Diskuse » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 28. 8. 2022 « předcházející | další »

Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 28. 8. 2022

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pátek, 29. července 2022 - 09:25:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1110
Registrován: 1-2017
Jakuza: To bych neřekl - je jasně vidět, že v náboji jsou válečková ložiska. Pro odlévání by tam byla jenom velká díra, do které by se (pravděpodobně pro zjednodušení následujícího obrábění) vložilo jádro. Modely by navíc měly technologické úkosy apod. Tahle kola vypadají, že normálně jezdila po kolejích. Osobně bych tipoval třeba sušárenské vozíky...
Pátek, 29. července 2022 - 15:51:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4746
Registrován: 11-2006
Nebo zbytek z ruční/ šlapací drezíny. Možná spíš z normálního rozchodu.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Sobota, 30. července 2022 - 07:52:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 174
Registrován: 4-2014
Jussi - Velmi podobná kola, i svými rozměry, mají mnohé dochované dresiny z první poloviny minulého století nebo ještě starší, zejména takové s motorovým pohonem. Domnívám se tedy, že jsou to kola z nějaké takové dresiny, neviděl jsem ale nikdy úzkorozchodnou dresinu s takovými koly ani její fotku, to ovšem neznamená že taková někde nebyla.

Zdepa - Omlouvám svou neznalost, ale můžete mi prosím trochu popsat, co to je ten bandion od Orenštajna. Určitě by mi to pomohlo doplnit kousek historie naší dráhy. Z období před rokem 1950 o jejích vozidlech moc nevíme.
Sobota, 30. července 2022 - 16:19:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1111
Registrován: 1-2017
Chlapi, je to možné. V drezínách se opravdu nevyznám, takže Vám věřím. Inzerát není můj, nicméně pokud víte komu dát echo, kdo by ta kola využil, tak to určitě předejte. Já vůbec nevím, kdo do tutěch starých drezín dělá - Zubrnice? NTM? Fakt nevím. Byla by jich škoda, vypadají slušně...
Pondělí, 01. srpna 2022 - 20:28:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1541
Registrován: 8-2015
SK Čierný Balog plán zrušení jedné z tras - spory o pozemky: https://www.rtvs.sk/televizia/archiv/13982/343143#2529
dědek_hank
Pondělí, 01. srpna 2022 - 21:02:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4012
Registrován: 7-2017
kwasi:
"SK Čierný Balog plán zrušení jedné z tras - spory o pozemky: https://www.rtvs.sk/televizia/archiv/13982/343143#2529"

V tomto případě Bílek zase už tahá za kratší konec, ale to už tahal mnohokrát a zatím to vždycky nějak ustál...
Pondělí, 01. srpna 2022 - 23:35:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3470
Registrován: 7-2005
ad Bohouš - Bandion je typ ložiska, který se začal používat zhruba v polovině 30.let na vozících polních drah, které dodávala firma O&K. Velmi rychle to však okoukali i ostatní. Nabízela je i Ferrovia. Ale obchodní název Bandion mohla používat je firma O&K. Oni tomu říkal i "americká ložiska". Nikdy jsem to moc nezkoumal, protože se jich v důsledku moc nedochovalo. Z podkladů vím, že byly masivnější, měly víc dílů a tím pádem byly i dražší. A nehodily se pro úplně všechny typy vozů.

Jinak ten chladič nevypadá, že by byl pro motory S110. V roce 1957 byly v mašinkách jen S110ky....
Úterý, 02. srpna 2022 - 11:32:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8863
Registrován: 1-2007
Bílek viní starostu, že se obec nepřihlásila do dražby o dotčený pozemek. Otázkou je, zdali by obec dokázala developera přeplatit. A pokud ano, tak by se zastupitelé vystavovali riziku trestního stíhání, protože za to zaplatili víc, než je cena obvyklá v čase a místě.
Úterý, 02. srpna 2022 - 20:31:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1543
Registrován: 8-2015
D parní lokomotiva domácí výroby / homemade steam locomotive: https://www.facebook.com/photo?fbid=5857812360899970&set=pcb.5538 531159558242 ; https://www.nordkurier.de/uckermark/xxl-lok-ist-hit-unter-oldtime rn-in-der-uckermark-mit-video-1637061610.html?fbclid=IwAR0dFXPKtY TMMVemNutVBYzXn6NsdsyDdY02pogmRHYcNrGycd8oRwYPeU4 ;
AT dvoucestný bagr / road rail bagger: https://www.facebook.com/photo/?fbid=5205623669501725&set=g.18276 4115135000
SK Tatry 1989: https://www.facebook.com/groups/182764115135000/permalink/5149042 895173739/
Středa, 03. srpna 2022 - 12:12:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8864
Registrován: 1-2007
Z vagonu lovilo panstvo medvědy. Teď se jeho replika vrátí na Oravskou lesní železnici
Čtvrtek, 04. srpna 2022 - 19:20:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2561
Registrován: 4-2003

https://youtu.be/OPNgFHg0Y2M
* * * Usmívej se! Bude Hůř

dědek_hank
Čtvrtek, 04. srpna 2022 - 19:34:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4016
Registrován: 7-2017
Mouka:
"Bílek viní starostu, že se obec nepřihlásila do dražby o dotčený pozemek. Otázkou je, zdali by obec dokázala developera přeplatit. A pokud ano, tak by se zastupitelé vystavovali riziku trestního stíhání, protože za to zaplatili víc, než je cena obvyklá v čase a místě."

