Diskuse » Železnice » Tratě na Vysočině » Archiv diskuse Tratě na Vysočině do 24. 4. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tratě na Vysočině do 24. 4. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11524 Registrován: 6-2004 |
https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1412180.jpg&httpr ef=28/126856 tolik Zv - to bývalo tedy něco! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 396 Registrován: 1-2010 |
M250.0: Ten podchod v Batelově dává smysl jen v tom případě, že bude vyústěn do té ulice naproti staniční budově, aby se na nádraží nemuselo oklikou nebo nelegálně přes koleje. Jinak jsou to naprosto vyhozené peníze! Zastávka Horní Cerekev město určitě smysl dává a DOZ Spělov taky. V Kostelci by to chtělo něco udělat s peróny a II. nástupištěm, ale je otázka, jestli to má smysl, když už tam R nestaví. |
Mirek_2037
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 910 Registrován: 5-2012 |
Šotíči. T478.1215 Moravské Budějovice 2. dubna 2016. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6537 Registrován: 6-2005 |
Jednou za rok nakouknu a tady už se řeší město :-) Tak zrovna rekonstrukce budovy Ji- městské n. by byla dostačující a s hl.n. i vhodně se doplňující historické budovy. Aktuálně to je šílené místo, ale stačí rekonstrukce, demolice není třeba. Krajské nádraží, pokud vím, je to brodské. Že je Jihlava krajské město neznamená, že musí mít vše krajského významu (což ona i krajská knihovna není v Jihlavě, že...), holt Vysočina je takový paskvil. Dopravním spojením, velikostí, významem je Jihlava hl.n. i město zapadákov. Stačí vytížení železnice (za což si můžou dráhy samy) a četnost spojení. Krajské město a poslední vlak do "světa" jede někdy v 5? A poslední vlak ze 100km vzdáleného velkoměsta jede v 7 a s jakou j.d.? Dokud to bude tak jak je, tak Jihlava je lépe obsloužená autobusy, což je sice smutné, ale realita. Jen jízdní doba vlaku a busu mezi Jihlavou a Prahou a výše jízdného... Upozorňuji, nikdy jsem neupřednostňoval žluťáky, ty jen pokud jeli v časově vyhovující poloze, jinak Tredos, Psota... A na dálnici za 10 let ježdění jen 2x zkejsnutí v koloně a zpoždění nad 20 minut. Vlak mnohdy, ehm.... Celý terminál by měl význam ne jako nádraží, ale jako průjezdná zastávka. Hlavák kde je, autobusák, kde je a zde teda umožnit přestup. Bus přijede vysype pár lidí a odjezd na autobusák, který má nejlepší polohu. A obráceně začne tam a u Ji-města jen přizastaví. Není nutné tu dělat výchozí zastávku. Což mimochodem minimálně původní projekt počítal s busy 12m. Ale Tredos, Žlutý, atd. používají i vozy 15m... A pak to chce samozřejmě udělat silnici k Feroně, aby bus mohl pokračovat na Humpolec, atd. Intelpetr: Kdy že se má stavět oblouk z Brna do Ji-město? Já jen, že bývalý kolega v jeho "cestě" v roce 80 stavěl garáž ve stavební uzávěře... A dokud nebude na Brno trolej, tak úvrať na hl.n. má velkou výhodu v rychlosti přepřahu. A i "město" je relativně daleko od špitálu, neb není poblíž MHD. Co ale podělali je, že ve Starých Horách nezastavují vlaky ze Slavonic. Tak krásně to tam vycházelo na přestup na trolejbus, pár minut a člověk byl u špitálu... Důvody, že by to nevycházelo, jsou nesmyslné. V jiných úsecích má vlak volnou j.d. a její úpravou by chybějící asi 2 minuty byly nalezeny. Ale to by se muselo chtít hledat a mluvit s dopravcem, ne jen nařizovat. R 961: obrat celkem minimální, svého času jsem vlakem jezdil směr ČB i Brno. Na ČB z města, bylo to 10 minut pěšky domů Lidí tak 10-30, jak kdy, ale možná jsem jezdil v "blbý" čas. Na Brno to bylo a je vytížené po Třebíč. Junák kolikrát byl ještě kolem r. 2005 tak natřískaný, že se v chodbičce stálo, ale za Třebíčí se už dalo i sedět v poloprázdném kupé. Ale na Brno vždy z hl.n. 1. ne vždy jsem jel vlakem, co jezdil i z města a 2. bylo časově výhodnější jet trolejbusem, než čekat na přepřah. A přestup mezi bus a vlak zde? Tak to bude 0. Mám představu kolik lidí využilo linku 6 a i velmi okrajově okolnosti vzniku a provozu, dokonce mně ji tehdejší vedoucí na vlastní žádost jednou napsal (samozřejmě s velkým busem, na malý nemám "oprávnění" a pak už nikdy více, jedou to bohatě stačilo), abych si prohlédl situaci z blízka. Kdyby tehdy na radnici mysleli hlavou a ne , tak ji směřovali kolem AN k nemocnici a to by už lidi i využili (Staré Hory tehdy ještě neměly trolejbus) a ne na náměstí, ze kterého už jedna linka k nějakému nádraží jela. Časová poloha spojů byla úplně na h...., snad schválně, aby tím nikdo nedej bože nejel, jiné vysvětlení k tomu nemám (tento systém se ale již v praxi v Pl (ne)osvědčil, když chtěli zavírat jakousi úzkorozchodku, tak dokonce po nájezdech šotoušů byl změněn j.ř. aby se tím nikdo nemohl svézt tam i zpět a vrátit se i domů, prostě překazit za každou cenu a ukázat, že vlaky jsou prázdné) 99% lidí totiž při výběru na které nádraží dala logicky z náměstí přednost lince "A". Kolegyně v bývalém zaměstnání pěkně nadávala, že se nemá jak kloudně dostat, stačilo aby 6 jela o 5 minut později a z ranního vlaku by ji využilo dokonce asi 15 lidí, kteří by stíhali U Tesly návazné spoje do zaměstnání... Proboha a proč nestavět dráty? Z Brna se už staví směr Střelice a nikdo neuvažuje o baterkách ve vlaku na vytíženém směru. Baterky jsou ekologický a ekonomický nesmysl a ne všechny trolejbusy je mají a není dobré, byť je to provozně méně výhodné, aby byly baterkami všechny vozy vybaveny, jsou naštěstí města, která si rizika s tím spojená uvědomují a nakupují rozumně ty i ty. Ta trať je v centru města, tady se vždy jednoznačně vyplatí postavit trolej, když nic, tak bude objízdná trať. Baterky zdechnou a pak co? EU už nezaplatí jejich výměnu. Jsou města, kde mají sloupy i 90 