Diskuse » Železnice » Slovensko » Archiv diskuse Slovensko do 06. 4. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Slovensko do 06. 4. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8201 Registrován: 1-2007 |
Ještě v říjnu 2020 Bánreve obsluhoval Plešivec se 751 v pondělí, středu a pátek. Najížděl z Plešivce strojně, po poledni za čáru a zpět, aby pak zátěž dobral manipulák na Jesenské / cca v 17 hodin / a pak zase strojně Plešivec. Třeba mi asi něco uniká, ale opravdu se vyplatí tam jezdit 31 km strojně, než aby si tam ten kousek odskočil manipulák? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14212 Registrován: 8-2012 |
Uniká vám smysl fungování slovenského státního carga jako zaměstnavatele.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8202 Registrován: 1-2007 |
Aha, takže těžký socík v praxi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 687 Registrován: 9-2010 |
Ono by stačilo schválit stroj MÁV pro provoz na ŽSR, který by si do Lenártovců pro zátěž zajel sám. A to snad ještě během dne zajíždí plešivecká 751 strojně do Tornaly a zpět, kvůli výměně personálu, protože rychlíky v Lenártovcích nestaví. (Příspěvek byl editován uživatelem Mark21.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2940 Registrován: 12-2007 |
A to snad ještě během dne zajíždí plešivecká 751 strojně do Tornaly a zpět V plachte GVD taký Rv nie je. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 688 Registrován: 9-2010 |
Proto jsem psal "snad". Už je to delší dobu, co jsem o tom někde četl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1795 Registrován: 10-2007 |
Bánreve : Třeba mi asi něco uniká, ale opravdu se vyplatí tam jezdit 31 km strojně, než aby si tam ten kousek odskočil manipulák? Třeba se jedná o leta schválenou lokomotivní řadu 751, která je právě v Plešivci. Na manipuláku je turnus pro reko řadu 746.
Každá správná mašina musí být cítit naftou a být aspoň trochu špinavá od oleje !
ČKD Praha můj vzor ! K6S 310 DR |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 269 Registrován: 10-2020 |
a jezdívali jsme kdysi nejen do Šomošky, ale až do Šalgótarjánu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2024 Registrován: 6-2019 |
Dotaz k Uherské severozápadní místní železnici: v Kútech je vidět na mapách původní napojení od Šaštína, respektive rozestavěná trať. Brožurka ke 100 letům trati mlčí. Jak to tedy bylo?
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14248 Registrován: 8-2012 |
Původní napojení tratě od Šaštína se měnilo v souvislosti s rozšiřováním (prodlužováním) původní stanice Kúty (na lokálce do Skalice) za první republiky (cca 1921), stejně jako např. původní napojení lokálky z Kútov do stanice Břeclav.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2025 Registrován: 6-2019 |
Doplnění z TPD č. 9 (Vagonet): ... Tento poslední úsek je přeložka, původní trať pokračovala přímo k nádraží. Přeložena byla ve dvacátých letech při rozšiřování stanice. Do dnešních dnů se ze starého úseku téměř nic nedochovalo. Podobná přeložka, i když s daleko menší odchylkou tras, byla postavena na severním zhlaví Kútů. Týkala se trati do Břeclavi, na tělese té původní je dnes cesta. Tedy nejspíš takto: https://mapy.cz/zakladni?mereni-vzdalenosti&x=17.0448495&y=48.671 4470&z=16&rm=9n-ChxQu9Cgrne7n812XQ12E6nICO1EX
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9426 Registrován: 5-2002 |
Kúty - mapka modelu terénu (lasersken) a III. vojenské mapování |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9427 Registrován: 5-2002 |
A severní zhlaví přeložka: |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 797 Registrován: 2-2016 |
