Diskuse » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 16. 3. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 16. 3. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 9-2017 |
-- ad. drahar, ještě doplněk: --LŽ,Dlhé nad Cirochou pila, žst. - potok Hodkovec, nákladiště, (km cca 3.0 - cca 4.5) byla postavená pravděpodobně Zemplínským lesnictvím ve Snině v roce 1922 o rozchodu (700 mm ?). V roce 1909 se začalo s výstavbou železniční tratě Humenné-Stakčín, která prochází jižním okrajem obce. Pilu Dlhé nad Cirochou, proto přemístili k žel. stanici v obci a vedla k ní úzkorozchodná lesní dráha. Prázdné vozy do lesního nákladiště tahali voly. Z lesa se jezdilo spádově (gravitačně), soupravy ložených vozů dřevem, byly brzděny obsluhou. Dřevo, které se nehodilo ke zpracování na pile, bylo buď svážené jako palivo, nebo hned v lese zpracovány na dřevěné uhlí. Provoz 1922 - ?. --LŽ,Belá nad Cirochou - Kamenný potok (km 0.0 - cca 3.5) byla postavená pravděpodobně Zemplínským lesnictvím ve Snině v roce 1921, o rozchodu (700 mm ?). Lesní úzkorozchodná dráha se nachází na severních svazích Vihorlatských vrchů. Začínala na železniční stanici v Belé nad Cirochou (dříve Cirocké Belé), kde navazovala překladištěm na trať normálního rozchodu Humenné - Stakčín. Lesní dráha vycházela z Belej nad Cirochou a vedla dolinou Kamenného potoka. Končila na nákladištěm na Kamenném potoce, na hranici chotára s Dlhým nad Cirochou. Byla to koňská lesní úzkokolejka, ale v prvním roce provozu byla používána parní lokomotiva výrobce Sigl(4610/1905), Ct. Dráha zanikla pravděpodobně v roce 1925. -- Je možné, že obě lesní dráhy byly propojené ?? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 9-2017 |
-- ad. Plzenecká ž., fotky z provozu ani seznam používaných mot. lokomotiv nemám. Byl jsem tam v 90 letech kdy byl, již dávno provoz ukončen, byly tam k nalezení zbytky kolejí a náspy s pražci. -- rašelinová dráha Borkovice, Mažice vedla od depa a vykládkové rampy do těžby rašeliny, v lokalitě mezi Borkovickým dvorem a Zálší. Dráha měla délku 2 - 3 km (měnila se podle těžby) s rozchodem 600 mm. Traťový provoz byl zajišťován motorovými lokomotivami. Těžbu prováděl podnik Rašelina Soběslav a. s., který tu má svůj závod a zpracovává dnes dovezenou rašelinu. Těžba rašeliny se zde prováděla od roku 1956 do roku 1980?, kdy byla ukončena. Lokalita těžby a závod se nachází asi 2 km severně od Borkovic, v těsné blízkosti silnice Soběslav - Mažice, nedaleko hájovny Jitra u Borkovického dvora. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 135 Registrován: 12-2010 |
BSD - Děkuji za odpověď. Lokomotiva BN30 v. č. 13027/1956 byla prodána z Mažíc 1980 do keramičky Hlubokodol u Jarošova nad Nežárkou. Rašelinová drážka ukončila provoz v roce 1979. V příloze foto původního vzhledu lokomotivy BN30 před opravou v roce 1994 a 2016 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3246 Registrován: 7-2005 |
S těmi Rašelinovými závody Soběslav je to těžké. Když se začátkem 50.let rozjížděl podnik, nejprve se sídlem v Č.Budejovicích, převzal pár konfiskátů po celé republice a něco málo znárodněných maloprovozů od Ústředního ředitelství státních lesů a statků. Už v této době byla technologie s kolejemi a ručními vozíky. V jednom provoze měli mašinku samo-domo s motorem 4 HP. Skutečná mechanizace začala až v polovině 50-let, kdy se podle sovětského vzoru nakoupily bagry a bylo potřeba zvýšit dopravní kapacity. To bude asi případ několika nových BN30-tek, ale i několika starších BNE 25 a BN 15 od stavebních závodů, kde naopak o kolejovou dopravu přestal být zájem |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1910 Registrován: 1-2005 |
Marně sháním alespoň základní informace a popř. i snímky k šestistovce Calofrigu v Borovanech. Nemá někdo ze zdejších nějaké zdroje? Díky!
