Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 07. 6. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 07. 6. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3900 Registrován: 7-2017 |
E499001: "...rosňa, která má však práci jinde..." No jo, a to je právě ono: Podle čeho se rozhoduje o tom, kde bude mít práci? Bývaly časy, že byla snaha v rámci možností dirigovat historická vozidla na trati, kam jejich řady historicky patřily... E499001: "Nemyslím si, že by 423.0 byla do kopců až tak nevhodná. Možná tam má i větší normu zátěže..." To bych se dost divil. Podle korefáků z roku 1951 uveze 423.0 do 30‰ rychlostí 40 km/h (=traťová přes Ramzovou) cca 50 t, zatímco 464.0 (diagram pro dvojku, která v r. 1951 ještě neexistovala, tady bohužel nemám) cca 120 t. Fakt je, že 423.0 to do takového krpálu uveze taky, ale poloviční rychlostí. Ale mohu se samozřejmě mýlit a 70 let staré zátěžové diagramy už nemusejí být směrodatné... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 292 Registrován: 5-2009 |
Sedma na Švestkové dráze 1.5.2022 https://www.youtube.com/watch?v=KwBnkyk7jHI |
Bilbo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 286 Registrován: 5-2012 |
tak 423.009 je už zpátky ve své domovině |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 678 Registrován: 10-2020 |
mirek55 3060 - Tak koukám, že i na zahraničních mašinách kašlou na údržbu a vesele ničí odvodňovací kohouty prořezáváním ostrou parou při výkonu. tahle už je má taky zničený?? ale vixuje ji hezky, že? ....střevo vytažený až do tendru.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1317 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/zsvuu9BWsLY Rosnička a dvě německé páry v okolí Prahy z minulého víkendu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 341 Registrován: 9-2017 |
Co já si pamatuju tak odvodňováky bývaly třeba při rozjezdu otevřený běžně při rozjezdu, že by to mělo nějaký extra negativní vliv jsem snad neslyšel, nehledě na to že bývaly otevřený i při výkonu na trati a to i za provozu běžného z fotek...
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 342 Registrován: 9-2017 |
bohumir-golda: Souhlas Bohouši 🙂"Lumíre, vždyť je to hovadina....co by asi pán dělal, když mu v plném výkonu rafne vodu? Navíc téměř veškeré provozní mašinky nemají odvodňovací kohouty, ale ventily......Jinak i těm kohoutům je to buřt....kdyžtak se zabrousí a fertig. A to, že se před jízdou opatrně natrhne při otevřených odvodňovacích ventilech regulátor je dobře, parní stroj se předehřeje. Je ještě záhodno při zabržděné mašince přestavit několikrát rozvod kvůli rovnoměrnému předehřevu válců. V Reichu docela běžná praxe (alespoň kdysi). Jinak stejná praxe na parníku (já Labe a Vltava). Stejně jsme to praktikovali u 464.102 třeba na rozjezdu z Lužné rovnou do stoupání na Řevničov. Pěkně čtvrt hoďky před odjezdem začít ohřívat stroj a pak ratatata sekačka do kopce."