Mark21: zakopaný pes bude možná jinde - podle mezistátní smlouvy (patrně ještě z dob federace / ČSD) nebo ještě doby předfederální týkající se železničních hraničních přechodů ČSSR/MLR zajišťují vozbu na přechodu Lenartovce (ČSD) - Bánréve (MÁV) ČSD, potažmo jejich právní nástupci ... a takto je řešeno i prováděcí ustanovení ... Jinak řečeno - jeden "úřad u Dunaje" by prostřednictvím jiného úřadu u Dunaje musel vyvolat jednání mezi Bratislavou a Budapeští o změně mezistátní smlouvy ... To nefunguje tak, že se dva "nádražáci" dohodnou u sklenky Tokaje ... to musí "posvětit" vrchnost, resp. musí být smlouva ratifikována parlamentem. Když se dohodlo po změně politických poměrů, že se z Meziměstí bude jezdit do Mieroszowa PKP, tak se to neprojednávalo s Varšavou, ale dohodlo se na úrovni "oblastních direkcí, že tam budou jezdit ČSD M 810. A pak nějaký vědec ve Varšavě objevil, že tam podle mezistátní smlouvy mají jezdit PKP. Takže tam začaly jezdit PKP drahým "rumunem" nebo něčím podobným s jedním vozem, to bylo výrazně dražší než 810 a tak celá vozba skončila ... do Meziměstí a zpět se muselo Lv, protože jízdní řád byl postavena z Meziměstí a do Meziměstí ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14258 Registrován: 8-2012 |
zakopaný pes bude možná jinde - podle mezistátní smlouvy (patrně ještě z dob federace / ČSD) nebo ještě doby předfederální týkající se železničních hraničních přechodů ČSSR/MLR zajišťují vozbu na přechodu Lenartovce (ČSD) - Bánréve (MÁV) ČSD, potažmo jejich právní nástupci Jako že podle vás do Bánréve nesmí jezdit nikdo jiný než "právní nástupci ČSD"? Jezdí tam třeba PKPCI, Retrack. Na výměnné stanice se už dávno nehraje, to jste zamrzl před třiceti lety... (Byla by to mj. podle evropského práva diskriminace.) takto je řešeno i prováděcí ustanovení Tak mi to v něm ukažte. (Je tam naopak dokonce popsaný rozsah posunu, jaký může provádět maďarský strojvedoucí bez zkoušek ŽSR v Lenartovcích.) Předvádíte chronický modrogumismus a lepší to už asi nebude...
電車オタク
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16287 Registrován: 3-2007 |
Miroslav_ Zikmund: " Když se dohodlo po změně politických poměrů, že se z Meziměstí bude jezdit do Mieroszowa PKP, tak se to neprojednávalo s Varšavou, ale dohodlo se na úrovni "oblastních direkcí, že tam budou jezdit ČSD M 810. A pak nějaký vědec ve Varšavě objevil, že tam podle mezistátní smlouvy mají jezdit PKP. Takže tam začaly jezdit PKP drahým "rumunem" nebo něčím podobným s jedním vozem, to bylo výrazně dražší než 810 a tak celá vozba skončila ... do Meziměstí a zpět se muselo Lv, protože jízdní řád byl postavena z Meziměstí a do Meziměstí ..." No..když to tady čte nějaký člověk mimo obor, tak si není jistý, jestli pábíte, jestli si jen vymýšlíte (viz předchozí diskuse s T.H. o Lenártovcích), nebo jestli jsou ty železničáři skutečně takoví omezení kreténi Jinak bych poprosil: buď M152.0, nebo 810, M 810 je nesmysl. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 11-2020 |
EMU 425.951-1, Starý Smokovec |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2124 Registrován: 1-2013 |
Jezdí tam třeba PKPCI, Retrack Lenartovce - Bánréve PKPCI: 47818, 47819; Retrack: 47814, 47815; ZSSK Cargo: 45572, 45573 Výměnné stanice: podle Vykonávacího nařízení k předpisu SR 1003 (D) účinné od 1.7.2011 bylo výměnnou stanicí Bánréve. Zda toto Vykonávací nařízení bylo zrušeno, nahrazeno jiným - netuším (spíš se domnívám, že bylo zrušeno). V Místní smlouvě, která je platná od 1.7.2015, není o výměnné stanici sebenepatrnější zmínka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14265 Registrován: 8-2012 |
V Místní smlouvě, která je platná od 1.7.2015, není o výměnné stanici sebenepatrnější zmínka A i kdyby výměnné stanice snad existovaly, tak to bude platné jen pro železničáře, co jsou skutečně takoví omezení kreténi jako ZSSK a ZSCS, ale normální (čili z hlediska M.Z. nenormální) dopravci nic takového neřeší minimálně patnáct let.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2125 Registrován: 1-2013 |
