Diskuse » Železnice » Staré fotografie a pohlednice » Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 06. 12. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 06. 12. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 469 Registrován: 6-2004 |
Quadrophonia: A to předtím, byly to ty Horažďovice? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1055 Registrován: 10-2012 |
No jasně, byly. Zapomněl jsem odepsat, takže děkuji! A dnes tu mám zase tři kousky, rekonstrukce mostu, a dva snímky z nějaké stanice. Za povšimnutí stojí SPZ PJ na bagru, takže by to bylo někde na Plzeňsku??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 7-2017 |
Zdravím: Co to asi je za kulatou věc na vršku stožáru návěstidla - tedy je-li to návěstidlo ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5697 Registrován: 5-2007 |
Quadrophonia...zkusil bych si tipnout ty poslední dvě. Jestli by to nemohlo být v Nezvěsticích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13303 Registrován: 4-2003 |
Nevím kam stím,ale kdo nezná určitě ocení .. https://www.transporttreasury.com/p743205832/hA80E4F64?fbclid=IwA R30Nu_UC08f_2Czdo5d8x78HBMWRW1nkqO6RuzIj1-L5dWnySO3rFzJPCI#ha703b 7c5 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1797 Registrován: 11-2005 |
Super, díky
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23048 Registrován: 5-2002 |
Tam je hezkej ten blízkej pohled na "záda" návěstidla (tuším S3) včetně dobře viditelných hadic s přívody k žárovkám...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6037 Registrován: 6-2002 |
Quadrophonia: " A dnes tu mám zase tři kousky, rekonstrukce mostu, a dva snímky z nějaké stanice. Za povšimnutí stojí SPZ PJ na bagru, takže by to bylo někde na Plzeňsku??? " Sice by to PJ něco mohlo naznačovat, ale bagr mohl cestovat. Ale za tím bagrem je telefonní sloup, který asi moc necestoval. I když samozřejmě konzoly můžou být i recyklované nebo ze zásob zbylých po DR, ale jdou evidentně říšské (nikoliv naše rakouské). Takže to velmi pravděpodobně bude v Sudetech, resp. v místě mezi 1938-45 ve správě DR. Nezvěstice to nejsou na 100%
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5703 Registrován: 5-2007 |
Stejně tak ,jako zde jsem našel po úklidu i tento prošlý poštou ,lístek : |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 10-2020 |
Není to ještě 100 let, ale taky už stará fotka. Ta mašina by letos měla 100 let. Pozná někdo, kde by to mohlo být ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2755 Registrován: 4-2014 |
csik - Ve fotohádánkách se už místo focení hádalo, mašinka stojí v Žilině |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3177 Registrován: 7-2005 |
Honza asi naráží na to, že rušící výnos čj.35126/63 z 11.11.1963 pro loko 375.107 s tendrem 920.007 byl vydán pro LD Brno, kterému mašinka patřila. Pak byla používána jako Káčko Brno v roce 1963 zrušilo i 375.117, Břeclav 375.103 a Nové Zámky 375.114 Ale v roce 1965 zrušilo LD Leopoldov 375.104 a Brno dolní 375.106..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 467 Registrován: 5-2010 |
Quadrophonia ty poslední dvě fotky by mohly být ze stanice Kaštice na trati Plzeň - Žatec. U zhlaví směrem na Žatec je stejný domek který má dva komíny. Za bagrem vlevo je vidět sloup VN, které jsou i na Mapy cz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 10-2020 |
někdy se sejdou fotky velice podobné, kde by to mohlo být? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2786 Registrován: 7-2017 |
Ale tohle je přece dávno profláknutá fotka z trati Most - Moldava, tedy ta vpravo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1063 Registrován: 10-2012 |
Pavel_379: Děkuji moc za identifikaci, jsou to ty Kaštice! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3598 Registrován: 11-2006 |