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 343 Registrován: 9-2017 |
No jde to i bez postrku, kopec z Týnce do Pecerad byl náročnější než se čekalo
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3089 Registrován: 7-2017 |
AnounymTojeFuk Ano. Bylo a je samozřejmostí při rozjezdu otevřít na dobu nezbytně nutnou "odvodňováky" a zbavit válce zkondenzované vody. Krátkodobě se otvíraly ze stejných důvodů i při jízdě ve výkonu (pokud možno sníženém). Je pravdou, že někdy při zavření (vlivem nečistoty) nesedly ani po několika pokusech o zavření. Jízda se s nimi dojela. Při nebližší příležitosti se závada včas odstranila. Že mašinka neměla plný výkon bylo mnohdy zanedbatelné. Průchodem ostré páry za plného výkonu dochází k vyšlehání těsnících ploch. Čím déle s tím jezdíte, tím k větší destrukci dochází a mnohdy nestačilo pouze zabroušení, ale muselo se na to sáhnout obráběcím nástrojem a pak ještě zabrousit. Často již ani to nebylo možné a muselo se udělat nové střevo, když šlo ještě upravit (opravit) těleso (bylo z odolnějšího materiálu). Nebo se muselo dát i těleso nové. To vše stálo čas a peníze. Nyní obzvláště, když již náhradní tělesa ani střeva běžně nekoupíte a vše se musí vyrobit. Ano jak píše správně Bohouš před jízdou se nechá parní válec ohřát lehkým natržením regulátoru při otevřených "odvodňovácích" a "vyrovnávačích". To znamená mírného průchodu páry téměř bez tlaku a rychlosti. Samozřejmě platí opatření které jsem napsal výše. Je známo dost případu, kdy se při tomto lehkém natržení regulátoru mašinka dala svévolně do pohybu, ač byl rozvod v "0". Po jakékoli práci na rozvodu se dělala zkouška "nerozjezdu" odbržděné, parní mašinky při zavřených "odvodňovácích" a "vyrovnávačích" s rozvodem v "0" otevřením regulátoru a to ve čtyřech (cca rovnoměrných) polohách spojnic - ojničního čepu. Pokud se mašinka nějakým směrem rozjela (nebo naznačila rozjetí), považovala se za neschopnou provozu. Na konci parního provozu se na to již dost kálelo, spousta mladých parních fírů si s tím ani nedělala těžkou hlavu. Pokud za provozu při maximálním vyložení začal rozvod mlátit a přenášel se táhly až do budky. To již byl ultra rozházen a soustava kámen prodloužená šoupátková tyč narážela v kulise v horní, nebo dolní poloze do tělesa kulisy. Zde již téměř platilo velké nebezpečí rozjezdu v "0". Našli se i chytráci, kteří zvětšili prostor na kulise místo správného seřízení rozvodu v "0". Dokonce se objevil i názor, že se musí dát na jedná straně kámen níž a na druhé případně výš, úpravou na vahadlech, případně závěskách, aby se to odstranilo, což byla a je pěkná zhovadilost. Někteří, tak zvaní machři, se tím snažili i vyrovnat nerovnoměrný chod parních strojů, což bylo také špatně. K tomu slouží jiné zařízení na šoupátkových tyčích, za předpokladu, že šoupátko a kanály jsou v pořádku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1175 Registrován: 7-2007 |
Po dvouleté covidem vynucené odmlce si vás dovolujeme pozvat na pražský dopravní den dětí, jenž se uskuteční v sobotu 4. června 2022. Centrem bude nádraží Praha-Smíchov. Těšit se můžete na jízdy parních vlaků mezi Smíchovem a Holešovicemi (jízdné pouze zpáteční, 180 Kč pro dospělého, 90 Kč pro děti 6-18 let a držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, nasazená lokomotiva bude ještě upřesněna). Odjezdy ze Smíchova jsou v 9:00, 11:30, 14:00 a v 16:20. Rovněž bude vypraven zvláštní vlak vedený Bardotkou T478.1008 do Lužné u Rakovníka, v ceně zpáteční jízdenky bude i vstupné do žel. muzea (z Prahy-Smíchova 450 Kč pro dospělého, 350 Kč pro děti 6-18 let a držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, z