let a některé mají i průstřely z válečného osvobozování a stále nesou trolej a jejich antikorozní ochrana byla, no, pořádně žádná. Současné sloupy mají výbornou antikorozní ochranu a to je investice na desítky let. Zároveň ponesou VO. Tohle je zrovna účelná investice v rámci jinak neúčelné stavby, kdy nám zaplatí něco, co tu bude velmi dlouho. Když nic, tak alespoň ta lampa tam zůstane. Navíc se bavíme o výstavbě v místě, kde je nic a tak celá výstavba trolejbusové trati bude "minimální" oproti stavu, kdy by se na existující komunikaci řešily přeložky sítí, atd. Stejně se tam bude bagrovat bůhvíkam do hloubky, tak ty patky pro stožáry jsou už sranda. Navíc to umožní přesunout celou MHD z Havlíčkovy ulice jen o ulici vedle s průjezdem kolem nádraží, kdo vystoupí, ten vystoupí/nastoupí, ale těm, co budou projíždět to cestování nijak dramaticky nezmění a i DP nebude mít nějaký výrazný nárůst km navíc. Bavit se o trolejizaci např. linky 8, tak řeknu samozřejmě blbost a zde mají baterky význam, ale i současná idea, že Pávov bude na barterky je blbost (samozřejmě to celé ale vychází z limitů, které dala EU a jiná cesta v současnosti není). Předpokládaná investice do baterek v současných 7 vozech za délku životnosti karoserie (cca 15 let) se vůči výstavbě troleje dostává na hrubou 0, když by se ta trať stavěla "sociálním" způsobem. Druhá generace vozidel už ale bude nákladově přesahovat výstavbu troleje, ale ta trolej ještě může sloužit a sloupy vůbec nezmiňuji, ty nejsou ani v polovině reálné životnosti. Pokud se nic při výstavbě neodflákne, tak je následná údržba troleje minimální po několik desítek let a narozdíl od elektrobusů, které mají mnohdy rozdílné nabíjecí konektory, tak trolejbus má nabíjecí "konektor" už přes 100 let stejný. Ve výsledku ano, celá přestavba je nesmysl, stačila rekonstrukce budovy a nástupišť, postavit zmíněné silnice, aby ICOM a DP mohl nádraží prostým průjezdem obsloužit aniž by se výrazně narušilo cestování projíždějících cestujících a bylo by to dostačující.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2127 Registrován: 8-2017 |
Bus přijede vysype pár lidí a odjezd na autobusák, který má nejlepší polohu. A obráceně začne tam a u Ji-města jen přizastaví. Takhle to může fungovat u busů na Polnou, ale u většiny ostatních směrů by to znamenalo, že začne na autobusáku, dojede k městskému nádraží, tam se otočí a pojede zase zpátky kolem toho autobusáku. Není pak lepší mít odstav u nádraží, aby se ušetřily jalové kilometry? A dokud nebude na Brno trolej, tak úvrať na hl.n. má velkou výhodu v rychlosti přepřahu. Není daleko doba, kdy tohle nebude potřeba řešit. Pokud se teda bude chtít, českou cestou tam můžeme ještě 20 let přepřahat brejlovce za eso. (Pak se rozpadne to eso.) Co ale podělali je, že ve Starých Horách nezastavují vlaky ze Slavonic. Tak krásně to tam vycházelo na přestup na trolejbus, pár minut a člověk byl u špitálu... Souhlas. I kvůli přilehlým průmyslovým areálům. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6538 Registrován: 6-2005 |
M 250: Naopak, jediný směr, kde toto bude takto "blbě" fungovat je směr Brtnice a Brno. Ale současná poloha AN je v Jihlavě optimální. Sám jsem na něj chodil 7 minut, MHD neměla význam, byla by to zastávka a ten okruh obyvatel, který to měl v pěší docházce byl obrovský. Ze současného AN je to pěšky k vysoké škole, 3 základkám, 4 středním školám prakticky po rovině, nebo do mírného kopce, od m. nádraží to bude do kopce a ještě dál. Prostě m. nádraží je utopené a psychologicky více odstrčené, jak hlavní, hlavně v území nikoho. Jenže odstav je možný buď na současném AN, nebo mimo (viz ZDAR, Arriva, kteří často jezdí právě k městskému nádraží, tzn. jalové kilometry jsou už dnes ve stejné délce). Na přesunutém AN není odstav řešen, přesněji je řešen a ukazuje se, jak je ICOM podmáznutý na kraji, protože jediný odstav je v jejich garážích (resp. co jsem před lety viděl projekt). Je vidět, že kraj nepřipouští možnost jiného dopravce a s ICOM na věčné časy. Což si asi v JČ mysleli také, než to vyhrál někdo jiný, že... A kam by pak nový dopravce měl odstavovat své vozy? Můj názor na baterie je pořád stejný. Je to neekologické (výrobou baterií počínaje a likvidací konče, to je opravdu ve výsledku více ekologické pálit naftu) a hlavně neekonomické. Tato jednotka má význam možná na Telč, nebo spíš od Telče dál, Polná, Velké Meziříčí, atd. ale ne na trati, která je "hlavní" a navíc objízdná pro 250, když by byl nějaký problém. I do toho Znojma to už má význam natáhnout. Ale Znojmo-Břeclav, záleží na vytížení nákladní dopravou, ale asi i zde by se tato jednotka uplatnila. Je úplně jedno, jak velké to vozidlo je, baterka je prostě nevýhodná ve všech ohledech. Jo, až na baterku velikosti dnešních 12V 180Ah ujede bus 100km a vydrží min. 15 let bez ztráty kapacity, tak budu mlčet. Ale do té doby pořád platí, že baterka je takový pomocníček, že trolejbus popojede 2, 3km vedle, kam jede 5 spojů za den. Nebo ten vlak, že sjede z elektrifikované trati a popojede 40km od hlavní trati aby nebyl nutný přestup. Ale ne využívat pohon z baterií na hlavních směrech, nedej bože navíc i vytížených.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8309 Registrován: 12-2011 |
Ono se taky může stát, že dřív bude stát VRTka z Prahy do Brna než elektrizace Zastávka - Jihlava Pak by vlak vůbec neúvraťoval, ale jel by směrem na HB, kde by na novou VRTku u Dobronína najel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6542 Registrován: 6-2005 |
Intelpetr: jedovatá poznámka, ale aby to nebyla pravda... . Ač jak se staví stát k celé VRTce, taky aby nás D a A nepředběhlo a neobjeli spodem, když nevíme coby a v OBI to nehnajdeme, že...
