Diskuse » Železnice » Staré fotografie a pohlednice » Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 07. 4. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 07. 4. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26908 Registrován: 5-2002 |
Quex: "V pozadí je i stožár 110 kV, letos zlikvidovaný, takže to místo by i sedělo." . Je to 22 kV Na Padesátém. |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8477 Registrován: 5-2002 |
Vážně? Ten mně přijde právě jako ta mohutná věž, co byla po obou stranách, ale pravda je, že to už bylo dál u směrových kolejí, tohle bude asi opravdu "výš".
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26909 Registrován: 5-2002 |
Přes Vjezdové nádraží bývalo vedení 22 kV řešeno takto: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1111 Registrován: 6-2015 |
|
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6098 Registrován: 6-2002 |
Ta věž na straně na k Na Padesátém (tj. ta na té Quadrophoniově fotce) stála ještě určitě v 90. letech, i když už nefunkční. Hned vedle podjezdu, od severu na pravé straně. Na McBainově ČTK fotce je to méně nápadná vlevo.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 415 Registrován: 11-2006 |
Dovolím si navázat na dřívější debatu ohledně viaduktu v Drahotuších, zbouraném v roce 1911. Na fb stránkách obce Lipník n/B (odkaz) se m.j. nachází tyto fotky: První je evidentně viadukt u Slavíče, další dvě by teoreticky mohly být zrovna demolovaný viadukt u Drahotuš. Ale jestli je tomu tak... Prosím o potvrzení/vyvrácení. Poslední fotka je žst. Lipník n/B: Může to být rok 1960? Děkuji za upřesnění. |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6104 Registrován: 6-2002 |
Kastelan: "další dvě by teoreticky mohly být zrovna demolovaný viadukt u Drahotuš. Ale jestli je tomu tak... Prosím o potvrzení/vyvrácení. " Já si myslím, že není. Původně jsem si myslel, že by to mohl být ten bližší k Drahotuším, přes Uhřínovský potok, ale ten na fotce je moc dlouhý (má moc oblouků). Když se podávám ne letecký snímek z roku 1940, tak tam je ještě dobře vidět, kde byl násep. Ta chybějící mezera je moc krátká, a to u obou mostů. Neúplný most na fotkách je výrazně delší.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 815 Registrován: 5-2013 |
Kastelan: První je evidentně viadukt u Slavíče První fotka je Hranický viadukt od severu. Jezernický viadukt má více oblouků a jiné pořadí krátkých a dlouhých polí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 416 Registrován: 11-2006 |
Zcela určitě ne, Hranický nemá nad středy oblouků malé vyzděné cosi a jejich počet mezi "bránami" je stejný - 4. Viz pohled od cesty Lipník-Hranice: odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7735 Registrován: 9-2005 |
Hranický má vždy velké oblouky po čtyřech, Jezernický má skupiny velkých po 5, 5, 5, 6, 5, 5, 5. A ten zbouraný byl v Drahotuších U Rybníka?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 817 Registrován: 5-2013 |
Kastelan Na fotce je mezi malými klenbami čtveřice větších kleneb (za střechou). To na Jezernickém viaduktu nikde není, jak píše Qěcy, naopak na Hranickém ano. V Hranicích jsou od jihu tři mosty, s klenbami cihlovými, kamennými a betonovými. Vyfocený je ten kamenný, tedy prostřední, který je dneska nejméně vidět a po kterém vede spojka Drahotuše - Hranice. Qěcy Na původní trati Drahotuše - Hranice byly dva mosty délek cca 160 m a 180 m. Tady je jejich zákres do katastru. Most na fotkách má 21 kleneb, při porovnání s Jezernickým viaduktem (42 kleneb na 343 m) tak má cca 170 m a přitom ho kus přes potok na třetí fotce chybí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 417 Registrován: 11-2006 |
OK pánové děkuji za upřesnění. Je to jak píšete. Nicméně foto č. 2 a 3 je tedy odkud??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 557 Registrován: 10-2020 |
Taky už historie.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1108 Registrován: 10-2012 |
Pánové, zapomněl jsem Vám poděkovat za rozluštění fota. Takže jsou to tedy Vršovice. Mnohokráte děkuji!!!! |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26918 Registrován: 5-2002 |
Quadrophonia: "Pánové, zapomněl jsem Vám poděkovat za rozluštění fota. Takže jsou to tedy Vršovice. Mnohokráte děkuji!!!!" Rádo se stalo . Nemohl byste trochu rozkrýt nějaké souvislosti té fotky? Stačí jakýkoli náznak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 624 Registrován: 7-2017 |
Vrátím se k příspěvku starému více než tři roky: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3985696 Jde o tu první fotografii. Při hrabání se v záležitostech starých kolejových svršků, mě to dovedlo ke zvláštní stavbě zhlaví této stanice. S největší pravděpodobností se skutečně jedná o nádraží StEG, konkrétně ve Stadlau. Stavba zhlaví však nebyla pro Stadlau ojedinělá, ale byla podle všeho použita ve více stanicích, u nás například v České Třebové. Ve Stadlau se díváme na tzv. zkrácenou mateční kolej kdy se odbočování děje pomocí několika dvojitých výhybek. Existovalo více provedení podobných zhlaví. Ve Stadlau je mateční kolej přímá, ale třeba v Česká Třebové byly použity vedle sebe větvení s přímou i zakřivenou matečnou kolejí, jak je to vidět na plánu z roku 1924 a fotografii z neznámé doby. Oboje zmizelo při přestavbě ve 20. letech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 744 Registrován: 12-2020 |
Dokázal by někdo identifikovat most na snímku? Repro z knihy Světem práce a vynálezů II. z roku 1912. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3722 Registrován: 7-2017 |
J.M. 744: https://de.wikipedia.org/wiki/Sitterviadukt_(S%C3%BCdostbahn) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 745 Registrován: 12-2020 |
Tak vida, nejvyšší žel. most ve Švýcarsku. Děkuji velice za odkaz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5639 Registrován: 6-2016 |
Jak dlouho by se něco takového stavělo dneska u nás??? Konstruktion Steinbogenbrücke mit Fischbauchträger Gesamtlänge 365 m Längste Stützweite 120 m Höhe 99 m Baukosten 1,55 Millionen Franken Baubeginn 1908 Fertigstellung 1910 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 750 Registrován: 12-2020 |
Ještě jedna ze stavby mostu u Červené, ale ta je myslím obecně známá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 751 Registrován: 12-2020 |
Ještě dvě fotky z téže knihy. Kdyby někdo dokázal identifikovat místo pořízení. Ta druhá mi připomíná vjezd do Roudnice-Hracholusk. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 7-2010 |
J. M.: První fotka mi přijde jako vjezd do Benešova od Prahy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25841 Registrován: 5-2002 |
Tr: Taky mi tak přijde. Ten silniční nadjezd je poměrně charakteristický.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26925 Registrován: 5-2002 |
Pokud je to Benešov 1912 (a asi je) tak upozorňuji na jednu důležtou věc - na snímku zachycený vlak a návěstidlo na volno spolu velmi úzce souvisí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25851 Registrován: 5-2002 |
McB: Levostranný provoz je pěkně vidět i na té reprodukci v nádražce.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 527 Registrován: 7-2017 |
No a to návěstidlo na druhém snímku je co? To je předvěst? Nebo nějaké poslední distanční? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 398 Registrován: 5-2002 |
Vždyť je to pod obrázkem napsáno |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26926 Registrován: 5-2002 |
Hajnej: "McB: Levostranný provoz je pěkně vidět i na té reprodukci v nádražce." Tak levostranný provoz jistě, ale kouzlo té fotky je v tom, že volno vlaku jedoucímu po levé koleji dává návěstidlo u pravé koleje. Na trati Praha - Benešov to zřejmě takto bylo ve všech stanicích. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3726 Registrován: 7-2017 |
McBain 26926: Určitě tam byl levostranný provoz? Na KFNB (Břeclav - Přerov - Bohumín) byla při levostranném provozu vjezdová i oddílová návěstidla vlevo od "správné", tj. levé koleje. Odjezdová a jiná staniční návěstidla byla ale napravo od kolejí, pro které platila. To platilo až do konce levostranného provozu v prosinci 2012. |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 303 Registrován: 10-2002 |
Určitě. Od zdvoukolejnění až do druhé poloviny 40. let byl provoz Praha - Benešov (stejně jako na KFJB v Rakousku) levostranný. A podle všeho byla návěstidla (aspoň většinou) u pravé koleje. Podle té fotky by to vypadalo, že už od začátku, ale minimálně už od 30.let. Určitě oba vjezdy do Senohrab nebo do Čerčan od Benešova. Tady je vjezd do Senohrab od Benešova v roce 1938 (v čase 14:31)
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2551 Registrován: 6-2004 |
V tom Benešově určitě hrálo roli, že trať byla v levém oblouku a v zářezu, proto bylo návěstidlo postaveno tak, aby bylo z dálky vidět. Nehledě na to, že stanoviště strojvedoucího bylo na parních lokomotivách v našich krajích vpravo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25862 Registrován: 5-2002 |
To v těch Senohrabech na videu koneckonců taky. Ale jistou logiku by to mělo, byť návěsti museli znát oba (ale topič se častěji zabýval ohněm a vodou).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26927 Registrován: 5-2002 |
Ať už mělo umísťování návěstidel na trati Praha - Benešov při levostranném provozu na pravou stranu "přes kolej" jakýkoli důvod, tak na obou mě známých dalších tuzemských levostranných dvojkolejkách tomu tak určitě nebylo: Hájek Ostrava |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6109 Registrován: 6-2002 |
Na rakouské části KFJB jsou na všech starých fotkách taky návěstidla mimo stanice vždycky vlevo. Dokonce i vjezdové od Gmündu do Velenic, i když už tam byla jen jedna kolej, bylo vlevo Takže Praha - Benešov by asi byla nějaká výjimka.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 9-2012 |
Mám prosbu. Nemá někdo foto (nebo odkaz na fotky) na nádvoří jakéhokoliv lihovaru, nejlépe obilného. 50 - 80léta. Úplně nejlepší by byla i fotka místa, kde se zrno vykládalo z vagónů. Jediné co jsem našel alespoň trochu použitelné, jsou fotky lihovaru v Pce. Ještě než ho poslali k zemi. Ale není to nic moc. A ještě nebyl obilný. K tomu lihovaru jeden dotaz. Proč měl dvě váhy ? Díky. |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 633 Registrován: 7-2010 |
Zdravím pánové, potřebuji prosím poradit, kde by mohla být pořízena fotografie v příloze. Na fotce jsou nádražáci ze žst Veselí nad Lužnicí. Foto bylo pořízeno po roce 1942 někde na jihu Čech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 212 Registrován: 8-2017 |
Měl bych takový netradiční dotaz. Nemá někdo (či neví někdo kde sehnat) noční fotografie železničních stanic a zastávek z 80. a 90. let (klidně i ze semdesátek nebo z r. 2001 či 02)? Jde mi o to zjistit, kde byly jaká světla a zejména jak svítily, kde byly rtuťové a kde sodíkové výbojky, a kde mix. Tím pádem je jasné, že chci fotky barevné, černobílé jsou mi jaksi na nic. Díky.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1570 Registrován: 12-2006 |
Zdravím, dostal jsem tuto fotku. Věděl by někdo více? Země původu Británie - vypadá to na širší rozchod? Co je to za vagón,... Děkuji (Příspěvek byl editován uživatelem trojaz.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3810 Registrován: 7-2017 |
Lokomotiva je štégovácká IVm -> kkStB 166 -> ČSD 334.5. Jestli je to záběr z vlečky, tak by pomohla identifikace nákladu. Ten vagón by pak zřejmě byl nějaké vlečkařské samo-domo pro vnitropodnikové/technologické manipulace. Mohu se samozřejmě mýlit, ale místo pořízení toho snímku bych rozhodně nehledal až v Británii. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 642 Registrován: 7-2012 |
BE-vlak Škoda-Porsche. Tedy varianta C. Varianty Porsche A a B, je popsán v tomto Albumu - zde odkaz: https://www.facebook.com/media/set/?set=a.2459542294284885&type=3 |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 643 Registrován: 7-2012 |
Ten snímek 334.5 bych spíše zahrnul do oblasti Čech (?) a to vlečka bud vojenská nebo tovární. Podle pozadí to někdo musí poznat, třeba to je vlečka Škoda v Plzni, nebo vlečka vojenského železničního pluku Pardubice (?). Ted ten vagón - to bylo na dlouhé povídání. Tak jen základ, aniž bych omezil autorské právo u již připravovaných a rozpracovaných textů. Více psát nebudu, tímto tématem (BE-Zug Škoda) se zabývá několik autorů jak po stránce vojenské, tak po stránce železniční. Snad to někdy vyjde i tiskem. To monstrum není nic jiného než nosná základová deska houfnice Škoda 38 cm, ale stejný hnací systém silničního-železničního pohonu Porche používán i pro jiné houfnice produkce Škoda (24 cm). Obrazové dokumentace je značné množství, zvláště BE-vlaky čs.armády v letech 1919-1938. Zde několik známých fotek ještě z konce 1.války, pro kanón Škoda 24 cm. Na železničních kolech a pak přezouvání na gumy. A uspořádní pro silniční přepravu tzv. "na gumách". Detail na hnací nápravu BE-vagónu Škoda-Porsche, dva trakční motory, nasazené silniční gumy a za nimi vidět železniční kolo s brzdovými zdržemi: |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3811 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 643: Označení té lokomotivy se bohužel nedá přečíst, možná ani žádné nemá (?), takže těžko odhadovat období. Pokud jde o místo, tak jestli si můžu zaspekulovat, Plzeň to nebude. V r. 1914 byly na našem území v Pardubicích, Chocni, Č. Třebové, Olomouci, Kralupech, v Praze v Bubnech a na pozdější Masaryčce, v Meziměstí, Podmoklech, Veselí nad Moravou a Hrušovanech n. J. Když lokomotivy opouštěly místa své původní štégovské dislokace, tak to bylo jedním směrem, a to do Prahy. Jejich vandr začal brzy po r. 1920. Bohužel nemám informace o jejich možných zápůjčkách na vlečky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1790 Registrován: 8-2006 |
A co se zkusit chytat té novogotické stavby továrny? Něco podobného je třeba v Ústí nad Labem, ale i jinde. Takže bych šel vylučovací metodou. Měla armáda nějakou obdobnou stavbu s kolejemi poblíž? Já to nevím, ale nepřijde mi, že tomu tak bylo. Takže nějaká fabrika a asi zbrojovka. Za sebe mohu vyloučit Semtín a okolí, to samé si dovolím tvrdit o bývalé železniční vojsko v Pardubicích.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 7-2017 |
Zdravím. Dostal jsem tuto fotku. Zdá se, že v Brně osobák projel některé z kusých nástupišť. Nevíte o tom něco bližšího ? |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1647 Registrován: 6-2006 |
Ne osobák. Nákladní vozy ujeté ze Střelic "vyrazily" odstavené osobní vozy na ulici. Rok 63. odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 7-2017 |
M.q : Díky, zajímavá nehoda. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 644 Registrován: 7-2012 |
Ano Oldo: Za sebe mohu vyloučit Semtín a okolí, to samé si dovolím tvrdit o bývalé železniční vojsko v Pardubicích. Jen jsem dodatečně zjistil (na portálech o čs.armádě) a díky loko StEG 166 asi výt. Pardubce, že by to též mohla být stanice Jaroměř a to vlečka do pevnostních kasáren. Zde totiž měl sídlo dělostřelecký oddíl, jenž měl ve výstroji houfnice Škoda i s přidělenými BE-vlaky. Tedy snímek by mohl (?) pocházet (1919-1924) z vlečky vedoucí od nádraží do pevnostního systému(?). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 418 Registrován: 6-2002 |
Trojaz, dědek_hank, Bw_Ig, Motoráček: A co když to není fabrika? Nemohl by to nakonec být vídeňský Arsenal, původní k.u.k. zbrojnice, dnešní vojenské muzeum? Ten BE vlak by tomu docela odpovídal... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 419 Registrován: 6-2002 |
Bw_Ig: Nevím, kde by se v Jaroměři/Josefově vyskytovaly budovy v tomhle stylu, tím spíše patrové, to spíš zhlédněte ten Arsenal, ten vypadá jako Hrádek u Nechanic - tudorovský styl:-) (Příspěvek byl editován uživatelem miloslav_kolář.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3812 Registrován: 7-2017 |
Miloslav_kolář: 15 ze 40 lok. řady 166 bylo v r. 1914 dislokováno ve Vídni a okolí: Wien Ost, Bruck a. d. Leitha, Stadlau, Marchegg. Nepochybuji o tom, že podobná industriální architektura by se v Dolním Rakousku dala najít. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 420 Registrován: 6-2002 |
dědek_hank: Já bych v tomto případě sázel spíš na militární, než na industriální archiktekturu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3428 Registrován: 7-2005 |
V Jaroměři měli vojáci vlečku jen v areálu nádraží. Nešlo o klasickou vlečku, ale koleje k rampám. Pokud na lokomotivě není vidět číslo, nemůže to být opravdu vlečková stégovka ? A proč by to měla bát dnešní ČR? Co když to je nějaká vojenská vlečka v Rakousku? |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 645 Registrován: 7-2012 |
Musím přiznat že nebylo mojím úmyslem tu fotku identifikovat, to by mohl jen ten kdo jí vložil, napsat odkud ta ofocenina pochází? Ale též musím uznat že směřování lokace směrem ku Vídnu bude správné. On ten dělostřelecký transportní vůz vypadá dost nově? Totiž hlavní montážní práce na elektrické a motorové instalaci všech vozidel houfnice Škoda 24 cm a traktorů B-Zug byly prováděny u fy. Austro-Daimler, která měla sídlo ve Wiener Neustadt. A měla i svoji vlečku. Jelikož výroba těchto dělostřeleckých vozů-tahačů probíhla v letech 1915-1916, je dost možné že tato fotka pochází z této časové osy. Tím je též možné, že ta budova v pozadí bude někde v okolí stanice Wiener Neustadt (?). Víc si nedovolím ani typovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 620 Registrován: 10-2020 |
Miloslav_kolář – kdysi jsem tam taky bloudil, bylo 28.10., u nás zima, tady jsem sundal napřed bundu, pak svetr a až do večera jen v tričku..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 642 Registrován: 7-2017 |
Nemyslím, že to je Arsenal. V mnoha a mnoha detailech se od budovy na obrázku liší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2927 Registrován: 9-2009 |
Dle mého pohledu se jedná o bývalé sklady zbraní K. k. Landwehr (zeměbrana) ve Vídni postavené v roce 1905. Po roce 1918 byly budovy přestavěny na tabákovou továrnu Favoriten. V roce 1945 byly budovy zasaženy náletem. Pohled na tabákovou továrnu v roce 1935. V pozadí je vidět "Simmeringer Waggonfabrik". Šipka ukazuje směr pořízení fotografie: V roce 1945 byly budovy poškozeny: Mohu se mýlit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3429 Registrován: 7-2005 |
drobnost k BE vlakům - Vpřed 10.1.1968 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 639 Registrován: 10-2020 |
fotky nejsou? sněhu moc nebylo, tak aspoň na fotce |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5783 Registrován: 6-2016 |
Zdepa: Když čtu o motoru, tak je mi to divné... Ze skoro 7 litrů objemu jen 37 koní? To by utáhlo v terénu deklarovaných 14 tun váhy? Krouťák to asi mělo solidní. |