| Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 13. 2. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 13. 2. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 991 Registrován: 10-2007 
|
Zadal jsem do Googlu "fond 813 ministerstvo železnic" a hned první odkaz Vám napoví... zde. (Příspěvek byl editován uživatelem Joe.)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3225 Registrován: 7-2005 |
Honzo, nezlob je...![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Je to z kartonu č.1754 fondu Ministerstvo železnic I., spisy z ročníku 1934 Mé poznámky: 1754 čj.39131 – porada o jízdních řádech, vlak S165/S166 – žádosti o úpravu na kroměřížsku a ostravsku čj.39134 – kůlna ve stanici Šternberk – plán čj.39137 – Olomouc-Nová ulice – skladiště uhlí firmy Winter, plán čj.39178 – řsd Košice – žádost o úvěr pro zavedení motorového provozu na MD Žilina-Rájec, provoz od 1.1.1934 čj.39184 – jednání o motorizaci Teplice-Poříčí-Trutnov, zápis o zkušební jízdě čj.39189 – dodávka antracitu pro ČSD a jeho zkoušky k vytápění čj.39202 – registrační rozchodka „Pollak-Charvat“ (1919-34) čj.39235 – přestavba objektů části LŽ – Gontkula-Beskyd-Chmura – plány mostů čj.39247 – neveřejná úzkorozchodná dráha do lomu v Somotoru (760 mm, mot.loko) – schvalovací dokumentace, plán svážné, třídírny, protokoly, plánek vozíku |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3226 Registrován: 7-2005 |
sken barevné kopie z originálu uloženého u spisu s nabídkou dodávek |
|
|
Radar007
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 570 Registrován: 7-2010 
|
Našel jsem dvě zmíňky o dolech v staniční kronice Chotýčan. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 8-2015 
|
 Joe:"Přemysl_Koblic: " Co to je, fond č. 813 (Min.žel)? Ani gůgl to nezná." Zadal jsem do Googlu "fond 813 ministerstvo železnic" a hned první odkaz Vám napoví... zde." Metráž (bm):NezpracovánoZpracovánoInventarizováno 15.400 0 0 OK, takže už víme, kde to hledat ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . Nejděsivější představa ale je, že podobní frustráti jako je pan "Honza" mají doma nakradeny zajímavé archiválie, ze kterých nikomu neukáží buď vůbec nic, nebo jen bezcenné útržky. A když pak v osamění chcípnou, tak tenhle "jejich" archiv skončí v lepším případě u jiného podobného debila, ale spíše se jeho osud naplní v nějakém sběrném dvoře. ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]")
„souhláska-samohláska“, tedy pro BA, BE, BI(Y), BO, BU, CA, CE, … atd.
|
|
|
Tass
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 733 Registrován: 10-2006 |
Známá to věc, tohle už před mnoha lety popsal neznámý autor Života šotouše. 😁 http://www.kalanys.com/web/sotous/pribeh.htm
TASS je zplnomocněn prohlásit, že 3x3 je 9, pakliže Nejvyšší sovět nerozhodne jinak...
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 992 Registrován: 10-2007
|
Přemysl_Koblic: Vy asi nemáte moc zkušeností s archivy, že? "Nezpracované" znamená, že materiál ve fondu není standardně připravený (například chybí inventář), ale studovat lze, stačí jen vyplnit žádost. A nechápu proč píšete, že má někdo "nakradeny" archiválie. Studování v archivech je podle Vás krádež?
