Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 16. 1. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 16. 1. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2364 Registrován: 6-2004 |
Podle téhle fotky z archivu ČTK z roku 1960 byl styk na hlavní trati dál od centra, až v oblouku nad kyjskou zastávkou: |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26658 Registrován: 5-2002 |
Mahel: "Podle téhle fotky z archivu ČTK z roku 1960 byl styk na hlavní trati dál od centra, až v oblouku nad kyjskou zastávkou: " To je taky možné. Jak říkám, ta historie je poněkud nejasná. Hlavně nevím, jestli to v roce 1960 ještě vůbec bylo v provozu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2994 Registrován: 7-2017 |
Víte nebo pamatujete někdo, jaká byla u ČSD v 50. - 80. letech předpisová kritéria pro jednotlivé kategorie vlaků osobní přepravy, tj. expres, rychlík, spěšný vlak, osobní vlak? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3215 Registrován: 7-2005 |
ad Jan Perner - nemám. I toto byla náhoda nalezeného šmíráku použitého z druhé strany na něco jiného... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 8-2017 |
Nádherně zdokumentovaný, zejména pokud jde o styk soustav u Malešic . Teď ještě zjistit, kde tam končila soustava 10 a začínala soustava 20 (což půjde jen u těch Malešic, u převěsů mezi Libní a Běchovicema to nejde poznat)
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10796 Registrován: 5-2002 |
ad Dědek_hank: Víte nebo pamatujete někdo, jaká byla u ČSD v 50. - 80. letech předpisová kritéria pro jednotlivé kategorie vlaků osobní přepravy, tj. expres, rychlík, spěšný vlak, osobní vlak? Nevím úplně přesně, co tím myslíte, ale v osmdesátých letech měl nejvyšší přednost ten vlak, jehož strojvedoucí "nejzuřivěji" ukazoval klíče od mašiny...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2996 Registrován: 7-2017 |
Petr_Šimral: " Nevím úplně přesně, co tím myslíte..." V Plánech řadění nákladních vlaků ze 70. a 80. let ty definice jsou pro jednotlivé kategorie nákladních vlaků: Jde mi o to, jestli a jak byly analogické definice stanoveny pro vlaky osobní přepravy. Kdysi k tomu snad existoval předpis (D4? - dnes je takto označen předpis pro radioblok, ale mám na mysli stav před r. 1993), který neznám a v praxi ani při zkouškách vlečkařů v 80. letech jsem se s ním nesetkal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5599 Registrován: 3-2006 |
Ad dědek_hank: Ve staré D4 je to takto: Jinak Všem přeji krásný nový rok a nejlíp dle podtitulu tohoto předpisu. Zabezpečení, aby vlaky se nedohonily mimo nádraží. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2997 Registrován: 7-2017 |
Mořepetr 5599: Děkuji mnohokrát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2998 Registrován: 7-2017 |
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26662 Registrován: 5-2002 |
Honza_-_St.: "Nádherně zdokumentovaný, zejména pokud jde o styk soustav u Malešic . Teď ještě zjistit, kde tam končila soustava 10 a začínala soustava 20 (což půjde jen u těch Malešic, u převěsů mezi Libní a Běchovicema to nejde poznat) " Mírně zjednodušeně řečeno byla v českých zemích sestava 10 použita pouze v úseku Vršovice - Malešice - Dolní Počernice a na Slovensku v úsecích Žilina - Vrútky a pak mám dojem ještě Štrba - Liptovský Mikuláš (nebo tam někde ). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 179 Registrován: 8-2017 |
