Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 30. 10. 2021

Archiv diskuse Parní lokomotivy do 30. 10. 2021

autor	příspěvek
Kovářmirek	Pondělí, 11. října 2021 - 09:39:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1633 Registrován: 3-2006	22michal - přikládání štokrem si reguluje topič, to znamená že ho jednak může spustit i zastavit ( štokr je poháněn samostatným parním strojem ) může i měnit otáčky toho stroje množstvím připuštěné páry a tím rychlost šneku čili množství přisunutého paliva na rozmetací desku. Šnek štokra hrne palivo na rozmetací desku a z ní je parními tryskami "přihozeno" do topeniště. Trysky se taky dají ovládat co do množství páry do nich jdoucí i co se směru rozmetání nadrceného uhlí týká.
Baja	Pondělí, 11. října 2021 - 16:56:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 478 Registrován: 5-2007	Dolním poucku dívat se na komín. Nejlepší vodítko na další přiložení Za lepší zítřky !
Kolelač	Pondělí, 11. října 2021 - 19:39:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 828 Registrován: 7-2017	Re: "Kovářmirek & Baja". . .Důležitý byl i sklon sklon / poloha rozmetací desky. . . Dobrý pomocník se poznal podle toho, že mu mašina hulila minimálně. . . Dobrý fíra podle toho, že na roštech zůstalo po příjezdu do depa minimálně popela. . . Záleželo ovšem hodně i na kvalitě uhlí . . . . . . . .My jsme měli turnusový stroj 556 041. Šnek z neznámých důvodů, mlel uhlí na drobno. Přisuzovalo se to tomu, že někde v něm bude kus dřeva, to se ale nepotvrdilo. Štokr mlel poctivě dál, ale na výkonu to znát nebylo, mašina pařila jako vzteklá . . . . . . .
mirek55	Pondělí, 11. října 2021 - 22:19:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2587 Registrován: 7-2017	Kolelač Přesně tak. Při souhře fíry a topiče mašina nesměla černě hulit a to ani při zastavení. Zkušený topič, znalý tratě a mašiny v závislosti na zátěži včas přestal přikládat, aby neudusil po zastavení na nádraží cestující kouřem ze špatně spalovaného uhlí. Při jízdě se přiložení projevilo jen krátkodobým ztmavnutím kouře. Jinak musí být kouř světle šedivý. Pokud je tmavý až černý, topič topí neúsporně (špatné spalování) při daném vyložení a otevření regulátoru rovná se vyšší spotřebě uhlí. Pokud to fíra víc vyloží a otevře, ztratí se tmavý dým, pracování s ohněm je intenzivnější, na úkor dalšího zvýšení spotřeby uhlí, ale i vody, což se projeví otevřením pojišťováků ještě za jízdy, nebo vzápětí po zastavení, když už nebude kam brát voda, bude tak zvaně i v komíně. To se také pozná tak zvaným utržením kouře za jízdy. Po zastavení a nahlédnutí do dýmnice se to pozná podle hrubosti mouru = nespálené uhlí. Tento způsob jízdy měl i další neblahodárné důsledky pro životnost kotle, topeniště, dýmnice, jiskrojemů a dokonce i praskání komínů a jejich přírub. Při přehnání docházelo k tak zvanému obrácení ohně a propalování roštů.
Viki59	Pondělí, 11. října 2021 - 23:14:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1199 Registrován: 7-2017	Něco pro milovníky módy roku 1980
Líza_475.179	Úterý, 12. října 2021 - 09:08:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 5-2021
frako	Úterý, 12. října 2021 - 14:20:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 553 Registrován: 7-2011	K dotazu 22m - ještě dodám, na každé turnusové mašince měli topiči seřízené trysky rozmetací desky tak dobře, aby dopravované nadrcené uhlí dopadalo na celou roštovou plochu. Tlak do trysek se reguloval třemi kohouty - střed, L. strana a P. strana, těmi se nehýbalo, pokud bylo seřízeno. Ještě takové vychytávky, šnek přikladače se točil doprava, čili o něco víc nahazoval na P. stranu desky, to se vyregulovávalo zpravidla půlokem kuple strčené do pravého kontrolního otvoru ústí přikladače do pece. Na trojúhelník rozmetací desky se dával kroužek, který rozptyloval mour spíš na strany než dopředu na rakovou stěnu. Mít závěj na rakové stěně byla tragedie a úmorná práce hrablem. Množství dodávaného uhlí se regulovalo jen otáčkami parního stroje přikladače. Měl jsem topiče, už dosluhoval, ten si založil v Sok. seř. podkovu a poprvé se podíval do pece v Chomutově po cca 60 km jízdy. Přikládání si reguloval jen podle kouře. Tlak mu nespadl pod 16 i voda byla ve skle vždy vidět. Nechat povyskočit oheň bylo někdy účelné. Rošty napálit? Jedině tehdy, když byl plný popelník a přívod vzduchu k roštům byl omezen.
