Diskuse » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 15. 7. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 15. 7. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2193 Registrován: 4-2014 |
Slyšel jsem "dělená fáze", ale opravdu výjimečně. Je potřeba si uvědomit, že split phase není jen železniční pojem (i když v distribuci se používá trochu jinak). V Evropě to až na výjimky neznáme, protože máme napětí 230 V (tedy menší proudy) a když to nestačí, dělají se tu třífázové přípojky. Ale v USA, kde se do domů tahá obvykle jen jedna fáze a mají nižší napětí, jsou split phase přípojky s uzemněným středem transformátoru běžné (120 V pro běžné spotřebiče a 240 V pro klimatizace, sušičky, ohřívače vody a pod.) (Příspěvek byl editován uživatelem pezos.)
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 893 Registrován: 8-2017 |
Pezos 2193: Právě to znám spíš z těch "domovních" rozvodů (Ono když nemáte v noci co dělat, tak zavítáte na hodně podivných DIY kanálů na youtube, stránek o historii elektrifikace a dalších). |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2656 Registrován: 11-2009 |
Pokud někoho zajímá, jak mají v US udělané domovní rozvody, tak tady je kvalitní video z kvalitního kanálu (těm co ho neznají doporučují projít vše). |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2198 Registrován: 4-2014 |
Kromě napětí je tam více věcí pro (středo)Evropana nezvyklých, jako třeba ten 200 A hlavní jistič
Největší optimisté jsou konspirační teoretici. Oni totiž věří, že ten bo*del někdo řídí.
Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. Hanlonova břitva |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12059 Registrován: 4-2003 |
napětí je tam více věcí pro (středo)Evropana nezvyklých Třeba že o ohledem na výše napsané furt někde houkají hasiči.
BPS M7, Giesecke & Devrient Currency Technology GmbH
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26037 Registrován: 5-2002 |
RŠ: Třeba že o ohledem na výše napsané furt někde houkají hasiči. To bych spíš viděl na to, že je tam mnohem větší podíl dřevostaveb (což zas má jiné výhody). Není proto náhoda, že AFDD přišlo ausgerechnet odtamtud...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 11-2018 |
Ad K.S."Takže jestli jsem to správně pochopil, tak to bude zapojené tak že na jednom konci dané sekce je TNS, místo následující bude měnírna, pak zase TNS a zase měnírna?" - Takto to úplně není. Na klasické trafo prvně musí vycházet povolená hodnota zkratového výkonu. Jednotná fáze se pak dá sfázovat v napájeném úseku s jednou klasickou trafačkou a jednou nebo více měničovými napaječkami. Dle dosavadních postupů energetických výpočtů vychází na klasickou trafačku jen minimum dnešních připojovacích míst. Správa železnic bude od letošního léta zkoušet práci s měničem v Říkovicích a Otrokovicích. Měnič má mj. výhodu i v tom, že se u něj dá nastavit výstupní napětí. U klasické trafačky při zatížení klesá výstupní napětí vlivem vnitřní impedance (např. na 25 kV). V ten moment může vzdálenější měnič se stabilním napětím 27 kV dodat část proudu do úseku bližšího k trafačce a snížit tím zvýšený odběr z trafa, aby nedošlo k překročení povoleného limitu zkratového výkonu. Ale toto se musí SŽ i projektanti teprve naučit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 125 Registrován: 4-2020 |
Jaroslav_Tyle: Díky za info! Chápu-li to správně, znamená to tedy, že pokud bude trať napájena více měničovými napáječkami (např. zmíněné Otrokovice - Říkovice), nebudou na trati už žádné vypínačky. To samé, pokud vedle sebe bude měničová napáječka a "klasická" trafačka (např. směr z Otrokovic na jih na současnou střídavinu). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3191 Registrován: 8-2010 |
TominoLopez: Ne, v Nedakonicích na severním zhlaví stanice bude nově klasické krátké neutrální pole (2 x nepřeklenutelný fázový dělič) s vypínačkou "natvrdo", které bude oddělovat jednotnou a "nejednotnou" fázi vzájemně od sebe a v Otrokovicích - z obou stran - bude defaultně přemostěné neutrální pole se zhaslým LED-indikátorem "Stáhněte sběrač" a v Říkovicích pak styk soustav - čili po novu nejspíš jen vypínačka a normová kombinace 2 x nepřeklenutelný fázový dělič (vnitřní dělení - ukolejněné neutrální pole) + 2 x vnější dělení (typově 2 x elektrické vzdušené dělení) - celkem tedy 4 dělení. "Jaroslav_Tyle: Díky za info! Chápu-li to správně, znamená to tedy, že pokud bude trať napájena více měničovými napáječkami (např. zmíněné Otrokovice - Říkovice), nebudou na trati už žádné vypínačky. To samé, pokud vedle sebe bude měničová napáječka a "klasická" trafačka (např. směr z Otrokovic na jih na současnou střídavinu)." V základní konfiguraci pak bude napájet 2 x SFC Otrokokovice (resp. vlastně fyzicky 1 s SFC, neboť ten druhý SFC je pouze záložní kvůli 100%-ní redundanci) tak, že bude jednostranně napájet do Nedakonic a dál oboustranně proti Říkovicím, kde bude v činnosti jen jeden SFC a na druhý bude udělaná prostorová rezerva pro pozdější elektrifikaci Vláry - tím pádem u Říkovic bude napětí cca. 27 kV a postupně to bude klesat směrem k Nedakonicím, kde bude min. 25 kV. Stejně tak, pokud by nejel SFC v Říkovicích, tak Otrokovice zase oboustranně zajistí min. 25 kV v celém úseku. Pokud by ale Otrokovice byly komplet OUT (= k čemuž by vzhledem ke 100%-ní redundanci ale nemělo snad nikdy reálně dojít), tak čistě jenom Říkovice to "utáhnou" už blbě a to tak, že u "tvrdého neutrálu" u Nedakonic bude cca. 21-22 kV od Říkovic a z druhé strany pak 25-27 kV do Břeclavi. To je ale extrém, protože v reálu by Nedakonice napájely jednostranně do Otrokovic a Říkovice taky jednostranně (tj. z druhé strany) a pak podle toho, kdo bude "dělat" Otrokovice (včetně) bude svítit jedna z LED-stahovaček a bude tedy zrušeno defaultní přemostění celého neutrálního pole na severním nebo jižním zhlaví stanice. Tato konfigurace ale tuším bude platit/nebo spíše platí i obecně, protože i kdyby bylo víc TT vedle sebe s jednotnou fází (třeba 5), tak nikde není dopředu stanoveno, že budou vždy zřízeny jako redundantní (ve stylu dispozice 2 x SFC na jednu TT), takže, vždycky bude někde holt to přemostění neutrálu dálkově dispečerem zrušeno a bude svítit LED "Stáhněte sběrač"(*) nebo ideálně "Vypněte proud" pokud LED-kovou návěst bude znát předpis SŽDC D1, což dneska není, ale počítá se s tím, protože Vectronům/Traxům a spol. vypínačka až tak moc "žíly netrhá", kdežto "stahovačka" už jaksi dost... (*) - pokud bude nějaký SFC v neredundatní TT OUT, jinak samozřejmě ne, protože celkem logicky pojede ten druhý (redundantní) SFC. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 4-2020 |
Paul_red_adair: OK, zajímavé Šlo mi o to, že MNS (SFC) - měničová napáječka se dokáže sfázovat nejen se sousedními měničovými napáječkami (jelikož jsou propojeny a SW řízeny), ale také s jednou sousední klasickou trafačkou, čímž by ta nová vypínačka v Nedakonicích mohla teoreticky odpadnout, resp. být standardně přemostěná Jinak tedy doufám, že D1 bude co nejdříve znát LED-kovou návěst "Vypněte proud" - viz. Otrokovice. Byť jen LED-ková stahovačka už by bylo trochu moc... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3192 Registrován: 8-2010 |
TominoLopez: (Sic!) neznám detailní záměry v cílovém stavu, ale tipoval bych, že to je prostě proto, že to sfázování je naplánováno prostě do jiného místa - myšleno po aktivaci elektrifikace VRT Brno - Přerov, Otrokovice - Zlín - Vizovice, Vlára aspol. (v budoucí stavu)- viz možné schéma níže: "Paul_red_adair: OK, zajímavé Šlo mi o to, že MNS (SFC) - měničová napáječka se dokáže sfázovat nejen se sousedními měničovými napáječkami (jelikož jsou propojeny a SW řízeny), ale také s jednou sousední klasickou trafačkou, čímž by ta nová vypínačka v Nedakonicích mohla teoreticky odpadnout, resp. být standardně přemostěná" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 4-2020 |