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2129 Registrován: 8-2017 |
9 tr: Naopak, jediný směr, kde toto bude takto "blbě" fungovat je směr Brtnice a Brno. I na Rančířov a Hosov. a navíc objízdná pro 250, když by byl nějaký problém. Objízdná pro co? Pro nákladku velký sklon a krátké koleje a v osobce stejně musíte zavést NAD kvůli obsluze sídel podél 250. intelpetr: Třebíč bude pořád potřeba nějak řešit a je blbý ukončovat vlaky odtud na hlavním, takže ta spojka by byla fajn tak jako tak. Ale pokud tím chcete říct, že je zbytečné to vázat na dráty, pak plně souhlasím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8317 Registrován: 12-2011 |
Ne, tím jsem chtěl říct, že dálková doprava v budoucnu bude jezdit do Brna po VRT, takže výstavba spojky by pak ekonomicky nedávala jen pro regionální dopravu smysl (je levnější nechat Pantera úvraťovat než pro něho stavět nový most). Ale samozřejmě uznávám, že je to všechno jen písnička budoucnosti. Případná spojka se musí realizovat zároveň s elektrizací, aby tam byla zahrnuta s regionálkou i dálková doprava na Brno a díky tomu aby přínosy vs. náklady vyšly kladně. Ono to bude drahé jak , ten most nad roklí nebude levný. Výkup domů nebo té garáže známého je oproti tomu pár drobných. No a pak se proti nové trati budou bouřit místní domorodci, vznikne nějaký spolek hlupáků Voda z Jihlavy a stejně se nic nepostaví... (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6544 Registrován: 6-2005 |
M250: Tak Rančířov je přes Jihlavu stejný směr jako Brtnice. Na Hosov ne, protože má vzniknout silnice kolem PSJ, čímž ta zajížďka nebude tak velká nebo holt budou jalové kilometry, ta nádraží jsou od sebe cca 500m. V Brně denně přejíždí služebně autobusy vzdálenosti v kilometrech a někdy i trolejbusy. Tady ten kousek se nezblázní, základ je nerušit současný autobusák, protože přestupujících Bus <-> vlak bude minimum, ale ti, co jdou z AN pěšky je hodně a tímto se jim cesta jen ztíží... Takže lépe zaplatit pár set metrů navíc, než nasírat lidi. Mne přesun AN s..e, protože se tím zhorší dostupnost všeho, ač nová poloha by byla pro mne z určitého, významného pohledu lepší. Ale stále si stojím za tím, že současná poloha je optimální. Pokud se něco stane, třeba vykolejí vlak u tunelu, tak co? Nechám všechno stát, když Jihlava to může vzít? Nejedná se o pravidlo, ale stav nouze. Když jsem byl na SŠ tak spolužáci někde v Čechách naháněli odklon EC s ceckatou v čele... A myslím, že i Hungaria se přes Jihlavu párkrát svezla, v době, když ještě jezdila přes Brod. Od zavolání do příjezdu prvního busu NAD trvá půl hodiny a někdy i déle. Takže nechám hodinu lidi čekat, když mám jinou, volnou trať? Velký sklon, tak se dá příprež/postrk, opět řeším situaci, kdy bude nutný odklon, ne pravidlo. A krátké koleje, tak holt ten náklad bude mít všude přednost a pojede v tahu. intelpetr: mám pocit, že když to stavěl, tak už tehdy byla podmínka, že stavbu odstraní/přijde o ni bez náhrady při výstavbě spojky. Takže to budou doslova drobné na obsílku V některých ohledech to dělali komusti dobře. Je to ve veřejném zájmu, tak to prostě postavíme. Ještě chápu postup EIA, aby se posoudilo jestli se opravdu nepřijde o nějakou přírodně cennou lokalitu, ale ne, že tam žije chráněný slepýš a tak to zastaví stavbu.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 8-2019 |
Jsem rád, že jsme diskuzi pěkně nakopli. Myslím, že je shoda v tom, že stěhovat autobusák jinam než je, je výrazné zhoršení pro většinu cestujících, kteří VDV ještě zbyli. Nerozumím tomu, proč z důvodu provozu VDV a MHD budovat komunikaci kolem Ferony, která vede územím nikoho. Pro přestup z vlaku na MHD byl vybudován velkorysý terminál na Dolech. Souhlas s autobusem 1 x za hodinu z městského nádraží přes autobusák na Masarykovo náměstí. Elektrizace 240 a úvrať z ní na městské nádraží je v investičním výhledu SŽ v kapitole příprava a zabezpečení staveb jako akce s názvem Studie proveditelnosti tratí Zastávka u Brna – Třebíč/Křižanov – Jihlava/Znojmo (alokované prostředky na 2021 1 000 Kč) - takže v nedohlednu. Tato studie spolehlivě zablokuje veškerý rozvoj na této trati na dlouhé roky. Dál budeme vlakovou dopravy na úsecích s naplněním kapacity v denní době někde okolo 80 % řídit elektromechanickým SZZ a telefonem. Ještě, že o kousek vedle, kde jede 20 vlaků za 24 hodin máme JOP a TZZ na úrovni AH a na další lokálce to dokonce vyšperkujeme novostavbou 2 stanic. Co se týká trolejbusů na baterie (chápu, to že patří spíše do MHD), ale to zkusím vysvětlit i tady. Tvrzení, že pevná trakční zařízení se vybudují jen jednou a pak nic nestojí je zavedený mýtus. Je třeba počítat vše, co je k trolejím potřeba (pracovníky na vrchním vedení, vozidla na údržbu, samotnou údržbu sítě, revize všech zařízení, opravy, ošetřování trolejí proti námraze, uhlíky....). Navíc ceny nově budovaných tratí raketově rostou a ceny parciálních trolejbusů dramaticky klesají. Další věcí je možnost uložení rekuperované energie z brždění do baterií při jízdě mimo troleje. Omluva za out vsuvku. |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2338 Registrován: 11-2009 |
9_tr: třeba se nějakého EC přes Třebíč teď dočkáme, když trať z Brna do Třebové bude neprůjezdná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2130 Registrován: 8-2017 |
9 tr: Jak si to teda představujete pro směry Brtnice a spol.? Autobus začne na autobusáku, pojede k nádraží, potom pojede kolem autobusáku znovu a a) tam nezastaví, čímž se prodlouží jízdní doba cestujícím z AN b) tam zastaví, čímž ta první zastávka se stává zbytečnou a mohla by být nahrazena odstavem u nádraží. Nevidím nic špatného na tom, aby odstavy u nádraží vznikly a linky od jihu mohly končit tam, samozřejmě se zastávkou u současného autobusáku. Linky od severu ať klidně končí dál na současném AN. Takže nechám hodinu lidi čekat, když mám jinou, volnou trať? Jo, protože to bude rychlejší než shánět dieselovou lokomotivu. Pokud uvažujete elektrizovanou trať 240, tak sice odpadne čekání na lokomotivu, ale buď se pojede přískokem vpřed, protože se bude křižovat skoro v každé stanici, nebo půjde odklonu všechno z cesty, ale z jízdního řádu na té trati bude až do večera trhací kalendář. Krom toho s výjimkou expresů (které se na 250 dlouho neohřejí) odklonem nevyřešíte dopravu do mezilehlých stanic, která v daném úseku bude tvořit nezanedbatelný podíl z celkového počtu cestujících. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6546 Registrován: 6-2005 |
M250: stojí na AN, s lidma/bez nich dojede k ČD a odtud může přes AN s lidma. Já celou dobu navíc upozorňuji, že s jiným odstavem, než je areál ICOMu se nepočítá, jestli nastala změna v projektu, rád se s ní seznámím. Prostě nikdo si nepřipouští, že by mohl jezdit jiný dopravce, který zde kýžené zázemí nemá a bude třeba ten bus někde odstavit a na městě se s tím nepočítalo, vyjma garáží ICOM a ten buď jiného dopravce k sobě nepustí, nebo za cenu, že to bude nesmysl. Ale Ji-město moc plochu nemá, kde by se dalo odstavovat. Současný AN na to vybaven je. Proto říkám, že ta trať se má zadrátovat. A když nastane mimořádnost, tak se obvykle z j.ř. dělá trhací kalendář. A ano, ti ostatní na trase se musí nějak vyřešit. Pokud se jedná o vlak končící v Brně, tak má význam NAD v problémovém úseku a soupravy otáčet a posílat zpět, stejně R poblíž Brodu křižují. Pokud by se jednalo o pokračující vlak, tak takové EC asi moc jinde stavět nebude a není to problém. Pokud ano, tak to je max Žďár a holt lidi budou muset popojet R do Brna a přestoupit. Ano, že nejsou zálohy je v současnosti problém, ale Jihlava a Brod by nějaké volné kapacity mít mohli. R 961: Neříkám hnát MHD kolem Ferony, ale jen bus VDV, který stejně v úseku AN-Na Dolech má zastávku až u té Ferony, a trochu by se mu zkrátila j.d., protože se vyhne semaforům. Problém se zablokováním území už byl v socialistických seriálech, viz Muž na Radnici- dálniční/železniční přípojka (sami ani nevěděli, která to bude) Další věc byla příprava na 2 koleje v úseku Jihlava-H.B., což dodnes není. Kdyby se v Zastávce pod matkou spolužačky nepropadla podlaha i s ovládacím "pultem", tak tam mají dodnes a nechci kecat, tam byla elektrodynamika? Stačilo před 15 lety srovnání. Jihlava hl.n. elektromechanika a vlečka Kronospanu reléovka... Nepsal jsem, že nic nestojí, ale že s minimálními náklady (bez dovětku oproti současnému stavu). Nebudme teď polemizovat nad rozsahem, co se u nádraží postaví a co případně stačilo, teď všeobecně. 1. Ty pracovníky DP stejně má. 2. Ta auta na údržbu stejně má. 3. Rozšíření sítě o tento kousek neudělá nárůst pracovníků dle normového vzorce, to udělá až trať, která má několik km a i tak to v případě Jihlavy bude max 1,5 člověka, spíše 1. A pak záleží, jestli se člověk vykáže, nebo se nechá stávající stav. 4. Rekuperovat v centru do baterií moc nejde, jsou plné, to mají význam spíše superkapacitory, které by se záhy využily na rozjezd vozu. nebo by muselo být nastavení baterií, aby se cca 5% využívalo v režimu rozjezd/brzda. Jihlavská síť má na 80% napájení jednu měnírnu a rekuperace tak v Jihlavě funguje dokonale ve většině sítě mezi vozy. 5. Uhlíky ten trolejbus stejně ojede a dané prodloužení ho opotřebuje o kolik? 0,01% Ano, zimní patlání mírně navýší náklad, ale to tak je jediná položka. Kvalitně udělaná trolej nepotřebuje významných zásahů. Zprasená každou chvíli- viz oblouky před hl.n., které už byly, vidno dle spojek, několikrát měněny. Pokud ale sběrač jede jak má, není opotřebení tak markantní, jen je třeba na začátku investovat do lepšího provedení. Ceny rostou u všeho a raketový růst nákladů na výstavbu není. Srovnával jsem ceny komponentů v letech 73, 90 a dnes vůči tehdejším výplatám. (cca 800, 2500, 20000). Dnes si z výplaty koupím více komponentů, než tehdy a kvalitnějších. Něco je dražší, něco levnější, ale stavba v celku vychází +-15% stejně.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 444 Registrován: 8-2010 |
Dnes vl.24824 na trati Znojmo-Okříšky vypraven naposledy . Od zítra jezdíme na návěstidlo. Doufám, že další změnou nezmizíme i my
herkules2016l
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 9-2018 |
Ona ta přestavba stanice Jihlava-město byla původně plánována jako budoucí zastávka VRT Praha - Benešov - Brno, viz např. zde: https://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/vysokorychlostni-trat-p raha-brno/ ale varianta Ben. je již opuštěna, ale zda bylo toto v projektu nějak změněno těžko říci. Protože pokud podle aktuálních plánů pojede hypotetický ICE po VRT Praha - Světlá.n.S. - Třebíč/Znojmo/ , tak do Ji-město ani zajíždět nebude. Tak stejně Jihlava Hbf bude pořád tak nějak hlavní |
Schmitz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 9-2017 |
Návrh spojky směr Okříšky v rámci SP VRT Praha - Brno - Břeclav: https://ulozto.cz/tamhle/ovTK10ufY7b1/name/Nahrano-31-3-2021-v-10 -15-03?view=gallery |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8320 Registrován: 12-2011 |
Vlaky můžou z VRT do Jihlavy sjet a poté zase najet zpět. Tak se to dělá ve Francii. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1279 Registrován: 4-2009 |
9 tr: ,,Kdyby se v Zastávce pod matkou spolužačky nepropadla podlaha i s ovládacím "pultem", tak tam mají dodnes a nechci kecat, tam byla elektrodynamika? " : Jenže kecáte, jednak v Zastávce nikdy nebyla elektrodynamika ale klasická elektromechanika a za druhé zmíněná událost se stala až po přestavbě SZZ. Ta sebou (kromě úspor 4+4 signalisté v Zastávce a 4 výpravčí + 4 výhybkáři na zastáveckém zhlaví v Tetčicích) nesla i ,,opravu podlahy" v dopravní kanceláři stylem vytrhání staré dřevěné podlahy a vylití nové betonové vrstvy s dlažbou. Jenže toto v místě kde je budova podsklepená a zpevnění klenby v mizerném stavu navíc zatížené vrstvou betonu nikoho buď nenapadlo, nebo napadlo, ale v rámci úspor k ní nedošlo. Posledním hřebíčkem bylo budování přestupního terminálu, kdy se před nádražní budovou pohyboval velký stavební stroj zhutňující novou vozovku současných autobusových zastávek. Zatížení a blízké vibrace stropní klenba nevydržela. Ovládání SZZ pak probíhalo z desky nouzových obsluh v technologické místnosti a následně z přepažené čekárny, kde bylo připojeno záložní pracoviště JOP. Kdyby šel do sklepa Rank z roku tuším 1937, tak by se asi jen tak nejezdilo. Dalším nesmyslem byl v obci rozšířený mýtus, že za zřícení mohlo poddolování obce po těžbě v uhelných dolech, když železnice ani zástavba nikde důlními poklesy postižena nebyla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 9-2017 |
Dnes přes Vysočinu nejrychleji Ex 172 Brno hl.n -H.Brod jízdní doba 73 minut ,H.Brod -Kolín 57 minut Ex 278 Brno hl.n.-H.Brod jízdní doba 73 minut ,H.Brod- Kolín 58 minut Ex 1048 Brno hl,n.-H.Brod jízdní doba 74 minut ,H.Brod- Kolín 57 minut |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 1-2012 |
Už jsou dokončeny modernizační úpravy na trati 250? Tuším, že byl rozestavěný Křžanov...? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 9-2017 |
ceskolipak: úsek Křižanov -Sklené n/O. včetně stanic je hotov. |
3690013
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 347 Registrován: 2-2011 |
V první den odklonů jsem neměl moc času, ani oblačnost moc nespolupracovala. Aspoň že po rychlíku přestalo tak hustě sněžit. Následující dva roky budou na Vysočině asi hodně šoto, zvlášť až bude světlo na EC 284/285. :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 201 Registrován: 1-2012 |
58 minut HB-Kolín není žádná pecka. 60 resp. 59 minut jezdily vlaky EC před 20 lety a to nebyly tak výkonné lokomotivy, nebyly rekonstruované dílčí úseky a nejezdilo se na horní rychlostníky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8321 Registrován: 12-2011 |
A ono pujde někde EC 284/285 s násvitem na Vysočině vyfotit? (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
3690013
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 348 Registrován: 2-2011 |
EC 284 v okolí Křižanova nebo Ostrova nad Oslavou, EC 285 bych chtěl zkusit v nejdelších červnových dnech na viaduktu u žst. Sázava u Žďáru. |
3690013
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 350 Registrován: 2-2011 |
Jinak pokud mě nemýlil zrak, tak na dnešním EC 285 jsem viděl 350.001 jako vlakovou a na přípřeži ještě jednu loko ř. 350. Nevěděl by někdo číslo? Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2962 Registrován: 8-2010 |
3690013: Byla to zdechlá 350.003."Jinak pokud mě nemýlil zrak, tak na dnešním EC 285 jsem viděl 350.001 jako vlakovou a na přípřeži ještě jednu loko ř. 350. Nevěděl by někdo číslo? Děkuji." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11117 Registrován: 5-2002 |
ad Honza_64: Dnes přes Vysočinu nejrychleji Ex 172 Brno hl.n -H.Brod jízdní doba 73 minut ,H.Brod -Kolín 57 minut Ex 278 Brno hl.n.-H.Brod jízdní doba 73 minut ,H.Brod- Kolín 58 minut Ex 1048 Brno hl,n.-H.Brod jízdní doba 74 minut ,H.Brod- Kolín 57 minut NEx 43331, 993 tun, Kolín průjezd, HB zastavení: 1:01...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11118 Registrován: 5-2002 |
A ode dneška povolena rekuperace v celém úseku KH - Čebín. Je pěkné se koukat na vyrovnanou rychlost 85 km/h, kterou jede NEx s 80ti brzdícími procenty a bez zásahu samočinné brzdy...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11119 Registrován: 5-2002 |
A ještě jednou: 43331 Kolín 22:40 průjezd, HB 1´pobyt, Brno Maloměřice zastavení u stavědla Sever na střídání čety v 1:12:30, jízdní doba 2:32:30. Střídání 7´, odjezd Majlont 1:20... (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Šimral.)
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6550 Registrován: 6-2005 |
Martin_ben: proto to bylo s otazníkem, aby to někdo znalejší upřesnil. Ale celou dobu žiji v domnění že tam bylo "modernější" zařízení jak v Jihlavě. Tak nebylo. Takže po letech si zase budu moci v HB vyfotit pravidelně Gorilu? Naposled ji mám někdy z roku 98? na snad Hungárii. Ale fotka stojí za h...
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11120 Registrován: 5-2002 |
A další: NEx 41316, TRAXX + 1254 tun (tedy pouze 96 tun pod normu), bez postrku. Brno Maloměřice: 8:50 Mezi Tišnovem a Vlkovem rychlost neklesla pod 85 km/h. HB: 10:11/12 (taky by se ten rozkaz mohl už dávat v Brně, ale já vím, nikdy se to tak nedělalo...) Kolín u perónů: 11:13. Jiné zastavení než v HB nebylo.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 202 Registrován: 1-2012 |
Jaká byly adhezní podmínky? Pršelo/sněžilo na Vysočině? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 203 Registrován: 1-2012 |
Ještě poslední dotaz - co pomalá jízda u Pohledu ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11121 Registrován: 5-2002 |
To z on-line polohy nepoznám :-)
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 9-2017 |
ceskolipak . Pomalá jízda už není |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 5-2018 |
A ode dneška povolena rekuperace v celém úseku KH - Čebín Na velikonoční pondělí jsem jel do Tišnova, drátaři makali jak broučci u čebínské rozvodny, jezdilo se jednokolejně a bez elektřiny. Nostalgická souprava, Plecháč - Honekry - Brejlovec |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11122 Registrován: 5-2002 |
43343 Kolín seř.n. 17:12, zastavení na vjezdu do HB, HB 18:19/18:22, za Tišnovem něco dojeto. Brno Maloměřice na střídání u stavědla Sever: 20:06 / 20:10 Hmotnost 1437 tun bez postrku.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 601 Registrován: 7-2012 |
Tak už nevím kde se na to berou investice, v plánu čerpání SFDI na rok 2022 to není uvedeno, nebo že by další dodatečná změna?, kdyby se "město" odložilo? Jihlava, 8.4.2021 Jihlava se připravuje na výstavbu dopravního terminálu u hlavního vlakového nádraží. Zastupitelé Jihlavy souhlasili s předložením žádosti o finanční podporu z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na výstavbu dopravního terminálu u hlavního nádraží ČD, která bude čerpána prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje území Jihlavské sídelní aglomerace. Jde se o další z menších přestupních terminálů, který bude součástí budoucího systému přestupních uzlů krajského města. Součástí systému je také dopravní terminál Na Dolech, hlavním prvkem toho systému bude plánovaný komplexní Centrální dopravní terminál, který má vzniknout u městského vlakového nádraží. Bude provedena rekonstrukce stávajícího přestupního uzlu, který bude spojovat vlakovou, městskou hromadnou a automobilovou dopravu v návaznosti na cyklisty a chodce. Po dokončení projektu bude u hlavního vlakového nádraží k dispozici moderní dopravní terminál tvořený kapacitní konečnou zastávkou MHD s točnou a odstavnými místy pro vozidla MHD, upravenou oboustrannou autobusovou zastávkou, novými zastávkami pro náhradní dopravu a novým zázemím pro řidiče MHD, včetně vhodného mobiliáře. Pro cestující bude upraven také stávající park, například se v něm změní cestní síť, a to i s ohledem na zasakování dešťových vod. Bezbariérově se upraví i přístupové chodníky k terminálu, místa pro přecházení, přilehlá veřejná prostranství i parkoviště na východní straně parku. "Výstavba terminálu bude muset navazovat na rekonstrukci výpravní budovy, kterou připravuje Správa železnic. Kvůli tomu se uskuteční obě připravované etapy projektu současně," přiblížil náměstek primátorky pro oblast rozvoje Petr Ryška. Kdy stavba začne? Vlastní realizace stavby se předpokládá v příštím roce. Stavba bude stát 22 milionů korun a dotace z IROP může dosáhnout až 90 % z celkových způsobilých výdajů. Odkaz: https://www.ijihlavsko.cz/l/kopie-z-vystavba-dopravniho-terminalu -u-hlavniho-nadrazi/?fbclid=IwAR0zFwLI-TEddyB4F8W1oAzNJwv7RMIDW14 4rgzS4OkdW4dYHgUko-BkIpg |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6554 Registrován: 6-2005 |
Bw_Ig: No, tohle spadá do starého období, tzn. aby bylo něco jiného, musí se ještě vybudovat toto. Nemá někdo výkres, jak vedl původní most u městského nádraží nad Pražskou silnicí? Zrovna dneska jsme tam s kolegou hned vedle mostu koukali na zbytek nějaké zdi. Resp. výkres, kde bude vidět původní a nová poloha.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 8-2019 |
Doplním devítku, že jde o akci statutárního města Jihlavy. Je snaha výstavbu terminálu koordinovat se SŽ, která řeší opravu výpravní budovy. V rámci výstavby terminálu se zrekonstruuje i trakční vedení trolejbusové dráhy (nultá etapa celkové rekonstrukce trolejí na Havlíčkově ulici). Dopravní podnik v rámci této akce opraví přístřešek (mimochodem jde o původní stavbu z roku 1948) pro cestující a zázemí pro řidiče uvede do souladu s letopočtem. Za mne určitě potřebná a prospěšná akce, která přispěje ke zlepšení podmínek pro cestující a prostoru okolo hlavního nádraží. Na rozdíl od jiných již realizovaných nebo plánovaných obdobných akcí, tady se to dělá pro skutečné cestující. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6557 Registrován: 6-2005 |
A na přístřešek ještě doplnit neonový nápis "TROLEJBUSOVÁ DRÁHA ZME"
Makrelu neumeješ.
|
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 603 Registrován: 7-2012 |
Původní výkres a foto z let 1970-1971, kdy se boural a stavěl nový? V rámci rozvoje města Jihlavy bylo nutno přistoupit k výstavbě nové silniční komunikace spojující Havlíčkovu ulici s Královským vrškem. Původní silnice totiž vedla dvěmi zatáčkami u skladu podniku ZZN a pod železným mostem podjížděla trať v km 91,324. Takto podalo město Jihlava dne 14.června 1968 povolení k nové stavbě přeložky silnice I/38 a výstavbě nového železničního mostu v km 91,358 v rámci předelektrifikačních úprav tratě Jihlava - Jindřichův Hradec. Přeložka silnice byla povolena rozhodnutím Útvaru územního plánování v Jihlavě dne 8.května 1970 (č.j. ÚPA-704/68) a stavební povolení k stavbě železničního mostu - objekt č.54 v km 91,358 bylo vydáno Správou Jihozápadní dráhy v Plzni dne 21.května 1970 (č.j. 377/70-07) spolu s povolením ke zrušení starého mostu - objekt č.55 v km 91,324. Pro výstavbu nového mostu bylo nutné v km 91,358 tratě Jihlava hlavní - Jihlava město provést přeložení tratě na mostní provizórium, aby byla možná výstavba podpěr nového mostu. Stavba mostního provizória a přeložka tratě byla provedena v květnu roku 1970. Vlevo tratě byl nasypán velký násep s tratí v oblouku a položeny dvě mostní provizória, každé délky 26 metrů, zapůjčené od Železničního vojska VÚ 2479 Pohořelice. Dne 3.dubna 1970 bylo převzato staveniště a zahájena stavba. Dne 16.dubna 1970 zahájeny přípravné práce podniku Železniční stavitelství Brno a železničního vojska VÚ Pohořelice. Dne 14.května 1970 byla provedena celodenní výluka tratové koleje Jihlava - Jihlava město za účelem snížení převýšení oblouku tratě v místě nového mostu. Dne 16.května při celodenní výluce bylo provedeno skládání provizorních mostních nosníků na montážní plošinu za pomoci dvou parních jeřábů (depa Jihlava a depa Brno). Dni 24 až 26.května 1970 proběhla hlavní část, výluka tratě Jihlava - Jihlava město, při které došlo k přeložení tratě na mostní provizórium. Dne 26.května 1970 byla provedena zatěžkávací zkouška parní lokomotivou řady 556.0217 s tendrem 935.2238. Vzhledem k příznivému výsledku hlavní prohlídky a zatěžkávací zkoušky byl dne 26.května 1970 v 22 hodin povolen provoz přes toto mostní provizórium a na trati Jihlava - Jihlava město. První den se přes mostní provizórium jezdilo max.rychlostí 10 km/h a od druhého dne již rychlostí 20 km/h. Zatímco pravidelný provoz tratě Jihlava - Horní Cerekev probíhal po mostním provizóriu v km 91,358 byly v místě původní tratě zahájeny dne 27.května 1970 výkopové práce na výstavbě nového mostu a přeložky silnice I/38. Dne 16.června byla provedena změna projektu, kdy místo betonových ochranných stěn výkopu budou provedeny pouze betonové studny a dne 14.července změna konstrukce na konzolovitě vyložené a armované křídla podpěr. Základová spára Jihlavské opěry na kótě 481,24 m byla převzata stavebně 3.srpna 1970 a základová spára Veselské opěry na kótě 481,24 m převzata dne 21.srpna 1970. Betonáž celých opěr byla provedena od září do října 1970. Armatura úložných prahů a závěsných zídek byla stavebně převzata dne 24.října 1970 a na Veselské podpěře dne 11.listopadu 1970. Převzetí armatury konzolového křídla Jihlavské podpěry bylo dne 12.listopadu 1970. Dne 17.listopadu 1970 byla stavba zabezpečena na zimu a stavební práce byly ukončeny. Stavební práce se opět rozeběhly v březnu roku 1971. V dubnu byly přivezeny na stavbu prefabrikátované železobetonové mostní nosníky typu KT 27. Dne 7.dubna 1971 byla provedena výluka traťové koleje Jihlava - Jihlava město za účelem pokládky mostních nosníků na montážní plošinu u mostu za pomoci kolejového jeřábu EDK 1000. Ve dnech 9 a 10.června 1971 bylo provedeno předpínání nosníků. Hlavní výluka tratě do Jihlavy města byla provedena 20 až 23.června 1971, kdy za pomoci dvou jeřábů EDK 1000 bylo provedeno nasunutí nosníků a jejich uložení do betonových patek mostu. Zatěžkávací zkouška nového mostu byla provedena dne 23.června 1971 jeřábem EDK 1000 s dvěmi protizávažími. Následující den bylo provedeno přeložení tratě na nový most a dne 24.června 1971 byl v 18 hodin povolen zkušební provoz přes most v km 91,358 rychlostí 20 km/h. Dne 31.srpna 1971 byla provedena celodenní výluka traťové koleje Jihlava - Jihlava město za účelem úpravy převýšení tratové koleje přes nový most. Současně do října 1971 bylo demontováno a odvezeno mostní provizórium přeložky tratě a zbourány podpěry tohoto provizória. Tímto byly dne 12.října 1971 stavební práce přerušeny. S dalšími pracemi bylo pokračováno až roku 1973. Nový most v km 91,358 spolu s dalšími stavebními prácemi stál celkem 3,126.822,- Kčs a přejímací řízení nového mostu proběhlo až dne 25.února 1975. Dokončovací práce na novém mostu v km 91,358 byly přerušeny dne 12.října 1971. Z důvodu nátlaku Městského národního výboru v Jihlavě byla činnost dodavatele stavby Železničního stavitelství Brno zaměřena roku 1972 na rekonstrukci městských komunikací a přeložky silnice I/38. V době přerušení práce na mostě byla prováděna rekonstrukce ulice Pražské a Havlíčkovy, byly pokládány inženýrské sítě (voda, plyn, silnoproudé kabely a kanalizace). Terén okolo nového i starého mostu byl rozkopán a byl omezený příjezd na staveniště vlivem silničních uzavírek. Dne 22.října 1973 byly opět zahájeny dokončovací práce na novém mostu a to práce na opěrných zídkách a úpravách svahových kuželů. Vzhledem k havarijnímu stavu nasypaného tělesa (hrozilo sesutí) byly práce prováděny nepřetržitě i v zimním období až do ukončení betonáže opěrné zdi. Dne 23.října 1973 byla stavebně převzata opěrná zídka u obytného baráku, dne 5.listopadu 1973 opěrná zeď u ZZN a dne 8.listopadu 1973 převzata stavebně opěrná zeď z Havlíčkovy ulice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 445 Registrován: 8-2010 |
Právě teď probíhá přeprava 810 611-8 do depa Jemnice.
herkules2016l
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 5-2007 |
3690013: Díky za info! Škoda že není k dispozici věřejná webkamera, na které by šel provoz sledovat |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2924 Registrován: 8-2008 |
240.107 Tišnov 28.8.2014
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15598 Registrován: 12-2007 |
rychlíky od Brna budou muset přepřahat co nejrychleji To už přepřahaly do 12/2019 (6 minut). Nyní naopak přepřah stihnou (ve směru jízdy od ČB) dřív než je jejich čas odjezdu, ale pak čekají na přípoj od HB. Tato věc sama od sebe NEBUDE přesunem jihlavského "hlavního" nádraží odstraněna. Ono se taky může stát, že dřív bude stát VRTka z Prahy do Brna než elektrizace Zastávka - Jihlava Ale houby. Tady nejsme v bublině "multifunkčně-orgánového dálničního betonáře", který mi v r. 2014 tvrdil, že "VRT z Prahy k Jihlavě bude hotova za 12 let" či jehož orgán vyronil v r. 2016 kec, že v r. 2021 bude zadrátováno od Brna až do Okříšek + že rychlíky z Třebíče do Brna dojedou za 45 minut (tzn. průměrnou rychlostí 84 km/h včetně dvou pobytů v mezilehlých stanicích). (Reálně nebude VRT k Jihlavě hotova dřív než za desítky let, tzn. není nijak pravděpodobné, že dráty od Zastávky k Jihlavě budou později než VRT k Jihlavě). ,,Kdyby se v Zastávce pod matkou spolužačky nepropadla podlaha i s ovládacím "pultem", tak tam mají dodnes a nechci kecat, tam byla elektrodynamika? " Jak už i bylo zmíněno, tak naopak - léto 2003: nové zab. zař. v Zastávce (+ spolu s tím i Tetčicích, mmch. nakonec tedy toto zařízení vydrží v činnosti aspoň těch cca 20 let; ale nebýt "odporného tetčického kverulanta", který v r. 2016 přišel s námitkou, tak by - dle orgánů - bylo mezi Brnem a Zastávkou vše realizováno v letech 2012 - 2014 , takže zařízení instalované v roce 2003 by vydrželo jen asi 10 let), léto 2005: propad podlahy v Zastávce (tedy mj. v blízkosti 2 roky starého zab. zař.). Mmch. když už je řeč o betonu pro dálnici, tak zde jedna z jeho zajímavých přeprav - ale tentokrát asi s jiným cílem než Náměšť n/O. (na rozdíl např. od 24. 8. 2017), soudě z toho, že cca o 50 min. později nebylo na náměšťském nádraží po tomto vlaku (ani lokomotivách, ani vagónech předaných na "betonářskou" vlečku) ani stopy. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1797 Registrován: 12-2007 |
David: nevím, jestli jsem dobře pochopil tvou poslední fotku, ale pokud jo, tak nešlo o žádný "beton", ani cement. Byl to vlak Střelice - Německo, vozy jsou samozřejmě z čepra (cisterny na pohonné hmoty). Náměští ten vlak jen projížděl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6558 Registrován: 6-2005 |
Bw_Ig: díky, ale nevidím, jestli je most o něco posunut vůči původnímu, ale dle výkresů bych řekl, že ne. David: je to holt moc dlouho na to, aby byla paměť spolehlivá.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 446 Registrován: 8-2010 |
Navštívili mně v posledních dnech v Olbramkostele Cargo Motion, ODOS a Rabbit Rail
herkules2016l
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 285 Registrován: 11-2014 |
Krátké video z nedělní procházky podél kolejí od zastávky Pohledští Dvořáci ku Havl.Brodu : https://www.youtube.com/watch?v=q6L1ZF2Z_x8 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 405 Registrován: 1-2014 |
Krátké video z neděle 18.4.2021 https://www.youtube.com/watch?v=QLe2MEtpuEc |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 5-2016 |
Tak já si tady taky trochu přihřeju polívčičku. Koneckonců zatím moc videí z odklonů není... Jedno ze včera z Malína. Tím bych chtěl zároveň chtěl poděkovat za zdravice, třeba se to k chlapům takhle dostane.
,,Hey I like your personality"
,,Thanks, but it's a disorder" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15612 Registrován: 12-2007 |
Před pár týdny jsem tu psal o tom, jak Dobrá správa nezvládla splnit svůj vlastní plán o instalaci závor na přejezdech v Třebíči v ul. Svatopluka Čecha a v Ruské ulici; nezvládla to ani v plánovaném roce 2018, ani v roce 2019, ani v roce 2020 (a pro rok 2021 to už v plánech vůbec neuvádí, ačkoliv se do médií chlubí tím, jak "zabezpečuje přejezdy závorami"). Můj tehdejší příspěvek byl tehdy doprovázen (co se týkalo fotek těch přejezdů) jen jednou fotkou, kde v pozadí byl vidět přejezd v Ruské ulici. Nyní tedy dvojice aktuálních fotek od přejezdu v ulici Svatopluka Čecha: Celkem tedy až 4minutové zablokování přejezdu pro pěší i pro automobily. Samozřejmě pokud by tam Os 14840 někoho srazil, tak by za to mohl ten pěší/automobilista, který už si po těch skoro 3 minutách čekání (počítáno od průjezdu Os 14843) řekl, že "asi se jim to porouchalo" a vstoupil/vjel by na přejezd. Zato Dobrá správa, která nechá přejezd uzavřený v kuse cca 4 minuty ("jen si občané počkejte"), by nemohla vůbec za nic (ani za to, že natřikrát nezvládla dodržet své vlastní plány tak, aby ten přejezd byl v roce 2021 již vybaven závorami). Pozn. přesný čas pořízení obou fotek je o 13 sekund dřívější než jak je uvedeno v EXIFu. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Vašut
|
|
Moderátor Číslo příspěvku: 1922 Registrován: 5-2002 |
A není spíš (možný – zdejší poměry neznám) problém v délce výstrahy a ne v tom, jestli tam jsou závory? Ono je závora zákaz a blikající červené světlo nikoliv? Zvláštní výklad legislativy :-( Ona závora zabrání tomu, že ji netrpělivci budou podlézat? (Tímto nerozporuji, že je dost míst, kde to Dobrá správa nemá zrovna moc dobře vyřešené).
Kdo spí, nezlobí...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1803 Registrován: 12-2007 |
Vašut: Doplnění závor naopak ještě předzváněcí dobu prodlouží, to je fakt, se kterým se nic dělat nedá. To, že to doplnění závor už mělo být hotový nezpochybňuju, jen říkám, že pak ta doba uzavření přejezdu bude ještě delší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9700 Registrován: 6-2006 |
Nevím jak v ostatní dny, ale dnes po 15 hodině, do Humpolce pro zátěž přijela nulka 079. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 2-2019 |
K té Třebíči - Přesně tak, kdyby tam byly závory, tak je výstraha znatelně delší a byla by stoprocentní jistota, že mezi průjezdem prvního a druhého vlaku by se výstraha neukončila, protože by se to prostě nevyplatilo... Zrušit cestu po prvním vlaku, poté postavit novou cestu pro vlak druhý, počkat než se opětovně kvůli závorám uzavře přejezd a až pak povolit odjezd na Krahulov, prostě je to tak, a nedočkavci ty závory obejdou tak či tak. (Příspěvek byl editován uživatelem Martin_ŽP.) |