A i kdyby výměnné stanice snad existovaly... dopravci nic takového neřeší minimálně patnáct let. Díval jsem se namátkově do některých českých Staničních řádů pohraničních stanic, pojem "výměnná stanice" se tam nikde nevyskytuje. V Místních ujednáních je psáno, že "Státní hranici mohou překračovat pouze drážní vozidla provozovaná v souladu s legislativami obou zemí". O výměnné stanici ani slovo. Tudíž lze předpokládat, že něco obdobného bude i na Slovensku a že pojem "výměnná stanice" přešel do historie. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8305 Registrován: 12-2011 |
A já bych zrovna tomu, co Ziki píše o přechodu v Meziměstí, věřil. Vždyť PKP jsou doteď strašný beton a v těch devadesátkách to určitě byla ještě větší síla. Poslat SP32 se dvěma Bonanzama místo 810 mohl jen polák, aby byla při té přezaměstnanosti nějaká práce. A ještě když se navážela a odvážela lokomotiva pro rychlík Praha - Wroclaw, tak osobák měl 2xSP32. Jo, ty neuvěřitelné časy se už nikdy nevrátí (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 2-2021 |
V roku 2015 Prevádzkový poriadok železničnej stanice Lenartovce pojem "výmenná stanica" poznal: ... Zmeny vo vlakovej doprave oznamuje výpravca signalistom telefonicky alebo rádiostanicou. Výpravcovi vo výmennej stanici Bánréve HU dorozumievacím systémom ASW PPS alebo telefonicky. Časy pravidelného ohlasovania zmien vo vlakovej doprave sú uvedené v Prílohe č. 28 PP. ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14273 Registrován: 8-2012 |
Věřte si, čemu chcete.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2126 Registrován: 1-2013 |
Vážení pánové, když už jsme v pohraničí, zeptám se na Štúrovo. Mezi Štúrovem a Szobem existovala stanice Kamenica nad Hronom, ta byla zrušena a dnes je tam širá trať. Bývalá staniční budova existuje dodnes? Pokud ano, tak slouží jakým účelům? Podle platného autobusového jízdního řádu dodnes existuje zastávka pojmenovaná Kamenica nad Hronom, žel. st. http://portal.cp.sk/Data/pdf/L404448_210407_88115.pdf |
Nostalgik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 7-2017 |
Ále kde že... Už dávno len stopy max. po jej základoch. Okrem toho je tam akurát fantastický výhľad na Vyšehradskú bránu. Tu drahar bude vedieť určite viac. Ja som tam ešte k tomu taktiež dávno nebol. Holt čas letí jak splašenej... Ale rád by som zase trochu späť. Keď sa tu spomína Bánréve tak by ma zaujímalo prečo nemá stavadlá, ktoré odhadujem, že tam boli parametrov ako v LC 1 a Fi a aj les odchodových mechaník a predpokladám dvojramenných. Fakt divné. Výpravná budova obluda a pred ňou až na ten ostrov niečo ako vlečkové zriaďovacie... Škoda moc pekný skanzen a kulisy pre by tam boli. (Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgik.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 137 Registrován: 12-2020 |
V Bánréve asi nebyl takový provoz jako v Lučenci či Fiľakovu. Je třeba si uvědomit, že tudy vedla hlavní trať v ose sever - jih od Vrútek přes Fiľakovo do Hatvanu, která se využívala pro trazit. Bánréve bylo na vedlejší kusé trati z Miskolce do Rožňavy se spojkou do Fiľakova a odbočkou do Ózdu. Provoz dle jř 1943 obnášel 5 párů os. vlaků mezi Bánréve a Lenártovci, dále tři páry os. vlaků Bánréve - Abovce - Rožňava (Dobšiná) a 6 dvojic osobáků do Ózdu. A za první republiky to bylo ještě slabší - z jř 1921 vyplývá, že mezi Filakovem a Tornaľou jezdily (mimo Bánréve) 4 dvojice os. vlaků a jedna dvojice rychlíků Bratislava - Plešivec. Spojkou mezi Rimavskou Sečí a Bánréve (bez zastavení v Číži a Linkartovcích) pak pouhé dvě dvojice smíšených vlaků, což naznačuje, že nákladní doprava byla minimální. Spojka Bánréve - Abovce (v původní trati Bánréve - Dobšiná) byla v té době zřejmě bez provozu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4098 Registrován: 11-2006 |
