Diskuse » Železnice » 230, 240, 340 a 280 (S699.0) - laminátky » Archiv diskuse 230, 240, 340 a 280 (S699.0... do 11. 1. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse 230, 240, 340 a 280 (S699.0... do 11. 1. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 10-2020 |
To Petr Šimral: spíš jsem.myslel, že se to bude obrušovat, než že by se dělaly vydroleniny, zajímavé. Musí se s Laminátkami pískovat více než s jinými mašinami? Ad poslední věta, neměko by to být obráceně, že ty špalkové brzdy proti jiným prodlužuji životnost obručí? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2881 Registrován: 8-2008 |
230.056 Tišnov 23.4.2013
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 4-2020 |
OK-HEU: Odbrzďovač lokomotivní. Při delším brzdění - např. Ze stoupání, dochází vlivem brzdění špalky k zahřívání obručí, přičemž může dojít k jejich protočení vůči kolu - při výrobě jsou naň totiž lisovány za tepla. A odbrzďovač tomu zamezí. Při stisku tlačítka/obsluze kohoutů, je vypouštěn do luftu vzduch z brzdových válců (jednotek) lokomotivy. Takže brzdí pouze vozy, u kterých protočení nehrozí."To Evženova kamera: Co je OL2?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 12-2017 |
Takže brzdí pouze vozy, u kterých protočení nehrozí. ...ale hrozí... ale pořád je lepší odstavit z vlaku vůz s protočenou obručí než lokomotivu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 10-2020 |
Zajímavé řešení, to mají jenom laminátky nebo i jiné lokomotivy? Koukal jsem na Youtube, jak se upravuje povrch těch obručí na tom soustruhu, co na něj mašina vjede a točí kolama a soustružnický nůž to hezky upraví, to je fakt vychytávka😀. Podle jakých kritérií a jak často se to provádí? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10806 Registrován: 5-2002 |
ad OK-HEU: Podle jakých kritérií a jak často se to provádí? Tak to už laicky nedám Všeobecně se na jízdním profilu sleduje několik hodnot: a) výška okolku b) šířka okolku c) strmost okolku d) žlábek e) převalení f) rozdíl průměrů na nápravě g) rozdíl průměrů mezi nápravami v podvozku Pokud je některá hodnota překročená, jde loko na soustruh. Nicméně není až tak úplně rozumné to dojít až úplně na hranu hodnot, třeba proto, že jízdní plocha kola už není úplně dokonalá a lokomotiva pak má špatné adhezní vlastnosti (tancuje a netahá). U nás soustružíme v rozmezí 100 - 200 tis. km, hodně soustruhů plánujeme na podzim (zimní gumy na autě) a na podzim a v zimě taky dochází k podstatně vyšší degradaci profilu (pískování, prokluzy). Proběhy kol do výměny jsou taky zajímavé. Bavil jsem se onehdá s jedním Norem, který udržuje TRAXXy v norských podmínkách a ten povídal, že dokážou zdegradovat jízdní profil i jen mezi údržbami, tedy 30 tis. km a nejsou výjimkou kola, na kterých najedou pouhých 200 tis. km. Běžně v nákladní dopravě zachytávám údaje 600 - 800 tis. km. U nás to je cca 1 - 1,4 mil. km do výměny.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 101 Registrován: 10-2020 |
Tak jak to píšete je to v pohodě...byť nerozumím mašinkám tak technik jsem. Takže předpokládám, že se to v nějakých intervalech přeměřuje, to může být cca 50000km a jak jsem se dočetl v jiné diskuzi zde tak se může stát, že se mašina prudkým brzděním tzv obuje a pak musí na soustruh rovnou., protože to drncá. Za jak dlouho najedete těch 100000km? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10807 Registrován: 5-2002 |
Povinný termín je půl roku, tedy termín Technické kontroly. U nás to manuál výrobce nařizuje při každé údržbě, tedy po třiceti tisících km, nejpozději však po šesti měsících. Těch 100 000 km ujedeme za 5 - 7 měsíců podle využití loko. A ano, v případě výrazného "obutí" lokomotivy se jde na soustruh rovnou, toto výrazně omezují protismyky, kterými jsou moderní lokomotivy bez výjimky vybaveny.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
T478.4019
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 233 Registrován: 6-2016 |
Brněnské 242 mají tuším dokonce úpravu na rozběh ventilátorů. Ve strojovně je přepínač letní/zimní provoz a podle toho se ventilátory rozbíhají buď od 1. nebo 3. odbočky. 230 to mají zpravidla až od třetí odbočky ale už jsem narazil i na vyjímky. Malá 065 to má už taky od první. Na stanovišti je dokonce možnost zapnout i poloviční chod ventilátorů. Dalo by se říct, že co kus, to originál. Hlavně to co teď vyleze z dílen. Nejvíc modifikací jsem snad zatím zažil na ovládání světel a v druhu použitých svítilen, reflektoru. A pak přes různé vakuové hlavní vypínače, čtyř EPV u pneumotoru a další a další úpravy na 230/240. Ad OL2. V neposlední řadě je dobrý to používat, že člověk nemusí dýchat ten humus (smrad a prach) z brzd. špalků, které má přímo pod sebou na loko. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 10-2020 |
to Petr Šimral: To ty mašinky docela honíte, v průměru nějakých 550km denně... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15746 Registrován: 3-2007 |
OK-HEU: "Zajímavé řešení, to mají jenom laminátky nebo i jiné lokomotivy? Koukal jsem na Youtube, jak se upravuje povrch těch obručí na tom soustruhu, co na něj mašina vjede a točí kolama a soustružnický nůž to hezky upraví, to je fakt vychytávka😀. Podle jakých kritérií a jak často se to provádí?" OL-2 mají téměř všechny lokomotivy. Ono to funguje kapku složitěji, dokonce to při rychlobrzdě zabrzdí i při použití OL-2, ale ZLATÁ věc. Na soustruhu je dvojkolí poháněno zařízením soustruhu (tedy regulované otáčky atd). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 8-2020 |
Používání OL2, nepráší se, není hluk, nehřeju kola. U el. lokomotiv v našich končinách je většinou brzdící %, resp. brzdící účinek na vlaku, zvláště nákladním téměř zanedbatelnej... A co se týče rekonstrukcí střídavek u ČDC, je to naprostá tragédie. Ale co chtít, když se k tomu vyjadřuje ta jediná správná organizace který samou radostí, že se loko hýbe, má mikrovlnku a čistej pult (do doby, než ho nějakej kovanej borec co je placenej jako FÍRA a ne jako uklízečka pokryje vrstvou hnusu), že třeba přepínače pozičních světel jsou úplně špatně bez jednotnýho systému a i v případě potřeby použití SZVP tam ten člověk bude sedět jako hromádka neštěstí, neboť nebude schopen se tím ukrutným systémem přepínačů, pakeťáků a dalších blbostí dostat do stavu, kdy chce aby mu mašina svítila jak má. Inu, na každú robotu je nám treba špecialistou a proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě....
Thüringer Rostbratwurst über alles
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 10-2020 |
To Mladějov: ono to na tom videu nebylo moc vidět, ale každopádně to je chytré zařízení. Kolik jich v republice funguje? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 104 Registrován: 10-2020 |
Ad OL2: taky vymakané zařízení, to je logické, že v nouzovém stavu se to vypne.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10809 Registrován: 5-2002 |
ad OK-HEU: ono to na tom videu nebylo moc vidět, ale každopádně to je chytré zařízení. Kolik jich v republice funguje? Pneuservisy pro mašinky (podúrovňové) jsou v Plzni, Ústí nad Labem, Praha ONJ (tandemový), Nymburk, Kolín, Přerov, Brno Maloměřice, Ostrava - Vítkovice.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3451 Registrován: 12-2006 |
Není náhodou Nymburskej soustruh KO? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 721 Registrován: 5-2007 |
OK-HEU: Na drtivé většině domácích lokomotiv jsou dva druhy odbrzďovačů. Jedním je obyčejný kohout, připojený přímo k brzdovým válcům, kterým se přímo vypouští vzduch. Používá se buď pro rychlejší odbrzdění lokomotivy nebo pro kontrolu, že jsou brzdové válce opravdu prázdné. Protože se občas stává, že přejdete na opačnou stranu lokomotivy, odbrzdíte průběžnou brzdu a v případě BS-2 se může stát, že je na každém stanovišti nastavený jiný tlak v potrubí (třeba 4,9 vs. 5,1; nastavuje se to tím lesklým kloboučkem na rukojeti). Tedy měl jste v potrubí 5,1, teď máte 4,9 a brzda zcela neodbrzdí. Toho si na manometru tlaku v brzdovém válci nevšimnete, protože už leží na nule ale ve válci přece jen něco je. To je ideální případ na to protočit obruče. A právě po zatáhnutím za ten kohout uslyšíte, že tam něco je. Pak zbývá buď na brzdiči zvýšit kloboučkem tlak v potrubí nebo na brzdovém rozvaděči ve strojovně trochu upustit vzduchu, čímž se to přebití odstraní. Z principu plyne, že pokud potřebujete odbrzdit lokomotivu trvale, tak toho kohoutem nedocílíte, protože bude trvale vypouštět vzduch, který bude rozvaděč/brzdič do válce stále doplňovat. Takže buď vypnout mašinu z brzdy na rozvaděči, nebo použít OL-2. Vypnutí brzdy na rozvaděči je trvalá záležitost, pak to nebrzdí ani na rychlobrzdu. Používá se třeba při přepravě nečinné lokomotivy ve vlaku, právě kvůli obručím. OL-2 je elektricky řízený další rozvaděč. Odvětrává brzdové válce pouze při použití průběžné brzdy, na přímočinnou, na rozdíl od předešlého kohoutu, nemá vliv. Takže snížím tlak v potrubí na 4,5 bar, zareaguje rozvaděč a v brzdových válcích se objeví třeba 1,5 bar. Stisknu tlačítko OL-2, lokomotiva začne odbrďovat. Jak moc odbrzdí záleží na tom ,jak dlouho tlačítko držím. Podržím jej krátce, tlak v brzdových válcích klesne třeba na 1 bar. A ikdyž potom dál snížím tlak v průběžném potrubí, ve válcích je stále 1 bar. Teprve když snížím tlak v potrubí pod 3,5 (rychlobrzda), OL-2 to vyřadí z činnosti a brzdové válce se naplní plným tlakem. Nebo když snížím tlak v potrubí při začátku brzdění, krátce stisknu OL-2, tak mašina ani brzdit nezačne a já si můžu s tlakem v průběžném potrubí dělat v rozmezí 4,8-3,5 co chci, aniž by na to mašina zareagovala. Teprve po zvýšení na 4,9-5,0 se účinek OL-2 zruší, takže následující snížení tlaku v potrubí vede i k plnění brzdových válců na lokomotivě, pokud znova nestihnu tlačítko OL-2. http://mamba754.wz.cz/stanoviste/750103_20180508_jm.jpg Na fotce je pod brzdičem průběžné brzdy BS-2 vidět páčka a vedle tlačítko. Páčka je ten mechanický kohout a tlačítko OL-2. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10811 Registrován: 5-2002 |
ad Cyrda: A ikdyž potom dál snížím tlak v průběžném potrubí, ve válcích je stále 1 bar. Teprve když snížím tlak v potrubí pod 3,5 (rychlobrzda), OL-2 to vyřadí z činnosti a brzdové válce se naplní plným tlakem. Nebo když snížím tlak v potrubí při začátku brzdění, krátce stisknu OL-2, tak mašina ani brzdit nezačne a já si můžu s tlakem v průběžném potrubí dělat v rozmezí 4,8-3,5 co chci, aniž by na to mašina zareagovala. Teprve po zvýšení na 4,9-5,0 se účinek OL-2 zruší, takže následující snížení tlaku v potrubí vede i k plnění brzdových válců na lokomotivě, pokud znova nestihnu tlačítko OL-2. Obávám se pane kolego, že nemáte až tak úplně pravdu. Já si ještě "matně" pamatuji funkci OL-2 (naposledy jsem jej využíval někdy v roce 1997), ale co mi utkvělo v paměti, tak to bylo to, že když jsem jel s osobním vlakem, tak jsem si při začátku brzdění namáčkl OL-2 tlak třeba 0,5 baru v BV a pokud jsem potřeboval dále přibrzdit, tak tlak v BV stoupal z nižší úrovně podle následující úrovně zabrzdění, tedy že nebyl po celou dobu brzdění konstantní. Totéž pak při odbrzdění. Proti kudle v tlačítku to mělo tu výhodu, že lokomotiva nemlátila zpět do soupravy při zastavování.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 722 Registrován: 5-2007 |
Petr Šimral: Má zkušenost z 730, 742, 749, 162 je taková, jak jsem popsal. Ikdyž já teda odbrzďuju úplně a ihned na začátku snižování tlaku a opravdu si pak můžu libovolně měnit tlak v potrubí bez toho, aby mašina přibrzdila. Těsně před zastavením nebo když už to nevychází, tak si mašinu navíc přichytnu přídavnou. Nicméně snížení tlaku ve válcích po zvýšení tlaku v potrubí i přes použití OL-2 bude asi pravda. Příští týden vyzkouším všechny kombinace. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10815 Registrován: 5-2002 |
ad Cyrda: Ikdyž já teda odbrzďuju úplně a ihned na začátku snižování tlaku a opravdu si pak můžu libovolně měnit tlak v potrubí bez toho, aby mašina přibrzdila. Těsně před zastavením nebo když už to nevychází, tak si mašinu navíc přichytnu přídavnou. Nicméně snížení tlaku ve válcích po zvýšení tlaku v potrubí i přes použití OL-2 bude asi pravda. Příští týden vyzkouším všechny kombinace. To je totiž přesně ono, vyfukujete do nuly. Já si tam na 781 strkal kudlu stejně jako ostatní . Nicméně když jsem jezdil na 242 zácviky (Os, R K.Vary - České Budějovice), tak mě právě fírové učili si na začátku namáčknout tak, aby nějaký tlak v BV zůstal a pak vůbec nebyla potřeba přídavná před zastavením, krásně to sedělo se soupravou a současně to nepřebrzďovalo a špalky nesmrděly spáleninou... Vyzkoušejte.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 8-2020 |
Já si tam na 781 strkal kudlu stejně jako ostatní Jste neměli špunt, či někdo říká "palec"?
Thüringer Rostbratwurst über alles
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10820 Registrován: 5-2002 |
Taky se našel :-)
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
VIA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 256 Registrován: 8-2017 |
Cyrda: Já bych se hned do regulace tlaku na BS-2 nepouštěl.... co nízkotlaké přebití, nebylo by to lepší? To kroucení regulací bych si ponechal jako poslední variantu, protože pak je vše na každé mašině rozštelované. Hanba přecházet a přepřahat :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1579 Registrován: 1-2007 |
Svojho času boli vo Zvolene upravené turnusové 750/4 spôsobom, že inak nepoužívaný prepínač s piktogramom automatického spriahla bol prepojený s obvodom OL-2. Jeho prepnutím bola OL-2 ako keby trvalo zatlačená.
https://www.youtube.com/user/K6S310DR
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10821 Registrován: 5-2002 |
Já bych se hned do regulace tlaku na BS-2 nepouštěl.... co nízkotlaké přebití, nebylo by to lepší? To kroucení regulací bych si ponechal jako poslední variantu, protože pak je vše na každé mašině rozštelované. Hanba přecházet a přepřahat[wink] :-) Přesně tak. A nedejbože, když manometr ukazoval na každé straně jinak, což bylo relativně časté. To by člověk točičům urazil obě pracky hned u ramene a dvojrozvaděčové lokomotivy by mohly vyprávět... Svojho času boli vo Zvolene upravené turnusové 750/4 spôsobom, že inak nepoužívaný prepínač s piktogramom automatického spriahla bol prepojený s obvodom OL-2. Jeho prepnutím bola OL-2 ako keby trvalo zatlačená. Dobrá vychytávka
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 723 Registrován: 5-2007 |
VIA, Petr Šimral: Většinou to dopadá tak, že přijdu na mašinu a v potrubí je 5,5, protože si každý postupně trochu přidá a tlak roste a roste. Takže to trochu vydojím, seřídím podle jednoho manometru, vyzkouším a je to bez problému. Nízkotlaké přebití je na horších BS-2 občas nevyzpytatelné. (Příspěvek byl editován uživatelem Cyrda.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 10-2020 |
Tak na tohle si budu muset vyhledat nějaký schéma..., každopádně pochopil jsem správně, že podstatou je brzdit vagonama a mít odpojený brzdy na mašině, teda kromě rychlobrzdy, kdy je potřeba využít vše co je k dispozici? |
VIA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 257 Registrován: 8-2017 |
...prdlajs si přidá. To je to šťourání v tom, to totiž jsou záležitosti milimetrů pootočení a dlouhých minut na usazení. To nejde dělat rychle, proto je to pak rozštelované, když každý kdo přijde a spěchá, šteluje a šteluje. Já tedy OL-2 do nuly nepoužívám, při zastavování (pravda s náklady) si tam vždy něco nechám. Něco jiného je brždění k udržení rychlosti. To pak ano. Ale až po tom, co naskočí, vždy si nechám jí na to kolo sáhnout. Ono to tak nějak patří k tomu mému "vnímání" stroje pod sebou. |
VIA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 258 Registrován: 8-2017 |
OK-HEU Ne, správně se brzdí celou soupravou, jen dle úvahy a citu strojvůdce (od toho tam je, a nemá právě místo hlavy květák) se brzdný účinek mašiny zmenšuje. To je na delší řeč a delší zkušenosti. Takové jednorázové a vždysprávné poučky nejsou do provozu moc dobré, někdy je to tak, a někdy tak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 725 Registrován: 5-2007 |
VIA: Když to pak vydrží celou, nebo i několik směn, se spoustou objíždění a přebíhání, tak si to asi sedne napoprvé. OK-HEU: Shrnu podstatu z různých příspěvků. -míň se opotřebovávají špalky na mašině -menší riziko vyhřátí obruční -míň se práší - strojvedoucí dýchá míň svinstva Ale jak píše VIA, je to o úvaze a okolnostech. Znám lidi, co si odbrzdí mašinu, ikdyž vezou jen dva prázdné plošiňáky. To pak moc nebrzdí a spíš hrozí, že se udělají plochy na vozech. Nicméně kdysi jsem četl ve vláknu k 750.7, psal to tuším Hajnej, že občas je potřeba ty obruče brzděním ohřát, aby se uvolnilo napětí vzniklé v materiálu. Neb kvůli EDB se kola v podstatě nezahřívají a vznikají v nich vady materiálu. Zkusím to najít. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10823 Registrován: 5-2002 |
ad Cyrda: že občas je potřeba ty obruče brzděním ohřát, aby se uvolnilo napětí vzniklé v materiálu. Neb kvůli EDB se kola v podstatě nezahřívají a vznikají v nich vady materiálu. On ten ohřev je až následek. Kola je občas rozumné (pokud je lokomotiva vybavena) špalky obrousit, aby byla odstraněna ta nejhorší kontaktní plocha, kde se pak z otlačenin stávají vydroleniny.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 10-2020 |
Já jsem to myslel podstatou systému OL-2, ne že se to má dělat vždycky, to je mi jasné že to je jiné když táhne rychlík se čtyřmi vagóny nebo náklad se 30. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1574 Registrován: 7-2009 |
Svojho času boli vo Zvolene upravené turnusové 750/4 spôsobom, že inak nepoužívaný prepínač s piktogramom automatického spriahla bol prepojený s obvodom OL-2. Jeho prepnutím bola OL-2 ako keby trvalo zatlačená Pražská 751.094 měla místo tlačítka OL-2 klasický přepínač, samozřejmě zapnutý. Po příchodu do Pce to dílna okamžitě vyhodila
Se vším co má kola nebo kozy jsou problémy!
=M= |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 10-2020 |
Z čeho jsou vyrobený ty brzdový špalky,, že tak práší? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 726 Registrován: 5-2007 |
OK-HEU: Z litiny. Třeba u 749, která má skrz podlahu v pultu protažený řetěz od ruční brzdy, je sebemenší brzdění hned cítit po čuchu, jelikož je tam díra přímo k podvozku. A při otevřených oknech je to jak vysavač. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 108 Registrován: 10-2020 |
To by mě nenapadlo, že ty kabiny nejsou nijak utěsněný. A to mi specielně u Laminátky přijdou docela masivní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3455 Registrován: 12-2006 |
Masivní? Na lamině? Vždyť je to jen laminát, tam musí mít člověk rychlé nohy... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3456 Registrován: 12-2006 |
A tou podlahou taky prochází mechanismus k ruční brzdě |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 109 Registrován: 10-2020 |
To je luxusni detail kabiny, výhled z toho musí být krásný. Tvarově se mi Laminátka líbí ze všech místních mašin asi nejvíc a když už jezdí tak dlouho tak asi něco vydrží |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3457 Registrován: 12-2006 |
To ano, stroje to jsou dobré. Jednoduché a to je jejich silná stránka. Ale když si vezmeš to čelo je jen laminát. |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2891 Registrován: 7-2005 |
Zima v Hluboké nad Vltavou Zámostí na trati 220:
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 1-2020 |
Slovenská ZSCS 240.079 po EH už v prevádzke. Včera si na jednom z prvých výkonov strihla u dopravcu Petrolsped najskôr Rv spolu s 742.267 do Kútov odkiaľ vzala prázdne cereálky do Štúrova. Rušeň bol požičaný ad hoc na trakčný výkon.
www.railpage.net
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 10-2020 |
Jednoduchost je vždycky dobrá ale i na jednoduchém stroji mohou být díly které se často porouchávají, ale to už bude za dobu jejich provozu vychytané a kritické díly vylepšené |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 10-2020 |
Proč tu kabinu tenkrát vlastně udělali z laminátu? Kvůli úspoře hmotnosti? Na atlasu lokomotiv jsem četl, že to byla první mašina na světě na které byl použit laminát. Ale už 242 mají zase klasická plechová čela. Byla to tedy slepá odbočka ve vývoji, nebo jsou i některé současné mašiny plastové? |
Tajemný_em
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4149 Registrován: 5-2002 |
U lam snad o hmotnost ani příliš nešlo, vždyť prototypy střídavek (obě verze E479) byly celé plechové a dokonce lehčí. Spíš bych viděl důvod v době vzniku, prostě nadšení z nově vynalezeného laminátu, kdy se z něj začalo dělat kde co. A designéři se mohli dosyta "vyblbnout".
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7885 Registrován: 8-2007 |
Byla to tedy slepá odbočka ve vývoji, nebo jsou i některé současné mašiny plastové? Současné mašiny musí splňovat TSI v oblasti nárazových požadavků a tam snad obstojí jen ocel.Laminát(Laminátky,Bardotky,Brejlovci)vyztužený několika tenkými L profily,ani hliník(Ešusy .Desira) toto nesplňují. Ocelové kabiny s příhradovou konstrukcí(Vectron,Panter,Shark...)zase neumožňují moc dyzajnerských výstřelků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 112 Registrován: 10-2020 |
A z pohledu Vás co s nimi jezdíte, cítíte se v laminátový kabině míň bezpečně? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1580 Registrován: 1-2007 |
Dá sa vôbec hovoriť v prípade 230/240 o bezpečnosti ? Ten materiál má pevnosť asi ako tie čelné sklá, cez ktoré v lete parádne pečie.
https://www.youtube.com/user/K6S310DR
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 8-2020 |
A z pohledu Vás co s nimi jezdíte, cítíte se v laminátový kabině míň bezpečně? Ku podivu nad tím v práci moc nepřemýšlím, nicméně fakt je ten, že pevnost tý boudy žádná sláva skutečně není. Co mi ale na tom laminátovým neštěstí vadí nejvíc je právě ten design. Čelní okna do kterých pere slunce, což je na strojích bez rolet, jen se záclonkami (v lepším případě, v horším tam není nic) v létě docela labůžo. O tom pultu kde není jediná rovná plocha kde by si člověk mohl nějak kulturně zbaštit bratwurst ani nemluvě. Těch věcí je tam horších daleko víc... Takže laminátka je hezká tak pro šotouše, ale při srovnání s plecháčem je to chudá příbuzná. Plecháč je prostě plecháč Tady jedna letní tavba v čele 2500 tun těžkých Mělníků
Thüringer Rostbratwurst über alles
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 9-2018 |
A když už jsme u toho, jak moc náročné by bylo nacpat do plechovky EDB? Resp. jak moc se liší elektricky od 240? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 10-2020 |
To B. v. M.: Koukal jsem na Youtube jak to v tý kabině vlastně vypadá, v plecháči je to praktičtější to je vidět na první pohled. Pustil jsem si i rozjezd a zjistil jsem, že můj předpoklad jak se to kontrolerem ovládá byl mylný. Myslel jsem, že má pro každou rychlost jednu polohu jako auto, a přeřazuje se tak že se pootočí na další. Ale ten fíra ji pootočil o jednu a hned zase zpět několikrát za sebou, takže to chodí krokově? Taky jsem si všiml, že při tom řazení blikne na pultu červený světýlko, ale nepodařilo se mi najít indikaci zařazené rychlosti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 9-2018 |
Ten kontrolér má několik poloh a ano, chodí to krokově. Tuším půl otáčky pneumotoru na 1 stupeň. Zleva + furt, co se to drží, +1, 0, -1 a trvalé- aretované, jestli si to dobře pamatuji. Ta kontrolka je při přechodu mezi stupni, kdy se jede přes odpor. Nesmí svítit moc dlouho. Jestli tam je ukazatel stupně, netuším. Z fotek toho moc nepoznám. Fírové určitě upřesní a opraví omyly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4550 Registrován: 1-2010 |
Ukazatel stupňů je ten prostřední z pěti "budíků" před kontrolérem.
Jednoduché přehledy některých lokomotivních řad
"Béčka & interiéry" - přehledy provozních vozů AB, B, Bd, BDs, Bee273, Bmto/Bdmteeo, Bdt279 a jejich interiérů |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 727 Registrován: 5-2007 |
OK-HEU: Regulace je řešena odbočkami z autotrafa. Je jich 32. Rozdíl proti odporovým mašinám je ten, že na odbočce lze setrvat libovolně dlouho. Kontrolér má polohy zleva Krokuj nahoru trvale, Přidej jeden stupeň, Nula, Uber jeden stupeň, Krokuj dolů trvale. Od 26. odbočky jde kontrolér v Nule zatlačit dolů a pohybem vlevo se řadí šunty. Kontrolka co blikne je mezistupeň, jelikož při přechodu voliče odboček z jedné na druhou by docházelo k mezizávitovému zkratu autotrafa, přechází to automaticky pomocí dvou stykačů a dvou odporů. A v tomto stavu to nesmí setrvat. Pokud jste měl někdy rozdělané modelářské trafo FZ-1 z NDR, tak to funguje dá se říct obdobně jako laminátka a plecháč (ikdyž na mašinách se regulace děje na vysokonapěťové straně, je tam autotrafo na regulaci a za ním ještě další trafo). Kroutíkem jezdíte jezdcem po sekundáru trafa, tím volíte odbočky, následuje usměrňovač a výstup na motorek. (Příspěvek byl editován uživatelem cyrda.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 114 Registrován: 10-2020 |
Hezky vysvětlené, myslel jsem, že to tak nějak bude. Asi to je logičtější, takhle se žádná rychlost rychlým řazením nevynechá. Je zajímavé že těch rychlostních stupňů je tolik, když se to rozpočítá na rozsah rychlostí tak by se mělo přeřazovat při zvýšení rychlosti o 3,75km/h. Ještě jsem ve videu slyšel poměrně hlasité stále cvakání po celou dobu jízdy, to je od transformátoru? Moc mi to nepřijde, ten by měl při 50Hz spíš bzučet. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7886 Registrován: 8-2007 |
Ty stupně nejsou rychlostní,ale zvyšují napětí na trakčních motorech.Proto je jich tolik,aby nebyly velké napěťové skoky. To cvakání je pneumotor,který mechanicky zařazuje ty stupně(pomocí el.kontaktů). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2091 Registrován: 12-2007 |
Ta 230.035 má na nehody celkem smůlu, po nehodě v Zaječí z roku 1993 opět nehoda v Jihlavě v srpnu 2020.... Její aktuální stav v Břeclavi:
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 9-2018 |
Jestli je to cvakání konstantní po celou dobu jízdy, tak bych hádal rychloměr. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 10-2020 |
Přesně tak to cvakání je furt stejnou frekvencí, nezávisle na to jestli se přeřazuje nebo ne. Ten rychloměr by to mohl být, když teď poslouchám budík, tak ta frekvence je podobná tikání, ale na tom videu to bylo strašně nahlas. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10838 Registrován: 5-2002 |
Ano, je to rychloměr a je to opravdu takto nahlas.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|