Kladna pak 350 Kč/250 Kč). Vlak bude složen z retro vozů řad B, Bt, BDs a jídelního vozu. Odjezd ze Smíchova je v 11:00, z Kladna ve 12:08, zpět z Lužné se vlak vrací v 16:02, zastaví na Kladně (16:41-16:43) a svou jízdu ukončí na Smíchově v 17:35. Dalšími lákadly budou především pro nejmenší jízdy Hurvínka v obvodu smíchovského nádraží, dále jízdy mot. vozu RS1 do Řeporyj a zpět, jízdy pákové drezíny spolku Železnice Česká Sibiř apod. Na smíchovském nádraží můžete navštívit i menší výstavu elektrických a motorových lokomotiv, Dopravní podnik připravil jízdy historických tramvají, autobusů a navštívit budete moci i depo metra ve Zličíně. Jízdenky na parní vlaky a na vlak do Lužné u Rakovníka zakoupíte v předprodeji ve všech pokladnách a na e-shopu ČD. Bližší informace naleznete pod odkazem, budeme se těšit na setkání s vámi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 344 Registrován: 9-2017 |
mirek55: Jo s tím bych i souhlasil. Ale nějaký ultra negativní vliv to na krátkou dobu při otevření mít nemusí..."AnounymTojeFuk Ano. Bylo a je samozřejmostí při rozjezdu otevřít na dobu nezbytně nutnou "odvodňováky" a zbavit válce zkondenzované vody. Krátkodobě se otvíraly ze stejných důvodů i při jízdě ve výkonu (pokud možno sníženém). Je pravdou, že někdy při zavření (vlivem nečistoty) nesedly ani po několika pokusech o zavření. Jízda se s nimi dojela. Při nebližší příležitosti se závada včas odstranila. Že mašinka neměla plný výkon bylo mnohdy zanedbatelné. Průchodem ostré páry za plného výkonu dochází k vyšlehání těsnících ploch. Čím déle s tím jezdíte, tím k větší destrukci dochází a mnohdy nestačilo pouze zabroušení, ale muselo se na to sáhnout obráběcím nástrojem a pak ještě zabrousit. Často již ani to nebylo možné a muselo se udělat nové střevo, když šlo ještě upravit (opravit) těleso (bylo z odolnějšího materiálu). Nebo se muselo dát i těleso nové. To vše stálo čas a peníze. Nyní obzvláště, když již náhradní tělesa ani střeva běžně nekoupíte a vše se musí vyrobit. Ano jak píše správně Bohouš před jízdou se nechá parní válec ohřát lehkým natržením regulátoru při otevřených "odvodňovácích" a "vyrovnávačích". To znamená mírného průchodu páry téměř bez tlaku a rychlosti. Samozřejmě platí opatření které jsem napsal výše. Je známo dost případu, kdy se při tomto lehkém natržení regulátoru mašinka dala svévolně do pohybu, ač byl rozvod v "0". Po jakékoli práci na rozvodu se dělala zkouška "nerozjezdu" odbržděné, parní mašinky při zavřených "odvodňovácích" a "vyrovnávačích" s rozvodem v "0" otevřením regulátoru a to ve čtyřech (cca rovnoměrných) polohách spojnic - ojničního čepu. Pokud se mašinka nějakým směrem rozjela (nebo naznačila rozjetí), považovala se za neschopnou provozu. Na konci parního provozu se na to již dost kálelo, spousta mladých parních fírů si s tím ani nedělala těžkou hlavu. Pokud za provozu při maximálním vyložení začal rozvod mlátit a přenášel se táhly až do budky. To již byl ultra rozházen a soustava kámen prodloužená šoupátková tyč narážela v kulise v horní, nebo dolní poloze do tělesa kulisy. Zde již téměř platilo velké nebezpečí rozjezdu v "0". Našli se i chytráci, kteří zvětšili prostor na kulise místo správného seřízení rozvodu v "0". Dokonce se objevil i názor, že se musí dát na jedná straně kámen níž a na druhé případně výš, úpravou na vahadlech, případně závěskách, aby se to odstranilo, což byla a je pěkná zhovadilost. Někteří, tak zvaní machři, se tím snažili i vyrovnat nerovnoměrný chod parních strojů, což bylo také špatně. K tomu slouží jiné zařízení na šoupátkových tyčích, za předpokladu, že šoupátko a kanály jsou v pořádku."
