Diskuse » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 02. 5. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 02. 5. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3046 Registrován: 2-2004 |
EC 174 Jan jesenius: pár fotek z terénu s pozůstatky dětřichovské lesní železnice mám tu: https://badber-mb.blogspot.com/2017/08/lz-detrichov.html?m=1 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 12-2020 |
Tak to je bomba. Krásná dokumentace. Vidím,že za těch 20 let co jsem tam nebyl, se to takřka nezměnilo. Tedy až na ten zničený les... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 747 Registrován: 6-2008 |
Ad Dětřichov...všem moc děkuji za informace
trať 310...místo na kterém jsem vyrůstal.. 742,749,751,851 a další kouzelné stroje,které k této trati prostě patří jsou neodmyslitelnou vzpomínkou na provoz,který tu kdysi byl...čest jejich památce
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1106 Registrován: 6-2005 |
Možná někoho zaujme článek o Pionýrské železnici v Plzni z Železničáře 6/1963: (Příspěvek byl editován uživatelem 471015.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13649 Registrován: 4-2003 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2105 Registrován: 1-2013 |
Možná někoho zaujme článek o Pionýrské železnici v Plzni z Železničáře 6/1963 V článku se píše: "je jednokolejná o rozchodu 600 mm". Pokud jsem četl (nejsem jejím pamětníkem), tak měla mít rozchod 760 mm. Je chyba v článku nebo se pletu? |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 751 Registrován: 10-2013 |
Těžko říci (také nejsem pamětník), ale Hlavatý - Bouda a jejich kniha Svět na kolejích uvádí rozchod také 600mm (Pionýrská železnice Plzeň). Že by opisovali? Kniha Úzkokolejné železnice v průmyslu a zemědělství (Zdeněk Bauer) uvádí 760mm. Ve videu: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-pionyrska-z eleznice-plzen.A180223_105729_po-cesku_vrja hovoří o 760mm. Loko. TU29.0 (tu tam také měli) byla snad jen na 760mm a širší rozchody. Jinak foto je také zde na k-reportu: https://www.k-report.net/diskuse/archiv2014/48/74-archiv-35.html# POST3219832 Jinak podle fotek a výšky vozidel bych řekl, že rozchod byl spíš těch 760mm kvůli stabilitě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2109 Registrován: 1-2013 |
777: Dík za odpověď. Taky se přikláním k názoru, že rozchod byl 760 mm. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3176 Registrován: 7-2017 |
Plzeňská pionýrská: Mám tu typák jejich elektrické jednotky, který uvádí rozchod 760 mm. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3507 Registrován: 5-2002 |
760mm. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13653 Registrován: 4-2003 |
Věděl by jste někdo označení lokomotivy ?? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3180 Registrován: 7-2017 |
Jnd 13653: Odpověděl jsem ti v sekci parních lokomotiv. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1180 Registrován: 11-2007 |
Pilatusbahn, nejstrmější zubačka na světě... rozchod tratě 800mm, nejvyšší stoupání na trati 48% ozubnice Locher, napájecí napětí tratě 1550V DC maximální rychlost jízdy nahoru je 12 Km/h při klesání z důvodu bezpečnosti jen 9km/h dolů se jezdí samospádem, elektrodynamická odporová brzda V horní části tratě jsou otočné výhybky... (Příspěvek byl editován uživatelem Philip.)
<font color="119911">SWISSTROLLEY - kvalitní ekologická doprava</font>
<font color="aa00aa">HESS musíš se s ním svést</font> <font color="0000ff">Dovolujeme pokroku aby diktoval našemu jednání...</font> |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4933 Registrován: 6-2016 |
Philip: Už je to pár let, co jsem s ní jel. Ale "otočné" výhybky jsem neviděl ani dole, ani nahoře. Ale "posuvné" jsem viděl "Někde" jsou i papírové fotky... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 125 Registrován: 12-2020 |
Pilatusbahn není nejstrmější zubačkou na světě. Nejstrmější by měla být vlečná dráha Panamského průplavu se sklonem max. 500 promile. Ovšem je to dráha neveřejná a v podstatě rovinatá. To max. stoupání je tam vždy při překonání sklonů v místě plavebních komor. Takže zubačka na Pilatus by měla být druhá nejstrmější a první mezi veřejnými... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1181 Registrován: 11-2007 |
Díky za info, proto to není asi moc uváděno, protože je to spíš technologická dráha toho průplavu. Ty otočné, nebo-li překlápěcí výhybky jsou vidět třeba v tomto videu ke konci, jsou tam též i ty psuvné co jsou na spodní části trati... vyfocený je nemám https://www.youtube.com/watch?v=6oOoySAHpiY
SWISSTROLLEY - kvalitní ekologická doprava
HESS musíš se s ním svést Dovolujeme pokroku aby diktoval našemu jednání |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2443 Registrován: 11-2012 |
Dobrý masakr ty výhybky. A to jsem myslel, že po výhybkách pro maglev už mě nic nepřekvapí.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4936 Registrován: 6-2016 |
Philip: Tak to se omlouvám! Ty horní jsem v činnosti neviděl, dolní ano. Jak píše PV, je to fakt "masakr" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 7-2009 |
Poslední dny železnice Waldenburg poblíž Basileje v provozu jako 750 mm úzkorozchodná železnice. 6. dubna bude provoz zastaven. Linka bude poté převedena na měřidlo. Vozidla budou prodána společnosti Cierny Balog na Slovensku. odkaz (Příspěvek byl editován uživatelem Fenway.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1285 Registrován: 1-2012 |
A co bude ta linka měřit? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13665 Registrován: 4-2003 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4049 Registrován: 11-2006 |
A co bude ta linka měřit? Bude asi dohlížet, aby byl po novém přesně jeden metr od levé kolejnice k pravé.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 153 Registrován: 7-2017 |
Marian: zjevně jde o cizince a automatický překlad. Tím měřidlem je předpokládám metr,tedy přestavba tratí na metrový rozchod. Spíš to bude zajímavé s tím Černým Halogen.🤔 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 154 Registrován: 7-2017 |
Že sem vůbec něco psal...😀 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1286 Registrován: 1-2012 |
No já o tom vím dlouho, že se trať bude rekonstruovat na rozchod 1 metr. Ale měřidlo mně překvapilo, zrovna tak Cierny Halog. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1990 Registrován: 6-2019 |
Jedna hádanka. Kde se nacházel tento velmi zajímavý úvraťový úzkorozchodný systém:
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1998 Registrován: 6-2019 |
Nikdo nic? A přitom je to asi jediný takto dochovaný systém ramp pro svoz dříví ... Severní Morava. Také jsem s hrůzou zjistil, že někteří čtenáři - etablovaní šotouši procházeči vůbec netuší o existenci lomových drah v Kynšperku nad Ohří. Pár obrázků z jarního tání. Postupně od východního lomu Boží Požehnání z místa vynoření se úzkokolejné dráhy na násep, překročení Podkrušnohorské magistrály nadjezdem, oblouk, zářez do západního svahu a pokračování do západního lomu.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3188 Registrován: 7-2017 |
AŠM 1990: Branná - Josefová, v pozadí hájenka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 673 Registrován: 6-2012 |
Ahmad_Šáh_Masúd: Kynšperk je hezký místo, ale nikde se mi nepovedlo najít ani přibližný rok zrušení. Ale podle výšky mostu přes trať bych řekl že to bylo ještě před elektrifikací, nevíš něco k tomu víc? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2000 Registrován: 6-2019 |
Těžba byla ukončena po válce, 1946 a s tím skončila i tato drážka. Další pak vedla do staré briketárny, naproti nádraží (novější briketárna měla jen vlečku normálního rozchodu). O briketování uhlí v Libockém revíru pojednává samostatná publikace, ale momentálně přidělávám třetí knihovnu a nemůžu to najít. Dědek: Josefová je ve více sevřeném údolí, ale pohoří je správné.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3189 Registrován: 7-2017 |
AŠM 2000: Tak si to pojďme trochu vyjasnit. Když pominu kalamitní systém v Koutech-Anníně rozebraný už někdy po roce 1900, byly na lichtenštejnském panství v Jeseníkách v oblasti Černé stráně tři gravitační lesní železnice: Od Přemyslova po pilu v Anníně, tzn. na jižních svazích Černé stráně nad Loučnou a Kouty - svážnicový systém bez úvratí. Od hájovny Banjaluka (cca km 13,9 ramzovské dráhy) směrem na SV pod Černavu a Keprník, tam snad byla úvrať jenom jedna v místech dnes zcela pustých v údolí Klepáčského potoka a není mi známo, že by byla v poslední době nějak obnovena nebo že by tam byly její takhle zachované zbytky v terénu. A konečně od bývalého nákladiště Františkov (cca km 10,3 ramzovské dráhy) směrem k bývalé osadě Josefová, kde byla hájenka, dnes jediná dochovaná stavba ze zaniklé osady. Na tomto úseku bylo úvratí 5, svážnice jedna u josefovské hájenky a části tělesa byly v terénu obnoveny a v r. 2014 zde byla otevřena naučná stezka. (Už se to tu protřepávalo v r. 2013. Viz https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2983307) Mám za to, že ta fotka je z posledně jmenované železnice. Hájenka v bývalé Josefové skutečně sestává ze dvou objektů. A ten potok vpředu by měla být Hučava. O něčem jiném mě přesvědčíš, jedině když dáš přesné místo a čas, kde a kdys to fotil. (Musím ale poctivě přiznat, že od otevření té naučné stezky jsem tam nebyl, takže dnešní stav na vlastní oči neznám. Fakt je, že některá místa v jesenické krajině se po r. 1989 mění tak rychle, že po delší nepřítomnosti mi mohlo něco uniknout. Nicméně i po létech oblast mezi Hanušovicemi a Ramzovským sedlem včetně Keprnické klenby považuju za svůj domovský rajón, kde jsem to znával dost dobře, tak se snad tak fatálně nemýlím.) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2002 Registrován: 6-2019 |
LŽ z Banlajuky měla skutečně jen jednu úvrať, LŽ kolem Josefové tři. Tu plochu kolem dolní překládací stanice svážnice obepínal "bypass", tedy objízdná kolej o délce cca 200 - 300 m, tak by mohla "vytvořit" další dvě a pak by to sedělo k vámi uváděnému počtu pěti. Fotka je však z LŽ Bedřichov, konkrétně z území pod pilou. Z pily nahoru do údolí vedla "hlavní" trať, dolů k bednárně obloukem kolej k vyfoceným úvratím na zárubních a opěrných zdích (mimochodem se dost rozpadají, za 10 - 20 let tam bude jen hromada kamení). Ani horní úsek k Riegrově pomníku nebyl bez zajímavostí. Z Melíkem uváděných tří svážnic jsme našli dvě. Třetí je spíš teorie.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3048 Registrován: 2-2004 |
Pár fotek z pochůzky po LŽ v Koutech nad Desnou na Černé stráni mám tu: https://badber-mb.blogspot.com/2017/06/lesni-draha-v-koutech-nad- desnou.html z LŽ Branná u hájovny Banjaluka zde: https://badber-mb.blogspot.com/2016/12/lesni-draha-v-branne.html a LŽ Františkov tu: https://badber-mb.blogspot.com/2015/07/lesni-draha-ve-frantiskove .html Ten Bedřichov projitý nemám. Díky za tip do budoucna (Příspěvek byl editován uživatelem bočeli.) (Příspěvek byl editován uživatelem bočeli.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2003 Registrován: 6-2019 |
Ještě jedna záhada. Nad Brannou nějaký aktivista zakreslil do ORM následující kolejový systém ve tvaru ypsylon: Netuší někdo o co jde? Bočeli: Jeseníky mě tak chytly, že se tam chystám strávit ještě několik prodloužených víkendů.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3191 Registrován: 7-2017 |
AŠM 2002: Bedřichov? To bych snad ani za železnici nepovažoval, vždyť se to každý rok stěhovalo jinam, na zimu se to uklízelo do kůlny na pile a v trasách kolejí se dříví sváželo na saních... A ta "úvrať" byly jen manipulační koleje pily, jaké má snad každá pila, aniž by se honosila tím, že má úvraťovou "lesní železnici"... No dobře, dostals mě. Tenhle kočující dopravní systém v hlavě vůbec nemám v šupleti s cedulkou "lesní železnice" a sám jsem tam ke své škodě nikdy nebyl, takže mě to ani nenapadlo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 743 Registrován: 11-2004 |
Kamarádi, všimnul jsem si, že v archivu K-Report z roku 2009 v diskuzi „Úzkorozchodné železnice“ jste zmiňovali PIONÝRSKOU ŽELEZNICI V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zejména pan Bitaxe a další, lze tam najít i nějakou diskuzi o Gebusách, kterou moc nechápu jako nezasvěcený. O pionýrce v Budějcích je poměrně málo informací a část z nich je ještě navíc nepravdivých, což mě tedy osobně nyní nedá spát. Můj otec je pamětník této dráhy, podílel se v letech 1967 a 1968 na jejím provozu, nyní sepsal pro jistý účel takový krátký článek. Já bych ho rád rozšířil, vyvrátil některé nepřesnosti a nejlépe vypátral co nejvíc detailů, pokud by to bylo možné. Pionýrská železnice v Budějcích se začala stavět v září 1957 v nově vznikající Stromovce, což byly až do války jenom louky. Slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo 27.6.1958. Do roku 1959 (nebo až části roku 1960) dráhu provozoval Dopravní podnik města České Budějovice. Od roku 1960 do 1965 byl provozovatelem Park kultury a oddechu (lidově řečený „kolotočáři“). Od roku 1966 byl provozovatelem Okresní dům pionýrů a mládeže (pod Pionýrskou organizací Československého svazu mládeže). Z výše uvedeného vyplývá, že dráha se v letech 1958-1965 pionýrská jen jmenovala a měla to napsané na vagónkách, ale pionýři se na jejím provozu nijak nepodíleli. Nejvíce informací o dráze je na webu geocashing.com, na stránce příslušné kešky, která o historii dráhy vypráví. https://www.geocaching.com/geocache/GC3VQF4_pionyrska-draha Ale zde jsou napsané také ty nejvýznamnější nepřesnosti. Rozchod nečinil 600mm, nýbrž 760mm. Můj otec to změřil. Navíc mi napsal pan Zdeněk Hrdina ze Skanzenu Solvayovy lomy, že povozky na osobní vagonky pocházely ze zrušených oplenových vozů od ČSD z úzkokolejek z Jindřichova Hradce. Další mylnou informací je délka okruhu. Ta rozhodně nečinila 3,8km, ale ani 3,1km. Trasa dráhy je totiž zcela zachována v aktuální katastrální mapě, takže jsem ji proložil polygonem, snažil jsme se chytře aproximovat průběh, kde část dráhy spolkla dnes již čtyřproudá silnice I/3 na Dlouhé louce. Polygon vložený do katastru je dlouhý 2,87km, takže s drobnou korekcí na to, že skutečné oblouky dráhy byly spíš mému polygonu opsané, byla délka přibližně 2,90km. Uvádí se, že dráha měla 1 lokomotivu a 10 vagónů. Existují ale 2 poměrně dobře datované fotografie. Jedna ze slavnostního zahájení dne 27.6.1958, kde je překapotovaná lokomotiva, která nejspíše jezdí po směru hodinových ručiček. (například výše v odkazu z geocaching . com) A druhá o 3 dny později, 1.7.1958, kde je nepřekapotovaná lokomotiva bez budky. Zdroj a datum zde: http://multimedia.ctk.cz/foto/document/2080863/26 Která navíc nejspíše je otočená a jede druhým směrem, proti směru hodinových ručiček. Protože na drážce byla dvě kolejová rozvětvení – jedno "hlavní" nádraží u ulice Na Zlaté stoce, zde byl největší obrat cestujících – druhé v průjezdném depu u Litvínovic, tak teoreticky mohlo být zamýšleno, že by na dráze jezdily vlaky 2 proti sobě. Což ale nejspíše nikdy nefungovalo. Můj otec si z let 1966-1969 pamatuje, že jezdila pouze lokomotiva překapotovaná, a to čumákem dopředu – po směru hodinových ručiček. Druhá lokomotiva stála rozebraná celou dobu v depu. Přijde mi logické, že byla v té době už kanibalizována pro zajištění provozu té překapotované. Nikdy se také neuvádělo, jaký typ lokomotiv na dráze byl. Z fotek a z toho, co jsem načetl po webech, je ale zřejmé, že obě lokomotivy byly BNE 50. Typ je hezky popsaný například zde: http://www.mpz.cz/lokomotivy-motorove/bne50 a zde: http://www.uzkorozchodky.hys.cz/typy/bne50.php Lokomotivy BNE 50 se vyráběly jen do roku 1954 nebo 1955 (našel jsem na netu různě oba údaje). V roce 1958 tedy nemohly být nové. Dopravní podnik o překapotované lokomotivě píše jako o „staré důlní“ s tím, že má „velkou poruchovost“. Ale je to spíše průmyslová lokomotiva. Hezký náhled na tvar kapotáže je zde: https://3dwarehouse.sketchup.com/model/148f90a4-9137-49e8-b8d0-1f 04db56bcca/BNE-50?hl=cs Co se s lokomotivami po likvidaci dráhy v roce 1971 stalo? To nikdo neví. Do nejbližšího možného průmyslového provozu lokomotiv BNE 50 v Calofrigu Borovany se údajně žádná pionýrka nedostala, tam by se nehodila rozchodem. Je možné, že provozní lokomotiva byla převezena do železáren v Bohumíně, kde byla průmyslová drážka o rozchodu 760mm. Nicméně z dodnes zachovaných lokomotiv z Bohumína žádná není ani bez budky stanoviště strojvedoucího, ani nemá žádnou odlišnou kapotáž. A nebo byly obě lokomotivy sešrotovány, po roce 1971 už nebyly cenné, navíc pokud by nebyly kompletní. Mimochodem na pionýrské železnici v Plzni jezdila od začátku také BNE 50, také překapotovaná (a lépe) a také osobní vozy byly získány z Jindřichova Hradce. http://www.spvd.cz/index.php/plzen/pionyrska-zeleznice Také u této železnice se uvádí rozchod 600mm, zatímco ve skutečnosti byl nejspíše 760mm. Domnívám se, že stejně jako v Budějcích je to přizpůsobeno vozům a podvozkům z J. Hradce a přerozchodovány byly jen lokomotivy BNE 50, které nejčastěji byly vyráběny pro rozchod 600mm, takže mohly být získány s tímto rozchodem. A nyní jen samé dohady a hypotézy. Přemýšlel jsem, odkud by mohly BNE-50 být, pokud nebyly nové. Co by tak v jižních Čechách bylo za provoz,m který by se jich okolo roku 1958 zbavoval. A časově to souhlasí s ukončením výstavby vodní nádrže Lipno. Je to pustá spekulace, nejsou pro to žádné důkazy. Ale drážky na stavbě Lipna byly a průmyslové či důlní lokomotivy po nich jezdily, jak je zřejmé z následujících dvou fotografií: https://encyklopedie.ckrumlov.cz/img.php?img=6731&LANG=cz https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/jihocesky-kraj/2393809-pred -60-lety-se-predcasne-napustilo-lipno-cesky-krumlov-tim (zde to rozklikněte a najeďte na foto č. 5 – lokomotiva vypadá spíše jako BN 15, ale nejsem schopen určit. Hezký zvuk gebůzky je slyšet v první části videa https://www.youtube.com/watch?v=OAKTNZoE2qc je to video natáčel extrémistický fanoušek úzkého rozchodu :-) Tříválec je také v akci zachycen na části videa: https://youtu.be/XcQl7Jrsygc?t=191 Takže takto krásně se rozeznívala i budějovická Stromovka za hezkých letních dní mezi roky 1958-1968! Čest každému, kdo to tehdy slyšel!!! A NYNÍ MI NAPIŠTE, CO BY VÁS O TÉTO DRÁZE NEJVÍCE ZAJÍMALO? Co bych měl zjistit, dopátrat, dovysvětlit? Případně i jak to získat? DÍKY ZA ZPĚTNOU VAZBU I ZA POZNÁMKY ČI DOTAZY. Nejčastěji a do všech publikací opisovaný zdroj s nejvíce chybami: Publikace dopravního podniku "70.let městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích"
Víte, kdysi žil jistý Stephenson. Ten byl první a byl poslední.
