Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 05. 9. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 05. 9. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 684 Registrován: 10-2020 |
drake 669 - A jak to zapsal pražský úředníček s tím celkem nijak nesouvisí. Chce to číst pomaleji a pozorněji – autor tam píše o názvu rak. drah po zániku R-U, a ne o značkách na vozidlech.....ale pomáhá si k názvu tou značkou – tedy blbě... ....oni to ÖBB tehdy psali „ouředníčci“ nejen pražští, ale všichni, protože to tak bylo správně. Něco jiného je název firmy, a něco jiného je „značka“ firmy. Viz třeba ČMD nebo Praga s komíny.....v SŽ psal jeden autor , že byly 3 , já jich tam vždy vidím 5..... To už tady taky bylo – mapa Slovenska 1919, dle „znalců“ prý výtvor nudícího se úředníka. Přesto podle ní historici dodnes vykládají historii, a stavěly se podle ní i železnice.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 670 Registrován: 7-2017 |
Chce to číst pomaleji a pozorněji – autor tam píše o názvu rak. drah po zániku R-U, a ne o značkách na vozidlech.... Ne, chce to číst hlavně správně, rychlost je vedlejší. Ta vedlejší věta explicitně neříká, že to označení používala pro označení vlastní, ale z kontextu to lze bez problémů vztáhnout na diskutovaná vozidla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4066 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, neví někdo ke kterému dni roku 1949 byla zprovozněna první část lll vinohradského tunelu? Nikde to nemůžu najít. 😞 Díkuju moc |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 836 Registrován: 10-2005 |
Dobrý den, dokázal by někdo ze zdejších znalců identifikovat tento štítek? Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5927 Registrován: 6-2016 |
Viajero: Šroubek vlevo dole je nepůvodní (křížák) Jinak vím samozřejmě čistou nulu... |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3950 Registrován: 7-2017 |
Na lokomotivu to nevypadá. Škodovka sice vyvezla v r. 1928 nějaké lokomotivy do Kolumbie, ale ty měly výr. čísla 438-457 a 476-486. Výr. číslo 277 patří lok. 534.049 pro ČSD z r. 1924. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 837 Registrován: 10-2005 |
dědek_hank: " Škodovka sice vyvezla v r. 1928 nějaké lokomotivy do Kolumbie" Ale moment, to by souhlasilo. Snímek jsem pořídil předevčírem v parním království v Bogotě. Takže to muselo být z té kolumbijské série. Je to originál. O jaké stroje se jednalo, náhodou nevíte? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3951 Registrován: 7-2017 |
Vývoz lokomotiv ze Škodovky do Kolumbie v r. 1928: - výr. čísla 438-457, typ 15 Lo1, 2'D p2, tendr typ 8 Tr1, pro dráhu Pacifico, provozní čísla dráhy 55-64, 75-84 - výr. čísla 476-479, typ 17 Lo1, 1'B p2t, pro dráhu Pacifico, provozní čísla dráhy 4-7 - výr. čísla 480-481, typ 18 Lo1, 1'C 1'p2, tendr typ 9 Tr1, pro dráhu Nariño, provozní čísla dráhy 5-6 - výr. čísla 482-486, typ 19 Lo1, 1'C 1'p2, tendr typ 8 Tr2, pro dráhu Tolima, provozní čísla dráhy 17-19, 1-2 (Zdroj: Kniha zakázek lokomotivky Škoda via Karel Zeithammer) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2953 Registrován: 9-2009 |
Viajero: Ten výrobní štítek patří tendru typu "8 Tr 1", který byl vyroben v roce 1928 pro Kolumbii. Tento tendr byl údajně spřažen z výroby s lokomotivou označenou jako "E 62" (Škoda 445 1928). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 838 Registrován: 10-2005 |
Kuřil_p: "Viajero: Ten výrobní štítek patří tendru typu "8 Tr 1", který byl vyroben v roce 1928 pro Kolumbii. Tento tendr byl údajně spřažen z výroby s lokomotivou označenou jako "E 62" (Škoda 445 1928). Velmi děkuji oběma. Neměl byste někdo snímek té lokomotivy. Mne tam velmi dobře přijali, ale o původu štítku nic nevěděli (tamní páraři jsou mladí chlapi). Rád bych jim tu skládanku doplnil. " |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3952 Registrován: 7-2017 |