22michal	Středa, 13. října 2021 - 12:49:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 475 Registrován: 7-2017	Pánové, díky za vysvětlení.
Radek_RaVoS	Čtvrtek, 14. října 2021 - 09:44:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 9-2018	Zdravím Přináším vám video z léta, kdy Zubrnickou museální železnici poctil návštěvou M124.001 alias "Komarek" https://youtu.be/slGrlt_ru38
Dobi	Neděle, 17. října 2021 - 19:30:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3477 Registrován: 10-2008	Atmosféra v areálu "starého depa" před akcí 140 let trati Studénka - Štramberk 433.002 Matějovy oficiální stránky , Moje fotogalerie
Jarda_krapas	Neděle, 17. října 2021 - 21:57:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2104 Registrován: 5-2007	Zde je to asi "nošení dříví do lesa", ale aspoň můžete zkontrolovat zda autor nekecá https://www.idnes.cz/technet/technika/parni-lokomotivy-rady-477-0 -papousek-drahy-vlaky-csd.A211010_095817_tec_technika_erp
Cobram	Pondělí, 18. října 2021 - 09:11:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 462 Registrován: 10-2019	Dobi: To je nádhera, ty noční fotky. To nemá chybu. Krásně zachycená atmosféra. A přesto, že fotím dlouhé a dlouhé roky, tak netuším, jak bych dokázal vykouzlit takhle krásnou fotku za tmy. Fakt jednička s hvězdičkou ...
Radek_RaVoS	Pondělí, 18. října 2021 - 10:32:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 9-2018	Zdravím Přináším video z Parního víkendu v Městci Králové https://bit.ly/2Z1Xodq
Honza_o	Pondělí, 18. října 2021 - 18:38:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5526 Registrován: 5-2002	A já obrázky . Parní sobota v Městci Králové:
T4440276	Pondělí, 18. října 2021 - 18:38:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2832 Registrován: 9-2009
Ivosek	Středa, 20. října 2021 - 14:03:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 345 Registrován: 8-2007	Pardubický kraj ve spolupráci s Muzeem starých strojů a technologií si pro vás připravil jízdu historického parního vlaku z Ústí nad Orlicí do Slezské Javořiny v čele s lokomotivou 555.0153. Pojedete s námi? https://www.pardubickykraj.cz/historicke-vlaky (Příspěvek byl editován uživatelem Ivosek.) WEB: www.uzkorozchodky.hys.cz FOTO: www.uzkorozchodky.rajce.idnes.cz
Dobi	Čtvrtek, 21. října 2021 - 20:46:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3481 Registrován: 10-2008	Oslavy 140 let trati Studénka - Štramberk pohledem Ing. Vladimíra Řeháčka 433.002 Matějovy oficiální stránky , Moje fotogalerie
Viki59	Čtvrtek, 21. října 2021 - 22:59:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1200 Registrován: 7-2017	Tak jsem zase našel pár fotek z velké země neomezených možností. Tentokráte je to z května 1979, někde mezi Čopem a mostem přes Volhu
T4440276	Pátek, 22. října 2021 - 15:30:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2833 Registrován: 9-2009
Golemklusacek	Pátek, 22. října 2021 - 16:18:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 419 Registrován: 3-2010	Dobré odpoledne! Před časem tu byla informace, že v bývalém SSSR byly provozovány přerozchodované řady - původně rakouských (českých) mašin. Ví se o tom něco více? Třeba o jaké řady šlo a jaké byly osudy jednotlivých strojů? Předem děkuji za odpověď.