Je to možné Sám jsem zvědavý na finální stav. A také na to, zda se budou výhledově klasické trafačky nahrazovat právě měničovými napáječkami. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 214 Registrován: 8-2017 |
Jaká je vlastně maximální možná délka drátu od jednoho ukotvení ke druhému? Ptám se zejména proto, že je celá spousta nádraží (a opravdu nemyslím velké uzlové stanice), v nichž si dráty nad hlavními kolejemi "předávají štafetu", kolikrát i těsně před koncem nádraží. Díky.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26112 Registrován: 5-2002 |
HSt: Jaká je vlastně maximální možná délka drátu od jednoho ukotvení ke druhému? Mám pocit, že při oboustranném napínání je to necelých 2x1 km, při jednostranném napínání pak polovic.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 8-2017 |
Díky. Mimochodem, proč se to teda v nejedné stanici dělá "nadvakrát"? Samozřejmě u nějakých opravdu delších se tomu nedivím. Ale že by zrovna př. Sklené nad Oslavou bylo až tak dlouhé, aby to bylo potřeba (aspoň v původní podobě před modernizací, jak je to teď, to nevím), to nevim nevim. Na druhou stranu Královo Pole je docela dost dlouhý (koneckonců tam od přelomu 70. a 80. let jsou snad nejdelší nástupiště v celým někdejším Československu), a dráty na hlavních kolejích jsou protažený "jedním tahem." Podotýkám, že délku každé stanice z hlavy neznám, a nechodím po nádražích s metrem :D
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1120 Registrován: 6-2015 |
Zajímalo by mě který koumák projektoval zesilovací vedení TV v úseku Lysá nad Labem - Čelákovice. Původní bylo tažené jedním lanem AlFe, nové je taženo dvěmi slabšími Cu lany se vzájemnou malou mezerou. Lana jsou v první a druhé třetině rozpětí mezi stožáry - takže jen dvěmi sponkami na tu délku - sepnuta k sobě. Stačí aby trošku zafoukal vítr a obě lana se vzhledem k velké vzdálenosti sponek (15-20 ?? metrů) rozkmitávají, díky malému vzájemnému odstupu (několik centimetrů) naráží do sebe a způsobuje to zbytečný a ne zrovna příjemný hluk - údery, cinkání a svištění. V létě, až budou mít lidi otevřená okna - to budou mít radost Byl nějaký problém zvýšit alespoň v obydlené oblasti počet sponek aby k tomuto jevu nedocházelo? (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9866 Registrován: 9-2002 |
Si stěžuj u správce infratruktury. Tady ti tohle kňourání moc nepomůže.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8005 Registrován: 9-2011 |
Na tenhle zvukový efekt si vzpomínám ze Žiliny, napájecí vedení do Tepličky? LP cca 1982. Nihil novi sub sole.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3163 Registrován: 12-2007 |
Honza_-_St.: "Díky. Mimochodem, proč se to teda v nejedné stanici dělá "nadvakrát"? ..." Nemože to byť tým, že potrebné stanicu elektricky oddeliť od trate a v rámci stanice oddeliť jednotlivé skupiny koľají a všetko sa nedá vyriešiť vložením deličov? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26243 Registrován: 5-2002 |
No cvaká to pěkně, taky jsem si toho všiml...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 848 Registrován: 5-2013 |
Hajnej: Podle DSP staveb Ústí n. O. - Brandýs n. O. a Lysá n. L. - Čelákovice jsou délky (oboustranně napínaných) kotevních úseků (včetně přesahů) vesměs v rozmezí 800 až 1250 metrů. To na stanici nestačí, i poměrně krátká ŽST Čelákovice by musela mít jediný kotevní úsek délky cca 1550 m."HSt: Jaká je vlastně maximální možná délka drátu od jednoho ukotvení ke druhému? Mám pocit, že při oboustranném napínání je to necelých 2x1 km, při jednostranném napínání pak polovic." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1121 Registrován: 6-2015 |
Stožár vyvracející se i se základovou patkou. Rekonstrukce přitom proběhla před asi 20?? lety... |
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3636 Registrován: 7-2017 |
Byl nějaký problém zvýšit alespoň v obydlené oblasti počet sponek aby k tomuto jevu nedocházelo?[uhoh] (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR Začal bych místní samosprávou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3408 Registrován: 8-2009 |
Taky bych tady měl jeden originální sloup naroubovaný za zbytek stromem zlomeného sloupu na klatovské trati. Stav stromoví nad dráty raději ani nekomentovat
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 450 Registrován: 10-2005 |
K6S31ODR: S dobou rekonstrukce bych přitlačil. Hlavičky na příhradách se nedělají zhruba 30 let. A upevnění závaží také vykazuje známky staršího provedení. Tam si také odhaduji tipnout na 30 let"Stožár vyvracející se i se základovou patkou. Rekonstrukce přitom proběhla před asi 20?? lety... " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7960 Registrován: 9-2005 |
Nike Shunt: nevím sice, odkud je to tu la vyvráceného příhraďákz, ale třeba na 011 ty nejstarší modernizované úseky měly tak blbě udělané základy, že byly ty základy dodatečně omítány a zastříškovány. Díky rozpadajícími se betonu pak nějaký ten sloup i spadl.
♥️🇺🇦 Слава Україні!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 11-2018 |
Rozpadající se beton zřejmě z důvodu korozí sežraného armování. Působení bludných proudů na stejnosměru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7971 Registrován: 9-2005 |
Nevím, jak vypadá patka z kvalitního betonu, ve které se vyžere armování. Tyhle patky ale byly po pár letech od výstavby popraskané na povrchu a po 4 letech se z nich beton drolil, byly pak něčím opatlány. Zřejmě maltou na cementové bázi.
♥️🇺🇦 Слава Україні!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14860 Registrován: 8-2004 |
Qěcy: Přesně. Mám dojem, že opravy probíhaly v průběhu let dokonce opakovaně. Na jiných úsecích nic takového nenastávalo, takže bludné proudy v tom nebudou."Tyhle patky ale byly po pár letech od výstavby popraskané na povrchu a po 4 letech se z nich beton drolil, byly pak něčím opatlány."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3964 Registrován: 7-2017 |
Jaký smysl na elektrifikované jednokolejné trati má použití brány na širé trati? Je tam široko daleko jediná a na obě strany od ní jsou jednoduché trubkové a příhradové sloupy. Viděno na nově elektrifikovaném úseku Uničov - Šumperk mezi Libinou a Hrabišínem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8105 Registrován: 9-2011 |
Třeba se sloupy musely dát z nějakého důvodu od osy koleje dál, než je max. délka výložníku.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 789 Registrován: 11-2021 |
Přes stožár by nebylo vidět návěstidlo? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26611 Registrován: 5-2002 |
DH: Jaký smysl na elektrifikované jednokolejné trati má použití brány na širé trati? Je tam široko daleko jediná a na obě strany od ní jsou jednoduché trubkové a příhradové sloupy. Mizerná zemina, ve které by se klasika stožár vyvracel...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26712 Registrován: 5-2002 |
DH: Jaký smysl na elektrifikované jednokolejné trati má použití brány na širé trati? Je tam široko daleko jediná a na obě strany od ní jsou jednoduché trubkové a příhradové sloupy. Viděno na nově elektrifikovaném úseku Uničov - Šumperk mezi Libinou a Hrabišínem. Smysl to má velký, podle všeho to vypadá na pevný bod troleje. Máme to tak na jiřinském mostě na levobřežním předmostí a viděl jsem to (podle stínů na ortofotomapě) i na modernizované trati od Mezimostí k Ševajzu: Oproti původnímu řešení (konzole upoutaná ke dvěma sousedním podpěrám a ty kotveny do země) se to zdá mít půvab ve výrazně kratší délce fixačních lan, kteréžto nejsou teplotně kompenzovány.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3969 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: Děkuji. V největší knihovně na světě (aka internet) jsem si našel, že pevné body troleje se na železnici umísťují podle místních podmínek cca po 1 km a že mají v zásadě dvojí význam: 1. aby se při teplotní kompenzaci o trolej nepřetahovala dvě sousední závaží, 2. když trolej spadne, tak zajistit, aby jí spadl co nejkratší úsek. A taky že konstrukčních řešení pevných bodů je spousta a že mnohem složitější než "u dráhy" bývá jejich řešení v MHD (což je vzhledem ke členitosti trolejových vedení ve městech pochopitelné). Rozumím tomu dobře? Nebo je potřeba ještě něco dodat? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26719 Registrován: 5-2002 |
