ideálně zároveň vznikne rychlá půlhodina pro Břeclav) a Os zůstane na Břeclav (nejlépe asi "předjetý" tím Sp v Šakvicích)." Že by měla konečně R13 zrychlit a projet do BV bez zastavení, o tom žádná. Myslím si ale, že by měl JMK náhradou zavést Sp, který by stavěl dle potřeb kraje a nedegradoval dálkovou linku, zejména hnitím v Hodoníně. (Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.)
Peva	Středa, 17. června 2020 - 22:29:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1875 Registrován: 5-2002	Pro zvídavé několik postřehů zpoza Louže: Po druhé světové válce všechny velké americké dopravní společnosti řešily problém čím nahradit parní trakci - zda elektrizací tratí + nákupem elektrických lokomotiv (zkušenosti s tím měli, kromě severovýchodního koridoru byla např. v elektrice část "Milwaukee road" skrz Skalisté hory nebo několik uhelných tratí ve Virginii) nebo nákupem dieselelekrických lokomotiv. Výsledek je ve Státech vidět dodnes. K těm USA se dá na internetu dohledat i studie společnosti Conrail z konce sedmdesátých let, kdy tam stáli před obnovou dožívajícího parku elektrických lokomotiv na severovýchodním koridoru (Washington - New York - New Haven + "odbočka" Pensylvania - Harrisburg včetně několika spojovacích či dokonce paralelních tratí). Pevná trakční zařízení přitom měli ve svém vlastnictví (celé to bylo zadrátováno před válkou = elektrická vozba tam měla zdaleka nejlepší startovní pozici). V provozu měli na porovnání od roku 1975 zapůjčeny i dvě nové elektrické lokomotivy od tamních výrobců. Dopadlo to tak, že v roce 1980 odstavili všechny své elektriky, vypnuli proud a smotali dráty nad nákladními kolejemi a od té doby jezdí nákladní doprava čistě v dieselu. V osobní dopravě taky celkem nedávno Amtrak uvažoval o zkapacitnění a elektrizaci tratě na jihovýchod od Washingtonu (m.j. aby vlaky nemusely ve Washingtonu přepřahat). Společnosti CSX, které trať patří, s výstavbou třetí koleje souhlasila (s tím že pak obě společnosti budou používat všechny tři koleje dohromady), ale nesouhlasila s elektrizací, protože jim by nebyla k ničemu (a m.j. i proto, že to znamená napěťové výluky = omezení kapacity dráhy během údržby a oprav). Ve státě Maryland místní dopravce MARC (příměstská osobní doprava) řešil náhradu dosluhujících elektrik AEM tak, že místo nich pro provoz na elektrifikovaném severovýchodním koridoru z Washingtonu objednal nové lokomotivy dieselové. Dokonce i na té indiánské uhelné jednokolejce (Black Mesa and Lake Powell Railroad), která vede pouze z dolu do elektrárny a vozilo se na ní výhradně uhlí (loni tam provoz bohužel skončil) ve chvíli, kdy jim dožívaly jejich původní elektrické lokomotivy E60 vážně uvažovali, že nakoupí několik dieselů a smotají dráty (ačkoli na této trati doslova platilo že "elektřina je" :-)), nakonec však jako levnější řešení nakoupili několik sice cca stejně starých, ale vůbec nejetých elektrických lokomotiv (taky E60) z Mexika (taky zajímavá historie) a dojezdili je. Doporučuji se podívat např. i do Brazílie, jak to tam s elektrizovanými tratěmi (a vozbou) dopadlo po privatizaci dříve státních železnic (nejpozději ve chvíli, kdy bylo potřeba obnovit jak lokomotivní park, tak pevná trakční zařízení, resp. když by do těch pevných trakčních zařízení bylo nutné hrábnout při přerozchodování tratě). Z nových osobních provozů USA stojí za povšimnutí Brightline (Miami - West Palm Beach (- Orlando)), kdy původně státem subvencovaný projekt elektrické "TGV" přešel v soukromý počin a nynější dieselový "wireless" provoz. Ale jsou tam i nemnohé opačné "akce" (ale nevím, z jakých peněz to financovali), v Denveru (společnost RTD) nedávno postavili a uvedli do provozu několik předměstských elektrizovaných tratí a společnost Caltrain (San Francisco - San José) se rozhodla svou trať (dvojkolejka se čtyřkolejnými vložkami pro letmé předjíždění) zadrátovat a objednat od Stadleru patrové KISSy. Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.
