Diskuse » Železnice » Železnice bývalého SSSR » Archiv diskuse Železnice bývalého SSSR do 29. 3. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Železnice bývalého SSSR do 29. 3. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4444 Registrován: 9-2003 |
MZ: A kam až ten normální rozchod vede?
NOBLE BRICKS
|
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 702 Registrován: 11-2019 |
Spíš je zajímavé, že země, která si hraje na světovou velmoc, musí posílat diplomaty domů drezínou... Předpokládal bych, když Rusko a Čína jsou velcí spojenci KLDR, tak si lehce vyjednají povolení pro bizjet. Druhá věc je, že obě země mají jen železniční most a ani žádné spojení po silnici |
Moderátor Číslo příspěvku: 16973 Registrován: 11-2005 |
S4991023: Podle map jen do Chasanu. "MZ: A kam až ten normální rozchod vede?" A naopak 1520 mm rozchod byl měl vést až do severokorejského přístavu Račin, který je součástí města Rason (cca 50 km). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 836 Registrován: 11-2004 |
Asi se nikomu nechtělo platit za letadlo pro pár lidí. Podle wikipedie měly na mostě být desky, aby se v případě nouze dalo přejet autem. Případ nouze přišel, ale podle toho videa na ruské části už (?) desky nejsou. Holt kdyby si to ruská strana nedemontovala, tak to ti diplomati mohli vzít autem. Takto museli tlačit Řešení s drezínou je každopádně velmi originální. Samostatný silniční most by se asi neuživil. Ta řeka je hodně veliká a bylo by to hodně drahé. A ty vrata taky taky moc nechápu - kdyby tam chtěl někdo utíkat pěšky, tak je na tom mostě úplně nekrytý a nějaký plot nebo vrata budou ten nejmenší problém a kdyby chtěl někdo utéct vlakem, tak ho to nezastaví. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13945 Registrován: 8-2012 |
A ty vrata taky taky moc nechápu Snažíte se snad pochopit něco na dvou paranoidních autokratických despociích?
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4786 Registrován: 4-2003 |
Šari: "A naopak 1520 mm rozchod byl měl vést až do severokorejského přístavu Račin, který je součástí města Rason (cca 50 km)." To potvrzuji, v roce 2016 jsem v přístavu Račin viděl i lokomotivy RŽD |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1928 Registrován: 6-2019 |
26. 2. se stala ve Střední Asii neobvyklá dopravní pozoruhodnost. Téměř uzavřený totalitní stát Turkmenistán, který již mnoho let neprovozuje žádné osobní vlaky přes hranice, vypravil mimořádný vlak s etnickými Kazachy a umožnil jim návrat do vlasti. Vlak byl vypraven nejspíš již z města Turkmenbaši (bývalý Krasnovodsk) u Kaspického moře, jak zaznívá v natočeném videu: https://www.youtube.com/watch?v=-YbPI8fSZlo&feature=emb_title V pozadí za soupravou rychlíku jsou vidět přístavní jeřáby. Amatérské vieo z mobilu je pozoruhodné i tím prostým faktem, že vůbec mohlo vzniknout. V celé zemi je přísný zákaz fotografování čehokoliv co připomíná strategickou infrastrukturu, tedy i železnice a je v podstatě nemožné, případně velmi obtížné a drahé něco legálně nafotit či natočit a záběrů je opravdu minimum. Již za prosté opisování JŘ na nádraží putuje cizinec hezky na výslech. Nemyslím, že bych se tam ještě někdy podíval, i když velmi rád, svět má s covidem úplně jiné problémy než zapomenutou diktaturu, ale kdyby snad... Uvidíme kolik času nám pandemie ještě dá.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 256 Registrován: 10-2020 |
Covid a inflace řádí všude |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 776 Registrován: 2-2016 |
Comar : vrata na železnici byla standardem na všech "sovětských" železničních přechodech, snad tedy s výjimkou ČSSR. Do Polska na "peáži" přes sovětskou Ukrajinu - Nižankoviči > Kroscienko. Za hranicí vlak zastavil, do dveří vlezli pohraničníci, sedli si na podlahu a s otevřenými dveřmi se "peážovalo", před hranicí vlak zastavil, chlapci seskočili, vlak projel vraty, ta se zavřela ... V roce 1996 v Djakovu do Rumunska ... totéž. Na železničním přechodu Kelebia - Subotica je "Budapešť" obnovila v rámci plotu, na makedonsko-řecké hranici jsou vrata také. No a když pojedete do RhB do Tirana, tak tam byly (a možná ještě jsou) pozůstatky vrátek na kolejích mezi Švýcarskem a Itálií ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 367 Registrován: 6-2016 |
