Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 24. 10. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 24. 10. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4388 Registrován: 6-2016 |
Bobmaster: Dlouhá mašinka je špatně popsána - nemá 674 kol, ale jen 8 hnaných náprav a 8 běhounů! Měla by se televize omluvit za balamucení několika generací malých dětí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 6-2020 |
honzaklonfar 8 hnaných náprav a 8 běhounů! Jejda jste to vzal průměrem, že Před odjezdem: 1 běhoun + 4 spřažené hnací + 4 spřažené hnací + 2 běhouny pod budkou + 6 běhounů pod uhlím. Při vjezdu do tunelu: 1 běhoun + 4 spřažené hnací + 4 spřažené hnací + 2 běhouny pod budkou + 4 běhouny pod uhlím. Nebo, že by zapomenutá technologie? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4389 Registrován: 6-2016 |
V čase 1:08 až 1:16 je těch náprav fakt vidět 8... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 6-2020 |
No to je Ale záběr začíná až za prvními válci, není vidět první běhoun. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3168 Registrován: 7-2005 |
Promiňte, Vy jste ale "bejci".... taková krásná pohádka a následně i krásný večerníček.... kolik dětí to přitáhlo k zájmu o železnici...to není o počítání nýtů.... prosím ! Pro cizince to bude samozřejmě těžko vysvětlitelné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 6-2020 |
Vy jste ale "bejci" No to jsme Takhle se na člověku podepíše 30 let na dráze |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5314 Registrován: 3-2006 |
honzaklonfar: "Bobmaster: Dlouhá mašinka je špatně popsána - nemá 674 kol, ale jen 8 hnaných náprav a 8 běhounů! Měla by se televize omluvit za balamucení několika generací malých dětí" To bude umělecká zkratka. I když počítat nápravy, místo oveček, také dobré na usnutí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4391 Registrován: 6-2016 |
"Takhle se na člověku podepíše 30 let na dráze" U mě 45 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2310 Registrován: 6-2004 |
railwaysoft: Těžko říci, co mělo největší vliv, těch okolností bylo a dodnes je víc. Podle mého názoru měla největší vliv struktura sídel - velké množství vesnic a menších měst v poměrně malých vzdálenostech od sebe. V každém městečku byl nějaký průmysl a všichni chtěli kvalitní dopravu jak pro suroviny a výrobky, tak pro lidi na cesty do práce a z práce, na úřady, do škol,... A Rakousko-Uhersko stavbu místních tratí podporovalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 12-2017 |
K těm večerníčkům a deformaci člověka dráhou - stalo se mi před časem něco podobného, mladší kamarádi mi vyprávěli o večerníčku "Mašinka Tomáš" a protože jsem to vůbec neznal, nějaký díl mi pustili. Přesně už nevím o co v něm šlo, jen si pamatuju, že tam bylo nějaké velké klesání a vlak nebrzdil a bylo to hrozně dramatické... Protože ale těsně před jízdou z kopce byl záběr na přivěšování lokomotivy, když se vlak na spádu začal neovladatelně rozjíždět, automaticky ze mě vypadlo: "no bodejť by mu to neujelo, když si to nedal na vzduch!" Chvíli jsme se na sebe s kamarády překvapeně dívali a pak se začali smát... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 7-2017 |
Já zas trpím, že jednou se jede do Zababova "do odbočky" a podruhé se jede ze Zababova "po rovné" |
Jef
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6006 Registrován: 5-2002 |
Podle mého názoru měla největší vliv struktura sídel - velké množství vesnic a menších měst v poměrně malých vzdálenostech od sebe. V každém městečku byl nějaký průmysl a všichni chtěli kvalitní dopravu jak pro suroviny a výrobky, tak pro lidi na cesty do práce a z práce, na úřady, do škol,... A Rakousko-Uhersko stavbu místních tratí podporovalo. To je určitě všechno pravda, ale ten dotaz podle mě nemířil k tomu, proč byla tak hustá síť vybudována (třeba v Německu bývala ještě hustší), ale jak je možné, že si Česká republika asi jako poslední země udržela plno tratí do malých měst a vesnic, kde se prohání sólo 810 s pár cestujícími... když snad všude jinde už lokálky zrušili nebo přinejmenším hodně zredukovali. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1796 Registrován: 11-2005 |
Chápu, že jdu proti proudu, vím, že bude hůř...ale jen to ukazuje, že jsme nejrozumnější...
