Diskuse » Železnice » 770 a 771 - čmeláky » Archiv diskuse 770 a 771 - čmeláky do 09. 3. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse 770 a 771 - čmeláky do 09. 3. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6826 Registrován: 6-2004 |
TEM7 má normální tažnej čep. Rusáci akorát dělají kruhovou díru s válcovou vložkou do příčníku podvozku a ne oválnou díru s opěrnými deskami jako má většina maslostrojů z ČKD. Na horní pasnici příčníku kolem džuzny dávají ještě výztužný límec, tak to v půdorysu na typáku vypadá jako plochá torna. Rám se pak na horní rám podvozku opírá na klasických sovětských párech kluzátek. Přiznám se, že takhle dlouhou mašinu a s takhle komplikovaným pojezdem, navíc určenou na vlečky na nějaké zkřížené a propadlé glajzy, si na torně radši nějak neumím představit. Navíc to má pro eliminaci klopných momentů přitěžovací pneumatické válce, které tlačí tuším do příčníků předních podvozků, tak to už by tam ta torna asi neměla moc smysl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 7-2020 |
CME5 jest bardzo ciekawą lokomotywą. Parametry silnika są bardzo zbliżone do tych z lokomotywy M62. Ciekawe czy była tylko przeznaczona tylko na rynek radziecki ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3807 Registrován: 11-2006 |
Statistik: Díky za objasnění. Jen z půdorysu se toho kolikrát moc vyčíst nedá. Lubie_Placki: Myslím, že ČME5 byl produkt cíleně vyrobený pro ruský trh.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 108 Registrován: 7-2020 |
@E499001: Stąd pewnie też widać po parametrach silnika. Na rynkach krajów trzeciego świata (mam na myśli kraje afrykańskie oraz azjatyckie) lokomotywa ta przegrałaby z konkurencyjnymi amerykańskimi lokomotywami SD40. Mimo wieku konstrukcja ciężkiej lokomotywy mogłaby powstać na bazie CME5 z myślą na rynki azjatyckie lub afrykańskie. (Příspěvek byl editován uživatelem Lubie_Placki.) |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6827 Registrován: 6-2004 |
ČME5 byl produkt cíleně vyrobený pro ruský trh. Byl vyprojektován, vyroben a dodán dle zadání pocházejícího ze SSSR. Akorát přišel v blbou dobu, mělo jich být prý násobně víc *). Díky bohu, že k tomu nedošlo, akorát bysme to našim rudým bratrům zase zaplatili ze svého. *) Proč, když měli vlastní TEM7, netuším. |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6828 Registrován: 6-2004 |
Parametry silnika są bardzo zbliżone do tych z lokomotywy M62 Chciałbym wiedzieć, jakie konkretne parametry silnika 8Z310T z ČME5 są zbliżone do parametrów silnika 14D40 z M62? |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6829 Registrován: 6-2004 |
Němec_Ova: Nezávislé buzení motorů umožňuje přepnout téměř okamžitě na režim reostatického brzdění Zajímavé, tohle mi doteď unikalo. ČME5 měla nezávisle buzené TM? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 109 Registrován: 7-2020 |
@Statistik: Pod względem mocy znamionowej, która na CME5 wynosi 1470 kW, a w M62 jest to 1472 kW. Obie lokomotywy mają 2000 KM. A tak przy okazji czy masz informacje jakieś o S200-206. Nie jestem pewien tej informacji, ale podobno została sprzedana do Czech razem z kilkoma Trzmielami Kolpremu ? Nie jestem pewien, czy aby na pewno 206 albo jakaś inna Kolpremowska maszyna nie posłużyła przypadkiem do budowy 774 714 ? |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4221 Registrován: 4-2009 |
Statistik: Vypadá to tak. Tohle píšou v článku z odkazu v mém příspěvku č. 4219. Na text je po otevření stránky nutno chvíli počkat. Trakční elektromotory TE-009, založené na elektromotoru TE-006 lokomotivy CHME3, mají nezávislé buzení; jejich kotvy jsou vždy spojeny v párech v sérii a tvoří čtyři paralelní větve spojené s trakčním generátorem. Jmenovitý výkon elektromotoru 125 kW, trvalý proud 750 A, maximální napětí 300 V, maximální budicí proud 170 A, maximální otáčky kotvy 2400 ot / min. Pro vinutí strojů se používá izolace třídy F. Hmotnost elektromotoru je 2635 kg. Nezávislé buzení trakčních motorů v trakčním režimu se používá hlavně z důvodu potřeby takového buzení v režimu elektrického brzdění. Tady je další zmínka o cizím buzení TM: Budič A-412 je třífázový generátor proudu. Tělo budiče je namontováno na trakčním generátoru. Budič má jmenovitý výkon 96 kV. A, fázové napětí 50 V. fázový proud 640 A; Pro vinutí se také používá izolace třídy F. Hmotnost budiče 800 kg. Na volném konci hřídele budiče je namontována řemenice k pohonu ventilátoru, který ochlazuje čtyři trakční motory. Proud z budiče pěti polonastavitelnými můstky usměrňovače napájí budicí vinutí trakčního generátoru a trakčních motorů v trakčním i brzdném režimu. Z volného konce hřídele vznětového motoru je přes převodovku poháněn ventilátor chlazení, kompresor, pomocný alternátor A-402V a ventilátor pro chlazení čtyř trakčních motorů. Generátor 206T DC je také poháněn převodovkou z dieselového motoru, který slouží k nabíjení baterie a napájení řídicích obvodů a pomocných obvodů lokomotivy. Generátor má nezávislé buzení, regulované tyristory, aby udržovalo napětí na svorkách generátoru 115 ± 1 V. Jmenovitý výkon generátoru je 9 kW, proud je 78 A, rozsah otáček hřídele je 1300-3000 ot / min, třída izolace F; hmotnost generátoru 70 kg. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 3-2018 |
K problematice ČME5 a ČME5 podvozky mohu přispět tímto. Sehnáno na internetu na ruských fórech, stránkách a oskenováno z knih. (Příspěvek byl editován uživatelem kubikczech.)
Pokud stroj tak leda z ČKD.
Projektuju i kolejiště s tématem Lokomotivky ČKD. Mrkni: https://www.facebook.com/modulovkalokomotivka |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4222 Registrován: 4-2009 |
kubikczech: Děkuji za popis, už si ty šikmé tyče k přenosu tažných sil dokážu představit. Zvlášť, když je vidím na obrázcích. Skutečně zajímavé obrázky
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9566 Registrován: 6-2006 |
akorát bysme to našim rudým bratrům zase zaplatili ze svého - zase byla ropa, uhlí, nerostné suroviny. |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6830 Registrován: 6-2004 |
A ty teď nemáme, že.😁 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 380 Registrován: 9-2004 |
Napadá mě otázka - Existoval nějaký návrh ČME4? Když ze trojky v posloupnosti byla rovnou pětka... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 384 Registrován: 4-2019 |
Dobrý den, doporučuji nahlédnout do knihy "Fenomén ČME 3", kde jsou k tématu pozoru hodné: strany 141÷143 - Projekt lokomotivy ČME 4, a strany 177÷192 - Osminápravová lokomotiva ČME 5 (zde je na str. 191 i popis vzniku a výroby konkurenční loko ТЭМ7 - mj. nemá EDB) |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6831 Registrován: 6-2004 |
A tak przy okazji czy masz informacje jakieś o S200-206. Nie jestem pewien tej informacji, ale podobno została sprzedana do Czech razem z kilkoma Trzmielami Kolpremu ? Nie mam żadnych informacji. Nie jestem pewien, czy aby na pewno 206 albo jakaś inna Kolpremowska maszyna nie posłużyła przypadkiem do budowy 774 714 ? Nie wiem, mnie tam nie było. A jeśli w tamtym czasie nikt nie sprawdzał oryginal ramy podczas rekonstrukcji na 774, to teraz nikt tego nie zweryfikuje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 7-2020 |
@Statistik: Rozumiem. Ostatnio zacząłem poszukiwać o niej informacji. O S200-206 nie ma informacji co obecnie z nią się dzieje. Na pewno nie służy już w Kolpremie. Interesuje mnie temat przebudowanych lokomotyw S200 na 774 lub S200 które trafiły poza granicę Polski do Czech, Słowacji oraz krajów dawnego ZSRR. Jeżeli masz jakieś ciekawe informacje to możesz wysłać mi na wiadomościach prywatnych lub tutaj udostępnić. W sumie to z tego co wiem spora część lokomotyw przebudowywanych przez CZ Loko dla prywatnych przewoźników krajowych oraz poza Czechami są to właśnie S200. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 7-2020 |
@Statistik: Odnośnie S-2134 (770 541-1) zapytam, czy na pewno jesteś pewien, że lokomotywa ta została wyprodukowana w 1989 roku ? Jeden z użytkowników Polskiego forum kolejowego pisał, że 1989 rok nie może być prawdziwą datą produkcji, ponieważ Trzmiele od numerów fabrycznych 15818 do 15831 są datowane na 1990 rok. A tak zapytam, czy mogę udostępnić zdjęcia paru polskich Trzmieli z k-report na Ilostanie ? Chodzi mi tu o zdjęcie S-267, oraz ostoi S-241 i S-242: https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1381882.jpg&httpr ef=28/323693 ? |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6842 Registrován: 6-2004 |
Placki: Odnośnie S-2134 (770 541-1) zapytam, czy na pewno jesteś pewien, że lokomotywa ta została wyprodukowana w 1989 roku Jestem tylko pewien tego, co wyczytałem w dokumentacji: S2134, 26. serija ČME3, nr. fab. 15824, rok produkcji 1989, data dostawy 11.01.1990. Forma, w jakiej odbywały się dostawy lokomotyw klientam (dotyczy to daty 11.01.1990 r.), albo to, co w rzeczywistości oznacza „rok produkcji” w dokumentacji producenta, to była by długa dyskusja z niepewnym wynikiem. Jeden z użytkowników Polskiego forum kolejowego pisał, że 1989 rok nie może być prawdziwą datą produkcji, ponieważ Trzmiele od numerów fabrycznych 15818 do 15831 są datowane na 1990 rok. A jakie dane znajdują się w ewidencji ČKD? 15818-15831 - rok budowy 1989, data dostawy 11.01.1990 - 16.01.1990. Takie są dane ewidencijne. Jak to właściwie było, jakie dane są w paspoprtach do lokomotyw, co jest było wybite na tabliczkach fabricznych, oraz na czolach ram... Nie mam pojęcia. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 7-2020 |
@Statistik: Bardzo dziękuje ci za pomoc. Niestety do dokumentacji CKD nie mam dostępu, więc o tym kiedy dana lokomotywa t669 została wyprodukowana, a kiedy dostarczana to już nie wiem i tyczy się to też polskich S200. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 7-2020 |
@Statistik: Czy w ewidencji CKD jest spis daty dostaw lokomotyw S200 do odbiorców z Polski od numeru fabrycznego 15818 do 15831 ? Gościu z polskiego forum kolejowego poprosił mnie żebym zapytał, ponieważ szuka dokładnych danych na Ilostan. Czy miałbyś jakiś dokładny spis dostaw tych Trzmieli ? Jeszcze taka niezbyt wesoła informacja, ale z tego co się dowiedziałem to ukraiński odbiorca zrezygnował z kupna lokomotyw S-263 i S-273. Oba lokomotywy stoją odstawione w Sosnowcu Jęzor w oczekiwaniu na dalsze losy. Miejmy nadzieję, że w przyszłości trafią do prywaciarzy i będą nadal używane w Polsce lub za granicą u innych przewoźników. |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6843 Registrován: 6-2004 |
@Lubie Placki: Czy miałbyś jakiś dokładny spis dostaw tych Trzmieli ? Tutaj? 15818-15831 - rok budowy 1989, data dostawy 11.01.1990 - 16.01.1990. |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6844 Registrován: 6-2004 |
Jeszcze taka niezbyt wesoła informacja, ale z tego co się dowiedziałem to ukraiński odbiorca zrezygnował z kupna lokomotyw S-263 i S-273. I czy wiadomo, z jakiego powodu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 121 Registrován: 7-2020 |
@Statistik:"I czy wiadomo, z jakiego powodu?" - Niestety nie wiem dlaczego. Nie dowiedziałem się dokładnej przyczyny dlaczego. Informacji mam na ten temat nie za wiele. Być może istnieje też druga opcja, że ukraiński odbiorca postanowił ich jeszcze nie sprowadzać na Ukrainę. Jak będę posiadał jakąś informację spróbuję napisać o tym w wątku. "Tutaj? 15818-15831 - rok budowy 1989, data dostawy 11.01.1990 - 16.01.1990." - Bardziej chodziło o listę dostaw po jednej lokomotywie do odbiorcy polskiego. Chyba, że w dokumentach CKD nie ma dokładnych dat dostaw S200 i tak jak napisałeś daty dostaw są uwzględnione tylko tym terminem od 11 do 16 stycznia ? |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6846 Registrován: 6-2004 |
@Lubie Placki S2128 - S2139 15818-819/1989 - 15.01.1990 15820/1989 - 16.01.1990 15821/1989 - 12.01.1990 15822-824/1989 - 11.01.1990 15825-827/1989 - 12.01.1990 15828-829/1989 - 13.01.1990 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 11-2018 |
Zdravím, opäť zvedavá otázka, líšili sa v niečom dubnické čmeliaky a čmeliaky z ČKD? Čítal som, že rozdiel spočíval len vo výške strechy na kabíne, kde u tých z ČKD splývala s predstavkami a u tých zo SMZ vyčnievala nad ne, no ako som tak pozeral fotografie tak sa mi to nezdá, keďže aj ČME-3 s prečnievajúcou strechou som našiel... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 9-2017 |
Bastions: jeden rozdil, co me zaujal pred mnoha lety pri prichodu na sachtu, ze motor z T 669.05 z CKD nevydaval takove to "bublani" v tahu, jako ty "drazni" z Dubnice n. V. Take stanoviste, ovladaci pult odpovidal exportnimu provedeni (z ktereho byly lok. pro energetiku v CSSR uvolneny). Brzda soustavy Matrosov. Domaci brzdic se dosazoval nekdy v druhe pol. 90-tych let. Stejne jako tabulky s novym radovym ozn. 770.5 a 771.5. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3109 Registrován: 8-2009 |
Jedna starší dokumentačka
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6849 Registrován: 6-2004 |
Bastions: dubnické T669.0 mají taky například trochu jiné hlavní rámy než ČME3/S200/T669.5/... z ČKD. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1581 Registrován: 1-2007 |
ČKD 770 majú hlavne logo ČKD na dlhšom čumáku. Narozdiel od dubnických nemajú na kapote odparovač z kartru, mladšie série mali z výroby tlmič, zníženú strechu nad stanovišťom, zapustený reflektor, šípový pluh, mostík ponad strešné žalúzie a hranatejšie zalomenie čiel na oboch stranách.
https://www.youtube.com/user/K6S310DR
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1079 Registrován: 10-2012 |
Jurek__fm: neukazuje ten fíra něco??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 11-2018 |
To logo mi bolo jasné, xaxaxa. Vďaka, išlo mi o tie strechy na kabínach, nechcel som povedať tvrdenie, ktoré by opäť nebolo všeobecne platné, keďže tá strecha platí len pre mladšie série. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14502 Registrován: 11-2002 |
Quadrophonia: dobrý postřeh, asi, že je dotyčný jednička.. Taky jsem na jednoho takového narazil, teoreticky to může být stejný člověk. Nakonec, proč ne, každý má právo vyjádřit svůj názor, ale paradox pak je, že ač nestojí o focení, jen tím na sebe vlastně přitáhne pozornost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3111 Registrován: 8-2009 |
Quadrophonia:No tak toho jsem si ani nevšiml. Leč originální snímek skončil v umrlém noťasu tak to už nedobádám a přece je to už nějaký pátek zpět.
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1738 Registrován: 10-2007 |
Jurek_fm : Dělá to schválně. Je to ten samý blb, kterého jsem potkal u Vratimova. Myslí si, že nám pokazí obrázky a pak si budeme muset asi vyhledat psychologa. Je to smutný případ pro Chocholouška ...
Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje !
ČKD Praha můj vzor ! K6S 310 DR |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13593 Registrován: 4-2003 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 7-2020 |
Witam/Ahoj. Czy posiada ktoś pełną listę wszystkich odebranych S-200 przez Polski przemysł ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 441 Registrován: 4-2019 |
770 412-5 a 742 506-9 BFL, Brno dn 13.3.2008 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1768 Registrován: 10-2007 |
Čmelákovaná v Nymburce na městě leta Páně 3.10.2018
Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje !
ČKD Praha můj vzor ! K6S 310 DR |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 11-2020 |
Starší foto čmeláka |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 577 Registrován: 7-2010 |
nalej-olej: Možná H.Dvořiště-Summerau, nebo obráceně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4014 Registrován: 11-2006 |
No jo, ale co by dělaly dráty na dvořišťský trati na přelomu 70.a 80.let? Mašina je nejspíš budějcká, ale taky by to mohla být veselská, potažmo jindřichohradecká postrkačka na trati 225. Na Řípec je vpravo krajina moc zvlněná, možná kolem Mnichu...
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4279 Registrován: 12-2007 |
Na Řípec je vpravo krajina moc zvlněná, možná kolem Mnichu.. Na Mnichu to taky nebude..nenapadá mě žádný místo na 225, kde by to mohlo bejt |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13612 Registrován: 4-2003 |
A nebude to za Hradcem na Jihlavu ?? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13613 Registrován: 4-2003 |
Někde u Jarošova cca .... |
DV
|
|
Neregistrovaný host |
Na mne to dělá dojem, že by to mohlo být v oblouku před Summerau, protože ty sloupy mi připadají tak nějak hranaté rakouské. |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 578 Registrován: 7-2010 |
E499001: Kde jsou v Čechách hranaté betonové sloupy prosím ? T669.1024 byl dlouhodobě záloha ve Dvořišti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 681 Registrován: 9-2010 |
Také bych to tipoval na žst. Summerau. Uplně vpravo je patrné něco jako výhybkové závaží, což by mohla být výtažná kolej zdejšího trianglu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4015 Registrován: 11-2006 |
Radar007: Asi máš pravdu. Tvar sloupů jsem opomenul.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 12-2017 |
Jen dotaz k té foto. Taky jsem hned tipoval, že to bude Summerau, ale nebyl jsem si jistý, protože ¨elektrika" je natažená v celém oblouku. Neznal jsem tuto trať před rokem 2000, tak se zeptám. Po elektrifikaci trati do Summerau bylo takto daleko nataženo trakční vedení? Dík Michal |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 8-2017 |
K T 669 1024: domnívám se, že je to na vjezdu do žst Summerau od HD. Dokonce i poloha rozvěšovací tyče by odpovídala, že to je záloha z HD, která si odskočila do Summerau. Pokud se pamatuji, tak Čmeláky na posunu v HD bývaly otočeny motorem do CB. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2100 Registrován: 12-2007 |
Vzpomínka na dobu focení "mýdlovou krabičkou" a vždy zaplněné zvolenské depo nejrůznějšími stroji
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 7-2017 |
"Čmelák" srdeční záležitost (ale vlastně která mašinka ne ?). I když už je to 40 let let, kdy jsem na těchto mašinkách jezdil, přesto se mi z paměti nevymazaly. Byly to žilinské 097, 098 - celkem lenivky a 105 - to bylo "dělo", tahala za dva. Půl roku jsem ale strávil na bratislavské dispečerce, stroji T6691012. Vozili jsme s ní Pn, Sn, Rn. Nex. vlaky na Považí, někdy i do Štúrova, Komárna a na Ostravsko. Dispečerka 1012 měla podivný osud, nejprve se nějakým nedopatřením zapletla do konfliktu, jejímž aktérem byl polský pilot snažící se v letadle přes Slovensko uniknout do Rakouska. Bohužel, úmysl se mu nezdařil. Někde u města Kúty, jej sestřelil náš stíhač. Kuriozně na to nedoplatil jen Polák a jeho letadlo, ale i v Kútech odstavená dispečerka 1012, která to odnesla průstřely na pravé straně kabiny a dokonce i sedačky fíry. Údajně byla zasažená i plechová čekárna vlak. zast. Kúty. Později se dispečerka stala účastníkem celkem kuriózní nehody v okolí Bratislavy, o tom ale někdy příště? Vzpomínal jsem, že s dispečerkou jsme vozili vlaky na Považí. Dá se říct, že "suplovala" za tehdy nedostatek počtu strojů T6791. Neměla problém s normou postavenou na Sergeje, jen nad Pezinkem, "okolo tehelne", kde je celkem velké 2 km dlouhé stoupání, lezla doslova po kolenou rychl 10-15 km/hod. Pár vzpomínek, které mi navždy utkvěly v paměti. . . Vystřídali jsme v Trenčíně "na ose" kolegy, kteří vezli nějaký Pn.vl z Blavy vých. Kolega mě upozornil, že v Žilině bude třeba mašinu dozbrojit. V Žilině předn. jsme po odvěšení zajeli do depa. "Pumpař" odšrouboval víko na nádrži, strčil tam pistoli, zeptal se mě kolik toho bude? Řekl jsem mu, že 4-4.500 l. Po deseti minutách zaklepal na kabinu a řekl mi " Už tu dělám 15 roků, ale toto jsem ještě neviděl, je toho 5 950 litrů. Do háje, my jsme snad museli do Žiliny dojet na výpary v nádrži. Ale pokud vím, do nádrže každé mot lok. vejde o 100-150 litrů nafty víc než je udávaný obsah, tak snad jsme tehdy dojeli s dvěma sty litry nafty v nádrži? Ale i tak, kolik cm. nafty je na dně při 200 litrech?. . . To mi připomnělo příhodu se Štokrem, kdy jsme čekali v témž depu kolegu, kterého jsme měli po příjezdu vystřídat. Když dojel s Pn.vl. po víc jak 200 km dlouhé cestě z Blavy do Žiliny, po zastavení v depu nás zavolal nahoru do kabiny Štokru a řekl, podívejte se do tendru. Tam nebylo ani zrnko uhlí, tak vzorně vyčištěný, vymetený tendr nebyl snad ani když vyjížděl ze "ZVIL". . . . . . . .Jednou jsme vezli nějaký Pn. vl. z Blavy do Leopoldova. Před Šenkvicemi nám začalo pískat ložisko ventilátoru chlazení TM předního podvozku. V Leopoldově jsme po odvěšení zajeli do depa, kde jsme požadovali opravu. Protože to bylo v pátek odpoledne, strojmistr nám řekl, že v dílně už nikdo není a oprava se provede až v pondělí ráno. To se mi tedy nezamlouvalo, protože na dispečerce byl závislý náš turnus, ve kterém se střídalo pět čet. Řekl jsem strojmistrovi, ať nám vydá ze skladu ložiska a že si je vyměníme sami. Měl sice chvilku nějaké "protistátní pindy", (neměli jsme to někdy my Moraváci na Svk lehké) ale nakonec nám ložiska vydal. I tak se mu nepozdávalo, jak chceme ložiska vyměnit, prohlásil, že "švajc aparát" nám nepůjčí. Tehdy se mi velmi hodily znalosti, které jsem pochytil na praxi před léty v žel. dílnách v Šumperku. Na demontáž a montáž ložisek nám úplně postačil sněhový has. přístroj, jímž jsme podchladili hřídel, takže ložiska šly bez námahy vyměnit. Za dvě hodiny jsem šel za strojmistrem, řekl mu že můžeme z depa ven. Nevím jestli nás tehdy někdo špehoval, jediné co ho tehdy zajímalo bylo to, že se mě zeptal "co nám na mašině hořelo, když jsme potřebovali has. přístroj?". . . . . Jó je nač vzpomínat, mějte se . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4029 Registrován: 11-2006 |
Dobrý Ivane... T669.0105 byla opravdu dělo, to by potvrdil každý žilinský fíra z 5.zálohy. Celý zázrak ovšem spočíval v malinko jiném generátoru (exportní verze do Sajuzu) a výkonu motoru nastavenému na 1100 kW. Tento neobvyklý stav si v pravidelných intervalech ovšem vybíral svou daň v podobě zadřených pístů. I já na něj měl štěstí, protože mým prvním výkonem v žilinské motorárně byla zrovinka výměna 5.pístové skupiny. Na památku posílám fotku T669.1097 na poslední cestě z Púchova, kde byla deponována. A jen tak mimochodem - T669.1012 existuje fyzicky dodnes, jen je maskovaná jako 770.519.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 678 Registrován: 7-2017 |
"E499001" . . .Dík Lumíre. Potěšilo mě, že alespoň jednou někdo potvrdil má slova. Dík i za obrázek. A s tou dispečerkou 1012? Je zvláštní že se zachovala do dnešních dob, byť pod jiným označením, stejně tak jako T4581046 na níž jsem v březnu LP.1969 po příchodu z vojny začínal svou kariéru fíry na II. stan. záloze v T.T. . . . . . Tak ale se 105, jsme tehdy žádný problém neměli, byl to opravdu super stroj . . . . Měj se a dík. . . . Až alespoň trochu tato mizerná doba poleví, určitě se v T.T. setkáme?. . . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 679 Registrován: 7-2017 |
"E499001". . . . A když jsi vzpomněl ten "exportní generátor do Sajuzu". . . Na Považí, nad Púchovem a v Žilině bylo možné celkem pravidelně spatřit ve vlaku zařazenou skupinu dvou-tří ČME-3 směřujících na východ země a dále. Jen jednou, bylo to někdy v zimě byla tato skupina odstavená na vedl. koleji v Ža. předn. Jeden ze tří Čmeláků měl vyhořenou a obhořenou kabinu, zapálenou od petrolejového topidla, jímž si doprovod temperoval kabinu v tuhé zimě. . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 10-2017 |
Dobry den, vsechno jsem slysel, souhlasim a podepisuji v plnem rozsahu. casom bol cmeliak 7700105 predislokovany do zvolena, bol nasadeny v turnuse na rychlobezkach do Vrutok s prebehom 400km. tahal jak besny. vo zvolene bola aj 7700019 podobnych trakcnych vlastnosti, podla pamatnikov bola taka mocna od vyroby. zaujimave, ze po tolkych rokoch si tie masiny drzali svoje vlastnosti aj napriek generalkam v zos, kde prebiehali vymeny komponentov medzi strojmi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13634 Registrován: 4-2003 |
Dispečerka 1012 měla podivný osud, nejprve se nějakým nedopatřením zapletla do konfliktu, jejímž aktérem byl polský pilot snažící se v letadle přes Slovensko uniknout do Rakouska. Bohužel, úmysl se mu nezdařil. Někde u města Kúty, jej sestřelil náš stíhač. Kuriozně na to nedoplatil jen Polák a jeho letadlo, ale i v Kútech odstavená dispečerka 1012, která to odnesla průstřely na pravé straně kabiny a dokonce i sedačky fíry. Údajně byla zasažená i plechová čekárna vlak. http://czechairforce.com/history/cajky-a-sestrely-mezi-spojenci/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 680 Registrován: 7-2017 |
"kfk" dík. Bylo ještě jedno "dělo", stroj 742339-5. . . .Neskutečný výkon. Týrali jej na suchém odporu v teplanském depu, ve snaze alespoň trochu snížit jeho výkon, výsledek nulový. Prošel i opravou v ŽOS Zvolen, zůstal stále stejný. Bohužel, údajně ho před nedávnem potkal smutný osud. . . . Stojí v "kopřivách" ve Zvolenu a slouží už jen jako dárce náhr. orgánů?. . . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11131 Registrován: 4-2003 |
Já tedy žiju v domnění, že psaný výkon 1103 kW (= měla motor z T478.1 s přílušnýma odlišnostma jako chlazení dna pístů olejem) měla T669.2501 a ta u ČSD nikdy nejezdila. Týrali jej na suchém odporu v teplanském depu, ve snaze alespoň trochu snížit jeho výkon,, výsledek nulový Já už mám pocit, že si tady z nás střílíte. ----- Nebylo by lepší to tady pořádně vysvětlit?
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |