Diskuse » Železnice » České Budějovice a okolí » Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 12. 9. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse České Budějovice a okolí do 12. 9. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9010 Registrován: 1-2007 |
Před 116 lety běžela v plném proudu přestavba (rozšíření) budějovické železniční stanice. Celá stavba probíhající v letech 1904 - 1908 byla rozvržena do čtyř hlavních etap a menších oddílů. Pro všechny hlavní etapy a oddíly stavebních prací vypisovalo plzeňské ředitelství státních drah ofertní (nabídková) řízení a právě dnešního dne 16. července 1906 došlo k otevření ofert pro třetí hlavní stavební etapu v rozpočtové částce 317 800 K. Snahou budějovické Obchodní a průmyslové komory bylo, aby zadané práce získali místní stavební podnikatelé. O třetí hodině odpolední došlo v plzeňském ředitelství státních drah k otevření ofert. Nabídku podali čtyři zájemci a všichni, na rozdíl od čtvrté etapy, nabídli slevu. Největší slevu nabídl ašský stavební podnikatel J. M. Köhler a syn - 22 %, další tři oferenti byli budějčáci - J. Lebeda a syn 20,3 %, inž. Pfeffermann 17,1 % a B. Kebl 14,3 %. Do 15. srpna 1904 měl být vybrán vítěz. Tím se nakonec stal J. M. Köhler a syn, který později zvítězil i v ofertním řízení pro čtvrtou hlavní stavební etapu, která se především týkala vlastní stavby staniční budovy s podchody a nástupišti v podobě, kterou známe dnes.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3160 Registrován: 7-2005 |
lelekhalo: " Další nový panter v Budějovicích 651 225-5 České Budějovice Brejlovec řady 754 057-8 Veselí nad Lužnicí " Už aby začaly ty pantery jezdit i na Os Brejlovec lítá jak nadmutá koza. Nejen tady ale i z Plzně do Prahy /když se nejezdilo přes Karlštejn/ Díky za podařený fotky BmbČ: "Před 116 lety běžela v plném proudu přestavba (rozšíření) budějovické železniční stanice. Celá stavba probíhající v letech 1904 - 1908 byla rozvržena do čtyř hlavních etap a menších oddílů. Pro všechny hlavní etapy a oddíly stavebních prací vypisovalo plzeňské ředitelství státních drah ofertní (nabídková) řízení a právě dnešního dne 16. července 1906 došlo k otevření ofert pro třetí hlavní stavební etapu v rozpočtové částce 317 800 K. Snahou budějovické Obchodní a průmyslové komory bylo, aby zadané práce získali místní stavební podnikatelé. O třetí hodině odpolední došlo v plzeňském ředitelství státních drah k otevření ofert. Nabídku podali čtyři zájemci a všichni, na rozdíl od čtvrté etapy, nabídli slevu. Největší slevu nabídl ašský stavební podnikatel J. M. Köhler a syn - 22 %, další tři oferenti byli budějčáci - J. Lebeda a syn 20,3 %, inž. Pfeffermann 17,1 % a B. Kebl 14,3 %. Do 15. srpna 1904 měl být vybrán vítěz. Tím se nakonec stal J. M. Köhler a syn, který později zvítězil i v ofertním řízení pro čtvrtou hlavní stavební etapu, která se především týkala vlastní stavby staniční budovy s podchody a nástupišti v podobě, kterou známe dnes. " Perfektní Díky za kus historie
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Ajznbony
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 7-2011 |
Na dvořišťské na tangentě zrušena přeložka a probíhá pokládání v původní stopě. |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3161 Registrován: 7-2005 |
Ajznbony: "Na dvořišťské na tangentě zrušena přeložka a probíhá pokládání v původní stopě. " Skvělý Náhodou fotky toho kruháče u Boršova nemáš?
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Ajznbony
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 7-2011 |
Bílý_petr: Aktuální ne, tam už jsem se nedostal. Starší jsem sem už myslím dával."Náhodou fotky toho kruháče u Boršova nemáš? " |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3162 Registrován: 7-2005 |
Ajznbony: "Bílý_petr: "Náhodou fotky toho kruháče u Boršova nemáš? "Aktuální ne, tam už jsem se nedostal. Starší jsem sem už myslím dával." Nevadí. Já tam předevčírem náhodně jel a koukal jsem že už tam pokládali asfalt. Každopádně díky za všechny fotky
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 320 Registrován: 7-2017 |
Díky za odpověď, myslím že je to vhodnější, než v hlavní sezóně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 311 Registrován: 5-2012 |
Do Budějic byla z Trutnova převedena 754 021. Už byla nasazena? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5065 Registrován: 1-2010 |
Ano, jezdí rychlíky do Velenic.