dědek_hank	Pátek, 22. října 2021 - 17:31:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3648 Registrován: 7-2017	Viki59 1200: Na těch prvních dvou snímcích jsou lokomotivy řady E^r, nejpočetnější řady parních lokomotiv vlastní sovětské konstrukce (vyrobeno skoro 3000 ks), které se po válce vyráběly i v obou našich lokomotivkách a taky v Polsku, Maďarsku a Rumunsku. Původní provedení je předválečné a navazovalo na lokomotivy řady E z roku 1912, které byly postupně vylepšovány. Poslední verze dostala řadu E^r (index "r" znamená "rekonstruirovannyj"), v letech 1934-43 jich bylo v SSSR vyrobeno asi 300 ks, ten zbytek se v letech 1946-57 vyráběl už jenom v zemích tábora míru a socialismu. Škodovka jich ve třech výrobních sériích (65Lo1 až 3) vyrobila v letech 1950-52 celkem 150 ks, Kolbenka v letech 1949-52 210 ks (a navíc dodala 20 kotlů jako výpomoc do Plzně). Konstrukce byla už ve své době celkem zastaralá, zato ale jednoduchá, odolná a blbuvzdorná, což hrálo roli ve vojenském plánování 50. let.
Stašek	Pátek, 22. října 2021 - 18:17:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 653 Registrován: 4-2019	Zde nějaký dobroděj umístil obsáhlý článek z Železničního magazinu o lokomotivách Е^р 22.3.1990 - Er z ČKD na Dálném Východě v depu Nový Urgal, foto kolega P. Němec, já čumím do generátoru. (Příspěvek byl editován uživatelem Stašek.)
dědek_hank	Pátek, 22. října 2021 - 19:17:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3649 Registrován: 7-2017	Stašek: "Zde nějaký dobroděj umístil obsáhlý článek z Železničního magazinu o lokomotivách Ер..." ...až na to, že to není ze Žel. magazínu, ale ze 2. čísla Světa železnice z roku 2002.
Mph	Pátek, 22. října 2021 - 19:39:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 275 Registrován: 5-2009	Video z parních jízd na Českolipsku v sobotu 16. října. https://www.youtube.com/watch?v=ay8lvyDd5bs
Stašek	Pátek, 22. října 2021 - 22:04:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 654 Registrován: 4-2019	dědek - svatá pravda, sem se uťal!
534.058	Neděle, 24. října 2021 - 09:52:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 7-2017	viki59 1200: ta poslední fotka je řada SO17, už bez uší.
csik	Neděle, 24. října 2021 - 12:58:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 443 Registrován: 10-2020	534.058 - už bez uší. ? – to jsem nezkoumal, zda ty Ser.Ord. měly uši původně všechny, a nebo to bylo jak s 50 ÜK, které byly bez uší už z výroby (ne všechny)
534.058	Neděle, 24. října 2021 - 18:04:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 7-2017	csik: ten poslední snímek je buď Em nebo Eu - viz např. ochoz před dýmnicí aj.
E499001	Neděle, 24. října 2021 - 18:35:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4338 Registrován: 11-2006	534.058: Nemohu si pomoci, já tam vidím běhoun a litý pluh. Эшак to rozhodně není, maximálně by to mohl být stroj řady E americké nebo kanadské provenience (pojezd 1´E). Takže zůstaneme u toho Serga Ordžonikidze SO17, který se jeví jako nejpravděpodobnější a krom toho se to dá vytušit z nápisů na budce. Tedy pokud se bavíme o sérii fotek, které vložil Viki59. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.) http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
534.058	Pondělí, 25. října 2021 - 08:57:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 7-2017	E499001: tak americké "éčko" to není a SO taky ne, prostě ten běhoun tam nevidím. Ty SO měly všechny tzv. světlík na kuchyni (některá éčka zřídka taky), neměly ochoz před dýmnicí, většinou sníženou bruknu před boudou na levé straně... Эш (Эшак taky ne (ten index š znamenal výrobu ve Švédsku) . Počet parojemů nehraje roli, to bylo závislé podle výrobce a sérií. U jedné série se to podobalo například řadě 423.0 série 423.0137-0140 nebo 524.1140-1147.Jinak podle ruských pramenů bylo vyrobeno lehce přes 11.000 kusů všech indexů řady Э. Jsem přesvědčen, že to je nějaká Эm nebo Эy (Em, Eu).
