Diskuse » Železnice » Slovensko » Archiv diskuse Slovensko do 28. 2. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Slovensko do 28. 2. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1812 Registrován: 6-2019 |
Však se k té noci dá přidat ještě půlden před a po. Tedy odjezd a příjezd až třeba před obědem. Zrovna u cesty k moři by to vadit nemuselo. Ono to jednou přijde, ale až Rumuni dostaví větší část svého prvního koridoru (mají toho rozkopáno ažaž) a Maďaři dokončí jejich část.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 954 Registrován: 7-2017 |
Z Viedne letecky do Bukuresti a ďalej vlakom. Ceny z Viedne do Splitu tuším od ca 30€ sedačka jednosmerne u OeBB, to nie je zlá cena. Z Blavy podľa vagonu jeden autovozen do Splitu, pochybujem, žeby ešte naberali auta vo VIE. Uvidíme, aka bude situácia s pandemiou, ak bude treba dva testy a karanténu, tak to mnoho ľudí odradí, tuto sezónu podľa mojich info skôr ľudia nastupovali v Pardubiciach a Brne než v Prahe. Ono keď môžem za nejakých 150€ letieť do Splitu, tak to vyjde lacnejšie lietadlom než vlakom |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 7-2019 |
Na Wien Hbf Autoreisezug stojí ten EN do Splitu asi 60-70 minút, čiže na 100% sa bude nakladať/vykladať aj vo Viedni. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4934 Registrován: 9-2007 |
Z Blavy podľa vagonu jeden autovozen do Splitu, pochybujem, žeby ešte naberali auta vo VIE Ale no tak, ten odkaz na řazení je tu snad dvakrát... Teoretických variant je spousta, uvidíme na podzim, zda se Wien - Split se soupravovým přetahem do/z Bratislavy chytne. Hardcore šotouši jako já s ním pojedou nejspíše už z Bratislavy, ale pro lehčí šotouše existuje lepší alternativa v podobě odjezdu ve 12:44 z Prahy do Grazu, tam je dost času na večeři (19:33-21:01) a do Splitu dojezd v 9:46. Žádný z vozů ale nemá stahovací okýnko a je vyloučeno nasazení něčeho jiného, než řad Bmz a WLABmee, takže si tipnu, že většina šotoobecenstva využije spíše žlutý Urlaubsexpress s Bvcmz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 10-2020 |
Velky_sef 950, Zámčan – už to tu kedysi bolo, aj cez Munkács:: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1052 Registrován: 7-2017 |
Koukám, že tu máte docela nedostatek obrázků. Hodím sem sondu z Tater roku 1989. Bude-li se líbit, mohu přihodit další. EMU 89.0007, 10, 17, El/u 51335 Starý Smokovec EMU 89.0003 Vyšné Hágy EMU 89.0004 Tatranská Polianka |
Administrátor Číslo příspěvku: 74007 Registrován: 4-2003 |
Jasně, ty fotky jsou úplně úžasné! Navíc je to z doby, kdy jsem do Tater začínal jezdit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 11-2019 |
Jasně, já se přidávám |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3886 Registrován: 3-2006 |
A video z Tater z let 1979 a 2000
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 248 Registrován: 7-2017 |
Vantju ale klud , však na teba to nebolo.....R 1253 bude vlak zložený z vozňov ZSSK , s tým že sa v Rakúsku budú pridávať dva ich autovozne ......preto nerozumiem, súpravový vlak do BA, vlak OBB predlžený do BA a len preto ZSSK že OBB nemá licenciu na ZSR atd. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1053 Registrován: 7-2017 |
Velký Slavkov a okolí (1989) |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2267 Registrován: 11-2009 |
Viki59: zajímavá je zdvojená trolej na poslední fotce. Proč se tohle na 3 kV DC u ČSD vlastně nikdy nepoužívalo? V Polsku mají zdvojené troleje skoro všude, a asi ví proč. |
Administrátor Číslo příspěvku: 74009 Registrován: 4-2003 |
Měl jsem pocit, že jsem to zrovna na TEŽ někde viděl, ale v okolí Slavkova to nebylo, což dokládají následující fotky z předloňska: Tak snad u Smokovce to bylo? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1054 Registrován: 7-2017 |
Mám takový pocit, že foto dvojité troleje je z úseku, který dnes není. V roce 1989 jezdila TEŽ ještě po mostě přes nádraží a konečná byla před nádražní budovou. |
Administrátor Číslo příspěvku: 74010 Registrován: 4-2003 |
Ano, prý jsem tak taky jezdil, ale to už si bohužel nepamatuji. V původní trase nejsou k nalezení téměř žádné pozůstatky, snad možná jeden ze stožárů. Napřed jsem si myslel, že jde o úsek, který mám na druhé fotce (proto jsem fotku toho úseku a přilehlého okolí vkládal), ale jedná se asi opravdu o dvě různé „lochensky”. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1055 Registrován: 7-2017 |
Konečná v Popradu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 11-2018 |
Miroslav_ Zikmund Vďaka za zoznam RD, objasnilo aj iné otázky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 956 Registrován: 7-2017 |
Vantju, logicky vo VIE naložia svoje autovozne, ale nebudú ešte na vozeň z BA nakladať autá z VIE v prípade voľnej kapacity. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6649 Registrován: 11-2009 |
Přírodní rezervace Pstruša, oblast Polana, okres Detva - 1994 |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 741 Registrován: 2-2016 |
Paul2no : může to být i z hlediska vyšších nároků na údržbu a lze nahradit vyšším počtem vodičů zesilovacího vedení nebo vetším průřezem vodičů zesilovacího vedení - např. na ŠRT jsou na obrázcích vidět 3 vodiče, obvykle je jen jeden - a větším počtem propojek mezi zesilovacím a trakčním vedením .... |
januch1
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 9-2011 |
Mezitím na hlavním tahu jezdíme tak rychle jak električky pod Tatrami ŽSR zřejmě náhradní díly již ani neobjednává... POTR 10 v Děvínské Nové Vsi za chvíli oslaví první narozeniny, gratulace |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 10-2017 |
UP: nadherne, ako zive, akurat ze v 1994 este nebola Detva okresnym mestom. Tym sa na pocin Mečiara stala az v roku 1996. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 10-2020 |
januch1 – DNV r 10 před válkou byla snaha upravit hlavní tratě na 150, ale napřed Hitler , pak komouši, pak zas loupež století...furt se nedařilo, prachy nebyly. Až když začaly téct mld z EU. Vždyť i u nás to z těch 150 na 160 trvalo ¾ století.... Mikáda vyzkoušená na 140 pak opravdu tolik jezdily se Slo Str, když z ČTŘ bylo zpoždění a do Brt ho hodně zkrátili nebo přijeli i včas. Bylo prý jen jedno místo, kde se topič musel držet, jinak v pohodě. |
Jeffer
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 941 Registrován: 1-2005 |
Miroslav_ Zikmund To ale nič nemení na tom, že na tej širokorozchodnej je zdvojený trolejový vodič používaný na hlavnom stúpaní (určite z východu do výhybne Slančík, zo západu si nie som istý, z tejto strany jazdia prázdne vyrovnávky).
Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14. 2. 2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 749 Registrován: 2-2016 |
csik : DNV byla první stanicí v síti ČSD se staniční rychlostí 120 km/h. V době M298.0 "GANZ Hungaria" existovaly traťové rychlostníky 130, právě pro tuto MJ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7369 Registrován: 9-2011 |
Rychlostníky byly pro motorové vozy s hmotností na nápravu do 17 tun. Což se (čistě teoreticky) nějak nepotkalo s M 298.0.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3989 Registrován: 11-2006 |
Jeffer: "Miroslav_ Zikmund To ale nič nemení na tom, že na tej širokorozchodnej je zdvojený trolejový vodič používaný na hlavnom stúpaní (určite z východu do výhybne Slančík, zo západu si nie som istý, z tejto strany jazdia prázdne vyrovnávky)." Nemáš pravdu. Trolejový vodič je jednoduchý, ale zosilovacie vedenie je trojité.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12001 Registrován: 4-2003 |
csik:Mikáda vyzkoušená na 140 pak opravdu tolik jezdily se Slo Str, když z ČTŘ bylo zpoždění a do Brt ho hodně zkrátili nebo přijeli i včas. Bylo prý jen jedno místo, kde se topič musel držet, jinak v pohodě. Takže lokomotivy konstruované na 110 km/h byly na trati Pardubice - Choceň vyzkoušené na 140 km/h. Tomu by odpovídala maximální rychlost dosahovaná jimi se Slovenskou Strelou 125 km/h, které bych i věřil. Ale že by se k provozu při zkouškách dosažená rychlost 140 km/h využívala?!? To asi ne . Chtěl bych vidět tehdy zkušebního komisaře a úředníka, kteří by se pod toto podepsali... Ostatně i povolená (nikoliv dosažená) rychlost 150 km/h pro zkoušky by odpovídala požadavku na maximální provozní rychlost 130 km/h (to byla i maximální povolená rychlost v provozu pro řadu M290.0), ale ne pro 140 km/h. Csik nás tu zase řádně houpá a myslí si, že mu to sežereme i s navijákem . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1278 Registrován: 1-2012 |
A kdo ti tu volovinu řekl? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 11-2020 |
Parní loomotiva - Čiernohorská železnica, Čierny Balog |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13688 Registrován: 5-2004 |
nevim jak se jezdilo na koridoru a jak presne ukazoval rychlomer na hurvinkoj, ale nekdy v puli 70-tek jsem na solo m131 jel na zadni plosine s ukazujicim rychlomerem z jicina do libune. Od nymburka se prijelo se sekerou a "spechalo" do skupiny v libuni. 80 to ukazovalo mezi vsema zastavkama a nekde za jinolicema tam bylo 91_2. Ze to byl fofr se dalo usoudit z jizdni doby +-13 minut i se vsema zastavkama... |
Jeffer
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 943 Registrován: 1-2005 |
E499001 Tu máš vjazd do výhybne Slančík od východu v roku 2014 ty „nemáš pravdu“ :-P
Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14. 2. 2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 752 Registrován: 2-2016 |
Bram : podmínkou úspěšně provedené TBZ je dosažení konstrukční rychlosti + 10 %. Strojvedoucí J.M. s Pendolinem dotáhl až těch 237 km/h. "Klíčové" je, jaká byla povolená rychlost přes stanice na výhybkách a zda by se - s ohledem na relativně krátké mezistaniční vzdálenosti - dalo s parní lok téhle rychlosti, z hlediska trakční dynamiky, dosáhnout. U M290.0 je to s ohledem na druh přenosu něco jiného ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3990 Registrován: 11-2006 |
Jeffer: Nabudúce teda napíš jasnejšie, že ten dvojitý trolej je možno len na poslednom kotevnom poli pred Slančíkom a nie na celom stúpaní od východu. Tu máš ešte jedno foto od predvesti do Slanca z apríla 2015. Je to akurát na prechode kotevných úsekov a ani tento nemá dvojitý trolej. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4396 Registrován: 9-2003 |
Miroslav_Zikmund: To, že je mašina při TBZ vyzkoušena na Vmax. + 10% (u vyšších rychlostí vmax. + 10 km/h) neznamená, že může touto rychlostí běžně jezdit. Od běžného ježdění jsou takové cedulky na stanovišti, sešiťák, brzděnka a platí nejmenší z těchto rychlostí.
NOBLE BRICKS
|
Jeffer
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 944 Registrován: 1-2005 |
E499001 No veď že je v celom úseku som ani netvrdil. Presnejšie, neviem v akom rozsahu je dvojitý trolejový drôt použitý, len viem, že som ho tam videl. A áno, asi dáva trochu fyzikálny zmysel mať ho tam, kde je očakávateľné, že sa vlak bude pohybovať pomaly (a prípadne s vysokým odberom ako pri rozjazde v stúpaní od vchodového návestidla do výhybne) – tam je najväčšia šanca preťažiť ten trolejový drôt medzi prípojkami zo zosilovacieho vedenia. Hlavne, že sme sa dohodli. Teraz tam už len vyslať niekoho, kto zmapuje presné kilometrické polohy začiatkov a koncov úsekov so zdvojeným trolejovým drôtom. (Příspěvek byl editován uživatelem jeffer.)
Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14. 2. 2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15964 Registrován: 3-2007 |
No já bych se v první řadě ptal po zdroji - tedy kde csik (co má mj. potřebu pořád něčím udivovat a být kontroverzní) tu informaci sebral. Osobně z mnoha důvodů (mohu je případně uvést)nevěřím, že se těch 110 km/h s Mikádem nějak systematicky překračovalo, natož s tím jezdit pravidelně 140 km/h. To jsou takové pohádky starých zbrojnošů a podobné jsem slyšel i např. o 350 a jízdě s nějakým tím zpožděným Balt-Orientem před 40 lety někde dole u Břeclavi 180 km/h (s Béčkama..). A jako běžná věc ? Tuplem ne. Mmch J.M. je cca měsíc po smrti. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12014 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:Osobně z mnoha důvodů (mohu je případně uvést)nevěřím, že se těch 110 km/h s Mikádem nějak systematicky překračovalo, natož s tím jezdit pravidelně 140 km/h. Jedním z důvodů byl i stav tratí, respektive geometrická poloha koleje. Je to dost dobře vidět na mnohých záběrech z interiéru vlaků během jízdy za první republiky, kdy se tam lidé třepou jak hadr na holi ve větru. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6960 Registrován: 3-2007 |
No třepání může být způsobeno i mizernějším odpružením v té době. Průvodce Legiovlakem mi vyprávěl, že u těplušky (=nákladní vagon) při jízdě nebyl problém spadnout z lůžka, jak to házelo, a i na dnešním svršku je jízda v nákladních vozech legiovlaku celkem zážitek (a moc rychle to zřejmě nejezdí). |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 2-2016 |
S4991023 : a já jsem snad něco takového napsal ? Laminátko, laminátko ..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4273 Registrován: 5-2002 |
Na openrailwaymap je vyznačena budoucí elektrizace Marchegg - DNV 15 kV a ještě k tomu (min. z rakouské strany) dvoukolejně. To je, předpokládám, nějaký šotek...? Nebo je šotek jen těch 15 kV, a chystá se náhrada existujícího mostu novým (na 160 km/h, čemuž by ty různé rychlosti odpovídaly) a následná demolice původního? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3991 Registrován: 11-2006 |
Pikehead: Odpružení v té době bylo lepší, než si myslíte. Vypružení listovými pery je mnohdy měkčí, než vinutými pružinami. To třepání budou mít na svědomí spíše styky kolejnic.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6962 Registrován: 3-2007 |
Skákání se dá možná přičíst i mizernému FPS u mechanických kamer. Třeba záběry z paluby Slovenské strely mi nepřijdou nějak strašidelné a i koňak v zábrusovce vypadá celkem stabilně. Co se týče odpružení, tak historickým dvouosým vozem jsem jel někdy předloni z Polubného do Harrachova a pocitově to byl takový o kus horší šukafon. (Netuším ale co to bylo za vozy a o kolik se fakticky liší od ruských nákladních vozů ze začátku minulého století...) (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12015 Registrován: 4-2003 |
E499001:Odpružení v té době bylo lepší, než si myslíte. Vypružení listovými pery je mnohdy měkčí, než vinutými pružinami. To třepání budou mít na svědomí spíše styky kolejnic.[wink] Tak tuhost pružiny (měkčí vypružení) nemá žádnou souvislost s tím, zda jde o listovou či vinutou pružinu. Hlavní rozdíl je hystereze, kterou má listová pružnice (navíc velice špatně vyčíslitelnou a v provozu proměnnou) a vinutá pružina nikoliv. A proto se od používání listových pružin v osobní dopravě (běžně dosahované rychlosti nad 100 km/h) upustilo již před dlouhými desetiletími (náhrada zejména vinutými pružinami) a v nákladní dopravě buď náhradou vinutými pružinami nebo použitím parabolických pružnic, kde ta hystereze již nezávisí tolik na stavu třecích ploch mezi listy. Charakteristiky různých pružících prvků používaných v železniční dopravě najdeme třeba zde: http://kdmt.uniza.sk/files/podklady/KV2/F_82.pdf |
dnblistener
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1882 Registrován: 7-2013 |
Viki59: "EMU 89.0003 Vyšné Hágy" Náhodou viacej fotiek z Vyšných Hágov by sa nenašlo?
PP-191CU / PP-308DD / PP-749EF
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3994 Registrován: 11-2006 |
Bram: Tolik informací v jednom souboru ... hezká práce, ale mě teorie už léta moc nezajímá. Asi jsem zakrněl u té rutinní praxe. Mimochodem, na stejné fakultě vědci kdysi spočítali, že souprava 830+Bix se teoreticky nemůže rozjet ze zastávky Skalité-Kudlov do 28 promilového stoupání. No a protože to čadčanskí rušňovodiči nevěděli, tak se tam běžně rozjížděli.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11026 Registrován: 5-2002 |
Mimochodem, na stejné fakultě vědci kdysi spočítali, že souprava 830+Bix se teoreticky nemůže rozjet ze zastávky Skalité-Kudlov do 28 promilového stoupání. No a protože to čadčanskí rušňovodiči nevěděli, tak se tam běžně rozjížděli. Vědci taky kdysi spočítali, že TRAXX z Libně do Uhřiněvsi neuveze více jak 1250 tun. A po deseti letech tam má zcela oficiální normativ T4 1850 tun...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13840 Registrován: 8-2012 |
Řekl bych, že tabulky normativů hmotnosti nejsou žádná "věda", ale naopak zobecněná empirie (z dob kluzných ložisek a dvounápravových vozů)...
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4277 Registrován: 5-2002 |
Taky asi záleží, s jakými vstupy je počítáno a jakou "minimální snesitelnou" rychlost si tam dáš. A taky může jít o pozůstatky doby postrkové, kdy se normativy prostě sčítají, což ale při výrazně rozdílných kritických rychlostech (nebo míry poklesu tažné síly ve vyšších rychlostech) nemusí moc dobře fungovat. Plus věci jako "obvyklá adheze" kolejnic před a po obnově, nižší či vyšší rychlost do odbočky pod kopcem v kombinaci s dříve nutným stahováním sudá-lichá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13843 Registrován: 8-2012 |
Ježiš to je přece jedno, prostě to nejsou žádné výstupy "vědců z fakulty", ale něco empiricky naměřeného, pro jistotu vyvatovaného a nakonec opičovaného školáky života.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7379 Registrován: 9-2011 |
Mimochodem, na stejné fakultě vědci kdysi spočítali, že souprava 830+Bix se teoreticky nemůže rozjet ze zastávky Skalité-Kudlov do 28 promilového stoupání. No a protože to čadčanskí rušňovodiči nevěděli, tak se tam běžně rozjížděli. Tady bych si dovolil namítnout, že závisí i na době, kdy byla dělána ona studie a kdy to pak strojvedoucí zkoušeli. Pokud byla studie dělána "krátce po vyrobení" prvních vozů (třeba jako studie nasaditelnosti vozů na jednotlivých tratích) a skutečná prověrka v boji byla o několik let později, tak se není co divit. Vozy se totiž, a to tuším ani sólo, nemohly při zkušebních jízdách rozjet z Bojova a Bojanovic (nebo Klínce, už nevím přesně), zato po couvnutí do Měchenic a opakovaném rozjezdu na menším kopci to už bez problému zvládly. Dokonce to mám "z první huby", náš bývalý pan šéf se těch zkoušek účastnil. Strojvedoucí se naučili si pomoci a na pult pak i přibylo tlačítko "Těžký rozjezd" (o kterémžto ale nemuseli mít akademici tušení, takže klidně mohli s původní charakteristikou počítat třeba i 20 let po vyrobení vozů ). Nicméně, původně byla tato neschopnost vozu prezentována (a to dokonce i prof. Jansou!) jako klad, a sice že "tažná síla narůstá postupně a nedochází k rázům". Problém byl v tom, že sice narůstala postupně, ale s rychlostí, a nikoliv s časem . Na tuto kauzu jsem si vzpomněl i v případu nedostatečně chlazených brzdových kotoučů, kdy tento nedostatek byl výrobcem naopak prezentován jako klad v "malých ventilačních ztrátách"
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3995 Registrován: 11-2006 |
A.L. Přesně o to "kouzelné" tlačítko tady šlo. S tím na škole v zadání nepočítali.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12020 Registrován: 4-2003 |
Aleš lisek:Tady bych si dovolil namítnout, že závisí i na době, kdy byla dělána ona studie a kdy to pak strojvedoucí zkoušeli. Pokud byla studie dělána "krátce po vyrobení" prvních vozů (třeba jako studie nasaditelnosti vozů na jednotlivých tratích) a skutečná prověrka v boji byla o několik let později, tak se není co divit. Vozy se totiž, a to tuším ani sólo, nemohly při zkušebních jízdách rozjet z Bojova a Bojanovic (nebo Klínce, už nevím přesně), zato po couvnutí do Měchenic a opakovaném rozjezdu na menším kopci to už bez problému zvládly. Dokonce to mám "z první huby", náš bývalý pan šéf se těch zkoušek účastnil. Strojvedoucí se naučili si pomoci a na pult pak i přibylo tlačítko "Těžký rozjezd" (o kterémžto ale nemuseli mít akademici tušení, takže klidně mohli s původní charakteristikou počítat třeba i 20 let po vyrobení vozů [happy]). To je těžká historie, ovšem zajímavá . Ale přeci jen blíže k současnosti (a ve vztahu k normativu pro TRAXX) je spíš situace s nedostatkem adheze, kterou bylo třeba řešit velice často u dvaašedesátek i po instalaci tlačítka těžký rozjezd. I já jsem si na tento problém dovolil narazit a vyřešil jsem to přemístěním zátěže (rozuměj zkoncentrováním cestujících) nad hnací podvozek. A hned bylo po problému, protože cestující se za velkého řehtání velice ochotně přemístili tam, kam jsem je potřeboval umístit . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3996 Registrován: 11-2006 |
Ještě poznámka k tomu kouzelnému tlačítku. U první a zřejmě i druhé série ho nebylo potřeba dodávat, stačilo krátkodobě podržet tlačítko "start dieslu". S adhezí samozřejmě souhlas, přesouvací varianta kaštanstva funguje i u řady dalších vozidel.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7383 Registrován: 9-2011 |
Ano, to bylo myšleno pod tím "Strojvedoucí se naučili si pomoci" Historek byla spousta, např. o záhadném praskání tlapových ložisek, které se často dělo po křižování s jiným vlakem cestou "do kopce". Ale to zas příště, teď musím "do práce"
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1761 Registrován: 11-2005 |
A jaký technický fígl byl za tlačítkem na Těžký rozjezd skryt? (Možná by se to dalo namontovat i na kávovar.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15981 Registrován: 3-2007 |
Pokud si to pamatuju dobře, tak přibuzení. První série měla regulaci "vlastní charakteristikou", u 2. a 3. to bylo řešeno jinak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7386 Registrován: 9-2011 |
Ano, přibuzení hlavního generátoru. ("hlávnoho heněrátora", jak říkají bratři Ukrajinci ). Prozatímní řešení spočívalo ve stlačení startovacího tlačítka, čímž se připojilo starovací vinutí HG a opět došlo k onomu žádoucímu přibuzení. Detaily by se musely získat buď od pamětníků anebo studiem schémat .
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7388 Registrován: 9-2011 |
Mla: mám pocit, že princip regulace zůstal stejný (tj. téměř žádný - "regulovalo" se přetížením dieselu) a jen se snad změnily poměry derivačního a sériového buzení. Ale už si fakt moc nepamatuju a na studium schémat není t.č. ten č. U 831 se snad při rekonstrukci dodával i elektronický regulátor buzení
Všichni jste volové. Servít
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 766 Registrován: 2-2016 |
Aleš_Liesk. : 830 + Bix bylo běžné řazení MOs na Dobříš (19063) rozjezdy z Klínce (stoupání, oblouk) za sucha bez problému ... 19051 / 19055 / 19059 dvojmo, s netlačícím PK (zadní se zapomněl, jsa zaneprázdněn jinými neodkladnými záležitostmi ...) vlakový M na hranici přeotáčkové ochrany dokázal rozjet Sv hmotnosti 140 tun s oběma Bix a zadním M ... |