Vzhledem k odbočce do Ózdu bych naopak předpokládal velký objem nákladní přepravy. Zřejmě ale s většinovým podílem přepravy do maďarského vnitrozemí. Vždyť v Ózdu a Borsodnádasdu byly největší ocelárny široko daleko.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13817 Registrován: 5-2004 |
nebyl v banreve triangl pro jizdu od ozdu na miskolc mimo to banreve? Prave pro tu nakladni dopravu? |
Nostalgik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 7-2017 |
J.M.: Uznávam ale zase z celého Gemera to ústilo práve len sem. K tomu spoj Miskolc - Fi a na ZV/BB a ostravsko. Ono zas aj keď v takých Lužiankach je St.1 dtto prečo nie. E499001: Tak tak. A keby mi niekto povedal, že to bolo vynáletované tak by som sa moc nedivil. A nie som si síce istý ale LC 2 je "nové" predpokladám preto, že si z toho pôvodného niektorý hošánci spravili terč pre svoj kanónik. Takže v tom Bánréve tipujem ak nie B-17/24 tak ten terč a už sa to neobnovilo skrz čiaru. Len odkiaľ sa to dozvedieť... Rovnako mi vždy chýbala k leopoldovskej 1 adekvátna dvojka. Evidentne to bolo z monarchie ale postavené asi na iný účel pretože to ani neodpovedá typizácii MÁV (všetku predpokladám nepoznám len pôvodne výhybkárske stanovištia a`la Komj.& Šahy a orig. stavadlá Kremnica, Koniarovce 1, GA-ZA a NZ-Št. z toho pribetská 1 je ešte o niečo dlhšia ako všetky ostatné). Alebo, že by ešte po StEG? V tomto objasňovaní vidím ešte moc moc veľké nie medzery ale diery tj. kde čo ako bolo. Dúfam, že niekomu neleziem s mudrlínovaním do kapusty ale toto ma už dosť dlho zaujíma a ono si to nakoniec len niekde hajá v HU archívoch a ešte aj s foto. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 12-2020 |
Nevím jak to bylo v Uhrách, ale u nás byla stavědla budována na některých tratích až kolem let 1905-15, po zestátnění. Do té doby se ve větších stanicích výhybky obsluhovaly od blízkých strážních domků, přičemž strážník fungoval i jako traťovka. V malých stanicích pak často byl instalován systém stavění výhybek od výpravní budovy prostřednictvím pák a drátovodů. Tam se z důvodu malého provozu zase naopak později přecházelo na místní obsluhu výhybek nebo na zjednodušenou dopravu s obsluhou výhybek vlakovou četou. A ještě k Bánréve. Gemerské lokálky Muráň, Slavošovce a Dobšiná tam samozřejmě spádovaly, ale provoz na nich asi nebyl kdovíjak silný. Větší doly byly v Rožňavě, Dobšiné, Nižné Slané, papírny ve Slavošovcích. Příkladně Slavošovská lokálka roku 1914 převezla denně průměrně 250 tun zboží. Ovšem po roce 1919 byl na Gemeru obecně velký útlum baníctva a po další velké krizi se to asi nevylepšilo, spíše naopak. Gemerské tratě jsou vůbec z pohledu historika zvláštní. Koncese byla udělena roku 1870 konsorciu v němž figuroval i Henry Bethel Strousberg. Ten se angažoval už ve stavbě Uherské severovýchodní dráhy na dnešním maďarsko - slovensko - ukrajinsko - rumunském pomezí. Poté co se stal z důvodu machinací nesolventním musela stavbu dokončit jiná firma. Na gemerských tratích tak Strousberg také nebyl schopen dalších investic a tak stavbu nakonec financoval stát. Zajímavé bylo i, že stavba gemerských tratí byla zadána známému pruskému podnikateli Hermanovi Bachsteinovi, byť nenabídl nejnižší cenu (kdopak asi tehdy obdržel všimné?). Tento podnikatel okrádal dělníky i subdodavetele takovou měrou, že na podzim 1873 došlo k několika incidentům. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9435 Registrován: 5-2002 |
nebyl v banreve triangl pro jizdu od ozdu na miskolc mimo to banreve? Prave pro tu nakladni dopravu? Ale to jde třeba dohledat na mapy.cz a je tam i ortofoto |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9436 Registrován: 5-2002 |
