Diskuse » Železnice » 781 (T679.1) - sergeje » Archiv diskuse 781 (T679.1) - sergeje do 10. 12. 2020

Archiv diskuse 781 (T679.1) - sergeje do 10. 12. 2020

autor	příspěvek
Petr_Šimral	Pátek, 04. prosince 2020 - 12:40:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10563 Registrován: 5-2002	Čmelák a velká mašina?? Dovolte, abych se zasmál. Čmelák je posunovací sáč, absolutně nevhodný pro traťovou službu.* Ano, Čmelák je velká mašina. Není extra vhodný do dálkové traťové služby pro kombinaci extrémně vysoké tažné síly a nízkého výkonu motoru, čemuž odpovídá trvalá rychlost 11 km/h. Na manipulácích a různých přetazích ale dovede ukázat své přednosti, toté při posunu s těžkými vlaky. Jinak Sergej má trvalku 20 km/h. PS: Jednou jsem s ním vezl rychlík, i těch 95 km/h jsem z něj vyrazil --> samozřejmě na klesání Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Vojtag	Pátek, 04. prosince 2020 - 16:48:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3899 Registrován: 6-2007	To jo, svého času jsme jezdili vlaky Krakow - Lískovec u Frýdku s čmelákem (nějakých cca 240 km). Bylo to jen slabých 18 ložených plošiňáků svitky plechu, ale bylo to neskutečné trápení pro lokomotivu i pro obsluhu. Ovšem třeba na posunu v huti nebyl problém stahovat vlak s uhlím nebo rudou těžký přes 3000 tun a mašina to ani nepoznala a hezky šlapala Na různé výkony a přetahy na Ostravsku je to ideální stroj (Příspěvek byl editován uživatelem vojtag.) www.rajnochovicka.cz - Rajnochovická lesní železnice
Marťa_rak	Pátek, 04. prosince 2020 - 21:17:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9535 Registrován: 6-2006	posunovací sáč, absolutně nevhodný* - a že to tenkrát v průmyslovém ČSSR nevadilo, že?
Haribo7	Sobota, 05. prosince 2020 - 10:18:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2265 Registrován: 1-2011	Všem zúčastněním posílám pozdrav a dík za spolupráci, bez které by se tyto večerní snímky nepovedly 781 529 a 600 Flickr
751218	Sobota, 05. prosince 2020 - 10:29:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 778 Registrován: 3-2011	Rorejs- Mig 29A máme jednoho původního československýho 8003 v Praze Kbelých.
Sergej11	Sobota, 05. prosince 2020 - 11:53:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 870 Registrován: 11-2010	Haribo7 : to je nádherná fotka ! Pantograf 451 forever
AnounymTojeFuk	Pondělí, 07. prosince 2020 - 10:20:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 9-2017	Lumír_Práskal: "Michal_Ř: "ale jsou třeba čmeláci, jak je možné, že s nimi někteří soukromníci a na Ostravsku i ČDC zvesela jezdí? Že by nějaké výkony přece jen na velkou mašinu zbyly?" Čmelák a velká mašina?? Dovolte, abych se zasmál. Čmelák je posunovací s*áč, absolutně nevhodný pro traťovou službu. " A to prosím pěkně proč? Za 1.) Ať se vám to líbí nebo ne, tak velká mašina to je 2.) Stroj primárně určený na posun vskutku nebude na traťových výkonech nikterak zářit, nečekaně, ovšem to asi žádná rize posunovací mašina. Jinak k tématu, ono sice na Ostravsku Čmeláci pracují, ale obsluhují výkony, které jim i celkem sedí, zatímco pro takového Sergeje by to bylo čisté trápení. Sergej je ideální v krajním případě se v Nymburce rozjet a zastavit až v Boleslavi, nejlépe třeba až v Praze, ale takový to poskakovaní, častý rozjezdy tomu nedělají dobře. A tahle problematika je popsána snad všude kde se Segejům věnují, proto si myslím že třeba KDS potažmo IDS bude mít pro něj ideální využití, když někde ve Třebové vezme do háku vlak a protáhne ho třeba až někam na západ... Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
Petr_Šimral	Pondělí, 07. prosince 2020 - 10:57:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10595 Registrován: 5-2002	ad Anonym: Sergej je ideální v krajním případě se v Nymburce rozjet a zastavit až v Boleslavi, nejlépe třeba až v Praze, ale takový to poskakovaní, častý rozjezdy tomu nedělají dobře. Souhlas. A teď si představte, že když v depu už nezbylo nic z mašin na posun (742, 770, 771), tak jste prostě i na zálohu vyfasoval Sergeje Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Jnd	Pondělí, 07. prosince 2020 - 11:05:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13484 Registrován: 4-2003	Čtvrteční cesta do Ledče. Fotky na Krp
Hubič	Pondělí, 07. prosince 2020 - 11:18:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1724 Registrován: 10-2007	Jnd : Pěkný fotky. Je vidět, že kdo s foťákem umí, tak má fotky jako lust ! Já byl v Jenči a pak v Libni a bylo tam tak trochu šedivo. Tady Ti to vyniko světelně nádherně. Kdo umí, ten umí ! Díky. Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje ! ČKD Praha můj vzor ! K6S 310 DR
Jnd	Pondělí, 07. prosince 2020 - 13:16:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13487 Registrován: 4-2003	Je vidět, že kdo s foťákem umí, tak má fotky jako lust ! No ono je to dáno tím ,že jsem nedávno poslal do vyslužby starou D300 za novou D7500. U té D300 si končil v koukatelnosti na ISU 800 a tady se dá jít i na ISO 2500. Těch deset let je v té technologii obrovský rozdíl .. viz fotky mobilem před deseti lety a ted. No taky několik hodin práce s editem.. zesvětlování přes vrstvy atd ... Ale když se to někomu líbí alespoň jsem se stím nematlal zbytečne Fotky na Krp
Michal_Ř	Pondělí, 07. prosince 2020 - 13:29:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2455 Registrován: 4-2005	Tak samozřejmě, že delší jízda bez zastavení je ideální. Ale to snad platí obecně pro těžký nákladní vlak s jakýmkoli strojem, ne? Vždyť v době reálného socíku ty vlaky pořád někde postávaly. Dnes je zase mnohde zacpáno osobkou a stojí se opět. Samozřejmě, sergej uvezl skoro všechno, ale pomalu. Chtěl jsem jen říct, že až překotné vyřazování těchto lokomotiv ve stylu "hlavně rychle, aby už tady žádný nebyl" bylo kompenzováno ekonomicky vynikajícím krokem 2-3 bangle + 2-3 strojvedoucí. Uznávám, že třeba řada 742 i jiné má univerzální použití i lepší přechodnost. Stejně už máme jen ty muzejní, které skoro nikam nejezdí... Zkoušky mostů hezké, ale s pořádným vlakem téměř nevyjedou...
Drak_ze_skalky	Pondělí, 07. prosince 2020 - 14:11:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7337 Registrován: 5-2010	Jnd:A mě bylo divný, že jsem tě nepotkal v Klánovicích a ty jsi byl od zastávky, tentokrát na druhé straně. Dal jsem tam ještě 183 030 CMO s cibulkama, lehce se sněhem...
Jnd	Pondělí, 07. prosince 2020 - 14:14:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13488 Registrován: 4-2003	Drak_ze_skalky Potřeboval jsem místo na krátký vlak a naštěští se i povedl a jel po krajní ... Šestikolo jsem nepotkal ,ale viděl jsem fotku ze stanoviště 1600 a za oknem ta 183 030. Vcelku hezké setkání. Fotky na Krp
AnounymTojeFuk	Pondělí, 07. prosince 2020 - 16:39:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 216 Registrován: 9-2017	Jnd: "Čtvrteční cesta do Ledče. " Parádní fotky, hezky tam ta vyleštěná 600 vynikla i za takového počasí Teď mám otázku, daly by se nějak vysledovat ex. naše stroje třeba v Polsku, nebo Maďarsku? Jestli něco ex. ČSD ještě jezdí? Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
AnounymTojeFuk	Pondělí, 07. prosince 2020 - 16:43:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 9-2017	Michal_Ř: "Tak samozřejmě, že delší jízda bez zastavení je ideální. Ale to snad platí obecně pro těžký nákladní vlak s jakýmkoli strojem, ne? Vždyť v době reálného socíku ty vlaky pořád někde postávaly. Dnes je zase mnohde zacpáno osobkou a stojí se opět. Samozřejmě, sergej uvezl skoro všechno, ale pomalu. Chtěl jsem jen říct, že až překotné vyřazování těchto lokomotiv ve stylu "hlavně rychle, aby už tady žádný nebyl" bylo kompenzováno ekonomicky vynikajícím krokem 2-3 bangle + 2-3 strojvedoucí. Uznávám, že třeba řada 742 i jiné má univerzální použití i lepší přechodnost. Stejně už máme jen ty muzejní, které skoro nikam nejezdí... Zkoušky mostů hezké, ale s pořádným vlakem téměř nevyjedou..." Ano, stává se to, ale Sergejům speciálně dělaly problém časté rozjezdy a stání. Takže takové manipulační vlaky, nebo staniční zálohy často znamenaly následné stání na dílně a opravu motoru. Jinak je pravda že jejich odchod byl zbytečně rychlý a na některých výkonech by se uživily i dnes, byť třeba v malém počtu a těm muzejním zas chybí výkony na kterých by se mohly ukázat Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
Jnd	Pondělí, 07. prosince 2020 - 17:52:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13489 Registrován: 4-2003	daly by se nějak vysledovat ex. naše stroje třeba v Polsku, nebo Maďarsku? Jestli něco ex. ČSD ještě jezdí? Přečíslování a jak to odešlo z ČR je na stránkách o sergejích ,ale ty ted nějaký čas nejdou stejně jako protoypy pač je nějaký problém se servrem nebo tak něco ... Fotky na Krp
Petr_Šimral	Pondělí, 07. prosince 2020 - 19:03:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10596 Registrován: 5-2002	ad JND: ale Sergejům speciálně dělaly problém časté rozjezdy a stání. Takže takové manipulační vlaky, nebo staniční zálohy často znamenaly následné stání na dílně a opravu motoru. Jinak je pravda že jejich odchod byl zbytečně rychlý a na některých výkonech by se uživily i dnes, byť třeba v malém počtu a těm muzejním zas chybí výkony na kterých by se mohly ukázat Tak to se musím ohradit. Sergejům nedělaly rozjezdy a časté zastavení technické problémy, nasazení u nás na Mn vlaky bylo časté, lokomotivy 464 a 482 měly kvůli tomu dosazenou vysílačku. Samozřejmě spotřeba byla vyšší. Sergeje prakticky vůbec neznaly přeskoky na generátoru či TM. Jinak jejich odchod byl zoufale "zbrklý" přestože základní problém Sergejů byla vysoká spotřeba oleje. Od té doby, co se vědělo, že už dlouho nevydrží bylo nařízeno lití motorového oleje z "resívrů" zpět do motorů. To velice výrazně zlevnilo provoz, protože spotřeba nafty u Sergejů nebyla problémem, jak se vědělo a poté dosti drsně ověřilo v provozu dvojčat 753 a 751 a v menší míře i 742. Po roce 1990 opravdu proběhlo soustředění Sergejů do nosných lokalit Veselí, Turnov, České Budějovice, Plzeň a Sokolov. V ostatních depech s lehčími vlaky byly zcela správně nahrazeny uvolněnými lokomotivami řad 742, 751 a 753. V těch nosných depech s výjimkou Sokolova byly Sergeje na přelomu let 1994/1995 pak poměrně násilně vyhubeny lokomotivami řad 751, 753, 770 a to již začasto v hrůzném stavu, zatímco v Sokolově se Sergeje měly jako v bavlnce, což umožňovala taky dostatečná záloha lokomotiv. Mnoho lokomotiv jsme přivezli z jiných dep živé a funkční, aby v Sokolově už nikdy nebyly nastartovány. Nicméně byl dostatek náhradních motorgenerátorů, podvozků a ostatních prvků k opravám a nebyl technický problém je udržovat v provozu minimálně do elektrizace Podkrušnohorské magistrály. Jenže to si prakticky vynutila údržba trati dlouhodobě čekající na rekonstrukci, kde již byly úseky sjízdné pouze po jedné koleji, omezování rychlosti ve stanicích (Hájek - 70/40, Ostrov 70 - 50, Vojkovice 70 - 50). Po náhradě těmi nejhrůznějšími stroji 753 a později 751 se zjistilo, že ani trojice těchto lokomotiv není schopná nahradit dva Sergeje na této trati. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
AnounymTojeFuk	Úterý, 08. prosince 2020 - 13:10:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 9-2017	Petr_Šimral: "ad JND: ale Sergejům speciálně dělaly problém časté rozjezdy a stání. Takže takové manipulační vlaky, nebo staniční zálohy často znamenaly následné stání na dílně a opravu motoru. Jinak je pravda že jejich odchod byl zbytečně rychlý a na některých výkonech by se uživily i dnes, byť třeba v malém počtu a těm muzejním zas chybí výkony na kterých by se mohly ukázat Tak to se musím ohradit. Sergejům nedělaly rozjezdy a časté zastavení technické problémy, nasazení u nás na Mn vlaky bylo časté, lokomotivy 464 a 482 měly kvůli tomu dosazenou vysílačku. Samozřejmě spotřeba byla vyšší. Sergeje prakticky vůbec neznaly přeskoky na generátoru či TM." Tak tuším že takhle nějak to bylo psáno v literatuře že Sergeje trpěly na časté rozjezdy, tuším že voda se pak dostávala do hlav... Ale možný je že si to pletu Jinak je pravdou že náhrada výkonově za Sergeje prakticky nebyla a není (Příspěvek byl editován uživatelem anounymtojefuk.) Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
Petr_Šimral	Úterý, 08. prosince 2020 - 14:02:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10610 Registrován: 5-2002	Jinak je pravdou že náhrada výkonově za Sergeje prakticky nebyla a není A pak byla a i je: 761 (Herkules ER20), Vectron DE nebo Duál, TRAXX DE, Vossloh Euroduál (zvěrská varianta). Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
OK-HEU	Úterý, 08. prosince 2020 - 14:41:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 10-2020	A co se s nimi vlastně stalo, byly prodány nebo sešrotovány?
AnounymTojeFuk	Úterý, 08. prosince 2020 - 15:16:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 219 Registrován: 9-2017	Petr_Šimral: "Jinak je pravdou že náhrada výkonově za Sergeje prakticky nebyla a není A pak byla a i je: 761 (Herkules ER20), Vectron DE nebo Duál, TRAXX DE, Vossloh Euroduál (zvěrská varianta)." No dobře jenže ani jedno není provozováno defakto ani jedním dopravcem u nás. Vectron a další je elektrika, DE ani duál nejsou ani zdaleka tak použitelný jako Sergeje OK-HEU: "A co se s nimi vlastně stalo, byly prodány nebo sešrotovány?" Dá se říci že asi většina jich byla prodána, to co my jsme odmítli provozovat, to s chutí přijali v Německu, Polsku, nebo třeba Maďarsku Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
OK-HEU	Úterý, 08. prosince 2020 - 16:01:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 10-2020	To ATF: no napadlo mě, že se jich ČD zbavily rychle z toho důvodu, že byly dobře prodejné. Zatímco o ostatní nadbytečné mašiny nebyl zájem
Petr_Šimral	Úterý, 08. prosince 2020 - 16:05:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10613 Registrován: 5-2002	ad Anounym: No dobře jenže ani jedno není provozováno defakto ani jedním dopravcem u nás. Vectron a další je elektrika, DE ani duál nejsou ani zdaleka tak použitelný jako Sergeje Ono je dobré něco vědět a ne si vymýšlet či domýšlet. ER20 toho zde najezdily od roku 2007 docela dost. I na tratích, kde jsem je osobně mohl porovnat se Sergeji. Na pokrušnohorské magistrále jsme proti 1200 tunám u Sergeje vozili 1600 tun. Dnes máme ve skupině 8 těchto lokomotiv, v případě potřeby jsou nasazované v ČR a udržované jsou v našich dílnách v Kolíně. Jak ER20 250 kN, Tak Vectron DE či Duál 300 kN, o Stádleru (pardon za předchozí chybu Vossloh) 450 kN ani nemluvě. Nicméně u nás došlo z moderních loko k rozšíření jen u typu ER20. Moderní lokomotivy proti Sergeji mají jednu nevýhodu --> nesmí být přetížitelné. Takže pohled na ampérmetr na hodnotě vyšší jak 6000 A zde rozhodně neuvidíte. Dá se říci že asi většina jich byla prodána, to co my jsme odmítli provozovat, to s chutí přijali v Německu, Polsku, nebo třeba Maďarsku Opět to chce něco vědět a ne si jen domýšlet. 1987 - 10 ks do Maďarska 1998 - 2002? cca 20 ks do Německa nízkonákladovým dopravcům a byly relativně brzy odstavovány. Na základně ITL jsem jich v Kamenzu někdy v roce 2004 - 2005 viděl odstavených cca 10 kusů. Jiné prodeje dopravcům mi nejsou známy. Zachovaly se 4 Sergeje, tři jsou provozní a čtvrtý se právě opravuje, všechny svůj pravidelný život ukončily v Sokolově. Pokud si vezmeme, že tedy zbylo 34 lokomotiv, pak zbylých 565 lokomotiv bylo sešrotováno. Nedělám si nárok na úplnost, rozhodně se ale nedá říci, že jich většina byla prodána. Naopak, všude se pálilo o "stošest". Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Petr_Šimral	Úterý, 08. prosince 2020 - 16:10:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10614 Registrován: 5-2002	ad OK-HEU: no napadlo mě, že se jich ČD zbavily rychle z toho důvodu, že byly dobře prodejné. Zatímco o ostatní nadbytečné mašiny nebyl zájem Proti ostatním lokomotivám naší výroby měli tu výhodu, že byly schválené téměř všude ve východním bloku (mimo Jugoslávii?) a po sloučení SRN a DDR i v SRN. Dal se tam doplnit i německý zabezpečovač PZB a přesto to na počet kusů nebyl žádný trhák. No, ono taky v roce 1998 již bylo "prakticky" došrotováno. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
AnounymTojeFuk	Úterý, 08. prosince 2020 - 16:16:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 9-2017	Joo pravda rozpáleno jich bylo více než prodáno, měl jsem o prodeji větší iluze, hlavně z toho nějak vypadlo to Polsko, každopádně logicky silnější lokomotiva utáhne víc, ovšem co se trakce týká bude Sergej jako šestikolo oproti Herkulovi lepší, nehledě na Srgejovu přetížitelnost a vskutku jsem Herkula u ns na síti v čele nákladu snad nikdy neviděl, možná na Slovensku u Metransu, ale tady snad ani jednou a už vůbec nevím kde by se tu vzal v takovém počtu... Vectron má možná větší tažnou sílu, jenže není použitelný stejně jako klasický diesel. Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
OK-HEU	Úterý, 08. prosince 2020 - 16:30:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 10-2020	Dyť taky ty nejstarší byly dodány v roce 1966, takže byly ke 30 letům staré.
Jnd	Úterý, 08. prosince 2020 - 16:46:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13492 Registrován: 4-2003	1600 třikrát jinak ... Fotky na Krp
Petr_Šimral	Úterý, 08. prosince 2020 - 16:55:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10618 Registrován: 5-2002	ad Anounym: Vectron má možná větší tažnou sílu, jenže není použitelný stejně jako klasický diesel. Co to proboha stále točíte jako kolovrátek za nesmysly? Proč by VECTRON DE nebo Duál nebyl použitelný jako klasický diesel? Běžte si to už konečně najít na web. ovšem co se trakce týká bude Sergej jako šestikolo oproti Herkulovi lepší, nehledě na Srgejovu přetížitelnost Budete se divit, ale až v principu nechtěnou přetížitelnost nemáte pravdu. Sergej na šesti nápravách má při trvalé rychlosti 20 km/h tažnou sílu 260 kN, zatímco ER2O nákladní varianta má při rychlosti 25 km/h 250 kN. On je přece jen trochu rozdíl u regulace s asynchronními motory a u klasických komutátorových motorů. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Kuřil_p	Úterý, 08. prosince 2020 - 17:24:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2655 Registrován: 9-2009	Jnd: Pěkné fotografie máte. Petr_Šimral: Souvisel konec těchto lokomotiv v Sokolově i s útlumem těžby uhlí na Sokolovsku?
Petr_Šimral	Úterý, 08. prosince 2020 - 17:49:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10619 Registrován: 5-2002	ad Kuřil_p: nějaký vliv to určitě mělo, ale myslím, že nikoliv zásadní. To šlo vidět i na tom, jaké zoufalé dvojice 753 a 751 se pak na trati slezly... Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Apollo_17	Úterý, 08. prosince 2020 - 18:46:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7854 Registrován: 8-2007	PŠ:Tak to se musím ohradit. Sergejům nedělaly rozjezdy a časté zastavení technické problémy, nasazení u nás na Mn vlaky bylo časté. To potvrzuji.V Chomutově jezdil jeden Sergej několik let na vlečkových vlacích ze Seř.nádraří do 2.5 km vzdálené teplárny u Manesmanky a na vlečky Ferony,kovošrotu,železáren.Tuším ,že to byla 132 a žádné technické problémy z toho neměla,i když tam byla V max 15 km/h.
Radar007	Úterý, 08. prosince 2020 - 20:07:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 557 Registrován: 7-2010	Kuřil p: Vidím prosím dobře na 3 snímku číslo 781.462 ? www.veselidepo.cz
OK-HEU	Úterý, 08. prosince 2020 - 20:53:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 10-2020	Jak to vypadá tak někteří z Vás s nima i jezdili. Když byste je srovnali s československými lokomotivami, byly lepší nebo horší?
Kuřil_p	Úterý, 08. prosince 2020 - 20:54:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2658 Registrován: 9-2009	Petr_Šimral: Dík. Radar007. Ano je to číslo "462". Jenže na těch lokomotivách těch čísel bylo víc. Tady ta má na boku ručně napsáno i číslo "asi 781.550".
Petr_Šimral	Úterý, 08. prosince 2020 - 21:55:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10625 Registrován: 5-2002	OK-HEU: Jak to vypadá tak někteří z Vás s nima i jezdili. Když byste je srovnali s československými lokomotivami, byly lepší nebo horší? Tak na to je hodně těžká odpověď. Já pro změnu nemohu moc popisovat lokomotivy české. 753 a už vůbec 751 byly pro mě velice epizodní, spíše jsem jezdil na řadách 714, 720, 731, 742 a 770,771. Co Sergej měl... a) perfektně odhlučněné velké stanoviště b) velký výkon topení a netáhlo tam c) spolehlivou elektrickou výstroj, naprosté minimum závažných poruch, jako jsou přeskoky TM a HG d) obrovská přetížitelnost e) vysoká spolehlivost A na co trpěl? a) vysoké opotřebení trati b) vysoká spotřeba oleje c) nekvalitní hlavy, často praskaly d) vyšší venkovní hluk, ale na 751, 775 nebo 776 neměl Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
OK-HEU	Středa, 09. prosince 2020 - 06:26:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 10-2020	To P.Š.: to je docela pozitivní hodnocení, to jsem ani nečekal. U dvoutaktu se dá vysoká spotřeba oleje předpokládat, kolik to tak bylo na 100km?
frako	Středa, 09. prosince 2020 - 08:57:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 490 Registrován: 7-2011	Tak pár postřehů z předešlé diskuze, od nejčerstvějších, zpravidla po ujetí zhruba 300 km (trasa Citice-Světec-Sokolov) se dolilo 20 kg oleje, záleželo na tech. stavu, ale mohlo to také být 60kg. Nejen velké stanoviště perfektně odhlučněné, další pozitivum - prostorná strojovna, kvůli přecházení opotřebení trati -montáž ostřikovačů špulkranzů, tratováci instalovali mazací stanice v rozhodujících obloucích. Praskání hlav a vložek, doporučení sovětů, před odstavením dochlazovat na 40°C, vodu i olej, což se nedělalo. Prasklé hlavy se renovovaly, pro Jihozápadní dráhu to prováděli v LD Veselí n/Luž. a dělali to dobře. Pokud bych měl srovnat, tak jednoznačně z dieselů Sergej byl to nejlepší co se na kolejích ČSD v tehdejší době pohybovalo. Budu ještě pokračovat.
Rorejs	Středa, 09. prosince 2020 - 11:08:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 234 Registrován: 1-2012	751218 Já vím.Sledoval jsem jeho návrat domů... (sorry za OT, hned s tím končím) Nikdy jsem nepochopil rozpad Československa, nikdy jsem nepochopil prodej českých MiGů-29 a nikdy nepochopím konec Sergejů a Bardotek v Česku!
OK-HEU	Středa, 09. prosince 2020 - 14:58:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 10-2020	To Frako: Takové hodnocení jsem nečekal, myslel jsem, že všichni považují za nejlepší diesel mašinu bardotku...
Petr_Šimral	Středa, 09. prosince 2020 - 15:06:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10629 Registrován: 5-2002	ad OK-HEU:To Frako: Takové hodnocení jsem nečekal, myslel jsem, že všichni považují za nejlepší diesel mašinu bardotku... To jen Ti, kteří o Sergejích jen slyšeli a viděli je zvenku a) perfektně odhlučněné velké stanoviště Jinak zde mi něco vypadlo. a) perfektně odhlučněná a velká stanoviště Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
OK-HEU	Středa, 09. prosince 2020 - 19:22:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 10-2020	To P.Š. : mohl byste vysvětlit laikovi co znamenají závady přeskoky TM a HG? Díky
Petr_Šimral	Středa, 09. prosince 2020 - 19:31:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10632 Registrován: 5-2002	No, já jsem sice elektrikář na baterky, ale zkusím to. Jednoduše to je "narušení izolační vzdálenosti". Tedy dojde k přeskoku na kostru přes izolátory (to je to jednodušší) a nebo k přeskoku mezi lamelami komutátoru (komutátor je to měděné s mnoha drážkami na jedné straně motoru). Pak se musí opět vyřezat izolační drážky a pak brousit a brousit. Jednou jsem to dělal, když jsem byl ještě na dílně, ale nebylo to na Sergeji, tuším, že to byl Čmelák. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Apollo_17	Středa, 09. prosince 2020 - 21:19:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7855 Registrován: 8-2007	To jen Ti, kteří o Sergejích jen slyšeli a viděli je zvenku To jo.Sergej měl motor přeplňovaný mechanickým a dvěma turbo dmychadly,sání vzduchu mělo olejový filtr,elektrický přenos byl velmi předimenzován a dobře zregulován oproti lok.ČKD(skluzy).Dvoutakt vyžadoval nějaká zařízení navíc(hlídání podtlaku v karteru), měl zvýšenou spotřebu oleje(který se zase musel vypouštět z recívrů),praskaly u něj vložky válců,hlavy,olejové argusky přivádějící olej do hlavy válců,někde byly problémy s uchlazením dízlu... Ale byl to robusní tahoun,který málokdy zklamal.
Rozsutec	Středa, 09. prosince 2020 - 21:55:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1574 Registrován: 1-2007	Vďaka pamätníkom za spomienky. Pri tejto príležitosti by som sa chcel opýtať, má tu niekto skúsenosti aj s dnešnými reko ST44 s SM D49 ? https://www.youtube.com/user/K6S310DR
Loko	Středa, 09. prosince 2020 - 23:16:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 357 Registrován: 12-2006	ree frako, Petr Šimral: Jezdil jsem na sergejích 12 let (1981 - 1993), Olej s recívrů se vypouštěl obvykle při zbrojení a když byly kilometry na R0, tj. 1400 - 1800 km. A to cca 20 litrů, 60 litrů jak uvádíte jsem nikdy nevylil. ree Apolo 17: Mechanické rotační dmýchadlo bylo zapotřebí jen při startu, motor neměl sací ventily, měl plnící přepouštěcí kanálky do válců. Mezilamelový přeskok byl vyjímkou, za celou dobu se nestalo, že by došlo k průrazu na trakčním motoru, na rozdíl od ČKD lokomotiv, kde to byla častá závada. Ano, motory trpěly na praskání vložky válců, problémy s chlazením byly obvykle zapříčiněno, že si někteří uměli přidat el. výkon na odporech, motor to unesl, ale chlazení v létě ne. Sergej byla robustní, těžká traťová lokomotiva, vhodná především pro těžké vlaky, ale dal se s ní i dobře posunovat. I při plném výkonu skluzové relé bývaly v klidu. Za špatné řešení jsem považoval, že naftové vstřikovací čerpadlo bylo mazáno v okruhu mazání motoru a jakákoli netěsnost nafty se projevila v oleji. Za celou dobu jsem neudělal se sergejem neschopnost. Na svoji dobu to nebyla špatná lokomotiva a v dopravě těžkých nákladních vlaků neměla rovnocenou náhradu.
frako	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 10:32:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 491 Registrován: 7-2011	Ano i při posunu se využíval, u nás zejména tehdy když měl sjetá kola, čekal na soustruh a do tratě nesměl, daly se s ním dělat nevídané šupy, právě proto, že skluzová relé byla v klidu. Měřák podtlaku v karteru byl ve strojovně, jakož i otáčkoměr, oproti zvyklostem. Měl i měření teplot spalování v jednotlivých válcích. Dojelo se vždy i s prasklou hlavou, nebo vložkou. V depu měli zámečníci vždy připravený komplet - hlava,vložka, píst ojnice, jak to trochu vychladlo, během třech hodin bylo vyměněno. Sehraná parta. Nepamatuji na nějaké problémy s chlazením a že Podkrušnohorská magistrála je kurevsky náročná trať. No, měli jsme specialistu na seřízení ceresínů hydraulického pohonu ventilátoru. Dalo se dojet i s porouchaným pohonem tak, že se nastavilo sání ze strojovny oddeklovaly se články a žaluzie se zajistily v otevřené poloze. Argusky mazání hlav se nahrazovaly měděnými trubičkami. Na fotce č. 5 p. Kuřila se válí červená jímka, je to nádrž pro umyvadlo, bylo umístěno v představku I.stanoviště, později se přemístilo do strojovny a na jeho místo se instalovalo zařízení VZ. Tu nádržku mám doma. Vraky Sergejů jsou z firmy "DRUSO", šrotárna v Dolním Rychnově. Na jednom ze snímků, ne ze šrotárny je také Sergej 1529, jeden z gardových strojů Sokolovské flotily, parťáka na něm dělal emeritní fíra a můj nedaleký soused. Ještě něco dodám.