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 12-2017 |
https://www.autoforum.cz/fascinace/nejvetsi-masina-vsech-dob-se-z novu-rozjela-jen-diky-rozsahle-renovaci-trvala-sestkrat-delsi-nez -jeji-stavba/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-interne tu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7761 Registrován: 9-2003 |
Popisované mlácení do rozvodu při vyšším vyložení cca nad 55% měla 423.009 při jízdě vpřed,i přes vymezení vůli kde to šlo se to úplně do konce provozu r.2019 nepodařilo zcela omezit.Nyní po opravě rozvodu atd.by to mělo být asi v pořádku..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 685 Registrován: 10-2020 |
Bilbo 286 - 423.009 je už zpátky ve své domovině i tady bývala po léta její „domovina“.....a ani ucpávku jí nedotáhli... Má furt toho protektorátního lva, nebo už dostala toho správnýho? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3913 Registrován: 7-2017 |
Entitě, která zde vystupuje pod nickem csik, by zřejmě upadly prsty na klávesnici, kdyby tu fotku popsala pořádně, takže jenom doplním, že snímek z postu csik 689 pochází z pískovny Jestřebí, kde 423.009 sloužila na vlečce v 70. a začátkem 80. let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 150 Registrován: 9-2017 |
A ještě s ní byla v Jestřebí 423.094. Proto se obě zachovaly dodnes. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 686 Registrován: 10-2020 |
pal - ještě s ní byla v Jestřebí 423.094....... No jooo......byla.......jako kus jo..... dědek_hank - Entitě, která zde vystupuje pod nickem... ....."hank" by neuškodilo, kdyby se aspoň naučila číst, než začne zas klovat klávesnici, aby si mohl opět zarejt....kamarád by o něm řekl: „ryje do toho jak svině do ho.en...“. Co kdyby se taky on aspoň někdy zde pochlubil nějakým svým fotografickým výtvorem? Nic nemá, a proto ta děsná závist? Datum tu po ruce nemám, a než špatné údaje (mnohými tak často preferované), tak raději žádné.... |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3916 Registrován: 7-2017 |
Někteří pamětníci dodnes vzpomínají na poměry v některých lokomotivních depech v severovýchodních a středních Čechách, kde pracovníci za bývalého režimu spadali do tří samostatných kategorií: 1. nestraníci 2. členové KSČ 3. entita, která dnes na internetu vystupuje pod nickem csik |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 8-2017 |
Ještě k parním lokomotivám používaným v pískovně Jestřebí (přesněji Provodín): Na chodbě administrativní budovy společnosti Provodínské písky a.s. mají pověšené fotografie dokumentující historii firmy. Jedna z nich zobrazuje při posunu v areálu pískovny lokomotivu řady 354.7 , která byla předchůdkyní později nasazených 423.009 a 423.094. Její inventární číslo není čitelné, ale třeba ho doplní některý ze zde přítomných kolegů. (Příspěvek byl editován uživatelem KORTE.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1490 Registrován: 8-2015 |
USA Big Boy parní lokomotiva : https://www.autoforum.cz/fascinace/nejvetsi-masina-vsech-dob-se-z novu-rozjela-jen-diky-rozsahle-renovaci-trvala-sestkrat-delsi-nez -jeji-stavba/?fbclid=IwAR3akrLCayOu4D2ZRJQOlJLN0rGrOyr29uzykJySeD g0pqDN1HpzJi-cTrk |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 491 Registrován: 6-2008 |
http://www.opevneni-stm.cz/
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3454 Registrován: 7-2005 |
na vlečku pískovny Provodín byla 16.6.1959 prodána 422.008 mimo jiné, protože měla nový kotel z dílen Plzeň osazený v roce 1941 v rámci Stavebního průmyslu dokonce obdržela i inventární číslo F 01013501045, což bylo na drobném plechovém štítku ještě v roce 1966 byla na vlečce sama (tedy v rámci revizí tlakových nádob prováděných komisařem ČSD) v 03/1967 přišla z Rakovníka 423.094 a koncem léta 1970 z České Lípy 423.009 na 354.7 jsem nenarazil |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1310 Registrován: 10-2012 |
