Diskuse » Železnice » „Vlára“ a okolí » Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 29. 1. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 29. 1. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 350 Registrován: 11-2008 |
Dnes na Os 2710 z Veselí 4 orchestry. Souprava vhodná pro rok 2022. } |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4453 Registrován: 11-2006 |
Portáš: Nevím, jestli mám dobré info, ale osobka je přes Lideč vedena po 2.TK. Zastavena je pouze nákladní doprava. Edit: Omlouvám se za dezinformaci, právě jsem obdržel depeši. Opatření v dálkové dopravě: Provoz v úseku Valašská Polanka - Horní Lideč bude od soboty 15. ledna 2022 zastaven. Dne 15. ledna 2022 vlak EC 220 pojede bez omezení, od 16. ledna bude veden náhradní autobusovou dopravou v úseku Púchov - Vsetín. Od 15. ledna do odvolání (pravděpodobně 31. března 2022) budou vedeny vlaky EC 121, 123, 125, 127, 129 a EC 221 náhradní autobusovou dopravou v úseku Vsetín - Púchov dle výlukového jízdního řádu. Od 15. ledna 2022 do odvolání (pravděpodobně 31. března 2022) budou vedeny vlaky EC 128, 126, 124, 122, 120 v úseku Púchov - Vsetín dle výlukového jízdního řádu. Vlaky ve směru Púchov - Vsetín jsou za každý vlak vedeny dva spoje náhradní dopravy. Jeden autobusový spoj odjíždí ze stanice Púchov o 30 minut dříve než je pravidelný odjezd vlaku a navazuje ve stanici Vsetín na vlak. Druhý autobusový spoj odjíždí ze stanice Púchov v čase pravidelného odjezdu, ale ve stanici Vsetín není (vyjma vlaku EC 120) přestup na vlak směr Praha. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 6-2017 |
Jeden z prvních odklonů přes Vláru. YouTube Škoda, že z důvodu kapacity trati musí jet v noci... Atmosféra sice fajn, ale fotodokumentace se dělá těžko. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4454 Registrován: 11-2006 |
jadris: V kolik hodin to projíždělo? Stejně to asi zkysne v Bylnici do rána, protože na slovenské straně je od 20:25 hod přerušení dopravní služby a neprojede ani kolo.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4223 Registrován: 6-2007 |
Ve 4:10 z Průsmyku, předtím to tam čekalo hodinu. Mašiny se vrací teď, jsou za Bylnicí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 6-2017 |
E449001: Jenom doplním vjezd do Pitína 2:11, video z Hostětína 2:23. Jak psal Vojtag, kolem 4 hodiny v Průsmyku, dodržel jízdní dobu. Přes den je to nemyslitelné, respektive jízdní doba by se mohla zdvojnásobit. A myslím, že úsek Bojkovice - Slavičín by dokázal na půl dne rozhodit osobní dopravu.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 367 Registrován: 12-2006 |
Zdravím na Vláře. Nezvyklý vlak v nezvyklou dobu za mým humnem burácel nocí..... Děkuji za informace a dokumentaci odklonu, už vím tedy co to jelo. Teď se vracely mašiny. Ví někdo? bude to jezdit pravidelně a zpět prázdné? Předpokládám, že to měly přes Pitín na normu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 4-2020 |
Poslední dobou koluje po netu mnoho nepravd: - hmotnost vlaku lehce přes 1300t - norma na jednu 742 je 500t - dojezd Otrokovice kolem půlnoci a přepřah - samozřejmě, že trasa je i v dopolední čas, nicméně by vlak musel v Otrokovicích čekat - dvojnásobný čas jízdy po 8h a při 2h taktu na Bylnici je nesmysl - PKS stejně o noční směně stanovuje max délku směny, kterou nelze krátit i kdyby to vlak dal za 6h tam i zpět - Vn zpět nepojede - a pokud by někdo laboroval nad cenou, pak si to stačí lehce spočítat, via Čadca a tudy. Přes Vysočinu to ani nezmiňuji. Ve své podstatě je to stejné, jako by se diskutovalo nad trs přes Myjavu, kde se LTE povedlo protáhnout Trnovec. Nebo nad pochybnostmi při odklonu autovlaků přes Jedlovou, tahání dlouhých Vn cisteren přes Úštěk, podobně jako těžkých a dlouhých vlaků v trase Hořice, kde je přes den jedna jediná možnost, při použití pouze 2 stanic na trati...atd. (Příspěvek byl editován uživatelem 3621611.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 183 Registrován: 6-2017 |
Ok, uznávám, zdvojnásobit na Vláře je asi moc, ale díky aktuálně nestabilním ramenům jak Slováckých, tak Valašských expresů + výluka a NAD Vsetín Lideč by musel jet jedině dopoledne. Pokud by osobní doprava jela dle JŘ, asi by problém nebyl... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 898 Registrován: 7-2017 |
Portáš: "jadris a etc.: Jelikož je nyní dráha přes Valachy neprůjezdná, asi nebudu sám koho napadlo, tedy alespoň v naší vlárské sekci, protáhnout Slovácké expresy do T.Teplé a mít na Žilinu a Trenčín přípoj tady " . . . .Určitě by nepasoval oběh a obrat souprav, hn.vozidel a vlak.čet. . . Možná by pro zájemce cest na Slovensko stačil přestup ze Slov.Expresu na Arrivu v Uh.Brodě, přesun do Bylnice a operativní zavedení Mos.vl. ze Slovenska k těmto vlakům jako přípoje. Totéž by platilo i v opačném směeu. Určitě by se našli zájemci z řad našich východních sousedů, hlavně z Dubnice. Trenčína. N.M.n.V. Snad by stačilo zavedení takových spojů 2-3x denně, jenže na to musí být dva a víme jak to dnes chodí , takže ? . . . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11949 Registrován: 6-2004 |
Kolelač: neměl byste nějaké historky na téma Vrbovce, Javorník, tam ta celá oblast, kdy se měnily ty názvy, Vrbovce (vesnice je 5 km?) měly v kterých letech název Javorník? A ten mega dlouhý tunel, když tady nedávno bylo téma tunely - vím, asi hloupý dotaz: ale nešlo tam tam nějak "objet"? Museli se s tím tunelem "Pod Polanou" tak dřít ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 899 Registrován: 7-2017 |
Re_ "Fany" . . . Na tu trat jsem Pracákem zabloudil jednou v živote, když v Papradě ujela trať. Tehdy jsem měl možnost se přesvědčit, že v tom kraji opravdu existují bosorky. Vzpomínám na to dodnes. Jinak o historii této nádherné tratě vím jen z doslechu.. . . Existuje však jeden opravdový znalec této "Myjafské štreky", který nejen že dopodrobna zná celou její historii, ale navíc vlastní v žst. Stará Turá překrásné železniční mmuzeum jehož návštěvu vřele doporučuji. . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3017 Registrován: 5-2008 |
Fany: určitě za protektorátu, údajně ještě v osmdesátých letech , byl na záchranné skříni žst. Vrbovce nápis "žst. Javorník". Žst. Vrbovce byla jediná stanice Východní dráhy , která patřila pod "moravskou" SZD, konkrétně pod SZD Přerov. (Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.)
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11950 Registrován: 6-2004 |
ano, i ve filmu ... a pozdravuji vlaštovky (1972) je, myslím, x záběrů z tohoto nádraží (Javorník..) Vrbovce měly vždy jen zastávku, patrně |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1378 Registrován: 3-2018 |
Podrobnosti určitě ví Lajos, ale stanice Vrbovce podle mě pod Východní dráhu nikdy nepatřila, patřila pod Střední dráhu, protože ležela na území České socialistické republiky. Další peripetie po rozdělení Československa, přechodný název Javorník a posléze změna hranic a návrat k názvu Vrbovce... Zdá se to nedávno, ale čas letí. K trasování: Od stanice Vrbovce by se dalo pokračovat údolím k Senici, ale záměrem bylo propojení ve směru východ - západ a v neposlední řadě hospodářské oživení kopaničářského regionu. Vzniklo nám tak zajímavé inženýrské dílo... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4457 Registrován: 11-2006 |
Stanice Javorník naposledy změnila název na Vrbovce po rozdělení Československa dne 25.7.1997, kdy bylo podepsáno územní vyrovnání a realizováno nové místní posunutí státních hranic mezi ČR a SR. Nyní je státní hranice vedena tak, že pozemek žst. včetně vjezdového návěstidla je na území SR. Podobné změny proběhly i v okolí žst.Vlárský průsmyk a v osadě Sidonie v bočním údolí Vlárky a také na hřebeni Javorníků v okolí Kasáren. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1616 Registrován: 2-2009 |
Něco k diskuzi
Nejkrásnější pohled na svět je ze sedla jízdního kola
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2236 Registrován: 7-2002 |
Múzeum ve Staré Turé můžu jenom doporučit. Tolik zajímavých exponátů se jen tak nevidí. A ve Vrbovcích už jsou jediné fungující mech. návěstidla na této trati. |
Lajos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 258 Registrován: 8-2014 |
Starý Hanák: ale ano, nejenže stanice Vrbovce (ČSD) pod Východní dráhu patřila, ale do 31.12.1968 i celá "Čachtická trať" až po vjezd do Veselí nad Moravou ! Na základě platnosti nového zákona o čs. federaci došlo k rozdělení působnosti správ drah takříkajíc na územním principu a styk Střední a Východnej dráhy byl v km 42,276 - tzn. kousek za předvěstí žst. Vrbovce od Myjavy. Tím místem procházely katastrální hranice obcí Javorník a Vrbovce, potažmo okresů Hodonín a Senica a tedy ČSR - SSR. V podstatě historické místo zemské hranice Morava/Slovensko, či chcete-li ve vyšší působnosti Rakousko/Uhry neb ty nejstarší dochované mapy, které nějaké rozhraničení dokládaly, pocházejí cca z poloviny 18. století. Jinak - hranice drah byly v 60. letech pojaty dosti zajímavě, pod Správu Střední dráhy v Olomouci spadala část bývalé KBD až po Kraľovany a pak i celá oravská lokálka, až po Suchou Horu. Netrvalo to dlouho, snad jen rozmezí let 1963 - 1968. Ovšem i tak to během uvolněných poměrů v roce 1968 dalo podnět k nepokojům v uzlu Žilina, dokonce snad došlo k výstražné stávce.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11952 Registrován: 6-2004 |
Ano, líbí se mi, jak se diskuse "točí", to, že každý přidá něco ze svých vzpomínek. Díky všem... Vrbovce: předvěst od Velké nad Vel. nefunkční, řekl bych, ale další tři páky "makají"... A když ještě jako BONUS mrknu na onen odkaz a v něm na mě vykouknou ty mechanické skvosty, patří největší dík za reakci panu Lajosovi https://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=2296 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1380 Registrován: 3-2018 |
Lajos: Tak to ano, před rok 1968 moje paměť nesahá a nezkoumal jsem to podrobněji. Ale poté už byly Vrbovce pod Střední dráhou, jak píšeš. Příslušnost Oravy před rokem 1968 pod PO Přerov jsem také zaznamenal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1148 Registrován: 10-2007 |
Ke zmíněnému územnímu dělení doplňuji dvě mapky z publikace ČSD Střední dráha, nositel Řádu práce z roku 1983:
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4461 Registrován: 11-2006 |
Starý_Hanák: Na období poloviny šedesátých let, kdy žilinské depo se svými podslužebnami patřilo pod SSD Olomouc, vzpomínají i staří železničáři v dobrém. Tolik, co se tu za 5 let proinvestovalo a modernizovalo, se potom nestalo dalších 40 let. Mezi podřízené jednotky patřila tehdy i SS Ružomberok, takže i Korytnička těch několik let patřila do Sťřední dráhy. Naopak Čadca spadala do působnosti depa Nový Bohumín.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8867 Registrován: 12-2011 |
Mechaniky ve Vrbovcách fungují. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3019 Registrován: 5-2008 |
Ty Vrbovce jsem popletl, omlouvám se
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11959 Registrován: 6-2004 |
Potvrdí někdo, že VRBOVCE tu předvěst od Velké neovládají? Trvale výstraha, řekl bych |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4462 Registrován: 11-2006 |
Fany: Ano, momentálně je vrbovská předvěst od Velké "neovladatelná". Zjara by se to už mělo změnit na funkční stav.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11962 Registrován: 6-2004 |
E499001: Aha... už od zajtra? Tam tie droty bývaly nefukčné či čo bolo príčinou? Od Myjavy musela predvest sa vždy ovládat, tam je značný sklon.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4463 Registrován: 11-2006 |
Fany: Ale já jsem nepsal od zajtra. Až na jaře. S drátovody resp. sloupky je to poněkud nahnuté a drát tudíž zadrhává a nejde postavit nic jiného, než pochybnou návěst.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3020 Registrován: 5-2008 |
Mapa obvodů " Drah a Provozních oddílů" z roku 1963
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1149 Registrován: 10-2007 |
Pepo, díky, ale nejde to zvětšit
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Lajos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 259 Registrován: 8-2014 |
E 499.001: vidíš Lumíre, asi to všechno bylo vzájemné - když podstatná část sítě na jižní Moravě spadala pod Bratislavskou dráhu, tak vztahy bývaly velmi dobré, přijetí řadových železničářů na správě dráhy a vůbec jednání s nimi přívětivé, žádné náznaky nacionalismu nebo jakýchkoli známek národnostní odlišnosti. A stejně tak třeba veselské depo za té éry "vydělalo" rozšířením vozebních ramen (dál) na Slovensko, byl tam na těžší výkony příděl mašin řad 465.0 a později 475.1, většina z nich přišla právě z obvodu Bratislavské dráhy. Malá perlička, už jsem ji kdysi tady možná vzpomínal: v roce 1968 došlo k aktivaci nového zab. zař. ve Vlárském průsmyku - investorem byla příslušná Východná dráha a záhy to zúčastnění nesli trochu nelibě, když se stanice převedla pod Střední dráhu. Po skoro 30 letech mi to říkal tehdy už penzionovaný zabezpečovák v Tr. Teplé... Jinak obvyklá návěstidla typu AŽD 65 byla opatřena prohlídkovými plošinkami, usnadňující častější čištění skel, protože cementárna v Hornom Srniu.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4466 Registrován: 11-2006 |
Cementárna v Hornom Srní už naštěstí tolik spadu nechrlí, jako kdysi. Ale když jsme loni začali opravovat kapoty té jejich rekorosni T314, tak jsme cementovou krustu museli doslova a do písmene osekávat bouracím kladivem. No a návěstidla v Průsmyku už také odvál čas...
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 900 Registrován: 7-2017 |
Cement-árna?. . . . Pamatuji si opatření v žst Ladce, která těsně sousedí s tamní cementárnou. Krátce po elektrifikaci tratě Blava - Púchov, se na svislých izolátorech objevily plastové kryty připomínající obrácené vědro na vodu, které zřejmě zabraňovaly usazování cementových spadů na jednotlivých částech izolátoru. Nevím ale, jak je to po víc jak třiceti létech nyní? Párkrát do roka jedu autem okolo srňanské cementárny. Vidět tam vůz "Raj" či "Utz" je dnes asi zhola nemožné? Občas tam postávají jen vozy "Wap" se struskou z Ostravska? Pamatuji dobu, kdy se většina produkce cementárny přepravovala po železnici. Tehdy bývala hojně vytížená tzv. "obsluha", která už podle názvu obsluhovala žst Nemšová, H.Srnie a V.Průsmyk. Občas se při obsluze vlečky cementárny stávalo, že fíra neznalý tamních poměrů, zajel s lok. 742 až pod zařízení, které sloužilo k nakládce vozů "Raj" cementem, Tehdy se nestačil divit. Rukávce k nakládce cementu, výfuk lokomotivy a mnohdy i zapnutý ventilátpr chlazení dokázaly bleskově "napudrovat" mnohdy i opečovávanou, turnusovou "bangli" kvalitním "troskoportlandským cimentom", o zábavu s leštěním stroje bylo na pár dní postarané. . . . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 10-2019 |
nie som autorom fotiek, ten negativ sa ku mne dostal v r.2002, v poznamkach mam ,ze to fotil pan Jozef Palovic.. su to fotky z PLD Trenc.Tepla. Tipujem,ze ta jedna fotka s 556.0 na cele vlaku je fotena v Bylnici. Osoby na fotkach nedokazem identifikovat, akurat na tom bycikli je J.K. a na dalsej fotke s 556.0281 je v skupine, ten v strede s kravatou nacelnik depa, Letko ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 903 Registrován: 7-2017 |
Re" "miro776". . . Na třetí fotce první zleva je strojmistr Ďuriš, druhý zprava cvičný Kobzák, třetí zprava technik pro opravy lok. Belák, v prostředku v košili se šlajfkou náčelník PLD Ing. Anton Letko. . . Víc určit nedokážu, ale oslovím býv. kolegu Emila B. Ten je v pohodě identifikuje všechny. Ano, první snímek je v Bylnici, druhý a třetí v depu T.T. před točnou, a na tom byciklu je skutečně Jožo K. . . jo, bejvávalo. . . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11969 Registrován: 6-2004 |
Kolelač: zajímá mne, v jaké vozové sestavě jezdíval ten "medzištátny motorový rýchlik"? 19:20 z TT ? Psal jsem Vám i mail... díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 905 Registrován: 7-2017 |
Re: "Fany". . . Nepsal jsem náhodou, že se jednalo o sólo mot. vůz 842? Jestli dobíral po cestě do Brna třeba v Bojkovicích nějaké vozy netuším.. . . .Mail mi od tebe žádný nepřišel. . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8873 Registrován: 12-2011 |
Podoba rychlíku např. v roce 97/98. odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1387 Registrován: 3-2018 |
Kolelač: Z dávné doby si pamatujete více než z nedávné, ale tak to bývá. K Vámi popisované redukci provozu došlo až v roce 2011. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8874 Registrován: 12-2011 |
Četl jsem příspěvek Kolelače ještě před smazáním. Přímé rychlíky Brno - TT skončily v roce 2000, zrušení veškeré osobní dopravy s výjimkou pátečního a nedělního spoje v roce 2011. Pár čláknů na toto téma vydal Lajoš na Railtrains. odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 11-2019 |
Citace z článku: "Důvodů, proč se tehdejší národní železniční správy rozhodly jejich provoz přerušit v pohraničním bodu, bylo více" - o jaké důvody se přesně jednalo? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1388 Registrován: 3-2018 |
Syca144: Stěžejním důvodem byl nezájem objednavatele dopravy na Slovensku. Zlínský kraj byl ochoten dopravu objednávat nadále. Úplně stejně to dopadlo o pár let později na Střelné... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8877 Registrován: 12-2011 |
On se ptal spíš na důvod rozlomení ramene Brno - TT. Souviselo to s přirozeným poklesem mezinárodních cestujících. Dále ŽSR nemusely řešit vozové náležitosti cizí železniční správy a mohly si to do průsmyku odvozit svými náležitostmi. Vyrovnávka výkonů na tom kratičkém úseku od hranice do pohraniční stanice se pak nějak vyšmelila například se sousedním přechodem Vrbovce, kam zase zajížděly náležitosti ČD. Zrušení osobních vlaků do průsmyku a Bylnice v roce 2011 bylo součástí větší redukce osobní dopravy na Slovensku. Hezké pojednání na toto téma vyšlo na Želpage odkaz (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1389 Registrován: 3-2018 |
intelpetr: OK, rozumím. Pamatuji si, že Horní Vlára spadala ve své době (cca polovina "nultých" let) na rozdíl od Dolní pod tehdejší OPŘ Ostrava, které nechtělo na Horní Vláře žádnou rychlou vrstvu (vzhledem ke slábnoucí frekvenci tehdy vcelku logicky) a degradovalo rychlíky častým zastavováním, aby nahradily Os, což ale vedlo k dalšímu úbytku dálkové frekvence, atd, atd.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3023 Registrován: 5-2008 |
Starý_Hanák: od 1.1.spadá pod OŘ Ostrava zas
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1390 Registrován: 3-2018 |
Parmezano: To sice ano, ale OŘ není OPŘ... Tudíž nemá na podobu jízdního řádu žádný vliv... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8882 Registrován: 12-2011 |
To tenkrát byla ještě Dráha vážený úřad. Vlastně na Slovensku je to pořád. Proto taky Arriva rozhodně nemůže obsluhovat rameno Bylnice - TT, ikdyž soupravy a licenci pro ŽSR má a stačí jen vyjet. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 962 Registrován: 1-2014 |
Zamyšlení nad tím, proč to nejde? Pokud "bratija" nemají zájem o přeshraniční dopravu na Vláře, tuším za tím kromě peněz i školskou politiku. Už teď jim leží v žaludku, že velký počet slovenských vysokoškoláků studuje v Brně, Zlíně či Olomouci, ale do moravských VŠ to není na denní dojíždění a spoje jsou špatné. V případě, že by byl obnoven provoz R TN-Brno nebo aspoň Sp StM-TT po 2hod, jak by chtěl ZK, tuším obavy z Trenčína a okolí, že může nastat další odliv nejen studentů VŠ, možná i středoškoláků z místních SŠ na Moravu. Co si o tom myslíte? Není i v tomto zakopaný pes? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4478 Registrován: 11-2006 |
To si jako myslíte, že občany Slovenské republiky někdo drží na řetězu doma a nechce je za žádnou cenu pustit ven? Není to spíš tím, že slovenské VŠ nemají prostě v Evropě kredit a proto studenti jdou tam, kde jsou diplomy uznávány a po vystudování dostanou i adekvátně ohodnocenou pracovní příležitost?
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8888 Registrován: 12-2011 |
Brno je největší slovenské studentské město. Ale ta myšlenka o držení vysokoškoláků doma a dávat to do souvislosti s osobními vlaky do průsmyku je nesmyslná. To by se pak mohly zrušit všechny EC přes Kúty, aby nikdo neuprchl. Samozřejmě Slovensko trpí odlivem mladých mozků, který je charakteristický pro všechny země Balkánu, ale násilím nelze v dnešní době studenty na Slovensku držet. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 11-2014 |
Dávno jsem se tak nezasmál, jako když jsem četl, že po zavedení vlaku přes Vlárský průsmyk do Brna nastane odliv slovenských studentů na Moravu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 907 Registrován: 7-2017 |
Dík všem za debatu ohledně dojíždění slovenských studentů do škol na Moravu. Je jisté, že v dnešní době a možnostech, které tato doba skýtá, "zrušení" Vlár resp. AEx zase tak velkou roli nehraje, jen to trochu zkomplikovalo život těm, kteří ji jistě rádi a hojně využívali. Párkrát jsem AEx jel, většinou v pondělí. Souprava byla zpravidla zdvojená a už ze Slovenska hojně využitá. Celkem dost cestujících z ní vystupovalo v Otrokovicích a dá se říct, že doslova "hromadný úprk" následoval v Olomouci. V každém případě je škoda tohoto zrušeného spoje. A k těm pracujícím ze Slovenska? Před pár týdny jsem prodělal operační zákrok ve FN BRNO. Od prvopočátku jsem se setkával s lékaři a sestřičkami od našich východních sousedů Posuďte sami: Na lék pohotovost do Val. Klobouk dojíždí doktoři z Trenčína. Předoperační interní vyšetření mi dělala na poliklinice ve Val. Klob doktorka až z Rim. Soboty, sympatická kočka, kterou udivila moje znalost "slovenčiny". . . . aby ne když jsem tam strávil víc jak 28 let. V Brně, ve Fakultní nemocnici, byl mým ošetřujícím lékařem slovenský MuDr ze Žiliny. Vrchní setra na JIP oddělení byla Slovenka jak vyšitá a dávala mi neskutečné "kapky". Sanitářkami na JIP oddělení, byly dvě Ukrajinky které se ob den střídaly. Pokud jsem si všiml, nikdo z ostatního personálu s nimi nějak zvlášť nekomunikoval. Protože jsem víc jak týden ležel na JIP pokoji sám, z nudy jsem jednu sanitářku, která poctivě 4x za směnu leštila můj pokoj oslovil. Byla celkem udivená, že s ní hovořím rusky. Ta první zde žije už deset let, je to Ing. s chem. oborem, ale nemůže to u nás využít, protože prý nehovoří dokonale po česky. . . a to celkem dobře češtinu zvládala. Její druhá kolegyně, zde zatím pobývá jen krátký čas, takže česky rozumí prachbídně. Když jsem na ni spustil po rusky, hrkly jí slzy do očí a skoro jí vypadla útěrka z ruky. Později, na "fajront", mi osobně přišla popřát dobrou noc . . . Tak těm všem a nejen jim, jsem vděčný za péči a starost kterou mi věnovali při mém pobytu ve zdrav. zařízeních. Určitě to není ani pro ně lehké trávit svůj čas mnohdy stovky kilometrů od domova, jako třeba ta Ukrajinka, která se do svého vzdáleného domova podívá jednou za rok.. . . . Promiňte mi ten malý úlet z vlákna. . . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1392 Registrován: 3-2018 |
Kolelač: Tentokrát . Víc se tady rozepisovat nebudu, je to přece jen železniční diskuse. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2196 Registrován: 7-2003 |
4116 : 810+010, do Brna jen +5 takže slušný výkon... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8891 Registrován: 12-2011 |
Na Os 4120 zpět do Veselí nad Moravou. Šukafonem do Brna, to je fakt gól. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 963 Registrován: 1-2014 |
E499001: "To si jako myslíte, že občany Slovenské republiky někdo drží na řetězu doma a nechce je za žádnou cenu pustit ven? Není to spíš tím, že slovenské VŠ nemají prostě v Evropě kredit a proto studenti jdou tam, kde jsou diplomy uznávány a po vystudování dostanou i adekvátně ohodnocenou pracovní příležitost?" Nemusí je držet, vždyť jezdí studovat k nám sami, ale soudruzi na MDSK jim to nebudou zjednodušovat přímými spoji, že. Tím jsem naznačil, že je divné, že není zájem mít spojení s nejbližším pohraničím, tedy městy UH, UB a TN, Dubnica aj. K tomu ještě dodám, že na začátku 90.let jezdili hezké studentky z Čadce na hotelovku-tedy na SŠ do Luhačovic, ale o tom už jsem tady kdysi psal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4235 Registrován: 6-2007 |
V 9:40 odjela z Průsmyku do Otrokovic prázdná souprava po písku. V čele 742.427+394. Opačným směrem jela nad ránem ložená. |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2163 Registrován: 4-2014 |
intelpetr: Zrovna region Střední Pováží má jeden z nejvyšších podílů maturantů, kteří odešli studovat VŠ do zahraničí. Např. z okresu Trenčín je to každý sedmý ze všech(!) maturantů, včetně těch co nepokračovali na VŠ. "Brno je největší slovenské studentské město. Ale ta myšlenka o držení vysokoškoláků doma a dávat to do souvislosti s osobními vlaky do průsmyku je nesmyslná. To by se pak mohly zrušit všechny EC přes Kúty, aby nikdo neuprchl. Samozřejmě Slovensko trpí odlivem mladých mozků, který je charakteristický pro všechny země Balkánu, ale násilím nelze v dnešní době studenty na Slovensku držet." Takže se fakt nezdá, že by v tom chybějící vlaky přes Vlárský průsmyk nějak bránily. (Příspěvek byl editován uživatelem Pezos.)
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 964 Registrován: 1-2014 |
Pezos: Takže tím se tady naznačuje, že středoškoláci z TN a okolí nyní využívají busy a AID. Otázka tedy zní, zda by nebyl v případě zavedení pohodlnější, tedy vlakové dopravy odliv ještě větší? (Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.) (Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.) |