Luboš_3.21: Ve fotohádánkách se už místo focení hádalo, mašinka stojí v Žilině Mašinka v Žilině nestojí ani omylem, na to vem jed.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3599 Registrován: 11-2006 |
csik: Obě fotky jsou z jednoho místa, jen jedna z nich je horizontálně otočená.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 11-2020 |
Kolegové, prosím, tušíte, kde by mohl být focený tento snímek? jsou tam v pozadí vidět zvednutá 4 břevna závor. zřejmě někde východní Čechy- Hradecký kraj. 1945-1950 Děkuji |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6049 Registrován: 6-2002 |
xkonl01: "Kolegové, prosím, tušíte, kde by mohl být focený tento snímek? jsou tam v pozadí vidět zvednutá 4 břevna závor. zřejmě někde východní Čechy- Hradecký kraj. 1945-1950 Děkuji" Tušíme Praha Hlubočepy. Lidé se valí od tramvaje linky č. 5, která měla konečnou hned za těmi závorami tratě Pražsko-Duchcovské dráhy
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6751 Registrován: 9-2005 |
Asi se to tam jmenuje Hlubočepy. Na fotce jsou nejspíš komíny dnešního kamenictví Foit.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 11-2020 |
Pánové, úžasný přehled máte. Moc děkuji! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3180 Registrován: 7-2005 |
ad Vámos - vlevo Žvahov a vpravo komíny někdejších vápenek Herget (vlečka z km 2,057 trati Smíchov-Dušníky) a lidé jdou na nedělní korzo po staré zbraslavské silnici do prostoru pod dnešní barrandovský most, směrem k plaveckému bazénu pod terasami? (Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.) |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6050 Registrován: 6-2002 |
Zdepa: "ad Vámos - vlevo Žvahov a vpravo komíny někdejších vápenek Herget (vlečka z km 2,057 trati Smíchov-Dušníky) a lidé jdou na nedělní korzo po staré zbraslavské silnici do prostoru pod dnešní barrandovský most, směrem k plaveckému bazénu pod terasami? (Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.)" Ano. Fotograf stojí přibližně tady. (a fotí na sever) Ono se to tam trochu změnilo, obě+ tratě jsou přeložené. Taky bych souhlasil s tím, že je to v neděli (nebo ve svátek) a lidé jdou buď směrem k bazénu, ale pravděpodobněji směřují na Barrandovské terasy, oblíbené zábavní místo Pražanů. Nahoru jezdíval i autobus, který měl konečnou někdy kousek za zády fotografa (takže lidé jdou možná tam). Na skále vlevo stojí sloup 22kV vedení, které pokračovalo doprava přes Vltavu a na obou březích byly vysoké věže. Na levo od sloupu šlo to vedení přes trať Buštěhradské dráhy. Pod tím sloupem je strážní domek PDE s kulatým vikýřem.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13402 Registrován: 4-2003 |
Doporučuju mapy Dvě prahy tady je krásně vidět to místo z kama je ta fotka https://app.iprpraha.cz/apl/app/dveprahy/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 11-2020 |
vy se překonáváte |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2807 Registrován: 7-2017 |
Teď už jenom zbývá uhodnout, kam jdou na pivo ti dva špagáti v popředí... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 762 Registrován: 12-2007 |
E499001: Ja bych sel dal - Obe fotky jsou ta sama fotka, ale jedna z nich je otocena "csik: Obě fotky jsou z jednoho místa, jen jedna z nich je horizontálně otočená." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 10-2020 |
Joudatfd - to je jasný od začátku, ale která z nich je původní a která ta otočená? A kde to tedy je: u nás nebo v Rakousku? Kdyby byla další ve stejném místě, ale s jiným vlakem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2808 Registrován: 7-2017 |