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26597 Registrován: 5-2002 |
Jef: "dotaz podle mě nemířil k tomu, proč byla tak hustá síť vybudována (třeba v Německu bývala ještě hustší), ale jak je možné, že si Česká republika asi jako poslední země udržela plno tratí do malých měst a vesnic, kde se prohání sólo 810 s pár cestujícími... když snad všude jinde už lokálky zrušili nebo přinejmenším hodně zredukovali." Na to je úplně jednoduchá odpověď: máme se dobře a můžeme si to dovolit. Nic jíného. Jinak už před 110ti lety "se vědělo", že jde o luxus. Dooporučuji k prostudování toto fenomenální dobové dílo. § 1. Železnice nejsou samy sobě účelem, nýbrž jsou prostředkem k dosažení určitých hospodářských účelů; |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 932 Registrován: 10-2007 |
O tom se psalo i v této knize - Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2742 Registrován: 7-2017 |
McBain 26 597: Díky za ten odkaz. Jenom jsem to zatím zběžně prolistoval. Kniha byla napsána už poté, kdy se rukapáně s penězi a zárukami ZvKč pro nové lokálky definitivně zavřela, takže se těším na to, jaké podrobné argumenty má autor pro různé formy státní podpory a proti nim, a také na srovnání poměrů v různých zemích habsburské koruny - Morava ani Rakouské Slezsko v zárukách pro lokálky zdaleka nebyly tak štědré jako Čechy. A taky bych chtěl upozornit na skutečnost, že v posledních letech před WW I byl český zemský sněm ochromen národnostními spory a vzájemnými česko-německými schválnostmi natolik, že nakonec musel být suspendován a přešlo se na přímé řízení z Vídně, protože kvůli těm sporům se sestavování rozpočtů a rozhodování o použití rozpočtových peněz zcela zablokovalo a Království reálně hrozil finanční krach. Třeba někdo někdy napíše aspoň diplomku na téma "srovnání českého a německého furiantství při financování výstavby lokálek v Království českém". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 10-2020 |
McBain :..... máme se dobře a můžeme si to dovolit. hmmm....a nebo taky třeba tím, že moc lidí se má tak dobře, že na to auto nemá a je tak odkázáno na VHD ? Třeba ve Slovinsku je průměrná mzda proti nám dvojnásobná – má to vliv na využití vlaků a busů ? Mají tam víc aut? ( A, D nemá cenu zkoumat ) Geniální Rašín před 100 lety v dopravním výboru Parlamentu: „Výstavbu lokálek jsme ve starém parlamentu podporovali, abysme té zlé Vídni co nejvíce škodili......ale nyní máme svou republiku a proto už žádná lokálka se u nás stavět nebude !“ Mnozí ho chválí za měnovou odluku a „tvrdou“ korunu. Ale tvrdá koruna nám přinesla jen bídu a hlad, naše zboží i práce byly tak drahé, že o ně nikdo z okolí neměl zájem. A tak zas přišly na řadu devalvace a vytloukání klínu klínem....a prý to byla „zlatá republika“ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3818 Registrován: 5-2002 |
Já si hlavně nemyslím, že mít takto hustou síť lokálek je dobře. Můj názor: za socíku se to všechno tak nějak flikovalo, žádný rozvoj ani žádné redukce (vyjma Lovečkovic, Vysokého Veselí a tak). V devadesátých letech se dráha tak nějak zapouzdřila v obraně před nepřátelským okolím. Na nějaký rozvoj nebylo pomyšlení, ale zároveň se ubránila redukcím, i pod hrozbou stávky (o tzv. Římanových krvavých mapách*) se tu a tam píše i tady, přitom, kdyby se přinejmenším částečně realizovaly, tak by si na většinu zrušených lokálek nikdo nevzpomněl). Pak to nějak vyšumělo. Dopravu na dráze začaly objednávat kraje, ale ty dostávají peníze od státu. A darované peníze = "ničí" peníze. Takže jim je jedno, za co ty peníze utrácí. Takže to pořád setrvačností jede. Změna by mohla přijít třeba kvůli nedostatku financí nebo až se rozpadnou šukafony a regionovy. *) tak je fakt, že tam byly některé úlety - třeba trať z Liberce do Tanvaldu je dnes páteří regionu. Na druhou stranu bych si dokázal představit ukončení místní dopravy třeba mezi Rudolticemi a Zábřehem a podobně, a to tam nebylo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1489 Registrován: 6-2019 |