Zdravím, nedávno jsem na internetu ze zvědavosti hledal jízdní řády přímých vlaků z Evropy do Ruska a narazil na webové stránky jedné ruské cestovky, kde objevil údajné jízdní řády vlaků na rok 2022. Pokud je to pravda, co se na těchto stránkách píše, tak to vypadá, že přímé vozy Praha-Moskva na EC Báthory budou trvale zrušeny a místo nich pojede jednou týdně "Vltava" z Bohumína do Moskvy (pokud samozřejmě nezasáhne korona). Ta má vézt lůžka z Prahy a Vídně s tím, že v Minsku se odpojí kurzy z obou měst do Petrohradu (na R 57 Petrohrad-Grodno a R 52 Brest-Petrohrad). Když jsem si proklikal jednotlivé stránky, tak jízdní řád vychází následovně. R 21 Vltava: Moskva 5:27 – (Petrohrad 21:46 –) Varšava 22:48 – Praha 9:39/Vídeň 9:49. Jede v (čtvrtek–) pátek/sobotu. R 22 Vltava: Praha 18:22/Vídeň 18:09 – Varšava 3:04 (– Petrohrad 7:23) – Moskva 22:27. Jede v sobotu/neděli (–pondělí). Zastávky: Smolensk, Orša, Minsk, Brest, Varšava, Bohumín. Zdroje: JŘ Česko, Rakousko, Polsko Jízdní řády jsou bez záruky, nikde jinde jsem tyto JŘ nenašel, oficiální web RŽD stále uvádí JŘ z let 2019/2020. Na druhou stranu ty odjezdy/příjezdy z Prahy a Vídně odpovídají existujícím vlakům. Z Prahy má vézt lůžka Ex 548/549 Ostravan, z Vídně EC 100/101 Moravan. Jako dílo nějakého ruského šotouše to nevypadá, na stránkách je dokonce vypsán podrobný ceník v eurech. Dá se těmto údajům věřit? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 12-2017 |
Minulý měsíc vyšla hodně zajímavá knížka, která popisuje snad veškerou možnou dopravu Tádžikistánu od historie po dnešní dny. Na tyto oblasti je naprosté minimum dostupné literatury. Já jsem jí zatím jen prolítnul a musím uznat, že něco tak podrobně zpracovaného s množstvím obrázku se opravdu povedlo. Škoda, že někdo takhle nezpracoval více oblastí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4982 Registrován: 9-2007 |
Alex7: Proces přípravy jízdních řádů v rámci mezinárodních vlaků probíhá sice probíhá někdy v zimě, ale u nás platí, že termín podávání řádných žádostí o kapacitu do ročního jízdního řádu je tuším konec září 2021, jen si tedy někdo ušetřil práci s tím, že nikdo asi nebude řešit, že jde o časové polohy z roku 2017. Teda kromě příjezdu do Moskvy, ten nevím ze kdy je. RŽD dnes nemají jiné vozy pro mezinárodní dopravu, než WLABmz, které ale podle všeho TEPka napájet nedokáže a proto dnes do Petrohradu nic z "Evropy" nejezdí. WLABmee jsou odstavené od roku 2013, WLABm od roku 2017, za tu dobu jim nejenže popropadaly revize, ale řada vozů už ani nemusí existovat. No a pak lze také dedukovat – v současném JŘ jezdí teoreticky trojice WLABmz denně na "závazkových" (v EU) vlacích, z Prahy na Cracovii spolu se sedačkami do Brestu, které se přepojí v Bohumíně, z Brestu na denním rychlíku Brest - Moskva. Tyhle vozy obsluhují kromě Prahy též Varšavu a pokud to stačí a RŽD nepotřebují vozů víc či vlastní časovou polohu, byla by jakákoliv změna tohoto konceptu, tedy návrat ke komerčnímu vlaku v rámci EU, zbytečná a ztrátová. Úplně na závěr pak lze podotknout skutečnost, že brzy začne výluka u Brandýsa nad Labem a ta na pár let rozháže časové polohy vlaků z Prahy na východ. Je tedy jisté, že časovou polohu Ostravana z roku 2017 by Ostravan v roce 2022 rozhodně neměl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14063 Registrován: 8-2012 |
ale u nás platí, že termín podávání řádných žádostí o kapacitu do ročního jízdního řádu je tuším konec září 2021 Omlouvám se, že na vás reaguji, když jsme se domluvili, že to dělat nebudu, ale: mýlíte se. Viz Prohlášení o dráze 2022, strana 45, část 4.5.1.5 "Termíny pro sestavu ročního jízdního řádu". Pozn. je tam pro vás spousta dalších zajímavých informací, např. o přípravě dočasných omezení kapacity (tzn. výluk).
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4983 Registrován: 9-2007 |
když jsme se domluvili, že to dělat nebudu Kdo se domluvil? Já jsem Vás požádal o to, abyste na mě nereagoval? Já Vaše komentáře vždy ocením, byť může reakce vyznít jakkoliv podrážděně. Za odkaz děkuji, prohlášení o dráze jsem našel nějaké zřejmě poněkud odlišné. Každopádně přijímání žádostí do 12. dubna stále běží, těžko tak lze teď říct, že takto to rozhodně bude, zvláště když "jízdní řád Vltavy pro rok 2022" prakticky odpovídá stavu z roku 2017. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 368 Registrován: 6-2016 |
Vantju: Děkuji za odpověď a omlouvám se za zbytečný příspěvek. Napadlo mě, že to může být nějaký JŘ z minulosti, ale ten rok 2017 mě vůbec nenapadl, vzpomínám si akorát, že před zavedením toho každodenního kurzu jezdila ta lůžka v 6 ráno z Prahy/22 hod. do Prahy na varšavském EC. Pak mě zmátl ten rok 2022 u toho rakouského odkazu a jak už jsem zmínil, ty časy příjezdů/odjezdů u Prahy a Vídně, které jsou prakticky shodné jako u dnešních denních spojů. Současný koncept na trase Praha-Moskva je, řekl bych, nejlepší možný, odjezd v 10:24 z Prahy je optimální. Na dvě noci jako Vltava v roce 2006 je Moskva moc blízko a přidání Petrohradu by znamenalo nevhodné časy příjezdu/odjezdu v Moskvě jako v tom roce 2017. Až opadnou ta koronavirová omezení, rád se vlakem do Ruska svezu. "jen si tedy někdo ušetřil práci s tím, že nikdo asi nebude řešit, že jde o časové polohy z roku 2017. Teda kromě příjezdu do Moskvy, ten nevím ze kdy je." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4984 Registrován: 9-2007 |
