Diskuse » Železnice » „Vlára“ a okolí » Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 14. 1. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 14. 1. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 882 Registrován: 7-2017 |
Štědrej večer nastal. . . .No a mně tehdy Ježíšek resp. turnus nadělil Mn.82344 s odj. z T. Teplé po třiadvacáté hodině. Tento noční "Mn". by snesl spíše ozn. "Ls", poněvadž většinou z odj. i do cílové stanice se zpravidla dokutálel s několika vozy. Předpokládal jsem, že i ve vánoční čas mně bude štěstěna přát a pokud nepojedu jako "Lv", tak mě bude čekat jen pár vozů. A opravdu, z T.Teplé jsem odjížděl se třemi, čtyřmi vozy. Za půl hoďky jsem zastavil v Bylnici, kde mi hned po zastavení výpravčí potutelně sdělil "bereš to, všechno, co je na vedlejší koleji". Tam stál štrůdl vozů, bylo to přesně na normu bangle to zn. 500 t. Byla to směs různých vozů, tak jak je to u Mn vl. zvykem, stejně tak jako zboží na nich. Řekl bych, že polovina vozů byla tehdy prázdných. Po odvěšení jsem se přestavil na tento balík. Po slabé půlhodince jsem z Bylnice vypadl. Další pobyt byl tehdy až v žst. Uh. Brod. Předesílám, že tehdy se tento Mn. vozil 0/0-S, tedy jednomužně bez vl. čety. Projel jsem Bohuslavicemi, Slavičínem a vyškrábal jsem se do zářezu v Km. 142, kde je nejvyšší bod této tratě a tudíž i zlom. Na klesání mi postupně počala narůstat rychlost. Použil jsem průběžnou brzdu, ta účinkovala spolehlivě. Rychlost se snížila, ale po odbrzdění se snižovala dále, až asi po dvou km. kousek pod nadjezdem v Kolelači vlak zastavil. Tehdy bylo okolo půl metru čerstvě napadaného dost těžkého sněhu. Krom toho foukalt silný vítr, který hučel v korunách okolních stromů. Nemohu si vzpomenout , jak se takovému počasí říká, snad húlava? Měl jsem tehdy zrovna obuté nově zimní boty, pánské kozačky. Zabrzdil jsem mašinku přídavnou brzdou, nechal zapnutý VZ. Zamkl kabinu a pomalu se škobrtal v půlmetrové nadílce okolo vlaku. Neměl jsem z toho dobrý pocit opustit na spádu nastartovanou lokomotivu, ale jiné vyhnutí nebylo. Po sto metrech jsem se blížil k drážnímu domku p.Kurtina. Bylo to okolo jedné po půlnoci. Všude tma, jen u domku vztekle vyváděl jeho statný vlčák. Modlil jsem se jen, aby obojek i řětěz kterým byl přivázaný k boudě byl dostatečně pevný. Došel jsem až téměř na konec vlaku, kde třetí "Px" vůz od konce naložený armovacím železem byl zabrzděný vzduchem. Pro jistotu aby se situace neopakovala, jsem jeho brzdu vypnul, odbrzdil a po chvíli se se stejnými obavami z vyvádějícího psa vrátil zpět na vyhřátou mašinku. . . . .Poté už další cesta až do cílové stanice proběhla bez problémů, až na jednu věc.. . . "Ježíškovy" kozačky vzaly za své. Na Kolelači jsem je při nechtěné procházce okolo vlaku totálně promočil, daly by se snad ždímat. Nepodařilo se mi je ani po dalších 4-5 hodinách strávených na mašince vysušit. To se stalo až později, trochu se tím scvrkly a vlastně už nestály za nic. . . . . Mějte se pohodový Štědrý večer přeji. . . . . . . . |
eber
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 11-2013 |
Zdravím a přeposílám (asi relativně čerstvou) "novinku" z UB od přejezdu u Družby, kterou mi posílal kamarád. Myslím, že to tady ještě nebylo... Na Horní Vláře je sice taková rychlost (bohužel) spíše rarita, ale třeba se blýská na lepší časy. Ten rovný úsek UB-Újezdec s novým svrškem si o to zvýšení doslova říkal. A třeba se v budoucnu dočkáme i rychlostí vyšších Aspoň těch 120 pro Stadlery a Linty Nějaké závratné přínosy co do jízdní doby na tak krátkém úseku z toho samozřejmě nebudou, ale snaha se cení Přeju všem - na Vláře - bydlícím (i nebydlícím) pohodové svátky a šťastný nový rok |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2077 Registrován: 10-2012 |
eber: "Zdravím a přeposílám (asi relativně čerstvou) "novinku" z UB od přejezdu u Družby, kterou mi posílal kamarád. " Jde o novinku, platí teprve 14 dnů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 883 Registrován: 7-2017 |
Re: "Eber". . . Též "pokrok". I když jen čistě symbolický.. . . .Na tom 3-4 km. dlouhém mezistaničním úseku, by tuto rychlost využil snad jen Brejlovec sólo, který je ale omezený rychlostí pro "Lv" na 80 km/hod? Ostatní stroje, než tuto rychlost dosáhnou, budou muset začít brzdit na dostatečnou vzdálenost atˇuž před Uh. Brodem(oblouk), či směrem na Luhačovice. Zvyšování rychlosti od Uh. Brodu nahoru do Vl.Průsmyku či do Luhaček ? No nevím, hezkých pár let jsem po těchto tratích jezdil Většinou se jede z oblouku do oblouku (čest krátkým úsekům mezi nimi) Snad by trochu na rychlosti přidaly nějaké naklápěcí jednotky, jiné řešení na této výškově a hlavně směrově členité trati zřejmě není? . . . . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 884 Registrován: 7-2017 |
https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/na-co-zira-masinfira-trat -282-vsetin-velke-karlovice-arriva-beskydy.A211221_233133_po-cesk u_vrja Paradoxně se dnes na iDnes-u objevila Karlovka . . . To už i tato polní štreka se pro zvyšování rychlosti jeví v příznivějším světle, než Vlára a Luhačka. Pamatuji se ještě, že nahoře na Vláře existovaly protisměrné oblouky? Jestli se odstranily při rekonstrukci někdy v sedmdesátých létech, kterou prováděl VÚ žel. vojska z Olomouce netuším, ale určitě se zde najde někdo, kdo o tom má více informací,. . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1356 Registrován: 3-2018 |
Kolelač: Dřív jsem si taky myslel, že na tratích typu Horní Vlára je rychlost 70-80 optimální. Pak jsem se podíval na západ od nás a rychle jsem byl vyveden z omylu... Taková 50 na Luhačovice, to je extrémní anachronismus. Takže jen houšť... |
Boj
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 48 Registrován: 2-2014 |
Jak to myslíte s těmi protisměrnými oblouky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 954 Registrován: 1-2014 |
Je znamo, ze se narovavala trat z Bylnice do Nemsove za 1.republiky, takze tam by po reko dnes slo mit 80-90, jinak ale netusim, ktery dalsi usek? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 885 Registrován: 7-2017 |
Re: "Boj". . . . .Tak to mi odepsal kamarád -traťmistr, též v penzi. Snad si z toho něco vybereš. Holt protisměrný oblouk je dost velký problém. . . . . . . . . . Ahoj. Luhačovka asi ne, to bych přešně zjistil podle seznamu oblouků, ale na brněnce byly v úseku Pitín zast. - Pitín za kostelem směr Slavičín, to vím určitě, ale přesně abych ti zjistil km polohy potřebuji na okrsek a podívat se do plánků. Záleží jak moc přesně a moc rychle to potřebuješ. Ota . Pokud jsem rozuměl co chceš,tak jestli si to pamatuješ , dříve se tomu říkal inflex, nyní podle normy bod obratu , to je konec přechodnice jednoho oblouku a začátek přechodnice protisměrného oblouku bez mezipřímé . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 543 Registrován: 10-2020 |
Jo Ivane, nejen v horách byly protisměrné oblouky... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 886 Registrován: 7-2017 |
Portáš: "Je znamo, ze se narovavala trat z Bylnice do Nemsove za 1.republiky, takze tam by po reko dnes slo mit 80-90, jinak ale netusim, ktery dalsi usek?" . . . . Tak toto zase není známo mně, "narovnal" se pouze úsek okolo Sv.Štěpána, ale to nebyl zřejmě úmysl. Před Sv. Štěpánem totiž tehdy při velké povodni voda vzala mostní konstrukci (násep k němu i základy mostu jsou dobře viditelné dodnes). . . .Zřejmě tehdy místo výstavby nového mostu zvolili variantu vyhloubení zářezu vedle SV.Štěpána. Obešli tím i obec. Jinak ale nevím kde z Bylnice do Nemšové došlo k nějakému napřímení tratě? Až na pár zanedbatelných úseků se trať klikatí Vl. Průsmykem až do H.Srní. Z H.Srní pokračuje až do Nemšové jedním obloukem za druhým navíc situovaná v dost hlubokých zářezech. . . I "díky" nepřehlednosti tratě v nich, právě zde před pár desítkami let zahynul při srážce dvou "Lv" vlaků můj kolega kamarád JK.. . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8816 Registrován: 12-2011 |
Protisměrné oblouky samy o sobě problémem nejsou, pokud jsou navrženy na vysoké rychlosti. I na hlavních tratích se vyskytují. A ano, říká se tomu inflex, nebo inflexní motiv, kdy krajní body přechodnic protisměrných oblouků nemají mezi sebou mezipřímou, ale vlak přechází plynule z prvního převýšení do druhého. Tento bod se nazývá bod obratu. Luhačovická lokálka byla stavěna s velmi malými poloměry a tam to nikdy růžové nebude. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8817 Registrován: 12-2011 |
Mn Bučovice |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 955 Registrován: 1-2014 |
Kolelač: Myslím, že máme oba na mysli ty samé, byť malé úpravy. Nevěděl jsem ale, že se dělal nově ten štěpánský zářez a nedovedu si představit, kudy původně trať přes Štěpán vedla? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1745 Registrován: 5-2004 |
Portáš: na mapy.cz je to vidět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 956 Registrován: 1-2014 |
Jirka p: Diky za odkaz, to je uplne jasne a je dobre, ze to tam mapy.cz maji . Pri jizde po nove cyklostezce jsem si to nevsiml, ale priste budu pozornejsi a prozkoumam to. Premyslim, jestli tady nekdo v minulosti nedaval odkaz na prelozku mezi Vlarou a H.Srnim, mozna se pletu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 888 Registrován: 7-2017 |
RE. "Jirka_p". . .Dík, ale řeč je o původní trati, která těsně před Sv. Štěpánem překonávala Vláru mostem na její pravou stranu. Dnes odpoledne jsem trávil valnou dobu prohlídkou zdejšího archívu od r. 2014 až po rok 2019. Někde tu je pověšené foto údolí před Sv. Štěpánem krátce po povodni v r.1919, kdy je místo strženého mostu zbudované jen dřevěné provizorium. Bohužel se mi obrázek nepodařilo dohledat, zřejmě bude v nějaké příloze. Snad to někdo fundovanější dohledá a pověsí to sem? Obrázek se mi to nepodařil dohledat ani v archívu Brumova Bylnice. Léta jsem jezdil po této trati, v oblouku před Sv. Štěpánem je velmi dobře viditelný doprava odbočující násep, který po asi 1oo metrech končí u břehu Vláry a základovými pilíři bývalého mostu na obou stranách. Dnes jsem měl i úmysl na to místo zajet a to co z bývalé tratě zůstalo odfotit, ale zlé počasí mě odradilo, tak snad příště. . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 548 Registrován: 10-2020 |
Máš pravdu Ivane, tou přeložkou 1919 ušetřili dva mosty, které nemuseli opravovat. Teď když není listí by se to dalo vyfotit, a snad i ten zbytek druhého mostu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1746 Registrován: 5-2004 |
Kolelač: ta původní trať tam přece vidět je. Přikládám obrázek s výřezem z mapy a zvýrazněním dané značky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 889 Registrován: 7-2017 |
Re: "Jirka_p" . . . .Dík za odkaz, nevěřil jsem tomu, že by v nové mapě byla zakreslená i víc jak sto let stará trasa, navíc zrušené tratě. Poklona tomu, kdo tak učinil. Dnes jsem si udělal silvestrovský výlet do dané lokality. Trasa staré tratě je dobře viditelná i po této dlouhé době. Trať tehdy pokračovala v přímém směru od km 195.1? resp. v úrovni druhého upozorňovadla předvěsti vjezd. náv. do žst. Bylnice. Celý násep je výškově totožný s "novou" tratí. Násep cca. 150-200 m. dlouhý, je dobře schůdný. Je sice po stranách zarostený letitými stromy ale jeho hřbet je kupodivu téměř čistý. Prošel jsem jej od "nové" tratě, až po celkem zachovalý základ mostu na levé straně. Někde v prostředku náspu se nachází zkorodované ocelové zbytky něčeho, co se mi určit nepodařilo, ale nemusí to mít s železnicí ani nic společného. Na protějším břehu ale základ mostu v takovém dobrém stavu není, i když viditelný je stále. Na druhém břehu už jsem kvůli času nebyl, ale je dobře přístupný po mostu cyklostezky, který je pár desítek metrů na těmito starými základy. Je škoda, že mě tato zvídavost nepopadla přes letní sezónu, protože tehdy jsem po cyklostezce na opačném břehy projel na bicyklu snad dvacetkrát. I když, v ten čas pokud se pamatuji, vše bylo zahaleno bujnou vegetací. Ale jak se říká, co není může být. Přikládám pár obrázků, za jejichž kvalitu se kvůli nedostatku světla omlouvám. Jinak návštěva tohoto místa zanechala ve mě pocit, jaký se vám stane případě, že na vás "dýchne" dávná historie. Možná by stálo i za to, projít hřbet náspu detektorem kovů, možná by se tam leccos zajímavého našlo? Mějte se a ? . . .*** PF 2022 ***. . . . . . . . . } |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 6-2018 |
Požár v žst. Ostrožská Nová Ves https://www.hzscr.cz/clanek/kabina-strojvedouciho-zacala-pri-jizd e-horet.aspx |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 957 Registrován: 1-2014 |
Kolelač: Diky za fotodokumentaci a reportaz primo z terenu. Pokud je mi znamo, v lokalite Vlarskeho prusmyku byly mmj.nalezeny rimske mince a snad i keltske. Zajimam se o historii a podivuji se nad tim, ze se objevuji na netu vselijake diplomky a pavedecke studie, ktere se snazi zpochybnovat historickou ulohu Vl.Prusmyku, coby (celorocne ?) nejpouzitelnejsi a nejchudnejsi cesty do Uher. Treba i sam Cornej se ve sve knize o Zizkovi podivuje nad tim, proc Zikmund nevyuzil primou cestu z Trencina smer Uh.Brod, ale asi mu nedoslo, ze v Brumove podepisoval listiny, ale zrejme jen nezna teren Bilych Karpat jizne od Brumova a ze, v te dobe nebyla jeste asfaltka, ktera dnes umoznuje autum prekonat vysoke kopce pod Vel.Javorinou. V teto souvislosti by me zajimalo, kudy vedla historicka cesta z Bojkovic smer Slavicin, jelikoz tudy mela vest i draha s nadrazim u dnesniho Alberta? Pry vedla stezka severne od Bojkovic, nabizi se tak i rudimovska varianta. Dale vetev z Pitina pres Hostetin, Rokytnici , Jestrabi a Popov, nebo z Bojkovic podel potoka Kolelace k vodni tvrzi ve Slavicine a pak podel Nevsovky na Hradek, Divnice, Bohuslavice a Popov, zde de opet facto v trase drahy? Znali vi, ze najezdnikum z vychodu staly po prekonani prusmyku v ceste tvrze ve Stitne, Popove a Jestrabi a pak ve Slavicine. Ta stitenska byla bohuzel znicena diky vystavbe zarezu pro drahu, jelikoz se tak usetrilo za tunel, popovska rozebrana a jestrabska je prestavena na rodinbe staveni. Ono vlastne cela Vlarska draha jiz z Brna vede v trase jakesi "severni vetve" Uherske stezky, coz napovida i rozmisteni hradu a mest pobliz linie teto cesty, tedy Slavkov, Nesovice, Strilky, Cimburk, Kyjov, Bzenec, Uh.Ostroh, Buchlov, UH, UB, Novy Svetlov a jiz zminena vodni tvrz Slavicin a konecne zemska pevnost Brumov. Vlara tak prochazi tremi kralovskymi mesty, tedy Bzenec, Hradiste, Brod a kralovskymi hrady hrad Brumov a Buchlov. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4432 Registrován: 11-2006 |
Kolelač: Jen mírná oprava - tebou zmíněná kilometrická poloha není 195,1 ale cca 159,6. Na této trati je však ještě jedna přeložka, byť daleko kratší a za zemskou hranicí. Jedná se o okolí původního mostu na Rajkovci v km 10,570 , který byl pro nevyhovující stav koncem října 1972 nahrazen ocelovou konstrukcí polské výroby (Konstal Chorzów).
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 890 Registrován: 7-2017 |
Re: "E4991". . . . Dík za opravu, proto jsem dal za Km. polohu otazník. Ten starý most v Rajkovci si pamatují. Měl konstrukci z nějaké pásoviny, při jízdě přes něj pásovina pěkně drnčela. Díval jsem se do katastru pozemků, ten propíraný násep je i po sto létech stále majetkem železnic. Prošel jsem zdejší archív od r.2010 až po rok 2020. Tu fotku, kde byl po povodních v r. 1919 dočasně místo strženého mostu postavené dřevěné provizorium se mi dohledat nepodařilo. . . I když vím, že je tam někde uložená. . . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11931 Registrován: 6-2004 |
Kolelač: nebyla by , prosím, nějaká příhoda z Vláry, kde v hlavní roli je závorář/ka? Zv 5 Šumice, Zv 4 Záhorovice apod. Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 11-2014 |
Salaška: "Požár v žst. Ostrožská Nová Ves https://www.hzscr.cz/clanek/kabina-strojvedouciho-zacala-pri-jizd e-horet.aspx" Hm, v tom vlaku jel jeden (slovy JEDEN) cestující a dva členové posádky. Jinými slovy, tak byl naprosto zbytečný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4436 Registrován: 11-2006 |
Herold: Ten vlak jistě jezdí i v jiné dny, než zrovna na Silvestra, kdy se dá předpokládat snížený zájem o přepravu ze strany cestující veřejnosti. A časová poloha kolem šesté ráno také asi nebude tak úplně zbytečná.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 843 Registrován: 8-2020 |
Nebo by to byl manipulační přejezd tak jako tak, čili jel aspoň jeden cestující navíc |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 11-2014 |
E499001 Tak ho měli na Silvestra předem zrušit, když se (logicky) předpokládá snížený zájem veřejnosti. Ušetřily by se peníze a neshořel vlak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1364 Registrován: 3-2018 |
Silvestr je tak trochu problematický den. 99 procent lidí má dovolenou, ale svátek to není. Každý kraj k němu zaujímá jiný přístup. Někde se jezdí jako v běžný pracovní den, někde jako o víkendu a někde (Olomoucký kraj) jedou poslední osobní vlaky ve 4 a pak dostaň se domů jak umíš... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4437 Registrován: 11-2006 |
Ušetřily by se peníze a neshořel vlak Ušetřil by se prd, protože se to mohlo stát třeba o pár dní dřív nebo později. Nechci dělat unáhlené soudy, ale 95% takových požárů vzniká například přechodem obsluhy na jiné stanoviště. Ta zapomene přitom vypnout topení a sundat igelitku, kabát nebo jinou část oděvu, co nad ním visí. Třeba...
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 891 Registrován: 7-2017 |
RE. "E499001" Přesně tak, jak tvrdíš. Nevím-e, na kterém stanovišti došlo během jízdy k požáru. Tipoval bych, že spíš na zadním. Motorové vozy, počínaje řadou M262 a další, se vyznačovaly nedostatečným vytápěním zvláště druhého stanoviště. Řešilo se to mnohdy dost kuriózními "zlepšováky" počínaje "přídavným kaloriferem" dodatečně napojeným na vodní okruh, a za ním většinou ventilátor. . . Toto "řešení" bylo stabilní, nepřenosné a z hlediska rizika požáru nulové. Druhým "řešením" byly různé spirálové ohřívače. S prvním takovým jsem se setkal někdy okolo r. 1970. Byl nainstalovaný na trnavském mot. voze M262. Spirálové těleso bylo zavěšené na předním stanovišti mezi kapotou motoru a palivovými nádržemi. Nepamatuji si ale, že by tehdy došlo k nějakému zahoření. Druhý případ se kterým jsem se setkal, též neměl fatální následky. Fíra si při pobytu v Luhačkách na krokodýlu M286 vytápěl též stanoviště nějakým el. ohřívačem. Po víc jak hodinové pauze vymlátil baterie. Jel jsem mu tehdy po zastavení mého Mn. vl. v Újezdci do Luh s banglí Lv na pomoc . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 6-2017 |
V tomto případě se dle foto nejednalo o motorový vůz, nýbrž o řídící 954. Příčiny však mohou být podobné... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 8-2006 |
Šlo o Ř.V. 954, ze kterého strojvedoucí vlak vedl. Příčina (pravděpodobně technická závada) na místě nebyla zjištěna, ale požár vznikl mimo stanoviště, na které se, po marných pokusech uhasit hasicím přístrojem, posléze rozšířil. |
Boj
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 49 Registrován: 2-2014 |
Portáš: "Hradská" stezka opravdu vedla po hřebeni severně od Bojkovic. To je ovšem dávný středověk a vedení železnice tímto směrem pokládám za nevýhodné pro příležící obce a především za technicky nemožné. Konkrétní plány trasování přes Slavičín bohužel neznám. Ty další větve plus minus v původních plánech figurovaly, viz prispevek=3987923 – směrování z Bojkovic přímo na Kolelač je na hranici technických možností. Jinak si nemyslím, že by v případě vedení tratě do Slavičína překonávala rozvodí jinde než dnes (v Hrádeckém sedle). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 958 Registrován: 1-2014 |
Boj: Vyjádřil jsem se asi trochu zmateně a vyznělo to tak, že plánovanou trasu železnice z Bojkovic skrz centrum Slavičína dedukuji někde po hřebenech. Ptal jsem se ale na obojí, jak na historickou středověkou trasu, zda ji někdo nemá projitou, tak na tu drážní plánovanou, kterou údajně pohřbili "prozíraví" obyvatelé Hrádku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 892 Registrován: 7-2017 |
Re: "Portáš" . . . .Historickou "projítou" nemám, neb nemám tušení kudy vedla. A tu plánovanou i skutečnou drážní? Nevím, jestli by se našlo ideálnější řešení než je nynější podoba tratě? Vždy jsem obdivoval, jak dokázali při výstavbě této tratě, využít třeba vytěženou zeminu při hloubení zářezů k vybudování náspů v jejich těsné blízkosti. Takže "odpad" při výstavbě tratě byl dá se říct téměř nulový. Jediné místo, kde se ukázal nadbytek vytěženého materiálu se dá vysledovat nad přejezdem po pravé straně v Hrádku, kde je po pravé straně viditelně uložený nadbytečný materiál z budovaného zářezu na vrcholovém zlomu tratě v Km 142. A jiná trasa či varianta tratě? Těžko by šla uskutečnit bez realizace nákladného a poměrně dlouhého tunelu. To je ale jen mé mínění, které nikomu nevnucuji. . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 959 Registrován: 1-2014 |
Boj: Díky za historický odkaz. Úplně jsem diskuzi z r 2018 přehlédl zajímavou mapu, kterou jste tady odkázal a ted jsem ji objevil v odkaze. Jedná se o záměr tratě CaK Rakouska: Linec-Slavonice(?)-Jemnice(?)-Mor.Budějovice(?)-Brno-UH-TT-Žilina s větví na Jihlava-Polička-Č.Třebová Zajímavé je, že se na konec realizovala jen ta Vlára, tedy kromě těch cancourů na Vysočině. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 893 Registrován: 7-2017 |