Miloš_jonák	Středa, 17. června 2020 - 22:34:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 394 Registrován: 12-2007	Pokud se do BV jelo bez zastavení a odstranilo se čekání v Hodoníně, tak se i pro spojení Brno-Zlín stane R13 velmi luxusní s jízdní dobou cca 75 minut do Otrokovic.
Zdenek102	Středa, 17. června 2020 - 22:42:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 658 Registrován: 2-2011	M250.0: " Frekvence pouze z Hustopeč a Šakvic naplní aspoň čtyřvozového pantera?" Je důležité aby na ten Spěšňák do Hustopeč byl navázaný v Šakvicích Os do Břeclavi. Pak tyto počty budou vyšší o přestupující ze Zaječí/Podivína/Rakvic. Myslím, že zezačátku by dvouvozovka stačila, ale Ono je velice důležité rozmělnit frekvenci z Podivína/Zaječí/Šakvic do Brna právě do těchto vložených Sp, protože v R13 si prostě za normálních okolností bez rezervace nesednete. Ani 2*3vozový panter ve 14:36 z Brna už to nedává. A myšlenka KORDISu narvat všechny cestující z Hustopeč do přímého pseudo zrychleného Osobáku namísto rychlíku je prostě blbě. (Stejně nechápu, kdo vymyslel projíždění Popic a Pouzdřan, když si to ten vlak stejně odstojí ve Vranovicích.) Jel sem takhle osobákem v 15:40 z Brna do Břeclavi... A jaký byl obrat cestujících Šakvicích a Zaječí? Žádný, nenasedla/nevysedla ani noha, liduprázdno. Drtivá většina cestujících z těchto stanic jezdí R-kama a nikdo na žádné Os není zvědavý. M250.0: "Tak potom by bylo optimální v Šakvicích kuplovat. " Příjde na to, co s čím.
Wagon	Středa, 17. června 2020 - 22:54:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3938 Registrován: 12-2007	Peva: No nevím, myslím, že pro řadu příznivců železnice USA nejsou vzorem, a to asi ani pro amerikanofily. Z hlediska veřejné hromadné dopravy je asi pro většinu šotoušů v Evropě vzorem Švýcarsko, z hlediska dálkové dopravy je to asi Čína, která má nejvíce vysokorychlostních tratí na světě. Nemyslím si, že bychom měli elektrizovat každou lokálku jako je tomu snad ve Švýcarsku, to je nesmysl, na straně druhé si myslím, že deelektrizace tratí, kromě krátkých úseků, kde došlo ke zrušení rychlíkové dopravy (Ejpovice - Chrást u Plzně), také není řešením. Konečně si myslím, že i když jsou USA velkou zemí, tak poměr mezi vnitrostátní leteckou a osobní železniční dopravou je asi výrazně ve prospěch letecké dopravy, zatímco v Číně, která je do jisté míry velikostně srovnatelná s USA je tomu jinak. A i když si nemyslím, že asi v USA vzniknou nějaké vysokorychlostní tratě spojující atlantské a pacifické pobřeží, vysokorychlostní tratě spojující americké státy ležící u Atlantiku, ale i u Pacifiku by jistě své cestující našly.
Wagon	Středa, 17. června 2020 - 23:01:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3939 Registrován: 12-2007	Zdenek102: Pokud někdo dal pokyn k elektrizaci tratě mezi Šakvicemi a Hustopečemi, tak jediná možnost, jak využít elektrizaci tohoto cancourku, jsou přímé vlaky z Brna do Hustopečí, a to po celý týden. Uvidíme, kolik bude cestujících v těchto vlacích. Konečně v prosinci se dokonce obnovila trať mezi Hrušovany u Brna a Židlochovicemi, prakticky v podobném duchu. Takže zkušenosti s využitím přímých vlaků mezi Brnem a Židlochovicemi lze analogicky použít i pro dopravu mezi Brnem a Hustopečemi.