Jediné slušné vlakové spojení z Prahy a Severních Čech do Polska a Vy ho chcete zpochybňovat. Ekonomie zničí vše užitečné s šetřily jako jste Vy. - M. Š., obhájce rychlíku Praha - Jelenia Góra a zpět.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 587 Registrován: 1-2017 |
Před lety jsem pátral a v areálu jsem našel zbytky zřejmě bývalého depa, kde jsou dodnes koleje. odkaz Bohužel jsem také víc nevypátral, ale někdo mi kdysi ukazoval fotky lokomotiv před odvozem do Zlivi, proto jsem se potom pídil, ale fakt už nevím kdo. Jinak v mapách.cz je zaznačena zrušená úzkokolejná trať z lomů do Borovan.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 12-2010 |
Jussi - Lokomotivy zachované z Borovan: http://www.uzkorozchodky.hys.cz/databaze/bn30r/bn30r_023.php http://www.uzkorozchodky.hys.cz/databaze/bn30/bn30_011.php http://www.uzkorozchodky.hys.cz/databaze/bne50/bne50_011.php http://www.uzkorozchodky.hys.cz/databaze/bne50/bne50_015.php |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 12-2020 |
Drážka mezi novým a starým závodem Calofrigu Borovany byla provozována v letech 1958-1986.Naposledy použita asi r.1989.V březnu 1991 byla kolejově ještě téměř kompletní(osobně prozkoumáno),bylo tam několik mašinek a spousty vozíků,bohužel tehdy jsem ještě moc nefotil....Dnes jen silně zarostlé těleso a betonový mostek na místě křížení s rovněž zrušenou vlečkou norm.rozchodu.Její historie je zatím také dosti neznámá....Úsek vlečky 1435 mm od starého závodu až téměř k silnici Borovany-Vrcov je na leteckém snímku z r.1961 jako rozestavěný.Dále k novému závodu se vlečka prodlužovala zřejmě ještě později.Také by mě zajímalo víc. |
Administrátor Číslo příspěvku: 74058 Registrován: 4-2003 |
K tomu snad můžu jen doplnit, že křížení úzké s II/155 zmizelo už dávno (napřed flikováním zaasfaltováno, tak před 10 - 15 lety vytrženo), v rámci opravy silnice před zhruba 3 lety zmizely i zbytky křížení s klasickým rozchodem. Zbytky křížení úzké s 1435 by tam měly být stále. U fabriky ještě před pár lety taky něco bylo, ale teď snad už jen vrata. Vše je v terénu celkem čitelné dle zarostlosti... Ze Zlivi aspoň nějakých pár fotek mám, odsud ač jsem tudy jezdil taky od narození v podstatě furt, nemám vlastně vůbec nic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 6-2003 |
Video z Kysucko- Oravské železnice. https://m.youtube.com/watch?v=SqnywE1Gb3k&t=24s |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 1-2020 |
ad drahar a menej známe urž Doplním info o Lž Radošiná. Začiatok lž bol presne tam, kde je dnes reštaurácia Čertová pec. Napravo od nej (pri pohľade z hl. cesty) bola kedysi kolkáreň. No a tá stála na mieste píly, kde sa drevo spracovávalo. Možno, že aj dnes je tam stále tá veľká vybetónovaná plocha. Keď som tam bol naposledy pred 10-rokmi, ešte tam bola. LŹ Likier. To je veľmi zaujímavá téma. Pretože v tejto oblasti existovalo viacej lž, resp. urž. Už v samotnej fabrike, či už za čias Rimamuránskej spoločnosti, alebo Blasberga existovalo niekoľko urž s rôznymi rozchodmi. Aj súčasne. Pokiaľ sa týka "okolitých" tratí tak mne známe sú spomínaná LŹ Likier - Borová (nie Borové), LŹ Burda - Potok a LŽ Drienok. Na ich tému sa koniec koncov sa tu už v minulosti diskutovalo. Podľa miestnych tam boli aj nejaké krátkodobé urž, v zmysle položíme koľaj, vyťažíme zakúpenú plochu a ideme ďalej. Toľko z hlavy podrobnejšie info doplním, ak archív vypľuje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3248 Registrován: 7-2005 |
To je problém velké části slovenských lesních železnic z 20.let. Firmy (hodně často i "české") koupily kus lesa, který potřebovaly rychle pokácet a odvézt. Tak se nakoupil nebo velmi často i jen pronajal materiál polních drah. Postavila se úzká dráha, velmi často jen na polní cestě. A pokud bylo dobře ošetřeno nájemné a nikdo je neprásknul, tak za půl roku bylo hotovo a nikde o tom není ani čárka. Pokud to bylo na delší dobu nebo se nepodařilo dohodnout nájmy, a nebo se úzké koleje přiblížily do požárního obvodu dráhy (třeba jen k vlečce), vždy se našel nějaký dobrák, který to nahlásil výš a výš, až se v tom začalo rejpat ministerstvo, které Slovensko a Podkarpadskou rus měli do nového železničního zákona z roku 1937 v kompetenci. Podobné lesní (transportní) dráhy byly i v Čechách. Obzvlášť po velkých větrných smrštích koncem 20.let. Ale v Čechách a na Moravě ležela povolovací kompetence jen na nižší civilní správě, tak je o tom ještě míň papíru a často zbyly jen fotky. Jako třeba u krásné německé kroniky města Žacléř, kde je lakonicky uvedeno - doprava dřeva po větrné smršti.....a to podle fotak si myslím, že tam byl rozchod 760 mm |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3249 Registrován: 7-2005 |
Calofric - podle hlášení a kontrolních zpráv Revírního báňského úřadu v Praze se mašinky v závodě objevily až začátkem 50.let, ale podle podkladů o zapůjčení kořistních strojů pro domácí podniky, si už v roce 1947 a 1948 podnik Calofrig Praha zapůjčil dvě motorové lokomotivy Gmeinder, které mu byly v roce 1950 odprodány. V 50.letech pak uvádí zápisy lokomotivy Galy a BNE25. Lokomotivy BNE50 přišly jako starší od SSŽ v roce 1958 právě pro provoz mezi novým závodem |
Administrátor Číslo příspěvku: 74073 Registrován: 4-2003 |
Ještě k Borovanům - tento leták aktuálně visí po městě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 6-2003 |
Video z Mladějova 2014. https://youtu.be/GW-lSrd7EnM |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1853 Registrován: 6-2019 |
Horní Bříza. Jedna z nejstarších kaolinových úzkokolejek v lokalitě Tok vedla západovýchodním směrem z jámy k odvalu u Severní jámy. Pochod od odvalu k silnici: A od silnice k dnešnímu velkolomu. Půdovní svršek je už přesypaný novodobou hromadou z odvalu na pokraji lomu:
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 9-2009 |
Dovolím si dát odkaz na jedno z mých prvních videí, natočeného 7. 8. 1991 v Mladějově na Moravě. Natáčeno na SONY V8, nyní pouze zdigitalizováno, bez nového střihu. Snad se bude líbit. https://youtu.be/6RuRJTkxKzc |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4245 Registrován: 4-2009 |
Snad mne nevyhostíte s videem z bývalé průzkumné štoly dolu Orlice. U kolegů z Pardubic je k vidění i nákres kolejí před štolou Rozchod 600 mm.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 9-2009 |
Krátký dokument z dnes už dávno bývalé cihelní drážky v Místku v lokalitě Bahno - hliník. Záběry jsem natočil v roce 1995. V místě těžební jámy se dnes staví dálnice. https://www.youtube.com/watch?v=I3GiTnkAgcs |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 12-2020 |