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3062 Registrován: 7-2017 |
Tass 733: Tehdy (v r. 2005) byli internetoví trollové veskrze vzácnými virtuálními entitami, jinak by je byl autor do svého fejetonu jistě také zahrnul. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 2-2019 |
Může mi potvrdit nebo vyvrátit tvrzení že prý lokomotivy z PČM dělali policajtky na trati z Prahy do Podmokel. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9299 Registrován: 5-2002 |
Joe: Představte si že v Praze existuje archiv (jeden statek skoro za Prahou), který nemůžete studovat jako badatel, není k dispozici. Není to oficiání archiválie (i když...). Jsou tam úžasné věci a metadata jsou pořízena nadstandartně - ty lidi se snažili. Jen to není pro vás a hlavně je tam problém s autorskými právy. Já tam viděl třeba projekt podzemní rychlodráhy v Praze v roe 1941 (připraveno papírově). Nevím kdo z badatelů měl do tohoto archivu fyzicky přístup. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 993 Registrován: 10-2007
|
Borovička: No když nenapíšete název archivu, tak těžko někdo odpoví, jestli tam byl nebo ne
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3227 Registrován: 7-2005 |
ad Joe - jestli náhodou Borovička nemyslí depozitář Národního filmového archivu, který se stěhoval někam za jižní hranice Prahy. Ten není úplně jen "papírovy" .... Ten má studovnu na papírové věci v centru Prahy a na filmy speciální studovnu u depozitáře. Tam jsem se svého času poptával na záležitost "železnice ve filmu" a mají zajímavé databáze..... a fotografické sbírky "z natáčení" (Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 994 Registrován: 10-2007
|
Zdepa: Aha, díky za vysvětlení "záhady". NFA má určitě zajímavé věci, ale když jsem viděl jejich ceník, tak mě trochu přešla chuť. Ale jak to souvisí s původní diskuzí na téma "nakradených archiválií" z Národního archivu, to nevím
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3228 Registrován: 7-2005 |
Jinak odkaz na archivní fond Ministerstvo železnic i. Praha (1918-1945) není úplně přesný. Doporučím spíš databázi PeVa - /https://aplikace.mvcr.cz/archivni-fondy-cr/default.aspx Zde se dozvíme, že fond obsahuje 660 bm (běžných metrů - archivní jednotka 1 bm / cca 1 m dle SI) zpracovaného materiálu a 62,45 bm nezpracovaného. V důsledku to je přes 5000 kartonů a cca 1000 spisvých knih a pomůcek. Od fondu byla odebrána fotografická a plánová část, a je uložena samostatně. Fotosbírka ve fotoodělení. Fond má i asi 100 kartonu dodatků (převážně stavební plány novostaveb a velkých projektů pod ÚSS) a Tiskový referát MŽ (výstřižková služba). Byť je inventář fondu přístupný v papírové formě, tak fond je nadále veden jako nezpracovaný, protože uspořádání je poplatné době vzniku (první polovina 70.let). Po 20ti leté zkušenosti s těmito dokumenty, vím že inventář prezentuje cca 10-15% písemností v něm uložených. Přístupnost fondu badatelské veřejnosti, i v tomto neutěšeném stavu, si vzal "na krk" správce fondu, protože je velmi využíván.... za což mu opakovaně děkuji... (i když jsem jistě nechodí ) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3229 Registrován: 7-2005 |
ad Joe - "krádeže" nekomentuji... netvrdím, že nemohly být, ale v dnešní moderní digitální / kopírovací době ... proč ?.... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3230 Registrován: 7-2005 |
A pokud náhodou zabrousíte do období před rokem 1918 a budete poptávat písemnosti převzaté při spisové rozluce, po vzniku ČSR, pro tratě někdejší ÖNWB+SNDVB, StEG, BCB, KFNB, nebo dokumentaci Generální inspekce rakouských železnic, ale i vídeňského ministerastva železnic, tak Vás čekají inventaře, sice oficiálně přístupných fondů, ale ještě více prázdnější, než MŽ 1918-1945. V důsledku, pokud nevíte "jak na to", tak se do písemností vlastně ani nedostanete, prrotože nevíte, co od nich máte očekávat.... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 123 Registrován: 11-2014 |
