Diskuse » Železnice » 781 (T679.1) - sergeje » Archiv diskuse 781 (T679.1) - sergeje do 23. 12. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse 781 (T679.1) - sergeje do 23. 12. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 10-2020 |
Teď už je mi to jasné a kdybych si býval přečetl popisek k té fotce kde je i píst z K6S310 a motorové pily tak by mito bylo jasné rovnou... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13504 Registrován: 4-2003 |
1529 třikrát jinak .. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9296 Registrován: 9-2002 |
Já jsem zase slyšel kec, že 14D40 je z nějaký žabožroutský minolovky. Ale taky to nijak podložený nemám.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 8-2017 |
Jnd: 1529 Z Ledče n/S. téhož večera o něco později. Na 781.600 jsem bohužel nemohl čekat.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3747 Registrován: 11-2006 |
Vrátím se trochu k motorům, konkrétně k ventilům. Docela by mne zajímalo, z jakého materiálu jsou vyrobeny? Moje poslední přímé setkání se sergeji bylo ve zvolenském depu na podzim 1989, kde jsem fungoval jako mechanik na dílně. Na těch potvorách jako jediných nedržely magnety a sedla s ventily se musely zabrušovat ruční "kličkou". Což byla docela makačka /přetlačování vložené pružiny/, protože se běžně stávalo, že nám ráno přistálo na dílně 36 hlav, z toho minimálně 12ks sergejových. Zbytek brejle, čmeláky,hektory nebo pomeranče. Rozebrat, vyčistit, poskládat, zabrousit ventily a do 14:00 expedovat ven. Bylo nás 5 a jedna pračka ... Také byl prý uvnitř ventilů sodík, kvůli lepšímu převodu tepla. To jsem ale nikdy nezkoumal řezem.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 85 Registrován: 10-2020 |
U leteckých pístových motorů je také sodík ve výfukových ventilech. Zabrušování ventilů byla pakárna, kterou jsem naštěstí dělal jenom na učňáku...pak jsem ještě asi rok zabrušoval příruby, nejhorší práce co jsem kdy dělal, totálně zničený ruce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2826 Registrován: 4-2014 |
27. díl - Motorový rušeň T 679.1 (asi 1967) https://www.youtube.com/watch?v=2z7r6OQUFLU |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1295 Registrován: 7-2009 |
Nádhernej díl a zároveň vzpomínka na nesmrtelné dříče !!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 114 Registrován: 10-2020 |
frako - kdo vozil ten Ex Berlín-Vary? A kde ho přepřahali na sergeje? K těm tlumičům - doporučuju koukat na celou mašinu, a ne jen na tabulku s číslem. Ten barevnej má nymburskej uvnitř, druhej ho má už z výroby - na střeše. A fabrika: napřed Lugansk, pak Vorošilov-krad...a dnes zas Lugansk. Oválné tab. Lug, kosočtverec Voroš. V něm měli i písmena: LTSZ, VTSZ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3748 Registrován: 11-2006 |
csik: V něm měli i písmena: LTSZ, VTSZ. A ne náhodou LTZ a VTZ? Tolik místa na štítku tam přece jen nebylo.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15636 Registrován: 3-2007 |
Já nemůžu najít ten původní frakův příspěvek, ale mám zato, že Karlex (Vary- Berlín)i Karola (Vary-Lipsko) jezdil s "delfínem" - motorovou jednotkou DR VT18.16 až do roku 1981, kdy se vozba převedla do klasiky s plecháčem do/z Vojtanova. To byla taky kuriozita - dvě klasy DR s plecháčem, povinně místenkové do Vojtanova Čím to vozili v NDR nemohu sloužit. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 11-2018 |
Reč je o týchto štítkoch? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1008 Registrován: 7-2017 |
T 679.1587 odjíždí z Lužné u Rakovníka (1983) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 10-2020 |
Hej - ale ten vlavo bol z fabriky modrý... E499001 - teď vidíme oba, že to bylo jinak, a toho místa bolo vela, místo "L" celé slovo a pak ty velká 3 písmena - Teplovozo Strojitelnyj Zavod,, a taky jsem zapomněl na tu Okt revol...změna štítků byla asi od 1-1-73 ???? ....nebo už od 7.11.72??? Dokud jezdily, tak jsem to nezkoumal....a teď je pozdě. KV - VT 18.16 tam stála snad od rána, a 3 klasy z Bln přijely odpol....až to najdu,.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 10-2020 |
a ten napravo žltý....len písmená červené... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2666 Registrován: 9-2009 |
E499001: To byla taky kuriozita - dvě klasy DR s plecháčem, povinně místenkové do Vojtanova Jsme tímto vlakem pravidelně jezdívali v letech 1985 a 1986 jako školní mládež z Františkových Lázní do Sokolova a Karlových Varů. Vlak se vyznačoval neuvěřitelným množstvím vypitých malých lahviček alkoholu (i od piva) a hlučných Němců. Často jsme je okřikovali "Ruhe"! Místenky se tam tou dobou nepraktikovaly. Z NDR to tuším vozil tento typ lokomotiv: V Plesné (na trati do Vojtanova, kde se přepřahalo) jsem v té době jiný typ lokomotiv DR, než tento, neviděl. Mohu se však mýlit. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10690 Registrován: 5-2002 |
ad Csik: KV - VT 18.16 tam stála snad od rána, a 3 klasy z Bln přijely odpol....až to najdu,.... Jezdily přes Vojtanov tři vlaky. Karlex - VT 18.16 od GVD minimálně 1969/70 do konce GVD 1981/82, pak v GVD 82/83 T478.3 LD Cheb, personálně KV a od GVD 1983/84 S 499.02 LD Cheb Karola - VT 18.16 od GVD 1972/73 od dubna do října, od GVD 1973/74 denně do GVD 1981/82 a pak stejně jako Karlex. Drancovák 7060/7061 - v GVD 1969/1970 ještě není, v GVD 1975/76 už jezdí. Pamatuji si na něm různé soupravy německých Rekowagenů, zpočátku i ty třínápravové. Kdo je vozil do GVD 1982/83 si nepamatuji, tuším různou směsici 475.1, 556.0, T 478.3? To by mohl upřesnit Frako, já byl ještě kluk. A potvrzuji kolegu Kuřila, ani já si z Německa po Vojtanov nepamatuji nic jiného než BR132, dnes BR 232 "Ragulin". Ale určitě to na začátku provozu Drancováku bylo jinak, tedy BR118, 119, něco parního? (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Šimral.)
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 498 Registrován: 7-2011 |
P.Š. to popsal v podstatě správně, jen dodám, že tzv. drancovák jeden čas zapřahala Karkule dvojka, jinak 475.1 můžeme vyloučit. Po dobu parní vozby to byla 556.304, plus nějaké letmo, pokud 304 opravovala. Přepřahalo se ve Vojtanově. Prvně jsem Karlexem cestoval do Lipska někdy na jaře 1968 z K.V.,byla to klasická 6 ti vozová souprava, zapřažená právě 304. Fíra byl starší kolega v K.V. to rozjel a zastavil poprvé v F.L. a pak ve Vojtanově. Němci na to zavěsili také nějakou čoudu. Naposledy (Karolou) a to několikrát to už bylo po revoluci, ale vždy jen z Vojtanova do K.V. Do Vojtanova Ragulin z Vojtanova Plecháč. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2667 Registrován: 9-2009 |
Když jsme u tohoto vlaku, tak se zeptám, zda to bylo možné, že tehdy v tom vlaku byl německý a český průvodčí nebo už mi paměť selhává? Pamatuji si, že neměl uniformu, ale vínové sako. Je to možné? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3750 Registrován: 11-2006 |
csik: změna štítků byla asi od 1-1-73 ???? ....nebo už od 7.11.72??? Ještě byla jedna varianta výrobního štítku. Jeden mi visí na zdi, tak jsem udělal pro představu výřez.Tato varianta byla zřejmě jen na strojích první série. Tento by měl pocházet z T679.1006.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 10-2020 |
pár fotek bez vývojky , bez skeneru.... takže napřed přijel z Říše nočník R348, a až odpoledne deník MEx148...třetí snímek je jinde...ale není to Pařížák |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 10-2020 |
E499001- pěknej kousek! Taky jsem kdysi fotil pár těch prvních, ale na jejich výrobní štítek jsem nekoukal.....takže jsem věděl jen o těch dvou variantách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10695 Registrován: 5-2002 |
ad Frako: P.Š. to popsal v podstatě správně, jen dodám, že tzv. drancovák jeden čas zapřahala Karkule dvojka, Karkule? To muselo být maso. Je fakt, že já si Drancovák pamatuji cca v desetivozové soupravě, ale v sedmdesátkách si to samozřejmě nepamatuji (jsem ročník 1968), spíše až tak od roku 1980... GVD 1975/76: 7061: Vojtanov: 8:09/8:53 (8 km) - FL: 9:05/9:09 (27 km) - Sokolov:9:43/9:45 (23 km) - KV h.n.: 10:13 7060: KV h.n.: 17:00 (23 km) - Sokolov 17:26/27 (27 km) - FL: 18:02/04 (8 km) - Vojtanov 18:13 (zde Ex 66 a 68 jely za 12´... Ale fakt to na tu Karkuli vypadá, ale ta musela dostávat úděsný kouř... GVD 76/77: 7061: Vojtanov: 8:10/8:53 (8 km) - FL: 9:05/9:08 (27 km) - Sokolov 9:38/39 (23 km) - KV h.n.: 10:00 7060: KV h.n.: 17:10 (23 km) - Sokolov 17:32/17:34 (27 km) - FL: 18:02/04 (8 km) - Vojtanov 18:13/18:45 A o rok později to už vypadá na dnes "Jaroměřskou" 556.304... V roce 2019 jsem byl na setkání modulářů TT v bavorském Königsmoosu. Sešla se docela divoká mezinárodní sebranka, kromě klasických Bavorů, Sasů a mě :-) tentokrát v rámci dvacetiletého výročí bavorské modulovky TT přijeli i kamarádi z Maďarska a Bulharska. A jeden z Bulharů vyhodil na okno přepravku jízdních řádů různých železnic, vše nepoškozené, prakticky ani neotevřené. Za celou přepravku chtěl 1000 EUR, to se mi zdálo moc, ale za jízdní řády ČSD od roku 1975 do roku 1978/79 jsme se dohodli na dvaceti Eurech . Vše nikdy neotevřené. A když jsem dnes chytil do ruky Cestovný poriadok 1976/77, tak se mi právě u trati 14 roztrhl v půlce
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6787 Registrován: 6-2004 |
K těm výrobákům - na T679.1 by měla být k nalezení ještě tato varianta: (oba pocházejí z M62 dodaných MPS SSSR). Na všemožných sovětských verzích M62 pak samozřejmě bylo i několik variant "plachet", například tato: (vybral jsem záměrně štítek taky z jednodílné M62, ať se to těm našim aspoň trochu podobá). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1955 Registrován: 8-2006 |
Na drancováku jezdily karlovarský 354.1 a pak T444.1 a dokonce topily pegasama. Do Chebu jezdily zbrojit a taky tam chlapi spali ,ale navím turnus a jaké další vlaky jezdili. Z vyprávění karlovaráků vím ,že jezdili na 556.0304 a 556.0354. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1031 Registrován: 6-2015 |
Jinak ta loga na hliníkových štítkách: "kosočtverečnyj" - B3OP nahoře = Vorošilovgradskij zavod Okťabrskoj revolucii "ovalnyj" - LTZ uprostřed = Luganskij teplovozostrojitelnyj zavod |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6788 Registrován: 6-2004 |
K6S310DR: sice nevím, co jste nám tím chtěl sdělit, ale ještě Vám v tom výčtu chybí "VZOR - Luganskij TVSZ říjnové revoluce" - viz ten hranatý štítek ode mě například. PS: v ruštině slovo "kosočtverečnyj" neexistuje. Rusáci říkají pičoidu "romb". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 499 Registrován: 7-2011 |
Měli bychom diskuzi netýkající se Sergejů přesunout tam kam patří. Co vy na to? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 10-2020 |
Skoro mě udivuje, jak se jich mohlo 599 na čs koleje vejít, to byl o tolik větší provoz než dnes? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10701 Registrován: 5-2002 |
