Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 09. 4. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 09. 4. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3247 Registrován: 7-2005 |
v Dráze 1/2021 bylo i povídání o hospozínské lokálce takto vydadá leták k zahájení prozatimní osobního dopravy v originále... a když už jsme u těch vývěsek, tak jedna ještě starší ze StEGu... |
Iiii
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3302 Registrován: 5-2002 |
Šotokresby malého Egona Schieleho: https://www.facebook.com/WienMuseum/posts/3947122928665019 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3129 Registrován: 7-2017 |
Iiii: "Šotokresby malého Egona Schieleho" Stošestku a stoosmičku trefil dobře... A ta malá dvojspřežka bude osmaosmdesátka? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23981 Registrován: 5-2002 |
Měl bych dotaz: probíhala v roce 1913 ve Velkých Hamrech stavba či rozšíření nádražního skladiště?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 2-2019 |
Potřeboval bych poradit ohledně válečného označení na lokomotivách, které se u nás zrušilo v roce 1923. Zřejmé je že od toho roku na nově vyrobených lokomotiv se toto označení už nevyskytovalo. Otázka je lokomotiv které ČSD vyrobila nebo získala před tímto rokem, které vojenské označení měli. Bylo z těchto lokomotiv vojenské označení odstraněno a nebo se na nich ponechalo až do přeznačení podle schématu ing Vojtěcha Kryšpína zavedeno v roce 1925? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3254 Registrován: 7-2005 |
ad Hajnej - ve fondu Generální inspekce rakouských železnic Vídeň je pod sg.22572/ad.6 výkres k rozšíření železničního skladiště ve stanici Svarov (Hammer) z roku 1913. Pod uvedenou sg. je více plánové dokumentace ke stanici z let 1898-1913 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3255 Registrován: 7-2005 |
a málem bych zapomněl na fond "SNDVB" (ty uvozovky mají svůj důvod) 71 / XXXVII-14b1 / stanice Velké Hamry - pozemní stavby-plány, rozpočty nákladů, zúčtování, směnné smlouvy, potvrzení / 1876-1914 / kt.54 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23990 Registrován: 5-2002 |
Zdepa: Díky moc! Z rodinné korespondence na mě totiž vypadlo, že tam můj děda dělal nějakou tesařinu.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23991 Registrován: 5-2002 |
Ještě dotaz: ten fond je přístupnej jen prezenčně nebo i nějak digitálně...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1008 Registrován: 10-2007 |
Kromě staničních kronik nevím o jiném fondu (v oblasti historie železnice), který by byl digitalizovaný
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3256 Registrován: 7-2005 |
Jak správně Joe poznamenal, je potřeba si přijet do Prahy sednout do archivu a materiál projít osobně. Fond Generální inspekce v Národním archivu a fond SNDVB o "pár metrů vedle" v archivu oblstním.... Účty bych hladal spíš ve fondu "SNDVB", protože Generální inspekci nezajímalo kolik to stálo či kdo to stavěl, ale schválila jen výkresy |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1965 Registrován: 5-2007 |
Jeden z dílů výborného střihového pořadu české televize - Archiv ČT24 - se jmenuje "Na trati je vlak" : https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288585-archiv-ct24/22 1411058210005 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 790 Registrován: 9-2015 |
Protektorát se tu určitě řešil mockrát, tak se omlouvám za případné opakování. Kamarád mi teď popisoval, jak Vojkovice a Vranovice byly německé, ale kus mezi nimi ne. Tak bych přepodkládal, že za Druhé republiky se po trati asi nejezdilo vůbec (resp. snad z Brna do Rajhradu) a za Protektorátu možná jezdilo, s nějakými podmínkami. Víte o tom víc nebo je možné si o té historii trati něco přečíst? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3167 Registrován: 7-2017 |
Mirek_Zv.: "Protektorát se tu určitě řešil mockrát, tak se omlouvám za případné opakování. Kamarád mi teď popisoval, jak Vojkovice a Vranovice byly německé, ale kus mezi nimi ne. Tak bych přepodkládal, že za Druhé republiky se po trati asi nejezdilo vůbec (resp. snad z Brna do Rajhradu) a za Protektorátu možná jezdilo, s nějakými podmínkami. Víte o tom víc nebo je možné si o té historii trati něco přečíst?" Takových "peáží" bylo po odtržení pohraničí víc (napadá mě Jaroměř - Stará Paka, Jindřichův Hradec - Veselí-Mezimostí, Letovice - Č. Třebová, Olomouc - Č. Třebová - Ústí n. Orlicí - Kyšperk, Hranice na Mor. - Mor. Ostrava), ale doprava na nich se zcela nezastavila ani za II. republiky, snad kromě období několika dnů až týdnů po Mnichovu, než se dohodly podmínky. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26719 Registrován: 5-2002 |
Mirek_Zv.: "Protektorát se tu určitě řešil mockrát, tak se omlouvám za případné opakování. Kamarád mi teď popisoval, jak Vojkovice a Vranovice byly německé, ale kus mezi nimi ne. Tak bych přepodkládal, že za Druhé republiky se po trati asi nejezdilo vůbec (resp. snad z Brna do Rajhradu) a za Protektorátu možná jezdilo, s nějakými podmínkami. Víte o tom víc nebo je možné si o té historii trati něco přečíst?" Pro začátek bádání bych doporučil prostudovat tuto pomůcku z roku 1944. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 4-2020 |
Přátelé, měl bych na Vás takový dotaz. Nevíte někdo v jakém roce byla zdvoukolejněna trať StEG v úseku Přelouč - Kolín? Já jsem našel na wikipedii a v knize Velká Obnova od Ivana Krejčího (obrázek č. 1) rok 1885. Ale zároveň mám schéma Přelouče z roku 1882 (obrázek č. 2), které je z roku 1882 a na němž je vidět směr Kolín už dvoukolejný. Zároveň mi připadá zvláštní, proč by tento úsek společně s úsekem Zámrsk - Kostěnice měly oproti ostatním více jak 10 let zpoždění. Jasně proběhla krize, ale... nemáte někdo bližší informace? A potom ještě jeden skromný dotaz, nevíte, kdy byla položena druhá koleji na trati BEB mezi Chebem a Chomutovem? Díky za pomoc |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 543 Registrován: 7-2017 |
Druhá kolej BEB z Chebu do Chmutova šla takto: Cheb - Tršnice 21.11.1899 Tršnice - Kynšperk 1.5.1892 Kynšperk - Sokolov 1892 Sokolov - Nové Sedlo 30.9.1894 Nové Sedlo - Chodov 1895 Chodov - Karlovy Vary 15.4.1898 Karlovy Vary - Ostrov 31.10.1898 Ostrov - Vojkovice 1898 30.11.1898 Vojkovice - Kadaň 1.12.1899 Kadaň - Chomutov 5.1.1899 nevím proč nemám poznamenaná plná data k dvěma úsekům, ale v případě potřeby je asi někde ještě najdu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 4-2020 |
drake: Takto to bohatě stačí. Krása. Moc děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1288 Registrován: 5-2002 |
ještě se zkusím zeptat tady: Sháním nějaké podklady k provozu jednotek SVT 137 a 175 na Friedenu, Vindoboně a dalších spojích u nás. Díky předem.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 212 Registrován: 6-2005 |
362_166-1: Zajímavé je, že na tom plánku mi přijde, že druhá kolej směr Pardubice (-Kostěnice) je kreslena červeně - tedy jako návrh výstavby, a přitom ve zmíněné knize je uvedeno datum zdvoukolejnění tohoto úseku již 1872. Ve staniční kronice Přelouče popsáno, že roce 1882 místní dráha do Vápeného Podola byla zaústěna v odbočce Valy do druhé traťové koleje (Až do roku 1931). Na mapě III. Vojenského mapování je z Přelouče patrná rozestavěná 2. tk ku Praze a provozní směrem k Pardubicím. Ještě mne napadlo, jestli v plánu to, co vypadá jako 2.tk směr Praha nemůže být třeba jen výtažná kolej v trase zatím nedostavěné tk. (Příspěvek byl editován uživatelem Kejml.)
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 4-2020 |
Kejml: Jojo, je to takové trochu chaotické. I to s tou výtažnou kolejí může být pravda a zatím se mi to jeví, jako nejlepší možnost. V digitalizovaných kronikách jsem taky zkoušel pátrat, ale moc to nepřineslo v tomto ohledu. Každopádně moc děkuji. Ještě když už jsme u těch druhých kolejí, nevíte někdo, kdy se dokončila stavba druhé koleje na pravobřežce mezi Lysou nad Labem a Děčínem? Podle serveru pohled z vlaku to bylo v období 1. světové války (https://pohledzvlaku.cz/?trat=usti-nad-labem-zapad-kolin) ale mě by zajímaly konkrétní roky. Předem moc díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3277 Registrován: 7-2005 |
Lysa-Mělník 1909, Mělník-Štětí 1912, Štětí-Litoměřice 1913, Litoměřice-Střekov tak tady to přerušila válka a dělalo se to postupně za republiky, ofiko celé 2.kolejné od 1934, přesto je v tom dost zmatek, Střekov-Děčín 1907 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 2-2019 |
Nemá někdo výkres budovy výhybny Spořice? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 6-2005 |
krasin456: Budovu přímo bohužel nemám, pouze kolejové schema.. (Příspěvek byl editován uživatelem Kejml.)
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 11-2019 |
krasin456 - Fotek je spousta ale výkres také nemám. https://www.google.cz/search?q=v%C3%BDhybna+spo%C5%99ice&hl=cs&tb m=isch&source=hp&biw=1888&bih=932&ei=RgtrYOiIEaiclwT97Y2IAw&oq=Sp o%C5%99ice&gs_lcp=CgNpbWcQARgBMgIIADIGCAAQBRAeMgQIABAYMgQIABAYMgQ IABAYMgQIABAYMgQIABAYMgQIABAYMgQIABAYOgUIABCxAzoICAAQsQMQgwFQ5Q5Y 9SBglTloAHAAeACAATeIAdQCkgEBN5gBAKABAaoBC2d3cy13aXotaW1n&sclient= img#imgrc=3vg2vilZMZbxiM |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26744 Registrován: 5-2002 |
Zdepa: " Litoměřice-Střekov tak tady to přerušila válka a dělalo se to postupně za republiky, ofiko celé 2.kolejné od 1934, přesto je v tom dost zmatek" A jak to bylo s Litoměřicemi, ty byly taky rozpracovány už tehdy? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 2-2019 |
Kejml: Mám přístup přímo k zab. zař. ze Spořic. Je ve stavu že pomocí něho dá obsluhovat stanice na modelovém kolejišti."krasin456: Budovu přímo bohužel nemám, pouze kolejové schema (Příspěvek byl editován uživatelem Kejml.)" |
Tajemný_em
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4182 Registrován: 5-2002 |
McBain: "A jak to bylo s Litoměřicemi, ty byly taky rozpracovány už tehdy?" Návrhy na přeložení trati v Litoměřicích existovaly určitě už za Masaryka a možná i za Franze Josefa. Zdroj: městský historik, kterého jsem se na to kdysi (cca -25 let) ptal při besedě pro SŠ. Tak snad nekecal, protože o tom věděl dost. Litoměřická přeložka až do konce 2. světové narážela na hojně obydlenou zástavbu, že si ani nacisti netroufli bourat. Až po odsunu Němců se to pod hradbami vylidnilo a mohlo se stavět.
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 214 Registrován: 6-2005 |
McBain: Situace měla i takový zajímavý mezistav, připomínající některá podobná provizorní řešení s napojením druhé koleje do uzlových stanic (Kde byla ale důvodem nikoli existence tunelu, ale nutnost úprav kolejiště a zabzař - jednodužší bylo přidat odbočku se závislým stavědlem - například bylo takto dočasně řešeno napojení od Prahy do Lysé.)
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 11-2008 |
Dobrý den, věděl by někdo, od jaké doby jsou používány SJŘ? Podle čeho se řídili strojvedoucí a především brzdaři v na přelomu 19./20. století? Měli vůbec k dispozici nějakou pomůcku tohoto typu (jízdní řád, rychlosti, brzdící procenta, aj.)? Nemám na mysli, předpisy, ale "provozní dokumentaci" Předem děkuji i za tip, kde se o této problematice dozvědět více. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1036 Registrován: 10-2007 |
Qöp: Z toho, co jsem kdy viděl, mi vyplývá, že: - před 2. sv. v. byly "služební jízdní řády" s podobným, ale stručnějším obsahem, než dnes známé SJŘ příklad obsahu jednoho takového "SJŘ" z roku 1919: - klasické SJŘ byly od roku 1946 Ale určitě mě někdo doplní/opraví. I když... párkrát jsem tady psal dotazy, zda má někdo sbírky SJŘ a všichni mlčeli jak hrob Hodně dalších informací bylo v Dodatcích k návěstním a dopravním předpisům. (Příspěvek byl editován uživatelem Joe.)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3256 Registrován: 7-2017 |
Služební jízdní řády pro lokálky byly před WWI ještě stručnější, na některých stačily 4 strany formátu, který se vlakovému mužstvu vešel do kapsičky od blůzy. Třeba tenhle: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 4-2020 |
Zdepa: Díky moc |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 599 Registrován: 7-2012 |
Takže, SJŘ - sešitový jízdní řád je soubour stránek Tabelárních jízdní řádů. Tedy budeme se zabývat formou Tabelárního jízdního řádu. Ten byl především určen pro strojvedoucího a následně pak pro staničního mistra a vlakvedoucího. A to již od roku 1839. Ano v určité forma vzhledu byl tavelární jízdní řád vypracován již od doby naší první rakouské-moravské parostrojní železnice. Jeho vzhled TJŘ se však postupně vyvíjel, forma, tabulka, údaje,... atd. On by popis TJŘ vydal na samotnou knihu, pan kolega Štěpánek se o tom zmninuje ve své velké knize o formách řízení dopravy. Více se nebudu rozepisovat. Někde v některé digi-knihovně jsem viděl TJŘ od rakouské jižní z roku 1854. Nemůžu si vzpomenout kde. Pro potřebu náhledu na formu a druh TJŘ zde dám z roku 1881 a roku 1892, byť to jsou lokálky, ale forma byla stejná jak u kkStB, tak soukromých drah i lokálek. Kroměřížské lokálky Hodonín-Holič TJŘ vždy odpovídal způsobu a druhu řízení dopravy v dané době (nutná znalost dobových dopravních předpisů), u dané železniční společnosti (či státních drahách) i na dané dráze (železnici nebo lokálce, ale třeba i vlečkovému systému - i na vlečkách jezdily vlaky). K tomu systém "brždění" - tedy nutno znát va daný rok jaká se používala brzda na dané dráze. Také sklonové poměry a tratové poměry. Také zabezpečení stanic, hradla, hlásky, atd...atd... |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4282 Registrován: 4-2009 |
I když... párkrát jsem tady psal dotazy, zda má někdo sbírky SJŘ a všichni mlčeli jak hrob Hodně dalších informací bylo v Dodatcích k návěstním a dopravním předpisům. Mohu jen drze přiznat vlastnictví D 105 Dodatku k Návěstním předpisům a k Dopravním předpisům pro tratě Ostravské dráhy platného od 1.srpna 1962.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1037 Registrován: 10-2007 |
Němec_z_ova: Díky, ten jsem si fotil v Července. Ale toho přiznání si vážím
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 8-2017 |
němec: o jaké SJŘ máte zájem? |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4283 Registrován: 4-2009 |
Joe: Trpím utkvělou představou, že jednou překonám svůj odpor ke skeneru a zmíněný Dodatek převedu do PDF. XMH: Děkuji Vám za dotaz Já osobně (zatím) po ničem nepátrám, citace na začátku mého předchozího příspěvku byla povzdechem kolegy Joe-a.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1038 Registrován: 10-2007 |
Němec_z_ova: Skenování je fajn, ale časově náročné. Já proto většinou fotím, je to rychlejší... ale mínus jsou kroucející se stránky XMH: Díky za dotaz. Já osobně sháním SJŘ z tratí, procházejících Brnem. Hodně jich mám (ne vždy fyzicky, ale aspoň částečně nafocené), ale čím starší rok, tím více seznam řídne... Případně můžu poslat svůj seznam na Váš e-mail.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6058 Registrován: 6-2002 |
ještě 362 166-1 - Přelouč: Mě to ku Praze taky připadá spíš jak výtažná kolej, a to hlavně z jednoho důvodu - provedení kolejové spojky. Až tak do 1. světové války byla maximální snaha omezit jízdy proti hrotu a stanice se pro vjezd dělaly jednosměrné - předjízdné koleje měly jen na "správné straně". Spojky se proto dělaly jen jednostranné a to tak, aby se pojížděly po hrotu. A tahle od Prahy by pak musela být pro levostranný provoz, který snad na StEGu nikdy nebyl.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2932 Registrován: 5-2008 |
No, já nemám leda "dodatek "Košické dráhy " a už ho asi nešeženu . SJŘ mám komplet celý ČSD včetně "Košickej pionierskej železnice"
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1039 Registrován: 10-2007 |
Ahoj Pepo, z košických dodatků mám něco nafocené. Ohledně SJŘ ti napíšu
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 600 Registrován: 7-2012 |
Na začátku byla otázka na SJŘ a pak se z toho staly Dodatky-Doplňky tratí. Tedy, trochu jiné téma. Osobně raději preferuji skenování. V původních dobách, před digitalizací, jsem nejvíce používal kancelářskou "kopírku", přičemž dnes i tyto kopírované tiskoviny skenuji. Ono to pak lépe vypadá. Pro případné "zveřejnění" formou tisku v knize, publikaci, časopisu, to má i určitý estetický vzhled. To "ofocení" beru jen jako formu zachycení dokumentu pro potřebu studia daného dokumentu. Nikoliv jako archivaci daného dokumentu, knihy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1040 Registrován: 10-2007 |
Ano, sken je samozřejmě hezčí. Moje situace je ale většinou následující: někam přijedu (do knihovny, muzea, archivu...), mám omezený čas a před sebou hodně věcí ke studiu. Takže volím rychlejší metodu (i když její výstupy jsou méně hezké). Když se mi naskytne možnost si materiál půjčit domů, pak samozřejmě skenuju.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 278 Registrován: 10-2020 |
skener = A4, tiskové dokumenty do r 1930(+,-) měly formát US Letter, mají za velkou louží na tohle skenery? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3259 Registrován: 7-2017 |
csik: To říkal kdo, že A4? "skener = A4" csik: Proč za velkou louží? Můj už postarší přenosný skener Canon CanoScan Lide 20 i trojkombinace Brother DCP-T500W to umějí taky a určitě nejsou samy... "...formát US Letter, mají za velkou louží na tohle skenery?" (US Letter = 216x279 mm) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1041 Registrován: 10-2007 |
Běžně skenuju po částech, například dlouhé mapy... Jen jde o to si pak pohrát s pospojováním jednotlivých skenů, například včetně toho, že zjistím, že mi kousek chybí a podobně
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 778 Registrován: 1-2004 |
Bw_Ig: Až teď (podle obrázků) mi došlo, že jste určitě z té druhé části Vašeho nicku Pokud byste se chtěl se mnou podělit nějakým způsobem o obsah těch prvních tří naskenovaných položek, byl bych Vám velmi vděčný. (Našel bych si vlaky, který vozil táta.) Možná domluva i po e-mailu. Děkuji za případnou ochotu. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 602 Registrován: 7-2012 |
Ad. Canfranc: Našel bych si vlaky... Ale to jsou skeny Dodatků, tam vlaky, čísla vlaků, vlakové trasy - nenajdete. Dodatky jsou o tratích, tratových zařízení, atd. Vy by jste potřeboval SJŘ, tam jsou vlaky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1042 Registrován: 10-2007 |
Canfranc: Napište jaké vlaky a které roky potřebujete. De facto stačí je najít v běžném KJŘ, ne?
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 4-2020 |
Vámos: To je zajímavé, nikdy jsem o tom neslyšel, ale zní to logicky. Takže to vypadá, že je jak schéma, tak kniha je dobře. Moc děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3280 Registrován: 7-2005 |
V Podnikovém archivu ČSD v Olomouci, dnes Červenka, se nacházel i sešitový JŘ pro severní tratě StEGu z 12/1863 (doufám že ještě tam je, minimálně je naskenovaný), který se tam dostal po rozpuštění "nespisové sbírky" někdejšího archivu ministerstva železnic, když se v roce 1960-61 zrušil Ústřední dopravní archiv při Ministerstvu dopravy. Proto taky například kus sbírky jízdenek visel v Libni, kus byl v Plzni, kus je dnes v MDC (původně z Košic). A podobná zvěrstva daná trháním a reorganizacema.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 279 Registrován: 10-2020 |
dědek_hank 3259 - tak oprava, US Legal tam mělo být. proto taky byl ten dotaz, na sken těch dlouhejch papírů. Jak píše Joe - skenovat 2x ....a kde vzít ten čas? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1043 Registrován: 10-2007 |
Zdepa: Na reorganizace dobře doplatil i "můj" revír (Brno a okolí). Přestože Červenka je chápána jako archiv bývalé Střední dráhy (= celá Morava), z Brna a okolí tam toho moc není. Nejspíš proto, že bylo jeden čas (i když jen cca 10 let) pod Bratislavskou dráhou. Aspoň mě to donutilo zajet si párkrát do sbírek MDC (dnes Železničné múzeum) csik: Přesně tak, kde vzít ten čas. Hlavně poté, co člověk nahlédne do archivů a paradigma "k mému tématu nic není" se rychle přehoupne do "sakra, toho je tolik"
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 9-2020 |
Zdravím vespolek! Nevěděl by někdo z místních znalců, kde přesně se nacházela zastávka Nymburk-Zálabí uváděná v jízdním řádu léta páně 1918? Nejspíš někde na levém břehu, ale zajímalo by mě přesnější určení. Předem díky! |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26749 Registrován: 5-2002 |
Joe: "Hlavně poté, co člověk nahlédne do archivů a paradigma "k mému tématu nic není" se rychle přehoupne do "sakra, toho je tolik"" Nebo naopak nastane situace "k mému tématu tu sice nic není, ale je tu milion jiných zajímavých věcí, o kterých jsem neměl ani tušení". To je pak teprve peklo . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1045 Registrován: 10-2007 |
McBain: "ale je tu milion jiných zajímavých věcí" Ano, i to je možné. Každopádně řešení jsou vždy dvě: buď zúžit záběr, nebo navýšit časovou dotaci
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3281 Registrován: 7-2005 |
ad Joe - a to kdyby Moravský zemský archiv nechal zpracovat písemnosti někdejšího ředitelství státních drah v Brně (1918-1949), které podnikový archiv ČSD v Olomouci měl deponované na někdeším brněnském OŘ.... to by bylo zajímavé... zhruba se ví, co tam je (modří už vědí ), ale pro státní archiv to je nezpracovaný fond bez pomůcek... takže šmitec. Podobně je na tom někdejší ředitelství státních drah v Plzni, které převzal Státní oblastní archiv Plzeň a je deponováno v Nepomuku. Když jsem v polovině 90.let jezdil do podnikového archivu Škodovky (poté co archiv obchodního ředitelství se stáhnul z Prahy (Škodův palác) do Plzně) a měl čas zaskočit i do archivu ČSD, tak jsem něco málo z písemností viděl díky kartotékám. Ale správce fondu ve státním archivu mi konstatoval, že převzali jen kartony a pomůcky (kartotéky) jsou jen k fotosbírce a sbírce předpisů. A vize zpracování je v nedohlednu. Ale plzeňáci mají štěstí, že tentýž státní archiv aspoň od SŽDC převzal část výkresové sbírky pro tratě řsd Plzeň. Ta je sepsaná, tak aspoň něco. I když tam pro některé tratě chybí materiály staršího data (přelom století a starší). A to se tady máme ještě dobře. Když jsem s loni v únoru seznamoval v Bratislavě, s tím, co zbylo ze spisů po ředitelství státních drah v Bratislavě a Košicích, tak mi bylo smutno.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 1-2004 |
Bw_Ig: Omlouvám se, přečetl jsem špatně text předchozích příspěvků a mylně se domníval, že tyhle dodatky obsahují vlaky... Joe: Tak v běžném KJŘ samozřejmě ano, ale rád bych ty vlaky viděl tak, jak je viděl táta před sebou Díky za nabídku, možná se časem ozvu emailem, abych tu nespamoval. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3282 Registrován: 7-2005 |
ad Mychal - a co zkusit na internetu prolistovat staniční kroniku nymburského nádraží ... http://www.badatelna.eu/fond/2284/zaznam/1042493 |