. . . .Jen taková "úvaha" . . .Vlárská trať na rozdíl třeba od Myjavské štreky nepřekonává Bílé Karpaty. To "vyřešila" jednoduše průtahem přes Vlárský Průsmyk. Problémem se ale ukázalo rozvodí řek Moravy a Váhu. Nevím z čeho tehdejší projektanti trasy vycházeli? Jaký byl tehdy ve Slavičíně-Mladoticích, Bohuslavicích nad Vlárou průmysl? Zřejmě to byly vesnice jako každá jiná sousední? Pokud by tehdy chtěli celkem jednoduše překonat vzpomínaný vodní předěl, stačilo zbudovat tunel, který by začínal na počátku pitínské smyčky, vyústěný by byl někde v úrovni nynějšího rybníka pod Šanovem. Dále by pokračoval údolím přes Rokytnici a okolo Jestřabí, kde by trať pokračovala ve své nynější trase. Jak by byl vzpomínaný tunel dlouhý a o kolik by byla tato trasa kratší, zdejší experti (bez urážky) by určitě dokázali spočítat? Jisté je jedno, Hostětín, Slavičín, Divnice?,a Bohuslavice nad Vlárou by tím přišly o vlakové spojení. Takže i přes celkem komplikovanou nynější trasu, zřejmě věděli, co činí a proč tak činí? . . . . . . |
Boj
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 50 Registrován: 2-2014 |
Protože nemuseli a v podstatě ani nemohli. Díky Zákonu o lokálních drahách z roku 1880 mohli trať vesele smyčkovat přes hřeben (na což dnes doplácíme a na první pohled paradoxně mají starší tratě lepší parametry). Tunel není stavba jednoduchá čili levná a mapa, na kterou jsem odkazoval, obsahuje tunel mezi Hostětínem a Šanovem/Rokytnicí. I tento předpokládám na hranici technických možností. Pro srovnání, Špičácký tunel, postavený roku 1877 jako údajně nejdelší v celém mocnářství a do roku 2007 nejdelší železniční tunel v ČR, má délku 1747 m. K Vámi navrhovanému tunelu: vzdálenost od Pitína k Rokytence v nějak příhodném směru je 3,5 km a to pomíjím výškový rozdíl asi 50 metrů. To zkrátka vůbec nepřichází v úvahu. Rozdílná výška obou povodí a dlouhé, relativně prudké stoupání na straně Kolelače nenabízí mnoho možností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8838 Registrován: 12-2011 |
Poctivá celočervená souprava. Oceňuji, že se souprava drží v jedné barvě a nedělá se z toho cirkus Humberto. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 641 Registrován: 12-2020 |
Paráda, to už je skoro poctivá nostalgie. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15387 Registrován: 11-2002 |
Do Veselí míří z Valmezu via Staré Město a Uh.Hradiště sestava 810.583+546+506... Aktuálně Hranice n/M. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 524 Registrován: 11-2007 |
Od pondělí do středy budou jezdit dvě celočervené reginy!!! Třeba vyjde počasí na focení. Některým motorům se už asi bude blížit konec... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15391 Registrován: 11-2002 |
Mirec_037: to je i důvod přesunu těch valašských 810? Posila? A budou se ještě vracet, nebo už to "nemá cenu"? 546 se od konce GVD už asi nehla, 583 naposledy koncem roku, 506 nevyjela ze všech už asi nejdýl.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15392 Registrován: 11-2002 |
Už jsem našel Tvou vlastně odpověď v sekci 810, takže "nic". Přesto, děkuji... Ex-post mě trochu mrzí, že jsem si tu 810.583 v úterý 4.1. ve F-M ještě neblejsk, vadilo mi, že vedle blbě stála 842, ale co už. I tak jsem tu "rozlučku" v posledních dnech vlastně stihl více než dostatečně.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 960 Registrován: 1-2014 |
Kolelač: Rekl bych, ze by snaha napojit i Slavicin-Mladotice, urcite na to mela zajem mistni slechta, podobne jako v Bojkovicich. Ohledne eliminace stoupani, je otazkou, proc se neudelal treba zarez, ci kratky tunel od Pitina, krizici cestu na Hostetin a pak na naspech smer Hostenin zastavka? Z dnesniho hlediska je vnimana vzdalenost stanice ve Slavicine jako velky handicap pro Horni Vlaru, byt kraj slibuje, ze budou vsechny busy odtud vychozi. Je to skoda, kdyz si predstavime, ze by trat mohla vest v trase cyklostezky kolem penzionu, pak prejezd u kvetinarstvi a kolem vody primo do Divnic. Asi to tam brzdi ty same familie, co nechteji ani to prodlouzeni cyklostezky na Divnice. K tomuto tematu jen dodam, ze se nyni realne jedna o cyklostezce z Popova do Bohuslavic, priblizne podel trati. Problematicke je dokonceni ze Stitne do Popova, kvuli par metru pozemku a to same do Bylnice. |
Boj
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 51 Registrován: 2-2014 |
Takový tunel by mohl mít asi 1,5 km, což už je teoreticky reálné, ale i vzhledem k rozdílu výšky, a tedy velkému stoupání, prakticky nepraktické... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8847 Registrován: 12-2011 |
Dnes vyjel do provozu nový veselský přírustek 810.546. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8851 Registrován: 12-2011 |
Vyjela i 810.546. |
Pepa_kox
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4601 Registrován: 9-2005 |
A 810.546 vyjela?
Neboj se toho co nevidíš. Boj se toho, že neuvidíš vůbec nic!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 179 Registrován: 6-2017 |
Ověřoval jsem sledovačky a opravdu. 810.546 podle všeho vyjela } |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 7-2017 |
Re "Boj-intelpetr-Pepa_kox-jadris". . .Za svou kariéru fíry mi prošly pod rukami snad všechny typy mot. lokomotiv, tedy krom "Ragulina", ale zato jsem měl tu čest prohlédnout si kompletně třeba dnes už neznámou mot. lok. T450 "Milena" v šumperských dílnách někdy v r.1967. V té době tam stála odstavená i mot. jednotka M495 "Ganz" a jiné v dnešní době už kuriózní stroje, či spíš jejich prototypy, které měly mnohdy jepičí život. A co se týká motorových vozů? Brzdový zácvik jsem prodělal na mot. vozech M262 a na M240. Později byly tyto motoráky nahrazeny sérií M286.0 na kterých jsem v r.1996 ukončil svoji kariéru fíry na ČSD/ŽSR. Jednou se mi dokonce podařilo odvézt jeden pár vlaků na L.Rovne s "Hurvajzem" M131, na kterém jsem do té doby nikdy nebyl. Vzpomínám na to dodnes. Někdy okolo r. 1990 k nám do T.Teplé přišly mot. vozy ř.M152 nyní 810. Naštěstí, tyto mot. vozy byly nasazeny na voz.rameno T.Teplá-Topolčany. Já jsem ale jezdil v turnuse na Ledn. Rovne se stroji 850. Kupodivu jsme v něm měli i jednu šichtu do Veselí nad Mor. Vozili jsme tehdy Mos. vl. 14106 s odj. v 9:40 hod. do Veselí, kde byla pauza okolo tří hodin a o 16 hod. jsme jeli zpět jako Mos.vl. 14111 s příjezdem do T.Teplé v 18:55 hod. Tam mi kolega vzal z ruky "Ponorku" a pokračoval s ní na Ledn.Rovne. Mně jel tehdy domů na Moravu v 19:20 hod "Medzištátny mot. rýchlik" (tak to vždy hrdě vyhlašovala tamní operátorka) tvořený ze zánovního mot. vozu 842, který tehdy na Slovensku sklízel zasloužený obdiv. Jednalo se o "sólo" vůz, byl pravidelně plně obsazený. Kuriozitou bylo, že operátorka při vyhlašování stanic na jeho trase začínala slovy. "Medzištátny rýchlik Bylnica-Popov-Slavičín. . . . ." Ano "Medzištátny rýchlik" měl tehdy pobyt i v Popově. Jak jsem vzpomenul, za svou kariéru fíry, mi prošly pod rukami téměř všechny série mot. lok. a mot. vozů. . . . Kupodivu až na jednu sérii mot. vozu, který byl v našem depu už víc jak šest let. Tím byly "Orchestriony" ř.810. Nevím, jak to tehdy bylo vůbec možné, "Ponorky" dožívaly, občas některá pro poruchu vypadla, nebo jezdila jako jednokolka na jednu hn.nápravu, Zkrátka jako fírovi se mně nikdy šichta na "orchestrionu" neušla. Podle zdejších reakcí ohledně získaného "Orchestrionu" 810546 začínám litovat toho, že se mi nepodařilo odsloužit alespoň pár šichet na tomto stroji, asi jsem tehdy přišel o hodně? No a nakonec. Před pár dny jsem ve zdejším archívu dohledával jedno historické foto víc jak sto let staré, které se týkalo mostu u Sv.Štěpána strženého v r.1919 povodní. Bohužel se mi jej nepodařilo dohledat. Co mě ale v galerii počínaje od r.2010 zaujalo? Tehdy se tam pravidelně objevovalo množství fotek Brejlovců a jiných strojů. Postupně se tato "fotogalerie" scvrkávala a slábla, až dospěla do dnešního stavu, kdy se jak to tak vypadá upnula na jedinou sérii. . . . .Možná by stálo za to, zaktualizovat nynější název vlákna "Sledovačka ř.750.7 a 754. . . " za název "Sledovačka ř. . . . "?. . . Každý den jdu se psem nahoru nad Slavex a sleduji, jaký stroj se v 15.35 hod vynoří z lesa v Kolelači? Zpravidla to bývá stroj, který spíš jak mot. vůz připomíná brněnskou "Šalinu" . . . je tohle ještě vůbec dráha? . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 6-2017 |
Kolelač: Ono je to težko. Ano, také mám své melancholické chvilky, kdy po flašce vína hledím na video Pitín_2000, kde burácí brejle pitěnskou smyčkou. Ale jaká je realita? Večerní Sp Brno Bojkovice, který ještě na 341 veze "tradiční" lokomotivu a vagóny doveze do Bojkovic až na malé výjimky vzduch. Ranní Sp bývá zpravidla obsazen víc, ale vyprázdní se v UB,UH. Pak následuje plnění na větvi Veselí - Brno, ale kvůli spádu do Brna. Dle mého názoru by bylo fajn obnovit přímé spojení do TT(TN), ale.. o tom dále. Doba je prostě jiná. Objednavatel dopravy vyžaduje bezbariérovost, nízkopodlažnost a stroje, které nežerou několik stovek litrů/100km. To, že vám řada 846 a 848 přijde jako tramvaj je možná vnějškem, ale rozhodně jsem rád, že zde místo toho nejede 810+010+010. Jsou to prostě stroje s nízkou nástupní hranou a ať se Vám to libí nebo ne, bude jich přibývat nehledě na dopravce. Abych zakončil tuto debatu na veselejší téma, tak minulý pátek přesedlo v Průsmyku 5 cestujících na Os do TN. V neděli na druhou stranu to bylo dokonce o pár víc. Tato přeshraniční dráha má pořád potenciál. Bohužel (dle informací, které byly zveřejněny) se Slovenská strana (z neznámého důvodu) brání jakýmkoliv spojům. Z kuloárů zaznělo, že ZLK trval na posílení spojů alespoň do Průsmyku a tato změna se měla udát již s letní menší změnou JŘ. Osobně jsem sázel na Sp vlaky, které nemají v Bylnici vazbu. Samozřejmě by bylo nejlepší protáhnout vlak až do TT s přípojem, to se ale zatím nesetkalo s pozitivním přijetím druhé strany. Jelikož se ale plánuje zastavení provozu na ujetém svahu na Valachoch, kdoví, co z toho bude.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 896 Registrován: 7-2017 |
Re: "jadris". . . .dík za info.. . . .Jak vidět níže, "daří" se. Stojí nejen Lideč, ale i Ostrava. . . . Možná se na Vláře zjeví i nějaký odklon??. . . . . . . https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/zeleznice-nehoda-nakladni-vla k-na-draze.A220114_072855_olomouc-zpravy_dape |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 695 Registrován: 12-2020 |
Posílám foto toho mostu u Sv. Štěpána. Náhodou jsem na něj narazil v Železnici 5/1994. foto je ze sbírky Jana Koutného. Kromě toho je tam také srážka vlaků ve stanici Pitín, ta fotka je ale horší kvality. |
Boj
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 2-2014 |
Kdyby nezrušili Pitín (+ redukce Nezdenic...), nebyl by odklon takový problém. Ale to se opakuju. |
Vechtr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 12-2015 |
Co se redukovalo v Nezdenicích?
Něcestujtě s papagájom, ujo Porubjak. Celú cestu čosi tára, cestujúcich sprosto ohovára.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 897 Registrován: 7-2017 |
Re: "J.M." . . . Díky za ten obrázek. Musela to tehdy asi být opravdu velká voda, pokud dokázala odnést tu původní konstrukci o pár desítek metrů dál. Re: "Vechtr". . .Asi se něco opravdu "zredukovat" (tedy krom Pitína) muselo, protože to co odjelo v pohodě směrem na Bylnici jako ucelenka, odešlo směrem na Bojkovice ve třech částech po sedmi-osmi vozech. . . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 961 Registrován: 1-2014 |
jadris a etc.: Jelikož je nyní dráha přes Valachy neprůjezdná, asi nebudu sám koho napadlo, tedy alespoň v naší vlárské sekci, protáhnout Slovácké expresy do T.Teplé a mít na Žilinu a Trenčín přípoj tady |