Lednice o víkendu: https://www.youtube.com/watch?v=QAlIVv-hwSo
www.modelytramvaji.cz můj web o modelech MHD ve velikosti HO, TT a N
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 264 Registrován: 12-2008 |
Parou do Lednice 21. 5. 2022 Ani slunečné počasí nepřilákalo moc šotoušů, na oblíbených flecích bylo poloprázdno. Připojím jen dokumentačně dvě „prdelačky“ a soupravu při zpáteční jízdě, dokumentaci z dalších fleků nechám ostatním |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 695 Registrován: 10-2020 |
Teda Kiki to je děs, jak dnes vypadá ta 1001, to tady ještě vypadala normálně.....jak říkají pamětníci: „dřív bylo líp“.... i na vzhledu těch mašin. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 293 Registrován: 5-2009 |
Jízda přes Ramzovské sedlo s 423.009. https://youtu.be/e45YVLm6CMM |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1836 Registrován: 1-2010 |
Dnešní propršený opožděný příjezd a odjezd parního vlaku v Jičíně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4200 Registrován: 9-2007 |
Byla to ona, kdo položil základy turistických vlaků pod Řípem. Již koncem minulého století, před více než 30 lety. A teď: Potřebuje pomoc ona! Je to na nás |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 259 Registrován: 8-2017 |
Jo jo ŽMZ , je to s Lízinkou tak, jak píšeš. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 911 Registrován: 4-2019 |
SPP 2010 475.196 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1840 Registrován: 1-2010 |
Včerejší návrat porouchané 310.0134 domů do Turnova s podporou T211.2009, souprava zachycena na odjezdu z Jičína |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 320 Registrován: 3-2009 |
Jestli narážíte na jízdu 354.195 s postrkem, tak nevím, co všem na tom vadí. Pokud tam bude taková souprava jaká je a trať asi bude taky pořád stejně zvlněná, tak zákony fyziky jsou neúprosné. Souprava Dsd + 7* Ce má nějakých 180 tun. Lokomotiva 354.1 má kritickou rychlost 28 km/h. Tabulky traťových poměrů mezi Čerčany a Týncem mi udávají třídu sklonu XIV. Při pohledu do tabulky vidím, že lokomotiva 354.1 má na třídě sklonu XIV normu zátěže 150 tun, při rychlosti 29km/h. Souprava má tedy 30 tun přes normu. Nechte sundat 2 rybáky a pojede to bez postrku
Selhaly-li všechny pokusy, je načase přečíst si návod.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3495 Registrován: 10-2008 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 265 Registrován: 12-2008 |
28. 5. 2022 Parním vlakem do Pohádkového lesa (Kroměříž - Zborovice) Prosluněné ráno velmi rychle vystřídal stroboskopický násvit, šotoušů celkem málo a ve 12:30 již bylo po všem. Jen dokumentačně: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 917 Registrován: 4-2019 |
SPP 2010 475.101 a 475.196 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 349 Registrován: 9-2017 |
Komarek: Ani norma není záruka automatického úspěchu, viz. uváznutí 464.202 za Týncem"Jeník_H..: "Dnešní parní jízdy kolem Prahy se ujala zelená Rosnička, vida jde to i bez postrku. "Jestli narážíte na jízdu 354.195 s postrkem, tak nevím, co všem na tom vadí. Pokud tam bude taková souprava jaká je a trať asi bude taky pořád stejně zvlněná, tak zákony fyziky jsou neúprosné. Souprava Dsd + 7* Ce má nějakých 180 tun. Lokomotiva 354.1 má kritickou rychlost 28 km/h. Tabulky traťových poměrů mezi Čerčany a Týncem mi udávají třídu sklonu XIV. Při pohledu do tabulky vidím, že lokomotiva 354.1 má na třídě sklonu XIV normu zátěže 150 tun, při rychlosti 29km/h. Souprava má tedy 30 tun přes normu. Nechte sundat 2 rybáky a pojede to bez postrku "
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3109 Registrován: 7-2017 |
Jen na okraj Není Ce jako Ce. Jeno může vážit cca 22t(21,5) a mít 72 míst k sezení (včetně sklopek) (nejčastější "Rybák"), jiné Ce 16,5 t a 59 míst, nebo také 23,5 t a 68 míst. Ani norma není záruka automatického úspěchu, viz. uváznutí 464.202 za Týncem. Záleží kterou normu berete jako výchozí. Pokud ponížené zátěžové tabulky z roku 1994 tak musí parní mašina (pokud je v pořádku) vyjet všechno i za špatných adhezních podmínek, včetně rozjezdu na daném maximálním sklonu. Pokut vezmete původní Korefovy monogramy (diagramy), nebo zátěžové tabulky pro danou řadu, tak při normě a kritické rychlosti to bývalo na hraně při rozjezdech v maximálním sklonu a špatných adhezních podmínkách. Pozdější (po roce 50) diagramy (monogramy) a zátěžové tabulky tabulky? Tam platily pro normu pouze dobré adhezní podmínky. I tak při zastavení ve stoupání problém s rozjezdy. Trpělo prakticky vše. Hodně trpěly při rozjezdu spojnice, ojnice samozřejmě včetně čepů, ložisek i nápravových, parního stroje, rámu. Pak je ještě jedna podmínka. Hasiči a jejich nařízení po kontrole stavu protipožárního vybavení lokomotivy, což ovlivní i normu zátěže a nutnost postrku. U toho Týnce, dle mých informací, neodbrzdil nějaký vůz. To ale s normou nemá nic společného. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 350 Registrován: 9-2017 |
mirek55: To ovšem četa v komentářích popírala, pak přišla s tím že jeden vůz byl v brzdě a že se z Týnce málo rozjeli, na to aby získali rychlost a stoupání překonali"Jen na okraj Není Ce jako Ce. Jeno může vážit cca 22t(21,5) a mít 72 míst k sezení (včetně sklopek) (nejčastější "Rybák"), jiné Ce 16,5 t a 59 míst, nebo také 23,5 t a 68 míst. Ani norma není záruka automatického úspěchu, viz. uváznutí 464.202 za Týncem. Záleží kterou normu berete jako výchozí. Pokud ponížené zátěžové tabulky z roku 1994 tak musí parní mašina (pokud je v pořádku) vyjet všechno i za špatných adhezních podmínek, včetně rozjezdu na daném maximálním sklonu. Pokut vezmete původní Korefovy monogramy (diagramy), nebo zátěžové tabulky pro danou řadu, tak při normě a kritické rychlosti to bývalo na hraně při rozjezdech v maximálním sklonu a špatných adhezních podmínkách. Pozdější (po roce 50) diagramy (monogramy) a zátěžové tabulky tabulky? Tam platily pro normu pouze dobré adhezní podmínky. I tak při zastavení ve stoupání problém s rozjezdy. Trpělo prakticky vše. Hodně trpěly při rozjezdu spojnice, ojnice samozřejmě včetně čepů, ložisek i nápravových, parního stroje, rámu. Pak je ještě jedna podmínka. Hasiči a jejich nařízení po kontrole stavu protipožárního vybavení lokomotivy, což ovlivní i normu zátěže a nutnost postrku. U toho Týnce, dle mých informací, neodbrzdil nějaký vůz. To ale s normou nemá nic společného. "
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1250 Registrován: 7-2017 |
Malé nahlédnutí do minulosti 50 3539-9 (DR), Nossen (DDR), polovina osmdesátých let |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3110 Registrován: 7-2017 |
AnounymTojeFuk Po odcucání přibržděného vozu se vlak rozjel z toho místa, nebo se vrátil do Týnce a znovu se rozjel? I dnes je běžné, pokud vlak uvázne ve stoupání s oblouky, třeba i z důvodů přibržděného vozu, lokomotivní (často i vlaková) četa jde povolit kuple (mnohdy nadměrně dotažené), aby se snížil jízdní odpor (především dvounápravových vozů) a vlak se snázeji rozjel a nebylo hnací vozidlo neustále ve vzduchu. Po překonání stoupání se šroubovky potřebně dotáhnou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 7-2017 |
Rozjel se z místa. A minimálně 4.vůz od konce, ve kterém jsem jel, přibržděný byl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4652 Registrován: 11-2006 |
mirek55: Podívat se na ty trable můžete zde. Pokud se nechcete zdržovat ostatním dějem, to podstatné začíná v čase cca 19:30. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 260 Registrován: 8-2017 |
I když jsem nebyl osobně účasten té tolik diskutované jízdy 464 202 Posázavím, ale prohlížím v klidu zde dostupnou dokumentaci, musím uznat, že strojní četa si nepočínala špatně. Ať bylo příčinou vzniku této situace cokoliv, nemohu si odpustit několik poznámek: a) řazení soupravy - při vší úctě k tvořitelům jízdního řádu a následném sestavení soupravy bych asi zařazení toho doprovodného vozu na konec vlaku nepreferoval b) pokud byla souprava z hlediska své hmotnosti na horní hranici, tak zde chyběla asi dobrá znalost tra-ťových poměrů ( viz také některé příspěvky před tímto) c) osobně si myslím, že pokud se bude takto Rosnička v podstatě rasovat dál, tak asi dlouho jezdit nebude. Není smyslem tohoto soupisu zde vzpomínat na její historii, kdy ona, ač se snažila, tak svým technickým stavem nevydržela ( na př podzim 1994 Velenice). Spíš bych apeloval na to, aby se zase nevypisovaly hmotnosti vlaků tzv " na krev", ale jen na př. na 80% hodnoty. Vím, že toto doporučení vyvolá kritiku, ale také vím, že se najdou i pamětníci, kdy takové opatření platilo, i když nebylo vždy podloženo na př. výnosem SD nebo GŘ. Ano, nebylo tolik míst k sezení, nebylo možno prodat tolik jízdenek. A nebo se vzaly lokomotivy dvě, nebo ta druhá "pomohla jenom kus a td. ( na př. kdysi na západě Čech 475 179 a 01 137 - snad si to číslo ještě dobře pamatuji). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1179 Registrován: 7-2007 |
Tvořitel jízdního řádu Posázavím se momentálně zdrží komentáře. Jen by rád informoval (spíš pro ty, kdož nemají FB apod.), že z provozních důvodů bude na zítřejším Pražském dopravním dni dětí nasazena místo Čtyřkoláka opět Všudybylka 354.195, na postrku bude pražská Karkulka T444.162. Ve vlaku do Lužné nebude řazen jídelní vůz. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3949 Registrován: 7-2017 |
Ve fundraisingovém hlasování o financování památek postoupila mezi 15 položkami do 2. kola za Pardubický kraj i oprava lokomotivy 328.011 Letohradského železničního klubu, tak pro ni prosím hlasujte i v dalším kole po 15. červnu. Více viz tady: https://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/cela-cr/pamatky-a-fi nance/mame-vybrano-%7C-necekany-vysledek:-14-kraju-ma-15-finalist u/6450/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 738 Registrován: 5-2013 |
Jo, taky mi to přišlo mailem, já to tedy poslal Zubrnicím a vida smůla, v naprosté většině to požrali varhany, kostely, kapličky a další všednosti trčící v každé větší vsi, musel jsem si od zvýšeného krevního tlaku odpomoci sérií nadávek a zaklení. To mají v takové drsné konkurenci Letohradští štěstí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 777 Registrován: 11-2021 |
Sey: všední jsou spíš vlaky a nádraží, ne? A po pravdě, nikde se nectí §1 víc než v kostele a myslím, že šotoušům by se velmi líbilo, kdyby zapsaným vlastníkem každého nádraží nebyl stát prostřednictvím korporace kdesi v Praze, ale pěkně místní komunita. |
Blanka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1574 Registrován: 12-2014 |
Jarda_kučera: Díky za info Můžu se zeptat, počítá se během sezóny s dalším nasazením Rosničky v okolí Prahy?