A od těch dob nemůže být žádný šotouš dobrým fírou a žádný fíra dobrým šotoušem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 744 Registrován: 11-2004 |
To ČTK je zajímavý zdroj fotek. Zde něco k pionýrské železnici ve Svatoškých skalách u Karlových Varů: http://multimedia.ctk.cz/foto/document/973667/584 http://multimedia.ctk.cz/foto/document/973280/235 Zde je jako pionýrská uváděna i dráha do Nové Bystřice, 1.7.1956 (asi na celé prázdniny, nebo jak to bylo...) http://multimedia.ctk.cz/foto/document/2080834/484 http://multimedia.ctk.cz/foto/document/2080876/482 http://multimedia.ctk.cz/foto/document/2080818/485 A zde v Praze, už 1951-1952! http://multimedia.ctk.cz/foto/document/5719013/122 http://multimedia.ctk.cz/foto/document/5719015/121 http://multimedia.ctk.cz/foto/document/2085604/131
Víte, kdysi žil jistý Stephenson. Ten byl první a byl poslední.
A od těch dob nemůže být žádný šotouš dobrým fírou a žádný fíra dobrým šotoušem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 309 Registrován: 3-2011 |
Už jsem se tady jednou ptal. Ale zkouším to zas: Neměl by někdo nějaké informace o vozidlech používaných na podnikové drážce Preibischovy továrny v Dětřichově ( na Heřmaničce )? Děkuji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2736 Registrován: 1-2006 |
Felix : zajímavé informace, moc dík |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2120 Registrován: 1-2013 |
Dovolím si odkaz na pražskou železnici - nejprve mne zarazilo, že se její existence uvádí na Výstavišti, ale i v ZOO, ale z odkazu vyplývá, že se během své existence přestěhovala... https://prazsky.denik.cz/nazory_region/pohledem-miroslava-bobka-n estastna-jirinka-20150126.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 747 Registrován: 11-2004 |
Mixmouses: No dík, dík. Klidně se k tomu vyžvejkni víc :-) Mimochodem ty disponuješ nějakými foty z odvozu budek původních vagónků a z jejich rekonstrukce a současného stavu? Můžu o ně poprosit na mrfelix seznam cz? Platí i pro kohokoliv jiného, jestli se neobracím na správnou osobu.
Víte, kdysi žil jistý Stephenson. Ten byl první a byl poslední.
A od těch dob nemůže být žádný šotouš dobrým fírou a žádný fíra dobrým šotoušem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2737 Registrován: 1-2006 |
Felix : žvejkal bych, jen vše, co vím, už tady bylo řečeno . Fotky pohlodám, uchystám a poštu Ti je, možná to stihnu ještě dneska |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 1-2013 |
boční nákres el. loko z Detřichova je v knize Úzk. železnice v zemědělství a průmyslu..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 9-2017 |
-- Lodyha 77, údajně se mělo jednat o akumulátorovou lokomotivu s budkou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 310 Registrován: 3-2011 |
kolotuk2 a BSD - dík za reakci, ale tu loko znám Plus jedno reprofoto s obrazu: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2005 Registrován: 6-2019 |
A ta "úvrať" byly jen manipulační koleje pily, jaké má snad každá pila, aniž by se honosila tím, že má úvraťovou "lesní železnici"... [crazy] To bych netvrdil. Většina pil kdysi měla nějaké úzké koleje (dnes je to naopak - většina pil je už nemá), ale málokde vedly mimo samotný podnik. V Bedřichově vedly do jiného zpracujícího závodu a těch úvratí je tam hodně. vždyť se to každý rok stěhovalo jinam Měla stálou trasu, řadu let byla v provozu. Pokud je ten systém věrohodně doložený, nemám problém s evidencí jako lesní železnice. Třeba v Miloticích nezbylo po delší kalamitní železnici vůbec nic (v Dalově alespoň původní opěrná zeď) a přesto byla něčím unikátní (rozvinuté trasování na svazích hor).
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 323 Registrován: 7-2006 |
Mám dojem,že Bedřichov byla opravdu jen kalamitní železnice,která sloužila jen pár let.Zatímco vedlejší ve Žďárském potoce byla trvalejšího charakteru a sloužila údajně ještě krátce po 2.sv.válce.Aspoň podle publikace p. Melíka.Na té žďárské železnici je památek docela dost včetně systému svážnic.Tam jsem to procházel.Bedřichov nevím,neprocházel jsem.
www.rlz.bilysklep.cz
Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3274 Registrován: 7-2005 |
Ano, je to akumulátorová lokomotiva Siemens-Schuckert dodaná v roce 1900 o rozchodu 600 mm. Měla jeden elektromotor o výkonu 8 PS. Uvedený výkres, který vyšel v knize ing.Bauera, se nachází ve spisech českého místodržitelství, kde je i podrobný popis a protokol z jejího vyzkoušení. Společně s akumulátorovou lokomotivou Kolben pro Kladno, to byla nejstarší akumulátorová lokomotiva u nás. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3275 Registrován: 7-2005 |
Nechci se vnucovat, ale k pionýrské železnici v Praze vyšel v roce 2015 ve Světě železnic článek Neposedná Jiřinka (autor Zdeněk Hrdina) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3276 Registrován: 7-2005 |
Jen přidám do statistiky - v rámci hlášení Revírního báňského úřadu Plzeň pro ministerstvo veřejných prací o lokomotivních drahách v dolech z 04/1926 odpověděla i firma - Mantavský kamenouhelný důl "Hůrka", Losina, pošta Chotěšov, že k dopravě uhlí od dolu Hůrka k dolu č.V, kde se nalézá připoení vlečky do stanice Stod, "používá se důlní lokomotiva 6 ks, systému Daimlerova" Myslím si, že šlo asi o další alternativu motorového vozíku systému Daimler, který byl upraven na nízký profil. Dvě důlní lokomotivy Daimler 6 HP byly schváleny v roce 1924 na štole Mokrá u Černé v Pošumaví. Ta měla souvislost se všeobecně známou rašelinovou drahou tamtéž. Odtud ve spisech Revírního báňského úřadu České Budějovice existuje i plánek. A fotka je v pamětní publikaci o těžbě grafitu Jinak zbylé lokomotivní dráhy z hlášení RBÚ Plzeň na MVP Praha jsou jasné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 9-2009 |
Pro zájemce přidám odkaz na téměř 30 let staré video z léta 91 zachycující provoz na Košické mládežnické železnici. https://www.youtube.com/watch?v=HcvlWyw_M10 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3278 Registrován: 7-2005 |
popis akumulátorové lokomotivy (motorového vozu) v Dětřichově ("u FOD") |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 850 Registrován: 11-2003 |
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1817901655038496&type=3
https://www.facebook.com/david.pecina.12
|
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 552 Registrován: 7-2017 |
Nic se neděje? Tak aspoň známé místo - miřejovický jez: |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7153 Registrován: 3-2007 |
Mraky nad Čajánkem. Za udržení Kamenice a 5 spojů v turistické sezoně by měl být vděčný. Argumenty o "páteřní roli železnice" jsou tady bohužel dost mimo realitu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 652 Registrován: 1-2017 |
Je tam stále to "vozidlo"? Trolej je snesena již dlouho, ale vždycky mi vrtalo hlavou, jestli je ta remíza prázdná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5045 Registrován: 6-2016 |
Pěkné fotky na https://www.idnes.cz/technet/technika/sasko-uzkokolejka-drazdany- lipsko.A210409_195105_tec_technika_vse/foto/VSE8b1092_04.jpg |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3517 Registrován: 5-2002 |
Jussi > Přesně 👍 |
Kalanis
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2309 Registrován: 12-2006 |
Tak musím pochválit pány z Balogu, neboť celkem jedou. "Dostali" ojeté jednotky ze Švýcar a budou prý drátovat a chtějí prodlužovat. Kdo by to před dekádou řekl... ČH(E)Ž, Vozy
Doprava nebo něčí kapsy? Je to jedno - tunely jako tunely... K-Report do mobilu
|
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8253 Registrován: 5-2002 |
Vagonet: "Nic se neděje? Tak aspoň známé místo - miřejovický jez:" Já si to pamatuji i s trolejí, k čemu to vlastně celé sloužilo? Pro nějakou manipulaci s čím? Kalanis: "Tak musím pochválit pány z Balogu, neboť celkem jedou." To je otázka, jak to celé dopadne. Především místní obce to nechtějí a kraj jasně deklaroval, že nepůjde proti vůli obcí. I hlavní přepravní proud by směřoval do Podbrezové a ne do spádového Brezna. Těžko někomu vnucovat něco, co nikdo vlastně moc nechce.
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|