Tak nějak plus mínus. Podle všeho ještě i ta již zmíněná jižní část Negrelliho viaduktu. A od Štrby tuším jen úsek do Východnej, a ještě nejspíš ne celý, jen cca. po Važec. Jinak mi ten obrázek styku soustav připomněl ještě jednu věc, co jsem zjistil. Původně byly mezi Libní a Běchovicemi rovnou troje dráty. Ale když se někdy ve druhé polovině 70. let měnily izolátory a nejspíš i ty dráty, tak se jim nechtělo vyhazovat peníze za druhou generaci drátů k ničemu, a od té doby byly dráty už jen nad existujícími dvěma kolejemi.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2365 Registrován: 6-2004 |
V těch 70. letech se zjevně ještě s pokládkou třetí koleje počítalo (ta tam na některých místech zpočátku i ležela, když tam po stavbě nechali kolej původní, ale pak ty nepoužívané úseky snesli, z 60. ůet pamatuji jen zarostlou pláň). Někdy v 70. letech (neumím přesněji specifikovat) byla pláň pro nultou kolej očištěna a nad kyjskou zastávkou byla vložena dvojitá kolejová spojka, aby se mohlo začít, ale pak se už nic nedělo a pláň znovu zarostla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 8-2017 |
Ono se s ní nikdy nepřestalo počítat, ale prostě si řekli, že tam ty dráty dají, až se ta kolej udělá, aby nebyla další spousta mědi použitá na dráty, co půjdou do šrotu, aniž by byť jedenkrát posloužily svému účelu. A vzhledem k tomu, že třetí kolej se nakonec udělala až při koridorzaci, při níž se TV kompletně vyměnilo, by to taky tak dopadlo. P.S: Něčeho podobného jsem si všiml při sledování záznamu jízdy i na (předkoridorovém) bratislavském zhlaví stanice Zlatovce - zadrátované kolejové spojky, které nejsou (i když je možné, že tam původně byly, ale v devadesátých letech při výměně kolejí je odstranili).
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26664 Registrován: 5-2002 |
Honza_-_St.: "Podle všeho ještě i ta již zmíněná jižní část Negrelliho viaduktu." To je zajímavé, dá se to nějak fotograficky či jinak doložit? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2683 Registrován: 9-2009 |
McBain, momentálně jsem mimo domov, takže ten nåzev neznám presnĕ. Bylo to vydáno k desátėmu výročí existence ČSD. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4220 Registrován: 4-2009 |
Kuřil_p, McBain: Kniha se jmenuje Deset let Československých státních drah 1918-1928. Macecha vydala v roce 2007 její reprint. Při hledání snímku obálky jsem na netu narazil na článek psaný tehdejším ministerským radou ministerstva železnic. Třeba se vám bude líbit.
Mufloni nepatří na koleje
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26666 Registrován: 5-2002 |
Dík pánové! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 1-2021 |
Zdravím, můj děda s babičkou žijí v Heřmanově Městci, oba pracovali na dráze. Babička přímo na nádraží v HM, děda na elektrifikaci železnic. Děda mi vyprávěl, že se v 80 letech počítalo s elektrifikací trati do Prachovic, dokonce prý probíhala pro pracovníky v HM školení ohledně toho, jak bude elektrifikace probíhat. (Možná to trochu komolím, je to už delší dobu co mi to děda říkal, až se s ním uvidím, tak můžu získat podrobnosti) Nemáte nějaké bližší informace k tomuto projektu? Kdy z těchto plánů sešlo a v jakém stádiu rozpracovanosti byly? Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 10-2020 |
Laik žasne a odborník se diví, co vševědů zde polopravdy a své fantazie předkládá jako tu opravdovou, skutečnou historii. Nepotřebují žádné jízdní řády, grafikony či oběhy – všechno si vytvoří v hlavě, co kam jezdilo a nejezdilo.....z počátku let ELE provozu 1928-30 hned skočí do 73-74.....“a za stálého míchání hodinu povařit, a gulášek z toho bude vynikající“....... A v dokumentech je pak všechno jinak....místo těch fantazií by to chtělo prolistovat jízd.řády z oné doby, a ne z hlavy vařit pohádky, jak to činí literatura o mašinkách už půl století....a nejen česká... Oldcerry: ... 40 a více let starou vzpomínku Přidal bych, už 60 – a pravdivá, na rozdíl od zdejších fantazií Pamětníci vzpomínali, jaký to býval rachot na Wilsónu pod halou, když liberecké Němky tudy tahaly těžké vlaky z Vršek směr Vysočany a dál...... a dnes už opět tudy náklady jezdí...... |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 272 Registrován: 10-2002 |
Laik žasne a odborník se diví, jak může někdo takhle trapně exhibovat. Takže pokud Csik něco o tématu ví, ať to napíše. Například objasní, jak jím zveřejněné mikrovýstřižky nedatovaných dokumentů něco vyvracejí nebo potvrzují. Mě zas úplně nepřipadá, že by to vyvracelo to, co zde většina lidí píše. Naopak tam nevidím vůbec nic, co by potvrzovalo Oldcerryho, jak Csik naznačuje. “a za stálého míchání hodinu povařit, a gulášek z toho bude vynikající“ - přesně tak. Hlavně suroviny rozsekat na co nejmenší kousky, aby nebylo poznat, z čeho se vlastně vaří
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11819 Registrován: 4-2003 |
csik:odborník se diví csik ovšem není odborník, ale obyčejný šašek . |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26676 Registrován: 5-2002 |
JJ_: "Zdravím, můj děda s babičkou žijí v Heřmanově Městci, oba pracovali na dráze. Babička přímo na nádraží v HM, děda na elektrifikaci železnic. Děda mi vyprávěl, že se v 80 letech počítalo s elektrifikací trati do Prachovic, dokonce prý probíhala pro pracovníky v HM školení ohledně toho, jak bude elektrifikace probíhat. (Možná to trochu komolím, je to už delší dobu co mi to děda říkal, až se s ním uvidím, tak můžu získat podrobnosti) Nemáte nějaké bližší informace k tomuto projektu? Kdy z těchto plánů sešlo a v jakém stádiu rozpracovanosti byly? Díky" Toto je zajímavá otázka, a určitě se to vyloučit nedá. Když víme, jaké na této trati bývaly v těch dobách výkony a že tam býval i autoblok. Ale věrohodné potvrzující/vyvracející informace asi teprve čekají na objevení. Ledaže by někdo měl v šuplíku nějaký pěkný výstřižek 1x1 cm. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 171 Registrován: 10-2020 |
100 let furt dokola - odborníci po dlouhém bádání objevují staré známé pravdy....kdysi na to stačil obyčejný selský rozum... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3022 Registrován: 7-2017 |
Já se pro jistotu zeptám i tady, aby to v jiném vlákně nezapadlo: Existuje zátěžový diagram pro parní vůz M 124.001? Jaké zátěže vozil v pravidelném provozu na trati do Dobrušky? Přivěšují se k němu v muzejním provozu vozy? Jestli jo, tak které? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23635 Registrován: 5-2002 |
csik: ...kdysi na to stačil obyčejný selský rozum... Až na to, že vyšší výkon hnacího vozidla ne vždy znamená vyšší spotřebu - někdy naopak menší.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 2-2019 |
dědek_hank: Ještě nikdy jsem ho po znovuoživení neviděl ho táhnout nějaký vůz ale plánuje se to do budoucna co jsem zaslechl."Já se pro jistotu zeptám i tady, aby to v jiném vlákně nezapadlo: Existuje zátěžový diagram pro parní vůz M 124.001? Jaké zátěže vozil v pravidelném provozu na trati do Dobrušky? Přivěšují se k němu v muzejním provozu vozy? Jestli jo, tak které?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 10-2020 |
Hajnej – nojo, u čoudy jaksi nešlo nahradit odporovou regulaci jinou, úspornější...tam to bylo spíš naopak, ty modernější mašiny měly „o kousek větší výkon a o kus větší spotřebu“.....v archívu MŽ je o tom dost info, třeba 475.0 vs 464.0. Z topíren zdůvodňovali vyšší spotřebu uhlí: staré hospodárné loko už jsme vyřadili a ty dnešní už mají spotřebu vyšší.....plochým šoupátkům se ta pístová nevyrovnala. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10844 Registrován: 5-2002 |
„o kousek větší výkon a o kus větší spotřebu“ A o kus kratší jízdní dobu?
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 179 Registrován: 10-2020 |
Petr_Šimral- v těch dobách bylo uhlí drahé (cena+korupce), zatímco času bylo dost... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10847 Registrován: 5-2002 |
Tak to bacha: fyziku neokecáte a na to dráha zase byla kádr...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23644 Registrován: 5-2002 |
csik: nojo, u čoudy jaksi nešlo nahradit odporovou regulaci jinou, úspornější Jenže tady vůbec nejde o žádnou úspornou či neúspornou regulaci. Předpokládám samozřejmě, že porovnávám vozidla za jinak stejných podmínek, tedy i při stejných jízdních dobách. Pokud v takovém případě vyjdu při srovnávání od nejlínějšího vozidla, které ji ještě dokáže vyjet, tak při vyšším výkonu spotřeba nejprve klesá - dokážu si totiž svižnějším rozjezdem najet trochu času, abych mohl dát výběh a přetransformovat aspoň část vložené kinetické energie na trakční práci. Koneckonců přejdeme-li z měřítka jedné jízdy na měřítko jednoho zdvihu pístu, je přesně tohle rozdíl mezi přivřením regulátoru a stažením rozvodu (kdyžtak si to nech vysvětlit od nějakého páraře nebo ještě lépe topiče ). Teprve při dalším zvyšováním výkonu převládne vliv větší "bazální" spotřeby vozidla a zvrátí trend k narůstající spotřebě - vcelku to odpovídá tomu, že pro každý výkon se dá najít optimální vozidlo, ani moc malé ani moc velké. Pokud vyšší výkon využiju ke zkrácení jízdních dob, tak porovnávám neporovnatelné a nemá smysl z toho dělat žádné závěry (tam je větší spotřeba dána nákladnějším průběhem jízdy, nikoliv vyšším výkonem). A konečně při mizerném využití, kdy mašina víc prostojí než najezdí, může převládnout vliv té neproduktivní části a "úspory z výkonu" nenastanou vůbec. To samozřejmě známe taky (osmi- vs. dvanáctiválcovej čmelák na hrbu). Ale nedělám si iluze, že by opěvovaný "selský rozum" dokázal takové věci postihnout - ten se mnohem častěji projevuje způsobem "nevěsta z chalupy přivede statek na buben". .....plochým šoupátkům se ta pístová nevyrovnala Cože...? To se mi nějak nezdá - u plochých se přece nedá udělat vnitřní vstup páry, kdežto u pístových ano.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3027 Registrován: 7-2017 |
Hajnej 23644: Staří páraři měli empiricky odpozorováno, že s rostoucí hmotností vlaku klesá měrná spotřeba paliva (počítaná na hrtkm), což je způsobeno tím, že celková spotřeba paliva roste pomaleji než hmotnost vlaku. V Příručce pro strojvedoucí z r. 1958 je to konkrétně vyčísleno - při vzrůstu hmotnosti vlaku o 1% klesne měrná spotřeba paliva o 0,4%. Je tam uveden i konkrétní příklad vyhodnocení spotřeby paliva a vody na konkrétním výkonu včetně způsobů zjištění příčin nedodržování normované spotřeby paliva. Ta normovaná spotřeba paliva byla mimochodem dost gumový ukazatel. Páni inženýři Louda a Mareš v citované publikaci uvádějí, že její překročení třeba i o 20% ještě nemusí znamenat špatnou práci lokomotivy a/nebo její čety. Těžkotonážní hnutí a jiné pokrokové i "pokrokové" iniciativy sice napáchaly spousty škod (včetně morálních), ale nepochybně přispěly i k užitečným poznatkům v teorii a praxi dynamiky jízdy vlaku nebo k rozvoji teorie a lepšímu praktickému využití termodynamických procesů probíhajících v parním stroji a kotli. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1580 Registrován: 5-2002 |
