Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 27. 9. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 27. 9. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2825 Registrován: 9-2009 |
Luboš_3.21 a Johny11: Moc Vám děkuji. Hledal jsem na fotomapě dle dokumentu odstavené kořistní lokomotivy. To bude asi ona ta výtažná kolej podél tratě do Plzně (viz. fotomapa z roku 1952). Na výřezu z fotomapy je vidět patrně lokomotiva řady 475.1 a dvě odstavené lokomotivy (stojí zde i v jiných letech). Dle dokumentu by to měly být lokomotivy 55 2555 a 58 1034, které byly odstaveny na výtažné koleji. První lokomotiva byla letecky poškozena, a dle klasifikace "c" byla běhu neschopná na vlastních kolech. Měla tendr od lokomotivy 57 1662. Druhý stroj 58 1034 byl v lepším stavu. Dle dokumentu lokomotivě chyběly součástky armatury. Ta byla dle klasifikace "b" běhu schopná na vlastních kolech. Na té koleji č. 24 by měla být odstavená lokomotiva Alsasko-lotrinských drah. V roce 1952 stála patrně již mezi těmito lokomotivami (viz druhý výřez fotomapy). Zde byly odstaveny dvě tendrovky ř. 94 DR (původně pruské lokomotivy řady T16), dvě bývalé pruské lokomotivy kategorie P8 (řada 38 DR) a pravděpodobně i ta lokomotiva Alsasko-lotrinských drah. Stroje byly vyřazeny v letech 1955 a 1956. Ještě jednou Vám děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6260 Registrován: 3-2006 |
Na téhle fotce jsou na výtažné vidět odstavené vozy. Později v těchto místech bylo plánované kontejnerové překladiště. http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=fotografie&id=1273 5 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2827 Registrován: 9-2009 |
Mořepetr: Děkuji. Za tou lokomotivou 464.201 jsou vidět i lokomotivy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3106 Registrován: 4-2014 |
Mořepetr- tak to vypadá na výtažnou kolej 12 za stavu z dob RZZ. Ta výtažná kolej vycházela z kusé koleje č.12 a šla kolem točny pak zaústila do hořovického zhlaví, kde z ní byly výhybky do depa a pak pokračovala dál pod číslem 12b jako výtažná za depo. A ten domek na té vaší fotografii, který stojí v dáli u kolejí směrem na Plzeň už tam taky nějak nepamatuji. Sakra ty Zdice z dob elektromechaniky jsou hodně zajímavé, jenže bohužel nevím kdo by mohl při pátrání po výkresu z dob před rokem 1987 pomoci. Otázkou také je jestli výkres existuje, ale věřím že ano, protože nedávno jsem na aukru zakoupil výkresy Berouna z roku 1960, které pojednávají o přestavbě stanice a je v nich zakresleno kolejiště tak jak vypadalo, než došlo po roce 1968 k jeho přestavbě v osobní části. Část nově navržené konfigurace kolejiště v osobním nádraží se podle toho výkresu skutečně realizovala. Ranžír vypadal do přestavby v rámci 3 . koridoru pořád stejně a část konfigurace kolejiště je shodná z rokem 1960 do dnes. A pak na netu existuje fotka ze Zdic z roku 1978, kdy 22 a 24. kolej byla plná odstavených parních lokomotiv čekající na převzetí Zdickým kovošrotem, kde budou později zlikvidovány. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1075 Registrován: 10-2007 |
Luboš_3.21: "Co jsem se ptal tak SŽ(DC) má ve svém archivu pouze plány z doby po roce 1987 po instalaci RZZ, plány s dob elektromechaniky už ve svém archivu nemá. Nezbývá než pátrat dál, ale kde to bohužel nevím." Něco by mohlo být v archivu na Chodovci - odkaz (jedná se o archiv ČD, který byl do roku 2015 na nádraží v Praze-Libni).
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3996 Registrován: 5-2002 |
Ten domek je tam pořád.... (Příspěvek byl editován uživatelem johny11.)
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3107 Registrován: 4-2014 |
Johny11 - Tak ono to za ty leta trošku zarostlo. Ale jinak díky. Možná to bude dobrá stopa ten archiv, ale neznám nikoho, kdo by měl přístup a mohl by pořídit kopii plánu Zdic, pokud by ho tam měli. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1076 Registrován: 10-2007 |
Luboš_3.21: Archiv, který jsem zmiňoval, je normálně veřejně přístupný. Kdyžtak mi napište e-mail, poradím...
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6263 Registrován: 3-2006 |
Ano u točny byl svážný pahrbek, samotnou výtažnou pak křižoval vjezd přes "karlštejn" do depa. Tady je to vyfocené v roce 1994. Na výtažné stojí Esa. Jak vypadal samotný vjezd do depa horem, je zde, z následně se udělalo tlačítko na sloupku, aby si mohl fíra přehodit výměnu do depa )za budovou stanoviště karlštejn, jsou vidět Esa na výtažné. A něco z kolejí 24,22,20 (páry už jsem tam nezažil, ale šrot ano. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3108 Registrován: 4-2014 |
Mořepetr - Paráda Díky. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26792 Registrován: 5-2002 |
Mořepetr: "Na téhle fotce jsou na výtažné vidět odstavené vozy." Poznáte někdo, co je to za vozy? Připadají mi dost exotického vzhledu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2828 Registrován: 9-2009 |
Ta lokomotiva, která je vidět za lokomotivou 464.201 by měla být řada 55 DR. Mělo by se tedy pravděpodobně jednat o lokomotivu 55 2555 s tendrem 57 1662. Ona i ta lokomotiva Alsasko-lotrinských drah byla původně rovněž řady G8.1, takže není vyloučeno, že se nejedná o ní (vyřazena by měla být již v roce 1955, ale nevím, kdy proběhla fyzická likvidace?). Na letecké fotografii ze dne 22. května 1956 je těch pět lokomotiv odstaveno pořád na stejném místě. Výřez z uvedené fotografie a pro srovnání výřez fotografie lokomotivy řady 55 DR (pův. pruská řada G8.1): Ta kolej, kde je odstaveno těch pět lokomotiv (viz druhý výřez v předešlém příspěvku) je původní zaústění tratě od Protivína? (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24529 Registrován: 5-2002 |
L3: nešlo by ty elmech-Zdice dát dohromady podle leteckých fotek z archivu ČÚZK...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6266 Registrován: 3-2006 |
Kuřil_p: "Ta kolej, kde je odstaveno těch pět lokomotiv (viz druhý výřez v předešlém příspěvku) je původní zaústění tratě od Protivína? " Ano to je původní Protivínka. Která existuje dodnes https://mapy.cz/zakladni?x=13.9728510&y=49.9031334&z=17 Pravá kolej je původní Protivínka https://mapy.cz/zakladni?x=13.9742004&y=49.9052212&z=20&pano=1&ba se=ophoto&pid=62240069&yaw=3.435&fov=0.607&pitch=0.028 (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3110 Registrován: 4-2014 |
Hajnej: "L3: nešlo by ty elmech-Zdice dát dohromady podle leteckých fotek z archivu ČÚZK...?" Podobu kolejiště asi ano, ale výkres zabezpečovacího zařízení určitě ne. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 775 Registrován: 5-2013 |
McBain: "Poznáte někdo, co je to za vozy? Připadají mi dost exotického vzhledu." Vypadají jako přívěsy BCx a Cx k maďarským motorovým vozům BCmot. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2829 Registrován: 9-2009 |
Mořepetr: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6271 Registrován: 3-2006 |
Ad Kuřil_p: Není zač. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2422 Registrován: 6-2004 |