Mirseb	Pondělí, 25. října 2021 - 11:06:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 257 Registrován: 9-2003	Páni kamnáři, mašinky BS 200 byly z výroby vždy zelené?
Petr_barchánek	Pondělí, 25. října 2021 - 11:38:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1400 Registrován: 5-2002	Zlíchovská zcela určitě ano, brněnská pravděpodobně ne. From station to station, back to Düsseldorf City Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express
Chapeleon	Pondělí, 25. října 2021 - 11:38:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 1-2019	Je to tak, jak píše "534.058". Ruská (a sovětská řada) Э je nejpočetněji vyrobeným typem parní lokomotivy, nikoliv německá řada 52. Někdo může namítnout, že se jednotlivé série řady Э dost lišily, ale to můžeme například o naší řadě 354.1 nebo 423.0 taky konstatovat a přesto se stále jedná o jednu lokomotivní řadu.
E499001	Pondělí, 25. října 2021 - 11:43:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4339 Registrován: 11-2006	534.058: Omlouvám se za matení, vy jste v příspěvku č.37 reagoval na csikovu třetí fotografii. Potom s Vámi plně souhlasím, pač na třetí fotografii CO17 není zcela jistě. Mirseb: Pokud to napíšete takto všeobecně, tak odpověď zní ne. 900BS200 byly určitě i černé. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Mirseb	Pondělí, 25. října 2021 - 12:42:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 258 Registrován: 9-2003	E499001: jde mi o tu krnovskou, má číslo 200 003
Petr_barchánek	Pondělí, 25. října 2021 - 12:50:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1402 Registrován: 5-2002	Krnovská by měla být z výroby černá. Prokazatelně zelená byla z fabriky jen Zlíchovská. Účastnila se výstav, veletrhů a zkušebních jízd. Jezdil s ní také šéfkonstruktér ČKD Mizerovský - otec Papoušků a dalších mašin té doby, je z toho fotodokumentace i protokoly o zkušebních jízdách, mimo jiné z Prahy do Kralup a na dnes už zrušené trati Skalsko-Chotětov, kde taky nakonec zůstala v provozu na vlečce cukrovaru, ale obsluhovala i vedlejší pivovar v Podkováni. Jako jediná BS200 měla dálkový reflektor. From station to station, back to Düsseldorf City Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express
McBain	Pondělí, 25. října 2021 - 13:42:26
Administrátor Číslo příspěvku: 26863 Registrován: 5-2002	dědek_hank: "Škodovka jich ve třech výrobních sériích (65Lo1 až 3) vyrobila v letech 1950-52 celkem 150 ks, Kolbenka v letech 1949-52 210 ks (a navíc dodala 20 kotlů jako výpomoc do Plzně)." Kolbenka určitě . Tam se nikdy nevyráběly, maximálně několik . Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Pondělí, 25. října 2021 - 14:47:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3660 Registrován: 7-2017	McBain 26863: Aha. Pro nás (některé) nepražáky je kolbenka vše, co se nacházelo v Libni a Vysočanech pod značkou ČKD. Jestli jsem se touto nepřesnou zkratkou dotkl něčího lokálpatriotismu, omlouvám se.
Mirseb	Pondělí, 25. října 2021 - 19:12:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 259 Registrován: 9-2003	Petr barchánek: nebylo by foto té 200 003?
Lokotraktor	Pondělí, 25. října 2021 - 21:05:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 344 Registrován: 5-2010	Krnovská BS 200 Brněnská BS 200 Pražskou BN200 zatím nemám vyfocenou. V září 2019 byly tyto 3 dochované loko ,,relativně,, blízko sebe
BOHOUŠ_Z_MICHLE	Pondělí, 25. října 2021 - 21:29:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 4-2014	Já nevím jak je to u jiných lidí, ale můj děda pracoval v první polovině padesátých let v podniku ČKD v Libni či Vysočanech (nevim, kde přesně se soustružili obruče pro lokomotivní kola) a často na to vzpomíná, zejména když vidí parní lokomotivu. Když vzpomíná, vypráví jak pracoval v Kolbence na výrobě parních lokomotiv. Ještě mohu doplnit, že celý život bydlí v Nuslích u nádraží. Myslím si, že je to věc čistě osobní, čemu kdo říká kolbenka.