DH: aby se při teplotní kompenzaci o trolej nepřetahovala dvě sousední závaží No hlavně je potřeba zajistit definovanou polohu troleje tak, aby při střední teplotě byly konzole kolmo k trati a závaží uprostřed zdvihu. Přetahování by vlivem různosti tření vedlo k tomu, že jedno závaží by odcestovalo na doraz a konzole by byly vytočené jak blázen - a s příslušným vlivem na příčnou polohu troleje... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27032 Registrován: 5-2002 |
Hajnej: "Smysl to má velký, podle všeho to vypadá na pevný bod troleje." Domnívám se, že v tomto případě jde o to, že brána má funkci rozpěry. Což vyplývá ze specifického ukotvení obou stožárů. A využití pro pevný bod je tam jen jako bonus. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8140 Registrován: 9-2005 |
Hajnej: brána v principu neslouží jako pevný bod troleje. Pouze u polokompenzovanych a nekompenzovanych trolejí se na trám brány uchycují pevné prvky takové troleje. Brána plní funkci hlavně v příčných silách. A na fotce u mostu přes Labe je nějaký extrabuřtový vysokopevnostní trám. Mezi Skálami a Vysočany se střídají širší a slabší trámy. Nevím přesně proč. Brány se části dávají na nestabilní podklad, třeba na náspy.
♥️🇺🇦 Слава Україні!
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3970 Registrován: 7-2017 |
V tom Hrabišíně ještě nejsou ani koleje, takže dráteníci zatím nemohli nastoupit, ale předpokládám, že až tam bude viset všechno, co má, někdo ze zdejších odborníků pozná, o který z uvedených případů se jedná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26726 Registrován: 5-2002 |
Q: brána v principu neslouží jako pevný bod troleje. Obecně ne, ale tahle konkrétní jiřinská zjevně ano. To tam ta kotvící lana nevidíš...? A mezi Veselím a Dynínem pár takovýchto bran najdeš taky a většinou jsou právě v polovině napínacího úseku. Ale najde se tam i klasickej pevnej bod "přes tři sloupy", takže budou ještě nějaká další kritéria výběru. A na fotce u mostu přes Labe je nějaký extrabuřtový vysokopevnostní trám. No protože kromě tíhy těch "svých" pár desítek metrů TV musí udržet i případnou napínací sílu.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 452 Registrován: 10-2005 |
Pevné body se takto normálně dělají. Začalo to v 90-tých letech na koridoru. Teď už je to standart. Základy jsou větší (HTS 100x140 a až 4,5 m pod TK) stožáry jsou také mohutnější (na obr. odhaduji na TS 324, 9 m) a břevna jsou typu 34L (klasika je 24L) Vše se dá najít např. tady . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6063 Registrován: 6-2016 |
https://zdopravy.cz/zeleznicni-trat-jako-solarni-elektrarna-v-nem ecku-zacalo-testovani-fotovoltaickych-panelu-na-prazcich-119055 Co přijde příště??? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4871 Registrován: 12-2007 |
honzaklonfar: Potom by stačilo vymyslet jak přenést tu elektrickou energii do jedoucího vlaku, no a potom by mohly jezdit elektrické vlaky aniž by potřebovaly troleje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1135 Registrován: 6-2015 |
To jsem zvědavý jak dlouho by to vydrželo v našich českých podmínkách. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2644 Registrován: 11-2012 |
Spíše by mě zajímalo, zda taková zapomenutá šroubovka či hadica volně visící z vozu dosáhne až na zem a začne to rozbíjet.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26806 Registrován: 5-2002 |
