Diskuse » Železnice » Slovensko » Archiv diskuse Slovensko do 13. 4. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Slovensko do 13. 4. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 2-2021 |
csik: Ostrihomský propelér tam síce býval, ale "Esztergomi csavargőzös" je Kováčov. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2138 Registrován: 1-2013 |
drahar, csik: Ostrihomský propelér V článku o Mostě Marie Valérie jsem četl, že po zničení mostu "přes řeku opět začala převážet místní kompa". Že propeler je loď s lodním šroubem (vrtulí) bych věděl. Ale co je kompa za loď? Jaký je rozdíl mezi "kompa" a "propeler"? Nebo "kompa" a "propeler" je jedno a totéž? Pokud je kompa něco jiného než propeler, tak ty přívozy přes Dunaj byly dva - každý s jiným typem lodi? Jasno v tom vůbec nemám, proto se dovoluji zeptat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5154 Registrován: 4-2003 |
Kompa je slovenský výraz pro přívoz.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2139 Registrován: 1-2013 |
Doktor: Dík! Takže od této chvíle už je mi to jasné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 275 Registrován: 10-2020 |
drahar - áno, ten Propelér bývala zastávka, o kus ďalej, 1652m od Kevešd na Hrone smer Szob (Kováčov je až pozdejší názov) Jaroslav_T - po zničení mostu - prvním nebo druhém ? kompa - aj maďarský název... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7468 Registrován: 9-2011 |
aj maďarský název Ono je hodně výrazů v horno- i dolnouherštině shodných nebo hodně podobných. A kupodivu i transfer z horno- do dolno- je taky značný.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2140 Registrován: 1-2013 |
csik: po zničení mostu - prvním nebo druhém ? Tady v tom odkazu na článek se píše o kompě, ale jen o jednom zničení (1944): https://www.radynacestu.cz/magazin/most-marie-valerie/ O zničení jednoho oblouku (1919) je zmínka zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Most_M%C3%A1rie_Val%C3%A9rie |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 276 Registrován: 10-2020 |
Tak vidíš, že vyletěl 2x, jestli chybí 1 pole nebo všechna, furt je nesjízdný...kdysi jsem ho fotil od katedrály... ale zaujal mne ten text: "železobetonový", to je asi větší úlet než ten JoZef v českém textu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 409 Registrován: 11-2006 |
A nyní k peážím na Slovensku; nezabýval se někdo hlouběji touto problematikou? Zajímavé by bylo jejich vývoj - do r. 1938, 1945, 1960, atd.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 873 Registrován: 7-2017 |
Kastelan: zajímají-li Vás peáže na Slovensku v období 1938-45 (kvůli ztrátě jižního Slovenska ve prospěch Maďarska které přeťalo řadu tratí), pak se podívejte sem: https://www.vlaky.net/trate/ - klidněte na konkrétní trať - klikněte na DOKUMENTY - klikněte na JŘ z roku 1941 který tam je |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 410 Registrován: 11-2006 |
Díky velmi zajímavé! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 277 Registrován: 10-2020 |
Kastelan 409 - Štúrovo nemohlo v 11.1938 pripadnúť Maďarsku, jelikož tehdy ještě neexistovalo. Vzniklo až o 10 let později, ještě GVD 48/49 tam znal pouze Parkáň.... Ona ta hranice v roce 1919 vypadala chvíli takhle....jak v tom přísloví: "každej chvilku tahá pilku..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 2-2021 |
Štúrovo mohlo v 11.1938 pripadnúť Maďarsku rovnako dobre, ako ho mohli potom v roku 1945 oslobodiť sovietske vojská. Napr. tu: https://sk.wikipedia.org/wiki/Štúrovo. "V rokoch 1944 a 1945 nastávajú ťažké boje, ktoré sa končia 25. marca oslobodením Štúrova sovietskymi vojskami." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2141 Registrován: 1-2013 |
Do této chvíle jsem nevěděl, že v roce 1919 byl jeden oblouk mostu Marie Valérie zničen nedisciplinovaností československé mostní stráže. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%BArovo |
Nostalgik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 50 Registrován: 7-2017 |
Ty brďoune Miskolc v ČSR to sú mi veci ?! A sakra |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9443 Registrován: 5-2002 |
Nostalgik: Když náhodou s partou legionářů dobudete (a ještě ve skutečnosti ne) kótu 322 tak začnete vyznačovat v mapách něco co nemá realitu, tak fajn. Ty další československé mapy jsu jinde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10041 Registrován: 5-2007 |
Nostalgik: Szlovák Tanácsköztársaság (a obdobie pred a po nej) bola holt veľmi špecifická doba. Inak viď Borovička, dávajte si pozor, csik (asi nomen omen) rád vytrháva z kontextu a občas dezinformuje. |
Nostalgik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 7-2017 |
Áno papier znesie klasicky všetko možné aj nemožné... Pre mňa taktiež dosť nepredstaviteľné i keď je to z pohľadu už niečo cez storočie. Asi šlo pánom "maliarom" hlavne o tie železiarne. No predstava fakt... |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 545 Registrován: 7-2017 |
V předválečné ČSR byla taky peáž PKP u řeky Poprad, mezi slovenskými obcemi Medzibrodie a Kače, necelých 200 m. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8324 Registrován: 12-2011 |
Neznamená náhodou čik maďarsky ? Celkem vypovídající přezdívka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 258 Registrován: 7-2017 |
no neviem ale tá mapa bola v určitom čase pravdivá...čs vojská naozaj obsadili Miskolc, neboli ešte definitivne určené hranice a demarkačné linie sa menili podla pohybu vojsk. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9445 Registrován: 5-2002 |
no neviem ale tá mapa bola v určitom čase pravdivá... - nevím zda vydávat mapy s aktuálním denním postupem vojsk. Ale myslím, že jsem v Národní knihovně Praze viděl i nějaké úřední jízdní řády s tabulkami tratí na tomto území. Pochopitelně převážně s poznámkou doprava toho času zastavena, či něco podobného. Byly tam samozřejmě i tratě okolo Bielsko-Biala v Polsku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 150 Registrován: 12-2020 |
Stanice Bánréve byla také od července do 15. prosince 1919 obsazena a řízena zaměstanci ČSD. |
januch1
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 190 Registrován: 9-2011 |
Včera byla slavnostně nahrazena vadná srdcovka v Děvínské Nové Vsi, přes kterou se rok jezdilo desítkou. Náhradní srdcovka nejprve ležela měsíc vedle té vadné (asi výstavka či aklimatizace...) a včera nastal ten dlouho vytoužený okamžik. Takže jedna pomalá jízda odstraněna, zanechala po sobě za tu dobu jen asi 15000 vlaků u kterých rozjezdy stály asi tolik co dalších 1000 nových srdcovek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7472 Registrován: 9-2011 |
Januch: tak sláva. Ten měsíc bych viděl na aklimatizaci a aby holka viděla, co jí čeká :-) Jen ten váš výpočet nějak nedávám - rozjezd 15 000 vlaků stojí jako 1000 srdcovek, tj. 1 srdcovka = 15 vlaků. Vlak má energii řekněme 50 kWh v průměru, 15 vlaků = 750 kWh, krát nějaké 2 Kč/kWh = 1500 Kč. Se mi to zdá docela levné . Uberte tak na 50 nových srdcovek a můžeme si plácnout
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2947 Registrován: 12-2007 |
Uberte tak na 50 nových srdcovek A kde je cena práce? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 151 Registrován: 12-2020 |
Pan Kubáček předkládá novou koncepci veřejné dopravy (ke stažení na vlaky.net). Vybírám zajímavosti z pohledu tratí: Zastavení dopravy: Čata - Šahy - Hont. Nemce, Stakčín - Snina (zvažováno ponechání), Lipany - Plaveč - St. Lubovňa, Nemšová - Vl. Průsmyk, Bánovce n. B. - Tr. Turná (zvažováno ponechání), Uľany- Zl. Moravce, Kraľovany - Trstená, Kokava - Utekáč, Bánovce - V. Kapušany. Na úsecích Hr. Dúbrava - B. Štiavnica a Hr. Dúbrava - H.Štubňa se navrhuje zastavení pravidelné dopravy a zavedení dopravy turistické, totéž Tatr. Lomnica - St. Potok a Tisovec - Brezno. Na trati Brezno - Nálepkovo jen posílená dálková doprava, ovšem ve formě prodloužení os. vlaků z B. Bystrice do Brezna a z Nálepkova do Margecan. Na úsecích Čadca - st.hranice, Leopoldov - Nové Mesto n.V., Lipt. Hrádok - Svit a Śurany - Zvolen zastavení reginální dopravy kompenzované posílením dálkové s vyšším počtem zastavení. Obnovení vlakové dopravy se předpokládá zde: Plešivec - Rožňava - Dobšiná, Lednické Rovné - Trenčín, Nitr. Pravno - Prievidza. Doporučuje se zvážit obnovu dopravy na tratích: Zbehy - Radošiná, Sp. Nová Ves - Levoča, Skalica - Sudoměřice, Komárno - Komárom a odb. Sp. Belá - Sp. Belá mesto. Z dálkové dopravy by bylo zajímavé toto: Čierna - Čop int. 2 hod., Košice - Miskolc totéž. Naopak se navrhuje neobjednávat noční vlak Praha - Žilina - Košice, prý stačí soukromníci... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8331 Registrován: 12-2011 |
Zastavíme vesměs fungující trať Krallovany - Trstená, abysme mohli zašotoušit do Dobšiné nebo Lednicke Rovne. Dokonce Radošina (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 389 Registrován: 6-2016 |
J.M.: Tak to je šílený plán. Většinu Slovenska sice znám jen prstem po mapě, ale domnívám se, že na Slovensku už není kde zastavit os. dopravu (možná tak Čata-Šahy se dá obětovat), naopak řada lokálek volá po obnovení pravidelného provozu (např. Levoča). Nejlepší je, že se navrhuje zrušení vlaků do Plavče a Vlárského Průsmyku, kam jezdí 1 pár v pátek a neděli, jehož zrušením se nic neušetří. Stakčín a Zlaté Moravce ponechám bez komentáře. "Pan Kubáček předkládá novou koncepci veřejné dopravy (ke stažení na vlaky.net). Vybírám zajímavosti z pohledu tratí" J.M.: Tam to ničemu neuškodí, už dnes je provoz na nich mizerný. Chtělo by to přidat v sezóně večerní pár Brezno-Tisovec nebo víkendový Sp Zvolen-Košice (ráno tam, večer zpět). Letos mám v plánu projet lokálku Plešivec-Muráň a podniknout výšlap na Muráňskou planinu a vypadá to, že budu muset jet vlakem v 6 ráno z Brezna, abych stihl v 15 h dojít ze Zbojské do Muráně (loni v létě odtud odjížděl vlak v 15:15). Jinak to zkombinovat nejde (když nepočítám Červenou Skalu, kam je v sezóně lepší spojení). "Na úsecích Hr. Dúbrava - B. Štiavnica a Hr. Dúbrava - H.Štubňa se navrhuje zastavení pravidelné dopravy a zavedení dopravy turistické, totéž Tatr. Lomnica - St. Potok a Tisovec - Brezno." J.M.: Za mě má smysl Levoča, Sudoměřice a Komárno. Lednické Rovne a Nitrianske Pravno se hodí jako špičková posila. Dobšiná s otazníkem, zbylé dvě nemají smysl. "Obnovení vlakové dopravy se předpokládá zde" intelpetr: Zašotoušit v Dobšiné se dalo už loni, sám jsem toho využil. Ta Dobšiná mě překvapuje, lokálka je sice trasovaná celkem dobře (celá vede poměrně zalidněným údolím), ale problematické je blbě položené nádraží v Dobšiné – daleko od centra města. Autobus je v této relaci asi lepší, může také pokračovat dál na sever (Poprad, SNV). Jinak souhlas."Zastavíme vesměs fungující trať Krallovany - Trstená, abysme mohli zašotoušit do Dobšiné nebo Lednicke Rovne." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2922 Registrován: 8-2008 |
140.067 Stankovany 26.7.2006
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 152 Registrován: 12-2020 |
Tak on ten návrh alespoň na první pohled (podrobně jsem ho nestudoval) vypadá docela rozumně. Navrhuje posílit všechny vedlejší provozované tratě v taktu 1-2 hod. Hlavní tratě s vysokou poptávkou na 30 - 60 min. takt a výsledkem má být navýšení počtu vlakových kilometrů a objednávka vlaků i autobusů společně bez souběhů, přičemž posílena má být i autobusová doprava a hlavně navázána na vlaky. Jen tedy nevím proč má být zrušena trať do Zl. Moravců, když všechny obce obsluhuje velmi dobře, ale on tam zároveň píše, že jde o návrh, který je možno měnit a dopracovávat. Za mě jednoznačně dobrý návrh, ale chce to vypilovat, například přestupy v Handlové taky nejsou to pravé ořechové a spojení B. Bystrica - Brezno - Margecany ve formě os do Brezna dále Zr do Nálepkova a opět os do Margecan by asi bylo dost pomalé, ale při rozumné zastavovací politice a častém taktu by to možná bylo lepší než dnes...Dobšiná je za mě rozumná, zvláště v případě navázání na R v Rožňavě a navázných busů do Popradu. Lednické Rovné býval dost propadák už před likvidací OD, ale obce obsluhuje poměrně dobře, takže při bus naváznostech v L. Rovne a současném zrušení aut. dopravy do Trenčína bych v tom též problém neviděl. Naopak jako chybu bych viděl neobnovení do Levoče, přerušení mezi Tr. Turnou a Bánovci, Stakčín - ale tam to záleží na návazné bus dopravě směr N. Sedlica, totéž je Utekáč tam to záleží na jízdních dobách a obězích. Proč Kralovany - Trstená (v návrhu je s ní počítáno - ale v textu je navrhováno zrušení) nevím, ale zřejmě malá rychlost bez výhledu na zvýšení. Za nerozumné považuji i neobjednání nočního vlaku Praha - Žilina - Košice. Soukromníci mění svoje jízdní řády jako dubnové počasí a klidně vlaky bez výstrahy ruší, to snad za ty léta už ví každý, takže spoléhat na ně s dlouhodobou obsluhou nějaké linky bez dotací je značně naivní. Každopádně je jasné, že Slovenská veřejná doprava nějaký řez potřebuje a tohle vypadá docela rozumně. |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2013 Registrován: 4-2014 |
I na hlavních tratích jsou tam pěkné úlety. V návrzích oběhů je třeba roztržení přímého ramena Žilina-Čadca-Skalité a prodloužení už tak dlouhého prostoje v Čadci na nejakých 15 minut (při půlhodinovém intervalu do Žiliny). Zpočátku jsem si myslel, že je to kvůli rozdílné poptávce, ale on na obě části navrhuje dlouhého pantera.
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2948 Registrován: 12-2007 |
Mne sa do toho nechce, ale bolo by zaujímavé to provnať s Cieľovým GVD 2020 - či u pána Kubáčka došlo k ideovému posunu. A podotázka - do akej miery zohľadňuje skutočný stav infraštruktúry? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 818 Registrován: 9-2015 |
>> J.M. - není to datováno 1.4.? >> Borovička - ta mapa byla třeba (?) spíš nástroj politiky, aby tatíček zrádce Monarchie mohl ve Francii ukazovat, kde vlastně ten chystaný umělý státní útvar leží. No a chtěl čím víc, tím líp. Ale to je možná nesmyslná spekulace, od boku, neporovnával jsem nijak datum té mapy s jednáním ve Francii ani s rudými republikami (ty už tou dobou tady, na rozdíl od Reichu, byly možná u konce s dechem?). Opravte mě, nebo upřesněte. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 819 Registrován: 9-2015 |
A na kterém odkazu prosím ta mapa je? Nemůžu to nějak v diskuzi najít. Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4111 Registrován: 11-2006 |
intelpetr, J.M.: Obnovení provozu na trati 124 L.Rovne-Nemšová -Trenčín by bylo jen logickým zakončením snahy místních samospráv. Už oddávna (platí to i dnes) směřují přepravní proudy do Nemšové, Teplé a Trenčína nebo přímo do skláren na Rovniach. Roztrhání tohoto území na 3 okresy (PU,IL a TN), které si dopravně hrají na vlastním písečku, vůbec nevyhovuje každodenním lidským potřebám. Ať jsou to úřady, zaměstnání, nemocnice nebo školy. Dnes prakticky neexistuje přímé spojení Lednických Rovní nebo Pruského s Trenčínem. Zkuste se dostat třeba ze Sedmerovce, Bohuníc, Krivoklátu nebo Horoviec do práce v Dubnici nebo Trenčíně na šestou pomocí VHD. A samozřejmě i nějakým duchaplným způsobem zpět domů. Jde to jen velmi obtížně a proto lidé přešli na individuální dopr.prostředky. Byť třeba jen v části trasy. Trať přes Vlárský průsmyk je problematická. Přepravní proud je sice v úseku Bylnice-Horné Srnie velmi slabý, neznamená to ovšem, že neexistuje. Dokazují to denně auta s českými EČ před nádražím v Trenčianské Teplé. Hranice prostě tohle území úplně nerozdělila a stále se najdou zájemci o přepravu ze SR do ČR i naopak.Ovšem dostat je zpět do vlaku by chtělo vůli a podporu z obou stran hranice.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 154 Registrován: 12-2020 |
Traťovák: Mne sa do toho nechce, ale bolo by zaujímavé to provnať s Cieľovým GVD 2020 - či u pána Kubáčka došlo k ideovému posunu. Já myslím, že moc ne - viz právě trať Ulany - Zlaté Moravce, kterou stále navrhuje zrušit. Přitom ta je při navázání na rychlíky s jedním přestupem do Bratislavy podle mého názoru velmi dobře funkční. Ale zjevně je ten návrh pro železnici asi příznivější, než to bylo před lety. Jenže asi je to stejně nereálné, hlavní je politiky přesvědčit o nutnosti investic a zvýšení vlakokilometrů. Ten návrh je ovšem na některých tratích podvázán právě těmi investicemi. Když se tam 30 let nekoplo, tak teď při investicích budou dlouhé výluky, a to zavedení nějakých velkých novot moc nenahrává. Napadá mě jediná možnost, a to realizovat to komplexně po částech, něco jako plná integrace do PIDu. Největší šanci na investice měli teď při COVIDu, a to už asi prošvihli. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1067 Registrován: 7-2017 |
J.M, dovolím si nesúhlasiť s nočnými vlakmi Praha Košice. Regiojet od zavedenia nočného vlaku odchádza pravidelne okolo 21:20 z Košíc a z Prahy okolo 21:50, max su posuny o pár minút hore dole. To Slovakia resp Bohemia mali zmien omnoho viac a viaceré boli úplne nezmyselné pre väčšinu klientely, či uz to bolo hodinové čakanie v Pardubiciach kvôli neskoršiemu príchodu do Prahy alebo zmena druhého vlaku z pravidelného len na sezónny. Aj vďaka tarifnej politike RJ už dokázal pritiahnuť väčšinu pravidelných cestujúcich. S CD väčšinou cestujú ľudia s prestupom alebo starší, ktorí su zvyknutí na jedného dopravcu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8333 Registrován: 12-2011 |
A taky režisti. 99% cestujících pojede Regiojetem, protože je to rozhodně nejlepší spojení Prahy a Košic, pokud teda není vyprodáno. I ten Leoš nevozil davy. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5088 Registrován: 9-2007 |
Já bych nejspíše ani zdaleka nedokázal vymyslet tak komplexní dopravní systém, proto mi nepřisluší jej komentovat (a ani nejsem znalý místních poměrů), ale ke dvěma úvahám se přesto vyjádřím, protože s nimi praktické zkušenosti mám: Na úsecích Čadca - st.hranice, Leopoldov - Nové Mesto n.V., Lipt. Hrádok - Svit a Śurany - Zvolen zastavení reginální dopravy kompenzované posílením dálkové s vyšším počtem zastavení. Tohle je naprosto šílená a likvidační úvaha. Jakmile začne dálková doprava nahrazovat regionální a nebude existovat alternativa (jako v případě R16 a R17 v Česku, kde bylo zastavování navíc podmíněno vznikem linek Ex6 a Ex7), stane se takový "courák" pro řadu lidí neatraktivní, protože pokud je dostatečná poptávka mezi městy Banská Bystrica, Zvolen, Šurany, Galanta a Bratislava, bude pro tyto cestující zdhlouhavé a nepříjemné si jízdu o xyz minut prodloužit kvůli zastávkám. Autem člověk jede logicky tou nejpřímější nebo nejrychlejší cestou, dálková doprava plní ten účel, že se ty zmíněné větší přepravní vztahy snaží analogicky propojovat, není rok 1880 aby bylo normální jet nějakou ohromnou vzdálenost osobákem, co zastaví u každé vrby. Čierna - Čop int. 2 hod., Košice - Miskolc totéž. Ta první úvaha je naprosto mimo, jediný smysl mají REXy Košice - Mukačevo, jednak proto, že mohou plnit funkci rychlého spojení Košic s regionem (SNM, Pribeník/Kráľovský Chlmec, ČnT), ale že ukončení v Čopu je k ničemu, pokud existuje trať do výrazně významnějšího Mukačeva. Takový vlak by v Čopu a Batěvu měl zastavovat samozřejmě také, stejně tak by zavedení této linky mělo být podmíněno opravou tratě na Ukrajině do takového stavu, aby byla použitelná a v Mukačevu končit ideálně na nádraží. Ta druhá není žádná novinka, takhle se jezdí už dnes – nevím, zda je za tím koronavirus, ale údajně nedošlo k dohodě mezi SK a HU a proto (i dnes!!!!) jezdí co 2h vlaky IC z Budapešti přes Miskolc do Hidasnémeti, kde končí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 369 Registrován: 2-2012 |
intelpetr: Jo, Regio má nesporné výhody, ale když se jede jenom někam po trase (Poprad, Spišská Nová Ves), tak je tam prostě moc brzo. I cenově to v létě vycházelo dost podobně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9453 Registrován: 5-2002 |
No mě letos končí in-karta včetně IN25 a další už si nepořídím. Okolo Prahy je tarif PID a to pak mohu jet s kterýmkoliv dopravcem. Loni už se do pár směrů jet s ČD nedalo (jel jsem do Číčenic, jezdíval na Boleslav). A Košice, to byl problém už před 3 lety, kdy mi to 10 dnů předem nabídlo na In-kartu stejně drahý lístek, jako známá co si do toho samého vlaku při výletu z Ukrajiny koupila těsně před odjezdem na nádraží v Košicích. No ano, měl jsem to zkusit koupit na 2x a někde v Ostravě či Těšíně měnit sedačky :-( Preferovat jízdy s ČD bude čím dál těžší i pro tu starší generaci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5156 Registrován: 4-2003 |
Konec loňského července na Honte - z místa, kde sviňa kvičí (s výjimkou jedné Krupiny): 812.006-9 812.013-5 812.033-3
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 803 Registrován: 2-2016 |
drahar : skutečnost, že autor příspěvku ve WIKI napsal, že Štúrovo bylo v roce 1945 osvobozeno Rudou armádou není důkazem, že název Štúrovo v té době existoval. Prostě autor příspěvku neví, že v roce 1938/1945 název Štúrovo neexistoval a nemá potuchy o tom, kdy došlo ke změně názvu a nedal si práci to zjistit .... WWW města Štúrovo uvádí : "V roku 1724 bola obec povýšená na mestečko s jarmočným právom. Kráľ Karol IV. udelil mestu trhové právo, pričom najvýznamnejší bol trh Šimona a Júdu. Jeho história trvá dodnes. Po vzniku Československa v roku 1918 sa Parkan z vnútroštátneho mesta Uhorska mení na pohraničné mesto Československa. Konečná zmena názvu Parkan na Štúrovo sa udiala v roku 1948." |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 804 Registrován: 2-2016 |
januch1 : vadná srdcovka v Děvínské Nové Vsi Jaká Děvínská Nová Ves ... úřední (tarifní) název v cizím jazyce se nepočešťuje, ale "opisuje". Devínska Nová Ves - ve slovenštině nemohou za sebou následovat dvě dlouhé slabiky. Správně vyskloňováno "vadná srdcovka v Devínskej Novej Vsi" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4075 Registrován: 4-2006 |
Miroslav_ Zikmund: Nikoli, v české textu správně vyskloňováno takto: "vadná srdcovka v Devínske Nové Vsi". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 280 Registrován: 10-2020 |
Blahoslaveni chudí duchem...se nám tu zas předvedli. Hrubou neznalost historie své vlasti zde nahrazují hloupými fantaziemi. Opět potvrdili, že studium bývá náročné, dokonce tolik, že ti slabší z toho někdy i zblbnou. Ale takoví už tu bývali kdysi taky, proto Vlasta Burian tak často říkával: „račte pochopit při vašem vzdělání...“. Pak se člověk nediví tomu, že s podobnými „odborníky“ jsme v Covidu nejhorší na světě.... Asdf 10041 – koukám, že z toho máš v hlavě pěknej guláš...ten Seznam stanic ČSD, kde byl nejen Miškolc, ale celé jeho široké okolí, to taky pražskému Min. želez. dodal Vörös Hadsereg ? Jen tak bokem, ze známosti, a nebo vyhrál výběrové řízení? Možná bys měl vrátit diplom a vyfasovat koště, abys mohl zametat dvůr......třeba to zvládneš líp, než tu históriu... Nostalgik – aj pre teba to košte v ruke bude lepšie ako tá história... Borovička 9445 – no to už je hodně velkej úlet, plést si mapu státu s mapou denního postupu vojsk....asi vůbec nemá šajn, o čem píše...ale hlavně že píše... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10051 Registrován: 5-2007 |
csik: Veď to máte na tej prvej fotke. To, že nejaký zoznam existoval jaksi nič neznamená. Ukrajinské železnice napr. teraz majú v zozname staníc takto Sevastopol, a tiež čo nič neznamená*. Vravím, nomen omen. *toto vyjadrenie neznamená, že schvaľujem okupáciu Krymu RF |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14336 Registrován: 8-2012 |
Csiku, pořád tu zkoušíte machrovat se svými jistě zajímavými archiváliemi, které bohužel vykládáte po svém, aby to vyhovovalo vašemu obrazu světa? Vaše mapa Československého státu (někdy z roku 1919) je prostě jen dokument doby - nikdy žádné československé orgány atd. v Miškovci ustanoveny nebyly, je to jednoduše jen představa o maximálním rozsahu československých územních požadavků na pařížské mírové konferenci (zakončené Trianonskou smlouvou až v roce 1920). Že se úředníci někde v Praze na tohle připravovali a už si malovali tyhle mapy a dělali "číselníky stanic" pro nová území? To už tak úředníci mívají, že žijí v jiné realitě a plánují pohádky. (Ostatně stejně tak jsou na té mapě, ze které fabulujete své fejky, vyznačeny jako československé i Ratibořsko, Kladsko a celá severní strana Krkonoš.) A přihodit k tomu situační schéma vojenských pozic z úplně jiného konce Slovenska a v úplně jiném čase (zřejmě z bitvy u Zborova 1917) má pro vaši hrubou manipulaci s historií jaký význam? (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 281 Registrován: 10-2020 |
T_._H_. - doporučuji doplnit znalosti z historie, zatím "za 5".... |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 11-2019 |
csik: A jeeee... Tvoje malůvky jsou zpátky. Tak si ukázal, že i ve vysokém věku zvládáš základy MS Paint, ale školení z historie ti moc nejde |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14338 Registrován: 8-2012 |
Takže z Miškovce "a celého širokého okolí" už je taktický ústup do bezprostřední blízkosti trianonské hranice k Šomošce? V tom případě jsem rád, že od hrubého manipulátora s archiváliemi mám za pět - je to moc poučný příběh o tom, že nějakému z kontextu vytrženému dokumentu a jeho řádně zavádějícímu výkladu není co věřit, i když je rádoby autentický...
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10054 Registrován: 5-2007 |
csik: Dívam sa, že do guláša pribudla ďalšia ingrediencia (Trianon) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 259 Registrován: 7-2017 |
k tomu historickému okienku, neviem čo sa Vám tak nezdalo ....Pri jednaniach o hraniciach s Madarskom boli stanovené rôzne línie a jedna Clemenceauovej línie (minister zahr vecí Francuzska) počítala s Matrou (pohorie) a Miskovcom v Československu.Ak by to územie patrilo do ČSR bolo by to daleko prirodzenejšie ako Žitný ostrov, v okolí Miskoveca bolo vela slovenských dedín o čom svedčí aj slovenský názov tohto mesta používaný aj v tej dobe Miškovec , rovnako tak pri Budapešti Vác mal názov Vacov a okolie Piliša bolo slovenské ( v tej dobe).Čs legionári sa samozrejme snažili zabezpečiť celistvosť žel. tratí v jednom štáte mali zaujem o trať Šahy - Balašské Darmoty - Lučenec, to že to tak neostalo a na Parížskej mierovej konferencii sa prijala dnešná hranica vtedy myslím Pichionova línia je o inom ale nič to nemení na fakte že pol roka bol Miskolc v Československu ( aj ked nie oficialne lebo mierová dohoda nebola ešte podpísaná)a žel. úradníci v Prahe celkom oprávnene a nie svojvolne to považovali za územie ČSR nie je nič neobvyklé na tú dobu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2936 Registrován: 5-2008 |
Zámčan: na Dunaju trvala armáda
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 282 Registrován: 10-2020 |
T_._H_ se zas předvedl jako pravý „Vševěd“ – i když ví o věci totální prdlajs, musí si zarejt, aby si uklidnil dušičku. Co blábolů pak vytvořil k jednoduchému popisku mapy.....on totiž nedokáže pochopit psaný text a tak si vytváří jakousi svoji vlastní verzi a tu potom dlouze komentuje. Viz ten jeho blábol: archiváliemi, které bohužel vykládáte po svém, aby to vyhovovalo vašemu obrazu světa? Vaše mapa co tam je u té mapy za špatný výklad? Možná. že on už kdysi dělal tu „babišovu“ maturitu z mateřského jazyka? Pak by ty jeho problémy s češtinou byly pochopitelné, ale třeba v Bohnicích nebo Kosmonosích či Havlbrodě by mu uměli pomoci... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 283 Registrován: 10-2020 |
intelpetr 8324: Neznamená náhodou čik maďarsky? a ty jsi z té menší, nebo z té velké?.... že to tam tak dobře znáš...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10060 Registrován: 5-2007 |
csik: Prečo teda nemáte v prezývke ten dĺžeň, K-R diakritiku v prezývkach zvláda? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14350 Registrován: 8-2012 |
"Ona ta hranice v roce 1919 vypadala chvíli takhle..." Hranice v roce 1919 takhle rozhodně nevypadala. Nevím jestli jste si všiml, ale v listopadu 1918 kapitulovalo ve "Velké" válce Rakousko-Uhersko a celé to malování čar na mapách je následkem jeho rozpadu. S českými zeměmi a jejich hranicemi nebyl až takový problém jako s hranicemi Slovenska, které se rozhodlo pro odtržení od Uher, jejichž bylo dlouho nedílnou součástí (neexistovala žádná "slovenská koruna" a něco jako "české země" v rámci Rakouska). Čára na csikem prezentované mapě nikdy nebyla zakotvena v žádné smlouvě, je to prostě jen návrh rozsahu československých požadavků pro jednání mírové konference v Paříži. Reálně se ale československá vojska nedostala dál než na demarkační linii stanovenou vítěznými mocnostmi 27.12.1918 a tvořenou řekami Dunaj, Ipeľ (od Parkáně po Lučenec) a dále prakticky přímo do Užhorodu - tzv. Pichonovu linii. Maďaři naopak navrhovali zachovat "pro sebe" třeba i Pozsony, Nitru, Zvolen, Košice nebo Michalovce (a určitě malovali podobné mapy). Než se ale něco takového vůbec stihlo projednat, vypukla v Maďarsku bolševická revoluce, která vyvolala vojenskou intervenci na straně Dohody, během níž 2. května 1919 vstoupily čs. jednotky pod velením Piccioneho do Miškovce, aby z něj o týden později opět vystoupily, aby nebyly odříznuty maďarským útokem vytvářejícím klín od Hatvanu na východ. Armáda maďarských sovětů v rámci obnovy "Uherska" přešla do protiútoku a dorazila až do Košic, Bardejova, Nových Zámkov, Levic. Československé vojsko mělo najednou plné ruce práce dobýt zpět aspoň to území, které bylo prozatímně určené onou demarkační čárou (Pichonovou linií). Teprve porážka u Zvolena a další neúspěchy (zejména nespojení se s Rudou armádou na Ukrajině, kterému zabránily rumunské jednotky, a protiútok do vnitrozemí) znamenaly nakonec v červenci 1919 zhroucení komunistického hnutí v Maďarsku a konsolidaci území nově definovaného "Slovenska" (odchylně od Pichonovy linie v neprospěch Maďarska zejména v místech tratí Lučenec-Plešivec-Dobšiná a Košice-Michaľany-Mukačevo). Takto vytvořená hranice byla potvrzena 12. června 1919 na mírové konferenci v Paříži jako konečná verze (a v této podobě zanesena do Trianonské smlouvy), čímž definitivně skončily československé ambice na hranici u Miškovce. Detailní rozhraničovací práce pak probíhaly až do roku 1926. Očividně to ale někomu nebrání po sto letech vyprávět pohádky o Miškovci jako nějakou blíže nespecifikovanou "chvíli" československém území... (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3269 Registrován: 7-2017 |
Nechtěl bych, aby to v dotazech zapadlo bez odpovědi, tak se zeptám ještě i tady: Od kdy se na Slovensku používá návěst 120b? |