Rádo se stalo a zbytečný není, od toho přece je diskuzní fórum. Mě Vltava fascinovala už jako malého, zvláště kvůli té dálce. Ještě si ji pamatuju jako přímý vlak, pak když se z toho stala větev EN Slovakia, pak když se zrušil Ost-West Express a Vltava převzala vozbu lůžek z Amsterdamu a Basileje, pak jako prapočátek prvního ranního spojení Ostravska s Varšavou (2013, sice to byl rychlík, ale jezdily tam IC vozy ) no a pak se z toho stal komerční vlak, chvíli v samostatné trase a chvíli spojený s Ostravanem anebo s ranním Ex Porta Moravica. S tím posledním se mi pojí jedna vtipná vzpomínka – v Rusku je zvykem na vlak chodit dvě hodiny dopředu, ať jede kdy jede. Když jsme vyprovázeli babičku z Ruska, která se Vltavou vracela domů, neexistovala pro ni jiná varianta, než vstát v hotelu ve dvě ráno a krátce po čtvrté dorazit na pražské hlavní nádraží, kde jí přišlo nepochopitelné, že vlak ještě není vypsán. Postupně počet lidí s ohromnými zavazadly stoupal a když Portu 12 minut před odjezdem vypsali, nádražní hala se vyprázdnila. No a ty dvě hodiny mezi čtvrtou a šestou ráno jsme skutečně jen seděli v hale a čekali... Jinak shodný není odjezd z Vídně, Moravia odjíždí o minutu později, v 18:10. To je spíš s podivem, že čas vypsali na minuty přesně a nějak ho nezjednodušili, když už. Časová poloha asi optimální je, kdo je z Moskvy dorazí akorát večer domů, kdo jede do Moskvy se akorát ubytuje a kdo přestupuje dál, ten většinou pokračuje něčím nočním, pokud není z bližšího okolí. Mně ale popravdě víc vyhovuje rychlík Moskva - Nice, během zatím dvou cest do Moskvy se mi líbilo se pořádně vyspat, v poledne vystoupit a prošotoušit něco z dopravních zajímavostí. No a Moskva - Nice veze RŽD i PKPIC jídelák, oba jsou sice pekelně drahé, ale jídlo z nich bylo lepší, než bramborová kaše nebo nudle zalité vodou ze samovaru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 369 Registrován: 6-2016 |
Vantju: To je zajímavý, to jsem vůbec nevěděl, že je v Rusku zvykem chodit na vlak dvě hodiny před odjezdem. Já jsem jednou také čekal dvě hodiny na Vltavu, když s otcem vyzvedával babičku na pražském hlavním nádraží. V pět ráno jsme přijeli autem do Prahy a Pragotron ukazoval 50 min. zpoždění. Později se zpoždění navýšilo na 90 min. a nakonec Vltava přijela v 7 ráno se 120 min. zpoždění. "S tím posledním se mi pojí jedna vtipná vzpomínka – v Rusku je zvykem na vlak chodit dvě hodiny dopředu, ať jede kdy jede." Vltavou jsem jel s rodiči v roce 2006 tam do Moskvy a zpátky z Brestu, tehdy jezdila na dvě noci a na polském území mimo Varšavu. Tehdy se také projel 1. třídou Sapsanem z Moskvy do Petrohradu sleduje buď tajgu z okna nebo Dobu ledovou na TV obrazovce. V roce 2010 jsem jel s otcem do Kislovodsku přes Kyjev a když zjistili, že je v Krakově 6 hodin čekačka, vystoupili z vozu přímo na odstavném nádraží a šli se projít do města. Zpět jsme jeli přes Charkov, protože Kislovodsk-Kyjev byl v daný den vyprodán. V Charkově dojeli tramvají na konečnou "Lisopark" a prošli si dětskou železnici (mimochodem, přímo u konečné tramvaje je pěkná kavárna). A o poslední cestě v roce 2013 jsem už vyprávěl před měsícem. Rusko mi poslední dobou fakt chybí a čekám, kdy se otevřou hranice. Ne, že by bylo v Rusku nějak extra krásně – při poslední návštěvě jsem fotil hlavně zchátralé budovy, rozbité silnice nebo toulavé psy; ale na druhou stranu – noční dálkové vlaky mají na špičkové úrovni, to se musí nechat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1965 Registrován: 6-2019 |
2 hodiny před odjezdem není žádné pravidlo či zvyk. Prostě se chodí brzy, protože nádraží není hladomorna jako v EU, ale společenské místo. Dá se tam poobědvat, nakoupit jízdenku na některý z mála volných spojů (po vystání dlouhé fronty), směnit děngy, potkat známé, popít stakančiky... Čas tam plyne pomaleji, než u nás, ale zase rychleji než třeba v Africe. Také nezapomeňte, že v ex. Sajůzu žije furt významná část populace 50+, kteří ne vždy umí nebo mají možnost nákupu jízdenek přes net, čili ty obchůzky a pobyty na nádraží jsou pro miliony lidí furt nutné. Před pár lety jsem v rámci projetí širokorozchodné Socoly dorazil do Kišiněva večer, už byla tma. V kase přede mnou typická sovětská důchodkyně poptávala jízdenku někam do Vinice nebo tam někam na centrální UA, čili na některý z ruských rychlíků. Jenže se spletla a vlak jel až další den odpoledne. Já jsem se odebral na komnatu oddycha (za nějakých 70,- Kč nebo kolik to bylo nejen levnější, ale i zajímavější než tuctový hotel ve městě), přespal a druhý den vylezl na oděsský rychlík. Důchodkyně byla stále na své lavici a do odjezdu zbývalo mnoho hodin...
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1163 Registrován: 10-2006 |
Dobrý večer, znalí cestovatelé. Zatím v té oblasti cestuji jen elektronicky (dříve prstem po mapě), ale zaujal mě BAM. Podle webu RŽD tam jezdí snad jen jeden vlak denně a pokud by jej chtěl člověk projet celý, v půli cesty má přestávku na půl dne. Je ale vůbec možné, aby jej celý projel cizinec z/do Sovětské Gavaně? Nejsou na trase uzavřená města? A jakou třídu byste našinci doporučili? Vzhledem k tomu, že člověk ještě z ruštiny něco málo zná, nemá nic proti vodce a rád z blízka poznává místní obyvatele, zavrhuji samostatný lůžkový oddíl. Ovšem zase to nemusí být dřevěná lavice. :-) Díky za tipy a rady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1588 Registrován: 9-2005 |
Yalapeak: BAM určitě můžu doporučit, krajina kolem trati je mnohem zajímavější, než na transsibu a celkově to má takovou víc autentickou atmosféru. Mimo jiné se projíždí i nejdelším železničním tunelem v Rusku. Pro družbu s místním obyvatelstvem je určitě nejlepší cestovat na plackartě. Pokud jde o cestu do Sov.Gavaně, tady snad poradí někdo další. My to jeli s partou lidí před lety opačným směrem v úseku z Komsomolsku na Amure do Krasnojarsku (ovšem s transsibem se BAM spojuje už ve stanici Tajšet). Jinak ty delší přestávky po cestě jsme měli dvě, jedna v Tindě (naprostá díra, ovšem je tam malý muzeum BAMu) a v Severobajkalsku (obyčejnej panelákov, ovšem dá se tam strávit čas u jezera) |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 2-2016 |
Yalapeak : na podobný "potrhlý" výlet bych s radostí vyrazil. Ten pobyt na půl dne je ovšem v poněkud "debilním" čase od půlnoci do oběda ... Od rána do večera by to bylo o něčem jiném .... "Zlatá střední cesta" je kupé pro 4 osoby ... Dle mých informací, od osoby co projela TRANSIB do Vladivostoku existuje na severní Moravě (Frýdek-Místek ????) CK mající přístup na rezervační server RŽD a tam lze zajistit "postýlku"... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 768 Registrován: 1-2004 |
Yalapeak: Tak při mé cestě na Dálný východ v roce 2003 (po BAM tam a po Transsibu zpět) to pro cizince jako já možné bylo. A předpokládám, že je i dneska, neb pro stát "děněg nádo". Denní přestávku s noclehem jsem měl v Tyndě, kde rychlík z Moskvy končil a vlak do Komsomolska odjížděl až druhý den. Nejel jsme však tehdy Severomujským tunelem, který se ještě stále stavěl, ale zato vrchem, což byl fakt zážitek. Do Gavaně se normálně dojet dalo. Zpáteční vlak však vyjížděl z Vanina (od trajektů ze Sachalinu), takže z Gavaně do Vanina byl nutný přesun taxíkem... Hodil bych i nějaké fotky, ale bohužel stále nemám opravený (pokud tedy půjde opravit) externí disk. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1968 Registrován: 6-2019 |
CK mající přístup na rezervační server RŽD a tam lze zajistit "postýlku"... Dnes ten nákup drtivá většina výletníků po Rusku realizuje prostřednictvím webu ruských železnic, protože nejspíš splní podmínky k tomu vázané. Ta CK s přístupem k rezervacím by se dala výhodněji využít pro jiné, obtížně řešitelné projížděčské případy. Například nástup do ruského vlaku v Kazachstánu apod.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16156 Registrován: 3-2007 |
Miroslav_ Zikmund: " "Zlatá střední cesta" je kupé pro 4 osoby ... Dle mých informací, od osoby co projela TRANSIB do Vladivostoku existuje na severní Moravě (Frýdek-Místek ????) CK mající přístup na rezervační server RŽD a tam lze zajistit "postýlku"..." Tak v době webu RŽD je tohle socíkovské "mám známého a ten má známého" už trochu obsolete, ale pravda, že na nějaké šotospeciality se to může hodit, pro držitele jízdních výhod taky. Ad Ypk: "Zlatá střední cesta je kupé pro čtyři osoby" - jsem téhož názoru, nakonec do plackarty si podiskutovat, popiť vodočky a pokušať oguročku, případně pokouřit na představku papirosu můžete taky. Stejně jako se seznámit s mladou děžurnou vašeho kupějnovo vagona. Ale pokud nejste alkoholik, je rozhodně lepší se s pitím držet hodně zpátky, Rusy nepřepijete a ve vodce rozhodně ne. Ono se probrat někde bez peněz a bez dokladů..o otravě nemluvě. Jet plackartou na víc nocí, než jednu sice lze, ale když budete mít smůlu, tak se moc nevyspíte. A taky je to lepší ve dvou, i když zdejší samotářští cestovatelé se na mne asi obratem vrhnou :-) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4474 Registrován: 9-2003 |
Je sice oGurec, ele zdrobnělina je oKuročka .
NOBLE BRICKS
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16157 Registrován: 3-2007 |
Tak pardon, už jsem holt v Rusku dlouho nepopíjel . A taky zapomínám, samozřejmě. Tak nějak bych se do toho Ruska nebo aspoň na Ukrajinu zase docela podíval, nějak mám s jarem a totalsperrungem cestovatelský absťák a ta postsovětská atmosféra postupně mizí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3983 Registrován: 5-2002 |
Není náhodou ve vlacích RŽD zákaz pití alkoholu? V každém případě, na cestování v kupějném mám jen dobré vzpomínky Včetně toho, že děžurné byly vždy profesionální, ale slušné a bylo čisto. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1970 Registrován: 6-2019 |
nějak mám s jarem a totalsperrungem cestovatelský absťák To leckdo a občas se pak někdo před Ministerstvem zdravotnictví odstřelí... lidem už z toho hrabe. Ono se probrat někde bez peněz a bez dokladů..o otravě nemluvě. Už je to více let, když se jeden tehdy mladý německý šotouš vracel vlakem ze Sachalinu domů do Weimaru. Kdesi na té nejdelší části trasy přes Sibiř si ho vyhlédl jeden chlapík odkudsi z Kavkazu a hluboko v noci mu k klidu dal nůž na krk a o všechno obral. Pak vhodně vyskočil v nějaké nácestné stanici. Nepříjemný zážitek. Plackarta je tak na jednu noc, když se nejedena delší dovolenou. Kupelnyj nebo de luxe je lepší z hlediska pohodlí, i když tedy nafasovat horní lůžko v přeplněném vlaku je taky za trest, protože zase není skoro nic vidět z okna a vagonem se furt trousí lidi sem a tam... Brr: většina je v naprosté pohodě.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1589 Registrován: 9-2005 |
Brr: Zákaz pití tam je. Což ovšem neplatí pro vagon-restorán, tam se můžete zbořit do němoty a nikomu to vadit nebude :-) Pití piva ve vlaku řešeno po amerykáňsku, tedy že flaška byla uschována do neprůhlednýho pytlíku. To pak můžete skoro lemtat milicionáři/policistovi/ochroně před očima a nic vám neřekne. A pokud ano, tak jako cizince vás většinou jenom přátelsky upozorní, že razpitělka je zákazaná. Zato na nasávající místňáky jsou docela ostří. Stejně tak je zákaz prodeje alkoholu na vakzale. Ovšem najdou se bábušky, co nějakou tu lahvinku pokoutně prodají, samozřejmě s patřičnou přirážkou. Případně stačí při delší pauze vylézt do nejbližších produktů před vakzalem a tam se lze zásobit, co hrdlo ráčí. Tolik pár let staré zkušenosti, někdo třeba doplní aktuální info. Výrazy hovorové ruštiny v mém příspěvku berte s rezervou :-) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16160 Registrován: 3-2007 |
Ahmad_Šáh_Masúd: "nemluvě. Už je to více let, když se jeden tehdy mladý německý šotouš vracel vlakem ze Sachalinu domů do Weimaru. Kdesi na té nejdelší části trasy přes Sibiř si ho vyhlédl jeden chlapík odkudsi z Kavkazu a hluboko v noci mu k klidu dal nůž na krk a o všechno obral. Pak vhodně vyskočil v nějaké nácestné stanici. Nepříjemný zážitek." ..což jsou přesně zbytečná rizika cest solo do takovýchto končin. Když si tě vyhlédne pár zmérdů podle rovnice "západní cizinec=pracháč" a bude to někde v plenéru, tak se po tobě prostě zavře voda, skončíš někde v lese pod hrabankou a finito. Na tohle jsou nebezpečný právě i ty pitky a spol. To fakt není Evropa a výlet poněkud autistického šotouška, co si všechno našel na internetu včetně bankomatu, veze si pytel drobných a ..je prostě už chováním a vzezřením snadný cíl. Já znám kluka, co jel přes půlku Sajůzu na motorce, sám a taky tam málem takhle zařval, naštěstí se mu něco nezdálo a podařilo se mu se štěstím zmizet. A to se pohyboval více méně podél hlavních silnic. Ona je tam taky halda lidí, od dvacátníků po šedesátníky, co prošli různými válkami, o různých horkokrevnějších národnostech nemluvě a minimálně v armádě sloužil každý. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1971 Registrován: 6-2019 |
Neřekl bych zbytečná, ale prostě rizika. Zase jsou vyvážená poznáním a vůbec zážitky, ono je to jako všechno na světě - něco za něco. Slovy klasika - Svět patří těm, kteří se z něj neposerou. A třeba poznání ruských reálií by takový Dominik potřeboval jako prase drbání. Fakt je, že podstatně bezpečnější jsou více totalitní až diktátorské země, tam prostě platí pravidla, lidi to ví a do basy nikdo nechce. V Rusku i jinde to jde eliminovat používáním slušných hotelů, rozumných způsobů dopravy, výběrem lidí a destinací... Když si tě vyhlédne pár zmérdů podle rovnice "západní cizinec=pracháč" a bude to někde v plenéru, tak se po tobě prostě zavře voda, skončíš někde v lese pod hrabankou a finito. Tohle platí spíš někde v Africe, v rozpadlých zemích, na bezprizorních předměstích apod. Ono, co si budem povídat, většinou tyhle problémy potkávají lidi, co se chovají nějak zvláštně (focení, aspergáč, nelogické požadavky a představy o chování lidí jinde, nutnost použít hostel s migranty abych ušetřil, atd. atd.)...
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5017 Registrován: 9-2007 |
Na vagonwebu postupně vycházejí různé články o osobních vozech či se související tématikou. No a v pátek vyšlo jedno obzvlášť zajímavé čtení: Na vlnách luxusu se SŽD – WLABm 63-80 z let 1967 - 1972. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 771 Registrován: 1-2004 |
Zajímavé je zejména to schéma přímých vozů do zahraničí z roku 1967, kromě jiných s Istanbulem a Teheránem... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16217 Registrován: 3-2007 |
Jo, nad tím musel zejména P.T. Vantju slintat.. Ale velmi zajímavé. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5018 Registrován: 9-2007 |
O vlaku Moskva - Teherán jsem věděl, ale existence přímého kurzu Moskva - Hanoj, to je teprve... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 772 Registrován: 1-2004 |
To by znamenalo, že tam byla splítka? Ví někdo něco bližšího? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14154 Registrován: 8-2012 |
Jak "byla"? Ta 1000/1435 je tam (Đồng Đăng - Hà Nội) dodnes (a dodnes jezdí vlak Peking - Hanoj).
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5019 Registrován: 9-2007 |
Je fakt, že absence přímých vozů Moskva - Peking - Hanoj nějak zásadně nevadí, podstatné je, že stále jde po zemi dojet až do Singapuru, což je jeden z mých životních snů. Ještě kdyby se tak dala překonat hranice z Myanmaru do Bangladéše. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1984 Registrován: 6-2019 |
To si nemyslím. Singapur je už dlouho celkem uzavřený z důvodů známých. Na webu KTMB je sice linka do Woodlands uvedená, ale link neaktivní a při pokusu o booking to padne. A v samotném Singapuru je úzkorozchodka již mnoho let zkrácená z původní konečné jen do čtvrti Woodlands, kde je zahloubené nádraží hned vedle silničního přechodu. A ten efekt z malinké železnice ve stínu mrakodrapů spíše vyniká v Kuala Lumpuru (zejména původní hlavní nádraží v KL je dobrý zážitek).
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Pad
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 286 Registrován: 4-2003 |
Přímý vůz Moskva - Hanoj v té době nebyl. Některé ty přerušované linky mají význam jako přípojný vlak. Ale proč v tom plánku jsou, to netuším, asi aby to vypadalo víc světově... Pro kurz Moskva - Hanoj se údajně realizovalo několik zkušebních jízd někdy v 70. letech, ale tím to skončilo. Pravidelně nejspíš nikdy nejezdil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 860 Registrován: 7-2017 |
Vnitrostátní vlaky Litevských želzenic LG se ke 28.3.2021 vracejí prakticky do předcovidového stavu (snad kromě trati Klaipéda-Šiluté). https://www.traukiniobilietas.lt/portal/info/naujitvarkarasciai |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16228 Registrován: 3-2007 |
Vantju: "Je fakt, že absence přímých vozů Moskva - Peking - Hanoj nějak zásadně nevadí," No to jsme rádi podstatné je, že jde po zemi dojet až do Singapuru Ano . Proč v tom plánku jsou? No třeba aby po předložení patřičných průkazů, doporučení a dalších bumážek s razítky tam pokladní v Moskvě v Specturistu vydala lístek No klasický reálsocík - nikdy to není, jak to zvnějšku vypadá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8261 Registrován: 12-2011 |
Z_F_J: "Vnitrostátní vlaky Litevských želzenic LG se ke 28.3.2021 vracejí prakticky do předcovidového stavu (snad kromě trati Klaipéda-Šiluté). https://www.traukiniobilietas.lt/portal/info/naujitvarkarasciai" Vilnius - Trakai taky nevypadá jako před Covidem. |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 787 Registrován: 2-2016 |
Mladějov : jízdní výhody = soukromá jízdenka OSŽD RŽD ve vlacích na východ od Moskvy nebyla dle sdělení člena cestovní skupiny akceptována ... prostě systém na takové jízdenky není nastaven ... (provést samostatnou rezervaci místa ve Švédsku, Norsku, Finsku k Interrailu UNIPOK taky nedokázal). Jízdenkové automaty v těchto zemích to neumí taky ... pouze jízdenka s "automatickou rezervací" nebo nic. Web RŽD je sice hezká věc, ale nevýhodou toho webu je, že se na "jeho střeva" dostanete až v okamžiku oficiálního termínu otevření "rezervace", zatímco z partnerské CK se na něj dostanou dříve, před oficiálním termínem. Tím spíše, že nějak potřebujete vyřešit i cestu zpět ... případně další věci s tou cestou spojené. Jsou věci, které je vhodné - v celkovém kontextu, včetně lokality kam se cestuje a "místních specifik Velké země" nechat profíkům ... To je běžná praxe. Cestovky pořádající za bolševika vlakové zájezdy k Černému moři si neobjednávaly posilové vozy na pravidelný "letní" vlak, ale v předstihu vykoupily místa v ubytovacích vozech, takže když individuální zákazník přišel s požadavkem na rezervaci minutu po "zahájení" prodeje, tak se dozvěděl, že je obsazeno ... Tohle se děje i v letecké dopravě. V roce 1983 jsem se vracel z Leningradu se zájezdem, tak bylo letadlo na "pravidelné lince" Leningrad - Bratislava - Praha plně obsazeno skupinami několika cestovek ... individuální cestující nebyli. Vzhledem k okolnostem jsme na letišti Pulkovo strávili dva dny a dvakrát jsme byli na noc eskortováni do nejluxusnějších hotelů. Každá grupa měla svůj BUS, aby se to nemixovalo. Do zaměstnání jsem si přinesl zpožděnku na 48 hodin ... místo ve čtvrtek jsme se vrátili v sobotu ... Kolik individuálů mohlo tehdy cestovat z/do SSSR letecky ... pravidelně diplomaté z konzulátu v Leningradě, pracovní cesty. |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 761 Registrován: 11-2019 |
MZ: To je hezké argumentovat faktem, že za totáče bylo něco běžného, tak je eshop fuj, protože v pokladně sedí profík Jo a v Rusku už dávno objevili lowcost letecké linky. Ultradlouhé štreky se vlakem moc nejezdí, to nahradilo letadlo. Vlaky používá hlavně úsekovka. V kontextu dnešní doby se těžko stane, že bude vlak při zahájení prodeje vyprodaný a můžete u toho vzpomínat na minulé časy do aleluja |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1987 Registrován: 6-2019 |
dle sdělení člena cestovní skupiny akceptována ... prostě systém na takové jízdenky není nastaven ... Rezervační systém v zemích ex. SSSR na zaměstnanecké či služební jízdenky nastaven je, jen to holt musí pokladní umět. Ve velkoměstech jsou (byly?) od toho "železnodarožnoje kasy". Zadá se kód slevy, potřebné vstupní údaje jako odkud, kam, číslo, vlaku, jméno, příjmení atd. a doplatí se rozdíl v ceně za rezervaci místa a jízdenky. Naposledy úspěšně testováno někdy před 5 - 6 lety v Osipoviči (Bělorusko) v jedné ze tří úplně obyčejných pokladen.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 792 Registrován: 2-2016 |
Ahmad_Šáh_Masúd : Bělorusko není Rusko a dostat se bez víza do Ruska k "železnodarožnej kase" pokud je vydání víza vázáno na nějakou podmínku zcela jistě nelze. I "zjednodušené" vydávání ruského víza bude (dle tisku) vázáno na potvrzenou rezervaci ubytování - a to jen ve státem stanovených zařízeních ... Saul_Goodman : "těžko se stane", ale není to vyloučeno ... patřím-li mezi dobrodruhy, kteří si chtějí projet trasu do Vladivostoku, jsou mi nějaká letadla lhostejná ... V kontextu všech věcí nechám raději všechny "starosti" spojené s cestou do Velké země a zpět raději na cestovce ... Od Palerma po Narvik si poradím sám ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14182 Registrován: 8-2012 |
V kontextu všech věcí nechám raději všechny "starosti" spojené s cestou do Velké země a zpět raději na cestovce ... a cestovka to za úplatu jistě ráda "zařídí". Win-win situace .
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2008 Registrován: 6-2019 |
dostat se bez víza do Ruska k "železnodarožnej kase" pokud je vydání víza vázáno na nějakou podmínku zcela jistě nelze. To ne, nicméně to prostě princip. Něco jak stand-by zaměstnanecké letenky. Vybavíte se z domova jízdenkou OSŽD a e-vízem pro Ruskou Federaci. Jízdenku do Ruska ještě koupíte u nás a dále je to na principu "disponibilní volná místa". Přijdete k pokladně, vysvětlíte své představy a přání a když bude volné místo, doplatíte rozdíl a můžete cestovat. Samozřejmě to chce řešit déle dopředu - my si třeba v Čopu nakoupili postupně lůžka na spoje Čop - Lvov, Lvov - Rostov, Rostov - Volgograd, Volgograd - Astrachaň a Astrachaň - Atyrau. Samozřejmě tak, aby to navazovalo a všude byl dostatek času na prohlídky měst. Na hlavních tazích pořád něco jezdí, tak to není problém, přinejhorším strávíte část cesty v plackartě nebo obščim. Pořád úspora mnoha tisíc Kč. vázáno na potvrzenou rezervaci ubytování - a to jen ve státem stanovených zařízeních ... To bylo i dříve a důvod byl vcelku jasný. Jinak by se cizáci z fašistického Západu domluvili s nějakou Jelenou z Dolní Pižmy u Horního Donu na ubytování za stovku u ní a to rozhodně není z hlediska Kremlu žádoucí. Jednak z toho není vejvar pro vyvolené ubytovací subjekty, za druhé by se mohli cizinci po širé Rusi nekontrolovatelně šířit a pohybovat, za třetí každý druhý Intelpetr tu Jelenu druhou noc vojede a doveze do Kyjova, čímž urychlí vysídlování Matky Rusi... a tak dále a tak dále. těžko se stane", ale není to vyloučeno ... patřím-li mezi dobrodruhy, kteří si chtějí projet trasu do Vladivostoku, jsou mi nějaká letadla lhostejná ... No tak za hodinu, za dvě, za tři pojede další spoj. Proto si tyhle relativně pohodlné cesty po Transsibu, BAMu a další nechávám spíš až na pozdní věk.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14187 Registrován: 8-2012 |
Jinak by se cizáci z fašistického Západu domluvili s nějakou Jelenou z Dolní Pižmy u Horního Donu na ubytování za stovku u ní ...a ještě by jí dali přečíst Financial Times! To je ten hlavní problém "nutnosti kontroly"... na vývoz Jelen do Kyjovů a Aschaffenburgů je daleko sofistikovanější mechanismus, který rozhodně nespočívá v přespávání u nich . patřím-li mezi dobrodruhy, kteří si chtějí projet trasu do Vladivostoku ...tak musím mít lupeny nakoupeny v ČR... to je teda kvintesence dobrodružsví . (Ono ani samo "projetí trasy do Vladivostoku" už dnes žádným dobrodruhováním není, to už jezdí i angličtí mileniálové jako iniciační rituál dospělosti.)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5030 Registrován: 9-2007 |
už dnes žádným dobrodruhováním není Pardon za OT, ale upřímně by mě zajímalo, co teda v dnešní době ještě dobrodruhování je. Je fakt, že koupit si jízdenky přes RŽD e-shop je práce na pár minut, vyřízení ruského víza je na dvě návštěvy nějaké té jejich organizace... byl bych nerad, pokud by ten dotaz vyzněl špatně, vzhledem k uvedenému opravdu souhlasím s tím, že projet Transsib je dnes už fakt jen o tom mít na to peníze a čas. Je ale teda vlastně ještě něco, co se dá nazývat dobrodružstvím? České Béčko v Mauretánii? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 155 Registrován: 7-2017 |
Proniknout z Prahy na rekreační nemovitost v Posázaví? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 773 Registrován: 1-2004 |
Ahmad_Šáh_Masúd: Jo, tohle jsem si před pár lety říkal ve vztahu ke Krymu taky a jak jsem dopadl "Proto si tyhle relativně pohodlné cesty po Transsibu, BAMu a další nechávám spíš až na pozdní věk." |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16265 Registrován: 3-2007 |
Vantju: "už dnes žádným dobrodruhováním není Pardon za OT, ale upřímně by mě zajímalo, co teda v dnešní době ještě dobrodruhování je. " To je přece těžce individuální, pro každého jinak. Jsou lidé, co mají problém se dostat v Praze z nádraží na letiště a také ti, co procestují celý svět. Spíš bych viděl za podstatnější, aby ze svých cest něco pochopili, třeba o lidech, zemích, přírodě, životě, politice a dokázali si z toho pro sebe něco vzít. Ne každému je tohle dáno a pro takové je cestování spíš vyhazování peněz (a že takových lidí ze sorty amatérských cestovatelů a sběratelů projetých zemí, města a třeba tratí znám i poměrně dost. (Jeden byl snad dvacetkrát v Jižní Americe, vyhodil za to miliony a že by toho z ní moc pochopil se mi moc nezdá). Dnešní cestování s podporou internetu (mapy, bankovní služby, objednání ubytování, jízdenek, jízdní řády na pár kliknutí, levné a dostupné letenky, možnost kdykoli levně (a vůbec!)telefonovat/SMSkovat/skypovat/mailovat domů) je o mnoho jednodušší a méně psychicky náročné než předtím - já bych to rozdělil na dobu předmobilovou a mobilovou. Sám vzpomínám na dobu, kdy jsem měsíc cestoval po světě bez kontaktu s domovem (kromě pár pohlednic)- dneska je to sranda. Zaplaťpámbu za tu techniku. Dtto si může každý Jouda na výlet někam do pustin koupit/půjčit satelitní telefon a nezůstat v případě nehody, úrazu ap. bez pomoci a to je obrovská psychická pomoc. Já bych snad cestování nejen vlakem snad ani neříkal dobrodružství, jen způsob trávení volného času. Možná tomu mimo civilizaci, kde se musíte spolehnout sami na sebe a na to, co si vezmete ssebou - a takhle šotoušci moc necestují. Pro nesouhlasné komentátory - padl dotaz, tak jsem napsal svůj názor. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2010 Registrován: 6-2019 |