Dopravu na dráze začaly objednávat kraje, ale ty dostávají peníze od státu. A darované peníze = "ničí" peníze. Takže jim je jedno, za co ty peníze utrácí. Takže to pořád setrvačností jede. Změna by mohla přijít třeba kvůli nedostatku financí nebo až se rozpadnou šukafony a regionovy. Kdyby kraje dostaly i údržbu, tak by bylo brzy po problému s nadbytečnými kolejemi.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2744 Registrován: 7-2017 |
Brr: "Já si hlavně nemyslím, že mít takto hustou síť lokálek je dobře." Píliť treba, píliť. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10322 Registrován: 5-2002 |
Kdyby kraje dostaly i údržbu, tak by bylo brzy po problému s nadbytečnými kolejemi. A prachy jim na to dodávat porůznu závaznými memorandy, že nesmí zrušit ani šroubek...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3820 Registrován: 5-2002 |
Píliť treba, píliť. Jo. Čtvrt miliardy do horního Pacifiku. Myslím, že by se u nás našlo tucet důležitějších tratí, co by potřebovaly opravu za 1/4 mld. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2745 Registrován: 7-2017 |
Duch majora Terazkyho je zřejmě nezničitelný... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5704 Registrován: 5-2007 |
Brr A to se bude v listopadu ještě dělat kus tratě z Ratajů nad Sázavou někam k Mirošovicím . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3841 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, měl bych dva dotazy: 1) Kdy bylo zrušeno depo na pražském hlavním nádraží 2) Které lokomotivy patřily pod depo Praha Těšnov (mezi nimi byly i 434.1100 a 434.2186) Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2799 Registrován: 12-2007 |
Myslím, že by se u nás našlo tucet důležitějších tratí, co by potřebovaly opravu za 1/4 mld. To asi hej, ale povedal by som, že otázka stojí takto - naliať do toho 1/4 mld, alebo to zavrieť? Ono večne flikovať, čo sa už 40 rokov flikuje, proste nejde. A keď už do toho šahať, tak tak, aby to ďalších 40 rokov stačilo "iba" flikovať... (ten most pravda hádam vydrží aspoň 3x toľko...) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5706 Registrován: 5-2007 |
Ale tohle je krásná historie. No schválně ,kdo byl u železničního vojska? Možná se v tom dokumentu někdo pozná. (Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.) |
VIA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 8-2017 |
Na mně moc historie, byl jsam tam později, ale říkal jsem si, že mi je povědomý ten pohled toho klučiny z vlaku, někde na 230, a taky že jo, pěkné záběry z Leštiny u Světlé. Fakt asi stárnu:-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11468 Registrován: 4-2003 |
Paveldacicky:Ale tohle je krásná historie. To je, za link na toto video fakt díky . Hlavně ty Vršovice, respektive jejich vjezdová skupina, ta nemá chybu. Stejně tak buldozer v roli PUŠLu, který zahrnoval položené koleje neskutečným hnojem v podobě nepročištěného štěrku a následné podbíjení tohoto hnoje. Fuj, fuj, fuj. Záběry na mokropesský most s nějakou E499.1 také nemají chybu . |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8504 Registrován: 1-2007 |
Pamatuju obnovu tratě železničním vojskem v roce 1971 a opravdu, nic se při obnově nečistilo. Po vytrhání koleje buldozer rozhrnul šípovitou radlicí starý štěrk (no, někde se to štěrkem ani nedalo nazvat) na obě strany, válec hutnil podloží, položila se nová KP, takové dva malé stroje je srovnaly a následovalo to, co vidíme ve filmu. Pak dosypání novým štěrkem, který zakryl původní přihrnutý humusoidní, podbití a trať byla sjízdná se sníženou rychlostí. Příští dny následovalo další dosypávání a podbíjení do konečné podoby. Nevím jestli všude, ale v roce 1984 při obnově tratě žel. vojskem (nová KP) jsem už čističku viděl.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5708 Registrován: 5-2007 |