Paul_red_adair	Středa, 17. června 2020 - 23:17:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2720 Registrován: 8-2010	ad Wagon: Konečně v prosinci se dokonce obnovila trať mezi Hrušovany u Brna a Židlochovicemi, prakticky v podobném duchu. To jo a jako přídavek bylo k tomu v SP a pak následně v dokumentaci stavby plno debilních keců, jak se např. pěkně proškrtá linka 505, kde dneska v kladiva jede 28 přímých spojů ze Židlochovic na Brno, Ústřední hřbitov a lidi naskáčou do vlaku a hned jak se vlak zavedl, tak občani začali přes starostu Vitulu (TOP09) okamžitě úpěšně peechovat, že to mají na ten nádr šíleně daleko a vlak je stejně leda na - tak se potichounku ukončilo symbolických 6 spojů v Rajhradě a zbytek jezdí dál tak, jak jezdil, což je tedy percentuálně 78,5 % stávajících spojů. No a podobně peechování očekávám nejpozději po rozjezdu provozu S3 Brno - Hustopeče zase od Hustopečských, takže žádný zářez linky 541 v Hustopečích - místo Šakvic - jak to plánuje KORDIS se konat v reálu nebude, ale pěkně se pojede dál do Šakvic na rychlík v duchu stávajího stavu..a to bude celé - obsazenost osobáku z Brna/do Brna skončí tak nejpozději v Popicích, dál to bude vzduchovozič... Ono koneckonců i ty Věstonice/Dunajovice/Perná/Bavory atd. to mají při návozu autem na rychlík do Šakvic místo Popic rozdíl v čase 2-3 minuty a rychlík má jízdní dobu cca. 19 minut a osobák cirka. 36-37 minut.. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)
Zdenek102	Středa, 17. června 2020 - 23:41:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 659 Registrován: 2-2011	P_r_a K tom peechování, slyšel jsem ve vlaku v 7:07 z Židlochovic jednu "dámu" nadávat, jak musí jet vlakem místo busu a jak je to strašně nepohodlné. Já ale věřím, že si to postupem času sedne. (V tom 3vozovém panteru nás jelo už z výchozích Židlochovic přes 70, do Brna jsme přijeli full.) Paul_red_adair: "Takže žádný zářez linky 541 v Hustopečích - místo Šakvic - jak to plánuje KORDIS se konat v reálu nebude, ale pěkně se pojede dál do Šakvic na rychlík v duchu stávajího stavu.. " Jenže zrovna k rychlíkům by se busem jezdit stejně muselo, protože to Kordis naplánoval tak dobře, že v okamžiku zastavení R13 v Šakvicích (S:59) bude S3 už 5 minut v Hustopečích(X:54.)
Ahmad_Šáh_Masúd	Čtvrtek, 18. června 2020 - 08:11:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1184 Registrován: 6-2019	Zkusíte je vyjmenovat (myšleno ty nad rámec cyklu obnovy)? Klidně to vám vyjmenuje i absolvent prvního ročníku naší bývalé fakulty... K ostatnímu probíranému se vrátím za pár dnů, teď není čas. Já též, takže po víkendu. doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
Portáš	Čtvrtek, 18. června 2020 - 08:16:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 811 Registrován: 1-2014	Zdenek102: To by me zajimalo kolik cestujicich si mezi Breclavi a Brnem koupi mistenku? Tipuji ze skoro nikdo a cim blize tim se cislo blizi nule. Premyslim, jestli je lepsi jezdit na stojaka v R nebo sedet v Os... Miloš_jonak: Spis bych ocekaval odliv cestujicich z linky R13 ze Zlina, nebot je pomala, byt by byt nemusela, bohuzel...Myslim, ze cast cestujicich prestoupi do Flixbusu za 69 kc.
T_._H_.	Čtvrtek, 18. června 2020 - 09:42:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12027 Registrován: 8-2012	pro řadu příznivců železnice USA nejsou vzorem Ale tak jasně, průměrný český šotoušek za prvé o železnicích v USA neví prakticky nic, za druhé řeší hlavně projíždění se okýnkama a hoblování každého metru existujících kolejí nějakým šukafónkem. Diskuze ovšem v tuhle chvíli není o vzornosti železnice, ale o "ekonomické efektivnosti" a šamanismu kolem jejího "prokazování" u jednoznačně neefektivních věcí... Mimochodem, podíl železniční dopravy v přepravě zboží na celkových výkonech v USA je 43%, zatímco v Evropě stěží 15%, takže já bych třeba rád, aby to trochu vzor i pro zdejší hloupé "příznivce železnic" byl . i když jsou USA velkou zemí, tak poměr mezi vnitrostátní leteckou a osobní železniční dopravou je asi výrazně ve prospěch letecké dopravy Chtěl jste napsat "právě proto, že jsou USA velkou zemí"? zatímco v Číně, která je do jisté míry velikostně srovnatelná s USA je tomu jinak Ono to především není jednokriteriální funkce velikosti, ale hlavně jakési "zaostalosti" - viz především Rusko, které je největší a přitom tam největší podíl má železniční doprava (nikoli proto, že by to tak chtěli, ale že ostatní druhy dopravy jsou prostě ještě zaostalejší). by jistě své cestující našly Opět - tohle vaše "myšlení si" máme pro další diskuzi považovat za analýzu ekonomické návratnosti? Protože o tom je celou dobu řeč a nevím úplně přesně, jak je to s dotacemi do Amtraku, ale pokud by takové stavby měly mít "černá čísla", tak už by i v těch USA dávno stály. 電車オタク
Wagon	Čtvrtek, 18. června 2020 - 11:01:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3940 Registrován: 12-2007	T . H .: Šlo mně hlavně o osobní železniční dopravu. Jinak USA jsou na rozdíl třeba zemí EU jeden stát, takže se tam více přesunuje zboží na delší vzdálenosti a s jednotnější železnicí než v EU. Myslím, že řada zboží se v Evropě přesunuje do vzdálenosti 200 - 300 kilometrů, kdy se přeprava zboží vlakem moc nevyplatí, snad s výjimkou některých surovin, jako je uhlí. Nelze tvrdit, že osobní železniční doprava je symbolem zaostalosti, v Rusku je jednak dost vnitrostátních letů, i když asi v ne té míře jako v USA, a to především proto, že hodně Rusů bydlí v milionových městech, které především leží v evropské části Ruska, a jednak je v Rusku několikadenní cestování ve spacích vagonech pořád ještě tradicí. Já také neporovnávám dopravu v USA s Ruskem, ale s Čínou, a v oblasti vysokorychlostních tratí je Čína na prvním místě na světě. Nicméně se domnívám, že Američané na kratší vzdálenost dávají přednost jízdě autem a na delší vzdálenost prostě létají. Obecně USA mají dost negativní přístup k emisím skleníkových plynů, a moc toho k jejich snižování nedělají. Už kvůli klimatickým změnám chce EU zvýšit podíl přepravy zboží ze silniční na železniční dopravu, a prostřednictvím rychlejší a komfortnější železnice chce také zvýšit podíl železnice na celkové osobní dopravě na úkor IAD, autobusové a letecké dopravy. Jinak americký prezident Donald Trump chce snižovat nezaměstnanost v USA způsobenou koronavirovou krizí mimo jiné investicemi do dopravní infrastruktury. Nevím, jaká bude návratnost těchto investicí do silniční sítě, ale třeba bude investovat i do moderní železniční sítě v USA. Problém asi spočívá v tom, že dálniční nebo silniční dopravní síť je v USA asi ve veřejné správě, zatímco v USA je železniční síť na rozdíl od železniční sítě v Evropě, v Rusku nebo v Číně, v soukromých rukou. Uvidíme.
T_._H_.	Čtvrtek, 18. června 2020 - 11:50:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12032 Registrován: 8-2012	Promiňte, tohle už je zase jen blábolivá argumentace obecnými frázemi, do které nejdu. Nelze tvrdit, že osobní železniční doprava je symbolem zaostalosti - to nikdo netvrdí. v Rusku je jednak dost vnitrostátních letů - v Číně a USA taky (a jejich podíl na celkovém přepravním objemu celkem koreluje s tou "zaostalostí", protože z ní mj. i vychází strukturální hybnost obyvatelstva). Američané na kratší vzdálenost dávají přednost jízdě autem a na delší vzdálenost prostě létají To právě souvisí s tou "zaostalostí" - když nejsou pořádné silnice nebo je automobil "drahý" nebo jinak direktivně omezený, tak se s ním logicky nejezdí. Problém asi spočívá v tom, že dálniční nebo silniční dopravní síť je v USA asi ve veřejné správě, zatímco v USA je železniční síť na rozdíl od železniční sítě v Evropě, v Rusku nebo v Číně, v soukromých rukou Jistě, to je právě problém té ekonomické efektivnosti. Ale když třeba budoucí socialistický prezident v USA začne rozhazovat peníze z vrtulníku na nařízenou drátizaci, tak začnou elektrifikovat i soukromé ruce - jim se to akorát teď nerentuje, protože si to na sebe nikdy nevydělá, což v Evropě "řeší" tím posuzovacím šamanismem a bulharskými konstantami, aby to vypadalo, že jo. 電車オタク
Wagon	Čtvrtek, 18. června 2020 - 12:32:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3941 Registrován: 12-2007	T . H .: Teď je otázka, co je lepší, zda mít hlavní železniční síť (nejedná se o dopravce nebo přepravce) v soukromých rukou, anebo v rámci veřejné správy, jako je tomu zpravidla v Evropě v Rusku nebo v Číně. Pokud je železniční síť v soukromých rukou, tak logicky nemůže moc konkurovat silniční a dálniční síti ve veřejné správě, kde se tolik na ekonomickou návratnost staveb moc nehledí. Já jako občan České republiky, která je součástí EU, jsem proto pro evropské řešení, tzn. pro hlavní železniční síť ve veřejné správě.
T_._H_.	Čtvrtek, 18. června 2020 - 14:22:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12033 Registrován: 8-2012	Jo to je od vás hezký, ale jak vaše preference souvisejí s diskutovanou ekonomickou (ne)návratností? P.S. pokud má 43% podílu, tak asi konkurovat dokáže . Ano, nejezdí tam po liduprostých prériích na Středozápadě motoráčky z roku 1980 a nad smyslem elektrizací typu Liteveenow nebo Czech Velenits se vůbec neuvažuje. 電車オタク
Sants	Čtvrtek, 18. června 2020 - 16:57:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1471 Registrován: 5-2002	T_._H_.: "Mimochodem, podíl železniční dopravy v přepravě zboží na celkových výkonech v USA je 43%, zatímco v Evropě stěží 15%, takže já bych třeba rád, aby to trochu vzor i pro zdejší hloupé "příznivce železnic" byl"
mot	Čtvrtek, 18. června 2020 - 17:17:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2505 Registrován: 7-2017	Wiki: V roce 2013 USA přesunuly více ropy ze Severní Dakoty po železnici než ropovodem Trans-Aljaška. Předpokládá se, že se tento trend zvýší desetkrát do dvou let a 40krát do pět let. To jo, pro hloupé příznivce... To potom ty % naskakují (Příspěvek byl editován uživatelem mot.)
Paul2no	Čtvrtek, 18. června 2020 - 17:57:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2079 Registrován: 11-2009	Dovolím si svou teorii, proč Evropa elektrizuje a USA deelektrizuje. V USA se po železnici vozí zboží, osobní vlaky jsou spíš na obtíž. A zboží nespěchá. Resp. jestli z východního na západní pobřeží pojede deset dní, nebo dvanáct dní, na tom už tolik nesejde. V Evropě se ale vozí cestující, a ti rychlost požadují. A pro rychlost je třeba výkon. Hodně výkonu. A i nákladní vlaky musí být schopné jet rozumnou rychlostí a ne se do kopce plazit třicítkou, protože nejsou na té trati samy. Ty velké americké lokomotivy mají výkon okolo 3400 kW (Wiki), což je polovina a kousek výkonu Vectronu. A nacpat do jedné lokomotivy 6400 kW v dieselu nezvládnou ani ve Státech, natož v Evropě s podstatně nižší únosností tratí (moderní evropské motorové čtyřnápravové lokomotivy mají okolo 2000 kW). Pak je tu samozřejmě ta věc, že palivo je v USA výrazně levnější než v Evropě. A teď do mně.
T_._H_.	Čtvrtek, 18. června 2020 - 18:47:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12036 Registrován: 8-2012	A zboží nespěchá. Resp. jestli z východního na západní pobřeží pojede deset dní, nebo dvanáct dní, na tom už tolik nesejde Předvádíte krásného hloupého šotouška, jeden by ani nepoznal, že to jen předstíráte. () nacpat do jedné lokomotivy 6400 kW v dieselu nezvládnou ani ve Státech Taky je tam necpou, není důvod. palivo je v USA výrazně levnější než v Evropě Řekněme... méně zdaněné (v Evropě je výpalné z paliv okolo 67%, tolik nebere ani mafie). Za mínus nechť si to považuje každý dle svého naturelu . 電車オタク
Wagon	Čtvrtek, 18. června 2020 - 20:19:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3942 Registrován: 12-2007	T . H .: Pokud investuje soukromý subjekt do dopravní infrastruktury, tak hlavní, co jej zajímá, je ekonomická návratnost investice. Už jej tolik nezajímají externality dopravy, pokud za ně nemusí platit. Pokud do dopravní infrastruktury investuje veřejný subjekt, tak zohledňuje např. externality jako jsou hluk nebo emise apod., popř. má zájem převést část dopravy, zejména individuální nebo letecké na v našem případě vlakovou dopravu. Ke všemu soukromý subjekt počítá s návratností investice tak nejpozději do 50 let, zatímco veřejný subjekt, ale také některé soukromé společnosti (církve, šlechta, spolky apod.) klidně návratnost investice promítnou třeba na celé století. Jinak samozřejmě je zde otázky ceny paliv (výše spotřební daně), a vztah k emisím skleníkových plynů. Obecně jsem ale chtěl ukázat, že v našem středoevropském prostředí s jinou strukturou železniční sítě, s jinými spotřebními daněmi a se závazky na snížení produkce skleníkových plynů, a popř. s jinými závazky vůči EU (např. v oblasti bezpečnosti provozu) prostě nemůžeme dobře porovnávat investice do železniční struktury s investicemi v USA.
pilot.pirx	Čtvrtek, 18. června 2020 - 21:25:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 2-2018	Ke všemu soukromý subjekt počítá s návratností investice tak nejpozději do 50 let,
T_._H_.	Pátek, 19. června 2020 - 08:57:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12043 Registrován: 8-2012	veřejný subjekt, tak zohledňuje např. externality jako jsou hluk nebo emise Hele dobrý, já jsem ve svých 20 a něco tyhle floskule o ušlechtilých cílech a páchání dobra při masivním zdaňování a přerozdělování taky žral... Jenže realita je o dost smutnější - dvě třetiny ceny paliva netvoří peníze na nápravu externalit, ale prostě institucionalizovaný výběr výpalného na financování státní rozmařilosti, se kterou část rovnou prožere, část se ztratí a teprve drobečky se vám vrátí zpátky. Prostě spotřební daně nijak nesouvisí s emisemi skleníkových plynů, jen vás za ně krmí státními kecy o "převádění dopravy", přičemž pro to nic reálně nedělají. Klid, na to časem přijdete sám. Ke všemu soukromý subjekt počítá s návratností investice A to je speciálně ve zdejším prostředí považováno vůbec za ukrutný zločin, že zlej kapytalysta chce vydělat, a je mu to intenzivně vyčítáno (bez uvědomění si, kde by se asi braly peníze na ty šamansky výnosné elektrizace, kdyby se on na to vysral - ostatně na to dojel socík, že už neměl komu co ukrást). 電車オタク
john770	Pátek, 19. června 2020 - 10:02:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 10-2018	Web Pomůcky GVD: www.gvd.cz byl již aktualizován k 14.6.2020
Wagon	Pátek, 19. června 2020 - 10:18:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3944 Registrován: 12-2007	T . H . Myslím, že by bylo vhodné, kdyby spotřební daně z pohonných hmot a mazadel šly zhruba ze dvou třetin na výstavbu, údržbu a správu veškerých dopravních komunikací, a to včetně poslední ulice v zapadlé vesnici a z jedné třetiny na ochranu životního prostředí. Pokud vím, tak snad jak kraje, tak i Ředitelství silnic a dálnic usilují právě o větší podíl z těchto spotřebních daní na zmíněné dopravní komunikace. Pokud se týká návratnosti investic u soukromých subjektů, tak je to zcela v pořádku, i když v případě některých soukromých subjektů, jaké jsem uvedl, tak ty počítají s mnohem delším horizontem. Za totáče jsem si dlouho lámal hlavu nad tím, proč jako jednu z mála živností, komouši tolerovali houslaře. Důvod je jasný, houslař, který nakupuje dřevo na housle ví, že on z něj nic nevyrobí, housle z něj vyrobí jeho děti nebo vnuci. Je zde proto silná rodinná tradice u tohoto řemesla. Podobně je tomu třeba u šlechty, kde příslušníci šlechty se drží hesla, že majetek je jim pouze svěřen, anebo u církve, Sokola, Junáka apod. V podobné situaci je také stát, který by měl v oblasti investic myslet v dlouhodobé perspektivě a zohledňovat také jiné aspekty dopravy, např. zajištění veřejné dopravy zejména do školy nebo do zaměstnání, nabídku veřejné dopravy jako alternativu k individuální dopravě, celkové snižování emisí apod. Proto stát nemůže mít pro dopravní investice stejné priority jako soukromník. Na straně druhé i veřejné investice do dopravy mají mít ekonomický smysl. Asi není vhodné zachovat provoz na všech lokálních tratích anebo je elektrizovat. Domnívám se, že by ideální bylo, kdyby lokální tratě pouze s víkendovým nebo sezónním provozem byly v majetku souboru obcí nebo různých neziskových organizací, které by přišly s různým nápadem, jak přitáhnout pozornost k této trati, popř. jak náklady na její údržbu zajistit i z jiných zdrojů, různých atrakcí, speciálních jízd, slavností, ubytování na železničních stanicích a sem tam z nějakého grantu na podporu lokální turistiky apod. Prostě dělaly by věci, které jen těžko můžeme očekávat od Správy železnic.
Mladějov	Pátek, 19. června 2020 - 10:19:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14722 Registrován: 3-2007	Wagon: "prostě nemůžeme dobře porovnávat investice do železniční struktury s investicemi v USA." Jasně. Když se ta čísla (třeba ten podíl nákladní dopravy) nehoděj do krámu a do rovnice USA = blbě a neekologicky, socialistická Europa = dobře, tak prostě "dost dobře nemůžem". Bezva dialektika. Edit: A k tomu zase padesát kilo obecných floskulí Jako řečník na politických schůzích byste byl asi dobrej. EDIT2: To s tím houslařem je dobrý, to mne fakt nenapadlo Bolševik to tady sice prakticky hospodářsky zplundroval, ale na kontinuitu výroby houslí myslel ! (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Mladějov	Pátek, 19. června 2020 - 11:17:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14723 Registrován: 3-2007	Wagon: " Domnívám se, že by ideální bylo, kdyby lokální tratě pouze s víkendovým nebo sezónním provozem byly v majetku souboru obcí nebo různých neziskových organizací, které by přišly s různým nápadem, " Když tohle chtěl kdysi v době podnikatelského nadšení a entusiasmu lidí prosadit Říman, už před více jak čtvrt stoletím (!), tak je dodneška pro většinu šotoušů ztělesněním ďáblovým Se "trochu" opožďujete ?
Mořepetr	Pátek, 19. června 2020 - 14:58:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4975 Registrován: 3-2006	Ad Mladějov: Pokud se nemýlím privatizace JHMD byla brána jako takové předkolo, tohoto řešení.
Hroch	Pátek, 19. června 2020 - 20:19:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13580 Registrován: 8-2004	Wagon: "lokální tratě pouze s víkendovým nebo sezónním provozem byly v majetku souboru obcí nebo různých neziskových organizací, které by přišly s různým nápadem, jak přitáhnout pozornost k této trati, popř. jak náklady na její údržbu zajistit i z jiných zdrojů, různých atrakcí, speciálních jízd, slavností, ubytování na železničních stanicích a sem tam z nějakého grantu na podporu lokální turistiky apod." Jasně - krom dotací se dají peníze natrhat na grantovníku. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Wagon	Pátek, 19. června 2020 - 20:34:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3949 Registrován: 12-2007	Hroch: Pokud se nepletu, tak nějaký podnikatel koupil myslím opuštěnou trať Čejč - Ždánice, a hodlá ji využít v turismu. Konečně do jisté míry se o to pokoušejí také Jindřichohradecké místní dráhy, snad zajištěným ubytováním v nádražních budovách, provozem historických vlaků, minimuzeem ve stanici Nová Bystřice apod.
pilot.pirx	Pátek, 19. června 2020 - 21:50:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 2-2018	Myslet neznamená vědět...