Bánréve jsem si projel v roce 1978. Z Egeru tehdy jezdily do Putnoku vlaky s lokomotivou 375 a dvounápravovými vozy. Byl to krásný pohled, když to projíždělo nahoře kolem Egerského hradu. Tehdy v Egeru se stýkala elektrická a parní trakce. Ta motorová chyběla. Vlaky na Putnok ale moc nejezdily, dnes je trať za Szilvasvárád zrušena a my jsme tehdy na mezinárodní skupinový lístek to objeli bez problémů přes Miskolc. Z Miskolce tehdy jezdily do Bánréve lokomotivy 424 (náš vlak 424.311) v soupravách s řidicími vozy. V Bánréve se přestoupilo do M131.1 (M131.1372) ČSD. Pak popojetí do Číže (M286.1024), pak rychlík do Zvolena a dál noční rychlík do Prahy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 2-2021 |
Jaroslav_T: Nostalgik má pravdu. Naozaj a úplne len šíra trať. Pre autobusovú zastávku iný vhodný názov asi nemajú, každý to tam takto pozná. Nostalgik: Tie typické stavadlá tratí Štúrovo - Bratislava, Galanta - Žilina sú z doby, keď sa pred I. svet. vojnou robila rekonštrukcia, resp. modernizácia. V niektorých z nich boli až do koridorizácie pôvodné stavadlové prístroje. V Pribete je St. 1 väčšie preto, lebo sa tam výhľadovo rátalo s väčším stavadlovým prístrojom. Jedna stanica, kde sú stavadlá iného typu, sú Gbelce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2128 Registrován: 1-2013 |
Nostalgik, drahar: Dík! Mne právě nejvíc zarazilo to pojmenování autobusové zastávky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 689 Registrován: 9-2010 |
Ještě bych měl jeden dotaz k hraničním přechodům ŽSR/MÁV. Neví prosím někdo, kdy byl oficiálně přerušen provoz z Turně n. B. do Tornanádasky? Údajně do 90. let se trať ještě částečně používala jako peážní vlečka do lomu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 12-2020 |
Turňa - Tornanádaska je taky zajímavé téma. Provoz přes hranici asi skončil po II. sv.válce, ale TR 6 z roku 1972 uvádí přechod s ručně dopsanou poznámkou jako t.č. uzavretý. Ale vlečkové vlaky tam jezdily ještě dle SJŘ 1990/91 a to tři páry denně s lok. ř. 721. Maximální rychlost byla 30 km/h z Turně do vápenky byl vlak sunut a jízda mu trvala 15 minut s tříminutovou zastávkou v nákladišti Hídvegardó m.r.h. Sem mimochodem byl veden jeden pár předpokládám nákladního vlaku MÁV (číslo 55451/55456) z Tornanádasky v ranních hodinách. V květnu 1994, kdy jsme s taťkou spali týden v bývalé čekárně žst. Turňa n.B a chodili po Slovenském krasu, se na vlečku vápenky již nejezdilo, koleje tam ale dosud byly a z maďarské strany se do Hídvegardó stále zajíždělo. Stav maďarského úseku trati byl vynikající, slovenský úsek byl tehdy už dost špatný...Pamatuju, že nás pasováci nějak nechtěli pustit, ale když jsme vysvětlili, že jdeme za chvíli zpět, tak to nakonec prošlo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9437 Registrován: 5-2002 |
Aha peáž? do té vápenky, která tak nehezky okrašluje krajinu... Já tam projel 84,88 a chvíli i pobyl 92 a 95 (Drienovec, Moldava) a pak často jel kolem i později, naposled 2018. Ale vůbec mě nenapadlo, že to tam vede přes území Maďarska. Ani nechápu proč tam Maďaři do toho úzkého cípku (viz mapka v levém dolním rohu obrázku) zajížďěli, či proč v roce 1920 tam Trianon takto vytýčil hranici. Ale dobře z google maps jsem stáhl obrázek stavu 2012. Trochu mě mate, zda hranice je uprostřed silnice nebo ten plot. Ustřižené koleje nemusí souviset ze státní hranicí, ale stejně... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2131 Registrován: 1-2013 |
Borovička: Trochu mě mate, zda hranice je uprostřed silnice Ano, může být. Úředně se nazývá "společná hraniční cesta", hraniční mezníky jsou umístěny střídavě po stranách silnice ("nepřímé vyznačení státní hranice") a je na nich pouze iniciála toho státu, na jehož území se takovýto hraniční mezník nachází. Obdobný případ najdeme např. i na Ostravsku v Šilheřovicích, kde je to i v zástavbě a domy na jedné straně ulice jsou v České republice a na druhé straně v Polsku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 690 Registrován: 9-2010 |
