Diskuse » Železnice » Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší » Archiv diskuse Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší do 08. 2. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší do 08. 2. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2741 Registrován: 12-2007 |
Včera 1.2. kolem 12:02 stahoval kocour cisternový vůz Zacns z Hrabačova do Jilemnice. To bylo z Devra? Jsem rád, že alespoň nějaký nebezpečný náklad zůstává na kolejích a nejede po silnici. (Příspěvek byl editován uživatelem R 1463Úpa.)
Rychlík: PRAHA HL.N.,odj. 15:05 -Praha Libeň-Nymburk město-Křinec-Rožďalovice-Kopidlno-Jičín-Ostroměř-Lázně Bělohrad-Nová Paka-Nová Paka město-Stará Paka-Roztoky u Jilemnice-Martinice v Krkonoších-Kunčice nad Labem-Hostinné-TRUTNOV HL.N.,příj. 18.53
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1136 Registrován: 5-2006 |
Díky většímu zpoždění Os5407 došlo dnes ráno v žst. Nová Paka k setkání motorové jednotky Arriva 845.303 s MV 843.005 + 012 a to i díky 10 min. zpožděnému Os5703 (i tak při 10 min. zpoždění jsme museli čekat chvíli na klackách za tunelem). Jinak Ostroměř má opět plno čekajících obiláků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 246 Registrován: 5-2015 |
Úpa: Ano cisterna jezdí do Devra. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 8-2021 |
Hradec Králové právě opouští manipulační vlak se čtyřmi vozy směr Všestary. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1792 Registrován: 1-2010 |
Dnes před polednem v Jičíně tato žlutá trojice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 8-2021 |
Všechny zdravím, dokázal by mi někdo poradit, v jaké dny a zhruba čas bych měl vyrazit na trať 061 ideálně někam ke Kopidlnu, když bych si chtěl vyfotit nějaký manipulák? Nedávno jsem byl ve čtvrtek u Mlýnce, ale krom osobáků nic nejelo, tak se ptám... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1920 Registrován: 2-2010 |
Ad velenican: náklady jezdí takhle, ale často se nedodržuje a většina vlaků jezdí podle potřeby, do Jičína třeba skoro vůbec (vlak B a E jede do/z Městce Králové): (Příspěvek byl editován uživatelem trs2004.)
Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí na konci tunelu světlo. Realista vidí světla vlaku. A strojvůdce vidí tři debily na kolejích.
Youtube kanál: https://www.youtube.com/user/TravelTrainProd Flickr: https://www.flickr.com/photos/144608621@N07/ Blog: https://travelproductioncz.blogspot.cz/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2901 Registrován: 7-2017 |
Bram Výhybna Kuks byla v prvotním projektu revitalizace trati. Dokonce je tam v zemi připravena i potřebná kabeláž když se již dělal výkop od Dvora na Kuks. Nikdo by nemusel živit bandu signalistů a výpravčích v této stanici. Ale tuto skutečnost jste třeba nevěděl. Bohužel peníze se vyčerpaly na jiné vícepráce a z Kuksu se zřídilo alespoň AHr, když už tam ty kabely jsou. I to je dobrý počin. Ne jen z důvodů toho nákladu, ale když má větší zpoždění R od Pardubic, pouštějí R od Liberce na křižování do Jaroměře, a pak na odhlášku z AHr Kuks za ním jede Os směr Stará Paka, dnes opět až Liberec. Pro ty co to nesledují, díky vatám JD a pobytům ve Staré Pace a Semilech přijíždí R do Brodu již téměř bez zpoždění do Turnova i s náskokem. To samé i Os které jede na čas již zpravidla ze stanice Mostek. Zcela vůbec to nezávisí na dopravci, dělo se to i za dopravce ČD. Pouze někteří to neustále překrucují, a podsouvají mi, že mám cosi jenom proti Arr. Kdyby se zde zmínila pouze dvakrát, či třikrát potřeba Kuksu na křižování a tím nenabourání GVD nejen na 030, ale i dalších tratí, tak se možná Kuksem nikdo dosud nezačal zabývat. Ano stanice Kuks byla opuštěna, když přestala být potřeba na denní křižování s nákladními vlaky, poslední pravidelné jedno křižování dvou osobních vlaků (5604/5411) se přesunulo do jiné polohy. Ve Dvoře křižovalo minimum vlaků. Případně tam končily/začímyly, nebo přijížděly od Jaroměře s dost včasným (mnohaminutovým) příjezdem proti protijedoucímu křižujícímu vlaku, nejednalo se tedy o ostré křižování. Do té doby byl Kuks využíván ke křižování při zpoždění vlaků od Liberce (Staré Paky), které jinak ostře křižovaly v Jaroměři. Krom několika Os se to týkalo i rychlíků (např. 978/683). Opak dnešní situace ostrého křižování R ve Dvoře, ale též Os od Jaroměře při zpoždění R od Liberce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2743 Registrován: 12-2007 |
K6S310DR: Díky moc za potěšující zprávu
Rychlík: PRAHA HL.N.,odj. 15:05 -Praha Libeň-Nymburk město-Křinec-Rožďalovice-Kopidlno-Jičín-Ostroměř-Lázně Bělohrad-Nová Paka-Nová Paka město-Stará Paka-Roztoky u Jilemnice-Martinice v Krkonoších-Kunčice nad Labem-Hostinné-TRUTNOV HL.N.,příj. 18.53
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14726 Registrován: 8-2004 |
mirek55: "Kdyby se zde zmínila pouze dvakrát, či třikrát potřeba Kuksu na křižování a tím nenabourání GVD nejen na 030, ale i dalších tratí, tak se možná Kuksem nikdo dosud nezačal zabývat." Ta sebestřednost mi tu úplně vystříkla a rozrazila celý monitor. Ne, o dopravní infrastruktuře (jakožto i o GVD a dalších věcech) se na K-reportu fakt nerozhoduje, sorry jako.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 289 Registrován: 7-2010 |
mirek55: Dokonce je tam v zemi připravena i potřebná kabeláž když se již dělal výkop od Dvora na Kuks. To jste vyčetl z projektu, nebo je to jako s počítači náprav a vším ostatním? Nevím, ptám se. Ale osobně si nepamatuji, že bych o nějakých plonkových kabelech k neexistujícímu SZZ četl. Také bych rád věděl, jak se z jen tak položených kabelů pro případné SZZ vyrobí automatické hradlo. Můžete nám to trochu osvětlit? (Příspěvek byl editován uživatelem Trumbera.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25933 Registrován: 5-2002 |