Mirseb	Pondělí, 25. října 2021 - 22:48:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 260 Registrován: 9-2003	Lokotraktor: dík za foto, ale jsem krnovák a tento pohled znám. Chtěl jsem fotku z doby, kdy byla provozní, aby se co nej podobala kdy jezdila. Bude se sice opravovat pouze do vystavitelného stavu.
Zdepa	Pondělí, 25. října 2021 - 23:21:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3370 Registrován: 7-2005	jako takhle ?
Zdepa	Pondělí, 25. října 2021 - 23:37:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3371 Registrován: 7-2005	i ta druhá 2208 pro Cerhenice byla barevná jak to navrhnul Mizerovský
Zdepa	Pondělí, 25. října 2021 - 23:45:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3372 Registrován: 7-2005	Do Kralup se jelo až v lété 1949 s loko 2593, objednanou cukrovarem Prosenice.... Tam to na barevnost a linky už nevypadá....
Zdepa	Pondělí, 25. října 2021 - 23:51:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3373 Registrován: 7-2005	a když už jsme u těch barev na průmyslovkách, tak dokumentace k EP1000 z roku 1956 na to měla i výkres s množstvím jednotlivých potřeb
McBain	Úterý, 26. října 2021 - 09:35:40
Administrátor Číslo příspěvku: 26864 Registrován: 5-2002	BOHOUŠ_Z_MICHLE: "Já nevím jak je to u jiných lidí, ale můj děda pracoval v první polovině padesátých let v podniku ČKD v Libni či Vysočanech (nevim, kde přesně se soustružili obruče pro lokomotivní kola) a často na to vzpomíná, zejména když vidí parní lokomotivu. Když vzpomíná, vypráví jak pracoval v Kolbence na výrobě parních lokomotiv." Jo, tak když to říká Váš děda, tak to pak jo. To samozřejmě zcela mění situaci. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
mirek55	Úterý, 26. října 2021 - 11:45:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2608 Registrován: 7-2017	Mohu potvrdit v době mých studií (v sedumdesátých letech) dělníci (včetně soudruhů) běžně říkali ČKD Praha bez přívlastků (Vysočany i Libeň) zkráceně "Kolbenka".
Petr165	Úterý, 26. října 2021 - 19:49:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1585 Registrován: 7-2009	Zdepa Jako vždycky naprostá paráda vytažená ze spodního značně zaprášeného šuplíku
Alf	Středa, 27. října 2021 - 00:22:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7725 Registrován: 9-2003	K té barevnosti průmyslovek ČKD,prosím někdo něco k CP600 nevíte?Díky. ..pořádná mašina má kotel a komín..
Jarda_krapas	Čtvrtek, 28. října 2021 - 10:22:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2110 Registrován: 5-2007	Opět, pro znalce určitě nic nového, ale na Technet je další ze zajímavých článků.. https://www.idnes.cz/technet/technika/csd-nejrychlejsi-parni-loko motivy-mikado-albatros.A211008_105915_tec_technika_erp
Mph	Čtvrtek, 28. října 2021 - 10:24:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 276 Registrován: 5-2009	434.2186 s nákladním vlakem ve Šluknovském výběžku https://www.youtube.com/watch?v=w0SH3MhSRXE
Janek_lemoch	Čtvrtek, 28. října 2021 - 11:54:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4016 Registrován: 11-2007	Přátelé, které další tendry kromě 935.2 a měly štokra? Z to byla 477.0. Tendr Big Boye ho měl taky? Díky moc
T4440276	Čtvrtek, 28. října 2021 - 19:11:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2834 Registrován: 9-2009
Trepko	Pátek, 29. října 2021 - 10:44:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 12-2007	Janek_lemoch: Ak sa nemýlim, skúsenejší ma snáď doplnia/opravia, tak z tendroviek mala iba 477.0 štoker. Mašiny s prívesným tendrom, ktoré mali štokra priamo z výroby boli 556.0 a 498.1, ktoré mali tendre 935.2. Parný stroj štokra je umiestnený na mašine a prevodovka je v tendri na konci uhládku. Na 475.1 a 498.0 boli štokre montované až dodatočne. Tieto jazdili s tendrami 932.3 a 935.0. V týchto prípadoch bol parný stroj štokra na predných prsiach tendra a prevodovka opäť v uhláku. Štokre boli dodatočne osadené aj na 486.0, ale či sa upravil aj pôvodný tender alebo dostali iný už ja neviem. Taktiež moje znalosti neobsahujú ani prototypy alebo stroje určené na export. To prenechám fundovanejším. Big Boy štokra samozrejme mal. Pri 100% výkone bol Big Boy schopný spotrebovať celú zásobu tendra za 2 hodiny. V tendri si viezol 29t uhlia a 94m3 vody. Dĺžka roštovej plochy bola bez mála 6m, čiže to by žiaden kurič neuhádzal. Za zaujímavosť stojí, že niektoré americké mašiny mali dokonca duplex štokre.