J.M. Díky za zajímavé poznatky. Zde http://www.vasutallomasok.hu/allomas.php?az=hidv je pár současných fotek a také poznámka, že z maďarské strany do nákladiště Hídvégardó skončila pravidelná doprava od roku 1971, dále už fungovala trať jen jako vlečka. (Příspěvek byl editován uživatelem Mark21.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9438 Registrován: 5-2002 |
Jaroslav_T: Jo je o tom. v roce 73 jsem se naivně jako žák na škole v přírodě (Lysečínská bouda) domníval, že protože byl patník na druhé straně silnice (jelo se autobusem), tak že jsem byl v Polsku. Problém je, kde je fyzická hranice, patníky a pak taky dohoda kdo kam smí to může být jinak. Fyzicky to můžu brát jako turista kam fyzicky smím a pak jako majitel nemovitosti, tam už nesmím, bo mezinárodní dohody a katastr. Pokud existují nějaké dohody na provoz na silnici (ale kdo tam a potřebuje z obou stran vůbec jezdit) tak tam zjevně nějaký režím je. Ta železniční peáž zjevně (fyzicky) skončila, zajímavé by bylo zjistit,jak je to z hledisky mezinárodních dohod. Zjevně musely být, byť dnes jsou neaktuální. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14289 Registrován: 8-2012 |
proč v roce 1920 tam Trianon takto vytýčil hranici "odtud na západo-severozápad až ku kotě 431 okrouhle 3 kilometry jihozápadně od Turně (Torna): čára, která se určí na místě samém a ponechává Československu místa Janok, Tornhorváti a Bodvavendégi, Maďarsku Tornaszentjakab a Hidvegardó;" (Bodvavendégi jsou Hosťovce, Tornahorváti jsou Charváty) Čili není to stanoveno přímo Trianonskou smlouvou, ale dohodou/určením rozhraničovací komise na místě (nejspíš s ohledem na průběh katastrů nebo komunikací).
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9439 Registrován: 5-2002 |
T. H. taky jsem si myslel, že průběh katastrů. Ale zase to tam mělo další důsledky. A proč hranicí, alespoň kousek po Moldavu nebyla Bodva, stejně je to tam maďarské. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 12-2020 |
Tak jak po Trianonu namalovali hranici bylo asi z hlediska té peáže jedno. Pravděpodobně vlečka vznikla později, něco mi říká, že asi v době maďarského záboru v letech 1938-1945, kdy tam vlastně hranice nebyla. To je právě to tajemství. Nevíme, kdy vlečka vznikla, ani kdy se tam přestalo jezdit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2132 Registrován: 1-2013 |
Borovička: co nás kdysi učili, tak ze společné hraniční cesty musím vystoupit na to státní území, ze kterého jsem vstoupil. Jenomže to bylo v době, kdy Schengenský prostor byl absolutně neznámá budoucnost. Hraniční mezníky, které nevyznačují státní hranici přímo (nemusí to být jen společná cesta, ale i případy, kdy státní hranice probíhá středem řeky - třeba Labe v Hřensku, tam jsou na březích) poznám i tak, že sice na vrcholu mezníku je křížek, ale nejsou tam rysky naznačující další směr průběhu hraniční čáry. Nějaká mezinárodní dohoda o peážním provozu určitě být musela. Takovéto smlouvy existují dodnes, např. o peáži přes Fukov. Jen pro doplnění sem dám odkaz, ze kterého se dá zjistit přesný průběh státní hranice ČR: http://statnihranice.cz/ Sorry, že jsem odbočil od Slovenska, ale šlo mi o sdělení, že státní hranice může být i uprostřed silnice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2133 Registrován: 1-2013 |
K Maďarské hranici je uvedeno: „Hranice mezi Republikou Československou a Maďarskem byla stanovena článkem 27 odst. 4 mírové smlouvy Trianonské, podepsané dne 4. června 1920, v níž je popsána směrem od východu na západ …“ Když po otevření tohoto: https://www.mvcr.cz/clanek/statni-hranice.aspx kliknete na odkaz: Mikeš - vývoj státních hranic, tak na str. 30 je uvedeno, že státní hranice s Maďarskem byla stanovena smlouvou Trianonskou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14293 Registrován: 8-2012 |
"Ale o tom zde už dobrou čtvrthodinu hovoříme, Mlho!" (Přitom není potřeba číst Mikeše, když je dostupná přímo ta Trianonská smlouva.)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9440 Registrován: 5-2002 |