Něco hledám v Rudém právu z bolševických časů a narazil jsem na tyto perličky: Dvakrát prodané místenky Třikrát prodané místenky |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 10-2020 |
Herold - ve druhém odkazu hezká připomínka "smlouvy z 12.12.1943" - už za rok z ní byl bezcenný cár papíru, rusáci na Podk.Rus nikoho z našich úřadů nepustili, nenechali tam obnovit ČSR dle té smlouvy.... | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 10-2020 |
V roce 1943 ještě věděli, že za hřebenem Karpat je Čechoslovakija |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5757 Registrován: 5-2007 
|
Něco z půdy: |
|
|
Polabský
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1230 Registrován: 10-2010 |
Hmmm ...............![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") !!! |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13595 Registrován: 5-2004 |
Na tý mapě jsou zajímavý hranice s Polskem který byly na Sanu. V Unionu byl tím pádem i minimálně kus (v mapce to vypadá že celej) Przemysl a od Kroscienky byl pohraniční stanicí Sanok. A co jsem se tam dočet tak takto na Sanu byla minimálně u Bieszczad hranice snad minimálně do roku 1951. Pak tam vyhandlovali území kolem Sokalu které šlo do Unionu a Polsko bylo tak jak dnes. A taky tam je zakreslená jako dvoukolejka dnes prakticky zaniklá spojka Przemysl - Chyrow. To fakt dvoukolejný bylo nebo to byla jen "představa"? |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26694 Registrován: 5-2002 
|
Petr_vlček: "Na tý mapě jsou zajímavý hranice s Polskem který byly na Sanu. V Unionu byl tím pádem i minimálně kus (v mapce to vypadá že celej) Przemysl a od Kroscienky byl pohraniční stanicí Sanok." No já myslím, že jestli je ta mapa opravdu z roku 1943, tak je to čistá fikce. Spíš je otázka, proč v roce 1943 takováhle mapa vznikla? Nebo čeho je to součást? |
|
|
Iiii
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3299 Registrován: 5-2002 |
To vypadá jako německo-sovětská hranice vzniklá po porážce Polska v roce 1939. SSSR pak dané území považoval za své, i když jej od r. 1941 neměl pod kontrolou. | |
|
Iiii
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3300 Registrován: 5-2002 |
Dvojkolejka je pozůstatek hlavní trati z Budapešti do Přemyšlu přes Lupkovský průsmyk, která byla již před první světovou válkou zdvojkolejněna. Likvidací drhé koleja zahájilo Československo po první válce ze strategických důvodů. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2918 Registrován: 12-2007 |
A nebolo to na základe Trianonu (abo neakej inej povojnovej zmluvy)? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11924 Registrován: 4-2003 |
Tratovak:A nebolo to na základe Trianonu (abo neakej inej povojnovej zmluvy)? Spíš na základě nově vzniklé situace po první světové válce. Československo vskutku nepotřebovalo dvoukolejnou trať mezi Michalovci a Lupkowem . Však tam po válce provoz silně poklesl. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2919 Registrován: 12-2007 |
Niekde som čítal, ale nespomeniem si kde, že sme tú koľaj museli zniesť, aby v prípade ďalšej vojny bol sťažený presun vojsk... A to, že sme tú koľaj fakticky nepotrebovali bola z núdze cnosť. Asi ako teraz niektoré dvojkoľajné úseky na južnom ťahu. Nie sú náhradné diely do RZZ, ale vlastne to nevadí, lebo vlakov ubudlo a stačí nám aj jedna koľaj. Ako to asi budú prezentovať naše vnúčatá? |
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26695 Registrován: 5-2002
|
Iiii: "To vypadá jako německo-sovětská hranice vzniklá po porážce Polska v roce 1939. SSSR pak dané území považoval za své, i když jej od r. 1941 neměl pod kontrolou." A v té době jako existovalo Československo?? Je to nějaká fikce možného poválečného uspořádání s ještě ze strany Stalina uznaným Československem. Ale dokud se nedovíme, odkud je to zase fragment vytržený z kontextu tak nad tím nemá cenu spekulovat. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3080 Registrován: 7-2017 |
De iure ano. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 752 Registrován: 5-2013 |
McBain: "No já myslím, že jestli je ta mapa opravdu z roku 1943, tak je to čistá fikce. Spíš je otázka, proč v roce 1943 takováhle mapa vznikla? Nebo čeho je to součást?" Схемы железных дорог и водных путей сообщения СССР, vydalo Военное издательство народного комиссариата обороны в 1943 г. Píší, že Německem okupované území je zakresleno podle předválečného (myšleno jaro 1941) stavu, tomu odpovídá i hranice SSSR. |
|
|
Chlap
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 203 Registrován: 12-2009 |
Konkrétní list Львовская ж.д. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2894 Registrován: 5-2008 
|
Petr_vlček: Hranice mezi Ukrajinou(SSSR) a Polskem je nápad ministra zahraničí Velké Británie lorda Curzona(11.1.1859 -20.3.1925)z roku 1919 . RA pod velením maršála Tuchačevského v tu dobu stála před Varšavou, SSSR tento návrch odmítl a když Poláci stáli u Kyjeva tak změnil názor , ale bylo už pozdě. V roce 1943 se na konfernci spojenců v Teheráně se spojenci na hranici podle návrhu lorda Curzona , Polsko se posunulo na hranice na Odře a Lužické Nise , ale spojenci měli na mysli Slezkou Nisu , ale s Poláky už nepohli
Don Parmezano
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2896 Registrován: 5-2008
|
Curzonova linie
Don Parmezano
|
|
|
McBain
|
||
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26696 Registrován: 5-2002
|
Parmezano: "V roce 1943 se na konfernci spojenců v Teheráně se spojenci na hranici podle návrhu lorda Curzona , Polsko se posunulo na hranice na Odře a Lužické Nise , ale spojenci měli na mysli Slezkou Nisu , ale s Poláky už nepohli" Tou Slezskou Nisou je zřejmě míněna Kladská Nisa. A nemyslím si, že v té době byli Poláci těmi, kdo o něčem rozhodovali. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3083 Registrován: 7-2017 |
Ano. Možná nerozhodovali, ale určitě aspoň někteří jejich představitelé mohutně lobbovali u západních spojenců proti SSSR. (Na rozdíl od Beneše, který vlezl Stalinovi do zadku už v r. 1943.) |
|
|
ridic_vlaku
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 5-2019 |
Dotaz na pana Kunta, případně i jiné: V magazínu Pozor vlak zmiňujete, že pionýrem v oblasti řízení dopravy po způsobu dnešního předpisu D3 byla Kladensko nučická dráha. Dalo by se o řízení provozu a jeho historickém vývoji na Kladensko nučické dráze někde dočíst něco více, prosím? Pan Zeithammer ve své jinak velmi pěkné knize řízení dopravy a vznik jednotlivých dopraven na trati zmiňuje jen velmi okrajově. (Pozn.: z vlastního pozorování vím, že před Kuchařem je torzo vjezdového návěstidla a z toho soudím, že tam kdysi mohl být výpravčí. Samozřejmě, také to mohlo být návěstidlo krycí.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3234 Registrován: 7-2005 |
ad ridic_vlaku - ano, "velká kniha" o KND od uvedeného autora je postavena především na vozidlech. O provozu a lidech kolem KND je tam minimum informací. Což je škoda a nikdo se k tomu už nevrátí. Požadováná data samozřejmě existují, ale jsou součástí archivních dokumentů. Jde o to se do nich zanořit. Třeba v knihovně Státního okresního archivu na Kladně je sbírka zajímavých dokumentů, které bych třeba spíš hledal v kladenském muzeu. I nějaké předpisy kolem KND |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 11-2019 
|
Zdepa: v knihovně Státního okresního archivu na Kladně je sbírka zajímavých dokumentů. To je fakt na Kladně? Mě to také zajíma. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2898 Registrován: 5-2008
|
Omlouvám se,za tu "Kladskou Nisu" a za to , že hranice na Lužické Nise , byl nápad Poláků , podle W. Churchila WWII svazek 6 , to byl Stalinův nápad
Don Parmezano
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3235 Registrován: 7-2005 |