Ta gumovost té měrné spotřeby je pochopitelná: viz rozdíl v tom, jestli jednu a tu samou váhu vlaku vezete v dlouhém vlaku z lehkých dvojosých vozů, nebo v krátkém z těžkých čtyřosých... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11875 Registrován: 4-2003 |
Sants:Ta gumovost té měrné spotřeby je pochopitelná: viz rozdíl v tom, jestli jednu a tu samou váhu vlaku vezete v dlouhém vlaku z lehkých dvojosých vozů, nebo v krátkém z těžkých čtyřosých... A také byl ne zcela zanedbatelný vliv ložisek vozů v zařazených v soupravě, tj. zda kluzné, či valivé. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 2-2019 |
Neměl by někdo výkresy k řadě 403.5 hlavně k jejímu tendru. Plánuju stavbu modelu lokomotivy 403.5 za pomoci úpravy leptané stavebnice lokomotivy řady 404.0 od DK model. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 183 Registrován: 10-2020 |
Hajnej – vezmu to od od konce: vnitřní vstup až zhruba od r.24, takže mnoho mašin bylo bez něj, a ty jezdily jen takové krátké kousky jako např. HavlBrod-Liberec, ČTŘ-Pha/Nbk a pod... Ale Ty už jsi to naťuknul s tím čmelákem – mašina na hrbu tlačící celý den (žádné neproduktivní doby tam zas tak moc nejsou) nevyužívala nic z té moderní techniky – expanze, přehřátá pára a pod. Takže tam skutečně (dle dokumentů) byly ty prastaré mašiny úspornější. Díky konstrukci kotle – rozvod asi moc významu neměl. Porovnávací zkoušky – samozřejmě se muselo porovnávat za stejných podmínek – váha, trať a jízdní řád. (ne jako dnes, když o víkendu uděláme třetinu testů a jásáme nad tím, že počet nakažených už klesl na polovinu) A proto řed.Brt odmítlo 464.0 jelikož by jejich výkon byl využit pouze v letní sezóně (3 měsíce), zatímco po zbytek roku by byly nehospodárné. Při zkouškách jihočeského antracitu nedojel vlak ani do Svinova, musela pro něj jet svinovská záloha! Ale aspoň ho vyzkoušeli a zjistili, že je nepoužitelný. Dnes se koupí ty nejlevnější padáky, vyzkouší je až skokani. První mrtvý - nešika, druhý taky, až když byli 4 , tak teprve padáky vyřadili jako vadné....vše proběhlo dle zákona, žádný viník... Generál Pellé velice rychle prokouknul zdejší Potěmkinovu vesničku, a vydržela téměř 20 let, než skončila. dědek_hank - Těžkotonážní hnutí začalo za nacionálního socialismu, ten internacionální byl jeho pokračováním, nejen u těch vlaků ale i třeba odborová rekreace či lístkový systém... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 10-2018 |
csik: "Při zkouškách jihočeského antracitu" Co je to jihočeský antracit?
... a kromě toho... a kromě toho... já jsem vedoucí...
|
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 903 Registrován: 5-2012 |
Viděl bych to na erste klasse šutrouhlo z rajónů Kamenný Újezd, Mydlovary a Lhotice... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3044 Registrován: 7-2017 |
V zastávce Mikulov v Krušných horách bývalo napravo od trati ve směru na Moldavu před tunelovým ústím přímo u traťové koleje dřevěné skladiště se sklápěcí rampou. Víte prosím někdo, jakému účelu sloužilo? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 10-2018 |
jagg: "Viděl bych to na erste klasse šutrouhlo z rajónů Kamenný Újezd, Mydlovary a Lhotice..." Tam se někdy těžil antracit??
... a kromě toho... a kromě toho... já jsem vedoucí...
|
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 569 Registrován: 7-2010 |
jagg: Antracit se těžil u Chotýčan. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 49 Registrován: 8-2015 |
http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/hornictvi Na Českobudějovicku bylo dále těženo uhlí, a sice antracit a lignit. Ložiska antracitu byla známa již 1591, ale teprve od 1765 byl dobýván u Lhotic a Chotýčan. Kolem 1890 začala intenzivnější těžba antracitu v prostoru mezi Úsilným a Vrátem, zanikla však 1905
„souhláska-samohláska“, tedy pro BA, BE, BI(Y), BO, BU, CA, CE, … atd.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4314 Registrován: 9-2003 |
Jestli "jihočeský antracit" nebude něco podobného, jako "ústeckej Taurus"...
NOBLE BRICKS
|
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 277 Registrován: 10-2002 |
Ad "jihočeský antracit": Osobně si myslím, že jen nebyl pochopen Csikův humor. Použil slovo antracit jako antonymum k lignitu Ale to má z toho, jak se snaží exhibovat. A jeden z projevů jeho exhibicionismu je "vtipnost" za každou cenu
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8567 Registrován: 1-2007 |
Ale na druhou stranu - zase jsme se někteří dozvěděli, že se v jižních Čechách skutečný antracit těžil.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1584 Registrován: 5-2002 |
dědek_hank: Předpokládám nakládce a vykládce kusových zásilek. Niklasberg nebyl úplně bezvýznamná díra..."V zastávce Mikulov v Krušných horách bývalo napravo od trati ve směru na Moldavu před tunelovým ústím přímo u traťové koleje dřevěné skladiště se sklápěcí rampou. Víte prosím někdo, jakému účelu sloužilo?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3049 Registrován: 7-2017 |
Sants: "dědek_hank: "V zastávce Mikulov v Krušných horách bývalo napravo od trati ve směru na Moldavu před tunelovým ústím přímo u traťové koleje dřevěné skladiště se sklápěcí rampou. Víte prosím někdo, jakému účelu sloužilo?"Předpokládám nakládce a vykládce kusových zásilek. Niklasberg nebyl úplně bezvýznamná díra..." V tom případě je to jediná zastávka bez manipulační koleje se skladištěm u traťové koleje, o které vím. Mohu se samozřejmě mýlit, jestli někdo znáte jiné podobné případy, prosím sem s nimi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 50 Registrován: 8-2015 |
Jan_perner: "Ad "jihočeský antracit": Osobně si myslím, že jen nebyl pochopen Csikův humor. Použil slovo antracit jako antonymum k lignitu" Takže staré známé vtipe vylez. Aha.
„souhláska-samohláska“, tedy pro BA, BE, BI(Y), BO, BU, CA, CE, … atd.
|
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8568 Registrován: 1-2007 |
začala intenzivnější těžba antracitu v prostoru mezi Úsilným a Vrátem, zanikla však 1905 Od roku 1939 byla v jámě "Barborka" těžba obnovena (2 - 3 vagony denně). Nakládka probíhala na Rudolfovské vojenské vlečce, ke které bylo uhlí dopravováno po polní drážce vozíky taženými koňmi. V roce 1943 tam s dolováním antracitu zhasli úplně.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1585 Registrován: 5-2002 |
dědek_hank: Hypoteticky bych to viděl jako důsledek stísněných poměrů a/nebo jako blízkost Německa, kde se podobná řešení dokázala občas vyskytnout. Nakonec taková sklápěcí rampa je výhodná jak provozně, tak ekonomicky: manipulační kolej nemusím ani postavit, ani na ni zajíždět - ostatně kusovky se běžně odbavovaly, pokud to bylo možné z hlediska jejich váhy, přednostně na dopravních kolejích. Ale je to z mé strany jenom nepotvrzená hypotéza. "Sants: V tom případě je to jediná zastávka bez manipulační koleje se skladištěm u traťové koleje, o které vím. Mohu se samozřejmě mýlit, jestli někdo znáte jiné podobné případy, prosím sem s nimi." O sklápěcí rampě u traťové koleje vím poblíž zastávky Turnov město, kde ale nesloužila pro kusové zásilky, nýbrž jakoby nahrazovala vlečku (jatek?). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3053 Registrován: 7-2017 |