csik: "Joudatfd - to je jasný od začátku, ale která z nich je původní a která ta otočená? A kde to tedy je: u nás nebo v Rakousku? Kdyby byla další ve stejném místě, ale s jiným vlakem..." V publikacích (sudeto)německých fotografů a ve výročních publikacích českých autorů (Šádek) jsou i další fotky stejné/podobné soupravy evidentně pořízené na moldavské dráze... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 10-2020 |
Takže Rakušáci asi měli málo obrázků pro knihu, tak si fotku ze Sudet maličko upravili.....?.....to už je skoro jako u nás..... před časem si tuhle fotku v Dráze půjčili do článku o BCB a udělali z toho Nymburk 1910, a tabulka nad číslem s nápisem B. B. Österreich nikomu nevadila....hlavně že to je německy...a Nymburk 1910 taky nikdo nepamatuje jak vypadal... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2809 Registrován: 7-2017 |
csik 43: Fakt je, že ať se dr. Losos snažil jak se snažil, tak do popisů obrázků v překladu knihy Železnice v Sudetech 1938-1945 mu proklouzla spousta hovadin. Kdysi (začátkem roku 2004 - nějak to uteklo... ) jsem si dal tu práci a ty, které jsem sám objevil, jsem si sepsal. Jestli se dá tohle použít jako metr na důvěryhodnost, tak si tvrzení, že inkriminovaná fotka je z moldavské, moc dobře nestojí... Ale ještě by se k tomu měli vyjádřit autoři té výroční publikace. Myslím tím kde k té fotce přišli oni. Jestli ji bona fide převzali od těch Sudeťáků, asi není dál co řešit. |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6052 Registrován: 6-2002 |
csik: "Joudatfd - to je jasný od začátku, ale která z nich je původní a která ta otočená? A kde to tedy je: u nás nebo v Rakousku? Kdyby byla další ve stejném místě, ale s jiným vlakem..." Podle mě se mašina na fotce nachází zde. Tj. pravá je ta pravá Hausrucktunnel na trati Attnang-Puchheim - Schärding to určitě není.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1066 Registrován: 10-2012 |
Že se ještě vracím ke snímku z Hlubočep. Také vlastním několik snímků z tohoto místa, je tudíž jasné, že fotograf tu měl svůj "plac" a fotil všechny výletníky, kteří za to byly ochotni zaplatit. Takovýchto stálých míst s fotografem bylo v Praze (a nejen tam) spousty. Jeho bouda je možná vidět na snímku s dámami, a tento snímek je zároveň zrcadlově otočen. U snímku s manželským párem je datum 14. červen 1953, což je přesně na den 3 měsíce po úmrtí K.Gottwalda. |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6053 Registrován: 6-2002 |
Qu Quadrophonia: "Že se ještě vracím ke snímku z Hlubočep. Také vlastním několik snímků z tohoto místa, je tudíž jasné, že fotograf tu měl svůj "plac" a fotil všechny výletníky, kteří za to byly ochotni zaplatit. " Já bych řekl, že postup fotografa byl malinko odlišný. Byl vidět třeba ve filmu Švadlenka s Lídou Baarovou. Nejdřív vyfotil vyhlédnuté osoby a řekl jim, že je právě vyfotografoval a dal jim svou vizitku. Když snímek chtěli, tak si vydělal Samozřejmě i nejdřív oslovení a pak fotka byla možná, ale podle mě většinou to bylo podle první možnosti. Tady je focení až po oslovení jen na tom prvním snímku, na druhém a třetím je postup "nejdřív fotka"
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 10-2020 |
d_hank 2809: - o těch blbinách v „sudetech“ tu kdysi byla debata, že by vydaly na další knihu, tam třeba Nisa teče do kopce od Žitavy k Liberci, mašina zas na plný výkon sjíždí z ještědského hřebenu....a nebo stejná fotka jednou Chomutov, podruhé tmavší už to jsou Podmokly, 310.0 na RGTE....a dle Atlasů/Ency zas třeba Nové Zámky bývala větší rychlíková topírna než Vršovice a Masaryčka dohromady. To už tam snad ani nebylo místo pro mašiny nákladní. Celá ta banda rychlíkovek prý vozila rychlíky mezi Marcheggem a Parkánem.....autor si popletl roky 1914 a 1934.... škoda že se nepodíval do jízdních řádů, v suterénu pod Nadasem bývala knihovna a tam byly k nahlédnutí. Zjistil by v nich, že po celé meziválečné období jezdil v oné trati pouze jediný rychlík a to jen 3 dny v týdnu, vozila ho výt. Bratislava a Parkánem projel plnou rychlostí....výměnnou stanicí s MÁV byl až Szob. Ale co, nesmysly tu byly vždycky, už před skoro 100 lety taky, i dávno předtím, viz slavné „rukopisy“ nebo Lojza Jirásků.....musíme se spokojit aspoň s těmi obrázky |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 266 Registrován: 10-2002 |
Csik (53): Nějak jsem asi nepochopil, proč je podtrženo Libeň Hor. nádr.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 9-2020 |
Už třeba proto, že jednou je to s velkým H a podruhé s malým h. Správně je malé h. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 10-2020 |
Mychal - ano, přesně tak. A že se toho u nás za těch skoro 100 let moc nezměnilo, se každý může přesvědčit v MB na hlavním, 2xhl... a 1xHl....určitě aspoň něco bude správně, stejně jak ty jazykové korektorky v Ency T lok - Aš město + Aš Město, hlavně že je uživí.... |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 267 Registrován: 10-2002 |
Aha. To mě fakt nenapadlo, že je někdo tak zamindrákovanej, že má potřebu hledat pravopisné chyby v nějakých historických textech, jen aby si dokázal, jak je chytrej
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2863 Registrován: 7-2017 |
Dostala se mi do ruky fotografická publikace nazvaná Unbekannte Meister, tedy Neznámí mistři, kterou sestavil z fotografií ze své sbírky a vydal v německém nakladatelství VGB rodák z Hamburku Thomas Samek, "v civilu" lékař-záchranář a anestesiolog, jinak amatérský železniční historik a taky topič na muzejních parních lokomotivách. Jak praví název, autoři fotografií nejsou známí; u většiny z nich nejsou známa ani místa a/nebo data jejich pořízení. Následující fotografie je pro nás zajímavá tím, že byla s největší pravděpodobností pořízena někde na našem území u ČSD nebo BMB-ČMD/SŽ, protože je na ní lokomotiva řady 413.0. Sériové číslo je bohužel nečitelné, nicméně lokomotiva nemá rozjížděcí zařízení, takže musí jít o některou dvojčitou, tj. z intervalu 064-095; z těchto lokomotiv některé měly dva písečníky a některé jenom jeden před parním dómem. (Lokomotivy z intervalu 096-101 měly jeden písečník před budkou, takže lok. zřejmě z této skupiny nebude.) Známé není ani místo pořízení snímku ani čas. Něco by snad mohla napovědět uniforma jednoho z lidí na snímku. Troufnete si někdo poznat, ke které uniformované složce mohl patřit a kdy se takové uniformy nosily? Mně to moc nepřipadá jako železničářská uniforma... Pokud jde o čas, tak nejdrsnější sněhové kalamity, za nichž se u dráhy podobné snímky pořizovaly, byly např. v únoru 1929 a v lednu 1941, ale v některých oblastech to mohlo být i jindy; nicméně lok. 413.0 většinou jezdily (snad s výjimkou obvodů výtopen Brno a Jihlava) v oblastech, kde tak drsné zimy nebývaly. Takže si dovolím zaspekulovat: Vysočina? Mohu se samozřejmě mýlit. Doufám, že někdo z vás bude v hádání úspěšnější... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 3-2018 |
Typnul bych,že vlevo před budovou jsou brány TV.A číslo vypadá na 136/138. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 3-2018 |
U nás mi to nevychází.Třeba ale Kořenov. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2865 Registrován: 7-2017 |
fíradrg: Nejvyšší číslo 413.0 bylo 101. A vždycky byly dislokovány jenom na Moravě, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi - ŘSD Brno, Bratislava a Košice, nejvíc na západ ve výtopně Jihlava, odkud u BMB-ČMD zajížděly na telčskou. Ale samozřejmě za války nelze vyloučit všelijaké mimořádnosti. Ono jich taky vlastně 20 odešlo v r. 1939 k MÁV. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3189 Registrován: 7-2005 |
začátkem 40.let byla nějaká náročná zima, protože brněnské ředitelství si od vídeńského muselo pro své tratě pujčovat sněhomet, ale jelikož se o tom moc ve staničních kronikách nepíše (nebyly vedeny), není to moc známá inormace |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2870 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3189: To bylo v lednu 1941. Krásné fotky z té kalamity se dochovaly například z podorlických úseků StEGu a ÖNWB včetně odbočujících lokálek. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 580 Registrován: 7-2012 |
Nechtěl se prvně hned reagovat (řeším sběr podkladů pro jedno téma - viz úzkokolejné železnice), když zde Zdeněk už něco napsal (sněhomet), tak doplním: Ano je to na Moravě, ano bude to rok 1941, ale bude to území Sudet - tedy zabrané původní čs.území tratě Brno - Břeclav. Kde přesně to však neurčím, neboť denní hlášení o zavátých tratích ŘD Brno nespecifikuje čísla zavátých vlaků, natož čísla lokomotiv. A ta uniforma vojáka bude německá. A proč a co tam dělal? Viz text. Něco textu: Zima od prosince 1940 nastoupila silným způsobem. Množství sněhu zasypalo celý protektorát, železnice nebyla výjimkou. Sněhové bouře a vánice na mnoha místech ochromily dopravu, někdy i zastavily vlaky. Všechny dostupné prostředky byly nasazeny, nehledě k velkému množství dělníků i civilního obyvatelstva (v rámci pracovní povinnosti). I to bylo málo. To vše gradovalo od 5. 2. 1941. Největší sněhové závěje v obvodu ŘD Brno byly na trati Lundenburg DR (Břeclav) – Vranovice a to místy 3 až 4 metry výšky. Právě zprovoznění úseku Saitz DR (Zaječí) – Auspitz DR (Hustopeče) – Vranovice bylo velice nutné, neboť se jednalo o důležitý tranzitní dopravní tah Břeclav – Brno – Česká Třebová k průvozu německých vojenských a materiálních vlaků protektorátem. Odstraňování sněhových závějí výšky nad 3 metry, již nebylo kolejovým tlačným pluhem možné. Když nebyla technika, nastupovala lidská síla. Zástupce říšského protektora u ředitelství drah Brno musel požádat o výpomoc německé armády. Ta dala k dispozici 200 mužů a úřad práce 300 mužů. To však nestačilo. Tak zástupce říšského protektora u ŘD Brno požádal o výpomoc parním sněhometem od RBD Wien. Odezva byla rychlá a již 6. 2. 1941 začal odstraňovat sněhové závěje v pravé koleji ve směru od Lundenburg/Břeclavi do Saitz/Zaječí. Ve 14:30 hodin byl zde zaveden dvoukolejný provoz. Pak sněhomet vyjel na trať Zaječí – Hustopeče po pravé koleji. Problémem však bylo, že sněhomet odhazoval sníh i na levou stranu, tedy do druhé koleje, čímž se tato stala nesjízdnou. Její uvolnění provedl sněhový pluh. Pak se pokračovalo v odstranění závějí úseku Vranovice – Hrušovany u Brna. Zde se však ve 20:30 hodin stal sněhomet „další práce neschopný“. K proražení zbývajících závějí byl použit kolejový pluh se třemi lokomotivami a obě koleje zprovozněny v 22:50 hodin. Příčina poruchy sněhometu RBD Wien není známa, ale vykonaná práce sněhometu byla přímo dokonalá. Pouze jednodenní činnost sněhometu odstranila 16.000 m3 sněhu. To umožnilo nahradit práci stovek dělníků, což by i časové zastavení dopravy protáhlo až na 5 dnů. O použití rakouského sněhometu podalo ŘD Brno 22. 2. 1941 rozsáhlou zprávu (č.j. 1/3-V-41) na Ministerstvo dopravy (zapsána pod č.j. D-15.625-VII/2-41). A nezapomnělo vychválit jeho použití. Ovšem z celé zprávy se nedozvídáme o jaký sněhomet Henschel se jednalo. Na výběr jsou jen dva typy, které měly rakouské dráhy před rokem 1938. Tedy čtyřnápravový a nebo šestinápravový. Právě zpráva ŘD Brno rozvířila na Ministerstvu dopravy opět otázku pořízení sněhometu pro českomoravské dráhy. Samo ŘD Brno navrhlo „obstarati“ jeden sněhomet pro dvě ředitelství „trpící častěji sněhovými závějemi“. Ministerstvo dopravy sice souhlasilo s výhodami a výkonem sněhometu, ale finanční otázka byla důležitější. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 10-2020 |
