Diskuse » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 06. 2. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 06. 2. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7209 Registrován: 9-2005 |
Dycjy se najde někdo, kdo zkusí nemožnou, či nepovolenou věc. Někdy je to k dobru, ale to v Radotíně s opčkem považuji za silně kontraproduktivní a obecnou prasárnu to ještě zhoršuje. Opět kvetení improvizace do absurdna, místo vyžadování jasných solidních pravidel a dodržování aspoň toho, co už je. Vyjezdit cokoliv za každou cenu jsem se už dávno odnaučil. Je to jen cesta k průseru, k utahování šroubů a tvorbě ještě větších prasáren.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14214 Registrován: 8-2004 |
Qěcy: V rámci staveb je snaha v zásadě případ od případu podle toho, kdo se k tomu přimotá na straně projekce i SŽ. "Je snaha to nějak řešit technicky, tedy lepším uspořádáním dělení trolejí a propojováním úseků?" Podobně vznikl i způsob řešení dělení na odbočkách na lysecké. (Snad se podaří jej implementovat i jinam.) Samozřejmě snáz se řeší případy, kde je ještě stará trolej, než případy, kde už je trolej nová. (Příspěvek byl editován uživatelem Hroch.)
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 302 Registrován: 10-2020 |
Měl bych dotaz na E provoz z dávné historie - datum zahájení v úseku Košice-Slov.N.Mesto? A od kdy jezdí pražské Bobiny do Michalan? (Další úsek do Čierné byl až později) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 173 Registrován: 12-2020 |
Čerhov - Nižná Myšľa 19. prosince 1961, Čierna n. T. - Čerhov 1. července 1962, Košice - Nižná Myšľa 18. ledna 1962. Zdroj Hnacie vozidlá ŽSR. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 303 Registrován: 10-2020 |
J.M. - díky za info, ale to jsou ty stále dokola opisované údaje. E vlaky, Pn jezdily do SNM - tedy až za Čerhov. I kdybych věřil tomu, že se z kopce skulily samospádem, a že fíra tak dobře brzdil , že vystačil se vzduchem bez běžícího kompr., tak zpátky by to někdo musel vystrkat do Čerhova. Takže skutečnost asi musela být jiná, než se stále opisuje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5089 Registrován: 6-2016 |
Trocha zářných zítřků neuškodí https://zdopravy.cz/pod-draty-k-mlade-boleslavi-sprava-zeleznic-v ybrala-projektanta-elektrizace-trati-z-nymburka-81018/?utm_source =www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=552400 &dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=Gw1ltSXdRsk-202 105091656&dop_id=11630996 |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7199 Registrován: 3-2007 |
Že vám do toho mluvím, pane Pařízek. Ty "odkazy" alias URL se sem nemusí dávat takto kilometr dlouhé, všechno za otazníkem je sledovací kód (kdo a odkud na zdopravy přišel a jak se tam proklikl). |
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 263 Registrován: 5-2019 |
dotaz pro znalce, prosim: Je nejaky duvod, proc se vzdusne deleni trolejoveho vedeni na zahlavi stanic smerem do trati dava az na uroven oznacniku? (Mne napada jen hypoteticka moznost posunu pri vyluce troleje v tratove koleje.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24694 Registrován: 5-2002 |
ŘV: Je nejaky duvod, proc se vzdusne deleni trolejoveho vedeni na zahlavi stanic smerem do trati dava az na uroven oznacniku? Kdybych bral za vzor lyské zhlaví v Čelákovicích, tak je nejdřív vyvedena a napínána trolej spojek mezi hlavními kolejemi a teprve na dalších podpěrách jsou napínáky od vzdušného dělení. Možným důvodem je to, aby se dvě elektricky oddělené sekce zbytečně nepronikaly s ničím dalším, ale dráteník nejsem, abych to tvrdil s jistotou.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3800 Registrován: 2-2004 |
Výrobu ukončil Elektroporcelán Louny, tradiční výrobce izolátorů, průchodek ... mj. pro železnici. https://www.epl.cz/cz/
Život můžeme šálit dlouho, ale nakonec z nás vždycky udělá, k čemu jsme byli stvořeni.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2027 Registrován: 11-2005 |
Jak tohle mohlo "zkrachovat"...
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5189 Registrován: 3-2004 |
No, určitě neztratili zakázky "kvůli covidu". Výroba elektro průmyslu trhá rekordy, fabriky nestíhají vyrábět... Leda, že jim vymřeli všichni klíčoví zaměstnanci. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7377 Registrován: 3-2007 |
...z důvodu nepříznivé situace a dramatického propadu tržeb způsobeného zejména pandemií... Myslíte, že úmyslně lžou? |
Madusan
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 364 Registrován: 2-2007 |
Jelikož se manažersky pohybuju v keramickém průmyslu, tak kovid se stal jen zástěrka kryjící řetězec jiných okolností.Hlavní problém, není s kým vyrábět, dále problémy s dodávkami surovin z Asie. A v neposlední řadě svedeme to na kovid, ale zákulisně výrobu přenecháme konkurenci samozřejmě za pro majitele lukrativních podmínek(už jsem taky zažil).Pokud je někdo úplně u zdroje, může napsat kdo nahradí stávajícího výrobce. Ale určitě elektrizace železnic nebude trpět nouzi o materiál, jen to bude otázka ceny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6408 Registrován: 3-2006 |
Desiro: "Výrobu ukončil Elektroporcelán Louny, tradiční výrobce izolátorů, průchodek ... mj. pro železnici. https://www.epl.cz/cz/" Bohužel nejsou a nebudou jediní. Pandemie, spíš jen odhalila problémy, které se dařilo držet v rozumných mezích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 372 Registrován: 9-2012 |
Firma se loni v létě rozdělila na výrobní a majetkovou část, z toho je zřejmé, výroba musela být ekonomicky na hraně už delší dobu.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5190 Registrován: 3-2004 |
.z důvodu nepříznivé situace a dramatického propadu tržeb To bude asi pravda...... způsobeného zejména pandemií... ... a to bude taková ta omáčka, kterou se nedá nic uškodit. Ale pokud jim padly nějaké velké kšefty někde, kde se dělá byznys na neformálních osobních schůzkách v hospodě, tak vlastně nelžou |
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 264 Registrován: 5-2019 |
Hajnej, příspěvek 24694: Díky, to bude asi správné vysvětlení. Mimochodem, kdysi jsem kdesi v Rakousku viděl v čele nákladního vlaku tři lokomotivy - všechny za jízdy se zdviženým sběračem. Používají principiálně jiné mechanické zavěšení troleje než naše SŽ? |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3897 Registrován: 2-2004 |
Zajímavý článek z mainstreamu, který popisuje nikoli všechny, ale podstatnou část dění okolo emisních povolenek, které se nyní velkou měrou podílejí na zvyšování cen elektrické energie. Na rozdíl od paní šéfreportérky si nemyslím, že by povolenky jako tržní nástroj selhal, ony se naopak chovají v souladu se záměrem jejich vzniku. To, že jejich tvůrci resp. ti, kteří systém od roku 2019 do současné podoby upravili nedohlédli všech aspektů vývoje není jejich problém. Železnice se týká kvůli významnému zdražování trakční elektrické energie.
Život můžeme šálit dlouho, ale nakonec z nás vždycky udělá, k čemu jsme byli stvořeni.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5433 Registrován: 6-2016 |
Dotaz na zdejší znalce - k čemu slouží ty bílé "plechovky" na fotce? Je to v Radotíně. Foceno včera k večeru mobilem, takže kvalita není z nejvyšších... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3049 Registrován: 8-2010 |
honzaklonfar: Tipl bych, že konkrétně k tomuto."Dotaz na zdejší znalce - k čemu slouží ty bílé "plechovky" na fotce?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5434 Registrován: 6-2016 |
Paul_red_adair: Dík za info! Ta vnitřní pružina asi bude bimetal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25031 Registrován: 5-2002 |
HK: Ta vnitřní pružina asi bude bimetal. Ne-e, konstantní sílu zajišťuje proměnný efektivní poloměr "vačkokladky", napočítaný tak, že čím víc pružinu napneš, na o to větším rameni se pere s napínací silou. Podobný fígl je použit třeba u kladkového luku, byť za jiným účelem.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2513 Registrován: 11-2012 |
No a při prohlídce videí s automatickým napínákem mě zaujalo toto: https://www.youtube.com/watch?v=q55EfuVYNW0 Přerušení troleje z důvodu jízdy vysokých aut, jinak krabicoidní design, šestikolo a řazení mašin uprostřed vlaku též stojí za to.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9478 Registrován: 9-2002 |
A napadlo tě to, co mě ? - Jak se tam řeší rozkaz Op ? No, možná to dělají po vzoru GB: Stop, look and listen a žádný Opéčko se nedává. Aspoň tak praví Urban Legend... Jájsem v GB ani v Austrálii nikdy nebyl. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2514 Registrován: 11-2012 |
Hmmm, tak to mě vůbec nenapadlo, ale teoreticky díky mašinám roztroušeným po celém vlaku by to nemusel být problém. Ten zbytek by to odstrkal. Jinak další zajímavost: Nedochází k úplnému stažení pantografu až na střechu, ale jen mírnému stažení a celý proces je dle popisků videa automatický. Ještě se mi líbí: Railway crossing TWO TRACKS, look for TWO TRACKS. (Příspěvek byl editován uživatelem Pavel_Večeřa.)
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5435 Registrován: 6-2016 |
Hajnej: Ano, to je možné(JdC). Já si tu bimetalovou pružinu z nějakého héblu pamatuju, ale už nevím z kterého... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14419 Registrován: 8-2004 |
Agent: Já si tedy žádného zařízení, které by generovalo případnou potřebu Op, nevšiml."Jak se tam řeší rozkaz Op ?"
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1220 Registrován: 1-2007 |
Hroch: "Já si tedy žádného zařízení, které by generovalo případnou potřebu Op, nevšiml." Nemusí jít nutně o zařízení, zažil jsem na přejezdu zabezpečeném pouze výstažnými kříži Op, a to z důvodu toho, že někdo při dopravní nehodě povalil sloup s tím výstažným křížem (a přejezd tedy nebyl řádně označen) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7512 Registrován: 9-2005 |
Ano, chybějící kříž na přejezdu jednu dobu zakazoval drážní dopravu. Pak to bylo změněno na jízdu na OP-A. Děliče, vzdušná dělení: poslední dobou mne zajímají stahovačky kvůli množství uváznutých vlaků a urvaných trolejí a sběračů a použití hákovnic. Zejména pak jejich nutnost a délka. Jde mi především o stahovačky při napěťových výlukách v dopravnách s výhybkami (zejména tedy vícekolejné tratě). Standardní stanice, bohužel i ty moderní, se stahovačkám nevyhnou. Pro rychlé jízdy vlaků (hlavní koleje, zkrátka přímo) se standardně používá vzdušné dělení ve výměnném poli troleje na záhlavích s odpojovači. To má jednu nevýhodu, pokud je ten ÚO rozpojen, musí být stahovačka docela dlouhá, protože jednak je výměnné pole dlouhé desítky metrů a jednak se standardně trolej nedělí mezi spojkami mezi TK a staničními kolejemi (ono by se tam další výměnné pole většinou nedalo narvat). Jenže třeba na Sluncové a Balabence jsou místo toho použity děliče i pro rychlost 110 km/h a nejedná se o provizorium. Tyto děliče jsou na stejnosměru a jsou asi třikrát delší, než ty standardné ve spojkách TK (pro 50 km/h) na zhlavích běžných stanic. Na POdb. Zeleneč a ČM se používají provizorně nějaké kratší děliče, ovšem v počtu pěti kusů, takže žádná stahovačka při libovolných kombinacích napěťových výluk nehrozí. Je tedy možné místo vzdušných dělení ve výměnných polích standardně používat vysokorychlostní děliče? A to i ve zhlavích stanic, aby byl počet dělení ve zhlavích a záhlavích navýšen (podle mne stačí běžně pouze o dva kusy na zhlaví)? Účelem by bylo úplné odstranění stahovaček i ve stanicích při napěťovkách staničních kolejí.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14423 Registrován: 8-2004 |
Pershink: Pravda."zažil jsem na přejezdu zabezpečeném pouze výstažnými kříži Op, a to z důvodu toho, že někdo při dopravní nehodě povalil sloup s tím výstažným křížem"
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1787 Registrován: 12-2007 |
Věděl by prosím někdo, jaká minimální podjezdná výška (u přemostění tratě či v tunelech) je potřebná při elektrizaci tratě? Za předpokladu použití pevné troleje atd. A za předpokladu elektrické sjízdnosti (tzn. bez použití neutrálního pole). Díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3079 Registrován: 8-2010 |
Jis: "Věděl by prosím někdo, jaká minimální podjezdná výška (u přemostění tratě či v tunelech) je potřebná při elektrizaci tratě? " Zdroj: https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/122392601/cj8092 9_Prohl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD+2022_CaR_3+zm%C4%9Bna_web.pdf/653b597 7-f82d-4b01-a182-6fa52c36d949 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1788 Registrován: 12-2007 |
Díky. Ale upřesním otázku: jaká minimální podjezdná výška je reálně dosažitelná? Tzn. když k minimální výšce troleje (tj. 4950, resp. 5000 mm nad TK) přičteme výšku samotné troleje (kterou lze předpokládám zredukovat použitím pevné troleje) + nějakou bezpečnostní mezeru mezi trolejí a stropem tunelu/podjezdu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7542 Registrován: 9-2005 |
Dolní okraj pevné troleje může být tak 500 mm od stropu. Asi i méně. Pod strop se upevňují izolační desky, pod ně pevná trolej.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 6-2007 |
Zdravím všechny. Hoši, všiml jsem si, že na některých tratích s napájecím systémem 3000V (jednokolejkách) není boční zesilovací vedení. Je silnější nosné lano a trolejový drát? V Polsku mají na širé trati dvojitý trolejový drát, který vlastně tvoří zesilovací vedení. U nás je běžně boční zesilovací vedení. Díky za odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25950 Registrován: 5-2002 |
Mir: Ne. Je tam výrazně slabší provoz, což je dáno už tím, že je to jednokolejka.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 207 Registrován: 8-2017 |
Ono to zesilovací vedení rozhodně není žádná nutnost. Možná tam, kde jsou větší sklony, je to potřeba, ale jinak se rozhodně svět nezboří. Z Libně (i z Malešic) do Poříčan do korytizace žádný zesilovací vedení nebylo. Možná i někde mezi Poříčanama a Kolínem se dělalo až dodatečně (to nevím, kdyžtak mě někdo doplní). Na pravobřežce mezi Nymburkem a Ústím taky původně nebylo vůbec, někde se udělalo dodatečně, někde není dodnes. Z Hranic do Ostravy (a možná ještě dál) nebylo zesilovací vedení tak do půlky 80. let. To samé Dluhonická spojka. Hradec - Pardubice/Týniště/ Velký Osek kam až moje znalost sahá bez ZV. Žilina - Vrútky do přelomu 70. a 80. let taky nebylo. Praha - Beroun taky nic (jo, je tam nějaký dvojitý nosný drát, ale až od přelomu 80. a 90. let, do té doby ani to). Vrútky - Martin taky bez ZV (pravda, je to jeden úsek, ale i tak). Stejně tak Polanka - Kunčice. Olomouc - Blatec jakbysmet. V Praze Holešovická přeložka, trať přes Negrelliho viadukt a Bubny do Bubenče, od r. 1976 trať Hrabovka - Libeň i Vítkovská trať (tam se dodělalo někdy v 80. letech). A nic se nedělo/neděje. O tom, že to není taková hrůza svědčí i to, že na spoustě tratí se ZV dávalo až dodatečně nějaký ten měsíc i rok-dva po zahájení el. provozu (viz. https://www.youtube.com/watch?v=YAr1fyBHbJY - v posledním záběru je jasně vidět, že v nějakém - nevím jakém - úseku žádné zesilovací vedení není).
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 6-2007 |
Honzo, asi máš pravdu. Já celý život prožil na stejnosměrce, tak mne to udivilo, víš? Trať Choceň- Týniště - HK zesilovací vedení nemá. Však ale je tam napětí měkké. Trať Ústí nad Orlicí - Letohrad - Lichkov zesilovací vedení má. Myslel jsem si, že se dává paušálně na širou trať všude. Kde je více kolejí, ne. Více kolejí si dělá zesilovací vedení vzájemně. Moc díky za Tvou reakci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 8-2017 |
Ono to opravdu není nic závazného. Koneckonců je to i naopak - zesilovací vedení se vyskytuje i na střídavině. Čáslav - Golčův Jeníkov (do modernizace před pár lety), G.J. - Vlkaneč, Okrouhlice - Havlíčkův Brod (cca. od přelomu 80. a 90. let už jen částečně, a taky jen do modernizace před pár lety), Žďár nad Sázavou - Ostrov nad Oslavou (do přelomu 80. a 90. let), Ostrov nad Oslavou - Sklené nad Oslavou (do přelomu 80. a 90. let), u mostu Mezihoří - Tišnov (do přelomu 80. a 90. let), Tišnov - Kuřim (do výměny kolejí v roce 1992), snad všechny jednokolejné úseky na trati Plzeň - Cheb (do korytizace), a taky snad celá trať Veselí nad Lužnicí - Jihlava. A právě na té Tišnovce mi taky připadá, že leckde instalovali to ZV dodatečně. Možná je to jen můj mylný názor, ale když vidím ty sloupy TV mezi mostem u Mezihoří a Tišnovem dělané stylem "každý pes jiná ves" (kolikrát na jedné straně menší betonový a na druhé kovový dlouhán), tak si říkám, jestli se tam část sloupů neměnila někdy ke konci šedesátých let právě kvůli instalaci ZV.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13434 Registrován: 4-2003 |
Honza St:Ono to zesilovací vedení rozhodně není žádná nutnost. No to určitě . Možná tam, kde jsou větší sklony, je to potřeba, ale jinak se rozhodně svět nezboří. Projektanti jsou blbci a proto zesilovací vedení vede ze Strančic na obě strany. A nic se nedělo/neděje. A proto se dnes přistupuje ke konverzi ze 3000 V ss na 25 kV střídavých jen proto, protože se někdo ráno špatně vyspal . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 8-2017 |
Bram: Rozhodně tomu rozumím líp, než ty. Evidentně chceš jen popichovat. A mimochodem, aspoň v tomhle století žádná konverze nebude
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9783 Registrován: 9-2002 |
Zesilovací vedení je potřeba všude tam, kde je velká energetická poptávka. Dokud byla nejvýkonnější lok. na ČSD řada 150/350, tak asi ta poptávka (už jen s ohledem na počet těch strojů a Vmax do 120 km/h) nebyla zdaleka tak vysoká jako dneska, kdy se na jednom napájecím úseku vyskytuje najednou třeba šest Vectronů apod., dvě Esa/Perše a čtyři ešusy. To ta poptávka vypadá jinak, než když jezdily houfně 122/3, popř. šestikola a jiný dřevěný Taurusy se třetinovym nebo jen o málo vyšším energetickym požadavkem.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13440 Registrován: 4-2003 |
Honza st:Rozhodně tomu rozumím líp, než ty. Evidentně chceš jen popichovat. A mimochodem, aspoň v tomhle století žádná konverze nebude Tak konverze už totiž mezi Nedakonicemi a Přerovem probíhá, rozumbrado . Před rokem (!!!) bylo vydáno stavební povolení, ale toho jsi si asi nevšiml, více tedy zde: https://zdopravy.cz/posun-stridave-soustavy-na-sever-muze-zacit-d razni-urad-vydal-stavebni-povoleni-71861/ |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2641 Registrován: 11-2009 |
Bram: ovšem, pro zmatení nepřítele, je tato stavba asi v režimu utajení, když není na té mapě staveb SŽ, kde přitom je i kdejaká oprava propustku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 11-2018 |
Pánové, k Vaší diskusi Vám vysvětlím následující. Jestliže se na stejnosměru dříve ZV na dvoukolejkách (např. pravobřežka) nedělalo, bylo to proto, že byly příčně propojená trolejová vedení obou kolejí. Tudíž pokud nebyl v obou kolejích současně větší odběr proudu, pak tekl proud do lokomotivy prakticky ze 4 stran. Navíc nebyly koleje příliš izolované od země, takže odpor zpětného vedení byl téměř nulový (tok proudu zemí). Dneska SŽ "hlídá zkraty" a tak je TV mezi kolejemi nepropojené, a kolejnice na modernizovaných tratích jsou lépe izolované od země a navíc jsou z materiálu s příměsí manganu kvůli snížení tepelné roztažnosti, ale tedy s o 50 % vyšším odporem. A jelikož platí ohmův zákon, tak se bohužel děje to, že dochází ke značným poklesům napětí a tedy vysokým ztrátám. Proto se musí všude instalovat alespoň 1 ZV. I tak je při vzdálenosti mezi měnírnami cca 22 km pokles napětí pod 2700 V, což způsobuje u výkonných lokomotiv omezování výkonu na cca 3000 kW a méně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8299 Registrován: 8-2007 |
Dneska SŽ "hlídá zkraty" a tak je TV mezi kolejemi nepropojené To už je minulost. Stahování sběrače mezi sudou a lichou skupinou kolejí (z důvodu rozpojení) bylo zrušeno před nějakými 10 lety. Ale už se nevyužívá plazení vlaků nízkými rychlostmi, příkazy "jeďte na sériové spojení"( což znamenalo na tehdejších lokomotivách výkon 1000 kW). Při vyšších rychlostech je příkon několikanásobně vyšší, než v minulosti. Na trati Nedakonice-Říkovice probíhají práce na konverzi na 25 kV,byly nainstalovány měničové kontejnery, které z 3x 110 kV "vyrábějí" 1x 25 kV, takže tam bude tzv. jednotná fáze a nebudou každých 25 kilomotrů neutrální pole pro změnu fáze. |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2642 Registrován: 11-2009 |
Na trati Nedakonice-Říkovice probíhají práce na konverzi na 25 kV,byly nainstalovány měničové kontejnery, které z 3x 110 kV "vyrábějí" 1x 25 kV, takže tam bude tzv. jednotná fáze a nebudou každých 25 kilomotrů neutrální pole pro změnu fáze. Takže v podstatě střídavé měnírny? A když jsme u té konverze, další na řadě prý bude úsek Vsetín - hranice CZ/SK. Je známo, kdy by se tam s tím mělo začít? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8300 Registrován: 8-2007 |
Takže v podstatě střídavé měnírny? Jo. Měničové skříně dorazily od švýcarského výrobce ABB v září(2 do Otrokovic,jedna do Říkovic), každá o výkonu 15 MVA.Koncem roku byly všechny osazeny a propojeny.O prázdninách bude probíhat při napěťových výlukách přepínání z 3 kV na 25 kV a začátkem září je termín dokončení. Napáječky jsou připraveny na nápájení tratě Otrokovice-Vizovice a Říkovická pro novou dvoukolejku Přerov -Brno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 6-2007 |
...byly nainstalovány měničové kontejnery... No to je mi ale zajímavá informace. Takže teoreticky jednou..., až jednou, někdy snad, by mohla být celá pětadvacítka na jedné fázi, že? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 10-2014 |
15 MVA to jsou dva Vectrony a jedno Eso. Na obou kolejích! To má stačit? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 11-2018 |
Ad Apollo 17: Elektrické oddělení 2 stop TV nevylučuje jízdu ve výkonu. Ve spojkách jedete přes dělič. Propojené stopy TV jsou výhradně v ústecké oblasti, kde to má na starosti velmi schopný pán. Ten aspoň vymáčkne z mizerného stejnosměru veškeré rezervy. Také je tam proto tvrdší napájení než v ostatních stejnosměrných oblastech, kde to skutečně mají kvůli hlídání zkratu oddělené. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7956 Registrován: 3-2007 |
V Železničním magazínu 12/21 je o konverzi poměrně pěkný článek, včetně fotek kontejnerů. Celý úsek je poměrně dlouhý (43 km a za celkem rozumnou cenu - 2.1 miliardy). Jedná se o první evropské nasazení tohoto typu technologie na systém 25 kV (dříve 25kV v Queensland Rail a v Evropě jen 15kV). Co je zajímavé že by to v budoucnu být schopné krmit i Brno-Přerov (až/jestli toto dílo vznikne). A jestli mohu doporučit, pokud se o dráhu zajímáte, tak tu stovku měsíčně za ŽM fakt obětujte, je to profesionálně dělané periodikum, které vám dá průřezový pohled na věc, narozdíl třeba od Sůrawebu, kde se jde cestou vytěžení toho nejjednoduššího bez nároku na význam a úplnost (klasickou novinařinu internetová reklama bohužel nezaplatí). |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17491 Registrován: 3-2007 |
>jestli mohu doporučit, pokud se o dráhu zajímáte, tak tu stovku měsíčně za ŽM fakt obětujte, je to profesionálně dělané periodikum, které vám dá průřezový pohled na věc, narozdíl třeba od Sůrawebu, kde se jde cestou vytěžení toho nejjednoduššího bez nároku na význam a úplnost Přesně. J.Tyle: Koukám jste v obraze. Ovšem rozepínání příčných ÚO a tedy nutnost trvalého stahování nezi lichou a sudou tady je už tady minimálně od 70. let do poměrně nedávné doby (minus 20 let?), takže máte na mysli "ještě předtím"?? Nebo jen napájení každé TK svým napaječem (usměrňovačem)? Stejně to bylo jinak většinou propojeno na sběrnici měnírny, ne? Pokles napětí při rozjezdu vlaku na druhé koleji v protisměru byl vždycky vidět. A zajímalo by mne i jak je možné, že "propojené stopy TV jsou výhradně v ústecké oblasti" - to jako si to každý dělá, jak chce? Můžete podrobněji? Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 983 Registrován: 1-2010 |
mak: Níže přikládám GVD ze simulace, na jejíž základě bylo napájení dimenzováno. Na EC a všechny nákladní vlaky byly nasazeny Vectrony. Většina nákladních vlaků byla ve složení S 1800 t – T4 2400 t. Infrastruktura byla do simulace zapracována v předpokládané výhledové podobě. Simulována byla špička dle předpokládané výhledové dopravy, do které bylo dále nasázeno maximum nákladních vlaků, které tudy bylo možné provézt. Simulovány byly mj. stavy n-1, a to i pro špičkové 1s zatížení. Do simulace byly zahrnuty tratě na trojúhelníku Přerov – Břeclav – Brno – Přerov (včetně tratí z Brna do Veselí a z Otrokovic do Vizovic). Takto velký rozsah byl zvolen proto, aby byly v maximální možné míře zohledněny benefity měničové technologie (možnost napájet proti sobě, rekuperace až na vzdálenost 70 km atd.). Úsek Nedakonice – Říkovice je první vlaštovkou, kde se nová technologie otestuje v reálném provozu. Pokud zásadním způsobem neselže, měla by se tato technologie výhledově objevit na celém výše uvedeném „trojúhelníku“ (a nejen zde). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 6-2007 |
A, hoši, ty měničové kontajnery budou trvale a nebo dočasně než se přestaví stejnosměrné měnírny? Díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8301 Registrován: 8-2007 |
Ty napáječky s měničema jsou trvalé řešení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7927 Registrován: 9-2011 |
Dneska SŽ "hlídá zkraty" a tak je TV mezi kolejemi nepropojené, Opravdu? Já mám zato, že dnes je to propojené. Dříve se naopak muselo stahovat při každé jízdě křížem, protože příčně byly koleje oddělené.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 11-2018 |
Opravdu to není standardně propojené. Když jsme (ŽESNAD.CZ) to po SŽ požadovali, aby se zvýšila účinnost rekuperace, odmítli to z důvodu hlídání zkratu a že by na to museli vybudovat příčné spínačky. Propojené příčně to tedy je (vyjma výše zmíněné ústecké oblasti) pouze u měníren a existujících spínacích stanic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 11-2018 |
Ještě doplním, že nedostatečné je i příčné propojení traťových kolejí (zpětné trakční vedení), a to kvůli kolejovým obvodům ... |