"Áčka, Béčka & interiéry" - přehledy interiérů vybraných řad vozů ČD
|
lelekhalo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 583 Registrován: 12-2013 |
Bílý_petr: Děkuji. Není zač 310.093 České Budějovice konvoj ze Šumavy 19.7.2022
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869
|
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3165 Registrován: 7-2005 |
V úterý 26. července přijede do Budějc testovací nákladní vlak s automatickými spřáhly. Bude tu přes noc a ve středu pojede směr Protivín - Zdice - Plzeň. Tady jsou podrobnosti ČD Cargo
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Administrátor Číslo příspěvku: 74954 Registrován: 4-2003 |
Dnes na Os 8071 místo klasiky 650.233: Edit: V Budějcích nechyběla oblíbená hra na idioty. Slíbeno zachování přestupu na IC 542, nicméně ten měl postaveno dávno před příjezdem Os 8071 (zpožděného vlivem Sabotáže železnic). Má přestup mezi 1. a 3. nástupištěm tak zbyly necelé dvě minuty. |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3167 Registrován: 7-2005 |
Martin_zlivský: "Dnes na Os 8071 místo klasiky 650.233: Edit: V Budějcích nechyběla oblíbená hra na idioty. Slíbeno zachování přestupu na IC 542, nicméně ten měl postaveno dávno před příjezdem Os 8071 (zpožděného vlivem Sabotáže železnic). Má přestup mezi 1. a 3. nástupištěm tak zbyly necelé dvě minuty." To jelo do Brna???
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5068 Registrován: 1-2010 |
Ne, přímé vozy 8071->653 nebyly, na 653 klasická souprava. 650.223 jel do ST předchozí večer na 8016, též místo oné klasiky z R11.
"Áčka, Béčka & interiéry" - přehledy interiérů vybraných řad vozů ČD
|
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3168 Registrován: 7-2005 |
1510015: "Ne, přímé vozy 8071->653 nebyly, na 653 klasická souprava. 650.223 jel do ST předchozí večer na 8016, též místo oné klasiky z R11." Tak to jo. Jinak by asi v Třebíči dost čuměli Dík za osvětlení
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9017 Registrován: 1-2007 |
Před 35 lety byla na 207. koleji budějckého nákladového obvodu ukončena zhruba měsíc trvající oprava kolejové váhy. Ten měsíc si tam nikdo nikoho nevážil. Za třináct let poté váha podlehla demolici (říjen 2000).
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9018 Registrován: 1-2007 |
K dnešnímu 190. výročí koňky. Na okraj. V článku je mj. uvedeno, že přestavba koněspřežky na parní provoz začala v srpnu 1868. To je stále se opakující omyl. Přestavba začala o rok později na základě říšského zákona č. 83 z 23. 5. 1869, "jenž se týče přestavění koňské železnice Linecko - Budějovické a udělání z ní železnice lokomotivní s vedlejší dráhou z Wartberka do S. Valentina" (koncese vydána 17. 8. 1869, i když Gerstnerovo privilegium k provozování koněspřežky platilo až do 7. září 1874). I budějcký dobový tisk v létě 1869 s předstihem informuje své čtenáře: "Se stavbou železnice z Budějovic do Lince se započne 18. srpna v den narozenin císaře poblíž Budějovic." Termín 18. 8. 1869 (den po vydání koncese) byl skutečně dodržen, avšak přestavba koněspřežky na lokomotivní provoz začala způsobem slavnostním dál od Budějovic, poblíž Omlenic v místě, kde před 44 lety začala její stavba.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9019 Registrován: 1-2007 |
A ještě snad, koho by zajímal průběh přestavby koněspřežky Přestavba koněspřežky na lokomotivní provoz před zimou 1870 – 1871 pokračovala takto (stav z konce října 1870): 1. úsek Budějovice – Zartlesdorf (6,5 mil = cca 49,3 km) Zde od 23. října jezdil vlak navážející štěrk „šutrovka“ už v celém úseku. Spodní stavba byla až na pár výjimek v podstatě dokončena, budoucí ocelové mostky měly zatím provizorní dřevěnou konstrukci. Vrchní stavba byla z 96% dokončena a zbývalo zaštěrkovat některé koleje ve stanicích. Pozemní stavby zhotoveny z 98%, většina budov ve stanicích se nacházela ve stavu těsně před dokončením, 20 strážních domků bylo už zcela obyvatelných, v dalších probíhaly truhlářské a kamnářské práce, na 6 strážních domcích probíhaly zednické práce. Střecha nové staniční budovy v Zartlesdorfu po ničivé větrné bouři opravena. 2. úsek Rybník – Summerau (1,9 mil = cca 14,4 km) Zde a v dalších úsecích se z větší části již nejednalo o přestavbu tělesa koněspřežky na lokomotivní provoz, ale o stavbu nové tratě na nových pozemcích. V úseku zemská hranice – Summerau se někteří vlastníci půdy bránili vyvlastnění. Spodní stavba zhotovena ze 60%, v délce cca 5,3 km položena polní drážka (60 vozíků), vrchní stavba zhotovena ze 45%, pozemní stavby nezačaly. Práce zatím nezačala ani na výstavbě staniční budovy v Summerau. 6 strážních domků bylo pod střechou, 2 vyzděny, 1 v základech. Střešní konstrukce ve stanici Böhmisch-Hörschlag byla po větrné smršti opravena a střešní plášť dokončen. 3. úsek Summerau – Wartberg-Gaisbach (4,7 mil = cca 35,7 km) Zde stavební práce probíhaly na několika málo vykoupených pozemcích, spodní stavba provedena pouze na 2 % z celkové trasy. Pokrok mohl být údajně větší, kdyby nebylo nepříznivého počasí a nechyběla pracovní síla. 4. úsek Wartberg-Gaisbach – St. Valentin (2,6 mil = cca 19,7 km) Spodní stavba zhotovena ve 4% z celkové trasy, pro zemní práce položena polní drážka v celkové délce zhruba 425 metrů. 5. úsek Wartberg-Gaisbach – Linz (3,1 mil = cca 23,5 km) Zde probíhalo trasování a hlavně kesonářské práce při stavbě dvou mostů přes Dunaj (u Steyreggu a Mauthausenu). Zde pracovalo 280 nádeníků, 224 pracovníků různých řemesel, 4 koně, 7 parních strojů. Položeno bylo zhruba 225 metrů polní drážky. Celkově denně pracovalo na stavbě nové dráhy Budějovice – Wartberg-Gaisbach – St. Valentin a Wartberg-Gaisbach – Linz v říjnu 1870 3 470 nádeníků, 1 027 řemeslníků, 136 koní, 576 kár či povozů a 9 parních strojů.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1594 Registrován: 12-2006 |
BmbČ: A jezdí se po ní dodnes a vypadá, že ještě dlouho bude. Jestli to někoho napadlo v té době. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9020 Registrován: 1-2007 |
To nejspíš tenkrát nikoho nenapadlo ani ve snu. Přitom při přestavbě trati na lokomotivní provoz nebylo nikde direktivně dáno, že se musí nová lokomotivní dráha držet trasy koňky jako houno košile. Třeba kolem Kameňáku (od oblouku nad Včelnou po Bukovec) měla trať vést v úplně jiné kratší a napřímenější stopě... Žádná klikatice jako dnes. Tady zapracoval vlivný Schwarzenberský dvůr Plavnice stojící poblíž původní trasy koňky a bylo po žížalkách. A ještě snad jedna zajímavost - v Budějcích byla v té době rozšiřována staniční budova KFJB o administrativní budovu KEB a budovu, v níž se nacházely společné čekárny a restaurace pro obě dráhy. Pro restauraci vyrobila rakouská sklárna Schneegattern skleněné poháry ze silnějšího čirého skla o objemu 0,3 litru s vystouplými nápisy BAHNHOF BUDWEIS NÁDRAŽÍ Č. BUDĚJOVICE. Opačná strana poháru nesla jméno výrobce GLASFABRIK SCHNEEGATTERN OBER OSTR. Tento pohár bylo možno zakoupit a stal se tak pěknou památkou z nového budějckého nádraží. Tyto poháry se dochovaly do současnosti a někteří sběratelé je vlastní...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3170 Registrován: 7-2005 |