Už o rok dříve byla tuhá zima a díky ní se maličké Finsko ubránilo ruským vetřelcům. Ty fotky s uvázlými vlaky do Rokytnice asi budou z let pozdějších. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 403 Registrován: 11-2006 |
Netušíte prosím kde to mohlo být? odkaz Ď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3696 Registrován: 11-2006 |
V dostupné literatuře se uvádí údolí Svitavy. Já si osobně myslím, že je to mezi Adamovem a Babicemi u bývalého tunelu č.5. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 2-2019 |
Sháním dokumentaci k výtopnám Mukačevo a Králov nad Tisou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 10-2020 |
sem míří ti kteří něco shání, někdy najdou hned, někdy až časem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 8-2017 |
Bw_Ig - technická: ta uniforma nebude německá a ten člověk nebude voják Střih kabátu připomíná spíš kabáty uniforem československých (ať už armáda, četnictvo, finanční stráž apod.), navíc německý voják by v roce 1940/1941 neměl kotníkové boty a klasické ovinovačky, kotníkovky se spinkami (nikoliv ovinovačkami!) ze široce zaváděly až mnohem později. Voják by měl také přes kabát opasek. Čepice také rozhodně není německá vojenská. Hledal bych někde v okruhu těch 300 mužů, které poskytl Úřad práce. Ten nejspíš sáhl i do řad RAD a/nebo Todtovy organizace. Protože RAD používala uniformy prakticky shodné s Wehrmachtem, včetně tradičních půllitrů, tipoval bych spíš to druhé. Užití částí bývalých československých (i jiných) uniforem jako pracovního oblečení civilními dělníky dokonce i v hloubi Ruska je u Todta doloženo. Ještě by tu mohla být jakási malá možnost příslušnosti k vládnímu vojsku, ale jednak ho nezmiňujete, jednak nevím, jak mohlo být v roce 1940/1941 nasazováno mimo Protektorát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2885 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_jk 180 - technická k technické : Trať Břeclav - Brno překračovala protektorátní hranici celkem 7x a ve většině své délky tento úsek ležel na protektorátním území, takže se nedá říct, že by ti vládní vojáci nutně museli být nasazeni mimo Protektorát. Tady je k tomu kousek mapy: (zdroj: parostroj.net) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 8-2017 |
Hank - aha, tak já měl zafixováno, že hranice byla pod Rajhradem a dál už jen Říše. O těchto výkusech jsem nevěděl. Dík za upřesnění. A ještě dotaz - jaký důvod mělo zakreslení tratí tou zelenou a oranžovou barvou? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2886 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_jk: "A ještě dotaz - jaký důvod mělo zakreslení tratí tou zelenou a oranžovou barvou?" To je příslušnost tratí k ředitelským obvodům: oranžové - ŘSD Brno, zelené - ŘSD Olomouc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1046 Registrován: 6-2005 |
Objevil jsem stará vydání Železničářů z 50. let a mnohdy jsou v nich zajímavé snímky především na titulních stranách z let 1957 a 1958: Pokračování příště |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 10-2020 |
471015 - jo tam jsou zajímavé věci. Ale lidi při opisování si z toho tvoří svou vlastni verzi historie, třeba tady je jasné, že 7.11.57 bude zahájen ZKUŠEBNÍ provoz, ale oni tohle důležité slovo vynechávají. Ten opravdový E-provoz začal až o 2 1/2 roku později... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1075 Registrován: 10-2012 |
Zdravím všechny badatele Mám tu dvě fotohádanky, nádraží a továrnu s vlečkou, což vypadá na slovensko??? Netušíte kde to je?? Děkuji! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 5-2013 |
Qua....-tuším, že to první jsou Pečky. |