BmbČ Hanzi, zahrnování humusem a pak následné dosypávání čistého ,aby to vypadalo při přebírání jakože pěkně, se co si budem povídat ,praktikuje do dnešní doby. Ale abych vojákům nekřivdil. My jsme například co pamatuju, kdysi při obnově mezi Zdicema a Hořovicema a pak ještě při jejich poslední akci u Kaplice, před pokládkou resp. trháním ,štěrkové lože pročistili. Co se s tím pak dělo je vidět zčásti na tom filmu. Co myslíš, teď jsme v Horní Planý. Je tu čistička ,po tom co skončí, se starý koleje i s "pražcema" vytrhnou. Udělá se pláň a pak to jde podle zajetých norem. Ono by to šlo dělat i obráceně ,ale proč to dělat jednoduše ,když to jde složitě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 7-2017 |
Chlapci - já ač budoucí fíra, jsem dva roky prožil "bígošů", ale po letošní výluce na Sedlčance musím konstatovat, že takovou vrstvu štěrku v obloucích jsem už dlouho neviděl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4426 Registrován: 6-2016 |
I ten žabotlam v místě budoucí (snad?) "odbočky Berounka" je pěknej! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 490 Registrován: 7-2017 |
Hezky se na to kouká https://www.youtube.com/watch?v=MyNtet6g3MY |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1265 Registrován: 7-2009 |
Souhlasím. Úžasný dokument ! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4438 Registrován: 6-2016 |
Bobmaster: Pěkný! Docela by mě zajímalo, na kterých ranžírech se to točilo. V té době mi bylo 12 let, takže vím prd... Tipuju Třebovou, Nymburk a úplně bez záruky Kolín. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1266 Registrován: 7-2009 |
Bez pochyb tu vidím Nymburk, Kolín a okolní štreky. Ale třeba v čase 10:50 vidím snad mechanického henleina + stará spádovištní návěstidla. Že by Děčín ??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3535 Registrován: 11-2006 |
V čase 6:40 a dále je kamera zcela nepochybně umístěna na E469.1085. Krásně zachycená atmosféra tehdejší práce na ranžírech.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11513 Registrován: 4-2003 |
Něco z žst. Praha Smíchov:https://www.youtube.com/watch?v=TBrxQfQ4QKU Ani se to tam za těch 65 let moc nezměnilo, jen ty vlaky jsou už trochu jiné . |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26615 Registrován: 5-2002 |
Moc hezký. Si zkouším představit, jak to na nějakém takovém ranžíru fungovalo v noci a ještě k tomu za hnusného počasí. Všude kouř z , jen ty petrolejky... A všechno závislé na manuální zručnosti lidí. Viz některé záběry, které jsou vysloveně kaskadérské. A taky další otázka - kdepa se v té době dal takovýto barevný film vůbec vidět? Napadá mě jen jedna možnost . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1824 Registrován: 11-2005 |
Režie Evald Šorm - podobně jako u Chytilové šlo o "cvičení" před vážnější a větší prací
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26616 Registrován: 5-2002 |
Petr165: "Ale třeba v čase 10:50 vidím snad mechanického henleina + stará spádovištní návěstidla. Že by Děčín ???" Vyslovím velmi odvážnou hypotézu: je to taky Kolín. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 629 Registrován: 10-2005 |
Miram: "Režie Evald Šorm " Aha, tak to spolu s kamerou Jana Špáty vysvětluje mnohé. Krásný dokument jedné z nevýraznějších osobností nové vlny, již zničil normalizační komunistej ksindl. |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6038 Registrován: 6-2002 |
McBain: Vyslovím velmi odvážnou hypotézu: je to taky Kolín. Otázka, jestli všechno, ale z velké části je to Kolín (a okolí) na 100%.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26618 Registrován: 5-2002 |
Vámos: "Otázka, jestli všechno, ale z velké části je to Kolín (a okolí) na 100%." Mě jde konkrétně o ty henleiny. Protože pro jejich existenci právě v Kolíně existují určité indicie. A jsem zvědav, jestli se někdy potvrdí nebo vyvrátí. Mimochodem ta "rakouská" mechanika, která se tam několikrát objevuje v detailu, má celkem neobvyklé barvy clon, bych řekl. |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6039 Registrován: 6-2002 |