McBain: bylo by to na podrobné zkoumání, mohly to být i motoráky. Několik se jich k ČSD dostalo, jeden žil jako pomocný vůz ještě počátkem 90. let - sloužil jako pojízdná dílna pro údržbu hasicích přístrojů. Původně BCmot 369 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2830 Registrován: 9-2009 |
Ten zadní vůz (zřejmě i ten přední), který je vidět na fotografii lok. 464.2, resp. jeho skříň je zřejmě totožná se skříněmi motorových vozů z Maďarska: https://iho.hu/hirek/koszoni-jol-van-azota-is-141102 U Řsd Plzeň byly maďarské motorové vozy (ř. M 130.7). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 6-2021 |
Lze identifikovat uniformu pána na fotografii? Fotografie byla pořízena okolo roku 1925 v tehdejším německém Lauban, dne polská Lubaň. (Příspěvek byl editován uživatelem miiv.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 6-2020 |
Staré SJŘ - pro zájemce https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4343467 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3956 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, může mi prosím někdo poradit ke kterému datu roku 1950 byla zprovozněna část III. Vinohradského tunelu? Zbytek byl zprovozněn k 22.9.1989. Děkuju moc |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1086 Registrován: 6-2015 |
http://www.vhu.cz/tricate-vyroci-odsun-sovetske-armady-z-ceskoslo venska-v-roce-1991-tentokrat-z-pohledu-zeleznice/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 4-2021 |
Letecké snímky. Pro ty, kdo pátrají po vzhledu rasování tratí, kolejišť v nádražích ve starši době, mám zajímavou informaci. Zeměměřičský ústav postupně zpracovává (digitalizuje) a zpřístupňuje letecké snímky ze staršího období. Na svých stránkách: https://lms.cuzk.cz/lms/lms_prehl_05.html Můžete najít jak vypadalo to které nádraží v různých dobách (případně i jiné zajímavosti z té doby). Na mapě si kliknete na místo o které se zajímáte, vlevo potvrdíte z kterého roku Vás zajímají snímky ( nesnímalo se každý rok ) Staré snímky jsou černobílé a díky výšce ne dost jasné obrysy. Ale i tak to stojí za to.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3176 Registrován: 4-2014 |
AlexD - Výborně, ale bohužel to není HD kvalita |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 4-2021 |
Luboš 3.21 HD - kvalita? To byste chtěl opravdu moc. Některé snímky jsou z první republiky, či 50-60-70 let. Já jsem rád i za to. Když jsem pátral jak vypadalo Kyjovské nádraží před přestavbou kolejiště. Tenkrát se na železnici fotit nesmělo, takže fotek je zoufale málo. A nejasné obrysy staveb jsem se snažil identifikovat pomocí pamětníků. Je tam, ale rozeznatelné zaústění vleček, kolejové rozvětvení atd. Naštěstí se na železnici tolik nebouralo (pokud objekt nestál v cestě nové výstavbě), takže torza bývalých budov někde stojí dodnes. I tak zaplať Pánbu za to. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1083 Registrován: 10-2007 |
Luboš_3.21: "bohužel to není HD kvalita" Jak definujete u LMS "HD kvalitu" ? Je pravda, že třeba 50. léta moc kvalitní nejsou, ale naopak 60. léta jsou celkem pěkná.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Šmajchl
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 899 Registrován: 9-2011 |
Najde se lepší kvalita; tam, kde se daný rok cíleně snímal kus trati (hustý shluk teček ve snímané oblasti/středech snímků v daném roce). Co vím, tak se to týká třeba trati Velký Osek - HK - Choceň a HK - Pardubice, Běchovice - Český Brod, Kladna (na hl. Křižovatka vlak na KND), Kralup, Heršpice - Hrušovany, Plzeň - Blovice.... Lepší kvalita bývá v místech většího nahuštění snímků, případně v blízkosti různých "strategických objektů", které se zrovna snímkovaly. (Příspěvek byl editován uživatelem Šmajchl.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5815 Registrován: 5-2007 |
Pro přátele koňské dráhy Budějce -Linec,si dovolím upozornit,že ze zastávky Velešín město až po silnici č.3,probíhá obnova části této dráhy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 314 Registrován: 7-2011 |
Provizorium, postavené v 70.letech 19.století Duchcovsko-podmokelskou dráhou, stále slouží... po DBE to bylo KkStB, pak ČSD, pak DR, zase ČSD, pak ČD a nyní ČD Cargu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3501 Registrován: 7-2017 |
Honza411: "Provizorium, postavené v 70.letech 19.století Duchcovsko-podmokelskou dráhou..." To říkal kdo, že to bylo postaveno jako provizorium? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5825 Registrován: 5-2007 |
Dovolím si doplnit svůj nedávný příspěvek o "koňce"- |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 323 Registrován: 12-2020 |
Ten Velešín by se vlastně měl jmenovat Vedlešín podle vzoru Podlešín.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1095 Registrován: 6-2015 |
Modřany: https://www.praha12.cz/assets/Image.ashx?id_org=80112&id_obrazky= 67214 https://www.praha12.cz/assets/Image.ashx?id_org=80112&id_obrazky= 61520 https://www.praha12.cz/assets/Image.ashx?id_org=80112&id_obrazky= 61051 https://www.praha12.cz/assets/Image.ashx?id_org=80112&id_obrazky= 57731 https://www.praha12.cz/assets/Image.ashx?id_org=80112&id_obrazky= 57601 (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4975 Registrován: 9-2005 |
Janek_lemoch: "Přátelé, může mi prosím někdo poradit ke kterému datu roku 1950 byla zprovozněna část III. Vinohradského tunelu? Zbytek byl zprovozněn k 22.9.1989. Děkuju moc" V roce 1950? O tunelech je dost napsáno zde |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 6-2020 |
Nabízím k odprodeji: viz https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4370683 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6865 Registrován: 3-2006 |
Dnešní i pro železniční historiky, zajímavá přednáška o Joachimu Barrande. Která proběhla v rámci konference česko-německých geoparků, pořádaném Geoparkem Barrandien v Domě Natura v Příbrami. Zejména dopis od zeměměřičů koněspřežné trasy pro radnické uhlí u Horažďovic, je parádní. odkaz čas začátku 7:27:00 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3578 Registrován: 7-2017 |
V 5. dílu Encyklopedie parních lokomotiv (Corona 2001 - to jsou ty statistky Josefa Motyčky) je uvedeno, že u ČSD jako kořist zůstaly i 4 lokomotivy bývalé saské řady V T, u DR(G) 89.2-3. Mělo se jednat o tyto lokomotivy: 89.242, 261, 284, 295. V letech 1946 - 1951 měly být všechny odprodány mimo ČSD: 242 do Stalinových závodů Most (1946), 261 neznámo kam (25.10.1951, č.j. 820.1/174-50-551), 284 do Oceláren Most (1950, ale moc to nebudí důvěru - co to bylo za podnik, ty "Ocelárny Most"?) a 295 neznámo kam (uvádí se jen datum 27.06.1951 bez bližšího upřesnění). Ani mně dostupné německé zdroje to nijak neupřesňují. (242 +1950, 261 "bei CSD verblieben", 284 +1950, 295 "1945 nach Osten abgefahren".) Motyčkovy statistiky jsou nicméně staré už 20 let, tak by mě zajímalo, jestli se za ty roky k těmto lokomotivám objevilo něco nového nebo něco, co by uvedená data opravilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2840 Registrován: 9-2009 |
V roce 1950 byla v Mostě vlečka "Spojených oceláren" (obsluhující stanice Most hl. n.). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3579 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p 2840: Děkuji. Podle názoru jednoho modeláře šlo asi o Ocelárnu 1. máje, viz třeba tady http://starymost.wz.cz/tovarny.html nebo tady http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=6446 Fabrika existovala v letech 1914 - 1974. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2841 Registrován: 9-2009 |
Ta lokomotiva "89 284" patřila mezi stroje, které byly v roce 1949 navrženy k odprodeji na vlečky. Proto tuto lokomotivu z Mostu prohlédly Dílny Louny a sepsaly o ní protokol. Dle protokolu nebyl stroj od května 1945 v provozu. Stroj byl poškozen náletem. Skříň a podélný kotel, pokud se dalo zjistit, byl v pořádku. Chyběly ojnice, levý válec byl namáčknut, přední levý nárazník chyběl, levý napáječ chyběl, oba ochozy byly demolovány, atd. Bouda, uhelná skříň, vany a kotlové obaly byly po náletu silně poškozeny. Celkem byl stroj zašlý. Stroj by vyžadoval opravy asi ve výši 3000 pracovních hodin. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3580 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p 2841: Děkuji. Ocelárny 1. máje Most byly v letech 1947-74 odštěpným závodem n.p. VTŽ Chomutov. Archivní fondy jsou zmíněny zde - viz str. 27: http://www.soalitomerice.cz/wp-content/uploads/2016/01/soal2009vz _celek-1.pdf |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2842 Registrován: 9-2009 |
U té vlečky Spojených oceláren v Mostě je uvedeno za rok 1950: Provoz vykonávají ČSD. Odevzdáno bylo 6048 vozů ložených a 915 vozů prázdných. Vráceno bylo 2381 vozů ložených a 4582 vozů prázdných. Přepravní cesta: 19 km. Částka celkem: 1 501 139,40 Kčs. Je zde uvedena i další vlečka Spojených oceláren s přepravní cestou 13 km. Zde jsou údaje nevyplněné. Drobnou poznámku nemohu rozluštit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2843 Registrován: 9-2009 |
Údaje ke kotli lokomotivy "89 284" dle Dílen Louny: Lokomotiva má původní doklady. Kotel je z roku 1914. Výrobce: Hartmann Chemnitz. Výrobní číslo kotle: 3787. 12 atm. Poslední H. Untersuchung dne 20. října 1939 a Z. Untersuchung dne 5. září 1944. Vyžaduje L4 s tlakem - Kl. Dveřnice dobrá, dýmnice v dobrém stavu, strop je dobrý, atd. atd. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2844 Registrován: 9-2009 |
Tyto lokomotivy (89.2) byly v roce 1946 stále ještě majetkem Sovětského svazu, takže lokomotiva 89 242 nemohla být v roce 1946 prodána (ČSD nemohly prodávat cizí majetek), ale pouze zapůjčena od července 1946 na vlečku Stalinových závodů. V lednu 1949 se stroj vrátil výtopně Most, neboť kotel propadl do zostřené prohlídky. Náletem poškozený Stroj 89 284 byl odstaven v Třebušicích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2845 Registrován: 9-2009 |
Teprve od konce roku 1948 se tyto čtyři lokomotivy staly majetkem Československa (nikoliv ČSD). Po vzájemné dohodě i s Ministerstvem zahraničí je mohlo Ministerstvo dopravy nabídnout k odprodeji či dát do šrotu. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3340 Registrován: 7-2005 |
12/1947 89. 242 výt. Most neprovozní, od 1.7.1946 zapůjčena Stalin. závody 89. 261 výt. Bratislava 89. 284 výt. Most neprovozní SSSR, deponován Třebušice 89. 295 výt. Most Louka u Lit. neprovozní SSSR 12/1950 89. 242 výt. Most 89. 284 výt. Most 89. 295 výt. Most Litvínov ministerská evidence uvádí u loko 89 242, 284 a 295 v roce 1951 přesun do sběrných suurovin Česká Lípa 89 261 do šrotu v Polance již 7/1950 Jinak vlečka Oceláren 1.máje Most měla dle pasportu z roku 1953 délku 4,160 km a obsahovala 11 vyhybek. K obsluze sloužila jedna vlastní parní loko (ex starší ÚTD). Snad 322.242 Tu v roce 1957 nahradila 324.394 a tu v roce 1965 nová T 444.1508. V areálu byla i úzká dráha o rozchodu 760 mm, kde se v 50-70.letech vystřídalo několik parních a motorových mašinek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3581 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3346: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2846 Registrován: 9-2009 |
dědek_hank: Předpokládám, že Vám jde o model lokomotivy této řady na našich tratích. Pak by asi byla vhodná lokomotiva 89 261. Ta byla po válce v dílnách v Lounech. Poté byla v Rakovníku. Protože šlo o majetek Sovětského svazu, byla Rudou armádou určena pro provoz v Maďarsku. Odjezd byl stanoven na čtvrtek 8. listopadu 1945. Stroj měl být z výtopny v Rakovníku oddirigován do Vršovic, a odtud v konvoji ostatních lokomotiv určených do Maďarska se přesunout přes Českou Třebovou do Bratislavy. Z neznámých důvodů tento stroj v Bratislavě zůstal. Byl veden do 31. prosince 1948 ve skupině provozních lokomotiv. Do Maďarska se vybíraly stroje, které byly provozuschopné. Lze tedy předpokládat, že se to týkalo i této lokomotivy, ale mohu se mýlit. O udržování lokomotivy 89 242 ve Stalinových závodech neměla výtopna Most žádný záznam. Dle sdělení dílen v roce 1949 by si oprava této lokomotivy vyžádala asi 2000 pracovních hodin. Bouda byla částečně rzí strávena, byla mírně deformována, okraj střechy stráven. Vany byly částečně strávené, na dvou místech záplatované a elektricky vařené. Levá vana byla v jednom místě v ploše 400 x 40 mm vyboulena. Uhelná skříň částečně strávená. Kotel byl z roku 1901. Měl výrobní číslo 2705. Podniky v té době měly většinou zájem o kotle k vytápění. Stávalo se, že byla už i vypracovaná administrativní smlouva o převodu majetku (lokomotiva či jen kotel), avšak k převodu nakonec nedošlo. Jak už jsem tady mnohokrát psal, stroj vedený ve skupině provozních strojů, nemusel najet za celý měsíc ani jeden kilometr. Mohl být i několik měsíců v opravě. Naopak funkční lokomotiva zapůjčena na vlečku jinému podniku, kde lokomotiva najela vícero km, byla ve výkazech výtopny vedena ve skupině neprovozních strojů. Zkrátka to zařazení se týkalo toho, zda je pro stroj stanoveno plánované množství paliva a maziva, plánovaná oprava v dílnách, atd. Stroje zařazené ve skupině neprovozních strojů byly mimo plán, ačkoliv byly i plně funkční. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2847 Registrován: 9-2009 |
Omlouvám se. Ten odjezd byl stanoven na sobotu 8. září 1945 a nikoliv 8. listopadu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3582 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p 2846: Ještě jednou děkuji. Ano, podnět k mým dotazům vznikl v diskusi na modelářském fóru. Dotazy tohoto druhu se tam periodicky vracejí, jednak nám dorůstá další generace modelářů, kteří už nic nepamatují (a často jsou i líní vůbec číst, natož si hledat informace sami, třeba i v sekundárních zdrojích snadno přístupných široké veřejnosti, nemluvě o klesající schopnosti porozumění psanému textu) a za druhé němečtí průmysloví výrobci (často mohutně podněcováni českými prodejci) zjistili, že když model německého vozidla opatří nápisem ČSD, čeští a slovenští zákazníci se na něj vrhnou a vymetou ho z obchodů; pak následují podobné diskuse jako je tato, kde se modeláři pídí po historii provozu kořistních vozidel, a já pořád dokolečka zjišťuju, jaké iluze lidi o tom provozu mají. Moje skromná ambice pak je pokoušet se jim vysvětlit, že většina předloh těch často krásných a vysoce kvalitních modelů (viz třeba model lokomotivy 537.05 ČSD ex 94.5-17 DR v TT od Kühna) tady většinu času od r. 1945 do odchodu do šrotu prostála někde v kopřivách výtopenských šturců. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2848 Registrován: 9-2009 |
Např. Po válce ve slovenské části ČSD (po válce slovenská část ČSD hospodařila odděleně od české části ČSD) provozovaly až 100 cizích parních lokomotiv. Na konci roku 1946 bylo ve slovenské části ČSD v provozu již jen 60 cizích parních lokomotiv. Stejný počet se uváděl ještě v roce 1947. Navíc si slovenská část ČSD půjčila z české části ČSD 58 nákladních lokomotiv. Postupně docházelo k dodávkám nových lokomotiv, takže už v polovině roku 1948 vyšel výnos už tyto cizí lokomotivy nepřistavovat do oprav. Byly však výjimky. Tyto cizí lokomotivy tedy sehrály určitou roli po válce, kdy většina vlastních strojů ČSD byla poškozena. (Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3341 Registrován: 7-2005 |
Tak až je to všechno 06/1945 89. 242 výt. Most kořistní SSSR, půjčen Stalinovy závody 89. 284 výt. Most kořistní SSSR 89. 295 výt. Most kořistní SSSR, půjčen Stalinovy závody 12/1945 89. 242 výt. Most Louka u Lit. povozní SSSR, Stalinovy závody 89. 284 výt. Most neprovozní SSSR, poškozen náletem 89. 295 výt. Most Louka u Lit. povozní SSSR, Stalinovy závody 12/1946 89. 242 výt. Most Stalinovy závody 89. 261 výt. Bratislava Komárno s trofejní značkou 89. 295 výt. Most neprovozní Aby náhodou to použití lokomotiv řady 89 nesouviselo se zápůjčkou pro "staliňáky" ještě z doby "říše"....?? Nebyl nějaký drobný článek k vlečce ve starším Světě železnice ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3586 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3341: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3361 Registrován: 4-2014 |
Neví někdo prosím, kde skončil řídící přístroj ústředního mechanického stavědla z Žst. Dobříš?, jediné co vím tak prý byl údajně odvezen někam do Prahy Libně, asi i s dokumentací. Sháním totiž výkres pravítkové skříně tohoto ústředního stavědla, podle kterého by se dala postavit funkční replika celého ústředního stavědla |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3342 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - "a komu tím prospějete" aneb, není to "házení perel sviním", jak prý občas prohlašoval jeden významný pražský železniční badatel s německým jménem ??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3588 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: "ad dědek hank - "a komu tím prospějete" aneb, není to "házení perel sviním", jak prý občas prohlašoval jeden významný pražský železniční badatel s německým jménem ???" Ony si to ty svině přeberou... Nejsou všechny tak úplně blbé, jak by se někomu mohlo zdát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25115 Registrován: 5-2002 |
DH: nemluvě o klesající schopnosti porozumění psanému textu V případě archivních materiálů může jít i o v čase rostoucí rozdílnost tehdejšího a současného jazyka, obzvláště pak tehdejších i dnešních zlozvyků.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6877 Registrován: 3-2006 |
Hajnej: "V případě archivních materiálů může jít i o v čase rostoucí rozdílnost tehdejšího a současného jazyka, obzvláště pak tehdejších i dnešních zlozvyků." Což je krásně vidět v dopisech Barranda, kde jsou dokumenty i v tehdejší češtině od jeho skalníků. Naštěstí se to zachovalo, jako obalový materiál vzorků zkamenělin v NM a nyní se objevují tyto dopisy z vyměřování železnic, které prováděl ještě dlouho po té co už sbíral zkameněliny (musel se něčím živit). |