Petr_Šimral	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 12:56:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10636 Registrován: 5-2002	ad frako: Nepamatuji na nějaké problémy s chlazením a že Podkrušnohorská magistrála je kurevsky náročná trať. Roky 1995/1996? závažné problémy s chlazením, než se pořídila nová demineralizační stanice. A před tím na to trpěly chomutovské mašiny. Na jednom ze snímků, ne ze šrotárny je také Sergej 1529, jeden z gardových strojů Sokolovské flotily, parťáka na něm dělal emeritní fíra a můj nedaleký soused. Ještě něco dodám. P.J., co mě v roce 1987 týral na T 679.1529, se přestěhoval do Tvého bydliště? ad Loko:Za celou dobu jsem neudělal se sergejem neschopnost. Já ano, jednou. Při průjezdu Vojkovicemi jsem si všiml páry na okně dveří od strojovny, takže jsem to zařízl ještě ve Vojkovicích a nechal se dotáhnout do Sokolova. Vodní spojka byla v háji. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Lakro	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 13:03:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1954 Registrován: 8-2006	Pánové ,krásné počtení a všichni máte pravdu. Jezdil jsem na sergejích jako pomocník na dispečerce v Hradci Králové. Jediný sergej a to T679.1073 měl otáčkoměr na stanovišti. Turnusový byl T679.1224 a v Chlumci n.C. byl T679.1223. Větší opravy se dělaly v Letohradě. A letohraďáci byly na sergeje náležitě pyšní.Jeden čas přišel z Loun T679.1065 a to byla haitra.Tam jsem nosil i 60.l oleje.Jako dipečerka ,jsme si dělali nulky sami.Ale jak píšete nepamatuju ,že by se zklouznul. Z okna kouká Vašek Sůra.
Drak_ze_skalky	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 15:27:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7361 Registrován: 5-2010	Souhlas pěkné čtení. Jen by zde mohl ještě zaznít názor z druhé strany barikády, kluků dílenských.Co jsem slyšel od svých spolužáků "z uschlé větve KU" jak se říkalo SOUŽ v Praze, tak to někdy nebyla s některou "olejničkou", třeba z Vršek taková hitparáda.Některé kousky byly vyhlášené. To jsem oproti tomu vlastně měl v LD Praha střed čistou práci na el.loko, jako zámečník i když i tam byly vyhlášené "bumerangy".
721.111	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 20:17:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 1-2020	Pěkné čtení,vzpomínky,díky.Jako malý 10 letý kluk jsem dráhu hltal,na kolínských šoupákách do Světlé n.S a zpět turnusová 1331 a zejména napucovaná 1428,a jak jsem jen mohl,očekával jsem každý 6den po poledni(85269/8) v Leštině na nádraží,aby mi,táty kolega Erich L.,ukázal-pojď se povozit,pomocník mě pustil do okýnka a já předával návěsti.Hodinu se šíbovalo po stanici a obsluhovaly vlečky,5.kolej.Občas mě vzali i do Světlé,kde šoupák točil,záloha mu tam napakovala vlak na normu z vozů z vleček na ledečské trati,především panely z Prefy z D.Březinky,ze zátěže,,od ševcú"od Zruče a po 16h se frčelo zpátky s obsluhou všech stanic až do Kolína.No frčelo je silné slovo,kulaté 40,a šoupák měl jen 50.Ale byla to jízda,kopec nekopec,sergej poslušně šlapal:-)A když se pak v Leštině rozjížděl nebo i jen projížděl,tabulky v oknech se třásly jak blázen,jen to drnčelo. Táta vždycky říkal,že ale největší dělo v Kolíně bývala 1069,tu já teda už ale pamatoval pouze jako nejšpinavější mašinu,který občas,za turnusový stroje zaskočil.Prostě byl,,všech"a podle toho vypadal.To jsou moje vzpomínky,je to už skoro 35 let,tehdy by asi málo koho napadlo,že to bez 679 půjde,že zůstanou jen 3 kusy,v 91 Mn skončily a po sergejích se slehla zem,možná až moc rychle.Jen mi táta při konci 1428 přinesl číslo.Možná to bude znít dřívbylolípsky,ale řekl bych,že čety je braly jako velké dříče,a až jako vztahově...Slova od Fraka to jen potvrzují,ten vztah k nim...
Petr_Šimral	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 21:29:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10640 Registrován: 5-2002	Možná to bude znít dřívbylolípsky,ale řekl bych,že čety je braly jako velké dříče,a až jako vztahově... Ano, taky jsem to pozoroval okolo mě (dlouhodobé obsazení bez změn čet, BSP, údržba i letmo lokomotiv v případě dlouhodobého odstavení odstavení turnusové --> například když byla v dílnách). Já to měl trochu jinak. Zácviky na pomocníka jsem dělal na přelomu kalamitní zimy 1986/87, od ledna jsem byl pomocník strojvedoucího brigádník a plný úvazek jsem měl jako inženýr železniční dopravy --> čti proužkař. Od března 1987 jsme to otočili, pomocničení na plný úvazek a inženýr brigádník . První turnusová loko byla T679.1212 s M.M. Půjčoval bez problémů, moc se mi tam líbilo. Od května 1987 (nový GVD) pak sokolovská leštěnka nejvyleštěnější - ano, dodnes žijící T679.1529 s tím, kdo se postaral o to, že ta mašina přežila veškeré nemilosti, které by pro jinou loko už znamenaly konec - P.J. Dřina mi na mašině nevadila, profesorský přístup P.J. se dal přežít (bylo mi devatenáct), ale děsně až neuvěřitelně mě "sralo", že mi to nikdy nepůjčil. Vždycky odpověděl: hele, mě to ježdění ještě baví (šlo to na něm vidět) a jestli chceš za volant, tak choď na vložáky k těm, co raději spí --> a stalo se . Od 1.10.1987 2 roky vojny a od října 1989 nástup k BSP 781.346 (vyznačovala se šílenými bílými rámečky oken) k F.S. Ale to už jsem byl konečně kandidát, vypršela doba trestu z průmyslovky --> 2 roky odklad psychotestů pro posudek. A pak od ledna konečně kurz ve Škvořeticích, zácviky, 17.4.1990 první zákonitá a 18.4.1990 první samostatná směna na topírenském na lokomotivě 700.043 Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Kuřil_p	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 23:01:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2660 Registrován: 9-2009	Obr. 156 Poslední kontrola po R opravě T 679.1 v motorárně PLD Sokolov Obr. 157 Montáž vložky válce motorové lokomotivy T 679.1 v PLD Sokolov (z knihy "třicet let socialistické práce v jihozápadní dráze") (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Kuřil_p	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 23:17:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2661 Registrován: 9-2009
Apollo_17	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 23:26:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7857 Registrován: 8-2007	Roky 1995/1996? závažné problémy s chlazením, než se pořídila nová demineralizační stanice. A před tím na to trpěly chomutovské mašiny. No s tím chlazením měly chomutovské Sergeje problém.Asi špatná voda v chladícím okruhu,protože to na dílně proplachovali a tekla z toho hnědá sračka. Ale ten Sergej měl na rozdíl od mašin ČKD ochranu proti přehřátí(mašiny ČKD jen signalizovaly zvukově i opticky vysokou teplotu) a po jejím zaučinkování rozeplo buzení generátoru a otáčky šly na volnoběh.Jenže zahřátý motor po sjetí na volnoběh inicioval další ochranu-nízký tlak oleje- a ta stopla motor.Tím se zastavilo vodní čerpadlo a došlo k varu vody na některých místech chladícího okruhu a následně lok. "vyházela vodu z chladícího okruhu"-udělala tzv.Velrybu.To už byla neschopnost. Proto jsem u blbě chladících sergejů ve výkonu čučel na teploměr chladící kapaliny a při překročení 80 stupňů C sjel z výkonu,vypnul jistič vedle levého kolena a najel bez výkonu do stupňů.To byly adrenalínové jízdy. Montáž vložky válce motorové lokomotivy T 679.1 v PLD Sokolov Jo vložky a hlavy jsem pomáhal měnit na Sergejích v Ostravě na začátku 80 let.Byla to práce pro mechanika a pomocnou sílu(já po průmyslovce) skoro na celou šichtu.Vložka válce měla nahoře měděný kroužek,a dole dvě gumové těsnění. (Příspěvek byl editován uživatelem Apollo 17.)
Petr_Šimral	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 23:31:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10643 Registrován: 5-2002	Ad Apollo: potvrzuji. Jsme se vám chechtali, hlavně když jste udělali "Velrybu" nám na přípřeži. To jsem vás teda proklel, kdo měl celou mašinu znovu pucovat?} A v letech 1995/1996 se to otočilo, protože někdo na chladící vodě v Sokolově dlouhodobě ušetřil. Depo bylo od roku 1993 na odpis, tak nikdo do něj nestrčil už ani korunu... Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Jnd	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 23:34:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13494 Registrován: 4-2003	Radar007 Kuřil p: Vidím prosím dobře na 3 snímku číslo 781.462 ? 1462 bude nějaká haluz ohledně těch přečíslování několika mašin ,ale bude to 1550. Fotky na Krp
Petr_Šimral	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 23:44:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10644 Registrován: 5-2002	Jenže zahřátý motor po sjetí na volnoběh inicioval další ochranu-nízký tlak oleje- a ta stopla motor.Tím se zastavilo vodní čerpadlo a došlo k varu vody na některých místech chladícího okruhu V dobách našich problémů jsem jezdil s uchem venku a s okem na teploměru. A jak to bziklo do otáček, okamžitě kontrolér na nulu, shodit jistič buzení a okamžitě na desátý. Většinově to pomohlo. Když "bziklo" více, tak vypnout VZ, počkat až doběhne, vletět do strojovny, natáhnout přeběh, do startu narvat kudlu a v kobce chytit v rukavicích starťáky natvrdo. Ne, že by to pro motor byla zrovna "jemná manipulace", ale zajistilo to neudělání "Velryby". A na desátém dovychladit z té stovky někam na sedmdesát a dolů, buzení a davaj, protože se mezitím samozřejmě přehřála ta druhá :-( Zrovna jsem to koupil mezi obdobím na 210.057 na ranžíru a po dvou letech odchod na 731.050 na Kraslice. A v Sokolově i nejmladší leťák se občas svezl na nosné řadě, byť lépe samozřejmě znal točnu, olejnu, vrchního, topírák a šestihodinové směny na Kraslicích. Ale byl slušný zvyk, že i nejmladší leťák musí mít sedmičku, takže občas jsem ze Sergeje zamával na topíráku na 700.043 nejstaršímu leťákovi Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Petr_Šimral	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 23:46:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10645 Registrován: 5-2002	ad Jnd: 1462 bude nějaká haluz ohledně těch přečíslování několika mašin ,ale bude to 1550. Někde se na netu nachází pokus o sepsání čísel Sergejů podle skutečných výměn čísel. I u 242 to bylo asi více v pohodě Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Jnd	Čtvrtek, 10. prosince 2020 - 23:59:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13496 Registrován: 4-2003	Někde se na netu nachází pokus o sepsání čísel Sergejů podle skutečných výměn čísel. Na stránkách o sergejích to je a určitě by se na to dalo i spolehnout ,ale stránky mají ted výpadek pač nějaký problém na servru .. dle toho co Rosťa psal ... Fotky na Krp