Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 13. 12. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 13. 12. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2854 Registrován: 9-2009 |
K výše uvedenému článku: Také mi tam chybí údaj o ZVKČ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2855 Registrován: 9-2009 |
K výše uvedenému článku: Tu druhou lokomotivu 178.56 z majetku Místní dráhy Roudnice - Hospozín uvádějí po roce 1918 Rumuni, resp. CFR. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 391 Registrován: 12-2020 |
Lokomotivy 87.01-04 na trati Zlonice - Hospozín vůbec nejezdily, byť měly jména podle obcí na trase lokálky. Viz článek Zdeňka Hrdiny v Světě železnice 4/2019 na str. 12 a dále. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2856 Registrován: 9-2009 |
I v roce 1907 vykonávaly na trati Roudnice - Hospozín provoz na účet vlastníka K.K.St.B.: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2857 Registrován: 9-2009 |
Místní dráha Roudnice - Hospozín byla garantovaná Zemským výborem Království českého. S tím patrně souvisela i objednávka na dvě lokomotivy do Libně. Údajně od roku 1905 zde ZvKč objednával lokomotivy pro české lokálky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3366 Registrován: 7-2005 |
a nevyšel v nějaké nedávné Dráze článek kolem této lokálky, v souvislosti se zrušením osobní dopravy ? ad kuřil - 178.56 - objednána ZVŽO dne 18.1.1907 pod čj.6221/V pro MD Roudnice-Hospozín, nákup schválen výnosem EM čj.4745 ex 1907, 1.tlak.zk. 9.8.1907, převzata 5.9.1907, odeslána do výt.Nusle 12.9.1907, TPZ 7.10.1907 Nusle, do stavu kkStB 7.10.1907, ručení do 7.4.1908, půlroční revize 20.3.1908 ve výt.Louny 1.1.1913 a 1.1.1914 SP Louny, MD Roudnice-Hospozín 1.6.1914 – ř.Praha, SP Louny odeslána 3.12.1917 do Bukoviny – Dorna Völgy / viz loko 178.98 a 145 do opravy) a byť vyšly dvě knihy o lokomotivách řady 310.0 ČSD, provoz v období před rokem 1918 je tam často "jen naťuknut". Proto seznam Seznam lokomotiv, tendrů,... vydaný v roce 1904 uvádí na hospozínské lokálce loko 97.194. Ta tam příšla z výroby a v roce 1907, v rámci "lokálkového kulového blesku" přešla na lokálku Rakovník-Bečov na hospozínskou lokálku, především během řepné a bramborové kampaně, zajížděly loko ř.50 (ČSD 312.0). minimálně to jde dohledat ve spisech související s rozšiřováním nákladišť před 1.sv.válkou |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2858 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Děkuji. Na tu lokomotivu 97.194 jsem zapomněl. Udělení koncese a provozování Místní dráhy Roudnice - Hospozín (ZVKČ 1906) Hospodaření Místní dráhy Roudnice - Hospozín v prvních letech provozu (ZVKČ 1906): (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2859 Registrován: 9-2009 |
K výše uvedenému článku: Na základě koncese vydané dne 18. května 1898 byla vystavěna trať z Roudnice přes Hracholusky, Kleneč, Vražkov, Straškov, Břízu a Černuc do Hospozína. U této místní dráhy se uvádí udělení koncese ze dne 19. prosince 1898 (č. 229): Stejný údaj uvádí ZVKČ v roce 1906 (viz. předchozí příspěvek). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2860 Registrován: 9-2009 |
K výše uvedenému článku: Ke dni 1. října 1925 jezdila na trati již jen druhá z nich – 422.030, která od téhož data, ke kterému byla trať zestátněna Místní dráha Roudnice - Hospozín byla zestátněna zákonem č. 156 Sb. z. a n. ze dne 25. června 1925 se zpětnou platností od 1. ledna 1925. Článek I. Společnost postupuje státu dnem 1. ledna 1925 do vlastnictví a stát nabývá vlastnicky veškerého movitého a nemovitého jmění společnosti, ať toto nemovité jmění jest zapsáno v knihách pozemkových (všeobecných nebo železniční knize) anebo není, s veškerými právy a závazky jejími, zejména železniční trati společnosti z Domažlic do Tachova, tvořící předmět koncesní listiny ze dne 28. března 1908, č. 68 ř. z., se všemi vlečnými drahami, pokud jsou majetkem společnosti, s veškerým movitým i nemovitým příslušenstvím, se všemi vozidly a veškerými zásobami, jakož i veškerého ostatního jmění společnosti se všemi aktivy i pasivy, i s reservním fondem, pokud nebyl podle svého určení se schválením státní správy spotřebován. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2861 Registrován: 9-2009 |
K výše uvedenému článku: Při zmínce o Místní dráze Roudnice - Hospozín by neměla chybět zmínka o jednom z koncesionářů této dráhy, kterým byl Ervín Špindler, jehož aktivity byly úctyhodné. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 393 Registrován: 12-2020 |
Článek o trati Zlonice - Roudnice vyšel v Dráze 1/2021. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4134 Registrován: 9-2007 |
Kuřil_p, Zdepa: Děkuji za smršť odpovědí. Vynasnažím se nepsat. J.M. To by mě zajímalo, proč v článku se píše, že Tmáň je ještě obývaná (to ju), ale u Břízy, že jí hrozí zbourání. Bříza je také obývaná a dokonce má zapsanou nějakou ochranu, takže vystěhovat Tmáň a zbourat ji by šlo rychleji, než vystěhovat Břízu a provést to stejné... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2862 Registrován: 9-2009 |
Žmz: Vynasnažím se nepsat. Proč to? Jen pište dál. Zlonice - Hospozín: Koncese měla č. 115 (ze dne 30. září 1881). To pondělí 17. července 1882 se strhla bouře: V neděli, resp den před zahájením provozu se čtenáři dozvěděli o velkém železničním neštěstí: Ve stejný den narazil vlak turnovské dráhy do krav: Ve středu zasypal promáčený svah dráhy Františka Josefa desetiletého hošíka ze Žižkova. Hledal tam kosti. Pořád se na železnici něco dělo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3368 Registrován: 7-2005 |
ad žmz -Tomáši, to jsi pochopil špatně. Piš! Jen je potřeba i k již napsanému se postavit kriticky a tupě neopisovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4137 Registrován: 9-2007 |
Zdepa: Tupě neopisovat pro článek zadarmo na web? Mně přijde zvláštnější vymetat archivy a součaně nejet se (pro článek do odborného časopisu) podívat na aktuální zastávku Bříza, jak tam je pila a její provozovalel bydlí ve staniční (zastávkonákladištní?) budově, která má v KN zapsanou ochranu. Naopak Račiněves (Bříza obec nebo jak se to nakonec jmenuje), tam je v exekuční dražbě soukromá rujna na pozemku SŽ. Ta spadne nejspíše sama, když ne bagrem. P.S. Kdybych si nebyl vědom, že jsem to čistokrevně omladil bez jakékoli další práce, tak bych se tu (čistě pro sebe) neptal. To poděkování a sebekritické konstatování bylo opravdové. Je toho prostě moc. Ale zase jinak se na konec té trati každej vykašlal a na již projednávaný konec Slaný - Louny taky všichni prdí. Já nemám čas přesně pitvat pro odbornou věřejnost 150 let staré věci, já se pouze snažím, aby kaštani na železnici neházeli bobek a všimli si, že existuje |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3369 Registrován: 7-2005 |
Ano, i to je názor. Proč se autor článku (Dráha) neprojel či neověřil současný (tehdejší) stav, nevím. Já jím nejsem. Z popudu šéfredektora jsem se snažil jen krotit ty nejhorší historické nepřesnosti ve chvíli, kdy včera už to mělo odejít do tiskárny.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4138 Registrován: 9-2007 |
Zdepa: Ale já si nestěžuju, ani nenadávám na autory či obsah článku odborného časopsu. Já jen si tak promítám v hlavě, jak ingousti z Praha 5 a jejich podržtažkové z IDSK ječeli, že kolem trati tu není nic turisticky zajímavého a mysleli fotit vlak z nadhledu na mostě při výjezdu z tunelu v pozadí s Eifelovkou, nikoli koukat z vlaku ven nebo jet s ním někam a pak jít. Třeba k tomu paňákovi, co se ho zloničtí štítili, že je to tranďák, vyvezli ho do polí a letos k němu i zrušili přejezd, aby se na trati s nulovým provozem zvedla rychlost za drobnou oběť, že k němu nelze legálně dojít. No a když jsem si dal fotku s ním, páč jsem tam chodívával kdysi, tak tam všichni jeli a běželi si udělat fotku taky - až tu teda nic není Moje mise skončí za 14 měsíců zastavením provozu na zdejší trati ze Slaného do Loun a pak už se mě to netýká. I ten poslední rok provedu v zkráceném režimu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2863 Registrován: 9-2009 |
Žmz: Nenechte se odradit. Napsal jste "kdyby někdo chtěl vyhledat chyby". (Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 448 Registrován: 10-2020 |
dědek_hank a McBain - 16. října 2021 - 12:31 Doplnění k tomu Polsku – dnes chybí čipy do aut v MB, tehdy chyběla železná ruda pro Vítkovice (po celou válku šly dodávky spolehlivě...) a všichni nám dělali problémy, a pak nás Stalin „zachránil“..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 395 Registrován: 12-2020 |
ŽMZ: Autor článku samozřejmě ví, že býv. nz Bříza má dosud obývanou VB, ostatně trať pěšky prošel několikrát, ale do článku doplňovali některé údaje na poslední chvíli další místní znalci tratě a autor neměl důvod jim nevěřit a ani neměl kde tyto údaje ověřit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 472 Registrován: 10-2020 |
Historie se točí dokola, moc věcí se po letech opakuje, a s přibýváním elektromobilů a tím i nouze o elektřinu, nás také tohle už brzy zase čeká: |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8858 Registrován: 1-2007 |
Na stránkách českobudějovické vědecké knihovny se před nedávnem objevilo digitaliované Memorandum k projektované Českomoravské transverzální dráze: http://kramerius.cbvk.cz:8080/search/i.jsp?pid=uuid:60e77eae-6b0c -4936-9d40-92d784ec6390
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 481 Registrován: 10-2020 |
Co dál s unikátní laminátkou? Na papíře kdysi jako E669.3....kolik těch vlaků odvozila? Kromě toho s Lojzou Indrů do Havlbrodu? Po ní tam ještě přes půl roku čoudily jen páry........ |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 619 Registrován: 7-2010 |
csik: Bylo by prosím možné, ten papír kde je tato laminátka označena jako E669.3 zveřejnit ? |
Robér
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 4-2011 |
Ted na radiu Vltava bezi porad o nepostavene Batove železnici u Vizovic. Pustte si, i z webu.
Industriální památky jsou taky památky...
|
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4376 Registrován: 4-2009 |
Zajímavé dílko Jaroslava Mareše (Badatelé.net) o Ervěnickém koridoru.
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 486 Registrován: 10-2020 |
A zase se potvrdilo, že historie se točí stále dokola......nastoupil nám nový parlament a už zase vymýšlí úspory, na čem se dá ušetřit - přesně jako před 100 lety......a čím víc šetříme, tím větší ho.... máme! Že se vozíme starým šrotem dovezeným z Mukranu by ještě tolik nevadilo, holt občas ten vlak někde kiksne, a čeká se pár hodin, zda něco přijede. Blbý ale je, když se tu šetří i na lidském zdraví, a „jede se pak i přes mrtvoly“...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 9-2017 |
Kdyby měl někdo zájem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25402 Registrován: 5-2002 |
csik: No tak vezmi bílej plášť a hybaj do laborky vymyslet něco, co bude fungovat doživotně.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 488 Registrován: 10-2020 |
Hajnej – když se toho dá silnější dávka, tak pro ty méně odolné to opravdu bude „doživotně“ ......a po tom tedy vůbec netoužím Kvalita některých potravin se řídí heslem: „český prase všechno spase“.....ale u léků by ty podmínky na kvalitu měly být jiné...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25405 Registrován: 5-2002 |
csik: u léků by ty podmínky na kvalitu měly být jiné Však taky u nás ty dvě vakcíny představují méně, než 10 % očkovaných. Ale je celkem hloupé hodnotit byť i letošní jaro optikou současnosti - aneb po bitvě je každý frajtr generálem.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6963 Registrován: 3-2006 |
csik: "ale u léků by ty podmínky na kvalitu měly být jiné......" Myslíte? jednak dost lidí zaměňuje léky a potravinové doplňky. Ostatně těch druhých jsou plné regály v lékárnách. A i když vezmeme super podmínky povolování léků, tak nikdo není jasnovidec, co pacient zkombinuje a co sní. Takže když zkombinuje nějaké svinstvo v jídle a super účinný a vyzkoušený lék, tak se může stát, že účinnost jde do kopru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 491 Registrován: 10-2020 |
Znepříjemňovat život ostatním lidem.....to je taky jedna z našich národních tradic už více jak 100 let... Taky tohle je jedna z národních tradic, kdysi dávno se tomu říkalo Korruption, po vzniku republiky jsme si to počeštili...Když člověk ví z dokumentů, jak to tady chodilo v minulosti, pak už se nediví té současnosti.... |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8695 Registrován: 8-2003 |
Napadl mě takový dotaz: Od kdy se u nás používá při výlukách náhradní autobusová doprava? Kdy začala doprava mít takový význam, že ji nešlo na půl dne, týden, přerušit? |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 299 Registrován: 10-2002 |
Bkp: " - Od kdy se u nás používá při výlukách náhradní autobusová doprava? - Kdy začala doprava mít takový význam, že ji nešlo na půl dne, týden, přerušit?" Nejsem si jist, že obě otázky spolu přímo souvisí. Ale první dotaz je zajímavý a taky by mě to zajímalo. A to nejen jak to bylo u nás, ale i jinde. Obecně to bylo v minulosti tak, že byla snaha jakákoliv přerušení dopravy minimalizovat. V případě nehody se cestující dovezli z obou stran co nejblíže to šlo a pak místo nehody obcházeli pěšky. Csik určitě najde nějaký výstřižek na toto téma
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6989 Registrován: 3-2006 |
Pokud na to pohlédneme komplexně, tak se zavedením NAD, se nám tady rozmohl takový nešvar, jako jsou nepřetržité výluky, kvůli běžné údržbě tratí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 11-2021 |
Institut vlak odřeknut, poraď si jak umíšzpátky jedete zdarma jsme měli ještě nedávno, v Německu to praktikovali tak před deseti lety. Technicky to nešlo dřív, dokud nebyly k dispozici volné autobusy - v osmdesátých se výluky běžně jezdily erťákama tělovýchovy a podnikovejma zájezďákama. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 384 Registrován: 2-2018 |
Mořepetr: "Pokud na to pohlédneme komplexně, tak se zavedením NAD, se nám tady rozmohl takový nešvar, jako jsou nepřetržité výluky, kvůli běžné údržbě tratí." Tak jasně. Dokud se běžná údržba dělala vidlemi, krumpáči a jiným ručním nářadím, tak stačilo, aby úpravčí včas zatroubil, parta vystoupila z koleje a po průjezdu vlaku zase pokračovala. Najetí podbíječky apod. do trati a její stažení už je organizačně a časově(!) o něčem jiném... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 480 Registrován: 12-2020 |
pilot.pirx: Zajímavé, že ve Švýcarsku jsem nikdy na výluku nenarazil. U nás klidně výluky na třetině tratí. Asi ve Švýcarsku opravují tratě krumpáčem a lopatou. Víte jak to tam dělají? Spali jsme jednou v čekárně na Oberalppassu a večer přijela podbíječka a makala celou noc. Rozdíl je v přístupu k zákazníkovi. Švýcar ví, že výlukou bude mnoho cest pro lidi náročnějších a pomalejších, tak to omezuje na minimum. U nás se na cestující nehledí, protože je přepravuje ČD a ne SŽ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 809 Registrován: 5-2013 |
Jan_perner: Pokud za výluku budeme považovat i zábor území, tak přinejmenším od podzimu 1938. Ale od kdy se tak děje při stavebních pracech netuším. "Od kdy se u nás používá při výlukách náhradní autobusová doprava?" Jan_perner: Chybějící most u Volar se obcházel pěšky k dočasnému dřevěnému nástupišti ještě po povodni v roce 1998."V případě nehody se cestující dovezli z obou stran co nejblíže to šlo a pak místo nehody obcházeli pěšky." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2649 Registrován: 6-2019 |
Víte jak to tam dělají? Spali jsme jednou v čekárně na Oberalppassu a večer přijela podbíječka a makala celou noc. Noční výluky se dělají i u nás. A až budou Švýcaři potřebovat vyměnit nějaký most nebo budovat přeložku, tak si trať zavřou klidně taky.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6990 Registrován: 3-2006 |
A jak vlastně v tom Švýcarsku vyřezávají vegetaci, také na to mají výluky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 385 Registrován: 2-2018 |
J.M.: Když nejste schopen pochopit rozdíl mezi časem minulým a přítomným, tak se do toho, prosím vás raději nemíchejte. MP psal o zavedení NAD a já k tomu dodávám, že také v té době došlo k mechanizaci údržby. Tím se zvýšil počet výluk. To ještě existovaly ČSD. A ještě dlouho existovat měly. Noční výluky jsou z podstaty trochu dražší. V západní Evropě jsme v devadesátých letech koukali jak telata na vrata, jak reko dálnice či oprava železnice jede nepřetržitě, i v noci. No a replika tamních manažerů byla - když to budete hnát přes nejnižší cenovou nabídku, tak holt budete dělat pondělí až pátek od osmi do čtyř. Mimochodem, dneska hodně průmyslových firem ruší noční směny, protože je nikdo nechce dělat za jakékoliv příplatky. Nejsou schopni dát dohromady počet lidí na obsazení výrobní linky. Pro spoustu "mlaďochů" je představa práce v noci naprosto děsivá můra. Bůh nás potěš, až tenhle přístup postihne zdravotníky a energetiky. Ale noční pracovní povinnost, něco jako robotu, asi zavádět nebudeme, že ne? A k té "třetině sítě". Když se opravuje je to špatně, až se opravovat nebude, protože nebudou money, tak to bude také špatně... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17101 Registrován: 3-2007 |
>Mimochodem, dneska hodně průmyslových firem ruší noční směny, protože je nikdo nechce dělat za jakékoliv příplatky. Nejsou schopni dát dohromady počet lidí na obsazení výrobní linky. Pro spoustu "mlaďochů" je představa práce v noci naprosto děsivá můra. Bůh nás potěš, až tenhle přístup postihne zdravotníky a energetiky. Ale noční pracovní povinnost, něco jako robotu, asi zavádět nebudeme, že ne? Přesně. K tomu věčné stížnosti na jakýkoli noční hluk - holt opravovat v noci tramvajové koleje ve městě se mohlo tak v padesátých letech (viz Gustav Anděl ). Mně se taky líbí, když se tratě opravují v noci (a opravují i u nás, např. každou noc jsou výluky na 011, staví se odbočky), ale leccos se dá dělat jen ve dne nejen kvůli hluju, ale i třeba kvůli bezpečnosti práce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6991 Registrován: 3-2006 |
Ad pilot.pirx: Víte co je zajímavé, když jsme u té historie, že úplně stejné problémy měli v SSSR, jak přiznali v době glasnosti. Koukali na nás s údivem, že jsme schopni mít druhé a třetí směny, když oni s bídou obsadili jednu. (Tehdy bylo zajímavé něco takového slyšet v zemi, kterou tady naši soudruzi dávali za příklad. Třeba jednou nějaký historik vyzkoumá, proč zrovna tohle jde z východu na západ. Ad Mladějov: Pozor na robotu, tam totiž platilo, že do roboty se šlo z domova až po východu slunce a domů se musel robotující vrátit také do západu slunce. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 484 Registrován: 12-2020 |
Že se opravuje a modernizuje, to nikdo nezpochybňuje. To je dobře, ale spousta výluk se dělá zbytečně a věřte, že vím o čem mluvím. Noční výluky samozřejmě budou dražší, ale na spoustě tratí můžete ušetřit právě za odklony či tu NAD, takže ve výsledku to bude třeba levnější. Jenže SŽ neušetří, takže je to netlačí. Právě množství výluk ve výsledku odrazuje hodně cestujících od jízdy vlakem. Zejména pro ženy a starší lidi je to noční můra. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 11-2021 |
Ve Švýcarsku by se dráhy nedoplatily, kdyby si nechaly okolí tratě zarůst a pak to bez povolení vyřezaly jako u nás SŽ, takže křoví udržují pravidelněji. Pipi: za ty prachy, co maj' za noční topiči v Temelíně a doktoři, co po nocích sešívaj rozbitý řidiče, by šel v noci dělat každý. Ne každý má ale tak kvalifikovanou práci. Takže operátor linky holt radši zůstane doma. Proč by měl položit rodinnej život na oltář kapitalismu? |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4388 Registrován: 4-2009 |
Právě množství výluk ve výsledku odrazuje hodně cestujících od jízdy vlakem. Zejména pro ženy a starší lidi je to noční můra. To je mi žen a starších lidí opravdu líto. Co mají dělat různí dispečeři nákladních dopravců, když průjezd výlukou v Dluhonicích v podmínkách Dobré Správy trvá 9 hodin!!! Začátkem měsíce jsem potkal kolegu, který za celou šichtu ujel 25 km mezi Třebovou a Chocní, dále se za 12 hodin směny nedostal
Mufloni nepatří na koleje
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 486 Registrován: 12-2020 |
No to je samozřejmě taky špatně, ale ten strojvedoucí je tam alespoň v práci, takže to má placené, doplatí na to nejvíc dopravce a přepravce. V osobce si taky cestující zaplatí za nějakou službu a dostane výluku. Tedy za stejné peníze, horší služby. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3382 Registrován: 7-2005 |
jo jo, bezpečnostní, hlukové a podobné limity a normy posunují potřeby více papíru, více lidí co je schváli a zaroveň omezí potřebnou práci...a ono opravovat koridorovou trať s partou cikánů, kde není kam moc uhnout, asi nebude med... na druhou stranu, když listuju 80-90 let starými papíry, které řeší provozní závady, typu přejetý sebevrah, tenkrát se stačilo přesvědčit, že nedýchá, odsunout ho z kolejí a z nejbližší stanice zavolat četníky a doktora k ohledání, a na konci směny sepsat protokol. To je dnes nemyslitelné. Ona i ta údržba kolejí byla o něčem jiném. Chodili pochůzkáři, protože dřevěné pražce degradovaly, hřebíky vylejzaly, styky se povolovaly... ale dnes jsou betoňáky, vrtule či jiné upevnění, svařované kolejnice... takže těch lidí je potřeba méně, ale v případě problému či generálky už to dráha nedělá, protože na to ty lidi nemá. Když se v roce 1931 měnilo staropacké zhlaví stanice Nová Paka naběhla na to místní a dvě sousední traťovky a v rámci výluk to měli za 3 neděle zhruba hotové. A ty úplná výluky byly na 2-3 hodiny kolem poledne, kdy jezdilo míň vlaků. Osobní i nákladní vlaky mezi Starou Pakou a Novou Pakou byl odřeknuty. ve zbytku času byly výluky dílčí nebo jen omezení rychlosti po nových kolejích |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 504 Registrován: 10-2020 |
Noční výluky se dějí na DB, ÖBB i FS....ve dnes se musí jezdit, pak nachystají přenosná světla a v noci trhají a pokládají výhybky.....a když hobluje podbíječka celou noc u peronu, špatně se tam dá spát na lavičce.....toho prachu od ní.... Němec_z_ova - za celou šichtu ujel 25 km.... dále se za 12 hodin směny nedostal To najel dost....kdysi bylo hodně sněhu, projeli trať tryskáčem, hned za ním to zatuhlo, a jezdilo se bez možnosti křižování, takže jen Os a R....dojel jsem do hranic, tam čekal a po 12 hod zas zpátky.....stravný nebylo... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25479 Registrován: 5-2002 |
JM: Spali jsme jednou v čekárně na Oberalppassu a večer přijela podbíječka a makala celou noc. A na tom Oberalppassu žije kolik místních? Já tuhle slyšel jednu místní madam nadávat při noční výluce - mělo to takový grády, že i já jsem se přiučil... csik: odkud je ta fotka...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 487 Registrován: 12-2020 |
Tak jasně, že noční výluky by se asi nedělaly v obytné zástavbě, to je asi každému jasné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 387 Registrován: 2-2018 |
Pipi: za ty prachy, co maj' za noční topiči v Temelíně a doktoři, co po nocích sešívaj rozbitý řidiče, by šel v noci dělat každý. Víte kulový o těch "topičích" i o doktorech. Příprava toho topiče je hodně drahá a průměrné využití v nepřetržitém provozu je tak 15 let. Jsou jedinci, kteří to dávají do důchodu a baví je to (a zdraví slouží), ale pro hodně z nich se kolem čtyřicítky hledá uplatnění jen na denních, maximálně ranních a odpoledních směnách. Zdepa: Inu, ještě před 40 lety měl traťmistr na nějakých 20 km štreky 2 úpravčí a dvě party. Obvykle celkem kolem 80 lidí. Mechanizace byla v podobě jednoho nebo dvou Vm, nějaké motorové utahováky a na celý obvod traťovky (cirka deset traťmistrovských okrsků) jedna strojní čistička SČ 100 a jedna strojní podbíječka SP 63. Na výhybky se objednával jeřáb z nejbližšího LD, které ho mělo k dispozici. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8878 Registrován: 1-2007 |
"Topiči" to opravdu nemají jednoduché. VŠ samozřejmostí, nepřetržitý turnus - už jen to odradí některé zájemce, pak náročné psychotesty, které zbytek uchazečů opravdu značně pročistí, v případě úspěchu a státních zkoušek 8 hodin zavření v cimře bez oken s umělým osvětlením a s donáškou jídla, vysoká zodpovědnost... Není divu, že se po letech někteří ohlížejí po klidnějších pozicích bez nočních a odpoledních směn.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7041 Registrován: 3-2006 |
Před 120 lety byl na nádraží v Plzni zadržen předobraz Járy Cimrmana a šupem odeslán do svého rodiště ve Starém Rožmitálu- https://cdk.lib.cas.cz/uuid/uuid:7ca5cf66-3332-11e4-8b1c-90b11c41 9e63 (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5542 Registrován: 6-2016 |
Mořepetr: Marie Karfiolová je fakt sqělé jméno |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7050 Registrován: 3-2006 |
Ad honzaklonfar. Zřejmě krycí. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8889 Registrován: 1-2007 |
Ano krycí jméno. Byl to Marián Květák pod krycím jménem Marie Karfiolová.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7052 Registrován: 3-2006 |
Ad BmbČ: |