Mirseb	Pátek, 29. října 2021 - 13:01:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 261 Registrován: 9-2003	Kluci kamnářští: na dotaz jaký měla nátěr z výroby BS 200 003 jsem vydedukoval, že černý, jen nevím zda s červenými linkami či bez nich.
Janek_lemoch	Pátek, 29. října 2021 - 16:53:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4017 Registrován: 11-2007	Trepko: Ďakujem vel'a
TMB	Sobota, 30. října 2021 - 08:50:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1304 Registrován: 3-2013	Přikladače byly z výroby i na většině 475.1 (tuším, že někde od 475.156) a i na 476.0
Vážňák	Sobota, 30. října 2021 - 14:40:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 9-2017	Dovolím si ty tendry a přikladače shrnout: Jediné tendry, které byly pro přikladač přizpůsobeny či byly s ním vyráběny byly poválečné čtyřnápravové a pětinápravové tendry řady 935. Pětinápravové 935.2 s určením pro 556.0 a 498.1 byly rovnou konstruovány a vyráběny s přikladačem. U čtyřnápravových tendrů 935.0 a 1 je to poněkud zapeklitější: Původně byly tyto tendry odlišující se od sebe pouze podvozky (nulkové mají odlévané bočnice a dvojité vypružení, jedničkové plechové bočnice a jednoduché odpružení) pro montáž přikladače jen konstrukčně připraveny. Když se začala vyrábět třetí série "pětasedem" 475.1 a 3 prototypy "ďáblů" 476.0, jež měly mít přikladače, Královopolské strojírny k nim začaly dodávat s těžkým zpožděním tendry 935.0 s přikladačem a označením 932.3, jež reflektovalo ubrání 3 m³ vody žlabem a převodovkou přikladače... Původně se měly tyto tendry vyrobit i pro "nulkové albatrosy" a předchozí dvě série "pětasedem", nicméně když výroba tendrů stála za pendrek a jejich stávající tendry 935.0 už na přikladač byly konstrukčně připraveny, jednoduše se při modernizaci příslušné lokomotivy dodatečně namontoval, přičemž se nezměnilo označení. "Štokr" se výlučně dosazoval na tendry nulkové skupiny, jedniček s dodatečně dosazeným přikladačem bylo jen pár... Když se to tedy shrne, tendrů s přikladačem byly prakticky celkem 3 řady: 935.0 s dodatečnou montáží u "nulkových albatrosů" a prvních dvou sérií "pětasedem" 932.3 aka 935.0 s přikladačem z výroby u zbylých "pětasedem" a "ďáblů" 935.2 pro "štokry" a "válečky" Trepko: "Štokre boli dodatočne osadené aj na 486.0, ale či sa upravil aj pôvodný tender alebo dostali iný už ja neviem." Musely dostat jiný - do těch nýtovaných prvorepublikových tendrů by se jen tak namontovat nedal, resp. montáž by byla skoro novostavba tendru. 8 "antonů" tak dostalo tendr 935.0 a stroj 004, který byl komplet zmodernizovaný podle podle plánu dostal tendr 932.380... Je to vidět i na "mikádech" - když se u nich počítalo s rekonstrukcí a dosazením "štokrů", 29 strojů už předem obdrželo tendry 935.0 a 1 pro jejich zabudování. I když z toho sešlo, tendry už jim zůstaly...
csik	Sobota, 30. října 2021 - 17:42:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 454 Registrován: 10-2020	Vážňák – Pohádky o mašinkách 5.díl?