ad masinka - ano,SOkA Kladno nemá jen klasické archiválie, ale i zajímavou fotosbírku a knihovnu. V knihovně mají tisky a periodika. Částečně je to snad také pozůstalost nějakého místního.... patriota/historika (už si to přesně nepamatuju). Jen hledání, v době kdy jsem tam jezdil bádat, bylo pomocí lístkovnice / kartotéka. Jestli se to změnilo, nedokážu posoudit. Na obalu daného předpisu je uveden kód, což je ukládací znak, podle kterého to najdou. Jinaak několik krabic spisů KND z let cca 1888-1918 je ve fondu Generální inspekce rakouských železnic (Národní archiv), také v písemnostech Ministerstvo železnic Vídeň (1896-1918). Nejvíce je ve Státním oblastním archivu Praha, kde je fond Pražská železářská společnost Kladno, který byl převzat po zrušení podnikového archivu SONP Kladno. Tam je asi 20-30 krabic písemnosti a plánů KND. Ale začíná to až 80.lety 19.století a končí to rokem 1945. Nejvíc je papíru z období 1.republiky. Je v tom dost korespondence s železničními úřady, pozemky, atd.... Opomíjeným fondem je Báňské hejtmanství Praha (Národní archiv), protože tento úřad nedozoroval jen důlní podniky, ale také železárny. Je tam pár hezkých protokolů, které popisují technologie hutí, ale věnují i několik stránek dopravě a KND |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 176 Registrován: 11-2019
|
Zdepa - Já jsem věděl,že jsou tam archiválie a periodika.Ale vůbec by mě nenapadlo že i o KND.Jednou jsem byl na náměstí a objednal se, že scháním fotografie o KND a vlečkách po Kladně ale nic zvláštního sem nedostal, vše koluje na netu, Prý maj krabice, ale nejsou roztříděny tak je nemůžou prezentovat.Dostal jsem jenom takovej sešit a v něm listoval. a za 14 dní jsem si měl přijít podívat na fotky které jsem si z toho katalogu vybral. Chtěl bych dodělat toto album kde už pár fotek mám : https://richardzkladna.rajce.idnes.cz/Vlecka_KND_-_z_Trojaku_do_h uti/ |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3237 Registrován: 7-2005 |
Ono písemností ke KND v SOkA Kladno také pár je, ale relativně novějších. Je to tím, že Okresní hejtmanství Kladno vniklo relativně pozdě (z hlavy nepamatuju, ale někde to mám napsaný) a ve starší době spadalo Kladno pod Okresní hejtmanství Smíchov. A za Kladnem už bylo hejtmanství slánské. Když jsem chodi do SOkA Praha-západ (dnes přestěhováno do nového baráku v Dobřichovicích), tak jsem tam moc zajímavých "kolejových" spisů v písemnostech bývalého Okresního hejtmanství Smíchov nepotkal. Jenže to bylo v době, kdy jsem ještě netušil, že neveřejné železnice je potřeba hledat nejen pod signaturou "doprava", ale i v živnostensko-právních spisech jednotlivých firem. Ale pak archiv zavřely kvůli nevhodnému uložení a začala připrava stěhování, která trvala pár let. A ono dohledat písenosti Okresního hejtmanství Smíchov bylo docela náročné, protože díky reorganizacím těchto civilních úřadů v období 1.republiky, ale i rozšiřování Prahy, je dost náročné. A je taky možné, spíš pravděpodobné, že proběhly nějak přesuny mezi úřady, což může taky znamenat uložení u nového úřadu v úplně jiném časovém období, než se to hledá. Ale také to už možná prošlo sběrem. V SOkA Kladno je i ta známá série fotek lokomotiv KND, ke kterým má autor knihy originál skleněné negativy... Myslím že dnes už je má archiv i digitalizované. Jsou to otisky z desek velikosti zhhruba formátu dnešnho listu A4 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 11-2019
|
Slyšel jsem,že se všechno různě stěhovalo.Ale hledat to neumím. To bych musel mít doprovod. Začnu to studovat a procházet. Táta dělal na Kladně na traťové distanci a říkal, že když se všechny vlečky rušily tak celá dokumentace šla do sběru. Tam byl kompletní plánek kolejí, na kterém km stála vyhýbka, kde bylo a jaké návěstidlo. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 11-2019
|
Zdepa - |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4796 Registrován: 6-2016 |
Měl bych dotaz na místní znalce - co jsou ty válce (asi tlakové nádoby) na střechách těch vagonů? Asi něco "brzdového", ale proč je to na střeše?
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1655 Registrován: 8-2006 
|
A nemohly by to být úplně obyčejné zásobníky na plyn pro osvětlování vozů?
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 11-2014 |
Přeplněný půlnoční vlak z Košic, srpen 1988. Zde |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4797 Registrován: 6-2016 |
Motoráček: Vida, to mě jako neznalce nenapadlo! Vypadá to velmi pravděpodobně. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1450 Registrován: 10-2007 |
Taky mne ta myšlenka napadla. Jejich umístění na střeše je dost atypické, ale nemohlo by to být způsobeno např. tím, že vozy byly z výroby vybaveny olejovými/petrolejovými lampami, přestavba na plyn proběhla dodatečně a pod rámem vozu na plynojemy nebylo dost místa, protože se s nimi při stavbě vozu nepočítalo? Ale je to čirá spekulace. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23810 Registrován: 5-2002 
|
Colonel: Další možnost je ta, že v případě úniku neudělá svítiplyn tak snadno z kupé plynovou komoru.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 11-2014 |
Jak se zdá, provozování České západní dráhy byl v roce 1865 docela výdělečný podnik... mít při tržbách 1 746 744 zlatých čistý zisk 1 082 155 zlatých, tedy asi 62 %, je hodně slušné. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23844 Registrován: 5-2002
|
Herold: mít při tržbách 1 746 744 zlatých čistý zisk 1 082 155 zlatých, tedy asi 62 %, je hodně slušné. A to je před započtením odpisů nebo po...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3111 Registrován: 7-2017 |
Herold, Hajnej: To je otázka pro někoho, kdo zná historické účetní názvosloví. Co v r. 1865 znamenaly pojmy příjmy, vydání a výnos? Mně by "na první dobrou" napadlo, že jde o - dnešními slovy řečeno - provozní cash-flow. V té zprávě výnos znamená evidentně něco jiného než dnes. Ale určitě to není dnešními slovy řečeno čistý zisk (= zisk po zdanění). V dnešní terminologii jsou příjmy přítok peněz do podniku, výnosy přírůstek hmoty v peněžním vyjádření. Opačné pojmy jsou výdaje a náklady. Rozdíl příjmů a výdajů je cash-flow, rozdíl výnosů a nákladů je zisk. (OT: Pravidlo číslo 1, které různí lektoři podnikového účetnictví vtloukali nám blbcům v podnikové sféře do hlav po r. 1989: Zisk vás nemusí zajímat, důležité je, abyste pořád měli peníze na účtech.) Česká účetní terminologie se v 60. letech 19. století teprve vytvářela, bylo to období, kdy se účetnictví poprvé začalo v češtině přednášet na VŠ (na polytechnice) a kdy vyšla první česká učebnice účetnictví. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3245 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - tady je finanční stránka za rok 1866 v oficiálním jazyce dané doby (zdroj - ročenka Kohn) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3112 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3245: Děkuji. I v němčině je v tom hokej. Totéž je označeno jednou jako Ausgaben - výdaje a podruhé jako Kosten - náklady. Überschuss je přebytek, což je taky poněkud matoucí, protože opačný pojem je schodek nebo manko; to se může týkat stavu peněz i zásob. Ale ve srovnání s dnešními výkazy to fakt vypadá spíš jako výkaz cash-flow než jako výsledovka. Zato ta rozvaha (Bilanz) obsahuje v podstatě stejné položky, jaké by obsahovala i dnes. Základní rozdíly mezi výsledovkou a výkazem cash-flow jsou dva: 1. Náklady a výnosy se účtují v momentě, kdy vznikly, což vůbec nemusí odpovídat pohybu peněz. 2. V dnešní výsledovce jsou účty jako zásoby, odpisy nebo daně. (Bohužel mi není známo, podle jakých pravidel se odepisovalo v roce 1866. Ale není tam ani uvedeno nic o pořizování nových vozidel apod. A od daní mohla být společnost osvobozena.) Nic z položek sub 2 v tom výkazu z roku 1866 nevidím, proto se domnívám, že má v dnešním pojetí blíž k výkazu cash-flow než k výsledovce. Proto asi ani nemá smysl mluvit v té souvislosti o zisku. Mohu se samozřejmě mýlit. |
|
|
Iiii
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3301 Registrován: 5-2002 |
Trať měli postavenou, takže to mohli splácet či rozdělovat mezi akcionáře. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3113 Registrován: 7-2017 |
Iiii: No, přiznávám, že jsem si až teď pořádně přečetl a přeložil ten odstaveček vlevo dole: Sice jim z provozu po úhradě všeho možného zbyl přebytek 827 714 zlatých, ale zaručený 5% výnos akcií a obligací + amortizace 1/5% činily 1 248 000 zl., takže rozdíl přes 420 tisíc za rok 1866 nakonec zaplatil stát... Nevím, jak se stát už v této době podílel na garanci výnosů z kapitálu (o 30 let později při stavbě lokálek to bylo běžné). U takové dráhy (cca 40% tržeb z nákladní přepravy bylo za uhlí) mě to docela překvapuje, tohle podnikání bývalo natolik výnosné, až se "přehřálo", což skončilo slavným krachem na vídeňské burze r. 1873. Otázka je, nakolik ty výsledky ovlivnila prusko-rakouská válka, která se odehrála právě v r. 1866. A pak že jsou účetní výkazy nezáživné čtení... ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23862 Registrován: 5-2002
|
DH: přiznávám, že jsem si až teď pořádně přečetl a přeložil ten odstaveček vlevo dole: Sice jim z provozu po úhradě všeho možného zbyl přebytek 827 714 zlatých, ale zaručený 5% výnos akcií a obligací + amortizace 1/5% činily 1 248 000 zl., takže rozdíl přes 420 tisíc za rok 1866 nakonec zaplatil stát... No, k něčemu podobnému se moje úvahy ubíraly...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 420 Registrován: 7-2017 |
Kam s ním? Třeba sem. Zajímavý díl ze série Na trati je vlak - od roku 1945 (první opravy lokomotiv po II. světové válce - zde 434.2278), přes M494.001, 476.004, 476.002, E499.001, 498.107, "Wapku" pro čistění parních lokomotiv (použita na nějaké 477 v Brně), Vindobonu, nové osobní vozy, T475.xxx, M488.002, ES499.1002, reléovku v Ostravě, Gbgkks (Zts), Post mw, 310.006, Ddk 6-3630, 150 let železnice u nás, 842.001, Pendolino v Praze v roce 1989, Talgo na Smíchově v roce 1991, 470.001, znovu 310.006, jídelák pro EC, U47.001, 842.006, ICE na Masaryčce v roce 1995, až po odstavené vozy na Morkovičce a jejich nehodu v roce 1998. https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=YUqwpFZRpB4 |
|
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze