Diskuse » Železnice » 842 a 843 - kvatra a rakve » Archiv diskuse 842 a 843 - kvatra a rakve do 18. 4. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse 842 a 843 - kvatra a rakve do 18. 4. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Ládik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 418 Registrován: 11-2006 |
vašík: " tak moc nechápu zasmluvneni 843 na 10 let v KH kraji, když tu existovala takováto alternativa. " a tenhle blábol o 10 letech je napsán prosím kde???? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 10-2020 |
Otázka zní kolik kilometrů tratí by se dalo zadrátovat za cenu 37x842, 31x842 a padesát rekonstrukcí na 854? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 861 Registrován: 2-2011 |
Honnzok: Jsou to poměrně zajímavá čísla, nepochybně. Vaše dedukce je mylná. "Ten rozdíl mezi 842 a 854 by mě ve spotřebě fakt zajímal. Ale bohužel není zveřejněn takže je asi komicky malý.... " Bohužel přesnější informace vám neposkytnu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2929 Registrován: 12-2009 |
Zdenek102: A proč je nezveřejníte, když je nejspíše znáte? Nebo jste jen kouknul do tabulky na měrnou spotřebuju a tipujete? A jaké údaje jste prosím srovnával?
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Opavák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 690 Registrován: 12-2007 |
Přibližná spotřeba u 843 se dá hodně těžko říct. Záleží na mnoha faktorech. Druh vlaku, složení soupravy, profil trati, atd... Teď jezdíme na R27 bez vloženého vozu a je to na spotřebě hodně znát. Taky je vidět celkem značný rozdíl i v poruchovosti. 843 je vyloženě rychlíkový stroj a moc časté rozjezdy nesvědčí jak motorům, tak i spotřebě. Znám případy z výluk, kdy jsme s 843 vozili místo rychlíků osobní vlaky a to pak žere i trávu v příkopech. Ty poměry spotřeby mezi osobním vlakem a rychlíkem jsou brutální. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2930 Registrován: 12-2009 |
Samozřejmě záleží na typu vlaku, záleží na terénu, na zátěži, záleží na JD, na případném dohánění zpoždění, na tom jestli fíra stopnul při pauze motor či nestopnul, a pak taky takový detail, který se u auta zanedbává. Jak to kdo vyzbrojil? Když to tam někdo nahňácá až po hrdlo a druhej jen do vyskočení pistole (Tak to bude překvapivě málo) ale když Vám to v druhém případě někdo udělá obráceně tak budete mít motor zas překvapivě žravý... I u auta se dá udělat cca 5 litrů (při více a méně pečlivém ještě víc) u stroje s nádraží na 1600l to může být ale klidně 100l... (Když budete měřit spotřebu po nějakých 200km tak Vás to značně rozhodí... ) A pak ještě záleží jak je řešeno topení vozidla... Venkovní teplota atd...
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 862 Registrován: 2-2011 |
Honnzok: Protože jsou to docela dost citlivé údaje. "Zdenek102: A proč je nezveřejníte, když je nejspíše znáte?" Ale jinak všechny faktory co popisujete (snad krom toho plnění nádrže až po hrdlo) jsou relevantní a spotřebu ovlivňují, z mého pohledu ale spíš v krátkodobém hledisku. Za ty roky už se ví kolik ten motor žere když jede sólo, když táhne vůz, když táhne dva, když se topí a když se jede nadoraz nebo když jsou jízdní doby volné. Z toho se pak dělají průměry.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 1-2016 |
Ládík: Napsané to nikde není. Jen holt nevěřím, že těch nových Pes bude tolik. No, pokud se časem ukáže, že to byl fakt jen blábol, rád se tu za něj omluvím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 2-2021 |
Příjemný den, našel by se tu někdo kdo by měl podrobné informace o dislokaci jednotlivých vozů? Mám na mysli kdy v jaké dny přicházely vozy do svých prvních dep popř. kdy byly vozy v roce 2006 redislokovány z Děčína do Liberce? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11240 Registrován: 4-2003 |
...určitě, neb 843 má dva motory a 845 jen nepatrně výkonnější jeden, to je vcelku logické. A bez překvapení je rovněž že brejlák žere i více než 2x tolik než 854... Protože diesel ma 1455kw oproti 854 kde se jezdí s 588kw... Hloupost.. vraťte se do školy začněte normální newtonovskou fyzikou a vykonanou mechanickou prací. Větší výkon motoru sám o sobě neznamená větší spotřebu. Když budete využívat větší výkon, tak ho přeci na tu samou práci budete využívat kratší dobu. Brejlovec žere víc, protože ta souprava s ním má větší hmotnost a tím pádem je potřeba na to samé odpracovat větší mechanickou práci.
BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7484 Registrován: 9-2011 |
Narozdil od rakví je to ucelená vratná jednotka a fira v koncové stanici může trávit čas smysluplněji než objížděním vagonu. Řídicí vozy k 843 existují (i když v nedostatečném počtu). Narozdíl od 10 let mladší rakve je to ucelená jednotka s komfortním mezivozovym přechodem Požadavek zákazníka (Č(S)D) byl na variabilitu souprav. Kdyby chtěl pevně spojené dvojče, tak jak to chtěl u Regionov, tak by mu ho ve Studénce vyrobili. Na rozdíl od rakví to má (dle jednoho prispevku zde na kreportu) výrazně nižší spotřebu. To je dané druhem provozu. Informační systém odpovídající roku 2021. Udělátka jako wifi, zasuvky a stolek u každého sedadla. Informák či wifi si tam doplňoval provozovatel, nebo myslíte, že v půlce devadesátek by tam byly ve výrobě namontovány LCD displeje a wifi? Kdyby ČD chtěly, tak si to můžou do 843 doplnit taky. Jak LCD, tak wifi si do dálkových vozů už doplnily. Tímto nijak nepreferuji jedno či druhé vozidlo, jen upřesňuji, že 843 je taková, jakou ji Č(S)D kdysi chtěly, a že kdyby chtěly dnes, tak se dá spousta věcí změnit. Otázkou je, jestli by to bylo ekonomicky efektivní. Asi ne. Otázka zní kolik kilometrů tratí by se dalo zadrátovat za cenu 37x842, 31x842 a padesát rekonstrukcí na 854? To je stejně špatná otázka, jako "kolik metrů dálnice by se mohlo postavit, kdybyste si vy nekoupil nové auto" (nebo dopravní podnik nový autobus).
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 10-2020 |
To Aleš Liesk: to si úplně nemyslím, z následujících důvodů: po pádu komunismu došlo pokud si pamatuji k velkému propadu nákladní dopravy, takže o elektrické lokomotivy nebyla nouze. Myslím, že i vagony by se našly. V jiném vlákně tady někdo psal, že náklady na oskm jsou cca 2 koruny na elektriku a 8 korun na naftu, takže kdyby to bylo v roce 2005 hotové, tak za následujících 15 let by to při to množství oskm bohatě vydělalo na nové. Vždyť třeba taková trasa Praha-Mladá Boleslav-Liberec je dodnes jen pro největší železniční nadšence, pro normálního člověka svou rychlostí a úrovní cestování zcela nepoužitelná a přitom je to oblast ve které je spousta průmyslu, kdy by z toho profitovala i nákladní doprava. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1387 Registrován: 6-2006 |
Myslím, že i vagony by se našly. Taky si to myslím. Různé Zxx, Eas, Fals, Gags a další... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14353 Registrován: 8-2012 |
Vždyť třeba taková trasa Praha-Mladá Boleslav-Liberec je dodnes jen pro největší železniční nadšence, pro normálního člověka svou rychlostí Á, šotodogmata jsou opět zde! Elektrizace zvyšuje cestovní rychlost! a úrovní cestování Co tu máte za problém s úrovní cestování? Jakože elektrické lokomotivy a "vagóny co se našly" = honekery (jezdily tu na víkendových "Tanvaldech"), B249 nebo deklasovaná lehátka jsou co do úrovně cestování lepší než interiér motorového vozu 842, 843, 845 nebo 854, přičemž pro "normálního člověka", kterého si tak rád berete do úst, je způsob pohonu naprosto podružnou záležitostí?
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 1-2016 |
Aleš_Liesk: Řídicí vozy k 843 existují (i když v nedostatečném počtu). Ano, kdyby jich bylo dost, tak bych to nepsal. Požadavek zákazníka (Č(S)D) byl na variabilitu souprav. Kdyby chtěl pevně spojené dvojče, tak jak to chtěl u Regionov, tak by mu ho ve Studénce vyrobili. Já nikde nezpochybňuju, že by to ve Studénce zvládli. Ale zadání bylo jaké bylo a výsledek je ten, že 845 to má, 843 ne. Informák či wifi si tam doplňoval provozovatel, nebo myslíte, že v půlce devadesátek by tam byly ve výrobě namontovány LCD displeje a wifi? Kdyby ČD chtěly, tak si to můžou do 843 doplnit taky. Jak LCD, tak wifi si do dálkových vozů už doplnily. To si nemyslím a ani mi nešlo o to mít to z výroby. 628 to také neměly. Jenže tam se investovalo. Za dvacet něco let provozu x43 se investovalo snad jen do modrých potahů sedadel. Se vším se s Vámi dá souhlasit. Možná jsem tu pochytil, že sem chodí lidé, kteří se na určitých věcech na 843 podileli. Nikde nezpochybňuji odvedenou práci těchto lidí a lidí ve Studénce. Naopak, těchto lidí si vážím a díky nim se tu člověk často hodně dozví. Jenže kombinace toho prvopočátku, tedy samotného zadání (důvody tu byly několikrát popsány) a neinvestice ČD z toho udělaly oproti 845 takového chudého bratra. To je prostě optikou dneška fakt. To, že to jezdí za deleko méně, už je jen třešnička na dortu, ale ohánět se tu tím dál nebudu, když to nemám čím podložit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7489 Registrován: 9-2011 |
OK: po pádu komunismu došlo... k velkému propadu nákladní dopravy, takže o elektrické lokomotivy nebyla nouze. On takovej šestikolák či uhelka, které najednou "prostě byly", není zrovna ideální vozidlo pro osobní vlak. že náklady na oskm jsou cca 2 koruny na elektriku a 8 korun na naftu, Já to vidím jinak: osobní vlak má měrnou spotřebu cca 40 Wh/tkm. Vlak mašina + 3 vozy má cca 200 tun. 40 x 200 = 8000 Wh/km = 8 kWh/km. Při 2 Kč/kWh máte náklady na km 16 Kč. Počítat to na osoby je ještě víc zavádějící než na tuny Ale co jsem chtěl říct původním příspěvkem: za cenu neudělaných rekonstrukcí nepostavíte (nezadrátujete) žádnou trať, protože to jsou peníze v úplně jiném šuplíčku. Jedny peníze má infrastrukturník na investice do tratí, druhé peníze má dopravce na pořizování / opravy vozidel. I když to dříve bylo všechno jednotné Č(S)D, tak ani tenkrát to nešlo přesouvat. Možná pro vás bližší přirovnání - když si ČSA nekoupí nový Airbus, tak za ty "ušetřené" peníze se nedá postavit na letišti nová ranvej (nebo aspoň její kus ).
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12340 Registrován: 4-2003 |
T. H.:Á, šotodogmata jsou opět zde! Elektrizace zvyšuje cestovní rychlost! V českém prostředí, kdy nejvýkonnější motorový stroj byl čtyřkový brejlovec, to bohužel platilo velice dlouho a přestává to platit ve větší míře až teď, kdy se po více než dvaceti letech od zahájení výroby vozidel typu Desiro, Talent a pod. u některých progresivnějších (nešotoušsky a nemodře orientovaných objednatelů) zjistilo, že tato vozidla jsou schopna zajet jízdní doby, které u nás byly vyhrazeny jen pro elektrické vlaky. A teď to překvapení, že tato vozidla ještě jsou narozdíl od dříve jediné přípustné možnosti v podobě náhrady brejlovce za peršinga či nedostatkové eso na soupravě s bymáky či vozy A, B, AB a BDs i výrazně zlepšit kulturu cestování, tj. posunout jí na úroveň roku 2000 v Německu, která se tam v podobě revitalizace interiéru s doplněním zásuvek a wifiny drží vesele dodnes. Ostatně dnešní vozidla se od Desira z roku 2000 v interiéru moc neodlišují . Ovšem ROPID, ten dokáže vždy pobavit, když se mu na lince Roztoky - Hostivař zdají Desira fuj fuj a plánuje je nahradit vlaky elektrickými, které mají mít výrazně vyšší kapacitu. Jen mi je záhadou, proč je nutné zrovna tímto způsobem zvyšovat v těchto vlacích koncentraci vzduchu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 183 Registrován: 10-2020 |
To Aleš Liesk: já to celé samozřejmě myslím čistě teoreticky, primárně by mě zajímal ten poměr mezi náklady na elektrizaci s náklady na vozidla Ad 1: Moje zkušenost s ČSA je , že měly za komančů velice nízké využití letadel, maximálně do čtyř hodin denně a domnívám se , že to bylo podobné i na železnici. Ad2:ty náklady jsem převzal z jiné diskuze zde, šlo mi o rozdíl přímých nákladů mezi elektrikou a naftou. Ad3: právě, že v té době to všechno byla jedna firma, tak byla unikátní možnost celý proces koordinovat(uznávám, že v té době byli všichni manažeři z leknutí, takže se jelo tak jak byli všichni zvyklí třicet let....btw měli komančové nějaké plány na další elektrifikaci?Ad4: ono za komančů byly ČSA a letiště taky jedna firma, ale já to už nepamatuju, nastoupil jsem tam až v roce 1994. No a všechno vlastně řídilo MD, ve vedení ČSA byli vojáci, dle starších kolegů dost pitomý, který jenom plnili příkazy. No a v poměrně nedávné historii si LePra koupilo krachující ČSA, aby udrželo počty cestujících, takže si místo investic do infrastruktury koupilo letadla.😄 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 184 Registrován: 10-2020 |
To T.H.: je to spíš realita než šotodogma, alespoň já mám takovou zkušenost. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16350 Registrován: 3-2007 |
>měli komančové nějaké plány na další elektrifikaci? Měli a týkalo se to především úspor nafty na tratích se silnou nákladní dopravou nebo dotažení el. ramen. Takže Plzeň-Domažlice, dokončení 140, Dvořiště, HK-Trutnov, Týniště-Letohrad-(Polsko),Ostrava-Opava (tam spíš kvůli osobce), Ostrava-Frýdek, Brno-Veselí nad Moravou, Zvolen-Košice, Košice-PLaceč, Hidasnéméti atd. Dneska se přepravní proudy v nákladce dost změnily (především třeba kvůli nezávislým, nadnárodním dopravcům, kteří umějí líp počítat), takže třeba DBL trať na Západ č. 1, Dvořišsťká, má dnes ND poměrně slabou, dtto Domažlice-FiW. Zase se jezdí víc přes Hohenau (RCA tranzit Rakousko-Polsko) a i přes Děčín (ono taky sjednocení Německa). A k vaší teorii "po 1989 rychle zadrátovat a ušetřit za nové motory" - no to je opravdu nesmysl, pamatujete tu dobu? To se neinvestovalo, to se prodávaly státní podniky a restrukturalizoval se průmysl a vlastně celé hospodářství a soukromý sektor, padaly nepotřebné podniky a v tomhle kvasu by ředitel ČSD prosazoval elektrizaci lokálek (což je otázka minimálně pěti, spíš deseti let) za zrušení objednaných pár motoráků? To byl přece naprosto marginální problém. A ty motoráky jsou pořád využity, až po třiceti letech najednou se některé uvolnily..rozhodně to nebyl špatný kauf a 842,3 rozhodně nebyly a nejsou špatné, spíš řada krajů nechce ČD jako takové (a je to velmi vidět na zadávacích podmínkách) a v řadě případů a oblastí se jim ani nelze divit (to je na delší povídání). Někteří naivní přispěvatelé počítaj žraloky..ono je to trochu v něčem jiném, v celkovém přístupu a v nesporně řádově větší byrokracii velkého a dřív monoplního podniku. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16351 Registrován: 3-2007 |
vašík: " Možná jsem tu pochytil, že sem chodí lidé, kteří se na určitých věcech na 843 podileli. Nikde nezpochybňuji odvedenou práci těchto lidí a lidí ve Studénce. Naopak, těchto lidí si vážím a díky nim se tu člověk často hodně dozví. Jenže kombinace toho prvopočátku, tedy samotného zadání (důvody tu byly několikrát popsány) a neinvestice ČD z toho udělaly oproti 845 takového chudého bratra. To je prostě optikou dneška fakt. To, že to jezdí za deleko méně, už je jen třešnička na dortu, ale ohánět se tu tím dál nebudu, když to nemám čím podložit." Kde se to podepisuje? No a jedním z nich je zrovna pan AL |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14360 Registrován: 8-2012 |
alespoň já mám takovou zkušenost No a já mám zase takovou zkušenost, že jsem jel vlakem rychlostí 160 km/h v roce 1995 (tedy v době, kdy se o něčem takovém Českým drahám ani nesnilo), přičemž nejbližší dráty byly v tu chvíli asi 90 kilometrů daleko... Čili to není realita, ale nějaká vaše na český rybníček (bahňáček s kachničkama) omezená zkušenost.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12346 Registrován: 4-2003 |
Mladějov:A ty motoráky jsou pořád využity, až po třiceti letech najednou se některé uvolnily..rozhodně to nebyl špatný kauf a 842,3 rozhodně nebyly a nejsou špatné, spíš řada krajů nechce ČD jako takové (a je to velmi vidět na zadávacích podmínkách) a v řadě případů a oblastí se jim ani nelze divit (to je na delší povídání). Špatný kauf nebyla řada 842, ale řada 843 byl, je a ještě pár let bude neskutečným konstrukčním omylem na kolejích v ČR. Přitom to mělo jediné rozumné řešení a tím bylo pokračování dodávek řady 842, kde se v další sérii mohly odladit určité neduhy, které je trápily a určitě jich mohlo být i díky nižší ceně i víc. Protože řada 843 byla zcela jistě výrazně dražší, než řada 842. Navíc vývoj řady 843 zcela určitě zaplatily do posledního haléře ČD. Škoda, mohlo to dopadnout s motorovými vozy tehdy výrazně lépe . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 185 Registrován: 10-2020 |
To T.H. : no myslel jsem, že se bavíme o Česku. Taky jsem jel vlakem na Taiwanu a v Japonsku 300.... oba byly elektrický |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 863 Registrován: 2-2011 |
Bram 12346: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2497 Registrován: 7-2002 |
OK-HEU: ale TH jel v tom 95. tou stošedesátkou právě dýzlem po nezadrátovaný trati (aspoň jsem to tak já pochopil). Např. v Dánsku maj už 30 let motorový jednotky s maximálkou 180, motorový loko od roku 81 s maximálkou konstrukčně 175 (momentálně na kastli napsáno “jen” 160). No, a v takový Británii už to 40 let uměj v dýzlu rovnejch 200. Takže o drátech to opravdu není...
Gyllene Tider - Moderna Tider
|
D.S.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 329 Registrován: 12-2017 |
O drátech to opravdu není, samozřejmě že i z dieselu lze dostat zajímavou rychlost. Horší je však spotřeba a tím i ekonomika. Prostě fyzika obejít nelze a fakt, že kinetická energie roste s druhou mocninou rychlosti udělá své. Vždyť třeba dvoudílná jednotka DB612 na 160km/h má motory o výkonu 2x563kW, což je srovnatelné s naší Bardotkou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14363 Registrován: 8-2012 |
oba byly elektrický Ale tou 160 km/h v roce 1995 to nebylo elektrický, a dokonce to nebylo z Prahy zas tak daleko jako Japonsko a Tchajwan... Jo, v zaprděném českém rybníčku se můžeme oblbovat kecama, že elektrizace zvyšuje cestovní rychlost. A díky Fantomasovi za připomenutí legendárních britských InterCity125, kdy to 125 byla rychlost v mílích za hodinu.
電車オタク
|
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1388 Registrován: 6-2006 |
D.S: Píšete to, jakoby elektrika ten výkon cca 2x563kW mít nemusela. |
D.S.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 330 Registrován: 12-2017 |
D.S: Píšete to, jakoby elektrika ten výkon cca 2x563kW mít nemusela. Samozřejmě, že ano, jen ta energie z nafty je daleko dražší. Plus mnoho dalších výhod o kterých však už lze polemizovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24244 Registrován: 5-2002 |
M_g: Píšete to, jakoby elektrika ten výkon cca 2x563kW mít nemusela. Přísně vzato nemusela. A těch 2x cca 500 kW, co muselo bejt jinde, mělo nějakou šanci, že bude mít co dělat, když zrovna tahle elektrika zrovna nepotřebuje tahat...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 186 Registrován: 10-2020 |
Já jsem netrvdil že to nejde, jenom to, že u nás jsou motorový vlaky pomalejší než elektrický. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9334 Registrován: 9-2002 |
RENFE taky maji diesel lok. na 200, ale prakticky to asi nelze využít - bude se to rozjíždět tejden s dvěma vagónama. Jde o řadu 334 s výkonem 2400 kW; vyrobil Vossloh cca 15 let nazpátek. Diesel je od GM, jestli jsem to dobře četl, tak turbodvojtakt dvanáctihrnek do V, typ 12N710G3B-ECtr. El. přenos AC/DC. Je to zjednodušeně řečeno Amerika v kastli do profilu UIC. Ale tahají s tim Talgo a s tim se rychleji než 160 stejně asi nesmí. A něco mi říká, že je to lemra líná - tažná síla 178/92 kN. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14364 Registrován: 8-2012 |
Já jsem netrvdil že to nejde, jenom to, že u nás jsou motorový vlaky pomalejší než elektrický Vy jste tvrdil, že prostředkem k zvýšení cestovní rychlosti Praha-Liberec měla být elektrizace. Ale buďte v klidu, tohohle omylu se dopouštějí celé generace českých šotoušků, co nevystrčili nos z kotlinky.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 187 Registrován: 10-2020 |
T. H.: To je poněkud vytržené z kontextu, myslel jsem celkovou úroveň cestování. Na dané trati bohužel ČD dlouhodobě nabízí produkt, který je svou kvalitou nesrovnatelný s tím co nabízí na elektrifikovaných tratích. |
D.S.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 331 Registrován: 12-2017 |
Na dané trati bohužel ČD dlouhodobě nabízí produkt, který je svou kvalitou nesrovnatelný s tím co nabízí na elektrifikovaných tratích. Na dané trati bohužel již místo ČD nabízí „produkt“ spíše Arriva. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 188 Registrován: 10-2020 |
A teď si zahraji na ďáblova advokáta:kdyby ta trať byla elektrická tak by na ni ČD nasazovaly třeba 471 a nikdy by o ni nepřišly. A takhle má kšeft konkurence, to je prokvok. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2498 Registrován: 7-2002 |
A ČD tam předtím celkem dlouhou dobu nabízely spíš to lepší, co na síti v rychlíkový vozbě bylo k vidění. Minimalně viděno optikou interiéru turnusovanejch vozidel. Tedy modernizovaný motoráky s modernizovanejma přívěšákama, z valný většiny s vakuhovníkem. Zatimco na hlavních elektrizovanejch tratích jezdily zhusta soupravy zde opovrhovanejch koženkovejch görlitzů s hnojičem. Ale koukám, že si to nakonec stejně každej přiohejbá podle svejch potřeb. Tzn. zde byl modernizovanej motorovej vlak pro někoho evidentně horší variantou než kdyby tam jezdily koženkový béčka tažený elektrickou trakcí...
Gyllene Tider - Moderna Tider
|
MartinM
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 253 Registrován: 12-2017 |
T_._H_.: "alespoň já mám takovou zkušenost No a já mám zase takovou zkušenost, že jsem jel vlakem rychlostí 160 km/h v roce 1995 (tedy v době, kdy se o něčem takovém Českým drahám ani nesnilo), přičemž nejbližší dráty byly v tu chvíli asi 90 kilometrů daleko... Čili to není realita, ale nějaká vaše na český rybníček (bahňáček s kachničkama) omezená zkušenost." Tak realita v roce 2021 je taková, že na rekonstukci tratě na 160km/h bez elekttrizace vám dnes nikdo nedá ani korunu a je naivní si myslet, že se to dohledné době změní. Takže ikdyž samozřejmě takové rychlosti dieslové jednotky zvládnou, tak takové neekletrizované tratě kde by tu rychlost v ČR využily nejsou, takže bez elektriace se nějakého závratného zlepšení nedočkáme. Nakonec takových rychlostí dosahují i některé parní lokomotivy a přesto nikde v pravidelném provozu nejezdí. (Příspěvek byl editován uživatelem martinm.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7492 Registrován: 9-2011 |
A teď si zahraji na ďáblova advokáta: kdyby ta trať byla elektrická tak by na ni ČD nasazovaly třeba 471 a nikdy by o ni nepřišly. Tak já si zase zahraju na advokáta Pánaboha : V Ústeckém kraji tratě elektrizované jsou, ČD na ně 471 nasazovat mohly (a možná někde i nasazovaly), a stejně o ně ČD přišly.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14366 Registrován: 8-2012 |
Tak realita v roce 2021 je taková, že na rekonstukci tratě na 160km/h bez elekttrizace vám dnes nikdo nedá ani korunu A že to v tom Německu jde? Jo pardon, já zapomněl, že se furt bavíte o zaprděném českém rybníčku. ikdyž samozřejmě takové rychlosti dieslové jednotky zvládnou, tak takové neekletrizované tratě kde by tu rychlost Hele, a bylo dřív slepice nebo vejce?
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 530 Registrován: 3-2018 |
MartinM: "Tak realita v roce 2021 je taková, že na rekonstukci tratě na 160km/h bez elekttrizace vám dnes nikdo nedá ani korunu a je naivní si myslet" Říkala Máňa, ona totiž dělá na byťáku... Děkuji za základní odborný rozbor. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7497 Registrován: 9-2011 |
bylo dřív slepice nebo vejce? Jó, dřív bylo všecko. (starej socialistickej vtip, vztaženej k dnešku ale smysl nedává) K tématu: podle mého to u nás "nejde" proto, že asi neexistuje "vedlejší" trať, kterou by mělo smysl zrychlit na 160 (tzn. spojuje významnější města s vyšší poptávkou na přímé spojení těchto měst), ale zároveň by nemělo smysl jí elektrizovat (tj. ta poptávka není zas tak veliká, aby potřebovala třeba hodinový takt). Na města vzdálená od sebe třeba 30 km rychlost 160 nepotřebuju a pro osobáky už vůbec. Samozřejmě, můžeme debatovat, jestli 30 nebo 40 km, takt hodinový, 2h či půlhodinový, a to všecko pak posouvá hranici mezi "je vhodné" a "nemusí se".
Všichni jste volové. Servít
|
MartinM
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 257 Registrován: 12-2017 |
T_._H_.: To by mě zajímalo, kde v Německu za posledních 10-15 let modernizovali trať na 160 bez drátů (tím nemyslím nějaké lokální zvýšení ze 140? Zrovna v Německu plánujou zadrátovat stovky km. "A že to v tom Německu jde? Jo pardon, já zapomněl, že se furt bavíte o zaprděném českém rybníčku. ikdyž samozřejmě takové rychlosti dieslové jednotky zvládnou, tak takové neekletrizované tratě kde by tu rychlost Hele, a bylo dřív slepice nebo vejce?" Nevím co bylo dřív , ale rozhodně vím, že v ČR neelektrifikované tratě nad 120km/h nebudou a nebudou tady ani jednotky které by to dokázaly. Turnovak: "MartinM: "Tak realita v roce 2021 je taková, že na rekonstukci tratě na 160km/h bez elekttrizace vám dnes nikdo nedá ani korunu a je naivní si myslet" Říkala Máňa, ona totiž dělá na byťáku... Děkuji za základní odborný rozbor." Tak samozřejmě můžete jmenovat tratě, které se takto zmodernizovaly a klidně i ty kde něco takového připravuje. Prosím... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14380 Registrován: 8-2012 |
To by mě zajímalo, kde v Německu za posledních 10-15 let modernizovali trať na 160 bez drátů Hlavně to nějak šikovně vymezit, aby se do toho těsně nevešly všechny ty VT610, VT611 a VT612, že? Nehru.
電車オタク
|
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3059 Registrován: 7-2017 |
T.H.No a já mám zase takovou zkušenost, že jsem jel vlakem rychlostí 160 km/h v roce 1995 (tedy v době, kdy se o něčem takovém Českým drahám ani nesnilo), přičemž nejbližší dráty byly v tu chvíli asi 90 kilometrů daleko... Čili to není realita, ale nějaká vaše na český rybníček (bahňáček s kachničkama) omezená zkušenost No, zrovna těch 160 km/h jste nasadil vy, tak se zdržte hejtů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 10-2020 |
Aleš Liesk: myslím, že zrovna ta trať do Liberce a dál by to zrychlení zkousla. Kolik je rozdíl přímých nákladů(palivo+údržba) mezi zhruba stejně velkým elektrickým a dieslovým vlakems |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16370 Registrován: 3-2007 |
A náklady na elektrizaci a pak údržbu vedení, měníren ap. "prostě jsou" . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14387 Registrován: 8-2012 |
No, zrovna těch 160 km/h jste nasadil vy, tak se zdržte hejtů A ono to teda mělo být míň, aby to v českém kachňáčku vyšlo na existující vozidla?