Tr: osobně si nepamatuji, že bych o nějakých plonkových kabelech Čekal bych tam možná tak kabelové kanály s o něco většími rezervami na zavlečení potřebného počtu kabelů. Ale přímo kabely někde čekající v zemi...? Vždyť by musely být setsakra zaizolované proti vlhkosti, aby se neznehodnotily. Vzpomeňme si osud kabelů v pozastavené Blance...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 259 Registrován: 2-2018 |
Hajnej: A je možné, že laicky řečeno: Natažený kabel(áž) pro AHr může být např. třináctižíla, v níž jsou živé pouze některé prameny a zbytek rezerva. Na všech koncích či v uzlech přes průchodky atp, jsou tyto samozřejmě opatřeny požadovaným krytím (ochranou). Pak je tu ještě možnost nataženého pouze UTP kabelu (nic moc složitého a ani objemného) s patřičným stíněním + krytím, tak pokud je na Kuksu zaveden el. proud (klidně nezávisle přes místní budník), vše ostatní může obstarat datová komunikace a nezbytná silová el., třeba pro přestavníky a ohřev výměn, rozvedena pouze v rámci “dopravny”. Je to ale dotaz/úvaha (event. možnost řešení - třeba mi to taky na SŽ vykradou ), nejsem elektrikář, datař, telematik a ani po praktické stránce věci jsem s tímto nepřišel do styku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25944 Registrován: 5-2002 |
AF1P: SZZ se od návěstního bodu AHr dost zásadně liší právě tou napájecí částí - přece jenom, rozběh motoru přestavníku je oproti rozsvícení žárovky docela znát...}
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 260 Registrován: 2-2018 |
Hajnej: Moje myšlenka zahrnuje přívod nezávislé silové elektřiny přímo v Kuksu z místní sítě nebo trafa (nevím kolik to žere…). V kabelovém tunelu ze Dvora počítám jen s tím UTPčkem, kterým lze ovládat přes rozvaděč (samozřejmě o něco slozitejsiho charakteru s velikostí 10’/20’ kontejneru) potřebnou “motorovou” ele. pro přestavníky a třeba ohřev. Tato by byla k dispozici právě v tom rozvaděči, není snad potřeba tahat ze Dvora i sólo el. silové vedení, pokud by tam nebylo TZZ ale SZZ?! Mnou zmiňovaný pouze UTP kabel, je v podstatě něco jako pilot (ovladač) k TV a určitě by kapacitou dal třeba ještě pro počítadla náprav. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17485 Registrován: 3-2007 |
Pánové, jenže on tam ten Dvůr SŽ nechce budovat - a že byste to vy postavili (teda na Krepu hubou) za hubičku, na to vliv jaksi nemá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 261 Registrován: 2-2018 |
Mladějov: Určitě to tam nechci stavět a možnost křižování vlaků tatmtéž, ovlivňuje to můj život (zajímá) stejně jako politická situace v Čadu - čili nijak, je mi to úplně u ! Jen jsem spekuloval (to by mě možná i zajímalo jako globální informace) o eventuálních možnostech, které můžou být v Mirkem zmiňované přípravě, jež teď používá AHr. Trať Jaroměř-Turnov (+spádové oblasti) a tamní provoz není mým fetišem. Jen ze zajímavosti… |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 262 Registrován: 2-2018 |
doplnění: Šlo mi o technikálie - něco podobného co je na mostě inteligence nebo nedávno probíraná křižovatka na vysočanské radiále, přípravách/možnostech použití v budoucnu, jež používá při stavbách SŽ. V nejbližší době mě zajímá úplně jiné stavění, v tomto případě naopak přijde pomoc hubou vhod (ne však od uživatelů k-rep.)… |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1610 Registrován: 6-2006 |
Jenže ten případnej kabel navíc musí být na obou stranách zatažen do nějakého ranžíru, nemůže být někde smotaný v kanále, to je s ním po čase amen zcela jistě. A i při tom zatažení se budou všichni po letech při prvním použití třást, jestli je v pořádku. A bude v pořádku i nadále. V případě využití volných žil zjistíte, že je stejně nemůžete použít, protože jiná napěťová úroveň nebo velký přeslech nebo něco jiného (nepřípustné míchání signálů nebo tanějak). Takže to má jakous-takous výhodnost jen v případě, že necháte v optickým kabelu pár "sklíček" (několik párů) navíc. Jakoukoliv metaliku je mnohem lépe natáhnout až v případě skutečné potřeby. Stejně zjistíte, že to musíte natáhnout jinam a jinými typy kabelů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 263 Registrován: 2-2018 |
M_g: Takže to má jakous-takous výhodnost jen v případě, že necháte v optickým kabelu pár "sklíček" (několik párů) navíc. To v podstatě říkám, ve skříni/rozvaděči AHr, jehož existenci na Kuksu předpokládám (když jsou tam návěstidla), ze současné optiky (UTP) - tu taktéž předpokládám. Velikost budníčku usuzuji v současnosti malou (vycházím z Hajného popisu rozdílu mezi TZZ a SZZ), v tomto volných x páru do rezervy. Pokud bude někdy v budoucnu chuť/potřeba výstavba výměn a další koleje, zcela určitě se budníček změní na 10’/20’ kontejner (podobné mají BTSky), bude potřeba poměrně masivních stavebních úprav etc.. Ale optika nepovede do asi tištáku v budníčku ale bude obsluhovat násobně složitější rack. Silová el. (metalické kabely) se eventuálně rozvede právě z tohoto zařízení, jež by muselo být zhotoveno místo současného “mini” zařízení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 264 Registrován: 2-2018 |
Ještě bych měl dotaz pro znalé této problematiky: Umožňuje AHr místní ovládání v případě potřeby z onoho budníčku (něco jako mají světelné křižovatky nebo nouzové/mistní ovládání stanic při dálkovině) nebo se i za takové situace (pokud neběži hradlo v aut. režimu) řeší vše přes DOZ? |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7945 Registrován: 3-2007 |
Jen abyste v těch metaforách nebyl úplně mimo mísu, tak UTP funguje na vzdálenost 100 metrů. A analogie s pokládkou spousty levných UTP při stavbě budov není úplně aplikovatelný na zakopávání drážních kabelů do země (zaprvé jsou výrazně dražší než UTP a zadruhé se při vzniku Země nestihy položit, protože v neděli se už nemakalo). Jste si jistej, že chápete význam slova "Automatický"? To v době, kdy se zaváděly stroje nevyžadující lidskou obsluhu (viz též "automatická" pračka) neznamenalo ani "izolovaný", ani "autonomní", ale jen to, že v návěstním bodě nemusí sedět bába s hradlovým přístrojem, ale řídí to reléová logika navázaná na SZZ přilehlých stanic. Dnes pod slovem "automatický" čekáme mnohem víc než tehdy. No a kromě toho že to nejde, tak kdo by to AHr u boudičky měl ovládat a v jaké situaci by to mělo nastávat? Při zde diskutovaných změnách Kuksu je vám AHr k ničemu a potřebujete mnohem složitější logiku, která řídí výhybnu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 265 Registrován: 2-2018 |
Pikehead: Jen abyste v těch metaforách nebyl úplně mimo mísu, tak UTP funguje na vzdálenost 100 metrů. A analogie s pokládkou spousty levných UTP při stavbě budov není úplně aplikovatelný na zakopávání drážních kabelů do země (zaprvé jsou výrazně dražší než UTP a zadruhé se při vzniku Země nestihy položit, protože v neděli se už nemakalo). Když už zmiňujete metafory, tak “jeden drahý drážní kabel” mi bohužel nic neříká . Když budete tak laskav, zkuste to prosím vysvětlit. Stran optiky nevím jaké používá kabely CETIN (event. pokládal Český Telecom) u nás v obci ale předpokládal jsem podobnost s UTP (nějaká optika) ale v krabičce na domě, která je odbočkou to nepůsobí jako vojensky kabel do Moskvy. Nejvzdálenější bude cca 12km od ústředny a i tak funguje VDSL. Neznám tuto problematiku detailně, nenapadlo mě, že by to mohl být onen “drážní kabel”, který zmiňujete… M.j. Multikon mi taky kdysi dalvno on-line fungoval, proto jsem tohoto v horském terénu (nikoliv při údajné laciné domovní stavbě kdesi) používaném optickém kabelu alternativně fantazíroval s možností ho použít pro ovládání dvou výměn, cca. deseti návěstidel a možná ohřevu. Jste si jistej, že chápete význam slova "Automatický"? To v době, kdy se zaváděly stroje nevyžadující lidskou obsluhu (viz též "automatická" pračka) neznamenalo ani "izolovaný", ani "autonomní", ale jen to, že v návěstním bodě nemusí sedět bába s hradlovým přístrojem, ale řídí to reléová logika navázaná na SZZ přilehlých stanic. Dnes pod slovem "automatický" čekáme mnohem víc než tehdy. Dosud jsem s tímto dojmem žil. Např. moje pračka má mimo automatického praní, i možnost nastavit manuálně, určitě to umožňuje i sousedova pračka, která má dokonce DOZ přes aplikaci a lze jí zapnout třeba z vlaku. Totéž “automatické” semafory na křižovatkách už před dvaceti lety, dnes doplněné i o moderní systémy, umožňující m.j. preferenci, i ty lze ovládat místně (v případě potřeby je lze přepnout do ručního ovládání). Proto moje naivní otázka… Při zde diskutovaných změnách Kuksu je vám AHr k ničemu a potřebujete mnohem složitější logiku, která řídí výhybnu. Nemícháte to v guláši všechno dohromady (Kuks + Ahr + výhybna = xyz)?! Můj dotaz byl na systém AHr plošně, tudíž kdekoliv se nachází a používá. A úplně původní dotaz byl na kabeláž, jež v současnosti používá AHr a údajně je zároveň přípravou/rezervou v případě potřeby (dle mirka55). Jen jsem trochu jinak položil otázku, když mě zaujala v Trumberově příspěvku. Pro jistotu opakuji: Výhybnu Kuks či její potřebu mám úplně f py*i, zajímalo mě pouze technické řešení a jeho eventuální možnosti!!! Řekněme obdobu projektu nebo schéma… No a kromě toho že to nejde, tak kdo by to AHr u boudičky měl ovládat a v jaké situaci by to mělo nastávat? Za nepředpokládaných událostí/situací. V mém vesmíru vychází z podstaty slova nepředpokládaných fakt, že nyní je nelze konkretizovat ani specifikovat protože jsou nepředpokládané. Kvůli tomu nejsem schopen danou situaci nyní predikovat, zajímala mě čistě eventuální možnost. Klidně aby si tam mohl např. někdo od dráhy jen tak přepínat červená/zelená třeba z plezíru. Stejně to přepínalo návěstidlo před chatou Semafor u nás v údolí. Asi to ale také je “automatický” režim… (Příspěvek byl editován uživatelem AllForOne(pnzs).) (Příspěvek byl editován uživatelem AllForOne(pnzs).) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25948 Registrován: 5-2002 |
AF1P: Být tebou bych se držel toho, že "nejsi elektrikář, datař, telematik a ani po praktické stránce věci jsi s tímto nepřišel do styku" a nepokoušel se vařit z vody. Ono drážní zabzař fakt není modeliště... “jeden drahý drážní kabel” mi bohužel nic neříká Tak si najdi třeba TCEKE, TCEKEE nebo TCEKEZE, snad Ti to něco řekne. Jo a mám za to, že se volné žíly jen tak mírnyxdýrnyx využívat nedají. Přesně by to řekl nějaký projektant, ale cosi mi říká, že je spousta důvodů, proč k návěstidlu a k přestavníku nemůže jít společnej kabel. A úplně původní dotaz byl na kabeláž, jež v současnosti používá AHr a údajně je zároveň přípravou/rezervou v případě potřeby (dle mirka55). No on Mirek55 až na světlé výjimky nepatří zrovna mezi spolehlivé zdroje...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 266 Registrován: 2-2018 |
Hajnej: Díky! Podívám se… |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7947 Registrován: 3-2007 |
Tak bezva, tak informaci o kabelech máte, závislost AHr na stanicích jsme si vysvětlili, a nepředpokládané situace úplně na dráze nemají rádi, tak se je v Návěstních předpisech snaží přece jen trochu předvídat a stanovit k nim příslušné postupy, souhrn je třeba tady v prostřední části dokumentu, nebo přímo v předpise D1. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 267 Registrován: 2-2018 |
Pikehead: I Vám díky, rozhodně zajímavé. Jen jestli to má cenu hledat, liší se u D1 v oblast AHr předpis nebo je totožný s D2, ve Vašem linku je uveden jako zdroj předpis D2. Tak jestli má cenu to hledat a číst nebo se jedná o tentýž? Když jsem to teď ve vlaku četl a přemýšlel, napadl mě rozumný argument pro možnost místního ovládání. Oprava poruchy (např. výměna žárovky) a následná vizuální kontrola správné činnosti (všech funkcí) zařízení v místě (osobně). Můj dotaz se týká pouze možností. V podstatě u tohoto případu to bude důležité pro výrobce nebo údržbu, z provozního úhlu pohledu zbytečná (nevyužitelná) píč*vina… Hajnej: Váš příspěvek je též velice přínosný. Během cesty a přemýšlení mi docvaklo, ze jsem svůj dotaz nespecifikoval lépe. Spíše šlo o to, jakým způsobem se realizuje vzdálené ovládání (DOZ): 1) Jestli se používá optická síť (např LAN). Reprezentativní přiklad - Dvůr dálkově ovládá Kuks a z pultu SZZ ve stanici Dvůr, který ať už s SZZ nebo TZZ v Kuksu komunikuje binárně přes data, v nějakém zařízení (např. PC) rozdělí povely a drážními kabely ovládáno (např. relátky) silovou elektřinu (např. motory přestavníků) a zpětná odezva (třeba koncák zámku výměny) probíhá stejně? Trochu obdobně v současných automobilech. Zapnutí světel neprobíhá napřímo (natvrdo): přepínač-drát-světlo. Dnes používaná technologie ovládá světla přes řídící jednotku a k vypínače stačí tenkej drátek. 2) Z pultu SZZ ve Dvoře vede do Kuksu svazek kabelů TCEKE + TCEKEZE (min. 16 - výměny/návěstidla, etc.. v podstatě do každé věci sólo kabel, kterým je vždy pouze jednotlivé zařízení ovládáno + poháněno a současně vrací (díky množství žil a kapacitě 380/750V) do pultu ve Dvoře odezvu. Čili takovým trochu “drážním” způsobem? (Příspěvek byl editován uživatelem AllForOne(pnzs).) (Příspěvek byl editován uživatelem AllForOne(pnzs).) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10351 Registrován: 5-2007 |
Ovládanie AHr sa nijak nelíši (dopravné predpisy boli toliko v časoch unitárnej dráhy rozdelené na dve časti, v rámci transformácie sa tiež transformovali, a to do jedného dokumentu označeného D1). Miestne ovládanie AHr je zbytočná pičovina. Od toho je tam privolávačka a keby aj tá nefungovala, tak sa vždy dá nadiktovať rozkaz. A údržbu pri výmene žiarovky upozorní buď výpravca, alebo sa pri novších zariadeniach pozrie mobilom/tabletom do diagnostiky. 1) S ohľadom na použité zariadenie priamo na tejto trati (ESA-11 vo forme traťového stavadla, sú aj iné prístupy): Používa sa proprietárna optická sieť PENET (založené na IPX). V jednej zo staníc (tuším AltPaka) je centrálna jednotka s technologickými PC (2x 2oo2), ktorý komunikuje s I/O modulmi umiestnenými v jednotlivých staniciach (v kontajneri s vlastným napájaním). Každý I/O modul potom ovláda nejaké výstupy buď na relé alebo na nejaké elektronické kontakty a to priamo (tj. celá elektronika je umiestnená v kontajneri a von idú len káble, svetlá, prestavníky a čidlá PN). Dohľad po kábli do toho kontyšu a potom zasa po tej optickej sieti do tých technologických PC. 2) Takto sa to v zásade nerobilo ani v dávnych časoch releoviek. Aj tam sa používali nejaké elektronické multiplexné jednotky (a následne miestna silovina). Uvedomte si len, aké by v tých kábloch boli straty. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 268 Registrován: 2-2018 |
Asdf: Super, moc díky za vysvětlení. Asi se dostávám jakžtakž do obrazu. Jestli tomu rozumím správně, tak Mirkova55 “údajná příprava” na výhybnu Kuks, jež měla být součástí rekonstrukce stanice a zabezpečovacího (vč. staničního) zářízení ve Dvoře, je pouhou berličkou (prázdným slintem), podpírající jeho zbožné přání, druhou (ovšem už daleko slabší) představuje úspora za ponechání (využití) současných návěstidel. Něco na způsob šetření stylem: abych namísto tři útržků hajlpapíru, používal pouze jeden. Vsadil bych se, že i investiční + ekonomický úsek SŽ se radši soustředí směrem peníze nabagrovat (třeba zřízení výh. Luštěnice), než se snažit je promrd*t za druhořadý akce… Což dle mého názoru výhybna na Kuksu je. Mám za to, že krom teplárny (taky už slabota), není nákladní doprava mezi Jaroměří a Pákou žádná hitparáda… Dále mi vychází, že ona “příprava” je tedy v podstatě i u každého přejezdu (v podstatě kdekoliv). Optika (Používa sa proprietárna optická sieť PENET (založené na IPX). je předpokládám položena v celé délce trati mezi Jar-Pak, v takovém případě se lze připojit v podstatě kdekoliv (překoplej kabel se taky dá opravit/nastavit). Jen na Kuksu to z ekonom. hlediska bude vycházet nejlevnější, vzhledem k minimální potřebě terénních úprav a již existujícího budníčku vč. el. sítě. Jinak i kdyby ona “příprava” hypoteticky neexistovala (AHr vč), v kua hypotet. případě nutnosti zřízení/položení nového telekomu. kabelu, se jedná o naprosto banální investici (na doporučení Hajného jsem se díval a nepřišlo mi to, ze stojí nesmysl…), při porovnání s nutností nákupu nových, nejen tech. celků: výměn, úseku koleje, pravděpodobně reko nástupiště, etc.,etc.. Ta zemařina (zde jí netřeba) by nebyla určitě zanedbatelná ale náklady na zřízení výhybny musí být granát hroznej… Dalsi možností dnešní doby (tedy i technologií) je bezdrátová varianta, kde bude velmi významným způsobem zasahovat do hry “psychologický” efekt (drát je drát), obdobný má třeba metro bez obsluhy. Její použití tedy zatím nevidím průchozí (třeba se pletu)… |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 269 Registrován: 2-2018 |
doplnění: Uvedomte si len, aké by v tých kábloch boli straty. , nejen proto mi tahle varianta připadala nesmyslná. Jenže: 1) Člověk nikdy neví… 2) V ČR a speciálně u dráhy je možný všechno. Takže i když mi to přišlo divný, radši jsem se zeptal… |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10352 Registrován: 5-2007 |
Tá rekonštrukcia samozrejme bola vyprojektovaná v nejakých etapách, kde súčasný stav zodpovedá etape č.2, vrátane toho AHr (ak sa dobre pamätám, sú to roky čo som to videl a ja som hlava deravá), a potom je tam ešte etapa 3 ktorá obsahuje práve rozšírenie Kuksu na stanicu. Detaily si už ale fakt nepamätám. Inak čo sa týka nákladov, teraz šla výhybňa Bartoušov myslím za nejakých 120 mega. Koľko by to bolo tu, vpravde netuším. doplnenie: 1) V prípade ovládania celej stanice ma teraz nenapadá ani žiadna výnimka, čo by existovala. 2) Najväčší "úlet" na dráhe v tomto smere je centralizovaný autoblok alebo centralizované AHr, ktoré naozaj môže byť naťahané celé metalickými drátmi z jednej zo staníc do celého medzistaničného úseko, ale to sú len svetlá a koľajové obvody/PN, všetko v relatívne malom počte. Výhybky fakt nie. Aj tak je to káblov a káblov. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 270 Registrován: 2-2018 |
Asdf: Opět díky. Tá rekonštrukcia samozrejme bola vyprojektovaná v nejakých etapách, kde súčasný stav zodpovedá etape č.2, vrátane toho AHr (ak sa dobre pamätám, sú to roky čo som to videl a ja som hlava deravá), a potom je tam ešte etapa 3 ktorá obsahuje práve rozšírenie Kuksu na stanicu. To úplně není ono. Záleží zda je Optika (Používa sa proprietárna optická sieť PENET (založené na IPX). natažena z důvodu rekonstrukce Dvora a je tedy položena z Paky po Kuks, za předpokladu nezřízení ani AHr, tak vede az do Jaroměrě (tak či onak) nebo by byla ukončena ve Dvoře? Ale stejně v tom žádnou “přípravu” nevidím. Když jste zmínil Bartoušov, dokážete popsat průběh změny zde? Nejdřív AHr (už i bez závorářů) a pak jen výměna technologie připojené k optice z budníku na kontejner (můj příspěvek 263) nebo normální Hr, kdy se to udělalo z jedný vody na čisto (DOZ Jičín-Kopidlno/Veleliby vč. Bartoušova)? Čím se odlišuje obyčejné AHr od centralizovaného - pouze těmi metalickými kabely nebo je za tím něco víc? Aj tak je to káblov a káblov. No twl, to už se mi vybavilo během čtení Hajného příspěvku (25933) a vidím svazek o mocnosti otepu slámy , ještě ho tahat nedejbože nějakou chráničkou, radši si to ani nepředstavovat . (Příspěvek byl editován uživatelem AllForOne(pnzs).) |
Telini
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 804 Registrován: 10-2006 |
V Bartoušově žádné AHr nebylo, jen Hr. Součástí stavby byly sice výkopy pro kabelizaci do Jičína i Kopidlna (by mě taky zajímalo, kolik tohle dělá na té ceně), ale nadále je do obou stanic telefonika. DOZ z Kopidlna snad v další etapě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2448 Registrován: 8-2017 |
Dokonce ani Hr, ale jenom Hl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25954 Registrován: 5-2002 |
AF1P: Z pultu SZZ ve Dvoře vede do Kuksu svazek kabelů TCEKE + TCEKEZE ... takovým trochu “drážním” způsobem? Přímo z pultu to nevede nikdy, ani u klasického RZZ. Všechno vede do stavědlové ústředny a pult je de facto taky jednou z periferií. Na tom Kukse by musela být taková malá ústřednička (pomiňme, jestli ve stávající budově nebo jako samostatný objekt) a ta by byla připojena na tu optiku, která vede do Jaroměře (resp. už dnes tan na ni jsou připojeny nějaké ty I/O panely od AHr). Čili v zásadě ta varianta 1. Asdf: Najväčší "úlet" na dráhe v tomto smere je centralizovaný autoblok On to zas takový úlet není - pan kolega by to mohl špatně pochopit. Do jedné ze stanic je to staženo jen z poměrně krátkých úseků, u těch "normálně" dlouhých je to rozděleno mezi obě sousední stanice a u extrémně dlouhých úseků je někde uprostřed centrála, kde je soustředěna střední část toho autobloku.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7951 Registrován: 3-2007 |
Asdf: Bartoušov byl za 170 milionů, primitivní D3 Harrachov, kde je z technologie jen rozhlas a možná kamery prý koštoval 60 milionů (psal tu kdysi Hroch a snad si to pamatuju dobře). No a jak jsem dnes zjistil, tak sice máme Bartoušov, ale zároveň byl zrušený poslední šukafon z Jičína na Nymburk v půl deváté, takže naposledy o půl osmé, milé děti. Být to Nová Bystřice nebo Cukmantl, tak to pochopím, ale okresní město... 🙄 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10353 Registrován: 5-2007 |
AF1P: To úplně není ono. Záleží zda je Optika (Používa sa proprietárna optická sieť PENET (založené na IPX). natažena z důvodu rekonstrukce Dvora a je tedy položena z Paky po Kuks, za předpokladu nezřízení ani AHr, tak vede az do Jaroměrě (tak či onak) nebo by byla ukončena ve Dvoře? Ale stejně v tom žádnou “přípravu” nevidím. Tá optika by samozrejme bola a aj bola položená až do Jaroměře. pretože tá neslúži len tomu ZZ, ale bežia po tom (po iných vláknach samozrejme) aj všetky tie drážne intranety, techlany a ďalšie celorepublikové siete. Príprava je v dimenzácii počtu vlákien, ktoré sú tam niekde vypichnuté, aby ich pomocou bolo možné jednak poslať to zabzo, jednak ďalšie systémy (kamerové systémy, infotabule a ďalšie veci). Když jste zmínil Bartoušov, dokážete popsat průběh změny zde? Nejdřív AHr (už i bez závorářů) a pak jen výměna technologie připojené k optice z budníku na kontejner (můj příspěvek 263) nebo normální Hr, kdy se to udělalo z jedný vody na čisto (DOZ Jičín-Kopidlno/Veleliby vč. Bartoušova)? Viď Telini. Tam bol leda telefón. Všetko sa muselo postaviť (a ešte nie je dostavané). No twl, to už se mi vybavilo během čtení Hajného příspěvku (25933) a vidím svazek o mocnosti otepu slámy [crazy], ještě ho tahat nedejbože nějakou chráničkou, radši si to ani nepředstavovat [smrt]. Že si to neviete predstaviť, ešte neznamená, že tu nie sú ľudia a firmy, čo to rutinne zvládajú. A otep slamy to až nebude. Viď hajnej. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25958 Registrován: 5-2002 |
Asdf: A otep slamy to až nebude. Otázka je, co AF1P tou otepí vlastně myslel - sláma se dává buď do snopů, nebo později do balíků alias matenic. Do otepí se dává spíš roští.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 271 Registrován: 2-2018 |
Asdf: Díky za trpělivost. Potvrzuje to moje domněnky stran možnosti optiky a zřídit na libovolném místě I/O uzlový bod, tímpádem klidně stanici. Zřizování výhyben či AHr v místech kde již byly rozvětveny koleje a uzlový bod taktéž (např. AHr nebo krytí přejezdu) je přirozená, díky neřešení pozemkových tahanic a terénních úprav + další okolnosti. Taky z toho usuzuji, ze není jednotná koncepce a systematičnost při plánování + zhotovování revitalizací drážní infrastruktury (min. v oblasti vedlejších tratí). Z Bartoušova, Bezděčína i Luštenic slyším smrdět automotiv, podobně směr Častolovice… Ještě zopakuji dotaz stran rozdílu centralizovaného vs. obyč AHr? K otepi - jasně jde všechno, tohle je trochu: Je to sice dál ale o to horší cesta… Hajnej: Též díky. Postupně si to tak skládám dohromady. Otep znám jak v souvislosti se slámou tak roštím. Schválně jsem to prohnal rešerší a i při zadávání do vyhledávače, nabídl jako první přívlastek se slámou a roští tam ani nebylo 🤷🏿… V posledních čtyřech letech jsem se slámou, v poměrně masivním množství (desítky až stovky návěsů) přišel do styku od Aše po žitný ostrov a metenic/e vidím (slyším prvně), nicméně zajímavé a podívám se . Pikehead: No a jak jsem dnes zjistil, tak sice máme Bartoušov, ale zároveň byl zrušený poslední šukafon z Jičína na Nymburk v půl deváté, takže naposledy o půl osmé, milé děti. Být to Nová Bystřice nebo Cukmantl, tak to pochopím, ale okresní město... 🙄 Fakt demence… Celkově mi ale zrovna minulý týden přišlo, že trať Jičín-Nymburk + rameno na Městec dostala po provozní stránce pěknej céres. Naopak z druhé strany, kvituji zajíždění 843 až do Městce z trutnovského ramene. V nejbližší době se chystám jentak otočit z Chlumce a zkusit svezení po echt lokálce ! M250: Tzn. od doby kdy nejsou mechaniky a VÚD vystrážníky, se nechodí ven točit klikou ale pořád musí někdo v boudě mačkat knoflík a stavět návěstidla? Telini: Taktéž a taky když už je teda položenej (asi? 🤔 ) kabel, tak kdy a po kterou stanici bude zprovozněno DOZ. Pokud dál než Kopidlno, tak se stejně bude muset udělat Křinec + Obora asi i odb. na Dolní Bousov (nemůžu si vzpomenout název snad Kamensko), Rožďalovice… (Příspěvek byl editován uživatelem AllForOne(pnzs).) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25960 Registrován: 5-2002 |
AF1P: metenic/e vidím (slyším prvně) To já taky - psal jsem matenice a používalo se to shodou okolností zrovna v Podkrkonoší. Ještě zopakuji dotaz stran rozdílu centralizovaného vs. obyč AHr? Abys v tom měl ještě větší zmatek, tak dlužno říci, že AHr je především druh TZZ (podobně, jako hradlový poloautomatický blok, reléový poloautomatický blok nebo automatický blok) a může existovat jak s návěstním bodem, tak i bez něj. Podle toho ho pak tvoří tři nebo dvě části: úvazky na sousední stanice (ty jsou vždycky dvě) a případný návěstní bod (ten je ta případná třetí část). A aby to nebylo tak jednoduché, tak dnes ta úvazka už nemusí být samostatné zařízení, ale může být i součástí (elektronického) staničního ZZ - pak jde o takzvané ITZZ (integrované TZZ). A sám návěstní bod by též mohl být integrován do jedné ze sousedních stanic. Limitující je tady ovšem taková zcela prozaická věc, jakou je impedance poruchové smyčky návěstních světel: zkrat i na té nejvzdálenější žárovce musí dokázat přepálit pojistku.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2454 Registrován: 8-2017 |
AF1P: pořád musí někdo v boudě mačkat knoflík a stavět návěstidla? A taky mluvit do telefonu a zapisovat to do sešitu. Hajnej: zkrat i na té nejvzdálenější žárovce musí dokázat přepálit pojistku. Na pálení pojistek se dneska nespoléhá, spíš to musí dohledový obvod ovládací jednotky jako zkrat vyhodnotit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10354 Registrován: 5-2007 |
Taky z toho usuzuji, ze není jednotná koncepce a systematičnost při plánování + zhotovování revitalizací drážní infrastruktury (min. v oblasti vedlejších tratí) Ako by taká požadovaná koncepcia mala vyzerať? Obávam sa, že v skutočnosti sú okrajové podmienky takejto koncepcie minimálne o rád zložitejšie než ako nad nimi dokážete uvažovať Vy. Ještě zopakuji dotaz stran rozdílu centralizovaného vs. obyč AHr? V prípade AHr je obyč skôr to centralizované, ale sú AHr, ktoré majú technologický domček v mieste návestného bodu. Ďalej potom viď Hajnej. Je to sice dál ale o to horší cesta Zasa nezabúdajte ani na to, že elektronicky riadené ZZ po zbernici je z princípu zložité a drahé zariadenie, pretože tie požiadavky sú podstatne vyššie, než napr. v automotive. Taktéž a taky když už je teda položenej (asi? 🤔 ) kabel Tak ono k tomu potrebujete aj nejaké ovládacie pracovisko. Že je niekam položený kábel ešte neznamená, že je tam zriadené TZZ nejaký priestor pre ovládanie a ďalšie veci potrebné pre to, aby ste z tej stanice mohli odvolať výpravcu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 272 Registrován: 2-2018 |
Asdf: Ako by taká požadovaná koncepcia mala vyzerať? Obávam sa, že v skutočnosti sú okrajové podmienky takejto koncepcie minimálne o rád zložitejšie než ako nad nimi dokážete uvažovať Vy. Jízlivost a rytí budu dělat, že jsem přehlédl . Pokud budu mít v nejbližší době čas, zkusím se na to podívat a něco k tomu sesumírovat. Nejprve budu ale rozvazovat Hajného uzel a teď na to , je neděle večer… Zasa nezabúdajte ani na to, že elektronicky riadené ZZ po zbernici je z princípu zložité a drahé zariadenie, pretože tie požiadavky sú podstatne vyššie, než napr. v automotive. To je zase míchání dohromady. Automotiv jsem zmínil jako příklad (technický) a lobby (zřizování výhyben). Pokud se řeší ETCS, rozpočty drážních staveb jsou úplně v jiným vesmíru než všechny ostatní (vč. energetiky a vodohospodářství), tak otázka peněz není úplně na místě. Tohle už se v tom moři určitě ztratí. Ještě důležitějším argumentem je vývoj, stejně to bude v budoucnu přes data a dálkový přístupy. Takže když už se to dělá, tak klidně dráž než v automotive. Drážní vozidla jsou taky cenově jiná liga než automotiv… Asdf + M250: V tom spatřuji tu absenci koncepce. Zatímco v Kuksu je AHr a zprovozněná optika ale zase už se nedodělala výhybna, tak v Bartoušově už se utratil nesmysl, kabel tam je, revitalizace zařízení taky ale pořád tam sedí někdo kdo píše v r. 2022 do sešitu. (Trochu bizár ne ?!) Hajnej: Dík za matroš k přemýšlení. Metenice, jsem byl línej a nevšimnul si - nebudu se vymlouvat. Nicméně i tak se na to podívám. V Krkonoších jsem vyrostl ale stejně to na věci nic nemění - dosud jsem se s tím nesetkal. (Příspěvek byl editován uživatelem AllForOne(pnzs).) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10355 Registrován: 5-2007 |
AF1P: Jízlivost a rytí budu dělat, že jsem přehlédl [uhoh]. To bolo myslené úprimne. V živote (a to som pomerne mladý) som už stretol celkom dosť ľudí, čo mali pomerne jasnú predstavu o koncepcii teraz nie len na dráhe, ale v plánovaní inžinierskych a líniových stavieb obecne, aby po tom, čo boli konfrontovaní s rozhodovacou realitou, zo svojich predstáv do značnej miery ustúpili. To je zase míchání dohromady Nie je to miešanie dohromady. Ten rozdiel v zložitosti je naozaj tak obrovský, že si občas na nejaké najjednoduchšie aplikácie (napr. to AHr) naozaj položíte otázku, či by Vám fakt nestačíl ten kábel a pár NMŠ relé. a lobby (zřizování výhyben) V okamihu, keď tá lobby pochádza od zdrojov dopytu by som to nevidel nijak zle. Tohle už se v tom moři určitě ztratí. Kupodivu nestratí. V ČR panuje extrémna nechuť stavať akékoľvek stavby na železnici inak než za použitia rôznych externých finančných rámcov (eurofondy apod.) s čím je spojených mnoho podmienok a o (ne)realizácii stavby môžu rozhodovať napohľad minoritné položky. V tom spatřuji tu absenci koncepce. Vraciame sa na začiatok, ja myslím, že naozaj len nepoznáte všetky okrajové podmienky. Teda napr. neviete, koľko ďalších peňazí a úsilia reálne ešte potreba na to, aby odtiaľ šiel ten výpravca stiahnuť. A garantujem Vám, že v roku 2022 tam určite nikto do zošita nepíše (teda píše, ale asi nie to, čo si predstavujete že píše, do zošita sa podchvíľou niečo musí napísať aj na diaľkovo riadenej trati). Ano postoj typu "nevieme odtiaľ dostať ľudí, tak načo budeme robiť traťoviny, keď už tam tí ľudia sú, tak si môžu telefonovať" asi nie je úplne šťastný, ale v celkovom kontexte ani nepochopiteľný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 273 Registrován: 2-2018 |
Asdf: Nevztekám se a nic Vám nezazlívám . Na odpovědích, které píšete na moje otázky je vidět zájem + chuť, za což jsem vděčný. Díky tomu jsem si udělal min. obecnou představu o stavu věci. Abych odpověděl argumentačně, tak bych se zas nevyspal - až zítra. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2455 Registrován: 8-2017 |
AF1P: ale pořád tam sedí někdo kdo píše v r. 2022 do sešitu. Z kontextu diskuze jsem měl dojem, že se ptáte na období, kdy to byla hláska, tedy před zřízením výhybny. V roce 2022 už toto neplatí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25961 Registrován: 5-2002 |
AF1P: Trochu bizár ne?! U různých přechodných mezistavů, kdy něco je dokončeno a něco ještě nezačalo, bych se podobných soudů spíš zdržoval. Jinak bych mohl za bizár označit prakticky ledacos přechodného - třeba to, že mě D11 svého času u Libišan zavedla na Téčko se stopkou (přičemž zácpy tamtéž vznikaly hlavně proto, že vemena odbočující od severu na D11 byla líná dát včas blinkr).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 274 Registrován: 2-2018 |
Asdf: Nie je to miešanie dohromady. Ten rozdiel v zložitosti je naozaj tak obrovský, že si občas na nejaké najjednoduchšie aplikácie (napr. to AHr) naozaj položíte otázku, či by Vám fakt nestačíl ten kábel a pár NMŠ relé. S ohledem na směřování do budoucnosti, i když by to teď možná vypadalo jednoduše, radši I/O variantou viz.:Na pálení pojistek se dneska nespoléhá, spíš to musí dohledový obvod ovládací jednotky jako zkrat vyhodnotit.. Lobby: Neříkám, že je to špatně a ani to nezavrhuji, naopak nebýt toho, postavila/udělala se sotva půlka… Zbytek už je součástí té koncepce a s tím si zkusím pohrát povečerech v příštích dnech. M250: I než došlo k obnově stanice, čekal bych, že po výměně návěstidel, kompletní reko přejezdu, už lze osadit AHr jako v tom Kuksu, klidně dočasně než se udělá výhybna event. DOZ… Hajnej: Jinak bych mohl za bizár označit prakticky ledacos přechodného - třeba to, že mě D11 svého času u Libišan zavedla na Téčko se stopkou (přičemž zácpy tamtéž vznikaly hlavně proto, že vemena odbočující od severu na D11 byla líná dát včas blinkr). Ano je (bylo) to tak. Zrovna v tomto konkrétním případě jsem dával blinkr už ze zatáčky za kruhakem od Opatovic a velmi to pomáhalo propustnosti. Taky bych řekl, ze se na ŘSD velmi poučili a velmi se snaží podobných řešení vyvarovat, viz. současné postupné otevírání novych úseků a návazných staveb… Ale v silníční dopravě toto prázdné místo vyplnil A. Scheinherr. Jeho počiny - současné vyústění Blanky na most barikádníků (to ještě nic není) a plán na výstavbu přechodu přímo před hlavákem a nahrazení parkoviště parkem, to už není ani bizár… |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2456 Registrován: 8-2017 |
I než došlo k obnově stanice, čekal bych, že po výměně návěstidel, kompletní reko přejezdu, už lze osadit AHr jako v tom Kuksu, klidně dočasně než se udělá výhybna event. DOZ… No právěže nešlo, protože tam nebyl ten kabel na obě strany. To je ten hlavní rozdíl oproti Kuksu. Ten druhej rozdíl je, že do toho Bartoušova už skoro 20 let vychází křižování, takže postavit tam výhybnu, narozdíl od Kuksu, který by sloužil jen jako záloha, prostě bylo potřeba. Ano, to že to trvalo tak dlouho a že se s tím nesvezla DOZ celé trati, která patří k nejhůř zabezpečeným a personálně nejnáročnějším v celé republice, mě fascinuje taky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14737 Registrován: 8-2004 |
AllForOnepnzs: Luštěnice (nově Luštěnice-Újezd) byly a jsou železniční stanice (ŽST) a slouží už desítky let, takže mi není jasné, o jakém zřízení je řeč. "třeba zřízení výh. Luštěnice" AllForOnepnzs: Mám trochu pochybnosti, zda znáte skutečný význam slov "nabagrovat" nebo "lobby". "Vsadil bych se, že i investiční + ekonomický úsek SŽ se radši soustředí směrem peníze nabagrovat (třeba zřízení výh. Luštěnice) ... Automotiv jsem zmínil jako příklad (technický) a lobby (zřizování výhyben)." A propo na tu "koncepci" jsem tedy opravdu zvědav. AllForOnepnzs: Netuším, co by měl mít automotiv společného s Bartoušovem. "Z Bartoušova, Bezděčína i Luštenic slyším smrdět automotiv," M250.0: Je to trochu překvapující, ale zas jen na první pohled. Ono na druhý pohled už člověk vidí, že rekonstrukce toho muzea na stav hodný 21.století se nabalí efektem sněhové koule klidně k miliardě, i víc, přitom nákladní doprava vyjma občasných odklonů mizivá a osobní doprava slabá s malým potenciálem na nějaké rapidní zlepšení (což je dáno např. už jen polohou stanice v Jičíně)."Ano, to že to trvalo tak dlouho a že se s tím nesvezla DOZ celé trati, která patří k nejhůř zabezpečeným a personálně nejnáročnějším v celé republice, mě fascinuje taky."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2460 Registrován: 8-2017 |
To je právě trochu škoda, že dneska už se neumí DOZ podobně jako na 080, 160 nebo 261, ale cpou se do toho peróny a zábradlí a částka pochopitelně kyne. Konkrétně u DOZ je podle mě nesmysl řešit vytížení trati, je-li jisté, že nepůjde zrušit, tak ty mzdové náklady budou nabíhat bez ohledu na to, kolik vlaků po trati projede. osobní doprava slabá s malým potenciálem na nějaké rapidní zlepšení Pokud se do studie naslibují přímé rychlíky po VRT, tak se toho potenciálu dá najít poměrně hodně. A i reálně tam vidím šanci na výrazné zatraktivnění, pokud by se zavedly Sp s jízdní dobou pod hodinu s křižováním v Rožďalovicích, tak ty počty cestujících mohou solidně vyskočit. Ony ty obce po trase dají dohromady hnedle přes 6000 duší a na koncích jsou šestnáctitisícový Jičín a patnáctitisícový Nymburk. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 408 Registrován: 7-2017 |
Zítra z Libuně přes Jičín písky do PL se soupravou vozů Eas. |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3585 Registrován: 7-2017 |
což je dáno např. už jen polohou stanice v Jičíně). Jestli on není blbě spíš zbytek Jičína. Centrum na kopci..... (což ovšem platí i pro část busů) Šlo by to řešit jakousi MHD, jenže many many. (A to ten Jičín je na tom ještě dobře třeba proti Hořicím.) Jaký je vůbec stav s terminálem? Na nákl. nádraží chcípl pes a kočky . (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1794 Registrován: 1-2010 |
Dnes v Jičíně písky do Polska, vedené stroji 753.762+772 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 8-2021 |
Mohu se prosím zeptat, v kolik hodin projíždělo Jičínem? Děkuji |
Kříž
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 385 Registrován: 11-2005 |
..., ale cpou se do toho peróny a zábradlí a částka pochopitelně kyne. Jenže ono to s DOZ dost souvisí. Jestliže ve stanici s úrovňovými přechody nebude živáčka, jenž v případě nouze zabrání vlastním tělem cestující veřejnosti vlez pod jedoucí vlak, nelze jinak. V takovém Chlumci n/C mají však k cestující veřejnosti celkem důvěru. Vlítnout s dlouhým rychlíkem rychlosti něco pod 80 km/h do chumlu cestujících je docela odvaz! Špatná poloha nádraží v Jičíne? Neřekl bych. Jediné co mě zde mrzí je konzervace současného stavu. Kolejiště nevelkého rozsahu nevyžaduje dalekosáhlé úpravy k tomu, aby bylo dosaženo lepších provozních parametrů (dynamické složky provozních intervalů zejména u vlaků do/z směru Nb a HK jsou tristní)! Nehledě na absenci Europeronů, atd... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1778 Registrován: 3-2011 |
Písek teď projel Hořice |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1796 Registrován: 1-2010 |
V Jičíně cca 9.50 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 8-2021 |
Tak v Hradci Králové písky až ve 12:20. Asi se ještě někde cestou křižoval s manipulákem, který odjel z HK kolem 11:30. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1779 Registrován: 3-2011 |
Jj s maňasem v Hněvčevsi a s osobákem ve Všestarech |