Je ale teda vlastně ještě něco, co se dá nazývat dobrodružstvím? České Béčko v Mauretánii? [proud] Tím jel loni kolega strojvedoucí. Prostě si koupil zájezd a součástí byla i jízda vlakem. Jenže v tomhle podání to fakt dobrodružství není, to je jen o tom, že si umí koupit zájezd. Záleží jak se na to díváš. Z hlediska přírodního či sportovního vyžití je jistě řada zajímavých dobrodružných lokalit (existují i dosud nelezené hory či dosud nesjeté řeky. Připomeňme jen, že prvosjezdy některých afghánských řek uskutečnili Češi teprve před několika lety). Z hlediska nás - obyčejných poutníků s lehkým báglem na zádech - je pořád mnoho hodně obtížných míst na zeměkouli (včetně drah k projetí). A to dobrodružství může být i v tom, že si umíme vyřídit vcelku složitou cestu tam a i zase zpět. Hodně levně a bezpečně můžeš například se mnou na podzim do iráckého Kurdistánu a ošotit lanovky ve Střední Asii, kam běžně Evropané nejezdí. Poněkud dráž, ale furt v rámci tvým možností levně můžeš zažít exotiku v Turkemnistánu, překročit hranice do Afghánistánu a navštívit některé relativně bezpečné afghánské oblasti. Podobně hodnotný je třeba i Horní Badachšán, Váchánský koridor, Pákistán, Alžírsko... O poznání dráž a komplikovaněji se nabízí řada zemí rovníkové Afriky, Súdán, dnes téměř nedostupná Eritrea, třeba i ta Mauritánie ve vlastní režii. Pak jsou země kde se rok od roku liší, podle aktuální situace. Hodně drahá, ale zajímavá je Libye (jen hlavní město), arabský Irák, Sýrie... A abys to ve zdraví přežil a vrátil se znamená hodně znát, umět, domluvit se, slušný zdraví atd. Dnes je to +- hlavně o příjmech, jak bylo již napsáno výše, globalizace to masové cestování hodně rozjela a v posledních letech to bylo znát. Ono je důležité, aby byl člověk spokojený a pak je jedno, jestli je v Gambii nebo na Gemeru. Mně minulý víkend stačila docela malá hora, nedaleko Čech Nahoře otevřená restaurace, nikde ani noha. Samozřejmě stejně spokojený budu i v rychlíku do Mwanzy, k Viktorinu jezeru.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 767 Registrován: 11-2019 |
Jediná reálná exotika a aby tam bylo i něco k vidění je podle mě jen Wakhan a Turkmenistán. S přihmouřením obou očí ještě Mauritánie. Gorno-Badakhshan je dneska s autem jako Toyota Land Cruiser klidně pohodové dobrodružství pro celou rodinu. Transib je už dávno hlavně o dobrém plánování,kde během delších zastávek doběhnout do supermarketu dokoupit lahvoně nebo vodku a o čekání na vjezd do aglomerací na 4G internet Taky si jednou projedu, ale je to na seznamu hodně u konce... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2011 Registrován: 6-2019 |
Wakhan nevím co je, znám jen Vachánský koridor v Badachšánu, případně واخان. Autonomní oblast Horní Badachšán bych rozhodně nenavštívil Toyotou, nýbrž stylově na Kamazu a pak je otázka jestli vůbec. Do GBAO bylo nutné vždy zvláštní povolení a jak ukazuje například případ útoku na cyklisty (https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/v-tadzikistanu-zemreli-ctyri -cykliste-do-turistu-najelo-auto/r~fef3d22493d911e8915e0cc47ab5f1 22/) nějaký důvod k tomu asi mají. Dále připočtěme rostoucí vliv Číny v pohraničních územích a klidně se může stát, že se tam řadu let nikdo nepodívá (krom pašeráckých gengů). Turkménie pak je úplně něco jiného než "reálná exotika" (to vlastně nevím co je, protože to může být i sídliště Janov). Za stávajících podmínek (z dob před covidem) to byl typický příklad draze zaplacené "exotiky" bez nádechu dobrodružství, kdy záleží nejvíce na tučném kontu, než na čem jiném. Za hodně peněz hodně málo k vidění (= většina země step, poušť, malá pohoří, řídké osídlení), tvrdá diktatura. Celá oblast je však relativně snadno dostupná, relativně bezpečná a bez nějakých větších nároků. To bych tedy řekl, že někde v Kongu nebo i Sahelu jsou podmínky nesrovnatelně tvrdší.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 794 Registrován: 2-2016 |
Ahmad_Šáh_Masúd : a jsme u jádra věci. Povahově nemám na to, jet někom vámi popisovaným způsobem a zakupovat si jízdenky někde etapově na principu disponibilního volného místa ... tudíž pevný itinerář jako při cestě do Skandinávie s minimem spojení, nějaká operativa se dá dělat tam, kde jezdí "S-bahn" a je k mání jízdní řád ... nebo se přizpůsobit okamžité provozní realitě - začne se stávkovat, mnohahodinové zpoždění, vlak je zrušen - další za 24 hodin - mi nedělá problém v "kontinentální" Evropě, ale v případě Ruska na tohle "nemám", tím spíše, když cesty absolvuji sám. Ctím své limity. Jízdenku OSŽD stejně nemám, tudíž tohle nemusím řešit ... stejně jako "úspora" několika tisíc mne nechává v naprostém klidu. Nicméně vaše představa, že z Vladivostoku do Moskvy jede za hodinu, dvě tři další vlak je poněkud nesprávná. Kupříkladu "dnes" jedou jen dva - první odjel v 11.50, další jede v 16.18 - následující zítra 30.3.2021 v 16.18 .... |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 768 Registrován: 11-2019 |
Tak se dá ten lístek koupit naprosto bez problémů online včetně výběru místa... Tady někdo zamrznul hodně hluboko v minulosti... Co je zajímavé, tak lístek na celou cestu Vladivostok - Moskva ve dvojce stojí nějakých 150 éček, čekal jsem to teda dražší |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2012 Registrován: 6-2019 |
Nicméně vaše představa, že z Vladivostoku do Moskvy jede za hodinu, dvě tři další vlak je poněkud nesprávná. Kupříkladu "dnes" jedou jen dva - první odjel v 11.50, další jede v 16.18 - následující zítra 30.3.2021 v 16.18 .... Přímých ano, nicméně krom nich jede celá řada spojů do nácestných velkoměst nebo i na odbočné tratě, které se dají k popojetí využít. A minout některá města na magistrále je asi také škoda. Já se naopak těším na dobu až někdy nebudu muset mít pevný itinerář a zdržím se tam kde chci a jak dlouho chci.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |