Diskuse » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 05. 1. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 05. 1. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5569 Registrován: 3-2006 |
Ad Pikehead:A když došlo k nehodě byl tam jak nahý v trní. Při výbuchu postrkové 555.3280, zahynul fíra, topič a návěstník. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10714 Registrován: 5-2002 |
ad Mořepetr: Ad Pikehead:A když došlo k nehodě byl tam jak nahý v trní. Při výbuchu postrkové 555.3280, zahynul fíra, topič a návěstník. Což je ale naprostá výjimka nezaviněného úmrtí nebo těžkého zranění. Jinak návěstníci umírali hlavně proto, že chrápali a neplnili si své povinnosti, například krýt vlak...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5570 Registrován: 3-2006 |
Petr_Šimral: "Jinak návěstníci umírali hlavně proto, že chrápali a neplnili si své povinnosti, například krýt vlak..." Přesně tak, když něco po..., tak to většinou hned odskákal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 249 Registrován: 2-2018 |
Pikehead: "Tohle jsou činnosti docela logické (byť teda nevím, proč chlap není jen jeden a to na konci), a v hytláku se dá aspoň nějak zatopit, ale ve filmu chlap visí na schůdkách jako při posunu. To jsou pracovní podmínky jako z Huckleberryho Finna." Ach jo...nic o tom nevíte, ale pořád máte nutkání to komentovat. Všechno má svojí příčinu a vývoj. Oni ti naši předkové nebyli takoví pitomci, jak se vám současná propaganda snaží namluvit. Za sledování návěstí platných pro daný vlak, tj. "dopředu", odpovídal vlakvedoucí. A to jen tehdy, pokud byl služební vůz za lokomotivou. Pokud byl dále jak za osmou nápravou*, byl dopravních povinností zproštěn a stačilo, když si návěsti dávali strojvedoucí s topičem. *jde o to, že za lokomotivou mohly být u osobního vlaku řazeny spěšninové vozy nebo pošta - a předpis řešil osobní i nákladní vlaky současně (už v roce 1929 a určitě i dříve). Průvodčí nákladních vlaků ve funkci návěstníka měl povinnosti "dozadu", jak už tady psal Hank. V podstatě jedinou výjimkou byla výprava vlaku, kdy prostě musel dát návěst "pohotovi k odjezdu", aby bylo patrné, že tam vůbec je. Dokud bylo dost vozů s brzdařskou budkou, jezdil návěstník často v ní. Když už se to nedalo zaručit, že v soupravě bude a bude na potřebném místě, a také kvůli drobnému vylepšení pracovních podmínek , začaly se určovat osobní vozy starých řad jako návěstní vozy (v důsledku toho měli návěstníci kde chrápat - viz Petr Šimral). Tam kde měli dost hytláků pro náklady, dávaly se dva hytláky. Návěstníci přežili u Pn vlakvedoucí. Poté, co se přenesly povinnosti kolem soupisu přímých nákladních vlaků na tranzitéry, začaly Pn jezdit s četou 0/1, tj. bez vlakvedoucího a s jediným průvodčím nákladních vlaků jako návěstníkem. Někdy koncem sedmdesátých let padlo i toto. Hlavně pro nedostatek lidí a částečně i díky pomalu, ale přeci jen postupujícímu zavádění TZZ. Uvědomte si, že v prapočátcích (a dráha má velkou setrvačnost) se jezdilo nikoliv v prostorových oddílech, ale podle jízdního řádu. A i po zavedení zvonkových návěstí bylo pořád riziko toho, že při šustrování nebo uváznutí vlaku byl tento dojet vlakem dalším. Proto bylo třeba toho "pozorovatele a hlídače" vzadu. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6796 Registrován: 3-2007 |
Děkuju za vysvětlení, takže pokud mohl sedět v brzdařské budce a nemusel sledovat nic dopředu, tak je to o trochu menší mizérie. Jen teda nevím, co chudák pozorovatel vzadu zmůže v situaci, kdy vlak uvízne a řítí se na něj jiný vlak. Může se mu leda rozběhnout v ústrety, aby ho zastavil. To, že by v roce 1980 (z té doby je film) mohlo existovat odůvodnění jízdou podle JŘ a ne na oddíly mě ani ve snu nenapadlo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10718 Registrován: 5-2002 |
Jen teda nevím, co chudák pozorovatel vzadu zmůže v situaci, kdy vlak uvízne a řítí se na něj jiný vlak. Může se mu leda rozběhnout v ústrety, aby ho zastavil. To, že by v roce 1980 (z té doby je film) mohlo existovat odůvodnění jízdou podle JŘ a ne na oddíly mě ani ve snu nenapadlo. Sestoupí z vozu, v ruce má svítilnu, v brašně má třaskavky...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2251 Registrován: 11-2009 |
Někdy koncem sedmdesátých let padlo i toto. Hlavně pro nedostatek lidí a částečně i díky pomalu, ale přeci jen postupujícímu zavádění TZZ. Jak špatné to bylo v ČSSR v porovnání s vyspělým světem? Kdyby na (druhém) nejhlavnějším tahu skrz republiku bylo cokoli lepšího než telefonické dorozumívání, nestal by se v roce 1970 Říkonín. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1395 Registrován: 12-2007 |
Dovolím se zeptat pánů odborníků: Co znamená zkratka "rg"? Vím- reži, už mockrát jsem tak jel, ale zajímá mě "doslovný překlad". Napadá mě akorát nějaký archaismus ve smyslu reegiefahr, nebo takového něco...
"Proti blbosti i bohové bojují marně" Jan Werich
|
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1887 Registrován: 10-2012 |
T4784086: "Napadá mě akorát nějaký archaismus ve smyslu reegiefahr, nebo takového něco..." Regiefahr, nikoliv reegiefahr. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6799 Registrován: 3-2007 |
tak asi rovnou celé: Regiefahrt |
Hook
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2319 Registrován: 3-2005 |
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli za éry ČSD byly patrové Bap nasazovány v celé trati Jihlava - Veselí nad Lužnicí, děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3950 Registrován: 7-2012 |
Má někdo informace kdy půjde znovu do provozu trať Beograd - Novi Sad? Všude čtu zatím náhradní autobusová doprava, ale nikde nevidím dokdy? Potom by mi zajímala trať Tuzla - Doboj. Osobní doprava zastavena, ale někde jsem četl staví se elektrizace Doboj - Tuzla snad s nějakým novým elektrickým propojením Bosna - Srbsko? Máte-li někdo info předem děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1701 Registrován: 6-2019 |
Skutečně se má Tuzla elektrizovat? O drátizaci Zvorniku nevím nic, ale každopádně nás momentálně do Srbska nepustí, takže zatím pešek.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3951 Registrován: 7-2012 |
Momentálně můžem všichni akorát do Ale perspektivně chtějí modernizovat Chorvaté https://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/ambiciozni_plany_ chorvatska_v_oblasti.html A zároveň i Bosna |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3952 Registrován: 7-2012 |
Tady je link https://www.kurzy.cz/zpravy/571296-v-bosne-a-hercegovine-se-planu je-rekonstrukce-vice-jak-500-km-zeleznic/ , ale zatím tomu moc nevěřím |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15731 Registrován: 3-2007 |
Áá,Marcelovi skončil ban Přátelé, všechno nejlepší k Novému roku všem diskutérům dobré vůle i těm až příliš aktivním . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3177 Registrován: 7-2006 |
Tož i já se přidávám s přáním pohodového nového roku 2021 ..
Zklamání změní člověka k nepoznání ..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2800 Registrován: 12-2009 |
Láďa: Když tak koukám na ty monitory... Jsou, prosím, na Jopce zobrazovány opakovací návěsti v Poříčanech? (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9873 Registrován: 5-2007 |
Jsou, prosím, na Jopce zobrazovány opakovací návěsti v Poříčanech? Podľa toho, čo si pod pojmom "opakovací návěst" predstavujete. Ak sú to opakovacie predzvesti, tak tie sa na JOP u výpravcu nekreslia. Pokiaľ myslíte cestové návestidlá, tak tie sa kreslia ako "normálne" návestidlá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2801 Registrován: 12-2009 |
Děkuji... Myslel, jsem ty opakovačky co se asi "vrátily" v Poříčanech k peronům. Tedy údajně už tam kdysi byly a teď jsou vráceny... Já si to ale nepamatuji, takže pouze z doslechu... Ale nějak mě nedošlo, že to jsou předvěsti... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9308 Registrován: 9-2002 |
Dáme sázky ? Na jak dlouho ? Dávám mu měsíc, maximálně dva.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1703 Registrován: 6-2019 |
Marcel v tomto tématu žádný ban neměl.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6184 Registrován: 7-2007 |
Dotaz pro vzdělané a znalé. To fakt ta vymyšlenost s ručními brzdami v kN s vazbou na nekovy je mysleno vážně? Napadlo někoho, že pokud na vozech (ložených) s LL špalky se bude muset zajistit vlak na větším spádu, že to prostě není možné? Příklad z dneška: Wapice celková váha vlaku 2370tun, 30 vozů + 2x5ES, pokud by byly všechny vozy s LL špalky (zajišťovací síla jednoho vozu je 21,2 kN). Zatím je to v množství malém (na tomto konkrétním vlaku byly jen 4 vozy). Vypočtená zajišťovací síla je 628kN v nejnepříznivějším místě. To jako se bude muset utáhnou všech 30 vozů? Protože dle zákona schválnosti se to po...v nejblbějším místě a čase.... Jak to stihnout do normových 30 min v případě výpadku napájení či neschopnosti HDV? Vědátoři, neulítli jste trochu? Co bude s lokomotivami, až na ně dají nekovy? To se bude čubovat? Na některé řady stávající čuba dát nejde! Mám v tomto značné mezery (předpis bude platit až od března), tak mám čas...tak se dopředu začínám ptát... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10804 Registrován: 5-2002 |
Ahoj. Z čeho to prosím Tě bereš? Kdyžtak mi to pošli. Z toho, co píšeš se mi jeví, že budeš soupravu odstavovat na 26ti promilích. Tam musíš dosáhnout brzdící procento ruční brzdy 10, tedy 237 tun = kN. Jenže neexistuje v CZ elektrizovaná trať, kde bys vezl Wapice a bylo na ní více jak 17 promile. Takže řekněme, že to budeš zamykat na trati Vlkov - Tišnov . Potřebná brzdící procenta ručních brzd = 5. Tedy 118,5 tuny. U "viksvajlantů" započteš polovinu, tedy potřebuješ 237 tun = kN. A už jedeš 237 / 21,2 = utáhneš 12 Wapic. Jenže ty nejsi hlupák a prvotně to začubuješ. Máš dvojče, takže bys měl mít 8 čub. Potřebuješ 240 kN, tedy 8 čub ti dá 8 náprav á 20 kN = 160 kN (2x Wap) a pak skočíš utáhnout už jenom 8 Wapic (potřeba 80 kN /21,2 kN na Wapici * 2 (účinek LL, K apod) a už utahuješ jenom 8 ruček...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6186 Registrován: 7-2007 |
Petr_Šimral: letělo... Nemám to naštudované..nerozumím tomu...ale jestliže mám na ZOB napsáno zajišťovací síla 628kN tak prostě při 21,2kN na jednu Wap mi vychází utáhnou všech třicet vozů. Čuby jsou deklarovány až jako následně při nedosažení... Potřebuješ 240 kN, tedy 8 čub ti dá 8 náprav á 20 kN = 160 kN (2x Wap) a pak skočíš utáhnout už jenom 8 Wapic (potřeba 80 kN /21,2 kN na Wapici * 2 (účinek LL, K apod) a už utahuješ jenom 8 ruček... A máš na to 30 min. Už si někdy skákal z mašiny na pešunk a lezl na vozy utahovat kliky...to je prostě pro někoho i nemožné v některých místech neuskutečnitelné. Nerozumím tomu.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10805 Registrován: 5-2002 |
No, vítejme v moderním světě. To, co vypadalo jednoduše je najednou složité, ale třeba si na to zvykneme... Jinak můj předchozí příspěvek "smaž" bez náhrady, vše je špatně. Předpis SŽ D1 "nový" v příloze D 2 stanovuje potřebné "snad" kN pro zajištění stojícího vlaku podle sklonu a hmotnosti. Pokud jsi to vezl ze Světce do Plané, pak nejhorší kategorie je 15 promile, což pro skupinu do 2400 tun dává 504 něčeho, co se jmenuje Zajišťovací síla, doufejme, že to je tedy v kN. Jedna zarážka Ti smí dát 10 kN, účinek RB v kN se již nekrátí --> tedy 21,2 kN = 21,2 kN. Takže 564 kN zajištění / 21,2 kN RB = 27 Wap s utaženou RB a pod první osou dvě zarážky... Lokomotivu zcela záměrně nepočítám, Pětiesu taky zůstaly 4 tuny RB? A když zapracujeme to povinné podložení, pak musíš utáhnout 564 - 10 = 554 / 21,2 = stejných 27 Wapek. Ta Zajišťovací síla se mi zdá nepřiměřeně vysoká. Abys takový vlak na 15ti promilích uvezl, potřebuješ 360 kN + jízdní odpor, tedy cca 30 kN navíc. Už jenom základní postřeh. Abych na TRAXXu přemohl plně zabrzděné kotouče, potřebuji na to cca 120 - 150 kN.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23601 Registrován: 5-2002 |
PŠ: To, co vypadalo jednoduše, je najednou složité Časem zvykneš, stejně jako na kW místo koní...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6187 Registrován: 7-2007 |
Hajnej: Kluku, tady nejde o to, zvykneš nezvykneš...z vlaku o 30 vozech utáhnout 27...to snad ani není možné, že to může nějaké VH myslet vážně. To za 30 minut prostě nejde stihnout. Petr_Šimral:Lokomotivu zcela záměrně nepočítám, Pětiesu taky zůstaly 4 tuny RB? Zatím ano, lok se nesmí započítat do zajištění vlaku. Až tam dají tyhle šprcky, tak si tu RB mohou vetknout za klobouk, de facto bude nepoužitelná. Ta neudrží lok ani na rovině při větru... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3954 Registrován: 7-2012 |
Bude tohle doopravdy jezdit? Autovlak Bratislava - Split https://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=ZSSK&kategorie=EN&ci slo=1253&nazev=Split&rok=2021 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9310 Registrován: 9-2002 |
Kdo to zvíře vypustil z klece ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1036 Registrován: 2-2010 |
Oldcerry: Odkud vlastně bereš hodnotu brzdící síly RB? Není ta brzdící síla wapky 212 kN? Tuna je (na Zemi) 10 kN. Ovšem v předpise uvedeno "napsaná na voze". PŠ: Předpis vysloveně říká, že zarážka se nezapočítává. PS: Když porovnám současné požadovaná brzdící procenta pro zajištění RB (2,3 a 5), tak nové jsou asi 5x vyšší (7.5, 14 a 28). To skutečně nedává smysl. (Příspěvek byl editován uživatelem Amper.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1037 Registrován: 2-2010 |
Aha. Nezaregistroval jsem, že máte další nápis na voze. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23603 Registrován: 5-2002 |
Amper: Není ta brzdící síla wapky 212 kN? To by plně ložená Wapka zpomalovala víc než klasa se spadlejma magnetama, takže není. To je totiž největší zrada na brzdicí váze - není to žádná síla ani nic podobného, ale de facto schopnost brzdy dosáhnout nějakého brzdicího procenta, které je zas její schopností zpomalovat vozidlo. A ta brzdicí váha vozidla se vyjadřuje v tunách prostě proto, že pro potřeby výpočtu brzdicího procenta celého vlaku představuje jakýsi prefabrikát pro výpočet váženého průměru brzdicích procent jednotlivých vozů (kterýžto by ve své čisté matematické podobě byl nad schopnosti nejen běžného vozmistra, ale asi tak 90 % železničářů vůbec). Existuje ještě jedna veličina zvaná obrzdění, což je poměr celkové přítlačné síly špalíků k tíze vozidla. V dávných dobách, kdy se prakticky nebrzdilo nijak jinak, než přitlačením litinových špalíků na jízdní plochu kola, to byla celkem vypovídající veličina. No a nějak se dohodlo, že 80% obrzdění je tak akorát (ve vyšší rychlosti to docela pěkně brzdí a v nižší rychlosti se to ještě nemá tak velkou tendenci se smekat a blokovat) a že takovému obrzdění bude odpovídat 100 brzdicích procent.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1038 Registrován: 2-2010 |
Jo, to jsem pochopil, když jsem zjistil, že kromě staré brzdné váhy je na voze "nově" i ta zajišťovací síla v kN. Tomu výraznému zvýšení potřebných brzdících procent ale stejně nerozumím. Pokud jsem pochopil správně, tak u LL je právě nízká zajišťovací síla uvedena i na voze tak proč se zvedá potřebné brzdící procento obecně? Stále mi to moc nedává smysl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7218 Registrován: 9-2011 |
pak nejhorší kategorie je 15 promile, což pro skupinu do 2400 tun dává 504 něčeho, co se jmenuje Zajišťovací síla Fyzika nám říká: těleso (vlak) o hmotnosti 2400 tun je na sklonu 15 promile urychlováno silou 2400 t . 10 m/s2 . 0,015 = 360 kN Čili bych k tomu přidal nějakou "jistotu" (jedna jistota, co tam je už sama od sebe, je konstantní složka jízdního odporu), takže těch 504 bych tank nějank bral jako že jo. Ampér: To skutečně nedává smysl. Dává to smysl. A to v tom, že brzdicí procenta se určují empiricky měřením skutečné brzdné dráhy vozu, čili zahrnují průměr z nějaké (definované) rychlosti až do nuly. U litiny ale v nízkých rychlostech prudce narůstá součinitel tření, takže stojící vozidlo brzdí mnohokrát víc než by odpovídalo "průměrnému" brzdicímu procentu (jinými slovy, to je ta "jistota" viz výše), zatímco "guma" brzdí tak nějak furt stejně, tudíž tu "jistotu" je potřeba nasbírat jinde, a sice už ve výpočtu.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10808 Registrován: 5-2002 |
ad A.L: Ano, smysl to dává a to, že tření v nule je u umělých špalků podstatně nižší je taky věc známá. Nicméně pak je rozumné rovnou říci, že až na výjimky Wapkových souprav jsou ostatní nákladní vlaky v principu na trati nezajistitelné. Na HV se standardně vozí 4 zarážky, to je do platnosti nové D1 80 kN, po její platnosti 40 kN.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1039 Registrován: 2-2010 |
AL: Dává to logiku. Ale až po zjištění, že zajišťovací síla je u kovových špalků skoro dvojnásobná oproti brzdné váze (numericky) kdežto u nekovových zhruba stejná. Njn, venku běží technická revoluce a já si toho ani nevšim. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23607 Registrován: 5-2002 |
A: Ale až po zjištění, že zajišťovací síla je u kovových špalků skoro dvojnásobná oproti brzdné váze (numericky) kdežto u nekovových zhruba stejná. No to právě postupně vyplouvají různé souvislosti, které někteří znali už dávno a jiní jich byli ušetřeni...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1041 Registrován: 2-2010 |
Asi že to vědět nepotřebovali a věřili, že ti znalí, své znalosti přetaví v logické předpisy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23610 Registrován: 5-2002 |
A: věřili, že ti znalí, své znalosti přetaví v logické předpisy Ono je to občas jinak - a sice že to chtěli dělat postaru, tak jak byli zvyklí. A hlavně nevěřím tomu, že sebelogičtější předpis nahradí pochopení fyzikální podstaty. Tu bohužel naopak občas trochu znásilňuje...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10817 Registrován: 5-2002 |
A hlavně nevěřím tomu, že sebelogičtější předpis nahradí pochopení fyzikální podstaty. Tu bohužel naopak občas trochu znásilňuje... Kéž by jen trochu... Napadá Tě nějaký důvod, proč jsme doteď mohli na zarážku u jedné zarážky počítat 20 kN a od budoucího předpisu Správy Železnic D1 jen 10 kN? Mě nic nenapadá, vyhlazená jízdní plocha kola by na toto asi vliv mít neměla...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1042 Registrován: 2-2010 |
Jakože každý strojvedoucí ale i každý posunovač by měl nejdřív pochopit teoretické základy a rozklad sil v brzdě, jinak nemůže zabrzdit ani vagon bez nebezpečí fatální chyby? To snad ne. Pochopení je důležité, pokud něco tvořím nebo se nějak pohybuji mimo běžný provoz ale v něm naopak potřebuju jednoduché postupy, které dokáže udělat i s prominutím cvičená opice, aby to bylo pro provoz levnější. Problém znásilnění fyziky předpisem je problém těch, co jej tvoří a měli by podstatě rozumět. Z pohledu bezpečnosti si nevzpomínám, že by byla nějaká MU z důvodu ujetých vozů, zabržděných podle normy. To je jeden limit hodnocení správnosti těch předpisů. Z druhé strany je limit (už ne tak přesný) efektivita, cena. Což je možná těch 10 a 20 kN. Pokud stačilo 10 a nebyla Mu tak proč najednou musí být 20? Nedává se ten bezpečnostní limit zbytečně vysoko a neprodraží tak zbytečně provoz? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23612 Registrován: 5-2002 |
PŠ: vyhlazená jízdní plocha kola by na toto asi vliv mít neměla To snad že by se ukázalo, že se dokáže protočit kolo na čubě...? Amp: by měl nejdřív pochopit teoretické základy a rozklad sil v brzdě Tady nejde vůbec o žádnej rozklad sil (čímž děkuji za nepřímé potvrzení mých slov), ale o to, jak se scházejí vlivy různých vlastností brzdy. U litinové špalíkové brzdy máme hlavně silnou závislost na rychlosti, ale k ní i výrazné "vadnutí" ohřevem špalíků. U kotoučů a "princmetálových" špalků se tohle nevyskytuje, a tak se může projevit jinej vliv, kterej je u té litiny potlačen: vliv doby náběhu brzdy. Ten je tím větší, čím nižší je rychlost, protože je kratší doba "účinného" brzdění, takže tzv. střední odrychlení (spočtené z počáteční rychlosti a zábrzdné dráhy) je čím dál tím menší, než hodnota dosažená po ustálení tlaku ve válcích. A tak zatímco litinové špalíky z nižší rychlosti, než ze které bylo zjišťováno brzdicí procento, vykazují brzdicí procento vyšší, u těch druhých brzd je tomu právě naopak. Proto můžeš na boku 380 vidět kromě brzdicích vah G,P,R i další údaje, jako P120 a R160, které jsou nižší než P a R bez indexu. Z téhož důvodu selhává "litinová" hodnota brzdicích procent potřebných pro zajištění vlaku. Naskýtá se tedy otázka, dokdy je rozumné držet při životě původní postupy pomocí všelijakých Piškvorcových konstant či již zmíněných "indexovaných" brzdicích vah, a kdy už je lepší do toho praštit a udělat to jinak. v něm naopak potřebuju jednoduché postupy, které dokáže udělat i s prominutím cvičená opice A přesně z tohoto důvodu se přešlo na tu zádržnou (nebo jakou) sílu, akorát to zase někdo neudělal důsledně, protože se nedokázal vymanit z §1, a vymýšlí se podivné přepočty z procent na kN. Je potřeba se smířit s tím, že brzdicí procenta byla úžasná v době litiny, ale protože to má za pár, tak zvoní hrana i těm procentům (u zajištění už odzvonila). Osobně nevidím důvod přepočítávat tutéž brzdnou sílu v kN na různé hodnoty procent, takže si troufám tvrdit, že za nějakých 10-20 let budeme i průběžnou brzdu udávat podobně, jako tu zajišťovací, tj. v kN, a místo brzdicích procent bude v tabulkách výměra kN/t.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10818 Registrován: 5-2002 |
ad Hajnej: U kotoučů a "princmetálových" špalků se tohle nevyskytuje, Pozor, u špalků LL byl zjištěn "velmi velmi" výrazný vliv teploty na účinek. Pokud brzdíme z rychlosti 100 či 120 trvalým brzděním do zastavení (klasická zkouška rychlobrzděním), pak se stihne ohřát natolik, že před zastavením "zvadne" a vejde do charakteristiky litiny a jakžtakž sedí i brzdná dráha, tedy nedá se brzdící účinek snížit snížením tlaku v BV. Ale pokud zabrzdíme v nižší rychlosti 60 - 40 km/h, nemá co zvadnout a maximální hodnota grafu 2 m/s2 je výrazně před zastavením překročena a dochází spolehlivě k zablokování kol (samozřejmě tam má vliv i vyleštěná jízdní plocha dvojkolí, tedy nižší adheze). Dle mého názoru jsou špalky LL zmetkem, který nikdy neměl opustit zkušební okruhy...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2878 Registrován: 8-2010 |
Hajnej: Já už jsem teda na 380-tku hooodně dlouho nekoukal, ale v nějakým svým Excelu mám poznamenané tohle: "Proto můžeš na boku 380 vidět kromě brzdicích vah G,P,R i další údaje, jako P120 a R160, které jsou nižší.....než P a R bez indexu." m 88,2t R+E160 176 t R+E 161 t P+E 151 t R160 163 t R 149 t P 103 t G 85 t r 25 + 25 t A u verze E190E3 DB nebo jak je ta verze pro NIM-expres správně číslovaná mám tohle: m 89 t R160 161 t R 135 t P 95 t G 75 t r 50 t |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1043 Registrován: 2-2010 |
Hajnej: No prosím, málem jsem tě chtěl pochválit za nearogantní diskuzi jenže když je ti něco vlastní... Hlavně že ses vyhnul podstatě věci o které jsem psal já. ALe rozumím - kdyby se přešlo na zajišťovací sílu bez podivných přepočtů tak stačí jednoduchý postup pro opici. Když byl jednoduchý postup postaven na brzícím procentu tak to nestačilo, bylo potřeba pochopit fyzikální podstatu. Přitom ale nebylo třeba vidět sílu jako vektor, prostě jen stačilo znát koeficienty tření různých materiálu v různých situacích. Tak to je pochopení fyzikální podstaty věci. Aha. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2879 Registrován: 8-2010 |
Petr_Šimral: Jenže ty LL-ka s nízkým součinitelem tření vznikly především proto, aby se dala udělat prostá přímá low-costová náhrada za litinu, aniž by se muselo jakkoliv "hrábnout" do původní brzdy - prostá výměna stylem kus za kus, kdežto ty L-ka se středním a K-ka s vyšším součinitelem tření - co aspoň vím, se uvažovaly naopak zejména u novostaveb, kde už to máš vše od rýsovacího prkna tlakově v BV patřičně na ty L-ka a K-ka dimenzováno - navíc obvykle i s nějakým limitním (= knick) ventilem, takže pokud a) nemáš vůz maximálně loženej, nebo b) nejseš zrovínka v rychlobrzdě, tak se SS-kovej vůz chová jako obyčejný S-ko - bez tepelného namáhání věnce kola nebo jaké je na to správné odborné výrazivo.."Dle mého názoru jsou špalky LL zmetkem, který nikdy neměl opustit zkušební okruhy..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10819 Registrován: 5-2002 |
ad P_r_a: Prosím promiň... Je krásné, že všemožné studie a poučky dovedeš nasávat a následně poskytovat (a to je perfektní) v míře nevídané. Ale na druhou stranu ta neznalost a nepředstavitelnost normálního současného provozu z Tebe opravdu hodně čiší :-( Známe se, neber to jako urážku. S L a LL se prostě nedá jezdit, i kdyby měly milión certifikátů. Limitní ventil Ti snižuje účinek brzdy pouze do snížení na 4,3 baru. Jakmile klesneš na 4,2, vracíš se na plnou hodnotu. A chováním to jsou kotouče. Kolik máš s kotouči brzdit? ANO, 4,0... Byli u mě Rumuni na zkušenou. Přes sedlo Predeal musí na klesání jezdit v G rychlostí max. 40 km/h s vozy, jejichž bedny přesně dávají 18 tun na nápravu. Ukazovali mnoho fotografií i videí zničených dvojkolí u vozů obutých do LL. Není jim v principu pomoci...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4518 Registrován: 5-2004 |
Hajnej: Dík, kdysi jsem se pídil po tom, co ta brzdící procenta vlastně fyzikálně znamenají, tak mám po letech odpověď. "Existuje ještě jedna veličina zvaná obrzdění, což je poměr celkové přítlačné síly špalíků k tíze vozidla. V dávných dobách, kdy se prakticky nebrzdilo nijak jinak, než přitlačením litinových špalíků na jízdní plochu kola, to byla celkem vypovídající veličina. No a nějak se dohodlo, že 80% obrzdění je tak akorát (ve vyšší rychlosti to docela pěkně brzdí a v nižší rychlosti se to ještě nemá tak velkou tendenci se smekat a blokovat) a že takovému obrzdění bude odpovídat 100 brzdicích procent." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6188 Registrován: 7-2007 |
Tak jsem rozvířil docela zajímavou diskuzi. Zcela evidentně se ukázalo naprosté odtržení teoretiků a znalých (bez urážky prosím) od reality. Takže teď se vám k tomu vyjádřím, jako tupec pod uhláků a praktik. Petr_Šimral: Nicméně pak je rozumné rovnou říci, že až na výjimky Wapkových souprav jsou ostatní nákladní vlaky v principu na trati nezajistitelné. Pokud ty Wap budou v LL špalcích jsou pro splnění normy 30 min taky nezajistitelné. Takže po zavedení tohoto jsou všechny vlak nákladní dopravy ohrožením bezpečnosti drážní dopravy a nikdo mě nijak nedonutí s takovým vlakem jet..nikdo a nijak. A pokud s tím někdo pojede, nechť očekává nahlášení a žalování. Amper:že zajišťovací síla je u kovových špalků skoro dvojnásobná oproti brzdné váze (numericky) kdežto u nekovových zhruba stejná Trochu tě upřesním..ne skoro, ale více jak dvojnásobná..konkrétně u Wapic s LL 21,2 s litinou 53,9 a pak tam jsou i vozy s 37,2..to netuším. Že by "K" nebo "L"? že by byla nějaká MU z důvodu ujetých vozů, zabržděných podle normy. To souhlas, jenže po "vylepšení" je norma nesplnitelná. Tak co s tím vědátoři budou dělat? Hajnej:No to právě postupně vyplouvají různé souvislosti, které někteří znali už dávno a jiní jich byli ušetřeni... Takže rozšťouralo něco, co desítky let funguje bez problémů (prakticky), aby se předvedlo, že to teoreticky fungovat nemůže a vylepší se to tak, že to teoreticky bude fungovat, ale prakticky katastrofa. Vivat pokrok... A jak řekl (znáš ho) náhrada litinových špalíků je...kotouče....Což je pro nákladní dopravu nemožné, respektive nezaplatitelné. Takže ende a šáteček... A pro koumesy... 2400tun na 5Prm udrží jedna čuba, jedna jediná (prakticky vyzkoušeno), tak počítejte, jak je to "nemožné". A to nemluvím o tom, jaký obrovsky rozdíl je u "šprcek" zajetý a nezajetý špalík...násobný...u litiny je ten rozdíl podstatně menší. To není můj výplod, to je jen odpozorováno, když jsem s tím blbnul na okruhu. Ale to už třeba neplatí. A jak ty nekovy dáte na mašiny, tak je mnohdy doježdíno. Se zrcadlem se jezdit nedá...tedy dá, ale hodně blbě. To co psal Petr o pískování, jak to ničí obruče mě dost překvapuje (nezpochybňuju to, v žádném případě, je tisíckrát znalejší teoreticky i prakticky), ale nikdy jsem o tom neslyšel a to jsme v dávnějších dobách (více neadhezních podmínek než v posledních cca 15 letech) pískovali jen to břinkalo. Nikdy jsem nezaslechl, že to ničí obruče. Takže po zavedení nekovů na lok se bude pískovat mnohem více....Takže ende a šáteček? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23615 Registrován: 5-2002 |
Amper: prostě jen stačilo znát koeficienty tření různých materiálu v různých situacích Ne tak docela, ještě je potřeba brát v úvahu dobu plnění brzdových válců. Tu zejména v G nelze zanedbávat. Ono je to brzdění v čase proměnnej proces a pokud ho pro jednoduchost (proti které jako takové nic nenamítám) narvu do jednoho čísla zvaného brzdicí procento, tak to zjednodušení má své meze a je potřeba vědět, kde na ně můžu narazit. PŠ: Aha, tak jsem to po těch letech zmotal - index 160 je pro Vmax 160, kdy je R po celou dobu brzdění R, kdežto z 200 km/h je ve vyšších rychlostech přepnuto na P kvůli tepelnému namáhání kotoučů. Nicméně ten jev, o kterém jsem psal, existuje taky, akorát není na téhle tabulce vidět. Projevuje se tak, že se brzdicí procento zjišťuje z více různých rychlostí a pak se vezme ta nejnižší zjištěná hodnota (a ta už nemusí nutně být z nejvyšší rychlosti, jak tomu bylo u litiny).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4297 Registrován: 9-2003 |
PŠ 10818: Vidíš, já Ti to říkám už léta.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10824 Registrován: 5-2002 |
Ale já Ti přece nic jiného nikdy neříkal...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1045 Registrován: 2-2010 |
Hajnej: Tak děkuji za informaci. Sstejně si ale myslím, že zaměstnanci řízení provozu (tedy ti, jejichž jedinou manipulací s brzdou je zatažední nebo povolení ruční brzdy, resp. kontrola utažení ruční brdy) toto ažtak detailně nepotřebují znát a stačí jim jednoduchý postup daný předpisem. Leda by měli železnici jako koníček. To by byla jiná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23618 Registrován: 5-2002 |
A: stačí jim jednoduchý postup daný předpisem. Leda by měli železnici jako koníček. To by byla jiná Pokud jim (i jejich nadřízeným) stačí, že se to bezduše nabiflujou, tak pro mě za mě (jako v tom vtipu o křesťanském pekle)...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7220 Registrován: 9-2011 |
OC: Takže rozšťouralo něco, co desítky let funguje bez problémů (prakticky), aby se předvedlo, že to teoreticky fungovat nemůže a vylepší se to tak, že to teoreticky bude fungovat, ale prakticky katastrofa. Rozšťouralo se to prvotně tím, že se začaly používat gumový špalky namísto litinovejch (přičemž neříkám, jestli to je dobře nebo špatně - prostě je to tak). A protože gumový maji jinou charakteristiku než litinový, tak číslo, který vyjadřuje schopnost brzdy brzdit za jízdy se už nedá použít i pro vyjádření schopnosti brzdit při stání. Takže se muselo najít další číslo, který bude vyjadřovat schopnost brzdit za stání. Tím se to celý zkomplikovalo hlavně pro takový, co se už ve škole vysmívali příkladům s dvojcifernými sčítanci, ale "Pane Einsteine, kdybyste nám mohl vysvětlit tu vaší teorii relativity, ale stručně, tak ve třech větách, aby to pochopila i farmářka v Arizoně" v reálným světě prostě NEFUNGUJE.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6192 Registrován: 7-2007 |
Aleš_Liesk.: jenže zapomínají, že na těch mašinách a v běžném porovozu nejsou žádní vědátoři. Takže postupy musí být jednoznačné a co nejjednoduší. A tohle fakt muselo vymyslet jen VH. To prostě nejde splnit (27 rb za 30 minut). A na jednu čubu počítat 10kN..to jako podložím u těch Wapic 60 náprav a stejně nebude vlak zajištěn? Bože můj, které VH takhle uvažuje a co vlastně počítá????.... Opakuji podruhé, jedna jediná čuba 2400t na 5prm udrží (ověřená skutečnost), dle předpisu a výpočtů cca 20 čub nikoliv (napsáno na zajištění 628kN na nejhorším spádu, takže odhadem třetina (naprosto kupecky).... Tak mi vysvětlete, mě tupcovi od uhláků, jak mám zajisti vlak, při neschopnosti plnění hlavního potrubí (závada kompresoru či příslušenství, výpadek napájení troleje atd..) do 30 min? Tomu prostě nerozumím a nechápu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1046 Registrován: 2-2010 |
Hajnej: Jak konkrétně použije tyhle znalosti výpravčí? Ale zkusím i jeden konstruktivní - v čem bude lepší ten předpokládaný přechod z brzdících procent na "kilonewtony na tunu"? Já popravdě nevidím žádný rozdíl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23619 Registrován: 5-2002 |
OC: Takže rozšťouralo něco, co desítky let funguje bez problémů (prakticky) Opravdu...? Vezmi si dvě osobní soupravy, které mají stejné brzdicí % ze 120 km/h, a zabrzdi s nimi z té 120 - dostaneš prakticky stejné brzdné dráhy. Pak si s nimi zabrzdi ze 40 km/h a zjistíš, že ta kotoučová má výrazně delší brzdnou dráhu (zajímavé je, že drtivá většina fírů to interpretuje tak, že "ty kotouče hovno brzdí", ačkoliv z té 120 brzdí obě soupravy stejně). No a pak si při stání tu soupravu trochu přibrzdi a zkus se na ni pořádně namáčknout. Špalíková bude držet jako přibitá, ale kotoučovou přetlačíš. Fakt to funguje bez problémů...? Tak mi vysvětlete, mě tupcovi od uhláků, jak mám zajisti vlak, při neschopnosti plnění hlavního potrubí Copak při nějaké takovéhle, spíš výjimečné události - ale co při zcela běžném provozu novostavby posunovací mašiny, která má místo špalků kotouče...? To je najednou divení, že co dřív fpoho udržela bangle přídavnou, tahle nová už neudrží. A: v čem bude lepší ten předpokládaný přechod z brzdících procent na "kilonewtony na tunu"? Třeba v tom, že (kromě stejné metody výpočtu pro provozní i zajišťovací brzdu) bude mnohem srozumitelnější míchání EDB a třecí brzdy. Nebo snad dneska dokážeš obratem správně odpovědět, kolika brzdicím % odpovídá tolik a tolik kN EDB...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1048 Registrován: 2-2010 |
Ke své práci nikdo z řízení provozu nepotřebuje vědět ani co to EDB je, natož sypat něco o odpovídajících kN. Ale dobře, eto vaše děló a sjednocení metodiky možná je rozumné ale pak máš pravdu, že se udělal jen půlkrok. |