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 739 Registrován: 5-2013 |
původní.gp, nevím co je §1. Co se ctí v kostele, nebo co by se líbilo šotoušům je mi vcelku ukradený, ale sere mne když se pomocí sbírek musí "zachraňovat" objekty, které již zachráněné jsou, protože jsou pod střechou, ve fasádě a v udržovatelném stavu, který nebrání jejich původnímu užívání, jsou vesměs pod ochranou jako "kulturní památka České republiky"a ještě ke všemu jsou ve vlastnictví či užívání církve, která v nich prostřednictvím farností, jimž jsou objekty přiděleny provozuje servis dušiček svých oveček. Jestli si z těch kostelů některý zasluhuje pozornost, tak je to ten Mušovský, protože není "všední" dominantou ani chloubou každé větší obce, je posledním mementem na obec zaniklou a na rozdíl od těch běžně užívaných mu zánik reálně hrozí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 9-2018 |
Zdravím Rosnička byla opět u České Lípy a já s kamerami také Zde je video https://bit.ly/3H5SJsR |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 8-2017 |
Dobrotice 4.6.2022 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 8-2017 |
Pohádkový les Kroměříž-Zborovice 28.5.2022 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 11-2021 |
Sey: nádraží v Karviné a a 328 jsou taky ve fasádě, resp. pod střechou a v laku a nic nebrání jejich užívání původním způsobem, akorát - stejně jako u kostelů - není o takové užívání moc zájem. Státem chráněná památka neznamená státem financovaná, proto ty sbírky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 740 Registrován: 5-2013 |
Hele, jestli umíš číst, zjistíš, že jsem ani o Karviné, ani o mašině nic nepsal, máš snad nějaký dojem že jim jejich postup nepřeji? Znovu podotýkám, že svůj hlas jsem poslal jinému projektu, který se přes konkurenční církevní památky, které jsou vítězi ve většině dalších krajů neprodral. Jistě že status NKP není o finanční podpoře, ale o nějaké záruce, že si kdo chce, zbourá co chce, dokud není objekt z ochrany vyňat, nebo se samou neúdržbou sám nezhroutí, což kostelu, jakožto dominantě a chloubě obce, na rozdíl třeba zrovna od toho karvinského nádraží obvykle nehrozí že? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3959 Registrován: 7-2017 |
původní.gp: "...nádraží v Karviné a 328 jsou taky ve fasádě, resp. pod střechou a v laku a nic nebrání jejich užívání původním způsobem..." Když je 328.011 nepojízdná, tak ji asi moc původním způsobem užívat nelze... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 749 Registrován: 2-2009 |
Průmyslová parní lokomotiva BS 200 (213.901) navštívila o předešlém víkendu vlečku bývalého cukrovaru, nyní kovošrotu Kovostell. Konal se tam sraz veteránů.
http://marek275.rajce.idnes.cz/
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1098 Registrován: 6-2010 |
Archivní video: Fotovlak Česká Lípa - Liberec s Pětasedmou 475.179 22.října 2005 https://youtu.be/7m67UsxlRkQ Kamera: František Stojaspal |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2883 Registrován: 9-2009 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 267 Registrován: 12-2008 |
4. 6. 2022 - 140 let trati Choceň - Litomyšl Dva páry parních vlaků z Chocně do Litomyšle: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4657 Registrován: 11-2006 |
Kiki: Ten pátý snímek v pořadí je jak vystřižený z katalogu. Klacky vzorně postavené do snad nejfotogeničtější polohy.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|