Diskuse » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 08. 12. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 08. 12. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13915 Registrován: 4-2003 |
Mladějov Jojo ,tak nějak jsem potřeboval změnu Licenci si platím sám. Ty testy co jsou na webu dám většinou na více jak 95 procent ,ale tam není všechno a ne ke všemu jsem si jistý odpovědí. Na tu ustní část musím doufat ,že mi nedaj spočítat paralelní odpory a jiný podobný chuťovky Jinak tak zjštuji kde se dá čemu moc nerozumím .... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17114 Registrován: 3-2007 |
Tak elektriku vás klidně doučím..no problem. To není těžká věc, když vám to někdo umí vysvětlit. Napište mi, kam jdete (předpokládám Praha)- třeba do té SZ, pokud chcete. Nebo o čem uvažujete, pokud zatím jedete na vlastní triko. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13916 Registrován: 4-2003 |
Mladějov Napsal jsem SZ tady přes Krp. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 2-2020 |
Hajnej: Moc děkuju za odpovědi, dost nám to pomáhá v objasnění různých otazníků ohledně 843. Ano, komunikaci rozumím, v podstatě s tím má souvislost i to padání z výkonu... Jen ještě dvě doplňující otázky, ono zmíněné RT najdeme v bedně s CRV? A další otazník nám visí u hodnoty ISO = proudové rozvážení TM. Mohl byste to prosím kdyžtak trochu rozvést, co ta hodnota znamená, co způsobuje (údajně HV (ČKD regulátor) vyhodnocuje skluz a dochází ke snížení výkonu) a čím je způsobená? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 410 Registrován: 10-2018 |
Hajnej: "Pipi: tohle je dost dobrý...k čemu? No prostě šest bitů za "desetinnou" tečkou - celou část zjistím šoupnutím a ne dělením. Na procesorech je to dodnes setsakra rozdíl." A zbyde ti devět platných bitů před desetinnou tečkou, takže to vyhoví i pro VRT do 500 km/h. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25518 Registrován: 5-2002 |
Mark: ono zmíněné RT najdeme v bedně s CRV? Ne, z boku rozváděče, takový to blikací monstrum s hafo LEDkama. A další otazník nám visí u hodnoty ISO = proudové rozvážení TM. Ono je to podle všeho rozvážení napěťové, protože na 843 se sériovým spojením motorů ve skupině žádné proudové ani nastat nemůže. Nejspíš se mu tak říká ze setrvačnosti podle mašin s trakčními motory paralelně (aneb vítejte v ČKD)... Funguje to víceméně stejně jako skluzové relé na Bobině - trakčák, kterej klouže, si na sebe vezme víc napětí (v brzdě naopak).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1266 Registrován: 8-2004 |
V te jednotkove diskusi chybi priklad, kdy jsou imperialni jednotky sikovnejsi - v modelove zeleznici velikosti TT. TT je americky vynalez z doby, kdy jeste zadne kalkulacky nebyly. Pocitat rozmery v TT podle rozmeru skutecnych vozidel jde krasne bez pouziti kalkulacky. V te dobe se ze stejneho duvodu meritko 1:120 pouzivalo pro vykresy ve stavebnictvi. Staci vzit rozmer skutecneho vozidla (ft), vydelit 10 a vysledkem je rozmer vozdila v TT (in). Takze kdyz ma skutecny vagon delku 50', tak jeho model v TT bude mit delku 5". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 2-2020 |
Hajnej: Děkuju, koukám,že nám opět bylo poskytnuto několik dezinformaci. Ale logické je,že ISO bude tedy mít souvislost se špatně nastavenou neutrálou. Blikající monstrum nám bylo popsáno jako ČKD regulátor. Takže tam opět vznikla chyba? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 2-2020 |
Takže v normálním režimu řízení to jde od HJP přímo do regulátoru tahu nebo do CRV a dále RT? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25519 Registrován: 5-2002 |
Mark: Ano, je-li špatně nastavená neutrála, může to dojít až tak daleko, že Iso bude hlásit falešné skluzy. Blikající monstrum nám bylo popsáno jako ČKD regulátor. Takže tam opět vznikla chyba? Regulátor ČKD a regulátor tahu v případě 843 jedno a totéž jest. v normálním režimu řízení to jde od HJP přímo do regulátoru tahu nebo do CRV a dále RT? V normálním režimu řízení vytváří CRV poměrný tah podle HJP (a případně Vpož) a posílá ho do RT. V nouzovém režimu jsou oba regulátory vyřazeny z regulace a HJP přímo honí stavěče nahoru/dolů a buzení je pevné přes odpor.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4724 Registrován: 5-2004 |
J_p: Podobně vzniklo měřítko starých katastrálních map 1:2880. 🙂"V te jednotkove diskusi chybi priklad, kdy jsou imperialni jednotky sikovnejsi - v modelove zeleznici velikosti TT. TT je americky vynalez z doby, kdy jeste zadne kalkulacky nebyly. Pocitat rozmery v TT podle rozmeru skutecnych vozidel jde krasne bez pouziti kalkulacky. V te dobe se ze stejneho duvodu meritko 1:120 pouzivalo pro vykresy ve stavebnictvi. Staci vzit rozmer skutecneho vozidla (ft), vydelit 10 a vysledkem je rozmer vozdila v TT (in). Takze kdyz ma skutecny vagon delku 50', tak jeho model v TT bude mit delku 5"." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13918 Registrován: 4-2003 |
Měl bych tu další dotaz : |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4399 Registrován: 4-2009 |
Jnd: Za a)
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4031 Registrován: 11-2007 |
Měl bych dotaz - Radonice mají z obouch stran 5 světelný (Ž-Z-B-Č-Ž) nebo 4 světelný (Ž-Z-Č-Ž) vjezdový návěstidlo a na 2 TK z obouch stran 5 světelný (Ž-Z-B-Č-Ž) nebo 4 světelný (Ž-Z-Č-Ž) odjezdový návěstidlo? Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3485 Registrován: 4-2014 |
Janek lemoch - Pokud myslíte Radonice poslední Žst. před Domažlicemi, tak je to následovně: Vjezdy jsou z každého směru pětisvětlové - Ž-Z-Č-B-Ž Odjezdy z hlavní koleje na obě strany jsou trojsvětlo: Z-Č-B Odjezdy z vedlejší koleje čtyřsvětlo: Z-Č-B-Ž |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4032 Registrován: 11-2007 |
Luboš 3.21 - Ano, tu myslím. Děkuju moc |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13919 Registrován: 4-2003 |
Němec_z_ova dík |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4400 Registrován: 4-2009 |
Jnd: Nezbývá doufat, že je to správně. Kemlerův kód je 2-3 místné číslo; může být doplněno písmenem X. UN číslo je čtyřmístné identifikační číslo látky. Pro představu:
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1217 Registrován: 8-2011 |
Nezbývá doufat, že je to správně Je to správně |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7840 Registrován: 9-2011 |
No to jsou fakt znalosti, bez kterejch se fíra neobejde . K čemu mu to je? A ještě vědět, jestli to je kód Kemlerům nebo Assaki-Mušimoto-Vopršálkův. Fíra je za ty nálepky zodpovědnej? Prostě když z toho něco chčije, tak vezmu telefon / vysílačku, zavolám hasičům / výpravčímu a řeknu: chčije mi z cisterny a na ní je nálepka 33 / 1203. Můžu s tim jet nebo mám hodně rychle utíkat pryč?
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1885 Registrován: 11-2005 |
Prag: "A zbyde ti devět platných bitů před desetinnou tečkou, takže to vyhoví i pro VRT do 500 km/h." Jakožto softwarový inženýr můžu zodpovědně říct, že historie ukázala, že šetření bitama nikdy nevedlo k ničemu dobrýmu. Takže jen ať je všechno pěkně 64-bit. Podobně ty hrátky jestli je lepší dělení mocninou desítky nebo bitovej posun. Není mi znám (nemuzeální) procesor, kterej by to první zvládal tak málokrát za sekundu, že by to z uživatelského pohledu hrálo roli. J_p: "V te jednotkove diskusi chybi priklad, kdy jsou imperialni jednotky sikovnejsi - v modelove zeleznici velikosti TT." Jenže to je takovej důkaz kruhem. V TT se s imperiálníma jednotkama počítá šikovnějc z toho důvodu, že to někdo vymyslel tak, aby se v tom počítalo šikovnějc s imperiálníma jednotkama. Kdyby byly dříve zvítězily metrické jednotky, bylo by TT třeba 1:100, a 24,5 metrovej vagón by měl hezky 24,5 cenťáku. Aleš_Liesk.: "K čemu mu to je? A ještě vědět, jestli to je kód Kemlerům nebo Assaki-Mušimoto-Vopršálkův." +1 ...a podobný hovadiny jsou i v otázkách na autoškolu, pokud si správně pamatuju.
Нумерація вагонів починається з хвоста поїзда.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7842 Registrován: 9-2011 |
Jakožto softwarový inženýr můžu zodpovědně říct, že historie ukázala, že šetření bitama nikdy nevedlo k ničemu dobrýmu. Takže jen ať je všechno pěkně 64-bit. Už od dob, kdy počítače byly dřevěný a jen procesor byl dubovej zastávám názor, že žádnej procesor není tak výkonnej, aby mohl dělat zbytečnosti (exemplární example: Windows. Žádný procesor není dost rychlej...). A pokud je v tom ještě nějaká komunikace, kde je omezená délka rámce, tak se to hodí 2^n-krát podobný hovadiny jsou i v otázkách na autoškolu, Áno. Já měl v testu třeba kdo je oprávněný schválit zábor pozemní komunikace... Fakt důležité pro točiče volantem.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 11-2021 |
Libcha: Watson, šéf IBM, si taky myslel, že na světě se prodá tak pět počítačů (1940). Dneska je spousta aplikací, kde se pořád vyplatí čtyř nebo osmibitovej mcu a za 'velkej' mcu se považuje 32bitovej ARM. Mimoto, vícbitovej procesor víc žere, ale to je problém hardwarářů, od toho Ty můžeš abstrahovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4216 Registrován: 7-2012 |
Košice - Budapest od nového GVD 7x denně a Praha - Wroclaw opět 0? Asi je to všechno jen o penězích nikoliv o tom, aby bylo pokryto důležité spojení....? |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7776 Registrován: 3-2007 |
No a to že je to důležité spojení stanovil kdo, autista z lampárny? |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1529 Registrován: 6-2006 |
Důležitost spojení je dána očekávaným množstvím peněz, které jsou ochotni cestující za dané spojení zaplatit. Vězte, že když si takový vlak objednáte žádankou podepřenou dostatečným množstvím peněz, tak bude jezdit i kdybyste v něm byl jediným cestujícím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4217 Registrován: 7-2012 |
Člověk by očekával, že město ze 700 000 obyvateli bude mít spojení s Prahou, ale jak se zdá vláda se opět vymluví, že musí s Poláky řešit uhlí a Turow. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 395 Registrován: 2-2018 |
AL: Stejně, jako pro žadatele o zbrojní průkaz znalost povinností správního úřadu a zkušebního komisaře. Inu, úředníci zřejmě potřebují dostat do podvědomí občanů, co všechno dělají a jak to mají těžké . "V pochybnostech o zařazení zbraně nebo střeliva do kategorie podle zákona o zbraních rozhoduje..." Co je takovému uchazeči do toho, jak si to rozdají ti, co jsou za to placeni netuším A takových pitomostí je ve světě podle EU spousta a v Absurdistánu jménem Česko obzvlášť. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4218 Registrován: 7-2012 |
Stačí se podívat do letového řádu kam všude se dá létat z letiště Wroclav nízkonákladově na rozdíl od Prahy! Ale to není žádný důvod přeci je Covid 19 a všichni mají sedět doma na . (Příspěvek byl editován uživatelem Marcel_Štancl.) |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7777 Registrován: 3-2007 |
Štancle a ono se dá na letiště ve Vratislavi dostat vlakem, nebo co to tady propagujete? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9611 Registrován: 9-2002 |
Štancl si dal zase nějaký veselý cigáro ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1218 Registrován: 8-2011 |
...a podobný hovadiny jsou i v otázkách na autoškolu, pokud si správně pamatuju Vy jste měl v autoškole otázky týkající se nebezpečných nákladů? 😀 No to jsou fakt znalosti, bez kterejch se fíra neobejde Fíra nepotřebuje mít žádné znalosti ,školení ,instrukce pro přepravu těchto nákladů? Nevím, ptám se . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25528 Registrován: 5-2002 |
Libcha: šetření bitama nikdy nevedlo k ničemu dobrýmu. Takže jen ať je všechno pěkně 64-bit Takhle obecně řečeno je to pěkná píčovina. Je vidět, že jsi inženýr fakt jen softwarovej, pro kterého je HW problém někoho jiného. Není mi znám (nemuzeální) procesor, kterej by to první zvládal tak málokrát za sekundu, že by to z uživatelského pohledu hrálo roli. Akorát že my občas potřebujeme něco řešit několikrát za milisekundu.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4402 Registrován: 4-2009 |
Hroch.R420: Strojvedoucí opakovaně prochází školením RID. Stejně jako musíme mít při výkonu zaměstnání po ruce Písemné pokyny RID v platném znění (dnes řešeno tabletem). O zařazených vozech RID jsme informováni pomocí vlakové dokumentace, pokud jde o větší svinstvo, tak dochází i na dodatečné instrukce. Naposledy jsem tak vezl pro Metrans větší množství pyrotechniky. Aleš_Liesk.: Poučený strojvedoucí se zdrží výše zmíněného dotazu (ví, že se už nesmí pohnout) a výpravčímu, či hasičům oznámí fakta. Např: Láhev vyhozená z protijedoucího vlaku osobní dopravy roztrhla plášť "plynového" kotlového vozu čísla xyz. Před unikajícím chlórem jsem s vlakovou dokumentací utekl proti směru větru a nyní jsem na nejvyšším stromě v okolí. Tímto prosím hasiče o přistavení žebříku k topolu tam a tam
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11599 Registrován: 5-2002 |
Před unikajícím chlórem jsem s vlakovou dokumentací utekl proti směru větru a nyní jsem na nejvyšším stromě v okolí. Tímto prosím hasiče o přistavení žebříku k topolu tam a tam[lol] Vezete - li XX / XXXX (třeba Biolíh), napřed utíkejte minimálně 500 metrů a teprve pak volejte... Ostatní správně včetně Písemných pokynů RID. U nás ale musí být opravdu PÍSEMNÉ. Pouze v případě, že by omylem uletěly oknem průvanem, pak do dojetí vlaku do cíle mohou být nahrazeny elektronickou formou. Proto se u nás laminují, aby to vyfouknutí průvanem nebylo až tak časté...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1219 Registrován: 8-2011 |
Pánové děkuji za odpověď 😉. U ADR písemné pokyny též na papíru a hlavně čisté ,nepopsané,nepolité kafem ,atd. ,takže taky zalaminovat a je klid . A vždy ,když dojde k nějaké změně ( naposled přidána elektronická cigareta) se všichni můžou přetrhnout kontrolovat, jestli jsou pokyny aktuální 😀. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4403 Registrován: 4-2009 |
Tehdy jsme měli Pokyny RID také laminovány. Hon na doplněnou elektronickou cigaretu u nás probíhal stejně
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7843 Registrován: 9-2011 |
Já souhlasím s tím, že strojvedoucí má být poučen o zvláštnostech a nebezpečích při takové přepravě. Ale nevidím důvod ho "zkoušet" z věcí jako jsou v otázce 368. Kdyby tam byly otázky jako: v případě zjištění úniku substrátu z vozu označeného nálepkou XYZ je : a) nutno ihned zastavit vlak b) zastavit vlak v nejbližší stanici c) možno pokračovat nebo: v případě zjištění úniku substrátu z vozu označeného nálepkou XYZ je po zastavení nutno: a) co nejdříve zavolat dispečera / výpravčího / hasiče b) vzdálit se aspoň 500 m proti větru a až pak volat ... c) pokusit se sám zastavit únik a až pak volat ... tak nebudu nic namítat. že by omylem uletěly oknem průvanem Byl jsem svědkem, jak průvanem v peršinku ulétala fírova bunda (ne teda z pupku, ale z věšáčku). Byla na poslední chvíli zachycena a náledně zjištěno, že kalhoty (klíče, doklady, peněženka) jsou už fuč. Tak jsme operativně "zastavili výzkum" (oblíbená fráze jednoho zde diskutujícího, když měl něco důležitého ke sdělení celému plénu, třeba nový vtip ), v následující zastávce vlaku slezli z mašiny, milé kalhoty našli ležet někde mezi vjezdem a zhlavím, a poslali je dalším vlakem za fírou. V Kolíně pak nádražní rozhlas hlásil: "služební hlášení pro strojvedoucího vlaku 5011: vaše kalhoty za vámi jedou vlakem XXX"
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 796 Registrován: 12-2007 |
původní.gp: Doma mame 32 bitove zarovky (neni to ARM, ale RISC)"Dneska je spousta aplikací, kde se pořád vyplatí čtyř nebo osmibitovej mcu a za 'velkej' mcu se považuje 32bitovej ARM. " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4708 Registrován: 3-2004 |
Jakožto softwarový inženýr můžu zodpovědně říct, že historie ukázala, že šetření bitama nikdy nevedlo k ničemu dobrýmu. Takže jen ať je všechno pěkně 64-bit. To si chce trochu rozšířit obzory - s 256 nebo 512 B RAM na osmibitech vskutku trestuhodné plýtvání. To nemluvě o tom, když třeba bootloader se musí vlézt do 1/2kB na konci flashky, tam už jsem párkrát musel sáhnout i po optimalizaci na úrovni assembleru, abych se vlezl. Ne všechny procáky jedou s GB paměti a ještě větším úložným prostorem pro program.
"Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch."
Nikola Tesla |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2551 Registrován: 11-2009 |
Koudy: asi se ptám hloupě, ale proč se používá až tak slabý HW? Vždyť i 10 let starý levný WiFi router má 4 MB flash a 32 MB RAM. A zvládne v tom běžet (byť ořezaný) Linux. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5314 Registrován: 7-2003 |
Paul2no kolikrát je potřeba obsloužit pár senzorů, čidel a výsledek poslat dál. Tak je zbytečný cpát cokoliv silnějšího, protože i tak se to bude většinu času flákat. A najít případnou chybu v pár řádcích kódu je jednodušší, než řešit, že mi někde v systému jednou za čas přeteče nějakej buffer. A jde i o místo a mechanickou/elektrickou odolnost. Je jednodušší ošetřit jednotky pinů, než řešit odolnost celýho systému, včetně CPU a ROM/RAM, včetně výstupů.
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1886 Registrován: 11-2005 |
Pvvs: "kolikrát je potřeba obsloužit pár senzorů, čidel a výsledek poslat dál" Jenže mašina není DIY termostat. Koudy: " 256 nebo 512 B RAM na osmibitech" Já se skláním před hrdiny SW vývoje z 80. let, kteří byli schopni do dvou kilobajtů vecpat komplexní a užitečný program i s nápovědou, ale přece jenom, dnes už bychom měli být někde jinde. Jistě, kritická zařízení potřebují nějakou tu certifikaci a odolnost, takže chápu, že tam nejde prostě vecpat mainstream x86 s nějakým Linux distrem, jako třeba do každého panelu informáku. Na druhou stranu, používat poddimenzované čipy spíš vypadá jako šetření na nesprávném místě. Tyhle pseudooptimalizace jako "1/64 jako přesnost stačí" a "s více než 511 km/h to umět počítat nemusí" se někomu (jinému) v budoucnu můžou krutě vymstít. Třeba ne tyhle konkrétní, ale nějaké podobné. I široká veřejnost si zažila roky 2000 a 2038... (Příspěvek byl editován uživatelem libcha.)
Нумерація вагонів починається з хвоста поїзда.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25529 Registrován: 5-2002 |
Libcha: Tyhle pseudooptimalizace jako "1/64 jako přesnost stačí" Ta skutečná rychlost se měří z reálného světa (tj. z kol, která drncají po kolejích), takže přidávat dalších 48 bitů šumu je zbytečný luxus. U žádané rychlosti to pak nemá smysl z téhož důvodu. "s více než 511 km/h to umět počítat nemusí" se někomu (jinému) v budoucnu můžou krutě vymstít. Vozidla rychlejší než 500 km/h si stejně řeší někdo jinej. Krom toho na ně zcela určitě bude stačit 32 bitů, těch 64 je fakt píčovina. I široká veřejnost si zažila roky 2000 a 2038 Rok 2038 si veřejnost zatím nezažila ani úzká. Navíc to lze řešit mnohem efektivněji posunutím "roku nula" - třeba někde si pro timestampy posunuli "den nula" na 1.1.2010, takže mají do září 2099 pokoj (pokud Ti to nevychází, tak je to tím, že je to 15+17 bitů pro dny a sekundy).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4726 Registrován: 5-2004 |
Libcha: no v obecných případech souhlas, že je obecně zbytečný příliš šetřit na bitech a výkonu, ale dvě velký výjimky z toho jsou: - realtime věci, tedy s nutností mít hotovo v předvídatelně krátké době - bezpečnostně kritický věci, kde se audituje každý řádek kódu a valná část práce na SW tak není vlastní psaní Přičemž Hajnýho použití je nejspíš obojí. Jinak osobně mi přijde zbytečný šetření bity rychlost v ETCS L2 v 5km/h krocích, což na zakroucených tratích sráží traťovou rychlost v průměru o 2,5 km/h níž než co umožňuje geometrie trati. Na trati, kde se střídají oblouky s přímou je pak každý propad rychlosti o těch průměrně 2,5 km/h hlubší, než by musel geometricky být - a dohromady jsou to pak sekundy a kWh doslova ležící na trati. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4709 Registrován: 3-2004 |
Paul2no: V těch mých konkrétních příkladech to bylo přesně to, co popisuje Pvvs dále - rozměrově malá deska s několik vstupy/výstupy, komunikací někam "vejš", v podstatě "hloupá". V jiných aplikacích obsluha několika čidel a archivace do externí paměti. Ten HW také nebyl navržen včera - ideově je to někde 15 let zpět. Další výhoda těch poněkud "archaických osmibitů" je nenáročná bižuterie okolo - stabilizátor, pár kondíků, oscilátor často nějaký základní integrován. Vše si lze osadit u prototypů a ladění na stole bez drahého vybavení. U 32b s většími pouzdry už to jsou o řád větší nároky na tvůrce HW, vícevrstvé plošňáky apod. Těch blokovacích kondíků také přibývá, layout desky se rozrůstá... Otázkou je i dlouhodobá dostupnost součástek (byť nyní skoro nejsou ani ty jednoduché osmibity).
"Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch."
Nikola Tesla |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25531 Registrován: 5-2002 |
P2no: asi se ptám hloupě, ale proč se používá až tak slabý HW? To přijde na to, čemu říkáš "slabý HW". Já mám třeba v AVV/AoE 32bitový mikrokontrolér, ale to neznamená, že není účelné mít 16bitové či 8bitové proměnné. Vždyť i 10 let starý levný WiFi router má 4 MB flash a 32 MB RAM. No zrovna tady byl proti širokému slovu nic nenamítal, protože na přehrabování se v paketech se to celkem hodí. Jenže ani zdaleka všechny úlohy fakt nejsou routování.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1888 Registrován: 11-2005 |
Hajnej: Co když třeba přijde někdo a bude chtít zobrazovat rychlost na dvě desetinná místa, tj v setinách km/h? "Ta skutečná rychlost se měří z reálného světa" Hajnej: No, nějaká už tu byla. A třebás vzájemná rychlost dvou vozidel už taková bývá úplně běžně. "Vozidla rychlejší než 500 km/h si stejně řeší někdo jinej." Já neříkám, že zrovna tyhle věci budou potřeba, ale ono se těžko dokazuje, že něco nenastane, nebo dokonce, že nic nenastane, a tak by se věci měly už ideově tvořit robustní. Hajnej: Evidentní cesta do pekel... "Navíc to lze řešit mnohem efektivněji posunutím "roku nula"" ...a na ní se přesně dá ilustrovat to, co se snažím říct: že by se mělo ustoupit od od návrhu "člověk se má posnažit a přizpůsobit tomu, jak funguje počítač, aby fungoval efektivně", a místo toho zavádět "počítač se musí přizpůsobit tomu, jak nad problémem přemýšlí člověk". Přičemž i to souvisí se zmíněnou auditovatelností kódu.
Нумерація вагонів починається з хвоста поїзда.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8547 Registrován: 1-2007 |
Tušíte, co tím SŽ sleduje? Je to na trati Čáslav - Třemošnice. Napadlo mě jen to, že vlak s poznámkou 29 se ve Skovicích křižuje s jiným vlakem, zatímco vlak s poznámkou 47 nikoliv. Ale to cestujícího nemusí zajímat. Je to zbytečně jen složitejší. (Příspěvek byl editován uživatelem Mouka.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 411 Registrován: 10-2018 |
Tahle diskuse akorát ukazuje, že mezi "průmyslovym" programovánim s vyhodnocovánim v realtime milisekundách a komunikací po sběrnicích s krutě ořezanou přenosovou rychlostí vs. nějakym desktopem a internetem, kde sto milisekund než se dostane písmenko z klávesnice na displej neni žádná míra, stojí čínská zeď. Já bych to prostě nemíchal (protřepávání možné). V industry taky neni zvykem updatovat procesory a systémy každý dva roky, protože technologickej celek se navrhuje na dvacet let a po tu dobu se do něj pokud možno nešahá. Servisování automatů s MS-DOS jsme se zbavili docela nedavno |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7845 Registrován: 9-2011 |
Co když třeba přijde někdo a bude chtít zobrazovat rychlost na dvě desetinná místa, tj v setinách km/h? Tak je vůl. To je totéž, jako oblíbené digitální stopky, spouštěné ručně (nejlíp na zápěstí, ukazovákem proti palci), se zobrazením na setiny sekundy. Prostě ta setina km/h (a stejně setina sekundy u těch stopek) je už hausnumero. Nejsme ve vesmíru :-) No, nějaká už tu byla. Jedním ze znaků rozumnosti zařízení je, že řeší reálné problémy. ETCS rozhodně nebude komerčně využíváno na vozidlech pohybujících se přes 500 km/h, tak proč by to mělo umět? A třebás vzájemná rychlost dvou vozidel už taková bývá úplně běžně. Vzájemná rychlost vozidel se měří nějakými technickými čidly a je (na železnici) k něčemu využitelná? Přičemž i to souvisí se zmíněnou auditovatelností kódu. Vy jste už nějakej kód auditoval? Evidentní cesta do pekel Proč? Současné systémy mají technickou životnost do roku 2100? Prag: GENAU! Mouka: JŘ musí být co nejkomplikovanější. Když není splněno procento komplikovanosti, tak se musí uměle navýšit.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25535 Registrován: 5-2002 |
Libcha: Co když třeba přijde někdo a bude chtít zobrazovat rychlost na dvě desetinná místa, tj v setinách km/h? Tak se mu nejdřív řekne, že ty setiny s ohledem na průměr kola v celých mm tak jako tak nebudou platná číslice. A pak se vezme dolních 6 bitů, vynásobí 100 a šoupne 6x doprava. A třebás vzájemná rychlost dvou vozidel už taková bývá úplně běžně. A ta někoho zajímá? On ji třeba někdo reguluje? a tak by se věci měly už ideově tvořit robustní Na to stačí dát do dokumentace kapitolu Normalizace a rozsahy veličin, kde je uvedeno, jaké jsou uvažované rozsahy veličin a co by bylo potřeba udělat, kdy by bylo potřeba ten rozsah zvětšit. Protože to dělení fakt nemusí zbytečně trávit dvojnásobek času přemíláním nul na vyšších řádech... Evidentní cesta do pekel... No uvidíme, co kdo před tím rokem 2038 vymyslí. Skoro bych odhadl, že se upřesní, že je "unixový" čas zásadně unsigned, čímž se problém odsune za rok 2100. přesně dá ilustrovat to, co se snažím říct Obávám se, že sis nezvolil zrovna nejšťastnější způsob... místo toho zavádět "počítač se musí přizpůsobit tomu, jak nad problémem přemýšlí člověk" IMHO je nejdůležitější to, co vyžaduje řešená úloha jako taková. Od té se musí začít a musí se jí přizpůsobit i člověk (ten, který ji řeší, ostatní nejsou relevantní). Prag: mezi "průmyslovym" programovánim s vyhodnocovánim v realtime milisekundách a komunikací po sběrnicích s krutě ořezanou přenosovou rychlostí vs. nějakym desktopem a internetem, kde sto milisekund než se dostane písmenko z klávesnice na displej neni žádná míra, stojí čínská zeď. Opět jsem se ujistil, že jsem udělal dobře, že s tím, co jsem chtěl v životě dělat, jsem nešel ne počítače, ale na kybernetiku. AL: Vy jste už nějakej kód auditoval? Co když je to právě naopak...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1890 Registrován: 11-2005 |
Počítal jsem s tím, že mnou uvedené příklady, jako je ultrapřesný rychloměr, vzájemná rychlost vlaků či experimentální TGV, jdou jako jednotlivosti snadno vyvrátit; ale jsi si opravdu jistý, že nenastanou jiné potíže, o kterých dnes nemáme ani tušení? A právě proto, že tyhle věci mají někdy až překvapivě dlouhou trvanlivost (donedávna se někdo potýkal ještě s bugy v MS-DOSu), je potřeba je mít robustní. Co se týče Unixtime, tak už se to dávno vymyslelo: udržovat ho jako 64-bitový. Nemám po ruce žádný procesor vhodný pro "embedded", ale pro základní orientaci jsem učinil pokus na své noťasové i7. Mohl jsem se dopustit různých chyb v experimentu, ale pro řádový přehled by to mohlo posloužit. Miliardu bitových posunů na 16-bitovém integeru zvládl za 2,8 sekundy. Miliardu dělení 64-bitového integeru zvládl za 3,8 sekundy. (Obojí na jednom jádře.) Mouka: já bych hledal příčinu v tom, že Číslo vlaku je stejné v JŘ pro cestující a v různých pomůckách pro dráhu. Nejspíš se oba vlaky liší v nějakém to sešiťáku, v nějakých údajích, které se do knižního JŘ nepropíšou. Takže jsou tam oddělené pod různými čísly, která už se ale do JŘ propsala.
Нумерація вагонів починається з хвоста поїзда.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 109 Registrován: 11-2021 |
Libcha: ten důvod, proč máme lehčí letadla a vlaky, se nejmenuje 'poddimenzování', ale 'lepší výpočty' a 'lepší zpracování' 'lepších materiálu'. Představa, že by se tvar a materiály mýho tricyklu měly přizpůsobit tomu, aby to bylo robustní při svařování každým troubou, jak bys chtěl u softwaru, je děsivá. Konečně většinu práce v dnešních počítačích a smartfonech oddřou specializované čipy, u kterých se velmi balancuje výkon výpočetní a tepelný. Kupodivu: 64bit dělí 64b integery skoro stejně rychle jako posouvá. Ale zkus to kompilovat pro ARM, aby to musel dát nadvakrát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 5-2018 |
Miliardu bitových posunů na 16-bitovém integeru zvládl za 2,8 sekundy. Tento benchmark mi nepřijde relevantní. V případě i7 nebude dominantní doba na shift nebo dělení, ale paměťové přístupy, data transfery, zarovnání proměnných v paměti, predikovatelnost podmínek, zda jde smyčka rozvinout, cache hit / miss. Snažil bych se rozlišovat. Pro časově nekritické části kódu bych chtěl škálovatelnost, objektově orientovaný návrh, přehlednost, jednoduchost, dobrou testovatelnost. Řekl bych, že sem patří i věci jako rychloměr nebo různé regulátory na mašině, s periodou řekněme 1 ms a víc. V případě časově kritických částí kódu ovšem šetřit bity a optimalizovat čas chceme. Šetřit čas potřebuje třeba mpeg kodér/dekodér nebo zpracování paketů pevných a mobilních sítí. Šetřit prostor chci třeba u obsahu QR kódů nebo u obsahu datagramů v telemetrických zprávách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10273 Registrován: 5-2007 |
Paul2no: ale proč se používá až tak slabý HW Ten HW nie je slabý, ale v okamihu keď Vám do toho lezú kvantá komunikácii, ktoré sú "hard realtime" (rozumej po napr. 100ms nekomunikácie sa "padá") tak každý HW prestáva byť dosť silný. A zvládne v tom běžet (byť ořezaný) Linux. Tak ono zrovna v jadre takto orezenaných Linuxov sa často pracuje skôr spôsobom "ala Hajnej", než "ala Libcha". David Jaša: bezpečnostně kritický věci, kde se audituje každý řádek kódu a valná část práce na SW tak není vlastní psaní Ono potom hlavne ani valná časť práce toho procesoru nie je užitočný kód (v zmysle mám trebárs 50ms smyčku programu a z toho 35ms robím rôzne testy a komunikácie a zvyšok mám teda na to, aby som robil niečo užitočné). Libcha: Co když třeba přijde někdo a bude chtít zobrazovat rychlost na dvě desetinná místa, tj v setinách km/h? Tak sa mu tam pridá nula na koniec. A třebás vzájemná rychlost dvou vozidel už taková bývá úplně běžně. Až niekto bude sledovať vzájomnú rýchlosť, čo je úplne iná veličina, tak ju určite bude ukladať do dosť veľkých premenných. Miliardu bitových posunů na 16-bitovém integeru zvládl za 2,8 sekundy. Miliardu dělení 64-bitového integeru zvládl za 3,8 sekundy. (Obojí na jednom jádře.) Fčil ešte koľko z toho vyhádzali optimalizácie v prekladači a v procesore. Aleš Liesk.: Proč? Současné systémy mají technickou životnost do roku 2100? Dátum je jedna z vecí, u ktorých sa naozaj neoplatí šetriť. Súčasné systémy mať tú životnosť nemusia, ale niekto to môže prevziať do nejakej ďalšej generácie a nemusí si to uvedomiť. Mouka: Viď Libcha. Tým že je to D3 bude rozdiel práve v tom križovaní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 11-2021 |
Á, problém roku 10 000. Rozmrazili jsme Vás, je rok 9998 a v papírech máte, že umíte COBOL. Hele a v roce 2000 měl někdo problém? Já jsem vyhazoval JEDNU 386, kde se po spuštění muselo zadat datum, což byla před IBM PC rutina. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25540 Registrován: 5-2002 |
Libcha: Miliardu bitových posunů na 16-bitovém integeru zvládl za 2,8 sekundy. Miliardu dělení 64-bitového integeru zvládl za 3,8 sekundy. Dělení čím...? Zatím všechny novější procesory, které mi prošly rukama, mají na posuy barrel shifter, takže posuv o libovolný počet bitů se dělá naráz. Zato dělení se dělá postupně bit po bitu a třeba Fujitsu 91362 má to dělení rozvinuté na hafo instrukcí, aby bylo přerušitelné, čímž považuji za prokázané, že to i architekti toho procesoru za problém považovali. U ST 32753 s ARMovým jádrem zkusím udělat ten Tvůj benchmark (ale až budu mít čas, tedy nejdřív v pátek). MVB: Tento benchmark mi nepřijde relevantní. V případě i7 nebude dominantní doba na shift nebo dělení, ale paměťové přístupy, data transfery, zarovnání proměnných v paměti, predikovatelnost podmínek, zda jde smyčka rozvinout, cache hit / miss. Taky mám ten pocit... Řekl bych, že sem patří i věci jako rychloměr nebo různé regulátory na mašině, s periodou řekněme 1 ms a víc. Je trochu rozdíl mezi rychloměrem a (pořádným) odometrem, ze kterého leze i zrychlení. A ty regulátory mají periody různé - u nás od půl ms do 20 ms.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25542 Registrován: 5-2002 |
L: Co se týče Unixtime, tak už se to dávno vymyslelo: udržovat ho jako 64-bitový. To bude u timestampu úžasné terno: procpávat komunikačním kanálem 4+4 byte navíc jen proto, abych měl jistotu, že potvrzení paketu přišlo opravdu na ten, co jsem před chvíli poslal, a ne na ten, který vezla mašina se stejnou mobilkou ETCS na vlaku se stejným číslem někdy před sto lety. Cosi mi říká, že tu jistotu budu mít i bez toho...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1891 Registrován: 11-2005 |
Co se týče timestampování packetů, tam budou zřejmě různé požadavky v závislosti na tom, o jakou kanalizaci se jedná. Nepotřebuješ tam spíš větší přesnost, než na sekundu? A nehodí se tam spíš nějaký monotonic, než unixtime? A kolik megabitů za sekundu to umí -- a kolik tam tak obvykle teče? Hele, já tady nakonec nechci nikoho mistrovat. Jestli mé varování odmítáte, tak mě je to šumák, jen může být v budoucnu použito proti vám Ale na benchmark se těším, díky předem.
Нумерація вагонів починається з хвоста поїзда.
|