ad frako: Měli bychom diskuzi netýkající se Sergejů přesunout tam kam patří. Co vy na to? Jsem pro, Karlovarský kraj bude ideální. ad OK-HEU: Skoro mě udivuje, jak se jich mohlo 599 na čs koleje vejít, to byl o tolik větší provoz než dnes? Větší provoz o trochu byl, hlavně v nákladní dopravě. Ale ono se až tolik nejezdilo, často se čumělo po stanicích, oběhy byly dosti neefiktivní a poslední série Sergejů v roce 1979 už byla prakticky zbytečná, když se konečně rozhoupala elektrizace. 1975 - turnus 437, provozní stav 539, inventární stav 543 1976 - 441, 537, 544 1977 - 432, 547, 550 1978 - 433, 538, 545 1979 - 456, 591, 599 1980 - 433, 591, 599 1981 - 424, 585, 599 1982 - 402, 582, 599 1983 - 381, 567, 598 1984 - 373, 580, 594 1985 - 368, 575, 592 1986 - 345, 560, 590 1987 - 327, 576, 590 1988 - 301, 566, 576 1989 - 289, 526, 566 1990 - 285, 503, 553 1991 - 174, 426, 533 1992 - 76, 201, 391 1993 - 30, 94, 163 1994 - 22, 83, 121 1995 - 12, 47, 54 1996 - 11, 45, 54 1997 - 9, 45, 51 1998 - 1, 22, 51 1999 - 2, 11, 38 2000 - 1, 2, 22 2001 - 1, 4, 22 2002 - 0, 4, 22 2004 - 0, 3, 22 2005 - 0, 3, 22 2006 - 0, 3, 18 2007 - 0, 2, 2 A to už je konec
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2671 Registrován: 9-2009 |
OK-HEU: Skoro mě udivuje, jak se jich mohlo 599 na čs koleje vejít, to byl o tolik větší provoz než dnes? To se s dneškem nedá vůbec srovnat. Současná železnice mne nezajímá, neboť nádraží jsou prázdná. V Sokolově bylo v osmdesátých letech něco kolem 30 lokomotiv T 679.1. Na cestě přes Chomutov do Prahy člověk potkával sposty lokomotiv. Dnes je trať Chomutov - Lužná u Rak. lokálka. Dnes si nedovedu představit, že jezdily lok. T 679.1 i na trati Plzeň- Žatec. Zbyly jen vzpomínky na rušný provoz na železnici. |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6790 Registrován: 6-2004 |
Skoro mě udivuje, jak se jich mohlo 599 na čs. koleje vejít A to si představte, že jich dokonce bylo 601. Ony tu současně všechny nejezdily, v 80. letech byly časté zápůjčky vybraných slovenských T679.1 k MÁV. Mimo téma 781: V globálu jezdilo nákladních vlaků na kolejích ČSD samozřejmě víc než dnes na SŽ(DC), po kolejích se vozidlo víc nákladů rozhodně co do jeho rozmanitosti i množství, a to i v porovnání se sousedními zeměmi. Náklady jezdily v různorodějších relacích, po tratích, kde už dnes nejezdí, obsluhovaly vlečky a nákladiště, kam se dnes už nejezdí (protože neexistují nebo to vozí silniční doprava). V provozu bylo sice výrazně víc nákladních vozů, což ale neznamená, že odvezly víc nákladu, než který dnes odveze třeba jediný kontejnerový vlak. Náklad byl tedy naložený do více vozů = větší počet vlaků (limitní je zejména délka vlaku, jeho nápravová hmotnost, rychlost), tím pádem i potřeba více lokomotiv, navíc rozprostřených do většího počtu lokomotivních dep. Lokomotivy jezdily často na kratších "vozebních ramenech" než dnes, častěji předávaly vlak (tzv. přepřah) lokomotivám ze sousedních dep, protože to tak bylo nakreslené v grafikonu (protože socík), častěji se na nich (a povinně) střídaly lokomotivní čety, protože jich bylo moc a musely se zaměstnat (protože socík), obecně tedy násobně větší počet zaměstnanců a vozidel které bylo nutno "zaměstnat" = vymyslet jim "práci" (protože socík), manuálně obsluhované zabezpečovací zařízení (lidský faktor, tabulkové technologické časy na provedení úkonu), časté prostoje vlivem čekání na vykřižování nebo uvolnění trati atd. atd. Neznamená to tedy, že víc jezdících vlaků znamenalo větší efektivitu než dnes (a zároveň neříkám, že to byl tehdy bordel), jen se na to líp koukalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10702 Registrován: 5-2002 |
ad Statistik: Ony tu současně všechny nejezdily, v 80. letech byly časté zápůjčky vybraných slovenských T679.1 k MÁV. Statisticky jich bylo tak málo, že situaci nemohly ovlivnit... První zápůjčka 20.9.1985 - 9.1.1986 - 20 strojů - i Sokolovská 1412. Druhá zápůjčka 20.6.1986 - 19.12.1986 - 20 strojů - depo Székesfehérvár. Prodej: 14.10.1987 - 1066,1186,1223,1226,1227,1229,1413,1452,1455,1508 = M62 274 - 283. Do provozu však nezasáhly a posloužily pouze jako zdroj náhradních dílů...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2673 Registrován: 9-2009 |
Graf nákladní přepravy od roku 1990 do roku 2011 v ČR: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10705 Registrován: 5-2002 |
ad Kuřil_p: jistě si vzpomenete na tisíce Liazek s vleky od Besa, na silnici I/20 to bylo až hodně otravné. Každý řidič se stal podnikatelem a hned v roce 1990 byla odstartována divoká privatizace silniční nákladní dopravy. Železnice samozřejmě pouze koukala s otevřenou "ústy"
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 878 Registrován: 5-2012 |
МТЗТМ ордена ленина byl Minský traktorový závod Leninova řádu? To byl nějak nadřazený koncern Luganské fabriky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 500 Registrován: 7-2011 |
No tak pokud máme věřit grafu tak je to jasné, podíl železnice neustále klesal. Dovolím si tvrdit,že klesá i po r.2011. Na co tedy tolik dep, tolik čet a tolik přepřahů. I za socíku se s příchodem nových trakcí vozební ramena prodlužovala (pracovní doba čety 15-16 h) a pak s příchodem jednočlenné obsluhy HV zase zkracovala. Najednou nebylo skoro možné otočit 140km tam a 140 zpět za 12 hodin, pokud se to povedlo, jaká sláva. Přičemž grafikon obrat předpokládal. Nastálé komplikace bylo třeba řešit a vždy se vyřešily. Byli jsme jedna firma a muselo to klapnout. Jak se to řeší v dnešní době, když je tolik dopravců a všichni jedou na sebe, tak to fakt nevím. Ale zpět k Sergejům. V Sokolově jich byl permanentní nedostatek, turnusová potřeba + 2 letmo, přičemž oběhy byly zpracovány velmi dobře. Minimální prostoje a tím i komplikace, Sergej se nevrátil včas z obratu a už se to mixovalo, aby byl vystaven včas na následující vlak atd, atd. Petře 1412 ve stavu r.1986 vůbec nemám, možná to byla zápůjčka. Ze čtyrstovek 1415 nejnižší a 1497 nejvyšší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 10-2020 |
Takže třeba v roce 1985 jich jezdilo 368 a přes 200 provozních stálo? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15660 Registrován: 3-2007 |
No představte si třeba, že na "generálku" se posílaly loko do ŽOS (železničních opraven a strojíren) a tam stály tak v průměru rok. ROK !!! A co se týče plánovaných proběhů a čekání na nižší stupně prohlídek, zvláště u dispečerských lokomotiv, to by bylo povídání někde u žejdlíku na večer. Že současně byl (a je) přečasto strojový strojmistr (takový dispečer strojů v depu) kouzelník, aby přes poruchy, neschopnosti, nehody, mašiny "za výlukou" vyčaroval mašiny různými kombinacemi včas na své výkony na tom nic nemění. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 10-2020 |
Tak nevím odkud Statistik čerpá informace, ale připomíná mi to třeba ty pohádky o Těšnovu ve Zrušených tratích. Ale tam už to je o 20 let dál.... Zaměstnat přebytek lidí - a proto ta dráha věčně verbovala další lidi aby šli doplnit ty už "nadbytečné stavy"?? Vozební ramena - odpovídala tratím, při úvrati často přepřah než objíždění. Diesl to dotáhnul k E trati a tam přepřah.....po pádu železné opony jsem se divil, co dieslů jezdí u DB pod drátama....u nás díky E trakci se vozební ramena P a T lok zkracovala. Dokud nebyla E - jezdilo se mnohem dál. Kolelač tu víckrát psal své zážitky, třeba Brt-Žilina s 556,0 nebo pak s 781, a s ním až do Třince . To je málo? A parní mašiny těch 200 km jezdily i na lopatu, ne jen štokry. Kremákem Ža-NZ, Ža-Brt. 434.1,2 zas Ostr-Břec. 555.0 Ostr-Vrš/Nbk. Samozřejmě že jak pára, tak T lok potřebují víc údržby než el. motory v E lok. Dost mašin stálo dlouhodobě po nehodách, čekalo na opravu nebo zrušení. Dílny měly svůj program oprav a vecpat do něj 2x781 po srážce byl problém. Mezitím jinde další rána a opět 2x781....a když dostala přednost ta mimořádnost, musely čekat ostatní, až na ně dojde řada. Na PO Brno jsme se bavili o 781, že s nimi vozí Mn – já jsem se tomu divil. Prý to je levnější, než tam posílat druhou mašinu, často je zátěže moc , jedna 4 nápr. by to nevzala - 781 vezme všechno..... 781 snad neznal „přeskok“ – častou nemoc ostatních lok, a na „havariju“ se dalo dojet snad vždy, jen trochu pomaleji. A další věc je, že 781 byla universál mašina, odvezla všechno, od R po Mn, a nasazovala se za jiné řady. Takže i ta turnusová potřeba od PŠ mohla být ve skutečnosti jiná. Proto tam je ten velký rozdíl mezi TP a provozními. Byly namalované 742 v oběhu, ale pravidlo bylo 781 kvůli zátěži, podobně pak později v oběhu 742 - ale jezdily 735. Za časů páry to samé – 464.2 v Brně jezdily v oběhu pro 2x477, v Přerově 476 zas maskované jako 475...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1033 Registrován: 6-2015 |
Jak jsem koupil tak prodávám. Proto jsem to dal schválně do uvozovek Informace od kolegy z práce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1034 Registrován: 6-2015 |
Jinak ke vztahu VZOR-LTZ není co dodávat, podnik se mohl kvůli přejmenování města taky přejmenovat. Ostatně Lugansk = Vorošilovgrad |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2674 Registrován: 9-2009 |
Petr_Šimral: Ano. Pamatuji. To ještě zajížděly do Karlových Varů i Sokolova (?) lokomotivy T 679.1 i z LD Chomutov. Je to tak? Tehdy to označení příslušnosti k LD bylo napsáno na takových malých štítcích, že se to nedalo pořádně přečíst. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 454 Registrován: 8-2014 |
https://zdopravy.cz/oprava-sergeje-pokrocila-cekaji-ho-zazitkove- i-prilezitostne-nakladni-vlaky-69438/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 10-2020 |
A kolik najezdily průměrně za rok kilometrů? A jakou průměrnou rychlostí? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 502 Registrován: 7-2011 |
Do LD Sokolov zajížděly 781 i z Vršovic a motorové vozy z Libně. Průměrný denní běh Sergeje dle grafikonu byl 400-600 Km. Jakou průměrnou rychlostí? To nevím. Řekl bych, že průměrný prostoj v dílnách Nymburk - Sergej 3 měsíce, ČME 2. U loko po nehodě to byl klidně rok. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1242 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/z7DzeU5b9Vc Sergeje na zatěžkávací zkoušce ve Vlastějovicích. |
751218
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 3-2011 |
Vysoký počet dodaných Sergejů k nám měl určitě význam pro vojenské plánování,zejména v sedmdesátých letech za vlády Brežněva pořád připadalo v úvahu rozpoutat válku útokem na západní Evropu.Naše lidová armáda disponovala počtem 3500 tanku,vyšší počet tanků na západě měla jenom Velká Británie a Spojené státy.Ty nekonečné vlaky techniky někdo by musel odvezt na frontu,ale jsou to jenom spekulace,ale když nastoupil za bolševika tak v práci seděl v kanclu chlápek co dělal vojenskou agendu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9555 Registrován: 6-2006 |
připadalo v úvahu rozpoutat válku útokem na západní Evropu - počátkem padesátých leth možná, ale v sedmdesátých letech dost pochybuji. vojenské plánování - to bylo spíše civilní rozhodnutí RVHP o hospodářské specializaci. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15673 Registrován: 3-2007 |
"Chlápek co dělal vojenskou agendu" byl zaměstnanec StB a řešil především kádrové otázky a vedl spisy..na lidi. Mirek Z. by nám o té práci za plechovými dveřmi s nápisem "Zvláštní oddělení" mohl říci něco blíž. A jaký to na něj dělalo dojem. Jaké to bylo podepsat spolupráci ? Jakou máte vlastně hodnost ? (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 10-2020 |