Pěkná připomínka 90 let. Zvláště ty dámy na mašince, to by dnes už asi nikdo nerozdýchal. Mimochodem to je upravená důlní loko BND 30? A ta drážka - nebyl o ní někdy v osmdesátých let natočen jeden díl v pořadu Ostravské televize - Za svědky minulosti? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3146 Registrován: 7-2017 |
J.M. 45: Ženské na takových drážkách často sloužily i jako strojvedoucí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 9-2009 |
J.M. Dobrá paměť, ano, bylo to v díle věnovaném Místecké cihelně, s názvem Kolik váží cihla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3259 Registrován: 7-2005 |
S obsluhou dámy na mašince jedné cihelny mám hezké vzpomínky, kdy jako mladý "pionýr" jsem vyzvídal, co a jak tam na malých kolejích funguje.... Dáma konstatovala - v 5 vstanu, pro rodinu připravím snídani, skočím na kolo a před 6 jsem v cihelně. Pomocí starovacího vozíku nahodím motor mašinky, ten se zahřeje, dojdu pro bagráka na šatnu a jedem do hlinišě. Tam mi naloží 8-9 vozíků. Ty dovezu k cihelně. S klukama je vysypu a jedu zase zpět. Udělám ještě jednu várku. Pak beru vozík a zajedu klukům do Jednoty pro svačinu. Na 10 jsem zpět, udělám kafe, rozdám svačinu, vyberu peníze a seznam na druhý den. Umeju po nich nádobí, jdu na mašinku a udělám další dva vlaky. Pak vezmu káru a jedu s várnicema do sousedního JZD kluků pro oběd. Přijedu, připravím, rozdám, seberu, umeju, udělám jeden vlak. Odstavím mašinu. Doleju naftu, kouknu na vodu a olej, hygiena a ve 2 sedám na kolo směr domu. Doma dam zbytky, co kluci nesnědli, slepicím. Nasekám trávu a dám králikům. Poklidím, uvařím a začne se mi sjíždět rodina.... Není nad to přijít domu s čistou hlavou.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3260 Registrován: 7-2005 |
Ad baryt Litice - když jsme jeli kolem na průzkum úzké nedaleké panelárny, a důl byl ještě v majetku Mochovských mrazíren, což byl rok 1999 či 2000, tak za vraty se rýsovalo něco, co vypadalo jako loko BND30. Ale vrata byl zamčená a v oknech nedalekého stavení se vlnila záclona.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 47 Registrován: 12-2020 |
Zdepa: Tomu říkám kumulace funkcí a využití pracovní doby.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1921 Registrován: 6-2019 |
Karlovy Vary - Dvory, úzkokolejka z cihelny do hliniště. Délka cca 1 km, drážka se vyznačovala hezkým stoupáním od Buštěhradské dráhy k hliništím. Zůstal po ní násep u cihelny, zářez mezi hliništi a to je vše. Možná lokomotiva, kterou jsem kdysi fetil v cihelně.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2206 Registrován: 10-2005 |
Poslední únorovou neděli jsme si byli projít pozůstatky dráhy Ondrášov - Dvorce. Procházka to byla vskutku náročná. Popis bude u fotek. Na trase probíhá těžba dřeva. Některé zářezy byly zaplaveny vodou z oblevy a nebo zasypány stromy, pahýly a kládami. U pěkného propustku, který je kousek od silnice č. 46 probíhá kromě kácení i výsadba. Spousta stromků (fakt stromové miminka) jsou i na náspu tratě. Takže za několik desítek let to bude vypadat hodně zajímavě. Díval jsem se na mapu na současné Rejchartice. Jen pár domů a v současnosti tam ani autobusy nejezdí. Jsem překvapen, že dráze stálo za to, aby tam měli zastávku. A ještě k tomu dost daleko. Ale třeba byly Rejchartice mnohem větší před válkou. A tady bonus pro ty, kdo neví jak vypadá vnitřek propustku. Já něco takového viděl poprvé.
Punk's not dead!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2075 Registrován: 1-2013 |
Ross: pěkné fotky a pro mne i vzpomínka, když jsem před lety tuto zrušenou trať procházel. Ale třeba byly Rejchartice mnohem větší před válkou. Podle statistiky měly v roce 1900 Rejchartice 257 obyvatel, v roce 1930 235 obyvatel. Po válce počet obyvatel klesal, v roce 1950 jen 91 obyvatel. Dnes tam není trvale hlášen nikdo, tak tam autobus nejezdí. Plánek kolejiště úzké v Ondrášově neznám; ale někde musela být i podvalníková jáma. Ještě jednou dík za fotoreportáž. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4262 Registrován: 4-2009 |
Ross: Gratuluji k 1. výšlapu po Ondrášovce. Jen tu poznámku k velikosti Rejchartic jste si mohl nechat od cesty Trochu to ukazuje na Vaši nevědomost. Pohyboval jste se po Sudetech stižených poválečným odsunem Němců. Zatímco před válkou měla obec okolo 250 obyvatel, po válce 91 a pak 77, tak nyní tam jsou 4 čísla popisná a žádný trvalý obyvatel -1099151.5546479102,-525080.3181872204,-1098622.8457997104&link=e xt, Rejchartice v roce 1937
Mufloni nepatří na koleje
|
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4263 Registrován: 4-2009 |
Ještě odkaz na stažení brožury o trati: http://www.obecdvorce.cz/e_download.php?file=data/editor/70cs_1.p df&original=Bro%C5%BEura+-+%C5%BEeleznice+Dvorce+-+Ondr%C3%A1%C5% A1ov.pdf Snad bude fungovat.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3262 Registrován: 7-2005 |
Hezká sada výkresů k uvedené úzké lokálce je v Národním archivu, fond Generální inspekce rakouských železnic, ale i v podnikovém archivu ČD v Července. Ale podívám se, zda nemám kopii plánku i doma. Byť úzké koleje ČSD přenechávám jiným odborníkům... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 12-2020 |
O těch Rejcharticích byl dokonce před pár lety jakýsi dokument v televizi, ale už si nepamatuji jak se to jmenovalo... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2076 Registrován: 1-2013 |
Němec_z_ova: Pohyboval jste se po Sudetech stižených poválečným odsunem Němců. Ano, je to tak. Podle wiki těch 235 obyvatel Rejchartic v roce 1930 byli samí Němci, ani jeden Čech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 9-2009 |
Pro zájemce jsem přidal další dokument, tentokrát z drážky cihelny Baška, natočený 4. 10. 1996. Po drážce dnes nezbylo prakticky nic, v místě před vykládkou dnes stojí hospoda, nájezdová rampa do cihelny je odstraněna a vedle hliniště se staví obchvat FM. Snad jen modrá BN30U která je na začátku filmu na špalcích, by měla být dnes v Žamberku. https://youtu.be/JvNI_jPMM0o |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 55 Registrován: 12-2020 |
Pěkný dokument doby. To auto na přejezdu, to bylo o fous. A jinak jste měl docela štěstí, při mojí návštěvě v dubnu 1997 už byla drážka mimo provoz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 603 Registrován: 1-2017 |
Pa_mir: Dík za další parádní video. Jenom drobnost, ta modrá loko je BN30R, z Účka má kapoty, ale rám je z eRka. Ono je to celkově docela skládanka - motor to má 3S110, převodovku zřejmě původní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13625 Registrován: 4-2003 |
Pa_mir |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3263 Registrován: 7-2005 |
slíbené "šéma" s přesahem na slepení |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 108 Registrován: 9-2009 |
J.M.: Dík za upřesnění, prohledal jsem staré fotky co mám z roku 85-86 a tam mám v provozu zachycenou právě BN30U, tu eRkovou ale ne, asi tam břibyla později. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2209 Registrován: 10-2005 |
Němec_z_ova: máte pravdu, neuvědomil jsem si, že Sudety bylo území i tady na Moravě. Já mám nějak zafixovane, že Sudety byla oblast u německých hranic v severozápadní části ČR. Děkuji vám za historické mapy, znám pouze ty z roku 1952. Na těch z roku 1937 je kupodivu krásně vidět celá trať, i když je již zrušená v té době. A publikaci k trati jsem viděl poprvé a dozvěděl jsem se hodně zajímavosti. Téhle trati je opravdu škoda. Myslim si, že kdyby první vlnu rušení přežila tak nepřežije rušení v 70 letech, kdy zanikla spousta drah. Dokonce i dvě úzkokolejky.
Punk's not dead!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3158 Registrován: 7-2017 |
Ross: "...Já mám nějak zafixované, že Sudety byla oblast u německých hranic v severozápadní části ČR." To je ovšem rozšířený a oblíbený omyl. Název Sudety byl původně vyhrazen pro geomorfologický celek tzv. krkokonošsko-jesenické subprovincie, tj. území od Lužických hor až po Oderské vrchy. Viz červeně označená oblast na mapce. (Zdroj mapky: Wikipedie.) V r. 1918 Němci na území Čech, Moravy a Rakouského Slezska vyhlásili 4 autonomní území, která se měla stát součást tzv. Deutschösterreich: Sudetenland (zhruba od Nového Jičína až po Broumov, včetně celého Rakouského Slezska a Malé Hané, správní centrum Opava), jižní hranice dosahovala až ke Šternberku, Zábřehu, Lanškrounu a Moravské Třebové; Deutschböhmen (zhruba od Broumova až po Klatovy, správní centrum Liberec); Böhmerwaldgau (zhruba od Klatov po Kaplici, správní centrum Český Krumlov); Deutschsüdmähren (podél jižní hranice Moravy, správní centrum ve Znojmě). Šířeji se pojmů Sudetenland, Sudetenedeutsch apod. v tom významu, jak je dnes známe i my, začalo používat až za I. republiky a zvlášť po r. 1933. V letech 1938 - 45 říšská župa Sudety (Reichsgau Sudetenland) zahrnovala toto území: Jihočeské a jihomoravské pohraničí nebyly ani tehdy její součástí. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4266 Registrován: 4-2009 |
Ross: Nic se neděje. Mně bylo v mládí také divné, proč se děda na chalupě v Suché Rudné občas baví s Němci a pak tvrdí, že jde původní obyvatele (či jejich potomky) obce či přímo baráku. Ta trať to neměla jednoduché. Viz 2 snímky z roku 1929: 1) 2) O této zimě se v brožuře píše, že prohazování sněhu stálo 100 000 Kč. A k hledání starých map a historických měřičských snímku si poznamenejte tento odkaz: https://ags.cuzk.cz/archiv/ Vpravo nahoře si pak vyberete buď historické mapy nebo letecké snímkování, po přiblížení klepnete do mapy a čekáte, jaké poklady na Vás vypadnou Pro hledání tratí se ještě hodí: https://ags.cuzk.cz/av/ Tady si v Seznamu vrstev nastavím DMR 5G, o chlívek níže Stínovaný reliéf. Po nalezení místa mého zájmu klidně snížím průhlednost na 0% a kochám se prací našich předků. Třeba rozestavěná trať mezi Fulnekem a Brankou je zde krásně vidět, stejně jako haldy v okolí Jáchymova.