V tomto případě to vypadá, že obec a developer jednají ve shodě. Údajně to byl sám starosta, kdo nabonzoval na ministerstvo, že trať vede po cízích pozemcích. Nechápu logiku: Zastupitelstvo kouše ruku, která obec krmí.

Pokud jde o to riziko přeplacení: Když to nezkusili, nemůžou vědět. A kromě toho neznáme slovenské zákony tak dobře, abychom mohli spekulovat, co by - kdyby.
Čtvrtek, 04. srpna 2022 - 21:09:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 286
Registrován: 6-2010
dědek_hank:
"Nechápu logiku: Zastupitelstvo kouše ruku, která obec krmí.
"

No on teď celé zastupitelstvo (nebo aspoň starostu) pravděpodobně krmí spíš pan developer, a to určitě lépe, než úzkokolejka[wink]
dědek_hank
Čtvrtek, 04. srpna 2022 - 21:44:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4017
Registrován: 7-2017
Fabec:
"No on teď celé zastupitelstvo (nebo aspoň starostu) pravděpodobně krmí spíš pan developer, a to určitě lépe, než úzkokolejka..."

Všeho do času.
Pátek, 05. srpna 2022 - 15:47:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3473
Registrován: 7-2005
Tak prý už kniha jde do prodeje...díky našim sběratelům je to celé Předlitavsko.
Internet udává cenu 69 euro.
J. Blieberger, A. Meyer, J. Pospichal
Schmalspurig durch Alt-Österreich
2021; 368 Seiten, viele Abbildungen, Format 21 x 30 cm; gebunden
Erscheinungstermin ca. Ende August 2022
Pondělí, 08. srpna 2022 - 13:02:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 354
Registrován: 8-2007
Kovářmirek, jos.nem: Děkuji vám za upřesnění. Když byla tedy lokomotiva převezena z pomníku RD Žilina na Vychylovku tak už byla sbírkovým předmětem Kysuckého muzea v Čadci? Nebo byla nezdřív získána HLÚŽ a teprve poté došlo k získání do sbírky Kysuckého muzea Č.?

Velmi Vám děkuji
Ivo Kočí
Úterý, 09. srpna 2022 - 08:52:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 22
Registrován: 3-2014
ad Ivosek: Můžeme vyjít z faktu, že v době, kdy ČKD 1441 byla převezena da RD Žilina ještě nebylo etablováno Kysucké múzeum. Dokonce tehdy (podzim 1972) cit: "... hlavný inženier lesného závodu v Zákamennom Vincent Katreník s odkúpením (lokomotivy skupině nedšenců-tehdejších studentů VŠ dopravní) souhlasil, ale požedoval za predaj 5000 Kčs s podmíenkou, že lokomotíva bude okamžite odvezená ..."( Ludia okolo železničky, Svatopluk Šlechta, 2012). Proto se domnívám, že v Žilině byla v majetku RD. To určitě upřesní E499.001. Kolem r. 1990 - 1991 byla "naše" 1441 zásluhou "Veseláků" (kteří místo ní sehnali průmyslovku CP600) vrácena na Vychylovku. Tehdy (nebo s určitým zpožděním) se stala sbírkovým předmětem Kysuckého múzea - HLÚŽ.
Úterý, 09. srpna 2022 - 10:53:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 355
Registrován: 8-2007
jos.nem: Děkuji Vám
Úterý, 09. srpna 2022 - 10:55:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2558
Registrován: 1-2013
Zdravím a velmi prosím o radu.
V Karviné měla údajně existovat i pionýrská železnice. O této železnici jsem vůbec nevěděl; jediný odkaz, který jsem našel, není bohužel funkční. Napsal jsem do Karviné, žádná odpověď nepřišla. Nikde jsem nic nenašel. Jediné potvrzení její existence je ten nefunkční odkaz. O té dráze nevím nic, ani to kde se alespoň přibližně nacházela, v kterých letech jezdila, jaký měla rozchod,...
Za jakoukoliv i sebemenší zmínku o pionýrské železnici v Karviné budu velice vděčný. Předem dík!
Úterý, 09. srpna 2022 - 21:52:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4748
Registrován: 11-2006
jos.nem: V inventurních seznamech správy majetku RD Žilina byl pomník evidován, ale ne konkrétně Gontkulák. Prostě jako pomník s parní lokomotivou. O připojeném vagónku ani písmeno. Takže nic nebránilo výměně za jiný stroj, v tomto případě konkrétně CS400 3614/1957 z cukrovaru Hodonín. Tato náhradní "čékáda" ovšem pár let prostála na vedlejší koleji "v krátkém šturcu", než se dostala na sokl. Rok 1991 by měl být ten, kdy se Gontkulák stěhoval zpět na Kysuce.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Středa, 10. srpna 2022 - 08:32:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23
Registrován: 3-2014
E499001. Díky Lumíre.
Středa, 10. srpna 2022 - 10:27:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 31
Registrován: 9-2017
-- and. Jaroslav T, existovala pionýrská dráha koncem 50 let, (jestli byla dostavěná nevím), Karviná, Fryštát, v zámeckém parku. Měla mít rozchod 600 mm, a délku 1 000 m. Mělo se jednad o okruh. Více údajů o ni, nemám.
Středa, 10. srpna 2022 - 15:51:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1374
Registrován: 12-2020
Na archivních mapách ČZúK (1:100 000 z roku 1966) je okruh pionýrky jv od nádraží krásně vidět.
Středa, 10. srpna 2022 - 16:16:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2560
Registrován: 1-2013
BSD, J.M.: Moc díky!
Středa, 10. srpna 2022 - 16:44:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 880
Registrován: 5-2013
Jaroslav_T, J.M.
Na stovce ji nevidím, ale na 1:10 000 zde ano.
Středa, 10. srpna 2022 - 21:31:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2561
Registrován: 1-2013
K._A._F.:
"Jaroslav_T, J.M.
Na stovce ji nevidím, ale na 1:10 000 zde ano."
Tak tohle je doopravdy to, co se mi nejvíc hodí. Děkuji.
Čtvrtek, 11. srpna 2022 - 12:05:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1380
Registrován: 12-2020
Jo je to na 1:10 000 spletl jsem se o nulu.
Neděle, 14. srpna 2022 - 10:14:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1393
Registrován: 12-2020
https://www.aktuality.sk/clanok/p0br0Zp/ciernohronska-zeleznicka- je-ohrozena-vlastnik-pozemkov-hovori-o-ciernej-stavbe/
Článek stojí za přečtení. Úsilí tisíců dobrovolníků a třicet let neplacené práce na ČHŽ, to všechno může přebít hloupost, prachy apod. Celé to na mě působí tak, že obec nestojí o zavedení pravidelné dopravy na ČHŽ, tak se snaží trať do Dobroče zlikvidovat. Ostatně tvrzení, že by tam raději viděli cyklostezku hovoří za vše.
Jak mohl někdo koupit pozemky před 10 lety, kdy trať byla normálně v provozu a teď tvrdí, že trať byla zrušená? Kocourkov - hadr. To jako, že ta obnova tratě byla provedena na černo? A že nikdo ze státní správy nezasáhl?
Když pan Bílek, který to tam vede už léta a prosadil spoustu věcí, které byly sci-fi, říká, že na dobrovolnické bázi to dále nepůjde, tak asi ví o čem mluví.
Zastupitele nechápu. Když nebude v Balogu ČHŽ, bude to úplně obyčejná vesnice, kam turista nebude mít důvod přijet.
dědek_hank
Neděle, 14. srpna 2022 - 14:43:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4035
Registrován: 7-2017
J.M. 1393:
K věci ještě tyto dva články
https://zdopravy.cz/unikatni-trati-pres-fotbalove-hriste-hrozi-ko nec-pozemky-pod-kolejemi-koupil-developer-121522/
https://zdopravy.cz/po-ciernohronske-zeleznici-se-poprve-rozjely- vyrazene-elektricke-vlaky-ze-svycarska-na-naftu-122006/
a diskuse pod nimi.