BmbČ: "To nejspíš tenkrát nikoho nenapadlo ani ve snu. Přitom při přestavbě trati na lokomotivní provoz nebylo nikde direktivně dáno, že se musí nová lokomotivní dráha držet trasy koňky jako houno košile. Třeba kolem Kameňáku (od oblouku nad Včelnou po Bukovec) měla trať vést v úplně jiné kratší a napřímenější stopě... Žádná klikatice jako dnes. Tady zapracoval vlivný Schwarzenberský dvůr Plavnice stojící poblíž původní trasy koňky a bylo po žížalkách. A ještě snad jedna zajímavost - v Budějcích byla v té době rozšiřována staniční budova KFJB o administrativní budovu KEB a budovu, v níž se nacházely společné čekárny a restaurace pro obě dráhy. Pro restauraci vyrobila rakouská sklárna Schneegattern skleněné poháry ze silnějšího čirého skla o objemu 0,3 litru s vystouplými nápisy BAHNHOF BUDWEIS NÁDRAŽÍ Č. BUDĚJOVICE. Opačná strana poháru nesla jméno výrobce GLASFABRIK SCHNEEGATTERN OBER OSTR. Tento pohár bylo možno zakoupit a stal se tak pěknou památkou z nového budějckého nádraží. Tyto poháry se dochovaly do současnosti a někteří sběratelé je vlastní... " Díky za perfektní historickou připomínku Ale ten pohár mít - to by bylo něco. A ne proto že bych ho chtěl prodat. Ten by stál na čestném místě
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9021 Registrován: 1-2007 |
Rádo se stalo. Vzhledem k objemu se jednalo spíš o pohárek, než o pohár. Napsal jsem to nepřesně, ale byla by to zcela jistě zajímavost a starožitnost pocházející z roku 1873.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2099 Registrován: 9-2007 |
Třeba kolem Kameňáku (od oblouku nad Včelnou po Bukovec) měla trať vést v úplně jiné kratší a napřímenější stopě... Žádná klikatice jako dnes. Tady zapracoval vlivný Schwarzenberský dvůr Plavnice stojící poblíž původní trasy koňky a bylo po žížalkách. Nemyslím si, že by v tomhle měl prsty kníže Jan Adolf Schwarzenberg. Koňku přestavovala Dráha císařovny Alžběty (Kaiserin Elisabeth Bahn - KEB), s nimiž sice schwarzenberský Velkostatek Krumlov (pod nějž spadal dvůr Plavnice) jednal o trasování, ale pouze jako řadový interesent. Osobně se spíš přikláním k tomu, že za trasování po tělese koňky mohla cena: v tý době, těsně před krizí roku 1772/73 se vědělo, že řada železničních projektů je neufinancovatelných, a že bude potřeba větší zásah státu, než původní garance výnosu. Společnostem se nedařilo shánět moc zahraničního kapitálu (pokud se chtěla společnost vyhnout silnému vlivu židovských bankéřských domů, jako tomu bylo u StEG, který de facto ovládali pařížští Pereirové), a rovna KEB měla hlavní zájem v provozu Rakouské západní dráhy (Westbahn: Wien-Linz-Salzburg) a trasa do ČB (ať už z Lince, či ze St. Valentinu) pro ně byla odbočná vedlejší dráha (nezkoumal jsem to, ale řekl bych, že šlo o povinný bod v koncesi na Westbahn). Dej pozor na dobový tisk (jak český, tak německý): tam se snažili na Schwarzenbergy hodit kdejakou vinu (prostě vlivný úspěšný velkostatkář měl své odpůrce). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5922 Registrován: 5-2007 |
Bílý_petr Kamarád se mi nedávno pochlubil taky s jedním "pohárkem" : |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9022 Registrován: 1-2007 |
Louis_de_mydlaque: Honzo, já bych to spíš viděl tak, že lokální zájmy a vliv vlivných přebily při přestavbě koňky obecné blaho nejen v případě Kameňáku, kde i obec byla proti, ale třeba, což je známé, i u Velešína. Souhlasím, že cena hrála velkou roli. Už třeba jen výkup nových pozemků a nové dohadování se ze starozatuchlíky, kterým by se rozdrobily pozemky. Ale snaha v některých úsecích napřímit koňku víc než známe dnes, ze strany KEB byla. Nádraží Steinkirchen na nové trase mělo být postaveno zhruba tam, kde je teď z E55 odbočka do Kameňáku, spíš blíž k obci, někde tam, co je dneska benzínka a dál směrem na Budějce. Bylo by to výhodné i pro dopravu zboží z/do Krumlovska v době, kdy ještě neexistovala trať Budějce - Želnava. Teď si vezmi dopravu zboží z dvora Plavnice sem. Kolem velkostatku se pěstovala m.j. řepa, kterou chtěli pak vozit dráhou do Schwarzenberského cukrovaru v Budějcích. V případě nového nádraží na nové trase by museli povozy a to nejen s řepou tahat na nové nádraží přes celý Kameňák do kopce. Takhle to měli z velkostatku na nádraží vybudované v trase koňky podstatně blíž, ostatní zájemci dál. A nakonec, aby v tom neměli prsty budějčtí výletní pivaři. Ti vycítili příležitost, že by to z nádraží postaveného v trase koňky měli do plavnického pivovaru co by kamenem dohodil a také zatlačili. Trmácet se z nádraží na opačné straně obce k pivovaru... Ale možná by tam po vysilující cestě vypili i pivní matku. A pak ta "nekonečná" cesta zpět na nádraží...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3172 Registrován: 7-2005 |
Taky pěkný
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5923 Registrován: 5-2007 |
Věru nedlouho zůstal jeden z Panterů na jihu bez poškození.Minimálně dvě opěrky někomu překážely 🥴 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 951 Registrován: 4-2014 |
To je výsledek provozu na Lipence . Panter byl poničen hned během první jízdy po výluce ( vlak 18846 ) |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9023 Registrován: 1-2007 |
Přes lešení a plachtu SŽ je trochu vidět, omládnutí dvou koček v sousoší nad odjezdovou halou budějckého nádraží. Včera se kolem nich ještě v sedm večer ochomejtali nějací borci. Nešlo rozpoznat zdali to byli restaurátoři, nebo restauratéři. Několik dní je na opravenou fasádu nad bývalým východem z nádraží upevněna konstrukce pro markýzu, která tam hodně dávno byla a opět bude.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9024 Registrován: 1-2007 |
Současný stav reko budějcké staniční budovy a nové vizualizace.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2100 Registrován: 9-2007 |
Bmbč: Já si myslím, že KEB novou trasu nemyyslela nikdy moc vážně a Schwarzenbergové z toho profitovali víc, než si původně mysleli. Když jsem procházel karton o této trati v Národním archivu, fondu České zemské místodržitelství, tak jsem napojení na Schwarzenbergy vysloveně hledal a byl jsem celkem zklamán. Samozřejmě Plavnický dvorec měl svoji váhu a nádraží v jeho blízkosti bylo projednávalo (to se ostatně dělo na všech tratích všech společností, že se nádraží stavěla po dohodě s místními interesenty). Ale de facto se na začátku ani nečekalo, že se z tuctového dvorce v Plavnici stane taková prosperující bomba (takže železnice je spíš příčina rozvoje dvorce než důsledek). Jinak v trasování musíme vzít v úvahu i další lobbisty: asi největším byl místopředseda Obchodní a živnostenské komory Peter Steffens, jenž si od Schwarzenbergů pronajímal prostory kláštera Zlatá Koruna pro svou slévárnu. Ten původně dokonce lobboval za trasu co nejblíže Zlaté Koruně, která byla ale špatně trasovatelná. Tak se nakonec "spokojil" s nádražím v Holkově (proto to nádraží uprostřed ničeho). Ale jeho brácha Gerhard Steffens procozoval lignitové doly u Kameňáku (dnešní osada Na Dolech), a původní koňka vedla pro něj ideálně protředkem ložiska lignitu (nakonec to ložisko nebylo takové terno, ale při trasování tratí se význam zdrojů uhlí vždy strašně zveličoval). Každopádně, si stojím za tím, že pro KEB byla koňka zděděným outěžkem a při její přestavbě jim šlo o to, aby si na ní nepropálili kapitál. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9025 Registrován: 1-2007 |
Tomu rozumím. Když byla možnost při přestavbě využít trasu koňky, tak ji KEB z větší části využila a ušetřila. Dnes jsme mohli na Dvořišťské jezdit alespoň v některých úsecích o něco rychleji a Sergeje tam v minulosti nemusely rovnat oblouky.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2101 Registrován: 9-2007 |
Bmbč: Ono by možná bylo lepší, kdyby to stavěla jiná společnost, napadá mě KFJB nebo ještě spíš Dráha korunního prince Rudolfa, pro ně by to bylo prodloužení hlavní tratě do Čech. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9026 Registrován: 1-2007 |
Všude se uvádí, že v roce 1857 KEB od První žel. spol. koňku odkoupila. Ale jak to tehdy vlastně bylo? Musela odkoupit? Koňka byla v šíleném stavu. Lomy plochých kolejnic byly na denním pořádku a někde jsem četl, že výměna plochých kolejnic za únosnější by přišla v celé trase Budějce – Gmunden První žel. spol. na 1 380 000 zl., což byl docela ranec.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2102 Registrován: 9-2007 |
BmbČ: Pokud si to správně pamatuju, ono jim šlo hlavně o tu trať z Lince do Gmundenu a museli to koupit celé. Až budu mít čas, zkusím to přežvejkat v Bibli železniční historie (stará dobrá Geschichte der Eisenbahnen z roku 1898). EDIT: Tak koukám, že když roku 1856 dokončila KEB trasu Wien-Linz, netajila se s plánem pokračovat dále na Salzburg. Jenže tam se pletla dohromady s privilegii koňky (šlo o duplicitní trasu koňky Linz- Gmunden a plánovaného úseku Linz-Lambach... Takže potvrzuji nutnost nákupu kvůli gmundenskému úseku. (Příspěvek byl editován uživatelem louis_de_mydlaque.) |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9027 Registrován: 1-2007 |
Díky. To by mne fakt zajímalo. Část koňky Linec - Gmunden, kde už existoval parní úzkorozchodný provoz, měla KEB jako budoucí vlastník připravit pro výstavbu hlavní dráhy Linec - Salzburg, něco takového tam bylo... Nevím...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9028 Registrován: 1-2007 |
Teď jsem našel, že úzkorozchodný parní provoz mezi Jižním nádražím v Linci a Lambachem trval jen necelé čtyři roky - do konce srpna 1859. Dál do Gmundenu zhasnul až v roce 1903. Takže se v tomhle prvním úseku muselo něco dít...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2103 Registrován: 9-2007 |
BmbČ: Jak píšu, KEB tou dobou stavěla trať z Lince na Salzburg a úsek do Lambachu byl ten, kvůli kterému museli odkoupit konkurenční koňku a přestavěli ji na parostrojní železnici. I ten rok 1859 sedí: prostě o parostrojní koňku nestáli a šlo jim o to trať přestavět na normální rozchod a začlenit do spojení Wien-Linz-Salzburg. Jenže jim zbyly dva outěžky: Lambach-Gmunden (jak píšeš) a naše milá koňka do Budějc. A u tý byl státní zájem na přestavbu na parostrojní železnici v době, kdy se projektovala KFJB (jako spojení Linz-ČB-Praha). |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9029 Registrován: 1-2007 |
Jasně. A v souvislosti s přestavbou koňky byla pak vybudována spojovací dráha Budějce - Veselí.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2104 Registrován: 9-2007 |
BmbČ: Jasně, ty dvě akce: přestavba koňky KEB a spojovací dráha ČB-Veselí (KFJB) byly na sobě závislé (jedna by nedostala státní podporu, kdyby nedošlo ke stavbě druhé. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9030 Registrován: 1-2007 |
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Ajznbony
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 7-2011 |
Mírně neaktuální report (ze čtvrtka) z kájovské vs. jižní tangenta Doprava na Včelnou, rovně k dálnici Rovně k dálnici, doleva do Roudného Aktuálně položeny pražce i kolejnice, na přeložce odtěžování štěrku. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9031 Registrován: 1-2007 |
Ajznbony: Díky za foto. Tam to pokračuje poměrně rychlým tempem, ale ten IV. koridor... Zrovna dnes je tomu už 17 let, kdy byla oficiálně zahájena jeho stavba a stále není hotovo. Ve stejný den bylo v Budějcích v rámci výstavby Mercury centra otevřeno provizorní AN v bývalém objektu drážních hasičů u nákladového obvodu a následně začala demolice původního AN postaveného v letech 1984 - 1989.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5928 Registrován: 5-2007 |
Ajznbony Nažhav aparát. Dnes se zasypávalo položené a zítra budeme podbíjet a upravovat do figury. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9032 Registrován: 1-2007 |
Pavle, ty ho prosím tě taky nažhav a prskni sem nějaké snímky ze strojů. Přece jen jsi u všeho dění nejblíž. Různé pohledy, které jsou pro tebe samozřejmé, jsou pro nás ostatní výjimečné.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Ajznbony
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 7-2011 |
Paveldacicky: Dneska budu asi až za tmy, škoda. "Ajznbony Nažhav aparát. Dnes se zasypávalo položené a zítra budeme podbíjet a upravovat do figury." Ze včerejška Larseny z přeložky už se tahají ven |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5929 Registrován: 5-2007 |
Tak něco z dneška: |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9033 Registrován: 1-2007 |
Ajznbony, Paveldacicky: díky za aktuální foto. Už jsem chtěl napsat, že tu podbíječku máte leta stále jako novou, ale podíval jsem se na foto z roku 2016 a to měl Edikt podbíječku jinou. 99 74 9224 059-0. Takže teď ne jako novou, ale novou.(?)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Ajznbony
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 7-2011 |
Já taky něco přidám: |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3179 Registrován: 7-2005 |
Paveldacicky: "Tak něco z dneška: " Díky Vám oběma za super dokumentaci
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9034 Registrován: 1-2007 |
Z historie 8. září 1909 - v km 55,350 na trati Budějovice – Želnava otevřena pro dopravu osob a zavazadel zastávka Olschhof.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5930 Registrován: 5-2007 |
Jojo,přes osobní do Dvořiště,to se to jede 😁.Dlouho jsem náklad tudy durch neviděl 🧐👍 |
lelekhalo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 584 Registrován: 12-2013 |
Linecké kolečko | Ex 18954 veden parní lokomotivou řady 77.28 a postrk tvořila motorová lokomotiva řady 2050.05 Timelkam-Summerau-České Budějovice-Protivín-Milevsko-Tábor-Benešov u Prahy Foceno v ŽST Kaplice 9.9.2022 Foceno v ŽST České Budějovice
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1291 Registrován: 5-2020 |
lelekhalo: pěkný, akorát ten fíra z první fotky kouká teda zajímavě. Asi nikdy ještě neviděl šotouše |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 9-2018 |
Krásné snímky. Fotil někdo Písek - Tábor? Nepropadl se pod tím most? |
Bílý_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3181 Registrován: 7-2005 |
lelekhalo: "Linecké kolečko | Ex 18954 veden parní lokomotivou řady 77.28 a postrk tvořila motorová lokomotiva řady 2050.05 Timelkam-Summerau-České Budějovice-Protivín-Milevsko-Tábor-Benešov u Prahy Foceno v ŽST Kaplice 9.9.2022 Foceno v ŽST České Budějovice " Díky za fotky Ve Vlastci se souprava rozdělila - nadvakrát projela přes most - a v Červené se zase spojila Fotky bohužel nemám - na to jsem neměl čas. (Příspěvek byl editován uživatelem bílý_petr.)
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9035 Registrován: 1-2007 |
Paveldacicky: To tedy jo, ale dřív, jak pamatujeme, to bylo naprosto běžné. Třeba v v roce 1987 bylo přes budějcké osobní nádraží provezeno 6 236 nákladních vlaků. lelekhalo: též dík za aktuání foto.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Čínskej
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2088 Registrován: 3-2012 |
To tedy jo, ale dřív, jak pamatujeme, to bylo naprosto běžné. Třeba v v roce 1987 bylo přes budějcké osobní nádraží provezeno 6 236 nákladních vlaků. Pokud vím, tak od rekonstrukce podchodů před cca 15 lety nákladní vlaky přes osobní mohou pouze výjimečně, právě kvůli tomu, aby se podchody nepoškodily otřesy... |
Ajznbony
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 7-2011 |
Přejezd na kájovské před asfaltováním Průkop u severního mostu Průkop u jižního mostu Na dvořišťské těleso přeložky a nájezdu také mizí Stavební dozor |
lelekhalo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 585 Registrován: 12-2013 |
Zundapp,Bílý_petr,BmbČ: Děkuji Zundapp: Vypadá to tak Vím, že tyto fotky patří do jiné skupiny ale přidávám malou ukázku z Benešova u Prahy (Příspěvek byl editován uživatelem lelekhalo.)
Železniční trať z Českých Budějovic do Českých Velenic byl provoz zahájen v roce 1869
|