Diskuse » Železnice » Železnice bývalého SSSR » Archiv diskuse Železnice bývalého SSSR do 16. 9. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Železnice bývalého SSSR do 16. 9. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16601 Registrován: 3-2007 |
S uličním výborem to moc dramatizuju? Holt u Zikmundů to chodilo velmi pravděpodobně (a to není ironie!) jinak než u obyčejných lidí, co chtěli aspoň na pár dní vystrčit nos za elektrický plot světové socialistické soustavy. Tatínek asi pro posudek na uliční výbor nemusel chodit, že. Ironii? Spíš vaši počínající senilitu a trvalou socíkovskou afinitu. To totiž není jen tenhle váš jediný příspěvek. Že máte potřebu furt ten socík vytahovat a pak se ho ještě zastávat Jak fungovala StB, když já nemám teda ponětí? FERO: Viz předpisatelé, např. kdo sloužil u nějakých zpravodajsky zajímavějších útvarů, tak ho po vojně díky tomu vojáci nepustili na Západ minimálně pět let (ověřeno). Vojáci z povolání (lampasáci) měli zaracha na Západ po celý život. Třeba protiletadlová obrana státu, na vojenském letišti, spojovací specialisti..bylo to i podle čísla vojenské odbornosti (= specializace). (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4642 Registrován: 9-2003 |
Mladějov: Můj strýc byl obyčejný psovod ale protože to byla pohraniční rota, tak mu na závěr ZVS sdělili, že ho pro jistotu deset let nikam nepustěj. Třeba by empreryjalystům vykecal, jak stojí signálky.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 347 Registrován: 10-2020 |
Koukám, že už je tu další díl seriálu „Horory od Mladějova“, aneb Pohádky ovčí babičky.... Ta jeho info o tom, že „jediným cestujícím v Pařížáku byl emigrant a STBák v jedné osobě“ – to on mluví o sobě? No, že to tak dobře zná..... když on Mladějov zná z ciziny pouze „emigranty“ – asi mu to takhle nalili do hlavy, jak ty „přísně tajné mašiny z Čierné....“ . Oni tam totiž nebyli jen ti na devizák, ale mnoho lidí mělo „legální“ příbuzné ve světě, na druhé straně železné opony, Takže cestovali oběma směry a jezdili se vzájemně navštěvovat. V dobách té „zlaté republiky“ za vlády TGM chtěli u Štrby postavit stabilní zásněžky, k tomu potřebovali vykoupit pozemky. Nezdařilo se – „všichni majitelé jsou v Americe“ , bylo zdůvodnění neúspěchu. A mnozí už v té Americe zůstali, nejen ti od Štrby, ale z celé ČSR. Lhali nám zde vždycky, tak jako v roce 46, když v týdeníku v kině byla reportáž že: „poslední Němci byli vyhnáni z ČSR“. Ve skutečnosti jich zde bylo mnoho dál, a i když by chtěli přesídlit na západ, tak je naši nepustili – kdo by na zdejší vrchnost pracoval? Takže to jejich stěhování probíhalo ještě čtvrt století. Přednosta výt,Meziměstí 1946 hlásil: „můžeme pro odsun uvolnit všechny, pokud za ně dostaneme náhradu, a ta zatím není. Prac. síly české sem poslané nedorazily vůbec, a pokud ano , tak po pár dnech zas utekly. Takže jedině zastavit provoz.....a podobné to bylo i jinde, v dolech, v lesích.... Mnoho těch „Němců“ byly smíšené českoněmecké rodiny, a to byla zas veliká skupina cestovatelů za příbuznými na druhé straně opony. Když člověk půl dne čekal na pasovým, víc tam slyšel němčinu než češtinu. A velikou skupinu cestovatelů měly na svědomí i Češky, které se vdaly do ciziny – k nim na návštěvu pak jezdili všichni z rodiny. Kolega takto jezdil do IT 2x ročně, v létě autem, v zimě vlakem. Tyhle „návštěvy příbuzných“ nepotřebovaly žádat o devizák, těm stačilo jen pozvání. Na cestu jako kapesné si mohli vyměnit jen asi 20 dolarů. Takže skutečně to cestování vypadalo zcela jinak, než v těch Pohádkách od Mladějova. Cestujících v 70. a 80. letech jezdívalo hodně, dokonce tolik, že pak Pařížák vylepšili povinnou rezervací, místo aby přidali vozy. Kromě dvou vlaků do Frankfurtu (denní a noční) jezdil „Mnichovák“. Každý snad zná Sergeje na Pařížáku, ale on jezdil i na tom Mnichováku (Praha-Domažlice-Furth). A ta Jugo byla sice na devizák (dinárovej, no dolars), ale dalo se jet do Bulharska tranzit přes Beo....a vzít to trochu oklikou. A zpátky zas jinou.... A ostatní tady se snaží přetrumfnout Mladějova ve vymejšlení kokotin?? Bývalo to, jak píše J.M., v Š100 2x po YU 5000 km.....na devizák žádnej souhlas, až pak na výj.dol....a komáři žrali dole na jihu u Bojany taky, nevím zda byli YU nebo ALB. S499 – jo, přesně tak to bylo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11547 Registrován: 4-2003 |
Kolega takto jezdil do IT 2x ročně, v létě autem, v zimě vlakem. To takhle jezdil ofiko táta spolužačky. Po plyši se ukázalo, že to byl přední rozvědčík. jo, přesně tak to bylo I s odstupem více než 30 let (a připuštění, že to nemusím pamatovat přesně) mi přijde, že řada věcí byla "trošku jinak", než tady líčíte.
BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11548 Registrován: 4-2003 |
Žádat se mohlo jednou za tři/čtyři roky, takže "známosti" byly celkem k ničemu, Já měl v okolí (třeba spolužáci) lidi, co tehdy dostávali devizák několik roků po sobě. A esli muselo bejt potvrzení od ROH a spol. k devizáku či k výjezdní doložce je z principu přeci jedno.
BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7389 Registrován: 3-2007 |
csik: Mnoho lidí mělo legální příbuzné, ale relativně volně mohli jezdit leda důchodci a je to okrajový případ. Pro normální lidi byli příbuzní v zahraničí vždy velké kádrové mínus, které se určitě zohledňovalo v posudcích na výjezdní doložku. Příběhy o cestě do Bulharska přes Bělehrad budou zcela podobná marginálie. Co mají s režimem železné opony sudetští Němci, zůstává asi nejen mně záhadou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4107 Registrován: 5-2002 |
o cestě do Bulharska přes Bělehrad To se dalo výjimečně v nějakém období, kdy v Rumunsku byly nějaké problémy, tak soudruzi milostivě dovolili takové cesty. Ale jak se to uklidnilo, tak jediná cesta do Bulharska byla zas přes Rumunsko. Proč asi Pannonia jezdila do Sofie oklikou přes Bukurešť a ne přímo přes Jugošku? (vše mám jen z doslechu a už si to taky nemusím pamatovat přesně, ale nějak tak jsem to slyšel.) Co mají s režimem železné opony sudetští Němci, zůstává asi nejen mně záhadou. Zas taková záhada to není, na jednu stranu byli příbuzní na západě problém, ale na druhé straně, pokud se ti příbuzní zaručili, že všechny náklady na pobyt v zahraničí toho čs. občana uhradí, tak to znamenalo zjednodušení cesty - snad pak nemusel mít ten příslib. Měl jsem ve škole spolužačku, která byla sudetská Němka, a ta občas jezdila do Stuttgartu. |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8660 Registrován: 8-2003 |
Co to je legální příbuzný? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1776 Registrován: 5-2010 |
První nízkopodlažní vlak na Ukrajině pro příměstskou dopravu
Osobní blog na iDNES.cz (někdy i s reportážemi o cestách)
Můj nový web o severním okolí Brna Mrtvole je naprosto fuk, kdo tu válku nakonec vyhraje! - Yossarian Yossarian |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4643 Registrován: 9-2003 |
Prdel 347: Nelži, ty agente bolševickej. Ti, co jeli na pozvání nebo měli tuzexovej účet, nepotřebovali akorát devizák ale všechno ostatní (výjezdní doložka, uliční výbor, vojáci etc.) museli mít stejně.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4644 Registrován: 9-2003 |
Bkp 8660: Legální příbuzný byl takový, který měl svůj pobyt v zahraničí legalizován, t.j. nebyl zde odsouzen za nedovolené opuštění státu.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4645 Registrován: 9-2003 |
Miropiro: Zjevně ne nízkopodlažní ale přístupný pomocí nájezdu. To je reko ER1?
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3951 Registrován: 3-2006 |
S4991023: Je to reko ER9 (střídavá). Fotka nájezdu je v Kyjevě u budovy, kde je vysoká platforma. další fotky
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4648 Registrován: 9-2003 |
Mikulda: Jakožto neuživatel Fakebuku se můžu podívat akorát tak na první stranu.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1395 Registrován: 3-2011 |
S4991023: tie fotky sa dajú aj rozkliknúť a normálne prezerať, netreba sa prihlasovať. K poslednej fotke bol dobrý komentár: " Ето гавно против эвропы"
E pericoloso sporgersi - Nicht hinauslehnen - Не высовываться - Ne pas se pencher au dehors
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 349 Registrován: 10-2020 |
S499 – tak už je to jasné, ten kurič Čík bol tvoj dedko, a ty si ho nemal rád? On chcel, aby si sa učil, abys nebol hlúpy, a tebe sa to nepáčilo? A je to poznať – čítať si sa nenaučil: kde vidíš, že ja píšem o tom, že k ceste na pozvanie netreba výj. doložka??? A ten bolševik na tebe kouká furt ze zrcadla, že už ho vidíš všude kolem sebe? Pighead – v tom pohraničí to bylo podobné na jihu i na severu, všude žili Češi. Ale když tam děti chodily do školy, už tam česká nebyla. Tak se přizpůsobili svému okolí. A pak je bývalí krajani vyhnali, že prý jsou Němci či Maďaři, jako zde: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2283 Registrován: 6-2019 |
většina zahraničí je tak zapovězena v hlavním období volna a rekreace. [uhoh] Objektivně důvody samozřejmě chápu, subjektivně je ale těžké si i druhý rok odpírat spoustu hezkých míst... Není to tak zlé. Řada zemí je de facto bez covidních buzerací, např. Polsko, Maďarsko, některé africké země, Nizozemí... Například ve Švédsku se dá strávit hezkých pár týdnů bez jakýchkoliv omezení (*) a krásy této severské země jsou skoro nekonečné. O Balkánu ani nemluvě. Z ex. SSSR mě více vadí stalé neobnovená mezistátní vlaková spojení. * - jediné "omezení" je v některých 4 a více * hotelích rozdělení slotů na snídaně, aby nedošlo k přeplnění snídaňové místnosti.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7393 Registrován: 3-2007 |
csik: A pořád tedy netuším, co to má společného s otázkou výjezdní doložky a devizového příslibu. Zase nějaká zašmodrchaně-uslintaná teore, která s věcí moc nesouvisí? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2287 Registrován: 6-2019 |
Pokud je někdo zrovna v Arménii a chtěl by se projet vlakem, tak ať se raději vyhne jižní trati do Jerasch ,Երասխ, už druhý den po sobě střílí kolem Karaburunu (zjevně z obou stran).
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 401 Registrován: 6-2016 |
Ahmad_Šáh_Masúd: Děkuji za info, do Arménie se chystám koncem srpna. Trať do Jeraschu jsem ani neměl v plánu projet, protože se nedá projet na otočku za jeden den (jede akorát vlak ráno do Jerevanu a večer zpátky). Momentálně je v Arménii na železnici provoz téměř na úrovni 2019, od 15.6 jezdí rychlík do Batumi se zbrusu novými vozy z Tveru a od 18.6 sezónní osobák k jezeru Sevan do Šorži (zhruba do září). "Pokud je někdo zrovna v Arménii a chtěl by se projet vlakem, tak ať se raději vyhne jižní trati do Jerasch, Երասխ, už druhý den po sobě střílí kolem Karaburunu (zjevně z obou stran)." Je mimochodem zajímavé, jak do Arménie, která nemá téměř žádnou Covid buzeraci, přibývá z Evropy jedna linka za druhou (od června LOT, od července Wizzair z Vídně, od srpna Condor/EW/LH z Německa), zřejmě se u turistů těší velkému zájmu. Předvčírem jsem se navíc dozvěděl, že od konce července Rusko zřejmě otevře hranice s Českem, takže uvažuji, že bych k Arménii přidal i Rusko. (Příspěvek byl editován uživatelem Alex7.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2288 Registrován: 6-2019 |
Velmi zajímavé zprávy, díky! V těch nových vozech by se dala noční cesta už docela vydržet, ve stodolách to muselo být peklo na zemi. Šoržu jsem nedávno kontroloval a nejezdila. Tak alespoň důkaz, že mají něco pojízdného :-) Arménie je bezesporu zajímavá země ve více ohledech. Spousta památek, přírody, je na co koukat a pro mladé z bohaté Evropy je tam ultra levně (čti: mimo jiné to také znamená nic moc kvalitu skoro všeho). I to Rusko si poznamenávám, bůhví jak dlouho by ty případně otevřené dveře mohly vydržet.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 355 Registrován: 10-2020 |
Pighead 7393 – tak nevím, zda jsi nalezenej v babyboxu a odchovanej v děcáku, že nedokážeš pochopit vzájemné návštěvy příbuzných za železnou oponou? A tihle „cestující“ ten devizák opravdu nepotřebovali, ti šli rovnou na pasový.....a o žádném „uličním výboru“ jsem nikdy neslyšel, souhlas s cestou dával zaměstnavatel. Ten model štokra na parní pohon postavil syn Čecha, který odešel do GB už před WW1., přesto se dál příbuzní navštěvovali, i když tento znal jen pár slov česky. A díky tomu modelu jsme se seznámili, jeho příbuzný ho dovedl ke mně, posílal jsem mu pak podklady – a pošta fungovala bez problému jak k němu, tak i k těm „nelegálním“,,,,.Byl u mne několikrát ještě za komoušů, a po pádu opony jsem zas já vyrazil do GB...dřív to nešlo, můj příbuzný to nebyl, aby mne pozval.... |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7398 Registrován: 3-2007 |
csik: Dokážu pochopit, že staré lidi (a opačným směrem emigranty s "vypořádaným vztahem") pouštěli bez problému. Ale jedná se o velmi okrajovou situaci, na základě které se nedá odvozovat, že tu panoval nějaký procesně pochopitelný a transparentní režim návštěv do "kapitalistické ciziny". Ostatně smyslem jeho zavedení bylo omezit počet těchto výjezdů na minimum a tento účel plnil výborně. Navíc otázku devizového příslibu trochu zveličujete, zásadnější než příslib (který většinou nestačil a musel se doplnit devizami od veksláků) byly ty štemply od kádrováka na pracovišti/ROH/ZV KSČ (u studentů SSM). |
Issi
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 12-2007 |
Pochybovače mohu ujistit, že k žádosti o devizový příslib bylo opravdu nezbytné přiložit (mimojiné) vyjádření uličního výboru KSČ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2038 Registrován: 11-2005 |
Což nebyl problém, protože z patnácti milionů komunistů v ČSSR byl v uličním výboru taky každej, ale pšt...
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 358 Registrován: 10-2020 |
Issi - jo, je to možné, že členové KSČ byli pod přísnější kontrolou než my nečlenové. Kdyby se členové rozutekli do světa, tak by ta KSČ zanikla, a to přece komouši nemohli dopustit.... Ono také možná v různých letech to bylo jinak, já to beru dle té závěrečné etapy.....posledních pár let, a předtím parkrát Jugo s CKM. My Češi/Slováci už tehdy jsme tam byli v tom nejchudším ubytování, zatímco vedle v lepší bydlení byla banda maďarská i ruská! Pighead – cesty na západ jen pro penzisty, to měli soudruzi v DDR, ne u nás, to někdo popletl. A navíc tam makali do 65, takže až potom mohli na západ, ať si tam zůstanou – ušetříme za jejich penzi, říkal Erich Hon. Dost podobné soudobé penzijní reformě, že? |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7403 Registrován: 3-2007 |
No jo, nemusíme mluvit k věci, hlavně když něco cintáme a lepíme k tomu obrázky. Jste opravdu tragéd... |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 860 Registrován: 2-2016 |
Pikehead : povolené cesty do Bulharska přes Jugošku byly důsledkem nedostatku PHM v Ceašeskově socialistickém ráji ... Na plnou nádrž naplněnou v Maďarsku/Bulharsku se nedalo přes Rumunsko projet. Do Bulharska se mimo vlaky (přes Rumunsko) jezdilo autem ... Takže "bolševik" musel chtíc nechtíc povolit cestu přes Jugošku ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4110 Registrován: 5-2002 |
Jo, ale to povolení bylo jen po velmi krátkou dobu. Ve druhé polovině 80. let se to už zase nesmělo. |
Pad
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 290 Registrován: 4-2003 |
Ono hlavně se podmínky pro cesty ven během let různě měnily, někdy k lepšímu, jindy k horšímu. Takže jestli má třeba csik nějaké vlastní vzpomínky a vyvozuje z toho, že to tak platilo celý socík a pro každého, tak je na omylu. Např. vyjádření uličního výboru potřebovali důchodci (ti zase logicky nepotřebovali potvrzení zaměstnavatele). Taktéž bylo např. období, kdy se u nás benevolentně povolovalo legální vystěhování čs. občanů německé národnosti v důchodovém nebo krátce předdůchodovém věku do SRN. Přesně z toho samého důvodu - ušetříme za jejich penzi. Museli podepsat, že se zříkají nároku na čs. důchod (ten jim ale pak přiznali v Německu). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11583 Registrován: 4-2003 |
Na plnou nádrž naplněnou v Maďarsku/Bulharsku se nedalo přes Rumunsko projet. Ale samozřejmě že dalo, soused měl na Moskviči PPN (přídavnou palivovou nádrž). Před dovolenou navěsil, po dovolené v BLR svěsil. Zcela legální a homologované (dělal u dopraváků). Důvod byl úplně jednoduchý, s obyčejnýma kanystrama to nešlo. že to tak platilo celý socík a pro každého, tak je na omylu. Asi tak.
BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7422 Registrován: 3-2007 |
To zní pozoruhodně. Kam se to věšelo a jaký to mělo objem? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2487 Registrován: 11-2012 |
Také se připojuju s dotazem: Jak se to napojovalo na původní palivovou soustavu? Předpokládám nutnost montáže spojovacího ventilu.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1795 Registrován: 12-2006 |
Za soucasnych podminek pri ceste vlakem s tranzitem pres SK na UA plne ockovany a pripadne neockovane dite do 12 let vstup na UA bez testu, jen s pojistenim na lecbu Covidu? A navrat na Slovensko, tranzit a navrat do Cech opet bez jakehokoli testu (i pred odjezdem), nebo se pletu?
bylo: Trabant sedí na silnici výborně a jeho akcelerace je bezvadná. To však nesmí svádět k lehkomyslnosti. (návod - Trabant) + VAZ-2108 je pětimístný, komfortní, rychlý, maloobjemový automobil nejmodernější koncepce určený pro provoz na jakýchkoliv vozovkách s vyjímkou cest s nezpevněným povrchem s hlubokou stopou.(návod - Lada)
je: VAZ 2105 hranatec, VAZ 2101 kulatec a koráb Volha 24 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2309 Registrován: 6-2019 |
Nepletete. I přesto, že bych tam rád, tak jsem si cestu rozmyslel. Jednak vlaků jezdí pomálu a třeba platit z Užhorodu do Stryje zhruba 1000 UAH za de luxe (jediné asi klimaktérizované lůžko) se mi teda moc nechce. Holt budu vyvařovat benefity někde jinde.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1796 Registrován: 12-2006 |
Diky za potvrzeni. Uz mam ale abstak, naposled ve Lvove loni v lednu. Takze se rozsoupnu...
bylo: Trabant sedí na silnici výborně a jeho akcelerace je bezvadná. To však nesmí svádět k lehkomyslnosti. (návod - Trabant) + VAZ-2108 je pětimístný, komfortní, rychlý, maloobjemový automobil nejmodernější koncepce určený pro provoz na jakýchkoliv vozovkách s vyjímkou cest s nezpevněným povrchem s hlubokou stopou.(návod - Lada)
je: VAZ 2105 hranatec, VAZ 2101 kulatec a koráb Volha 24 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2310 Registrován: 6-2019 |
Já loňský únor... Počkám až na podzim, příležitostí ještě snad bude víc. A třeba klesnou i ceny těch jízdenek přes web (určitě se liší od té na kasách, už jsem to tu kdysi zmiňoval, a ne zrovna o málo).
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 865 Registrován: 2-2016 |
Brr : cca několik měsíců, než soudruh C. udělal pořádek ... Pad : vesměs se měnila pravidla do Polska, když vznikla "ideologická pijavice" Solidarita nehodící se Biľakovi s Fojtíkem do krámu ... Pak se mohlo do PLR v zásadě "jen služebně" (nějaké specifické výjimky existovaly - například výměnný pionýrský tábor - vedoucí tam jeli služebně, na celním prohlášení bylo razítko ZV ROH, děti jely na společnou cestovní soupisku). Tak jsem tam vyrazil přes Frankfurt nad Odrou, co se bude dít ... celkem nic ... pro pohraniční orgány NDR jsem byl nezajímavý - i pro celníky zajímající se o "polské obchodnice" vyvážející "zakázané" zboží), pro Poláky jsem byl taky nezajímavý (ačkoli dle tuzemské propagandy omezení vyvolaly polské úřady). Projel jsem si tehdejší peáž přes SSSR/Ukrajinu a vracel přes Plaveč ... tamní pasovák s celníkem byli v šoku, kudy jsem se do Polska dostal, když jsem tam nejel služebně a soukromě to není možné ? Ti dobří muži nechtěli věřit, že Poláci nic nezakázali a že to je výmysl ideologických pragocentristů, protože přes NDR se do Polska bez problémů dá dostat ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11591 Registrován: 4-2003 |
Kam se to věšelo a jaký to mělo objem? Měl to u Moskviče 2140 pod podlahou v prostoru kufru a tipuju to tak na 40 litrů minimálně. Zpod kufru dolů prostě trčela taková svařovaná hranatá ocelová bedna. Podrobnosti zapojení a podobně samozřejmě po těch 40 letech neznám, ale prostě na začátku léta vyheveroval auto a nasadil nádrž a po dovolené zase obráceně.
BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 11-2019 |
Dobrý den, tak jsem teď během tří týdnů projel Košice - Mukačevo - Užhorod - Lysyčansk - Charkov - Dnipro - Záporoží - Křivý Roh - Dnipro - Mariupol - Oděsa - Černovice - domů a bylo to moc krásné. Ve stodolách vedro jako v peci, zvlášť na palandách se to ani v noci nedalo vydržet, ale zase jsem (i když umím jenom hodně blbě rusky) překrásně pokecal s autentickými místními a za všechny lístky dal dohromady asi 2000 korun, spíš méně. Východní Ukrajina je opravdu ošklivá, byl jsem tam poprvé a byl to pro mě šok. Velmi drsné pro mě bylo probuzení v Lysyčansku, jel jsem asi 30 hodin přímou stodolou z Užhorodu do Lysyčansku, vzbudil jsem se tam v půl páté ráno a byl to šok... Prázdná, vymlácená města, všude odpadky, všude pomníčky ve válce zabitejch 20letejch kluků, paneláky bez oken, rozbité mosty... Jízdenku z trolejbusu v Severodoněcku si nechám na památku, něčím tak starým jsem ještě nejel (a tak protivné lidi jsem tedy asi ještě neviděl...). Všude šílená špína a bída, a do toho všude na ulicích ukrajinské vlajky a na každém kroku policajti v nových džípech. V Charkově i Dnipru se už dá i něco vidět, jsou tam hezká muzea, pro mě bylo třeba působivé Panorama bitvy o Dněpr. V Dnipru jsem v Komnatě vidpočinku nocoval s člověkem, který ještě před revolucí sloužil jako voják Varšavské smlouvy v Šumperku, tak to byl zajímavý rozhovor... (V Dnipru je doporučeníhodné "metro duchů", jediná linka metra, která ale vede do opuštěné tovární čtvrti a nikdo s ní moc nejezdí.) Vyzdvihl bych už mnohokrát vyzdvihované metrotramvaje v Křivém Rohu. Jen je v těch T3 v tunelu opravu šílený hluk, nedá se to vydržet, do druhého tunelu jsem si musel zacpat uši, nevím, jak to ti místní zvládají. Obecně je tedy stav tramvajové infrastruktury na východě Ukrajiny opravu šílený... Chtěl bych ale moc doporučit Mariupol. Z mého pohledu to je taková zapomenutá, zaprášená perla východní Ukrajiny. Zřejmě se tam teď hodně investuje, centrum je opravdu hodně hezké a čisté, krásné parky a výhledy na moře, a k moři se tam chodí tak nějak "jako k rybníku", bez turistů. Tramvaje jezdí, ale nějak hodně omezeně, já jsem vlastně narazil jen na jedinou linku č. 8, ostatních jsem se nemohl dopátrat (jezdí tam hezké sólo T3, nově červeně nalakované s kotvou na boku, je to skoro takové "té trojkou k moři", moc hezké). Dá se jednou noční stodolou ráno přijet, nechat si zavazadla na nádraží a večer zase odjet... V Mariupolu je, stejně jako i v tom Lysyčansku nebo Severodoněcku, podle mé několikadenní zkušenosti opravdu bezpečno (cítil jsem se tam teda o mnoho bezpečněji, než třeba ve večerním Dnipru nebo Záporoží), ale Mariupol na rozdíl od ostatních dvou zmíněných podle mě opravdu stojí za to. A Černovice jsou také překrásné, ale už ne tak z toho dopravního hlediska. Dotaz -- nevíte, jak se říká té žluté tyčce / žluté vlajce (asi jak kdy), kterou pří průjezdu vlaku drží ukrajinští vechtři / hlídaři přejezdů / hradlaři, případně kterou někdy při odjezdu ze stanice drží děžurná z posledního vozu? Děkuji! (Promiňte, jsem zelenáč a začátečních, byl jsem na Ukrajině teprve potřetí, víc dopravních informací nemám, mě k úplnému štěstí stačily jen tři týdny kodrcání se ve vyhřátých stodolách a šmejdění po městech...) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2266 Registrován: 1-2013 |
Vosa: nevíte, jak se říká té žluté tyčce / žluté vlajce (asi jak kdy), kterou pří průjezdu vlaku drží ukrajinští vechtři / hlídaři přejezdů / hradlaři, případně kterou někdy při odjezdu ze stanice drží děžurná z posledního vozu? Děkuji! Podle ukrajinského předpisu strážníci přejezdů (závoráři, což může být i hradlář) očekávají vlak za dne se svinutým žlutým praporkem, v noci s bílým světlem ruční svítilny. Návěst dává i obchůzkář a znamená, že na trati není přechodné rychlostní omezení. Pokud by byl praporek rozvinutý (za dne) nebo se svítilnou s bílým světlem by byly prováděny pomalé svislé pohyby nahoru a dolů (v noci), povoluje se jízda rychlostí, která je uvedena v písemném rozkaze; pokud písemný rozkaz není, nesmí být překročena rychlost 25 km/h. Držení svinutého žlutého praporku, který drží děžurná na posledním voze, je součástí výpravy vlaku. Ale proč a jak a co to znamená nevím, mám jen výňatek z předpisu a tam není už nic bližšího uvedeno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1828 Registrován: 11-2005 |
Vosa: "A Černovice jsou také překrásné, ale už ne tak z toho dopravního hlediska." Já to tedy viděl jinak. Nicméně děkuji za (byť příliš stručný) report a za nalákání do Mariupolu. Snad se tam v zimním "semestru" taky nakonec vypravím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4874 Registrován: 11-2006 |
Vosa: hezký report, doplnil bych pár fotek 😉 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8546 Registrován: 12-2011 |
Estonci prodali na Ukrajinu stroje ЧМЭ3-5371, ЧМЭ3-5194, ЧМЭ3т-7459, ТГМ4Б-0860. Takže poslední vyrobený čmelák již není v Estonsku. |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6953 Registrován: 6-2004 |
Vosa: taky bych poprosil o nějaké fotky, rád se podívám, hlavně ten ultravýchod. Cesta to určitě byla zajímavá. Pro našince, který je zvyklý na jiný svět, jistě šok. Vyzdvihl bych už mnohokrát vyzdvihované metrotramvaje v Křivém Rohu. Jen je v těch T3 v tunelu opravu šílený hluk, nedá se to vydržet, do druhého tunelu jsem si musel zacpat uši, nevím, jak to ti místní zvládají. Hlučné to v tunelu celkem je, to ano, ale že bych si tam musel zacpávat uši? To ne. Jel jsem tam tím metrem x-krát a slyším pořád stejně a dobře. Někdy i to, co nemám. Je to asi individuální, jako třeba pro mě je po vlastní zkušenosti neakceptovatelné tohle: "ve stodolách vedro jako v peci, zvlášť na palandách se to ani v noci nedalo vydržet". Přidávám k tomu smrad zutých bot domorodců, případně zatuchlinu všeho druhu, puch rozbalených "paštik" a chlastu na dlouhých cestách. Ale prý to k tomu patří a mnozí místní diskutéři na to nedají dopustit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2375 Registrován: 6-2019 |
Ale prý to k tomu patří a mnozí místní diskutéři na to nedají dopustit.[crazy] Když budu chtít pohodlí, tak si zajedu třeba na SNCF. UZ mají už i nějaké ty de luxe s klimaktérizací, takže alespoň některé trasy se dají absolvovat více civilizovaně. Nepohodlí a obtíže ovšem k cestování patří a Ukrajina zrovna není jednou z těch úplně nejhorších nebo velmi špatných zemí na podobné výlety, z tohoto hlediska jsou i podstatně horší destinace na dovolenou. A ty jsou o to více zajímavé, o co méně lidí je schopných tam dorazit a vydržet.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4741 Registrován: 9-2003 |
Statistik: Asi takhle - vyzkoušet se to musí, jinak by zkušenost s ex-CCP nebyla kompletní. Ale stačí jednou.