Mě jenom dráždí, když se napíše "obec chce", "obec podporuje" atd. Správně by se mělo napsat "současná radniční ḱoalice chce", "starosta podporuje" apod. Proč se nikdo nezeptal občanů, co chtějí, třeba formou referenda? Co měl kdo ve volebním programu? Jinak je to podobné jako v Čechii: Změní se garnitura na obecním úřadě a veškeré minulé projekty jdou do háje a místo nich se prosazují projekty jiné, oproti těm minulým opačné a s nimi se vylučující. Všechno, co udělali ti minulí obecní notáblové, bylo blbě, tak to musíme zrušit, zlikvidovat, zadupat do země - nejlépe i s lidmi, kteří to vymysleli, schválili, vybudovali a provozovali. A občanů se nezeptá nikdo na nic.

Do jiné diskuse jsem napsal, že Bílek sice tahá za kratší konec, ale v minulosti už podobných situací úspěšně ustál víc. Nicméně teď to opravdu takhle z dálky vypadá bledě. Současné dění chápu jako tvrdý kšeft, kde z toho přetlačování vyjde jako vítěz ten, kdo druhou stranu přeplatí. (Kdo bude příjemcem těch peněz předaných pod stolem nebo jiných nabídek, které se neodmítají, o tom raději nehodlám spekulovat.) Jestli ČHŽ rychle nesežene někoho, kdo vloží do hry silnější argumenty (nemusí být nutně vyjádřené penězi...) schopné přetlačit ty stávající, asi zažijeme konec její historie.

Škoda, bylo tam pěkně.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Neděle, 14. srpna 2022 - 17:23:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 896
Registrován: 1-2004
Může, prosím, někdo specifikovat, které pozemky (a přesně kde) jsou v majetku developera? Z článků bych chápal, že ta část u fotbalového hřiště + navazující. To by ale přece konec ČHŽ neznamenalo, bylo by to pouze zmaření dalšího možného "vývoje" trati na Dobroč a za Dobroč a ukončení této větve v Balogu.

Nebou developer koupil pozemky pod celou ČHŽ, v celé její délce?

(Příspěvek byl editován uživatelem Canfranc.)
Neděle, 14. srpna 2022 - 19:31:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 165
Registrován: 5-2017
"úzká" ve Ždánicích stále existuje...
Pondělí, 15. srpna 2022 - 09:08:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 754
Registrován: 7-2008
Canfranc - jedná sa o pozemky pod bývalou pílou Jánošovka. Čiže trať od priecestia zo stanice ČB smerom na Dobroč, odstavné koľajisko, drevený hajc. Pozemky mimo územia píli ďalej na Dobroč (aj cez ihrisko) sú naštastie vo vlastníctve obce.
Veľkošuriansky cukrovar i rafinéria účastinný spolok vo Veľkých Šuranoch, Priemyselná koľaj pre hospodárske účely

Karosa ŠL 11
Pondělí, 15. srpna 2022 - 11:36:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 114
Registrován: 11-2006
Všechny příznivce úzkokolejek zveme v sobotu 27.8.2022 na slavnostní křest knihy "Výroba úzkorozchodných železničních vozidel na Slovensku" od autorů Tomáše Haviara, Zdeňka Hrdiny a Jána Matějíčka do Muzea Průmyslových Železnic ve Zbýšove u Rosic. Slavností křest se bude konat v 11h po příjezdu vlaku ze Zastávky. Po křestu bude zahájen prodej knih v ČR. U příležitosti tohoto křestu bude v prostorách zbýšovské stanice Důl Jindřich výstava slovenských lokomotiv a vozů ze sbírek MPŽ
Pondělí, 15. srpna 2022 - 12:25:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1397
Registrován: 12-2020
Canfranc: To by ale přece konec ČHŽ neznamenalo, bylo by to pouze zmaření dalšího možného "vývoje" trati na Dobroč a za Dobroč a ukončení této větve v Balog

Tak úplný konec ČHŽ by to asi nebyl, ale!! Pokud by se na Dobroč nemohlo jezdit, tak padá zamýšlený projekt na celodenní os. dopravu v celé trati. Tím pádem by zbyl úsek Šanské - Vydrovo pro sezónní dopravu , a to je dost málo. Jenže ČHŽ dostala ty el. vozy ze Švýcar zdarma s tím, že se budou využívat pro dopravní obslužnost. A pokud budou stát, což by v tomto případě bylo, tak kdoví jestli tam nejsou nějaké sankce. Ale i kdyby nebyly bude to pro ČHŽ ostuda a poničení dobrého jména.
Pondělí, 15. srpna 2022 - 20:19:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 897
Registrován: 1-2004
Mathulo: Díky.
Úterý, 16. srpna 2022 - 16:16:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3477
Registrován: 7-2005
ad kniha - děkuji kolegům ze Zbýšova za uspořádání akce 27.8.2022. Jen doplním, že prodejní cena od autora pro ČR byla určena na 900 Kč, za kterou bude kniha na akci prodávána. Ti co mají knihu objednanou u Tomáše Haviara, budou po akci osloveni a dohodneme více. Pro ČR bude platit, že osobní předání v Praze nebude problém, jinak bude použito pošty, což zvedne cenu o poplatky.
Pokud opravdu dorazí ing.Matějíček, budete si moc promluvit s projektantem, který působil jak v Hliníku, tak stále aktivně řeší projekty úzkorozchodných (hlavně důlních) lokomotiv.
V opačném případě Vám budeme muset stačit s Tomášem a informace získané od bývalých pracovníků budeme reprodukovat dál...
dědek_hank
Úterý, 16. srpna 2022 - 16:39:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4038
Registrován: 7-2017
Filipes 114: Ach, ten češtin... [crazy]

Křest - skloňuje se po křtu, u příležitosti křtu, nikoli křestu...
Úterý, 16. srpna 2022 - 17:02:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2563
Registrován: 4-2003
Zdepa: byla by třeba jen fotka rejstříku knihy. Mám poměrně vážný zájem.
* * * Usmívej se! Bude Hůř

Úterý, 16. srpna 2022 - 20:28:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1757
Registrován: 7-2009
Zdepa, Jakuza

Já se rovněž připojuji s prosbou o rejstřík, případně náhled.
Úterý, 16. srpna 2022 - 20:29:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1544
Registrován: 8-2015
SK Čierný Balog šlapací drezíny: https://tvnoviny.sk/domace/clanok/243999-bicyklovat-na-kolajnicia ch-je-viac-nez-zabava-predstavujeme-vam-cyklodreziny
Středa, 17. srpna 2022 - 09:17:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2564
Registrován: 4-2003
Kwasi a další: jak to mají pořešené aby se nepotkali dvě dřeviny proti sobě? Kdysi jsme tohle nad pivem řešili a dostali mne borci z Balogová ze řeší volnost koleje podle GVD a chybějících klíčů od loko.
* * * Usmívej se! Bude Hůř

Středa, 17. srpna 2022 - 12:16:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1647
Registrován: 3-2006
Jakuzo, ty se vyskytuješ v Mladějově, jakou zátěž ( v tunách samozřejmě ) vám tam vezme gebusa dejme tomu ze šamotky na Vexl a jestli na ní máte nějaké měřáky kolik má v tom stoupání voltů a kolik ampér? Odhaduju že tam máte kolem třiceti promile ( stoupání, nikoli v žíle :-D ).
Středa, 17. srpna 2022 - 17:20:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2565
Registrován: 4-2003
KovářMirek: Bez omezení vezme 3,5-4 vozy. Což je bajvoko 15-15t. Běžně vozím 3. S těmi třemi jede ještě solidně. Ale do Vekslu je to i tak pomalá jízda. Prostě by těm motorům slušeli shunty, pomocné póly a lepší izolace. Aha já jsem trošku někde jinde. Bez omezení je myšeleno když SM jde na pohodua proudy do 50A a napětí bez dýmových efektů z SM. Drží na U 220V a I 40-55A v úseku Ml - Veksl. Když jedu za párou tak tam mám 35-40A.
Na videu je opačný extrém. 17 vozů do 28 promil vytáhne taky. Ale na na napětí cca 120V a proudy na 70-80. Ta lokomotiva je jak M262, když na ni nespěcháš vytáhne vše. Mám stažený celý obvod hlavní pojistkou na 80A místo 120, nebo kolik tam má být (2*63). Z důvodu aby náhodou někdo nezkusil na I.max vzít kopec s motory, které jsou chlazené jen svojí masivností.
Další podmínka je jezdit bez deklu u vodní pumpy při vyšších teplotách. Na fotce je jediný případ kdy jsem řešil vodu při první jízdě do Vekslu.


Video: Video s BNE 50
* * * Usmívej se! Bude Hůř

Středa, 17. srpna 2022 - 20:08:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2566
Registrován: 4-2003
A mi o vlku a vlk vyskočil. dělám pořádek v fotkách a mám tu fotky z zkušebních jízd s třemi vozy nad lichoběžníkem Mladějova směr Veksl. Chybí ještě teploměr vody, houkačka atd.


* * * Usmívej se! Bude Hůř

Čtvrtek, 18. srpna 2022 - 08:49:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2933
Registrován: 3-2004
V rámci čundru v Bílých Karpatech jsme (spíš jen mimoděk, protože se to nabízelo) prošli téměř celou trasu býv. Lednické lesní železnice. Zákres v mapě sice není úplně přesný, zejm. zde (na rozdíl od mapy je pěkně přimknutá ke kopci a stoupá zvolna), ale i s obyčejnou "navigací" v mobilu jsme to v pohodě zvládli. Jen asi na třech místech těleso tratě protíná lesní cesta/svážnice v tak nešikovném úhlu, že to člověka svádi k odbočení právě na tu svážnici. Údolní úsek od první úvratě až do Lednice jsme již z časových důvodů šli po souběžné cestě.
Těleso je sice místy zarostlé, ale až na dvě komplikovanější místa se to nechá pěkně jít *), většinou to stále slouží jako lesní cesta, nebo minimálně pěšina. A triangl je v terénu stále krásně patrný, člověk by skoro zavřel oči a čekal na houkání nějaké [masinka] [wink]

*) určitě se to nedá pěkně jít po nějakém větším dešti, místy to bylo i navzdory panujícímu suchu dost podmáčené.

(Příspěvek byl editován uživatelem Dusanh.)
Čtvrtek, 18. srpna 2022 - 10:43:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1648
Registrován: 3-2006
Jakuza - díky :-) takže to máme víceméně co se "výkonu" gebusek týká všichni podobně i s Vychylovkou. Trošku omezující je pro to posuzování že neznám přesnou váhu našich vozů a jen je odhaduju na 3 tuny na kus. Třeba těm našim gebusám křivdím a vozy jsou těžší - zkusím se juknout do projektové dokumentace, jestli tam váha bude někde uvedena - vozy (čtyřosáky) si stavíme sami tudíž nemají výrobní štítek s uvedenou hmotností z fabriky.
Čtvrtek, 18. srpna 2022 - 14:57:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2567
Registrován: 4-2003
Kovářmirek: včera jsem sondoval a náš dvouosák má bez lidí 1.9t. Ono je to všude stejné protože jsi limitován napětím na TM. Kdyby jsi byl prase a šel dál tak to pojede lépe . Výkon by zvedlo zeslabené buzení. Ale pak by člověk riskoval že budou stejné problémy jako velkých loko 181-183 a nebo na 750-754.
Historie Mladějovské Gebusy praví, že od chvíle kdy se na ni dosadit budíky (cca rok 2003) přestala mít výkon.
Mám na to jedno zdůvodnění. Když otočím na motoru regulátor na 1500ot/min, tak napětím leze přes 255V. Což ty TM hrubě nedávají. Solvayovská Gebusa jezdila například do 175V podle doporučení jejího autora a majitele.
* * * Usmívej se! Bude Hůř

dědek_hank
Čtvrtek, 18. srpna 2022 - 15:24:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4040
Registrován: 7-2017
Kovářmirek:
"...neznám přesnou váhu našich vozů..."

OT: Existují firmy, které za rozumný poplatek zapůjčují mobilní tenzometrické silniční váhy do 20 t. (Teď zrovna koukám na nabídku jedné z nich.) Autojeřáb na posazení vašich vagónků na váhu a jejich zvážení určitě někde u vás seženete taky.
Čtvrtek, 18. srpna 2022 - 19:59:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 39
Registrován: 4-2011
Ahoj,

prosím o informaci, jak je to aktuálně s provozem na Kysucko-oravské lesní železnici.

Při pátrání po internetu jsem zjistil, že v úseku Tanečník - Sedlo Beskyd je provoz zajišťován Oravským muzeem, to se zdá celkem jasné.
https://www.oravskemuzeum.sk/expozicie/oravska-lesna-zeleznica/ce stovny-poriadok/#article-content

Západní, úvraťová část je, zdá se, provozována Kysuckým muzeem, a to v úseku Skanzen - Sedlo Beskyd, nicméně stránka se mi zdá poněkud matoucí..
https://www.kysuckemuzeum.sk/sk/trasa-a-odchody-vlakov

Chápu to tedy správně, že trať si je možné projet z Tanečníku až do stanice Skanzen?

Děkuji za případné odpovědi.
Pátek, 19. srpna 2022 - 09:49:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1649
Registrován: 3-2006
Python - na úvratích se běžně nejezdí, nezpůsobilý svršek. Takže oravská strana jezdí Tanečník - sedlo Beskydu. Kysucká strana jezdí Skanzen - Chmůra, někdy vyjedou z Chmůry do první úvratě a pak zpět. Jestli se už jezdí Skanzen - Kubátkovia ( pod skanzenem byla trať poničená povodní a měla se opravovat )to nevím. Takže se sedla Beskydu se dá dostat na Chmůru po úvratích nanejvejš pěšky. Ale je to pěkná procházka, mockrát jsem ji šel. I když je samozřejmě zkratka od sedla Beskydu dole kopcom přímo do Skanzenu.
Pátek, 19. srpna 2022 - 10:25:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1650
Registrován: 3-2006
Jakuza - no jo, jenže na Solvajích mají víceméně rovinu a vozí většinou lehké soupravičky. Taky mám ten pocit že naše první gebusa ( ex panelárna Hýskov ) před úpravami ( dodělání EDB a překopání celé elektriky ) jezdila a tahala líp. A druhá gebusa předělaná na ovládání rajčákem s tlakovzdušnou brzdou jezdila a tahala jak víno. Jenže bylo pár lidí, protože na obsluhu to byl trošku jednorožec, kteří se s tlakovzdušnou brzdou nenaučili zacházet ...a protože to žralo špalky tak se to ani ne po roce zase všechno "vyházelo" a obě mašiny mají opět ovládání stejné.

Dědek Hank - takový požadavek by mi asi nahoře neprošel. [biggrin] Pohrabu se ve výkresech a případně to budu muset spočítat. Trochu mě ta váha našich vozů začala zajímat. Hlavně ve vztahu k těm chudákům gebuskám abych jim nekřivdil a furt neprskal že to nejede, netahá a klepe se to jako drahej pes. Když je člověk holt zvyklej z páry že vezme všechno co má na nádraží kola a ještě jí do kopce stahuju rozvod protože se hrne kupředu, tak se mu zdá že ty dýzláky bude muset v kopci snad tlačit [masinka]

(Příspěvek byl editován uživatelem kovářmirek.)
dědek_hank
Pátek, 19. srpna 2022 - 12:02:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4046
Registrován: 7-2017
Kovářmirek:
"...tak se mu zdá že ty dýzláky bude muset v kopci snad tlačit..."

Ale no tak já nevím... Asi se to nedá takhle jednoduše zobecnit. Jsem sice jenom mírně poučený laik, ale měl jsem před lety možnost strávit jízdu z Hanušovic přes Ramzovou do Dolní Lipové a pak ještě přes Pomezí na trati do Javorníka (rampy se sklonem přes 30‰) na stanovišti motoráku 831. Kromě primitivní obsluhy (jedna páka jízdní stupně, druhá reverzace) mě fascinovalo, že si regulace pohonu hravě poradila se zátěží na normě (v obou úsecích M 30 t, tj. jeden Balm-k) bez nutnosti nějakého velkého hlídání hodnot elektrických veličin strojvedoucím. Dvaašedesátky měly sice jiné mouchy, ale koncepce přenosu výkonu a jeho regulace byly - aspoň pokud to dokážu posoudit - spolehlivé a nakonec i proto dlouho přežily dobu, ve které vznikly. A taky mi je jasné, že to souviselo i s úrovní údržby v depech. V tomto ohledu mělo depo Šumperk jednu neocenitelnou výhodu - přes dvůr ŽOSku, která se na motorové vozy specializovala, a spoustu vzájemných neformálních kontaktů a předávání zkušeností oběma směry.

Já vím, že už jsem OT, ale zajímaly by mě v tomto ohledu např. zkušenosti starších strojvedoucích lok. T 435.0/720 a T 458.1/721, které přece jenom musely zvládat podstatně jiné zátěže než motoráky a jejichž přenos výkonu nebyl v porovnání s dneškem taky žádná profesorská záležitost.
Pátek, 19. srpna 2022 - 17:16:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3479
Registrován: 7-2005

Pátek, 19. srpna 2022 - 17:19:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3480
Registrován: 7-2005



poptávané ukázky z nové knihy, ale jen rychle foťákem z ruky....nechci jí lámat do skeneru, těch 320 stran je moc
Pátek, 19. srpna 2022 - 17:25:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2568
Registrován: 4-2003
Dědek_hank: Právě M262 byla dost o zkušenosti. Chlapiz Liberce zmiňovali přesně ten problém který znám i z BNE. Když na ni spěcháš tak ti regulace GEBUS přetíží motor a ten ti zdechne na přehřátí. Za to když jedeš na pohodu tak tě limituje pouze adheze. T435 s sdruženým regulátorem, budičem je už trošku jiná kapitola.

Zdepa: Už jsem si nakonec objednal přes Tomáše V jeden kousek do Mladějova pokud zbude.

(Příspěvek byl editován uživatelem Jakuza.)
* * * Usmívej se! Bude Hůř

Sobota, 20. srpna 2022 - 10:08:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3481
Registrován: 7-2005
Ještě jsem zapomněl obsah

Výroba úzkorozchodných železničních vozidel na Slovensku

Na úvod……………………………………………………………………………………………… 3
Úplne na začiatku…………………………………………………………………………………… 4
Prvé úzkorozchodné lokomotívy v slovenskom podzemí a na stavbách……………………… 4
Handlovské uhoľné bane, úč.spol………………………………………………………………… 10
Bánská vzduchová lokomotiva……………………………………………………………………… 11
KAROL POLEDNIAK a spol. továreň na stroje, železolejáreň a stavba mlynov v Košiciach… 12
A.ŠTARK, továrna polních drah, Žilina
V.ZÁVODSKÝ, továreň poľných železníc, Žilina…………………………………………………
16
INDUSTRIALIZÁCIA
Kriváň, n. p. Martin
Závody J. V. Stalina, n. p. Martin……………………………………………………………………..
24
Banská motorová lokomotiva BND 30 Š…………………………………………………………….. 28
VIHORLAT, n. p., Snina………………………………………………………………………………. 31
Motorová lokomotiva BN 30 U………………………………………………………………………… 34
Úzkorozchodné vagóny………………………………………………………………………………... 36
Úzkorozchodné vagóny OPP Rimavská Sobota……………………………………………………. 37
Turčianske strojárne, n. p. Martin…………………………………………………………………….. 41
Výroba traťových lokomotív…………………………………………………………………………… 42
Vývojové stredisko TEES Martin……………………………………………………………………… 44
Vznik výrobno-hospodárskej jednotky (VHJ)………………………………………………………… 45
Zmluvy o prevode výroby úzkorozchodných lokomotív na Slovensko……………………………. 46
Vývoj a konštrucia úzkorozchodných lokomotív…………………………………………………….. 48
Banská vzduchová lokomotiva BVD 20…………………………………………………………….... 52
Banská motorová lokomotiva BND 70 / DH 70 D.…………………………………………………... 56
Dvoukabínové verzie banských motorových lokomotív BND 15 a BND 30……………………… 62
Turčianske strojárne, n. p. Martin závod Lučenec………………………………………………….. 63
Motorová lokomotiva BN 60 H so širokým rámom………………………………………………….. 65
Motorová lokomotiva BN 15 R………………………………………………………………………… 66
Motorová lokomotiva BN 30 R………………………………………………………………………… 68
Motorová lokomotiva BN 60 H………………………………………………………………………… 72
Banská vzduchová lokomotiva BVD 40……………………………………………………………… 76
Banská motorová lokomotiva BND 15…………...………………………………………………….. 79
Banská motorová lokomotiva BND 30…………...…………………………………………………. 84
Elektrické banské lokomotívy ALD 2 a TLD 3,5…………………………………………………….. 90
Vagónka Tatra, n. p. Poprad, jej predchodcovia a nasledovníci………………………………….. 97
Nákladné vagóny Va/ú pre TEŽ………………………………………………………………………. 100
Vagóny pre hutné prevádzky………………………………………………………………………….. 101
Vagóny údržby tratí TEŽ………………………………………………………………………………. 111
KOVO-DREVO, podnik miestneho priemyslu Stropkov
OPP Kovoslužba Beluša……………………………………………………………………………….
117
Kachelmann Karol a syn, továreň na stroje a zlievareň, Vyhne
Štátne železiarne Podbrezová…………………………………………………………………………
124
Výroba železničního tovaru v Štátnych železiarňach Podbrezová………………………………... 130
Pohronské strojárne, n. p. Hliník nad Hronom
Gály a spol., Zvolen…………………………………………………………………………………….
133
Strojáreň Galy a spol., Zvolen………………………………………………………………………… 134
Motorová lokomotíva 5T-27 a 3T-10 (SDR 27 a SDR 10)…………………………………………. 140
Banská motorová lokomotíva BSD 9…………...………………………………………………….. 142
Banská motorová lokomotíva BSD 27…………...………………………………………………….. 144
Banská akumulátorová lokomotíva BAL 5 …………...…………………………………………….. 146
Strojárenské a metalurgické závody, n. p. Dubnica nad Váhom…………………………………. 147
Konštrukcia lokomotív…………………………………………………………………………………. 149
Elektrická priemyselná lokomotiva 17E a jej varianta K2K………………………………………… 150
Turčianské strojárne, n. p. Martin, závod Hliník nad Hronom
Vývojový závod Turčianskych strojární Martin……………………………………………………….
152
Banská motorová lokomotíva DH 70 D.1………...………………………………………………….. 155
Návrh na ukončenie výroby lokomotív s výkonom do 150 k……………………………………….. 156
Vývojový závod TEES Martin, odbor koľajových vozidel…………………………………………... 159
Vývojové stredisko v Hliníku nad Hronom…………………………………………………………… 159
Banská motorová lokomotiva DH 20 D………………………………………………………………. 159
Dlhá cesta od DH 20 D k DH 30 D……………………………………………………………………. 161
Nákup licencií…………………………………………………………………………………………… 163
Hydraulika z Dubnice…………………………………………………………………………………... 163
Banská motorová lokomotíva DH 30 D.0……………………………………………………………. 164
Banská vzduchová lokomotíva V 40 D a V 70 D……………………………………………………. 174
Motorová lokomotiva DH 200…………………………………………………………………………. 178
ZLATÁ ÉRA
ZŤS, n. p. Martin, závod 11 Hliník nad Hronom
ZŤS Výskumno-vývojový ústav Martin………………………………………………………………..
184
Zavedenie sériovej výroby DH 30 D.0………………………………………………………………... 184
Vznik ZŤS VVÚ Martin…………………………………………………………………………………. 185
Vývoj lokomotív…………………………………………………………………………………………. 186
Tématické úlohy a zlepšovatelské hnutie……………………………………………………………. 187
Banská motorová lokomotíva DH 70 D.2……………………………………………………………. 194
Banská motorová lokomotíva DH 100 D.0…………………………………………………………… 204
Účelový stroj NČKT 1
Banská motoroví lokomotíva DH 70 D.21…………………………………………………………….
211
Banská motorová lokomotíva DH 35 D.0….…………………………………………………………. 213
Motorová lokomotiva DH 100 ZVS……………………………………………………………………. 220
Výroba v Hliníku nad Hronom…………………………………………………………………………. 224
Farebné schémy výstavných lokomotív……………………………………………………………… 231
Vízie do budúcnosti…………………………………………………………………………………….. 237
ZŤS Pohronské strojárne, š. p. Hliník nad Hronom
Pohronské strojárne, a. s. Hliník nad Hronom……………………………………………………….
239
Podbíjačka koľajových tratí PKT 1……………………………………………………………………. 240
Banský dopravný a sanitný vagón DVO 12 / DVS 4………………………………………………... 244
Hľadanie nového agregátu…………………………………………………………………………….. 246
Motorová lokomotiva DH 30 S………………………………………………………………………… 249
Perspektívy výroby v 90. rokoch……………………………………………………………………… 250
Ukončenie stavby lokomotív s motorom Zetor………………………………………………………. 253
Zmeny v konstrukčnej príprave a skúšaní…………………………………………………………… 253
Akciová spoločnosť…………………………………………………………………………………….. 256
Motorová lokomotíva DNH I-7-35, DNH I-7-35 K, DNH I-7-35 U………………………………….. 262
Motorová lokomotíva DNH I-7-34…………………………………………………………………….. 268
Motorová lokomotíva DNH I-12-74…………………………………………………………………… 270
NOVÉ VÝZVY
PHS strojárne, a. s. Hliník nad Hronom
Lentimex spol. s r. o. …………………………………………………………………………………...
276
Motorové lokomotívy…………………………………………………………………………………… 276
Banské lokomotívy DH 35 D.0 R900, DH 35 D.1, DH 35 D.2 R900, DH 35 D.3-4……………… 277
Banské lokomotívy DH 70 D.2 R900, DH 70 D.3 R900, DH 70 D.3 R600, DH 70 D.3-3 R750... 280
Generálna oprava banskej lokomotívy DH 100 D.0………………………………………………… 284
Motorová lokomotiva DNH 18-250……………………………………………………………………. 285
Generálna oprava lokomotív pre Oravskú lesnú železnicu DH 100 ZVS………………………… 289
Motorizácia motorového vozňa pre Čiernohronskú železnicu M 21.004…………………………. 290
Akumulátorová lokomotíva AE-10…………………………………………………………………….. 291
Akumulátorová lokomotíva AE-25, AE-25.2…………………………………………………………. 294
Akumulátorová lokomotíva AE-30, AE-30.1…………………………………………………………. 296
Akumulátorová lokomotíva AE-50…………………………………………………………………….. 299
Akumulátorová lokomotíva AE-60…………………………………………………………………….. 300
Akumulátorová lokomotíva AE-90…………………………………………………………………….. 301
Trolejové lokomotívy EE-90, EE-120…………………………………………………………………. 303
Nerealizované projekty………………………………………………………………………………… 308
Prehľad predaných banských lokomotív v rokoch 1970-2012 podľa krajín……………………… 311
Referenčný list predaja bánských lokomotiv PHS strojárne a. s. za obdobie 2003 – 2014……. 311
Prehľadová tabulka vyrábaných typov v rokoch 1964 – 2014 (2016)…………………………….. 313
Nerealizované projekty………………………………………………………………………………… 315
Locoprojekt, s. r. o.
BJS Slovakia, s. r. o. …………………………………………………………………………………...
316
Pramene a literatura……………………………………………………………………………………. 319
Neděle, 21. srpna 2022 - 10:17:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 40
Registrován: 4-2011
Kovářmirek:
"Python - na úvratích se běžně nejezdí, nezpůsobilý svršek. Takže oravská strana jezdí Tanečník - sedlo Beskydu. Kysucká strana jezdí Skanzen - Chmůra, někdy vyjedou z Chmůry do první úvratě a pak zpět. Jestli se už jezdí Skanzen - Kubátkovia ( pod skanzenem byla trať poničená povodní a měla se opravovat )to nevím. Takže se sedla Beskydu se dá dostat na Chmůru po úvratích nanejvejš pěšky. Ale je to pěkná procházka, mockrát jsem ji šel. I když je samozřejmě zkratka od sedla Beskydu dole kopcom přímo do Skanzenu."
Díky moc za podrobný popis [happy]
Quex
Čtvrtek, 25. srpna 2022 - 09:36:40  
Administrátor
Číslo příspěvku: 8660
Registrován: 5-2002
jedná sa o pozemky pod bývalou pílou Jánošovka. Čiže trať od priecestia zo stanice ČB smerom na Dobroč, odstavné koľajisko, drevený hajc. Pozemky mimo územia píli ďalej na Dobroč (aj cez ihrisko) sú naštastie vo vlastníctve obce.

Především tím padá ta vize nového depa a a zázemí pro elektrické jednotky, koupaliště, které mohl vytápět původní parní stroj a vůbec všeho, co je namalované v té vizi pro Balog...[uhoh] Parní stroj se stěhuje vedle školky na pozemek na břehu Čierneho Hronu (za stanicí), už se tam kope výkop, bude tam jen jako statický exponát. A jinak v Balogu bohužel neplatí "naštastie vo vlastníctve obce", protože obec tam železnici prostě nechce.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
Neděle, 28. srpna 2022 - 09:10:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1558
Registrován: 8-2015
Železniční muzeum Nagycenk https://www.facebook.com/groups/236021420935/permalink/1015896393 3785936/
Neděle, 28. srpna 2022 - 11:07:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 155
Registrován: 9-2017
Muzeum v Nagycenku je z nepochopitelných důvodů otevřeno i o prázdninách pouze o víkendech. Já jsem tam dorazil ve čtvrtek - zavřeno. Protože jsem nechtěl lézt přes plot, tak jsem šel podél plotu přes neskutečné trní až ke koleji vedoucí do areálu. Zpět jsem už rezignoval a plot to jistil. Naštěstí není vysoký a jsou na něm cedule v němčině, že je ho zakázáno přelézat...