Mufloni nepatří na koleje
|
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 739 Registrován: 10-2013 |
Rok 1929 byl sněhově - úklidově náročný, V Beskydech napadly až 2m sněhu a stromy praskaly mrazem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3043 Registrován: 2-2004 |
Též mám pár fotek z pochůzky "Ondrášovky" na podzim 2015 https://badber-mb.blogspot.com/2021/03/z-ondrasova-do-dvorcu.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 466 Registrován: 8-2014 |
Na Rajčeti se objevilo něco moc zajímavýho https://hlinecan.rajce.idnes.cz/Dymokurska_cukrovarnicka_draha |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2732 Registrován: 1-2006 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 96 Registrován: 12-2020 |
Ta první fotka, to je od výtopny v Hajcu na záhornické větvi? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2733 Registrován: 1-2006 |
Správně |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4035 Registrován: 11-2006 |
Mixmouses: Hezky si je obarvil.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2734 Registrován: 1-2006 |
, to je práce jakýhosi webu, kde člověk nahraje fotéčku a software mu ji obarví. Já už to jen doladil, aby to vypadalo aspoň trošíčku uvěřitelně |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 536 Registrován: 7-2017 |
Mezi Horní Krupkou a Krupkou: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3269 Registrován: 7-2005 |
ad mixmouses - u originálu fotky s mašinkou je napsáno - 25.9.1925 foto R.Horák |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 12-2020 |
Vagonet: To je z nějaké štoly? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2735 Registrován: 1-2006 |
Zdepa : díky za info, doplním si to k |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4036 Registrován: 11-2006 |
J.M.: Nejspíš, mezi Krupkou a Komáří vížkou je jich opravdu hodně.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 538 Registrován: 7-2017 |
J.M.: Podepisuji předchozí slova. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 746 Registrován: 6-2008 |
Zdravím, Měl bych prosbu. Nemáte někdo nějaké informace,popřípadě fotky z úzkorozchodné železnice v Dětřichově nad Bystřicí? Sloužila údajně k vozbě dřeva v okolí Slunečné. Díky moc
trať 310...místo na kterém jsem vyrůstal.. 742,749,751,851 a další kouzelné stroje,které k této trati prostě patří jsou neodmyslitelnou vzpomínkou na provoz,který tu kdysi byl...čest jejich památce
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 12-2020 |
Lesní železnice Dětřichov, na panství knížete Jana II. z Lichtensteinu. První návrh na výstavbu gravitační lesní železnice pochází asi z roku 1901. Se stavbou započato v únoru 1903. Rozchod 760 mm. Ve dnech 7-11.7.1905 proběhla politická pochůzka pro lesní dráhu s rozchodem již 700 mm a parním lokomotivním provozem. V originále Waldbahn Bärn-Dietersdorf-Waltersdorf . V té době bylo hotovo cca 4 km trati. Max. sklon měl dosáhnout 46 promile, minimální poloměr oblouku 50 ´m, výhybny s délkou 80 m. V letech 1906-7 vystavěno napojení k nádraží. Zakoupena parní lokomotiva v.č. 5210 z roku 1904 u výrobce Kraus-Linz. Max.rychlost 20 km/h,výkon 35 KS. Ta zde sloužila až do roku 1952. Od roku 1950 zde byla i mot. lokomotiva Gebus, ale pro slabý výkon brzy odešla a byla nahrazena dieselhydraulickou důlní lokomotivou. S touto lok. provoz skončil roku 1968, zřejmě jako poslední lesní železnice v Česku (do téhož roku fungovala rovněž LŽ u Břeclavi). Síť původně pokrývala svahy hory Slunečná, následně byla hlavní trať prodloužena k Volárně. V padesátých letech byla postavena ještě souběžná odbočka od N.Valteřic do Polesí Roudno. Z důvodu lesní kalamity byla tato odbočka ještě roku 1965 prodloužena o 2,5 km směrem k Nové Pláni. Pro špatný stav nekvalitní trati byla ovšem brzy zrušena. Intenzivní těžba v okolí úzkorozchodky byla příčinou vytěžení lesa v blízkosti drážky a roku 1969 byla trať definitivně zrušena. Ještě roku 2000 byly některé úseky tělesa drážky dobře viditelné, větší část zanikla pod povrchem lesních cest či silnic. Zdroj Lesní dráhy v Jeseníkách, Zdeněk Melík - vyšlo cca 1985 (mám jen kopii). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13644 Registrován: 4-2003 |
Kladno 22.1.2013 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3273 Registrován: 7-2005 |
ad Dětřichov - opět plánky jsou v olomoucké pobočce Zemského archivu Opava. Zde je i rozšíření/odbočka v 50.letech. Uvedený materiál p.Melíka je dost podrobný, ale už se podařilo dohledat další informace o provozu v 50-60.letech, tedy i výměna vozidel za "moderní" trakci (potvrzeny 3 různé mot.loko) |