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 293 Registrován: 12-2020 |
Nemá někdo tušení jak o vypadá s posledními veřejnými úzkorozchodkami na Ukrajině? Nedávno tady proběhlo, že byl na všech třech (Vinogradiv - Chmilnik, Antonovka - Zarečnoe a Gajvoron) z důvodu Covidu zastaven provoz. Byly již dříve jakési snahy nadšenců provoz udržet. Jak je to teď? Je nějaká šance na záchranu nebo je to vše odepsáno? A lesní dráha ve Vyhodě ještě funguje? Loni tam byly větší povodně a kus trati byl zničen, opravili to? Díky předem za jakékoli info. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1784 Registrován: 5-2010 |
Letošní zimní nadílka na trati Sambir - Sjanki
Osobní blog na iDNES.cz (někdy i s reportážemi o cestách)
Můj nový web o severním okolí Brna Mrtvole je naprosto fuk, kdo tu válku nakonec vyhraje! - Yossarian Yossarian |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 172 Registrován: 7-2017 |
Hudzeliak má na svém kanále spoustu zajímavých videí,speciálně ty z Podkarpatské Rusi jsou perfektní studijní materiál. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1043 Registrován: 3-2007 |
Dotaz: Minulý víkend jsem byl v Rize a severně (po proudu) od železničního mostu k nádraží jsem si všiml dvojice (asi) pilířů. To je něco zrušeného nebo něco chystaného? Díky
Vokovice!
Anvilia *2007 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3983 Registrován: 3-2006 |
To je pozůstatek starého mostu.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 250 Registrován: 12-2017 |
Jako kdyby COVID nebyl. Na Borispolu chtěli strachovku a očkování. Na roušky se kašle, vše prostě ve starých kolejích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 12-2017 |
Městská električka dodnes jezdí a samozřejmě, že vozí vzduch. Jel jsem úsek Darnice - Livoberežná a jelikož se mi podařilo nastoupit do opačné, bylo z pěti minut celé kolečko a v součtu cca 25 cestujících, maximálně 10 v jeden čas. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4146 Registrován: 6-2007 |
Pár fotek z minulého týdne na trati z Ivano-Frankovska do Rachova Teď je tam celkem slušný provoz, dopoledne jedou nahoru v podstatě na odhlášku za sebou dva osobní a dva rychlíky (z toho jeden osobní a jeden rychlík jen do Vorochty). Na osobních vratné soupravy DPL, nebo i Ganzy, ovšem jen ve funkci improvizovaného řídícího vozu. Z Rachova dále na hranice je trať v čím dál horším stavu, místy už hodně zarostlá. Oproti tomu silnice z Rachova na Solotvino prochází velkou rekonstrukcí, krom nového asfaltu se taky rozšiřuje těleso, staví opěrné zdi, krajnice a mosty. Od Rachova přes Solotvino, Chust, Berehovo a Čop do Užhorodu byla silnice jedno velké staveniště |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 821 Registrován: 11-2019 |
To je škoda. Ty rozmlácené silnice patří k ukrajinskému koloritu stejně Porsche Cayenne, taštičky přes rameno nebo vodka menu v restauracích Celkově se to už hodně proměnilo a zakarpatská oblast byla z těch posledních, kde byly hlavní silnice stále tankodormy |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12825 Registrován: 4-2003 |
Vojtag:Z Rachova dále na hranice je trať v čím dál horším stavu, místy už hodně zarostlá. Tohle nemá jiné řešení, než obnovení tratě ze Solotvina do Velkého Byčkiva a dostavění dalších 16 km trati po ukrajinském území k Dilovému. Tedy ne že by to dnes někdo asi chtěl realizovat . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 985 Registrován: 7-2017 |
Ví někdo kdy bude obnovena mezinárodní osobní železniční doprava z Litvy ? Zatím pokud vím nic nejezdí do žádných sousedních států. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2460 Registrován: 6-2019 |
Bůhví jestli to tuší i sami Litevci. Zatím v ex. SSSR mezistátně jezdí nejspíš jen "okupační" rychlíci do Suchumi a Minsku, přičemž výlet do Běloruska v současné době asi nikdo moc nechce a na ten suchumský letecky. E-viza nevím jak moc hodně už fungují. Situace se zjevně zlepšila na Jižním Kavkaze, kde rychlíky Batumi - Tbilisi - Jerevan už jezdí denně (!), v přibližně stejné trase (velmi použitelně vypadá odpolední odjezd z Jerevanu a o půlnoci v Tbilisi šup do hotelu), tedy do Batumi na koupání. GR postupně přidaly pár dalších spojů, bez osobní dopravy zůstává Tkibuli, Cchaltubo, Bakuriani (a další tratě, které zařvaly už v devadesátých, např. Vale, Telavi).
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 986 Registrován: 7-2017 |
Ahmad_Šáh_Masúd: No ale nejde jen o Bělorusko a Rusko, zatím z Litvy nejezdí ani vlaky do přátelských zemí - Polska (Kaunas-Bialystok) a Lotyšska (víkendové vlaky Vilnius-Daugavpils). |