Sants: " O sklápěcí rampě u traťové koleje vím poblíž zastávky Turnov město, kde ale nesloužila pro kusové zásilky, nýbrž jakoby nahrazovala vlečku (jatek?)." No jo, před použitím zatřepat (vlastní mozkovnou). Teď jsem si vzpomněl, že rampa pro vykládku dobytka do jatek bývala na širé trati v Kroměříži u Moravy u traťové koleje zborovické lokálky. Takže podobné případy asi nebývaly až tak ojedinělé. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23664 Registrován: 5-2002 |
csik: mašina na hrbu tlačící celý den (žádné neproduktivní doby tam zas tak moc nejsou) U těch hrbových mašin nešlo ani tak o dobu, kdy jezdí/nejezdí, ale o velmi malé využití výkonu...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 185 Registrován: 10-2020 |
BmbČ - tak to vidíš, napřed nám tady „Vševědi“ jak blbečci tvrdili že na jihu žádnej antracit nebyl, že to má být správně lignit. Když jsi tam dal údaj o antracitu, zas to přebili blábolem o tom, že těžba skončila 1905. Pak jsi přidal ten rok 1939, tak zas hledají, čím by to zpochybnili. Ono když zdejší vševědi nemají o věci šajn, ale moc rádi zpochybňují nějaké údaje, nemají to snadné, když ty své bláboly chtějí něčím doložit. Jediné co umí, že zkopírují blbiny z Guglu, ale tam skutečně není ten pravý zdroj informací. Gugla neumí otevřít knihu a číst v ní, ani neumí prohlížet tuny papírů v archívech....a proto jsou pak na webu i ty blbiny od profíků – jak tahle http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/hornictvi - asi taky znají jen Guglu a špatnou literaturu, archivy ne, a přitom v ČB je universitní knihovna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3057 Registrován: 7-2017 |
csik 185: Skutečný profík se pozná mj. i podle toho, že uvádí prameny a že ostatní neoznačuje za blbečky... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 186 Registrován: 10-2020 |
Přesně tak, a já nejsem profík, ale pouze a jenom "amatér"... ale mohu poradit, kde to je - fond. č.813 (Min.žel) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 748 Registrován: 5-2013 |
Gůgl našel, že jde o Antracitový důl Etna ve Lhotici u Českých Budějovic, viz tady a tady. |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 279 Registrován: 10-2002 |
csik: "Přesně tak, a já nejsem profík, ale pouze a jenom "amatér"... ale mohu poradit, kde to je - fond. č.813 (Min.žel)" To je vidět, protože jinak by si měl měl aspoň obecnou představu, jak vypadá skutečný odkaz na pramen. Ale je pravda, že bys to měl vědět, kdybys občas studoval nějako odbornou literaturu. Jinak na vševěda si tady hraje neustále jen jeden člověk. A to i tím, že se snaží neustále (hlavně sobě) dokazovat, že ostatní jsou blbci. A když už tady tak machruješ: V kterém roce ta 464.0 nedojela do Svinova a odkud jela? Obávám se, že bez toho je to informace nulové informační hodnoty.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 8-2015 |
csik: "Přesně tak, a já nejsem profík, ale pouze a jenom "amatér"... ale mohu poradit, kde to je - fond. č.813 (Min.žel)" Co to je, fond č. 813 (Min.žel)? Ani gůgl to nezná.
„souhláska-samohláska“, tedy pro BA, BE, BI(Y), BO, BU, CA, CE, … atd.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 8-2015 |
A pořád jsem se nedověděli, jak ty antracitové "doly" na jihočesku souvisí s pohonem ČSD a nedojetím lokomotivy řady 464.0 do Svinova.
„souhláska-samohláska“, tedy pro BA, BE, BI(Y), BO, BU, CA, CE, … atd.
|