Ale když na to koukám znovu, tak už si tak jist nejsem. Ale vezmu traťovky: 6:26 - Velký Osek - odjezd na Kolín cca tady 6:30 - Poděbrady, směr Velký Osek, před podjezdem (tehdejší) silnice I/11 6:45 - Kolín, most přes Labe, směr Velký Osek u dalších jsem zatím neověřil, zda mé podezření je správné
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6040 Registrován: 6-2002 |
V čase 5:15 a dál je určitě Nymburk. Dnes to tam vypadá trochu jinak, ale 1961 nebo 1963 to přesně souhlasí
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6041 Registrován: 6-2002 |
A ten začátek v titulkách je taky Nymburk
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6042 Registrován: 6-2002 |
Rozvěšování v čase 2:20 a dál s Balmem v pozadí je taky Nymburk pro změnu tady
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6043 Registrován: 6-2002 |
V roce 1963 tam stojí i ty Balmy
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6044 Registrován: 6-2002 |
V čase 7:17 jsou podle mě Choťánky, AB návěstidlo na tomto místě
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6045 Registrován: 6-2002 |
Ale to ke konci vypadá na fakt nějaké Sudety. V 10:50 to na Děčín moc nevypadá. A asi za šera budou minimálně dvě různé stanice.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26619 Registrován: 5-2002 |
Vámos: "Ale to ke konci vypadá na fakt nějaké Sudety. V 10:50 to na Děčín moc nevypadá." Pak by to musel být jedině Most. |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6046 Registrován: 6-2002 |
Most mě právě taky napadl. Ale nedaří se mi to nějak zaměřit. Ono je blbé, že je to za tmy. Navíc ono se v tom závěru podle mě dost skáče z místa na místo.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6047 Registrován: 6-2002 |
Ale Most to asi nebude. Tam to taky nějak nepasuje.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5711 Registrován: 5-2007 |
Kdysi něco podobného natočil i Filip Renč. Bylo to o lidech ,co pracují u stavebních vlaků. Film se jmenoval Zapadákov. Jednou jsem ho měl ke shlédnutí doma na VHS a pak musel vrátit. Tohle kdyby někdo sehnal ,tak bych "platil zlatem". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 10-2020 |
záběry pěkné, jak ranžíry tak i žel.voj. Ale ještě lepší by byly ty originály, tohle je sestříhanej jen velice stručnej vejcuc.... Hezká je uprostřed snímku Dvojka, co jede z depa na Mn do MB, PT? Zatím čeká u Se..., než kremák 44 nebo 62 rozkoulí lajnu uhlí, aby pak jela na 109-110 a do odjezdovejch na vlak.....a za půl(?) hodiny na dalším záběru už odjíždí směr 110 a na trať. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 10-2020 |
Stávka 2020 a 1919 V Italsku už mají za sebou 14 hodin stávky tří dopravců, která za 10 hodin končí. Stávkuje Trenitalia, Italotreno a Trenord. Už od jara tam mají nouzový stav, ten nyní máme i u nás. Jak by na podobnou stávku reagovala nyní vláda pražská? Před 102 lety se mzdy nejen na železnici vyplácely dopředu. Lednovou mzdu 1919 tedy zaměstnanci KBD dostali už koncem prosince 1918. V lednu české vojsko okupovalo Slovensko a uzavřelo hranice, takže mzdy na únor se sem z Budapešti nedostaly. Ale z Prahy je také neposlali. Když pak zaměstnancům KBD doma brečely děti hladem, vyhlásili stávku. Příkaz z Prahy zněl: stávku zlomit vojskem. Ale generál Rossi, vrchní velitel čs. vojsk, ho odmítl splnit a nedovolil to ani svým podřízeným. Jako Ital byl přesvědčen o tom, že právo na stávku je demokratickým právem každého občana. O stávkujících se vyjádřil, že: jejich požadavky jsou spravedlivé. O tomto naši historikové nepíší, pouze se dočteme, že "neschopné italské důstojníky vystřídali Francouzi". |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15247 Registrován: 3-2007 |
A proč by se mělo jako stávkovat, můžete nám sdělit ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 10-2011 |
Kladno Dubí 24.10.2020 Na Kladně v Dubí je obnoven pomník na nádražní budově věnovaný padlým zaměstnancům drah během druhé světové války. Nová pamětní deska a pod tím je nová mozaika s malým státním znakem. Původní pomník byl na zbořené budově vedle dnešního nádraží a stále se tam dochovala i stará mozaika z prvního pomníku. |