Diskuse » Železnice » Lipenka, Bechyňka, šumavské lokálky (ŠED) » Archiv diskuse Lipenka, Bechyňka, šumavské loká... do 15. 9. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Lipenka, Bechyňka, šumavské loká... do 15. 9. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15039 Registrován: 3-2007 |
Já jsem tam řídil brejlovce na provozní praxi (na průmce) a mám tuhle trať rád, takže ti můžu říci stav tak podzim 1985 - jaro 1986 (a můžeš si k tomu nahledat na netu patřičný JŘ. Jelo se do ŽRM, odtud se sunulo zpátky na Špičák, tam se objelo a pak buď jako Sv nebo Os sunulo zase do ŽRM a "po čumáku" do Plzně (ještě nebyly dráty Kt-Pl). Některé vlaky to měly jinak a např. objížděly cestou tam atd., ale to byla menšina (někdo místní to jistě bude vědět přesněji). Vozba T478.3 a M262.0 + Balm. Nákladka - v SJŘ byla "Dopravna Debrník", kde byla akorát výkolejka v místě průchodu trati přes ŽTZ (signální stěnu) a nákladiště ŽRM - tam si nějak tu tabulku D3 nepamatuju, jen že se to tam nějak vytrhalo a pak se tam zas budovala kolej pro odstavování nějakého víkendového R - to už tak 1990+. Řekl bych obsluha "normálně", tedy Mn jako jediný vlak za Špičákem (PMD předpisově ještě neexistovalo), ale opravdu si nechci vymýšlet, to musí někdo, kdo tam pravidelně jezdil (nebo kouknout do nějakého dobového SJŘ). Mám taky pár diáků ze Špičáku, stával tam u tunelu hurvínek Traťové distance, velmi malebné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1902 Registrován: 1-2013 |
Bram: úsek Špičák - Železná Ruda byla D3, dirigující stanicí byl Špičák. Železná Ruda město byla dopravna D3, kde se nedalo objíždět, proto Os vlaky po příjezdu do Žel. Rudy města zpět do Špičáku sunuly. Totéž bylo pro jízdu zpět, ze Špičáku do Žel. Rudy města se sunulo. Sunuté vlaky byly Sv. Bylo i několik vlaků, které byly sestaveny z M262,0 + Balm (zejména časně ráno a pozdě večer), tyto vlaky při jízdě do Žel. Rudy města odstavily Balm ve Špičáku a do Žel. Rudy města jel motor sólo. Při cestě zpět dobral Balm ve Špičáku. Ustanovení o jízdách do Žel. Rudy (dnešního Alžbětína) jsem neviděl, ale špičácký výpravčí = dir. dispečer musel jízdu projednat s útvarem PS (s kým netuším). Teprve potom mohl vypravit vlak ze Špičáku a v Žel. Rudě město mohl udělit souhlas k další jízdě. Vlak dojel před dopravnu Debrník (což byla jen ta výkolejka), vojáci (zřejmě až po kontrole vlaku) odemkli výkolejku a vlak jel do Ž. Rudy a provedl obsluhu. Z řad provozních zaměstnanců ČSD klíč od výkolejky Debrník neměl nikdo. Zda byla i Žel. Ruda (Alžbětín) taky dopravna D3 nebo ne s odstupem času nemohu říci jednoznačně. S nákladní dopravou jsem do styku nepřišel. Odkud žádal vlakvedoucí o souhlas k jízdě zpět si nepamatuji, nejspíš ze Žel. Rudy, což ale nemůžu potvrdit stoprocentně, vždyť je to již déle než třicet roků... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11256 Registrován: 4-2003 |
Mladějov a Jaroslav T, díky vám oběma za info . Mám ještě dotaz: Kolejiště nákladiště v Železné Rudě město dle toho, co si matně pamatuji, vypadalo nějak takto: https://mapy.cz/s/lopekurato Na fotomapě na mapy.cz z roku 2003 je to ještě (ale velice nezřetelně a zdaleka ne vše) vidět... Tak se ptám, jestli to tak zhruba odpovídá. V Železné Rudě jsem byl těsně po otevření železničního přechodu, ale pak jsem tam byl znovu až někdy v roce 2005 a to už kolejiště nákladiště Železná Ruda město neexistovalo... (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15041 Registrován: 3-2007 |
Pěkné, jen drobnost: Sunuté jezdily i některé vlaky s přepravou cestujících, rozhodně ne JEN Sv. Aspoň v tom mnou uvedeném roce. Na útvaru PS se telefonovalo dozorčímu důstojníkovi roty (to byla služba, co se držela nepřetržitě, důstojník z povolání (nebo proškolený zkušený četař základní služby po kursu) + voják základní služby, co bral telefony, obsluhoval radiostanice, a "bedny" signalizačního zařízení - takoví "dispečeři" bychom řekli po nádražácku). Konkrétně je to barák kousek vpravo od dopravny Debrník u hlavní silnice k přechodu, tam byla závora, průchod ŽTZ a kontrolovaly se poprvé doklady, aby se nikdo nedostal "za dráty" neoprávněně. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15042 Registrován: 3-2007 |
B 11256: Asi jo, ale určitě se to dá najít v archívech. Dneska je to na ŽRM s kolejemi přesně jak ? Není tam už vůbec žádné kolejové rozvětvení ? Mohl by ty změny někdo přeněji datovat ? Jinak tohle (ŽR Alžbětín, N.Údolí) jsou (byly) prostě pro siderodromofily tajemná místa opředená mnoha pověstmi - taky jsem si kdysi představoval, jak to asi vypadá v Novém Údolí..a jak mne hned zatknou až vylezu z vlaku ve Stožci (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15043 Registrován: 3-2007 |
Bram: " A dozvěděl jsem se, že údajně se v sedmdesátých letech v Německu nejen místní obyvatelé (ale i tehdejší šotouši) dost podivovali, že se to dříví ve vagonech nevozí dál do německého vnitrozemí vlakem, ale překládá se na auta, když trať (byť již bez provozu) stále existovala. Údajně" Moment - ten přeshraniční úsek byl velmi brzy vytrhán (určitě nejpozději v době po únosu vlaku do Selbu, kdy se to nějak víc začalo řešit) Viz fotky v tom odkazu (jinde na stránkách). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11262 Registrován: 4-2003 |
Mladějov: Moment - ten přeshraniční úsek byl velmi brzy vytrhán (určitě nejpozději v době po únosu vlaku do Selbu, kdy se to nějak víc začalo řešit) Nikoliv, úsek od státní hranice v Novém Údolí do Jandelsbrunnu byl vytrhán až v sedmdesátých letech, mám za to, že to bylo v roce 1974. To, že do té doby chyběla přímo na hranicích nějaká dvě kolejová pole, která byly shozena pohraničníky z náspu, bych do toho fakt nepočítal . Viz třeba fota z těchto míst vytvořené cca v roce 1970, která jsou vystavena v odstavených vozech v Novém Údolí . |
Čínskej
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1887 Registrován: 3-2012 |
Nikoliv, úsek od státní hranice v Novém Údolí do Jandelsbrunnu byl vytrhán až v sedmdesátých letech, mám za to, že to bylo v roce 1974. V turistické vojenské mapě KČT (či kde jsem to viděl) je tuším uvedeno "sneseno 1978". Ale hádat se nebudu, jestli to bylo 1974. Sunuté jezdily i některé vlaky s přepravou cestujících, rozhodně ne JEN Sv. Aspoň v tom mnou uvedeném roce. To mohu potvrdit. V JŘ byly uvedeny krátké vlaky ŽeRuM - Špičák. A byly to právě ty sunuté. Mě bylo tehdy 11 a koukal jsem na to s otevřenou pusou, až jsem zapomenul na chvíli lyžovat... Byly jsme tam na jarní prázdniny 1987. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 2-2018 |
Mladějov, Jaroslav_T:Proč se nedalo objíždět v Železné Rudě m., když podle Bramova plánku, tam bylo kolejiště, které by to umožňovalo? Řekl bych, že na fotomape z 03, je ještě v areálu odstaven nějaký vůz. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8474 Registrován: 1-2007 |
Bram č.p. 11262: Ano, v září 1951 (hned po Selbu) byla těsně před hranicí trať fyzicky přerušena, v roce 1974 vytrháno cca 18 km tratě na německé straně a tím to tam definitivně zhaslo. Na naší straně byla 11 let poté ještě dovytrhána malá část tratě. (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1903 Registrován: 1-2013 |