751218 - a kde by na frontě vzali naftu pro tolik Sergejů? Tady "odborníci" už loni vysvětlili, že válčit měly ne Sergeje, ale Štokry...ty co byly po celé síti maskovány jako vykurovačky, upraveny specielně pro to nejhorší palivo, aby pak na ty čerstvě pořezané akáty a olše podél tratí vařily jako vzteklý...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 503 Registrován: 7-2011 |
Každá armáda potřebovala cvičit v nevelké vzdálenosti od Krušnohorské magistrály byl výcvikový prostor Hradiště v Doupovských kopcích. Pravidelně jaro, podzim se do Vojkovic dopravily transporty techniky čsl armády, cvičili tam i rusové. Po revoluci i amíci, ale jen jednou, po neblahých zkušenostech do tohoto prostoru od vlakových transportů upustili. To byly tzv. plánované přepravy (plán). Armáda nahlásila a oddělení zvláštních přeprav vypracovalo grafikon, bylo to v režimu tajné a přišlo to do depa 3 dny před uskutečněním. Tak a teď si s tím poraď. Sežeň lidi, vyčleň stroje. Nevím o tom, že by do toho zasahoval nějaký estebák. Velký problém však byla neschopnost HV, nebo opožděná přístavba. To spartakiádní vlaky bylo jiný kafe, právě tyto přepravy byly pod palcem estebáků. A už jsem zase od tématu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10710 Registrován: 5-2002 |
Tak a teď si s tím poraď. Sežeň lidi, vyčleň stroje. Nevím o tom, že by do toho zasahoval nějaký estebák. Potvrzuji. Přišla objednávka, avizérka vystartovala do ulic velkoměsta se slovy: bez lidí se nevracej . Moc se mi líbila "záloha Vojkovice" v Sergeji a je fakt, že "plány" jezdily opravdu na čas. Jednou jsem měl konflikt s nějakou "ruskou" gumou, která se mermomocí dožadovala vstupu na stanoviště. Když jsem mu asi desetkrát zopakoval, že tam nemá se zbraní co dělat a že v tom případě nepojedu, tak vyměkl a už jsem ho neviděl...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 248 Registrován: 2-2018 |
Mladějov: ""Chlápek co dělal vojenskou agendu" byl zaměstnanec StB a řešil především kádrové otázky a vedl spisy..na lidi. Mirek Z. by nám o té práci za plechovými dveřmi s nápisem "Zvláštní oddělení" mohl říci něco blíž. A jaký to na něj dělalo dojem. Jaké to bylo podepsat spolupráci ? Jakou máte vlastně hodnost ? " Je vidět, že psát něco před půlnocí vede k nedostatku logiky. Nebo že ji zatemňují nějaké staré křivdy... 1) Pokud by zaměstnanec (referent ZÚ nebo náměstek náčeníka pro ZÚ - to podle velikosti výkonné jednotky) byl "zaměstnanec StB", tak by měl sice nějakou hodnost, ale těžko by "podepisoval spolupráci". 2) Pokud "zaměstnancem StB" nebyl - což je pravdivá varianta - měl v pracovních povinnostech oficiálně komunikaci s orgány FMO a FMV. Tudíž to těžko mohl být nějaký "tajný spolupracovník", vzhledem k tomu, že všichni věděli, kdo k němu chodí na jednání... což samozřejmě nevylučuje, že byl veden v ecidenci spolupracovníků, typicky jako "D" neboli důvěrník. Ale rozhodně neměl žádnou "hodnost". Každopádně hlavní náplní práce referenta ZÚ (náměstka náčelníka výkonné jednotky pro ZÚ) byla mobilizační agenda (v principu dobrá zašívárna - vedení dokumentace pro zajištění provozu při přechodu na válečný stav, samozřejmě včetně evidence lidí, kteří nepodléhají mobilizaci a jejich pracovního zařazení v případě mobilizace) a v pohraničním prostoru zajišťování propustek do hraničního pásma. Řešení kádrových otázek (nomenklatura a vedení kádrových/osobních spisů) měl na starosti někdo jiný - referent kádrové a personální práce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 10-2020 |
frako: To spartakiádní vlaky bylo jiný kafe, právě tyto přepravy byly pod palcem estebáků ano - ale tohle bylo až u té poslední spartakiády, u předešlých ne, už asi soudruzi cítili blížící se konec, tak byli asi víc nervózní.......taky mašina musela mít zvláštní atest pro tyhle vlaky. Po mně ho taky jeden chtěl, když místo Pn mi uvázali prázdnou soupravu spartak. vozů. Samozřejmě jsem atest žádnej neměl, na to byly učeny jiný mašiny, tak jsem mu vysvětlil, že mne nějaký papíry vůbec nezajímají, já vozím touhle mašinou veškerý vlaky od rychlíků přes Os až po nákl., a jestli k mé mašině nemá důvěru, ať si u výpravčího zařídí mašinu jinou, já jsem si o jeho vlak neříkal, já pojedu i bez něj.... Nakonec pak kejvnul , že když prý je soupr. prázdná,tak jo, ale u obsazené prý bez atestu nepojedou.... Ale ty vlaky asi doprovázeli obyčejní „pěšáci“ , zatímco pragmatici v jejich vedení už plánovali co bude potom.... a vykoumali tzv. „sametovou revoluci“ , a tu taky ve spolupráci s KGB provedli. Vydařila se jim perfektně.......můj otec je odhalil hned, když viděl tu frašku s tím „studentem“ ležícím celej večer „mrtvý“ na chodníku. Kdyby opravdu k něčemu takovému došlo, tak by ho bleskově uklidili, aby to nikdo neviděl, a né takovýhle divadýlko pro všemu věřící celý národ......... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 504 Registrován: 7-2011 |
Ale ty vlaky asi doprovázeli obyčejní „pěšáci“ Zapřahl jsem se svým turnusovým Sergejem 1415 spartakiádní vlak v Sok. seř. 14 bai + hytlák po zkoušce brzdy jsem ho přetáhl na Sok. os. bylo to přes celé nádraží. Cvičenci nastupovali a po chvíli někdo bouchá, vykouknu a tam chlapík, že kapitán ten a ten ukázal placku a že chce nahoru. Byl slušnej, abych prominul, že si musí ověřit pár věcí. Nejdřív se zeptal jestli mám na tuto lokomotivu řidičák, načež jsem opáčil, že řidičáky nemáme, máme na to zákonité zkoušky, ale protokoly o zkouškách nevozíme, psal si to do notesu, pak ho zaujala ještě u jízdního řádu visící "bržděnka", tak ji prostudoval a řka jak to, že brzdící procenta jsou 76% a ne 100% tak jsem mu to vysvětlil, pak chtěl ještě vidět strojovnu, prohlédl si motor ze obou stran a chtěl ještě na druhé stanoviště. Pak poděkoval, odešel a už jsem ho neviděl. Vlak jsem v pohodě odvezl do Chom. na přepřah. Zpět Sv do KV na nástup cvičenců příští den, to už bylo bez prověrky. Ještě dodám, při výplatě byla za "spartakiádu" odměna 200 Kčs, ekvivalent dnešních asi 800 stovek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7668 Registrován: 9-2003 |
K zápůjčkám sergejů do Maďarska pár střípků z PLD Letohrad. Domácí T679.1186 a T679.1199 zápůjčka do MÁV 18.6.-18.11.1986 .Následně rok 1987 Do Letohradu 3.8.1987 přichází T679.1156 z Pha Libeň - zápůčka MÁV do 10.9.1987 návrat Letohrad.Též 3.8.1987 z Pha.Vršovice do Letohradu T679.1452 následně do MÁV, prodej - už tam tedy zůstala. Následně odchází do MÁV znovu T679.1186(10.9.1987)a odchod/prodej k 24.9.1987. Dále 21.9.1987 do MÁV odešla i T679.1223 a také prodej (do té doby víceméně dispečerka nejen okolo H.Králové..)Data z oficiálních dokumentů PLD Letohrad.Můžou se tedy lišit s jinými zdroji.Z provozu v Maďarsku existují i fotografie.. jedna se tuším mihla i zde..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Ládik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 11-2006 |
zde naše "chlumecká" dispečerka ve službě u MÁV - zdroj internet |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7669 Registrován: 9-2003 |
Ano,to je jedna z fotek co jsem měl na mysli..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3868 Registrován: 11-2007 |
Ono těch Sergejů nebylo 599 - 354 nebylo obsazeno, a čísla 375 - 399 byly rezervovány pro T 679.5, které byly převázány na 1435 mm z nichž byly obsazeny pouze čísla 376, 379, 380, 383 - 386, 388 - 392, 394 - 396 a 399, na rozchodu 1435 byly mašiny 001 - 353, 355 - 374 a 400 - 600, takže nějakých 574, ale i to je dost. |