Diskuse » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 28. 8. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 28. 8. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1110 Registrován: 1-2017 |
Jakuza: To bych neřekl - je jasně vidět, že v náboji jsou válečková ložiska. Pro odlévání by tam byla jenom velká díra, do které by se (pravděpodobně pro zjednodušení následujícího obrábění) vložilo jádro. Modely by navíc měly technologické úkosy apod. Tahle kola vypadají, že normálně jezdila po kolejích. Osobně bych tipoval třeba sušárenské vozíky... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4746 Registrován: 11-2006 |
Nebo zbytek z ruční/ šlapací drezíny. Možná spíš z normálního rozchodu.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 174 Registrován: 4-2014 |
Jussi - Velmi podobná kola, i svými rozměry, mají mnohé dochované dresiny z první poloviny minulého století nebo ještě starší, zejména takové s motorovým pohonem. Domnívám se tedy, že jsou to kola z nějaké takové dresiny, neviděl jsem ale nikdy úzkorozchodnou dresinu s takovými koly ani její fotku, to ovšem neznamená že taková někde nebyla. Zdepa - Omlouvám svou neznalost, ale můžete mi prosím trochu popsat, co to je ten bandion od Orenštajna. Určitě by mi to pomohlo doplnit kousek historie naší dráhy. Z období před rokem 1950 o jejích vozidlech moc nevíme. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1111 Registrován: 1-2017 |
Chlapi, je to možné. V drezínách se opravdu nevyznám, takže Vám věřím. Inzerát není můj, nicméně pokud víte komu dát echo, kdo by ta kola využil, tak to určitě předejte. Já vůbec nevím, kdo do tutěch starých drezín dělá - Zubrnice? NTM? Fakt nevím. Byla by jich škoda, vypadají slušně... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1541 Registrován: 8-2015 |
SK Čierný Balog plán zrušení jedné z tras - spory o pozemky: https://www.rtvs.sk/televizia/archiv/13982/343143#2529 |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4012 Registrován: 7-2017 |
kwasi: "SK Čierný Balog plán zrušení jedné z tras - spory o pozemky: https://www.rtvs.sk/televizia/archiv/13982/343143#2529" V tomto případě Bílek zase už tahá za kratší konec, ale to už tahal mnohokrát a zatím to vždycky nějak ustál... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3470 Registrován: 7-2005 |
ad Bohouš - Bandion je typ ložiska, který se začal používat zhruba v polovině 30.let na vozících polních drah, které dodávala firma O&K. Velmi rychle to však okoukali i ostatní. Nabízela je i Ferrovia. Ale obchodní název Bandion mohla používat je firma O&K. Oni tomu říkal i "americká ložiska". Nikdy jsem to moc nezkoumal, protože se jich v důsledku moc nedochovalo. Z podkladů vím, že byly masivnější, měly víc dílů a tím pádem byly i dražší. A nehodily se pro úplně všechny typy vozů. Jinak ten chladič nevypadá, že by byl pro motory S110. V roce 1957 byly v mašinkách jen S110ky.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8863 Registrován: 1-2007 |
Bílek viní starostu, že se obec nepřihlásila do dražby o dotčený pozemek. Otázkou je, zdali by obec dokázala developera přeplatit. A pokud ano, tak by se zastupitelé vystavovali riziku trestního stíhání, protože za to zaplatili víc, než je cena obvyklá v čase a místě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1543 Registrován: 8-2015 |
D parní lokomotiva domácí výroby / homemade steam locomotive: https://www.facebook.com/photo?fbid=5857812360899970&set=pcb.5538 531159558242 ; https://www.nordkurier.de/uckermark/xxl-lok-ist-hit-unter-oldtime rn-in-der-uckermark-mit-video-1637061610.html?fbclid=IwAR0dFXPKtY TMMVemNutVBYzXn6NsdsyDdY02pogmRHYcNrGycd8oRwYPeU4 ; AT dvoucestný bagr / road rail bagger: https://www.facebook.com/photo/?fbid=5205623669501725&set=g.18276 4115135000 SK Tatry 1989: https://www.facebook.com/groups/182764115135000/permalink/5149042 895173739/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8864 Registrován: 1-2007 |
Z vagonu lovilo panstvo medvědy. Teď se jeho replika vrátí na Oravskou lesní železnici |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2561 Registrován: 4-2003 |
https://youtu.be/OPNgFHg0Y2M
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4016 Registrován: 7-2017 |
Mouka: "Bílek viní starostu, že se obec nepřihlásila do dražby o dotčený pozemek. Otázkou je, zdali by obec dokázala developera přeplatit. A pokud ano, tak by se zastupitelé vystavovali riziku trestního stíhání, protože za to zaplatili víc, než je cena obvyklá v čase a místě." V tomto případě to vypadá, že obec a developer jednají ve shodě. Údajně to byl sám starosta, kdo nabonzoval na ministerstvo, že trať vede po cízích pozemcích. Nechápu logiku: Zastupitelstvo kouše ruku, která obec krmí. Pokud jde o to riziko přeplacení: Když to nezkusili, nemůžou vědět. A kromě toho neznáme slovenské zákony tak dobře, abychom mohli spekulovat, co by - kdyby. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 286 Registrován: 6-2010 |
No on teď celé zastupitelstvo (nebo aspoň starostu) pravděpodobně krmí spíš pan developer, a to určitě lépe, než úzkokolejka |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4017 Registrován: 7-2017 |
Fabec: "No on teď celé zastupitelstvo (nebo aspoň starostu) pravděpodobně krmí spíš pan developer, a to určitě lépe, než úzkokolejka..." Všeho do času. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3473 Registrován: 7-2005 |
Tak prý už kniha jde do prodeje...díky našim sběratelům je to celé Předlitavsko. Internet udává cenu 69 euro. J. Blieberger, A. Meyer, J. Pospichal Schmalspurig durch Alt-Österreich 2021; 368 Seiten, viele Abbildungen, Format 21 x 30 cm; gebunden Erscheinungstermin ca. Ende August 2022 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 354 Registrován: 8-2007 |
Kovářmirek, jos.nem: Děkuji vám za upřesnění. Když byla tedy lokomotiva převezena z pomníku RD Žilina na Vychylovku tak už byla sbírkovým předmětem Kysuckého muzea v Čadci? Nebo byla nezdřív získána HLÚŽ a teprve poté došlo k získání do sbírky Kysuckého muzea Č.? Velmi Vám děkuji Ivo Kočí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 3-2014 |
ad Ivosek: Můžeme vyjít z faktu, že v době, kdy ČKD 1441 byla převezena da RD Žilina ještě nebylo etablováno Kysucké múzeum. Dokonce tehdy (podzim 1972) cit: "... hlavný inženier lesného závodu v Zákamennom Vincent Katreník s odkúpením (lokomotivy skupině nedšenců-tehdejších studentů VŠ dopravní) souhlasil, ale požedoval za predaj 5000 Kčs s podmíenkou, že lokomotíva bude okamžite odvezená ..."( Ludia okolo železničky, Svatopluk Šlechta, 2012). Proto se domnívám, že v Žilině byla v majetku RD. To určitě upřesní E499.001. Kolem r. 1990 - 1991 byla "naše" 1441 zásluhou "Veseláků" (kteří místo ní sehnali průmyslovku CP600) vrácena na Vychylovku. Tehdy (nebo s určitým zpožděním) se stala sbírkovým předmětem Kysuckého múzea - HLÚŽ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 355 Registrován: 8-2007 |
jos.nem: Děkuji Vám |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2558 Registrován: 1-2013 |
Zdravím a velmi prosím o radu. V Karviné měla údajně existovat i pionýrská železnice. O této železnici jsem vůbec nevěděl; jediný odkaz, který jsem našel, není bohužel funkční. Napsal jsem do Karviné, žádná odpověď nepřišla. Nikde jsem nic nenašel. Jediné potvrzení její existence je ten nefunkční odkaz. O té dráze nevím nic, ani to kde se alespoň přibližně nacházela, v kterých letech jezdila, jaký měla rozchod,... Za jakoukoliv i sebemenší zmínku o pionýrské železnici v Karviné budu velice vděčný. Předem dík! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4748 Registrován: 11-2006 |
jos.nem: V inventurních seznamech správy majetku RD Žilina byl pomník evidován, ale ne konkrétně Gontkulák. Prostě jako pomník s parní lokomotivou. O připojeném vagónku ani písmeno. Takže nic nebránilo výměně za jiný stroj, v tomto případě konkrétně CS400 3614/1957 z cukrovaru Hodonín. Tato náhradní "čékáda" ovšem pár let prostála na vedlejší koleji "v krátkém šturcu", než se dostala na sokl. Rok 1991 by měl být ten, kdy se Gontkulák stěhoval zpět na Kysuce.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 3-2014 |
E499001. Díky Lumíre. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 9-2017 |
-- and. Jaroslav T, existovala pionýrská dráha koncem 50 let, (jestli byla dostavěná nevím), Karviná, Fryštát, v zámeckém parku. Měla mít rozchod 600 mm, a délku 1 000 m. Mělo se jednad o okruh. Více údajů o ni, nemám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1374 Registrován: 12-2020 |
Na archivních mapách ČZúK (1:100 000 z roku 1966) je okruh pionýrky jv od nádraží krásně vidět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2560 Registrován: 1-2013 |
BSD, J.M.: Moc díky! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 5-2013 |
Jaroslav_T, J.M. Na stovce ji nevidím, ale na 1:10 000 zde ano. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2561 Registrován: 1-2013 |
Tak tohle je doopravdy to, co se mi nejvíc hodí. Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1380 Registrován: 12-2020 |
Jo je to na 1:10 000 spletl jsem se o nulu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1393 Registrován: 12-2020 |
https://www.aktuality.sk/clanok/p0br0Zp/ciernohronska-zeleznicka- je-ohrozena-vlastnik-pozemkov-hovori-o-ciernej-stavbe/ Článek stojí za přečtení. Úsilí tisíců dobrovolníků a třicet let neplacené práce na ČHŽ, to všechno může přebít hloupost, prachy apod. Celé to na mě působí tak, že obec nestojí o zavedení pravidelné dopravy na ČHŽ, tak se snaží trať do Dobroče zlikvidovat. Ostatně tvrzení, že by tam raději viděli cyklostezku hovoří za vše. Jak mohl někdo koupit pozemky před 10 lety, kdy trať byla normálně v provozu a teď tvrdí, že trať byla zrušená? Kocourkov - hadr. To jako, že ta obnova tratě byla provedena na černo? A že nikdo ze státní správy nezasáhl? Když pan Bílek, který to tam vede už léta a prosadil spoustu věcí, které byly sci-fi, říká, že na dobrovolnické bázi to dále nepůjde, tak asi ví o čem mluví. Zastupitele nechápu. Když nebude v Balogu ČHŽ, bude to úplně obyčejná vesnice, kam turista nebude mít důvod přijet. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4035 Registrován: 7-2017 |
J.M. 1393: K věci ještě tyto dva články https://zdopravy.cz/unikatni-trati-pres-fotbalove-hriste-hrozi-ko nec-pozemky-pod-kolejemi-koupil-developer-121522/ https://zdopravy.cz/po-ciernohronske-zeleznici-se-poprve-rozjely- vyrazene-elektricke-vlaky-ze-svycarska-na-naftu-122006/ a diskuse pod nimi. Mě jenom dráždí, když se napíše "obec chce", "obec podporuje" atd. Správně by se mělo napsat "současná radniční ḱoalice chce", "starosta podporuje" apod. Proč se nikdo nezeptal občanů, co chtějí, třeba formou referenda? Co měl kdo ve volebním programu? Jinak je to podobné jako v Čechii: Změní se garnitura na obecním úřadě a veškeré minulé projekty jdou do háje a místo nich se prosazují projekty jiné, oproti těm minulým opačné a s nimi se vylučující. Všechno, co udělali ti minulí obecní notáblové, bylo blbě, tak to musíme zrušit, zlikvidovat, zadupat do země - nejlépe i s lidmi, kteří to vymysleli, schválili, vybudovali a provozovali. A občanů se nezeptá nikdo na nic. Do jiné diskuse jsem napsal, že Bílek sice tahá za kratší konec, ale v minulosti už podobných situací úspěšně ustál víc. Nicméně teď to opravdu takhle z dálky vypadá bledě. Současné dění chápu jako tvrdý kšeft, kde z toho přetlačování vyjde jako vítěz ten, kdo druhou stranu přeplatí. (Kdo bude příjemcem těch peněz předaných pod stolem nebo jiných nabídek, které se neodmítají, o tom raději nehodlám spekulovat.) Jestli ČHŽ rychle nesežene někoho, kdo vloží do hry silnější argumenty (nemusí být nutně vyjádřené penězi...) schopné přetlačit ty stávající, asi zažijeme konec její historie. Škoda, bylo tam pěkně. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 896 Registrován: 1-2004 |
Může, prosím, někdo specifikovat, které pozemky (a přesně kde) jsou v majetku developera? Z článků bych chápal, že ta část u fotbalového hřiště + navazující. To by ale přece konec ČHŽ neznamenalo, bylo by to pouze zmaření dalšího možného "vývoje" trati na Dobroč a za Dobroč a ukončení této větve v Balogu. Nebou developer koupil pozemky pod celou ČHŽ, v celé její délce? (Příspěvek byl editován uživatelem Canfranc.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 5-2017 |
"úzká" ve Ždánicích stále existuje... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 754 Registrován: 7-2008 |
Canfranc - jedná sa o pozemky pod bývalou pílou Jánošovka. Čiže trať od priecestia zo stanice ČB smerom na Dobroč, odstavné koľajisko, drevený hajc. Pozemky mimo územia píli ďalej na Dobroč (aj cez ihrisko) sú naštastie vo vlastníctve obce.
Veľkošuriansky cukrovar i rafinéria účastinný spolok vo Veľkých Šuranoch, Priemyselná koľaj pre hospodárske účely
Karosa ŠL 11 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 114 Registrován: 11-2006 |
Všechny příznivce úzkokolejek zveme v sobotu 27.8.2022 na slavnostní křest knihy "Výroba úzkorozchodných železničních vozidel na Slovensku" od autorů Tomáše Haviara, Zdeňka Hrdiny a Jána Matějíčka do Muzea Průmyslových Železnic ve Zbýšove u Rosic. Slavností křest se bude konat v 11h po příjezdu vlaku ze Zastávky. Po křestu bude zahájen prodej knih v ČR. U příležitosti tohoto křestu bude v prostorách zbýšovské stanice Důl Jindřich výstava slovenských lokomotiv a vozů ze sbírek MPŽ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1397 Registrován: 12-2020 |
Canfranc: To by ale přece konec ČHŽ neznamenalo, bylo by to pouze zmaření dalšího možného "vývoje" trati na Dobroč a za Dobroč a ukončení této větve v Balog Tak úplný konec ČHŽ by to asi nebyl, ale!! Pokud by se na Dobroč nemohlo jezdit, tak padá zamýšlený projekt na celodenní os. dopravu v celé trati. Tím pádem by zbyl úsek Šanské - Vydrovo pro sezónní dopravu , a to je dost málo. Jenže ČHŽ dostala ty el. vozy ze Švýcar zdarma s tím, že se budou využívat pro dopravní obslužnost. A pokud budou stát, což by v tomto případě bylo, tak kdoví jestli tam nejsou nějaké sankce. Ale i kdyby nebyly bude to pro ČHŽ ostuda a poničení dobrého jména. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 897 Registrován: 1-2004 |
Mathulo: Díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3477 Registrován: 7-2005 |
ad kniha - děkuji kolegům ze Zbýšova za uspořádání akce 27.8.2022. Jen doplním, že prodejní cena od autora pro ČR byla určena na 900 Kč, za kterou bude kniha na akci prodávána. Ti co mají knihu objednanou u Tomáše Haviara, budou po akci osloveni a dohodneme více. Pro ČR bude platit, že osobní předání v Praze nebude problém, jinak bude použito pošty, což zvedne cenu o poplatky. Pokud opravdu dorazí ing.Matějíček, budete si moc promluvit s projektantem, který působil jak v Hliníku, tak stále aktivně řeší projekty úzkorozchodných (hlavně důlních) lokomotiv. V opačném případě Vám budeme muset stačit s Tomášem a informace získané od bývalých pracovníků budeme reprodukovat dál... |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4038 Registrován: 7-2017 |
Filipes 114: Ach, ten češtin... Křest - skloňuje se po křtu, u příležitosti křtu, nikoli křestu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2563 Registrován: 4-2003 |
Zdepa: byla by třeba jen fotka rejstříku knihy. Mám poměrně vážný zájem.
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1757 Registrován: 7-2009 |
Zdepa, Jakuza Já se rovněž připojuji s prosbou o rejstřík, případně náhled. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1544 Registrován: 8-2015 |
SK Čierný Balog šlapací drezíny: https://tvnoviny.sk/domace/clanok/243999-bicyklovat-na-kolajnicia ch-je-viac-nez-zabava-predstavujeme-vam-cyklodreziny |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2564 Registrován: 4-2003 |
Kwasi a další: jak to mají pořešené aby se nepotkali dvě dřeviny proti sobě? Kdysi jsme tohle nad pivem řešili a dostali mne borci z Balogová ze řeší volnost koleje podle GVD a chybějících klíčů od loko.
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1647 Registrován: 3-2006 |
Jakuzo, ty se vyskytuješ v Mladějově, jakou zátěž ( v tunách samozřejmě ) vám tam vezme gebusa dejme tomu ze šamotky na Vexl a jestli na ní máte nějaké měřáky kolik má v tom stoupání voltů a kolik ampér? Odhaduju že tam máte kolem třiceti promile ( stoupání, nikoli v žíle :-D ). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2565 Registrován: 4-2003 |
KovářMirek: Bez omezení vezme 3,5-4 vozy. Což je bajvoko 15-15t. Běžně vozím 3. S těmi třemi jede ještě solidně. Ale do Vekslu je to i tak pomalá jízda. Prostě by těm motorům slušeli shunty, pomocné póly a lepší izolace. Aha já jsem trošku někde jinde. Bez omezení je myšeleno když SM jde na pohodua proudy do 50A a napětí bez dýmových efektů z SM. Drží na U 220V a I 40-55A v úseku Ml - Veksl. Když jedu za párou tak tam mám 35-40A. Na videu je opačný extrém. 17 vozů do 28 promil vytáhne taky. Ale na na napětí cca 120V a proudy na 70-80. Ta lokomotiva je jak M262, když na ni nespěcháš vytáhne vše. Mám stažený celý obvod hlavní pojistkou na 80A místo 120, nebo kolik tam má být (2*63). Z důvodu aby náhodou někdo nezkusil na I.max vzít kopec s motory, které jsou chlazené jen svojí masivností. Další podmínka je jezdit bez deklu u vodní pumpy při vyšších teplotách. Na fotce je jediný případ kdy jsem řešil vodu při první jízdě do Vekslu. Video: Video s BNE 50
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2566 Registrován: 4-2003 |
A mi o vlku a vlk vyskočil. dělám pořádek v fotkách a mám tu fotky z zkušebních jízd s třemi vozy nad lichoběžníkem Mladějova směr Veksl. Chybí ještě teploměr vody, houkačka atd.
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2933 Registrován: 3-2004 |
V rámci čundru v Bílých Karpatech jsme (spíš jen mimoděk, protože se to nabízelo) prošli téměř celou trasu býv. Lednické lesní železnice. Zákres v mapě sice není úplně přesný, zejm. zde (na rozdíl od mapy je pěkně přimknutá ke kopci a stoupá zvolna), ale i s obyčejnou "navigací" v mobilu jsme to v pohodě zvládli. Jen asi na třech místech těleso tratě protíná lesní cesta/svážnice v tak nešikovném úhlu, že to člověka svádi k odbočení právě na tu svážnici. Údolní úsek od první úvratě až do Lednice jsme již z časových důvodů šli po souběžné cestě. Těleso je sice místy zarostlé, ale až na dvě komplikovanější místa se to nechá pěkně jít *), většinou to stále slouží jako lesní cesta, nebo minimálně pěšina. A triangl je v terénu stále krásně patrný, člověk by skoro zavřel oči a čekal na houkání nějaké *) určitě se to nedá pěkně jít po nějakém větším dešti, místy to bylo i navzdory panujícímu suchu dost podmáčené. (Příspěvek byl editován uživatelem Dusanh.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1648 Registrován: 3-2006 |
Jakuza - díky :-) takže to máme víceméně co se "výkonu" gebusek týká všichni podobně i s Vychylovkou. Trošku omezující je pro to posuzování že neznám přesnou váhu našich vozů a jen je odhaduju na 3 tuny na kus. Třeba těm našim gebusám křivdím a vozy jsou těžší - zkusím se juknout do projektové dokumentace, jestli tam váha bude někde uvedena - vozy (čtyřosáky) si stavíme sami tudíž nemají výrobní štítek s uvedenou hmotností z fabriky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2567 Registrován: 4-2003 |
Kovářmirek: včera jsem sondoval a náš dvouosák má bez lidí 1.9t. Ono je to všude stejné protože jsi limitován napětím na TM. Kdyby jsi byl prase a šel dál tak to pojede lépe . Výkon by zvedlo zeslabené buzení. Ale pak by člověk riskoval že budou stejné problémy jako velkých loko 181-183 a nebo na 750-754. Historie Mladějovské Gebusy praví, že od chvíle kdy se na ni dosadit budíky (cca rok 2003) přestala mít výkon. Mám na to jedno zdůvodnění. Když otočím na motoru regulátor na 1500ot/min, tak napětím leze přes 255V. Což ty TM hrubě nedávají. Solvayovská Gebusa jezdila například do 175V podle doporučení jejího autora a majitele.
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4040 Registrován: 7-2017 |
Kovářmirek: "...neznám přesnou váhu našich vozů..." OT: Existují firmy, které za rozumný poplatek zapůjčují mobilní tenzometrické silniční váhy do 20 t. (Teď zrovna koukám na nabídku jedné z nich.) Autojeřáb na posazení vašich vagónků na váhu a jejich zvážení určitě někde u vás seženete taky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 4-2011 |
Ahoj, prosím o informaci, jak je to aktuálně s provozem na Kysucko-oravské lesní železnici. Při pátrání po internetu jsem zjistil, že v úseku Tanečník - Sedlo Beskyd je provoz zajišťován Oravským muzeem, to se zdá celkem jasné. https://www.oravskemuzeum.sk/expozicie/oravska-lesna-zeleznica/ce stovny-poriadok/#article-content Západní, úvraťová část je, zdá se, provozována Kysuckým muzeem, a to v úseku Skanzen - Sedlo Beskyd, nicméně stránka se mi zdá poněkud matoucí.. https://www.kysuckemuzeum.sk/sk/trasa-a-odchody-vlakov Chápu to tedy správně, že trať si je možné projet z Tanečníku až do stanice Skanzen? Děkuji za případné odpovědi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1649 Registrován: 3-2006 |
Python - na úvratích se běžně nejezdí, nezpůsobilý svršek. Takže oravská strana jezdí Tanečník - sedlo Beskydu. Kysucká strana jezdí Skanzen - Chmůra, někdy vyjedou z Chmůry do první úvratě a pak zpět. Jestli se už jezdí Skanzen - Kubátkovia ( pod skanzenem byla trať poničená povodní a měla se opravovat )to nevím. Takže se sedla Beskydu se dá dostat na Chmůru po úvratích nanejvejš pěšky. Ale je to pěkná procházka, mockrát jsem ji šel. I když je samozřejmě zkratka od sedla Beskydu dole kopcom přímo do Skanzenu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1650 Registrován: 3-2006 |
Jakuza - no jo, jenže na Solvajích mají víceméně rovinu a vozí většinou lehké soupravičky. Taky mám ten pocit že naše první gebusa ( ex panelárna Hýskov ) před úpravami ( dodělání EDB a překopání celé elektriky ) jezdila a tahala líp. A druhá gebusa předělaná na ovládání rajčákem s tlakovzdušnou brzdou jezdila a tahala jak víno. Jenže bylo pár lidí, protože na obsluhu to byl trošku jednorožec, kteří se s tlakovzdušnou brzdou nenaučili zacházet ...a protože to žralo špalky tak se to ani ne po roce zase všechno "vyházelo" a obě mašiny mají opět ovládání stejné. Dědek Hank - takový požadavek by mi asi nahoře neprošel. Pohrabu se ve výkresech a případně to budu muset spočítat. Trochu mě ta váha našich vozů začala zajímat. Hlavně ve vztahu k těm chudákům gebuskám abych jim nekřivdil a furt neprskal že to nejede, netahá a klepe se to jako drahej pes. Když je člověk holt zvyklej z páry že vezme všechno co má na nádraží kola a ještě jí do kopce stahuju rozvod protože se hrne kupředu, tak se mu zdá že ty dýzláky bude muset v kopci snad tlačit (Příspěvek byl editován uživatelem kovářmirek.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4046 Registrován: 7-2017 |
Kovářmirek: "...tak se mu zdá že ty dýzláky bude muset v kopci snad tlačit..." Ale no tak já nevím... Asi se to nedá takhle jednoduše zobecnit. Jsem sice jenom mírně poučený laik, ale měl jsem před lety možnost strávit jízdu z Hanušovic přes Ramzovou do Dolní Lipové a pak ještě přes Pomezí na trati do Javorníka (rampy se sklonem přes 30‰) na stanovišti motoráku 831. Kromě primitivní obsluhy (jedna páka jízdní stupně, druhá reverzace) mě fascinovalo, že si regulace pohonu hravě poradila se zátěží na normě (v obou úsecích M 30 t, tj. jeden Balm-k) bez nutnosti nějakého velkého hlídání hodnot elektrických veličin strojvedoucím. Dvaašedesátky měly sice jiné mouchy, ale koncepce přenosu výkonu a jeho regulace byly - aspoň pokud to dokážu posoudit - spolehlivé a nakonec i proto dlouho přežily dobu, ve které vznikly. A taky mi je jasné, že to souviselo i s úrovní údržby v depech. V tomto ohledu mělo depo Šumperk jednu neocenitelnou výhodu - přes dvůr ŽOSku, která se na motorové vozy specializovala, a spoustu vzájemných neformálních kontaktů a předávání zkušeností oběma směry. Já vím, že už jsem OT, ale zajímaly by mě v tomto ohledu např. zkušenosti starších strojvedoucích lok. T 435.0/720 a T 458.1/721, které přece jenom musely zvládat podstatně jiné zátěže než motoráky a jejichž přenos výkonu nebyl v porovnání s dneškem taky žádná profesorská záležitost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3479 Registrován: 7-2005 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3480 Registrován: 7-2005 |
poptávané ukázky z nové knihy, ale jen rychle foťákem z ruky....nechci jí lámat do skeneru, těch 320 stran je moc |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2568 Registrován: 4-2003 |
Dědek_hank: Právě M262 byla dost o zkušenosti. Chlapiz Liberce zmiňovali přesně ten problém který znám i z BNE. Když na ni spěcháš tak ti regulace GEBUS přetíží motor a ten ti zdechne na přehřátí. Za to když jedeš na pohodu tak tě limituje pouze adheze. T435 s sdruženým regulátorem, budičem je už trošku jiná kapitola. Zdepa: Už jsem si nakonec objednal přes Tomáše V jeden kousek do Mladějova pokud zbude. (Příspěvek byl editován uživatelem Jakuza.)
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3481 Registrován: 7-2005 |
Ještě jsem zapomněl obsah Výroba úzkorozchodných železničních vozidel na Slovensku Na úvod……………………………………………………………………………………………… 3 Úplne na začiatku…………………………………………………………………………………… 4 Prvé úzkorozchodné lokomotívy v slovenskom podzemí a na stavbách……………………… 4 Handlovské uhoľné bane, úč.spol………………………………………………………………… 10 Bánská vzduchová lokomotiva……………………………………………………………………… 11 KAROL POLEDNIAK a spol. továreň na stroje, železolejáreň a stavba mlynov v Košiciach… 12 A.ŠTARK, továrna polních drah, Žilina V.ZÁVODSKÝ, továreň poľných železníc, Žilina………………………………………………… 16 INDUSTRIALIZÁCIA Kriváň, n. p. Martin Závody J. V. Stalina, n. p. Martin…………………………………………………………………….. 24 Banská motorová lokomotiva BND 30 Š…………………………………………………………….. 28 VIHORLAT, n. p., Snina………………………………………………………………………………. 31 Motorová lokomotiva BN 30 U………………………………………………………………………… 34 Úzkorozchodné vagóny………………………………………………………………………………... 36 Úzkorozchodné vagóny OPP Rimavská Sobota……………………………………………………. 37 Turčianske strojárne, n. p. Martin…………………………………………………………………….. 41 Výroba traťových lokomotív…………………………………………………………………………… 42 Vývojové stredisko TEES Martin……………………………………………………………………… 44 Vznik výrobno-hospodárskej jednotky (VHJ)………………………………………………………… 45 Zmluvy o prevode výroby úzkorozchodných lokomotív na Slovensko……………………………. 46 Vývoj a konštrucia úzkorozchodných lokomotív…………………………………………………….. 48 Banská vzduchová lokomotiva BVD 20…………………………………………………………….... 52 Banská motorová lokomotiva BND 70 / DH 70 D.…………………………………………………... 56 Dvoukabínové verzie banských motorových lokomotív BND 15 a BND 30……………………… 62 Turčianske strojárne, n. p. Martin závod Lučenec………………………………………………….. 63 Motorová lokomotiva BN 60 H so širokým rámom………………………………………………….. 65 Motorová lokomotiva BN 15 R………………………………………………………………………… 66 Motorová lokomotiva BN 30 R………………………………………………………………………… 68 Motorová lokomotiva BN 60 H………………………………………………………………………… 72 Banská vzduchová lokomotiva BVD 40……………………………………………………………… 76 Banská motorová lokomotiva BND 15…………...………………………………………………….. 79 Banská motorová lokomotiva BND 30…………...…………………………………………………. 84 Elektrické banské lokomotívy ALD 2 a TLD 3,5…………………………………………………….. 90 Vagónka Tatra, n. p. Poprad, jej predchodcovia a nasledovníci………………………………….. 97 Nákladné vagóny Va/ú pre TEŽ………………………………………………………………………. 100 Vagóny pre hutné prevádzky………………………………………………………………………….. 101 Vagóny údržby tratí TEŽ………………………………………………………………………………. 111 KOVO-DREVO, podnik miestneho priemyslu Stropkov OPP Kovoslužba Beluša………………………………………………………………………………. 117 Kachelmann Karol a syn, továreň na stroje a zlievareň, Vyhne Štátne železiarne Podbrezová………………………………………………………………………… 124 Výroba železničního tovaru v Štátnych železiarňach Podbrezová………………………………... 130 Pohronské strojárne, n. p. Hliník nad Hronom Gály a spol., Zvolen……………………………………………………………………………………. 133 Strojáreň Galy a spol., Zvolen………………………………………………………………………… 134 Motorová lokomotíva 5T-27 a 3T-10 (SDR 27 a SDR 10)…………………………………………. 140 Banská motorová lokomotíva BSD 9…………...………………………………………………….. 142 Banská motorová lokomotíva BSD 27…………...………………………………………………….. 144 Banská akumulátorová lokomotíva BAL 5 …………...…………………………………………….. 146 Strojárenské a metalurgické závody, n. p. Dubnica nad Váhom…………………………………. 147 Konštrukcia lokomotív…………………………………………………………………………………. 149 Elektrická priemyselná lokomotiva 17E a jej varianta K2K………………………………………… 150 Turčianské strojárne, n. p. Martin, závod Hliník nad Hronom Vývojový závod Turčianskych strojární Martin………………………………………………………. 152 Banská motorová lokomotíva DH 70 D.1………...………………………………………………….. 155 Návrh na ukončenie výroby lokomotív s výkonom do 150 k……………………………………….. 156 Vývojový závod TEES Martin, odbor koľajových vozidel…………………………………………... 159 Vývojové stredisko v Hliníku nad Hronom…………………………………………………………… 159 Banská motorová lokomotiva DH 20 D………………………………………………………………. 159 Dlhá cesta od DH 20 D k DH 30 D……………………………………………………………………. 161 Nákup licencií…………………………………………………………………………………………… 163 Hydraulika z Dubnice…………………………………………………………………………………... 163 Banská motorová lokomotíva DH 30 D.0……………………………………………………………. 164 Banská vzduchová lokomotíva V 40 D a V 70 D……………………………………………………. 174 Motorová lokomotiva DH 200…………………………………………………………………………. 178 ZLATÁ ÉRA ZŤS, n. p. Martin, závod 11 Hliník nad Hronom ZŤS Výskumno-vývojový ústav Martin……………………………………………………………….. 184 Zavedenie sériovej výroby DH 30 D.0………………………………………………………………... 184 Vznik ZŤS VVÚ Martin…………………………………………………………………………………. 185 Vývoj lokomotív…………………………………………………………………………………………. 186 Tématické úlohy a zlepšovatelské hnutie……………………………………………………………. 187 Banská motorová lokomotíva DH 70 D.2……………………………………………………………. 194 Banská motorová lokomotíva DH 100 D.0…………………………………………………………… 204 Účelový stroj NČKT 1 Banská motoroví lokomotíva DH 70 D.21……………………………………………………………. 211 Banská motorová lokomotíva DH 35 D.0….…………………………………………………………. 213 Motorová lokomotiva DH 100 ZVS……………………………………………………………………. 220 Výroba v Hliníku nad Hronom…………………………………………………………………………. 224 Farebné schémy výstavných lokomotív……………………………………………………………… 231 Vízie do budúcnosti…………………………………………………………………………………….. 237 ZŤS Pohronské strojárne, š. p. Hliník nad Hronom Pohronské strojárne, a. s. Hliník nad Hronom………………………………………………………. 239 Podbíjačka koľajových tratí PKT 1……………………………………………………………………. 240 Banský dopravný a sanitný vagón DVO 12 / DVS 4………………………………………………... 244 Hľadanie nového agregátu…………………………………………………………………………….. 246 Motorová lokomotiva DH 30 S………………………………………………………………………… 249 Perspektívy výroby v 90. rokoch……………………………………………………………………… 250 Ukončenie stavby lokomotív s motorom Zetor………………………………………………………. 253 Zmeny v konstrukčnej príprave a skúšaní…………………………………………………………… 253 Akciová spoločnosť…………………………………………………………………………………….. 256 Motorová lokomotíva DNH I-7-35, DNH I-7-35 K, DNH I-7-35 U………………………………….. 262 Motorová lokomotíva DNH I-7-34…………………………………………………………………….. 268 Motorová lokomotíva DNH I-12-74…………………………………………………………………… 270 NOVÉ VÝZVY PHS strojárne, a. s. Hliník nad Hronom Lentimex spol. s r. o. …………………………………………………………………………………... 276 Motorové lokomotívy…………………………………………………………………………………… 276 Banské lokomotívy DH 35 D.0 R900, DH 35 D.1, DH 35 D.2 R900, DH 35 D.3-4……………… 277 Banské lokomotívy DH 70 D.2 R900, DH 70 D.3 R900, DH 70 D.3 R600, DH 70 D.3-3 R750... 280 Generálna oprava banskej lokomotívy DH 100 D.0………………………………………………… 284 Motorová lokomotiva DNH 18-250……………………………………………………………………. 285 Generálna oprava lokomotív pre Oravskú lesnú železnicu DH 100 ZVS………………………… 289 Motorizácia motorového vozňa pre Čiernohronskú železnicu M 21.004…………………………. 290 Akumulátorová lokomotíva AE-10…………………………………………………………………….. 291 Akumulátorová lokomotíva AE-25, AE-25.2…………………………………………………………. 294 Akumulátorová lokomotíva AE-30, AE-30.1…………………………………………………………. 296 Akumulátorová lokomotíva AE-50…………………………………………………………………….. 299 Akumulátorová lokomotíva AE-60…………………………………………………………………….. 300 Akumulátorová lokomotíva AE-90…………………………………………………………………….. 301 Trolejové lokomotívy EE-90, EE-120…………………………………………………………………. 303 Nerealizované projekty………………………………………………………………………………… 308 Prehľad predaných banských lokomotív v rokoch 1970-2012 podľa krajín……………………… 311 Referenčný list predaja bánských lokomotiv PHS strojárne a. s. za obdobie 2003 – 2014……. 311 Prehľadová tabulka vyrábaných typov v rokoch 1964 – 2014 (2016)…………………………….. 313 Nerealizované projekty………………………………………………………………………………… 315 Locoprojekt, s. r. o. BJS Slovakia, s. r. o. …………………………………………………………………………………... 316 Pramene a literatura……………………………………………………………………………………. 319 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 4-2011 |
Kovářmirek: Díky moc za podrobný popis "Python - na úvratích se běžně nejezdí, nezpůsobilý svršek. Takže oravská strana jezdí Tanečník - sedlo Beskydu. Kysucká strana jezdí Skanzen - Chmůra, někdy vyjedou z Chmůry do první úvratě a pak zpět. Jestli se už jezdí Skanzen - Kubátkovia ( pod skanzenem byla trať poničená povodní a měla se opravovat )to nevím. Takže se sedla Beskydu se dá dostat na Chmůru po úvratích nanejvejš pěšky. Ale je to pěkná procházka, mockrát jsem ji šel. I když je samozřejmě zkratka od sedla Beskydu dole kopcom přímo do Skanzenu." |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8660 Registrován: 5-2002 |
jedná sa o pozemky pod bývalou pílou Jánošovka. Čiže trať od priecestia zo stanice ČB smerom na Dobroč, odstavné koľajisko, drevený hajc. Pozemky mimo územia píli ďalej na Dobroč (aj cez ihrisko) sú naštastie vo vlastníctve obce. Především tím padá ta vize nového depa a a zázemí pro elektrické jednotky, koupaliště, které mohl vytápět původní parní stroj a vůbec všeho, co je namalované v té vizi pro Balog... Parní stroj se stěhuje vedle školky na pozemek na břehu Čierneho Hronu (za stanicí), už se tam kope výkop, bude tam jen jako statický exponát. A jinak v Balogu bohužel neplatí "naštastie vo vlastníctve obce", protože obec tam železnici prostě nechce.
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1558 Registrován: 8-2015 |
Železniční muzeum Nagycenk https://www.facebook.com/groups/236021420935/permalink/1015896393 3785936/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 155 Registrován: 9-2017 |
Muzeum v Nagycenku je z nepochopitelných důvodů otevřeno i o prázdninách pouze o víkendech. Já jsem tam dorazil ve čtvrtek - zavřeno. Protože jsem nechtěl lézt přes plot, tak jsem šel podél plotu přes neskutečné trní až ke koleji vedoucí do areálu. Zpět jsem už rezignoval a plot to jistil. Naštěstí není vysoký a jsou na něm cedule v němčině, že je ho zakázáno přelézat... |