Jaroslav_T: Já si také myslím, že hranice je daná uprosřed silnice. A mohu si myslet o stanovení dalších hranic tam okolo své. Prostě tam jsou a ty silnce a železnice to musí respektovat (i lidi). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2134 Registrován: 1-2013 |
TH: Přitom není potřeba číst Mikeše, když je dostupná přímo ta Trianonská smlouva. Dík za odkaz, zrovna o tomhle odkazu jsem nevěděl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 11-2006 |
Btw, existuje seznam peáží v tehdejší ČSSR? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9441 Registrován: 5-2002 |
Jo, ale asi separátně vůči jednotlivým státům. Respektive seznam nebude konkrétní právní ujednání. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8319 Registrován: 12-2011 |
Vezmou se peáže české a slovenské a výsledek jsou peáže ČSSR. Žitava, Porajów, Fukov, Plesná, Glucholazy, Kalonda - Bušince, Balnica(?). Bylo ještě něco dalšího? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12280 Registrován: 4-2003 |
Bylo, úzká v Českých Velenicích, než byla v padesátých letech vystrnaděna po výstavbě přeložky na rakouské území. Dále v Krušných horách Brandov. (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7465 Registrován: 9-2011 |
Trochu mě mate, zda hranice je uprostřed silnice Cesta z Bumbálky na Masarykovu chatu je čas od času taky hraniční, patníky jsou po obou stranách cesty (co si pamatuju, tak snad i vstřícně, ne jednou vpravo jednou vlevo) a je na nich i šipka s údajem, kolik metrů od patníku jde hraniční čára (snad na desetiny metru).
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 12-2020 |
Pokud nepočítám Podkarpatskou Rus tak naše peáže přes cizí území mám v seznamu 8 položek. Opačně tedy přes naše území pak bylo nejméně 10 položek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13825 Registrován: 5-2004 |
Balnica - tam se to co vim mezi valkama prekladalo na polsky uzemi. Nebo az po druhy valce kdy tu trat staveli prakticky znova a mnohde v jiny stope (o dost velkorysejc co do mirnejsich oblouku a tim i narocnejsi zemni stavby. O kus vedle nez dnes to vedlo i mezi smolnikem a wolou michowou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2135 Registrován: 1-2013 |
Petr vlček: Ano, je to tak. Od roku 1918 (vznik Československa) do roku 1938 byla trať o délce něco málo přes 1 km východně od Balnice na československém území. V roce 1938 došlo ke změně průběhu státní hranice (výměna části území s Polskem). Během 2. svět. války, ale i po ní, docházelo k přeložení některých úseků do nové trasy, ale to už trať vedla jen po polském území. Starou mapu bohužel nemám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 273 Registrován: 10-2020 |
Jaroslav_T 2126 : ....existovala stanice Kamenica nad Hronom a kdysi tam býval i Ostrihomský propelér... Bánréve : jsou mapy dobré a pak ty ostatní.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2136 Registrován: 1-2013 |
Aleš Liesk.: patníky jsou po obou stranách cesty (co si pamatuju, tak snad i vstřícně, ne jednou vpravo jednou vlevo) Obě varianty jsou možné, jak vstřícně, tak i střídavě. je na nich i šipka s údajem, kolik metrů od patníku jde hraniční čára Toto lze spatřit např. v Klokočově. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2137 Registrován: 1-2013 |
intelpetr: "Vezmou se peáže české a slovenské a výsledek jsou peáže ČSSR. Žitava, Porajów, Fukov, Plesná, Glucholazy, Kalonda - Bušince, Balnica(?). Bylo ještě něco dalšího?" Podle článku v odkazu existovaly v minulosti peáže u Harrachova, Českého Těšína a Ebersbachu. Nic bližšího se tam ale o nich nepíše. https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/nemecka-peaz-a-zapom enuta-obec-na-sluknovsku/-16033/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 274 Registrován: 10-2020 |
1935 - a četníci hlídali...u nás byla drahota |