AllForOnepnzs: podle Bramova plánku, tam bylo kolejiště, které by to umožňovalo? Bohužel se musím spoléhat jenom na svoji paměť - a jak je známo, ta je nespolehlivá. Přesto se domnívám (domnívám, nemohu to ničím doložit), že kolejiště vypadalo trochu jinak. Avšak nejhorší je, že při stěhování mi někam zmizela stará Prováděcí nařízení. Tudíž na otázku nejsem schopen podat spolehlivou odpověď. Mladějov: Jinak tohle (ŽR Alžbětín, N.Údolí) jsou (byly) prostě pro siderodromofily tajemná místa opředená mnoha pověstmi Takových tajemných míst mohlo být i víc. Před řadou let jsem mluvil s pamětníkem, a ten mi řekl, že mělo být hraniční pásmo i u hranic s východním Německem (tehdy NDR). Osobní doprava na Karlovy Vary - Potůčky měla končit v Perninku nebo v Horní Blatné, kde proto měla být nocležna pro vlakový personál. Naštěstí se to zkrácení os. dopravy neuskutečnilo. |
Čínskej
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1888 Registrován: 3-2012 |
Omlouvám se za mystifikaci, v turistické mapě KČT z roku 2001 je uvedeno u úseku Jadelsbrunn - Nové Údolí "provoz zastaven 1975" a před Jadelsbrunnem je uvedeno "osobní doprava zastavena 1975". Nechci nijak zpochybňovat zde uvedený rok vytrhání 1974, jen konstatuju, co jsem "vypátral". |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8476 Registrován: 1-2007 |
Jakápak mystifuckace. 1974 trať vytrhali a 1975 zastavili provoz lidí, kteří po ní chodili pěšky. A je to.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3958 Registrován: 5-2002 |
Mladějov: "nákladiště ŽRM - tam si nějak tu tabulku D3 nepamatuju, jen že se to tam nějak vytrhalo a pak se tam zas budovala kolej pro odstavování nějakého víkendového R - to už tak 1990+. Řekl bych obsluha "normálně", tedy Mn jako jediný vlak za Špičákem (PMD předpisově ještě neexistovalo), ale opravdu si nechci vymýšlet, to musí někdo, kdo tam pravidelně jezdil (nebo kouknout do nějakého dobového SJŘ). Mám taky pár diáků ze Špičáku, stával tam u tunelu hurvínek Traťové distance, velmi malebné." Tak, tak... Objíždění v ŽRM nikdy neexistovalo. Byla tam manipulační kolej vpravo od trati, výměna byla cca na úrovni budovy zastávky. Obsluha od Špičáku musela zajet za ni a sunutím odstavit vozy. Využívala to řídce traťovka pro odstavování MUV, v některých obdobích tam stávalo "bonako" :-D. O objízdné koleji se mluvilo v osmdesátých letech v souvislosti s nárůstem počtu cestujících a potřebou zjednodušit a zrachlit obsluhu. Ale to by znamenalo rozšířit pláň a spoustu zemních prací. Finance, i rozmáhající se ochranáři, plus důležitější investiční věci v JhZD to ponechaly jen v záměru. Postup byl tak, jak píše Mladějov. Pokud byl Os v klasice, tak od Klatov do ŽRM mašinou napřed, sunutím zpět do Špičáku, obvykle jako Sv, pouze některé vlaky jako Os - pro přesuny lyžařů mezi ŽR a Špičákem. Ve Špičáku objetí a jako Sv přistavení do ŽRM na výchozí Os. V JhZD jediná trať s přepravou cestujících sunutými vlaky, maximální rychlost 30 km/h, vlakvedoucí na plošině čelního vozu se zajištěným přístupem k záchranné brzdě. Někdy to byl předmět konfliktů s cestujícími, kteří to nechtěli chápat a hrnuli se už u statečku ke dveřím, aby mohli utíkat na sjezdovky... Náklady. V osmdesátých letech byla trať za ŽRM změněna na vlečku, nicméně postup obsluhy zůstával stejný. Před ŽRM od Alžbětína (jmenovalo se to tak vždycky, dlouho i bez toho ŽR) byla lichoběžníková tabulka. V Alžbětíně se posunovalo z pily trhnutím, náklady jezdily tam i zpět mašinou napřed, kvůli přejezdům a tomu, že na plošiňákách (vozilo se výhradně dříví z pily) nebyla budka nebo plošina pro vlakvedoucího, který by musel být v čele. Nicméně - neověřeno - dědkové vzpomínali, že ještě v padesátých letech jezdili točit mašinu na točnu do bavorské topirny (byla elektrická, u nás na ruční pohon). A tudíž nebyl problém s objížděním. Ono to nejspíš souviselo s tím, že to nemohli jen tak mýrnitýrnix přerušit, když to bylo společné nádraží využívané i druhou stranou, která využívala i naše zhlaví. Rok přerušení kolejí a jejich přehrazení neznám, v šedesátých letech už tam byl násep či zídka a drátěný plot. Němci si pak udělali na své části úpravy, aby mohli objíždět. Jelikož tam do sedmdesátých let jezdil rychlík Hamburku s V200, tak to bylo dost potřebné. Hurvínek ve Špičáku nebyl traťovky, ale brněnského stavitelství, které asi dvacet let prznilo špičácký tunel... Hraniční pásmo při východoněmecké hranici bylo až do počátku šedesátých let. Dělilo s ena "zakázané pásmo" 1 - 2 km od hranice a "hraniční pásmo" 2 - 6 km od hranice se vstupem na povolení.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Čínskej
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1889 Registrován: 3-2012 |
BmbČ: Jakápak mystifuckace... Původně jsem uváděl rok 1978... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1126 Registrován: 8-2011 |
Zhruba od 10. minuty je neco o Železné rudě https://www.ceskatelevize.cz/porady/12653141961-pozor-statni-hran ice/219411033110001/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1904 Registrován: 1-2013 |
Johny11: Rok přerušení kolejí a jejich přehrazení neznám, v šedesátých letech už tam byl násep či zídka a drátěný plot. Pan Radovan Rebstöck ve své publikaci Šumavské koleje uvádí: 9.5.1951: německá vozidla nesmějí na českou stranu 1.10.1951: u kolejí č. 1 a 6 výkolejky, koleje 2 a 5 "uzavřeli zámky" (doslovná citace) 15.-17.10.1951: zazdění spojovacích dveří v kancelářích, vestibulu a chodbách 3.11.1951: dopravní kancelář přestěhována na konec budovy 6.11.1951: přerušeno telefonní spojení ČSD - DB 13.12.1951 - 15.1.1952: na 1. nást. vystavěna 6 m vysoká zeď, znemožňující výhled do Německa. 20 m před hranicí koleje překryty zemí 28.8.1953: jediná nepřerušená kolej č. 7 se dvěma výkolejkami přerušena a snesena. 2.9.1953: zazdění všech sklepních oken a devíti oken v patře 3.9.1953: provoz ukončen, v kolejišti drátěný plot, Os ukončeny v Žel. Ruda město Na německé straně provoz zachován, vlaky DB zastavovaly ve vzdálenosti 20 m od státní hranice. (Z publikace Šumavské koleje, str.28 - 30, R. Rebstöck, Sušice 2013. Autor uvádí, že údaje čerpal ze staniční kroniky.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2330 Registrován: 4-2005 |
Bechyňka dnes 100.003 s historií a 113.001 s retrobafíky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 893 Registrován: 4-2014 |
Na pondělí 12.10.2020 jsou naplánovány zkušební jízdy pantera po Lipence |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4388 Registrován: 1-2010 |
Jak to tedy vypadá s provozem na Lipence v následujících letech? Před nedávnem jsem někde četl informaci, že by se i nadále počítalo se žehličkami a že patra (asi by jezdila ve dvojících?) by prošla nějakou omlazovací kúrou ve smyslu dosazení IS, zásuvek, nového laku atd. Tyto zkušební jízdy Pantera mají za úkol zjistit konkrétně jeho chování na Lipence, nebo spíš jeho chování na ostrých obloucích obecně s případným využitím zjištěných dat pro Bechyňku, kde je nasazení upraveného Pantera zmiňované častěji? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 894 Registrován: 4-2014 |
Domnívám se , že po Lipence bude jezdit i nadále žehlička se šrotem . Panter má malou kapacitu pro kola , dále nemůžou jezdit dvě spojené soupravy ( krátká nástupiště ) . Tedy pokud projde zkouškou průchodnosti . |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7991 Registrován: 5-2002 |
Hraniční pásmo při východoněmecké hranici bylo až do počátku šedesátých let. Do roku 1966, v tom roce se přešlo na hranici s NDR z vojskového způsobu ostrahy hranice na "policejní", jako s ostatními zeměmi Východu. Pohraniční stráž tam přestala působit, její útvary byly zrušeny a ostrahu převzala pohraniční oddělení VB. Zajímavé taky je, že s NDR byl až do roku 1968 oboustranný vízový styk.
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1841 Registrován: 8-2017 |
Vesničan: Na Lipence by stejně případně jezdily nově vyrobení panteři, u kterých je možné prostor pro kola zvětšit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 4-2014 |
Že by se do panteru vešlo 15 - 20 , někdy i více kol ? No nevím |
Čínskej
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1890 Registrován: 3-2012 |
Že by se do panteru vešlo 15 - 20 , někdy i více kol? To by problém nebyl. Stačí změnit uspořádání interiéru. A více než 20 kol? To je deset vlaků za rok. V tom bych problém nehledal. |
Čínskej
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1891 Registrován: 3-2012 |
Jak to tedy vypadá s provozem na Lipence v následujících letech? Před nedávnem jsem někde četl informaci, že by se i nadále počítalo se žehličkami a že patra (asi by jezdila ve dvojících?) by prošla nějakou omlazovací kúrou ve smyslu dosazení IS, zásuvek, nového laku atd. Tyto zkušební jízdy Pantera mají za úkol zjistit konkrétně jeho chování na Lipence, nebo spíš jeho chování na ostrých obloucích obecně s případným využitím zjištěných dat pro Bechyňku, kde je nasazení upraveného Pantera zmiňované častěji? Zkušební jízda pantera má proběhnout i na Bechyňce - zde se má táhnout lokomotivou. Osobně jsem přesvědčen, že jestli panter "projde" (i třeba po mírné úpravě pojezdu), tak budou spíš tlaky na nasazení panterů než žehliček. Ale ne 650.001 - 004. Ještě mě napadá, jestli se sem nepodívá třívozový panter. Když už taková jízda, tak by třívozový (třeba i spojenej s dvouvozovým) dával větší smysl... (Příspěvek byl editován uživatelem Čínskej.) |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7992 Registrován: 5-2002 |
Když už taková jízda, tak by třívozový (třeba i spojenej s dvouvozovým) dával větší smysl... Až na to, že by se nejspíš nevešel do žádné zastávky...
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
Čínskej
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1892 Registrován: 3-2012 |
Až na to, že by se nejspíš nevešel do žádné zastávky... To je problém??? Vzhledem k tomu, že to bude neveřejná zkušební jízda, tak jestli se vejdu do zastávky nebo ne, je úplně šumák a prověřilo by se navíc, jak se na trati s ostrými/protisměrnými oblouky chová spřáhlo... P.S.: Třívozovej sólo by se na Lipence vešel všude, možná v Herbertově by byly jedny dveře mimo perón... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15047 Registrován: 3-2007 |
Team ŠŽ/ČD hledají záminku, jak vyhodit peníze za reelektrizaci ? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15048 Registrován: 3-2007 |
Ad hraniční pásmo "s těmi hodnými Němci": Ano, přesně tak. A byly vysekány i průseky pro ŽTZ (dodnes vidět v mapách, např. u Moldavy) a místy byl i zátaras (např. u Božího Daru). Holt lidi utíkali na Západ na Sever tedy přes NDR a (do 1961)de facto volně přístupný Západní Berlín (když už jsme tedy u té historie). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1842 Registrován: 8-2017 |
Team ŠŽ/ČD hledají záminku, jak vyhodit peníze za reelektrizaci ? Tohle by dostatečná záminka nebyla: odkaz |
Kůň
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2029 Registrován: 1-2012 |
Mladějov: "Team ŠŽ/ČD hledají záminku, jak vyhodit peníze za reelektrizaci ?" Když se chce, tak prý umějí Pantera krmit i 1500V. Tedy by byl vícesystémový 1500/3000/25000. Na K-Reportu již od 09/2005. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7993 Registrován: 5-2002 |
Team ŠŽ/ČD hledají záminku, jak vyhodit peníze za reelektrizaci ? Tak jistě, aby to bylo co nejdražší, k tomu všude obludná betonová monstra nových nástupišť, je na co se těšit...
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7994 Registrován: 5-2002 |
Jinak Železná Ruda a obecně provoz přes ŽTZ se řešil již před časem tady, i s fotkami: https://www.k-report.net/diskuse/archiv2017/28/20169-archiv-11.ht ml#POST3787434
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7740 Registrován: 12-2011 |
Jo, to byly časy. To svinstvo se už nikdy nesmí na hranice vrátit. Ani obyčejná páska do Alžbětína. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7995 Registrován: 5-2002 |
Tak hlavní problém nebyl v "drátech", ale v tom, že legálně vycestovat za "dráty" se dalo jen velice omezeně. Ale přes ŽTZ jsem jel třeba v roce 2001 z Polska do Litvy a nikdo v tom žádný problém neviděl, a to byly 2 spřátelené státy. Mimochodem, výkolejku tam neměli, ale zato měli vrata přes koleje "zabezpečená" návěstí Stůj, která otevřel litevský pohraničník při příjezdu a za vlakem zase zavřel. Ostatně z Ukrajiny na Slovensko jedete dodnes přes ŽTZ a není radno se ani pohybovat příliš blízko státní hranice, protože pak ji omylem můžete o pár decimetrů překročit a vykoledovat si několikadenní nedobrovolný pobyt na ukrajinské straně. Jeden ze zdejších diskutujících by mohl vyprávět o strasti focení v km 0,0 ŠRT... Ale nechci tady řešit nějaké ideologické záležitosti.
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7741 Registrován: 12-2011 |
Litva a Polsko se nikdy neměli rádi. A bylo to teprve nějakých 10-11 let po vyhlášení nezávislosti, nedivím se. Dnes tam naštěstí žádné dráty nejsou, ale poláci mě ze tří jízd tudy dvakrát kontrolovali, na vnitřní hranici šengenu, a stejně to byla zbytečná gumárna. A ano, konkrétně s vámi by ten ideologický střet asi nedopadl dobře. Samopaly na celnici v Solotvynu mi taky nebyly moc příjemné nebo návštěva ruské tajné policie na přechodu v Sebeži. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15052 Registrován: 3-2007 |
M250.0: "Team ŠŽ/ČD hledají záminku, jak vyhodit peníze za reelektrizaci ? Tohle by dostatečná záminka nebyla: odkaz" No..Pantery mohou "z fleku" jezdit bez úprav např. z Tábora do Benešova, tam ale pod dráty budem honit regínu do rozpadu (traťová rychlost 100+), zato na superlokálkovou bechyňku, kde stačej s prstem v nose dvě 010 se žehličkou, budem dělat zkoušky a přestavby a skřípět tam v obloucích desítkou s panterem . |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15053 Registrován: 3-2007 |
cd Quex: "Tak hlavní problém nebyl v "drátech", ale v tom, že legálně vycestovat za "dráty" se dalo jen velice omezeně. ." Pravda. Hlavní problém nebyl v drátech, ale v tom, že se z německých koncentráků legálně dalo vycestovat za dráty jen velice omezeně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2338 Registrován: 4-2005 |
Tak panter má na Lipence zásadní výhodu, že se tam odveze sám:-) Kolečka mu možná budou skřípat🙂, ale projede. Co by neprojel. Otázkou je co na to SŽ. Pak bude tažen na Bechyňce a nastane to samé. Kolečka budou zase skřípat, leč nepochybuji o tom, že neprojede. A zase, co na to SŽ? Žádné geniální vozidlo jako krátkou bobinu, která dává oblouky 120 m s levou zadní a je schopná krátit dnešní jízdní doby už nikdo nikdy nevymyslí...bohužel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2339 Registrován: 4-2005 |
A pro řadu 113 platí to samé. Se dvěma vozy je Bobo asi lepší, ale žehle, teď vlastně všechny už se umí rozdivočit také🙂. Bafíky jsou lehká váha. Jó, tahaly se i 3 klasiky. A nákladních vozů s jednou 113...škoda, že ty mašiny nemůžou mluvit... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6146 Registrován: 7-2007 |
Michal_Ř: Mašiny sice ne, ale kočí ano. Jó, tahaly se i 3 klasiky. na Lochnesce nikdy. Vždy dva (možná nějaká mimořádnost, ale 3 se nevejdou k peronům). Pouze jedno období se vracela souprava na os takže 4 os vozy, ale dvě mašiny. A nákladních vozů s jednou 113 - ložené 3 max 4 a prázdné ...normativ 220 tun. Bobo má normativ menší, je pravda že byla/je svižnější, ale zas jen max 50km/h. A poslouchat celý den kontroler(cvaky, cvaky, cvak) - opruz... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2340 Registrován: 4-2005 |
Nebylo to pravidlem, ale 3 vozy mám i vyfocené s jednou 113. Jinak je mi trochu záhadou, když se všude nakládá dřevo jak o život, proč na Bechyňce nic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12539 Registrován: 8-2012 |
Tak hlavní problém nebyl v "drátech", ale v tom, že legálně vycestovat za "dráty" se dalo jen velice omezeně No ty dráty tam byly právě proto, že bez nich by v táboře míru a socialismu nikdo při smyslech nezůstal, legálně nebo nelegálně - to byl "hlavní problém" pro bolševika. Nebo proč jsou teda kriminály obehnané dráty a "ŽTZ" dodneška?
電車オタク
|
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7996 Registrován: 5-2002 |
Pouze jedno období se vracela souprava na os takže 4 os vozy, ale dvě mašiny. Přesně tak, GVD 1994/95, měl jsem k tomu kratičký článek i v Dráze. Každopádně poslední dva vozy už byly úplně mimo nástupiště, na což vlaková četa upozorňovala. Jinak je mi trochu záhadou, když se všude nakládá dřevo jak o život, proč na Bechyňce nic. To se nakládalo na starém nádraží a to už je bohužel zlikvidované, i tak se tam dřevo nakládalo naposled někdy před 10 lety... Zrovna na Táborsku ale kůrovcová kalamita ještě není.
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7997 Registrován: 5-2002 |
T.H.: Nehodlám diskutovat se zdejším největším trollem, to si ty diskuse nějak scanujete, kde kdo napíše něco pro Vás zajímavého, abyste se hned mohl správně ideologicky zapojit? Přečtete si pořádně, co jsem napsal, klidně několikrát. Samozřejmě, že problém nebyl v "drátech" samotných, pokud by se za hranice dalo běžně vyjet, jako dnes. Na Ukrajině mají ŽTZ dodnes, i když se osvobodili ze sféry vlivu zlého Ruska a sdílejí s námi naše západní demokratické hodnoty atd. a nikoho to ideologicky nepohoršuje, protože Ukrajinci prostě bez problémů mohou vyjet na Západ (samozřejmě až potom, co EU zrušila víza pro Ukrajinu...). A tuším že i Řecko má "dráty" na hranici s Tureckem a jsou to oba naši spojenci v NATO, alianci demokratických západních států, strážkyni demokracie. Tak teď sem hoďte ještě nějakou správně ideologicky uvědomělou repliku a tím bude toto téma snad vyřešené.
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12540 Registrován: 8-2012 |
Samozřejmě, že problém nebyl v "drátech" samotných, pokud by se za hranice dalo běžně vyjet Problém byl právě v těch "drátech" a tom, že tam jednoduše být musely, protože bolševik moc dobře chápal, že nechat lidi "běžně vyjet za hranice" si prostě dovolit nemůže a k tomu potřebuje ty dráty... nebo proč jsou teda dodnes dráty kolem věznice třeba v Rýnovicích, když v nich samotných problém není a jde jen o "velice omezenou možnost" za ně legálně vycestovat? Prostě to tu byl jeden velkej kriminál... není na tom nic ideologického, ale chápu, že na komonostalgiky je to jak rudej hadr na bejka
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2341 Registrován: 4-2005 |
Na "Staré dráze" se nakládalo hodně, o tom není pochyb. I nyní by ale bylo možné nakládat minimálně v Sudoměřicích a Malšicích. Obsluha manipulačních kolejí je však možná už jen nezávislou loko, což se stejně děje, neboť trolej byla v dopravnách Slapy, Malšice a Sudoměřice nad manipulačními kolejemi snesena. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7998 Registrován: 5-2002 |
Obsluha manipulačních kolejí je však možná už jen nezávislou loko, což se stejně děje, neboť trolej byla v dopravnách Slapy, Malšice a Sudoměřice nad manipulačními kolejemi snesena. Jo, toho je asi největší škoda, trolej už není ani na předávacím kolejišti vlečky Dolina. Nákladní doprava v elektrické trakci už možná není...
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 2-2020 |
Ale všechny sloupy kromě starého nádraží stojí, tak ještě můžeme snít |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11272 Registrován: 4-2003 |
Quex:Jo, toho je asi největší škoda, trolej už není ani na předávacím kolejišti vlečky Dolina. Nákladní doprava v elektrické trakci už možná není... No a co? To jako vadí?!? Spíš je div, že se na trati Tábor - Bechyně občas nějaký nákladní vůz ještě vyskytne... |
Bdlm
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1883 Registrován: 3-2007 |
Tobě to nevadí a mě vadí. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7999 Registrován: 5-2002 |
Jistě, že to vadí... Je nesmysl jezdit dieselem pod dráty, to je jen důsledek nesmyslného oddělení ČD Cargo. Ale jinak ano, tradiční přepravy v podstatě zanikly, něco se ještě nakládá nahodile v Bechyni a jinak v podstatě jen občasné vojenské přepravy z bývalého letiště.
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11274 Registrován: 4-2003 |
Bdlm:Tobě to nevadí a mě vadí. Si nemůžeš vyfotit zadarmo žehličku s nákladníma vozejkama, že jo? A nechceš si spolu s Quexem a dalšími jedinci spíš objednat na trati Tábor - Bechyně nákladní fotovlak? Když rozbijete prasátka, objednáte si to u matky jízdu nákladního fotovlaku, jistě to nebude problém . Quex:Jistě, že to vadí... A čemu to to vlastně vadí, když už tedy víme, komu to vadí?!? Je nesmysl jezdit dieselem pod dráty, to je jen důsledek nesmyslného oddělení ČD Cargo. Je to nesmyslem, ačkoliv držet si kvůli tomu provozní další elektrické stroje je dražší, než když se pro nějaký ten vůz na trať Tábor - Bechyně jednou za čas vydá motorová lokomotiva, která v Táboře a okolí být musí. Opravdu žasnu, co vysokoškolsky vzdělaný člověk vyplodí za moudra . Pokud to tedy chápu dobře, tak kdyby se neoddělilo ČD Cargo, tak by elektrické lokomotivy prostě byly. Tak když si to myslíš, nechám Tě v tom . |
Bdlm
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1885 Registrován: 3-2007 |
Já hlavně žasnu,jak jsi zde na k-reportu děsně chytrý. To ani nestačím číst. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11275 Registrován: 4-2003 |
Bdlm:Já hlavně žasnu,jak jsi zde na k-reportu děsně chytrý. To ani nestačím číst. Klidně si žasni, není to vůbec můj problém. Své názory si tu psát mohu a také očekávám, že s nimi ne zdaleka každý bude souhlasit. Už jsem to psal ale nejen tady, ale víš to přímo ode mne osobně, že když s mým názorem nesouhlasíš, napiš alespoň proč. Kecy o tom, jak jsem děsně chytrý, si strč někam. Připadá mi, že od té doby, co pracuješ na plný úvazek v Můůůůůůůůůzeu, tak akorát rádoby chytře pindáš, máš frňák hodně nahoru a zdravíš tak s bídou na půl huby. Takže dobrá rada nakonec: Neřeš mne, ale řeš akorát to, co jsem napsal . |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8000 Registrován: 5-2002 |
Pokud to tedy chápu dobře, tak kdyby se neoddělilo ČD Cargo, tak by elektrické lokomotivy prostě byly. To chápeš dobře, protože byl samozřejmě společný oběh pro řadu 113, a to 2 turnusové stroje, které jezdily všechno, nákladní vlaky jezdily v noci, pokud se nechci tedy vracet příliš dál do historie ke smíšeným vlakům... Ostatní bez komentáře.
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12544 Registrován: 8-2012 |
Proč si vlastně ČD Cargo nesmí objednat výkon elektrické lokomotivy u ČD Calatori?
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11276 Registrován: 4-2003 |
Quex:To chápeš dobře, protože byl samozřejmě společný oběh pro řadu 113, a to 2 turnusové stroje, které jezdily všechno, nákladní vlaky jezdily v noci Jenže dneska tam jede nákladní vlak jak často? Kolikrát do měsíce? Někde tady hledej odpověď na to, proč tam jede motorová lokomotiva. Krom toho ta motorová lokomotiva by stejně musela zajet na kolejiště trati Tábor - Bechyně v Táboře pro nákladní vůz a převzít ho od elektrické. Čili zbytečná komplikace a ve výsledku je to tak dražší... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6147 Registrován: 7-2007 |
Quex:Přesně tak, GVD 1994/95, měl jsem k tomu kratičký článek i v Dráze Člověče, jsem hlava děravá, omlouvám se, neznáme se osobně? trolej už není ani na předávacím kolejišti vlečky Dolina Odcizena nenechavci, to nebyla cílená demontáž. něco se ještě nakládá nahodile v Bechyni a jinak v podstatě jen občasné vojenské přepravy z bývalého letiště. To si ještě optimista...loni se na Lochnesku jelo všeho všudy snad 7x. Letos mimo vojska snad 5x - je to bída s nouzí... Zrovna na Táborsku ale kůrovcová kalamita ještě není. Tak to se pleteš a hodně, ono je to vizuelně spíše tím, že je tu dost borového (písek ma borovice ráda) - Malšicko - Roudensko atd... Ale kolem Jistebnice...hrůza a děs...ony by se ty stromy i ubránili (i když loni bylo 5x množení brouka, normálně jsou 2) jenže neměli vodu a tak nemohli smolit, letos to snad zvládají (ty nezasažené smrky z loňska). Za tohle všechno poděkujte Bursíkovi a vypatlaným zeleným s bezúdržbovou Šumavou - to je jejich dílo... Michal_Ř:bylo možné nakládat minimálně v Sudoměřicích a Malšicích V Sudo ani náhodou, tam je ZAN už dávno z minulého století...a i tak dva vozy horko těžko, bůh ví jestli by se to vyplatilo. V Malšicích možná, ale ty tři vozy denně...nevím...asi by Malšičtí moc nejásali a nemyslím si, že vzrovna v téhle oblasti je toho tolik sežraného. Bram: Žehliček 1,5 kV bylo 6 (po reelektrizaci Lipenky), nákladově to byly nejméně drahé lokomotivy, ze všech snad v celé evropě... Ke svému životu nepotřebovaly téměř nic, ale na dnešní poměry by i tak byly drahé. tedy vracet příliš dál do historie ke smíšeným vlakům. To byla ta pravá sranda...jéje... Bechňka je prostě lokálka k ničemu, se spíše divím, že je někdom ochoten financovat tam osobní dopravu v taktu...bláznovství...Ještě za dob kdy to stálo "za hovno", byly využité tak maximálně 2 páry...teď je to bída s nouzí. A nákladní doprava - to už není nic.... |