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 531 Registrován: 3-2018 |
Třeba 140 :-) Začne uvažovat, že už tu není jen elektřina a nafta. Brzy tu bude vodík a baterky. |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2355 Registrován: 11-2009 |
Turnovak: vodík se získává z ropy. Jeho získávání elektrolýzou vody je energetická šílenost. |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3061 Registrován: 7-2017 |
A ono to teda mělo být míň, aby to v českém kachňáčku vyšlo na existující vozidla? [crazy] Není nad slušnou a rozumnou odpověď . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14390 Registrován: 8-2012 |
Bohužel se odpověď, na kolik se teda po pádu komunismu měla zrychlit trať Praha-Turnov-Liberec jediným možným způsobem, totiž elektrizací a vozybysenašlysmem, stejně nedozvíme.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11130 Registrován: 5-2002 |
ad Paul2no: vodík se získává z ropy. Jeho získávání elektrolýzou vody je energetická šílenost. Má to sice účinnost 30%, ale nezapomínejme na letní přebytky elektrické energie ze solárních zdrojů a ty i dále porostou.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Lukfi
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2149 Registrován: 10-2010 |
Petr_Šimral: A není lepší to nastrkat do baterek, než takhle neefektivně do vodíku?"Má to sice účinnost 30%, ale nezapomínejme na letní přebytky elektrické energie ze solárních zdrojů a ty i dále porostou." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24255 Registrován: 5-2002 |
P2no: Jeho získávání elektrolýzou vody je energetická šílenost Když to udělám někde, kde Slunce svítí tak nějak ghownu (jako třeba na Sahaře), tak to žádná šílenost není. A navíc to zároveň "samo v sobě" obsahuje způsob, jak se dá získaná energie skladovat (což je jinak u slunečníků a větrníků šílená bolest). Lukfi: A není lepší to nastrkat do baterek, než takhle neefektivně do vodíku? Vznikne-li potřeba tu energii přepravovat z místa výroby do místa spotřeby, tak to až zas tak neefektivní být nemusí. (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11131 Registrován: 5-2002 |
ad Lukfi: A není lepší to nastrkat do baterek, než takhle neefektivně do vodíku? Tak daleko jsme se ještě nedostali. Představte si ukázku v malém, na úrovni jednoho rodinného domu. Na domě je FVE, která v létě vyrobí přebytek 6 MWh a současně pro zimní topení potřebuje těch samých 6 MWh. Bylo by ideální, kdyby se tak daly nabít baterie, ale potřebná baterie by vážila 60 tun a stála by cca 60 miliónů korun. A to jsem zanedbal účinnost.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Bugear
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3896 Registrován: 8-2005 |
Když to udělám někde, kde Slunce svítí tak nějak ghownu (jako třeba na Sahaře), tak to žádná šílenost není. Pokud to udělám v takovém rozsahu, aby to mělo globální význam (třetina Sahary), začne mi to ovlivňovat klima na půlce planety, zejména rozložení srážek.
Online výpočet kontrolní číslice
Lekce češtiny pro diskutéry: píšeme výjimka, standard, ližina. Tipovat znamená odhadovat, typovat znamená psát či provádět typovou zkoušku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24258 Registrován: 5-2002 |
Bug: začne mi to ovlivňovat klima na půlce planety, zejména rozložení srážek To je docela možné, ale ještě z toho nutně neplyne, že to ovlivnění bude špatným směrem. Co když nastane podobný efekt, jako u přílivové elektrárny? Tam sice "krademe" kinetickou energii rotace Země, ale poněkud překvapivým důsledkem je, že vydrží déle...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3032 Registrován: 10-2009 |
Ad Hajnej: A navíc to zároveň "samo v sobě" obsahuje způsob, jak se dá získaná energie skladovat (což je jinak u slunečníků a větrníků šílená bolest). No, ona to s tím transportem vodíku taky nebude žádná hitparáda. Jinými slovy - jak těžká je (tlaková) nádoba, kterou musím použít pro přepravu 1 kg vodíku? A na kolik energie vlastně přijde, když chci tohle "zabalené kilo vodíku" přepravit na vzdálenost 100 km? Jinými slovy - je fajn vyrobit si pár tun vodíku někde na Sahaře, ale teď je ještě nějak efektivně dostat tam, kde budou potřeba. Dovolil jsem si tedy zanedbat nějaké řešení typu "vodíkovod"... |