Šroubovka ani brzdová hadice ne. Paseku dělaly nezavěšené parní topné spojky - ale těm naštěstí odzvonilo...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 7-2021 |
Prosím, nevíte tu někdo, od kdy je soustava 3 kV DC na trati mezi Smíchovem a Vršovicemi? Dle některých pramenů se tam v červenci 1953 zkoušely E 499.0 již na napětí 3 kV, ale to ještě bylo na pražských spojkách 1,5 kV, nebo ne? Nedaří se mi to nikde vygooglit |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11955 Registrován: 5-2002 |
Celý pražský uzel byl přepnut v roce 1962 a Bobiny byly upravené i na napětí 1500 V =.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3152 Registrován: 10-2009 |
Ad Pavel_Večeřa: Spíše by mě zajímalo, zda taková zapomenutá šroubovka či hadica volně visící z vozu dosáhne až na zem a začne to rozbíjet. To bych taky strach neměl. Ale být traťovák, tak by mě spíš začalo znepokojovat, jak se to bude např. podbíjet. A nejde jen o "pražcové panely" jako takové - také se ta na pražcích vyrobená ENE bude muset nějak odvádět, že. Ale uvidíme, k čemu dojdou... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13948 Registrován: 4-2003 |
Ythomas_ct:Ale být traťovák, tak by mě spíš začalo znepokojovat, jak se to bude např. podbíjet. Asi tak, spíš bych to viděl na instalaci akorát tam, kde je pevná jízdní dráha. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 205 Registrován: 1-2014 |
A potom tam pustíme rýchlik zložený z B-čiek s prepadovym WC a bude vymaľované |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2646 Registrován: 11-2012 |
Všiml jsem si, že od Starého Města směrem na Spytihněv zmizelo zesilovací vedení. To ta úspora mědi opravdu stojí za tu námahu to odmontovat a použít jinde?
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26820 Registrován: 5-2002 |
PV: To ta úspora mědi opravdu stojí za tu námahu to odmontovat a použít jinde? Jenom mědi...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2647 Registrován: 11-2012 |
A izolátorů a výložníků.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8759 Registrován: 8-2003 |
Jak se přechod na 25 kV projeví na síť severočeských dolů (nebo jak se to vlastně jmenuje) a provoz tamních lokomotiv 131 a 184? Vím, že jejich elektrické lokomotivy jsou k vidění i v Berouně, ale znamená pro ně přepnutí podkrušnohorské magistrály komplikaci jen pro provoz na veřejné síti, nebo i "vnitřní" provoz? Vlastně jaká je budoucnost někdejší KTD? Konec někdy s koncem dolů cca v roce 2038 (?), nebo tam je širší využití? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18140 Registrován: 3-2007 |
No jak by se asi projevil? Že se svými ss lokomotivami nebudou moci přejet na síť SŽ. Jenže daleko dřív, než konverze tam bude výhradní provoz ETCS. Možností je celá řada, např. pronájem či koupě kompatibilních lokomotiv, dohoda s jiným dopravcem, který jim ten vápenec bude vozit atd, atd. Řekl bych, že vám to neřekne ani tamní ředitel, jaká bude dlouhodobá budoucnost, neví nikdo, zvláště s grýndýlem a energetickou krizí vyvolanou Ruskem. |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8760 Registrován: 8-2003 |
Nevím, jak moc jsou ty sítě propojené. Jak se může projevit? Třeba koordinací přepnutí hlavní trati a útlumu provozu na KTD. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8443 Registrován: 8-2007 |
Ty sítě jsou propojené tak,že lokomotiva ve Březně,Prunéřově projede se staženým sběračem neutrální pole. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2816 Registrován: 5-2002 |
Doly mají 1,5 kV, ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14050 Registrován: 4-2003 |
Na síti DNT jsou 3kV ss, protože to není dráha sloužící k odvozu uhlí od rypadel v povrchových dolech do úpravny, ale k odvozu z úpravny do elektrárny Prunéřov a na veřejnou síť do Března u Chomutova. Tady se k dopravě uhlí z dolu do úpravny používají od začátku pásové dopravníky. |