Škoda 8 Tr1: No jo, to mě taky mohlo napadnout, že tendry měly vlastní řadu výrobních čísel... Tu ale k dispozici nemám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2954 Registrován: 9-2009 |
Lokomotiva s tímto tendrem byla údajně dodána pro "F. C. del Pacifico". Na fotografii je údajně lokomotiva č. 55. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2955 Registrován: 9-2009 |
Lokomotivy č. 53 až 62, 90 až 92 (Škoda 436 až 450 1928) dostaly na konci čtyřicátých či na začátku padesátých let nová čísla 37 až 49. Na konci osmdesátých let snad ještě existovala údajně jako pomník ve stanici Girardot lokomotiva Škoda 454 1928, která byla stejného typu, avšak dodaná pro "F. C. del Tolima". A tady je: https://www.narrow-gauge.co.uk/gallery/view/plinthed-skoda-4-8-0- at-girardot-2830 (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 839 Registrován: 10-2005 |
Kuřil_p: "Lokomotiva s tímto tendrem byla údajně dodána pro "F. C. del Pacifico". Na fotografii je údajně lokomotiva č. 55. " Děkuji. Již mám i provozní fotografii a jedna z nich se dochovala v kompletním stavu jako pomník (pokud se mi podaří se tam dostat při další návštěvě Kolumbie, pořídím foto). Pouze dnešní číslování je jiné a souvisí s nacionalizací železnic, která proběhla v roce 1954. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3953 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p 2954: To slovo údajně je tam nadbytečné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 840 Registrován: 10-2005 |
Kuřil_p: "Na konci osmdesátých let snad ještě existovala..." To je ta, co by tam měla být dodnes. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3954 Registrován: 7-2017 |
Pro ty, kdo nevědí, budiž řečeno, že všechny shora uvedené lokomotivy dodané ze Škodovky do Kolumbie jezdily na rozchodu 3'= 914 mm. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2956 Registrován: 9-2009 |
Pozor. Nesouhlasí číslování lokomotiv (typ 15 lo 1) dle Škody a údajů ze zahraničních pramenů. F. C. del Pacifico -zahraniční zdroje: 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 90, 91, 92 (Škoda 438 až 450 1928) - tuzemské zdroje: E55, E56, E57, E58, E59, E60, E61, E62, E63, E64, E75, E76, E77 (Škoda 438 až 450 1928) Stroj E62 (Škoda 445 1928) měl tovární zkoušku dne 23. března 1928. Expedován byl společně se stroji E63 a E64 dne 11. dubna 1928. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2957 Registrován: 9-2009 |
Ta dochovaná lokomotiva byla dodána FC de Girardot. V předchozím příspěvku jsem to napsal špatně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 841 Registrován: 10-2005 |
Kuřil_p: "Pozor. Nesouhlasí číslování lokomotiv (typ 15 lo 1) dle Škody a údajů ze zahraničních pramenů. F. C. del Pacifico" Dochovaná škodovka má tuším číslo 89. I pokud měla železniční společnost Vámi uvedené číslování, je třeba vzít v potaz, že v roce 1954 kolumbijský stát vykoupil železniční společnosti vlastněné do té doby buď regiony, nebo soukromými společnostmi a proběhla reinventarizace majetku. Tehdy zaplacená cena za Ferrocarril de Antioquia mimochodem založila ekonomické podmínky pro rozkvět departamentu Antioquía a Medellínu samotného (na čemž nic nemění ani až příliš akcentovaná, nicméně historicky drobná, epizoda escobarismu). Jinak v kolumbijských pramenech se vyskytuje i tato údajně tovární fotka ze Škodovky. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3955 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p: "Ta dochovaná lokomotiva byla dodána FC de Girardot. V předchozím příspěvku jsem to napsal špatně." Zeithammer uvádí Pacifico. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2958 Registrován: 9-2009 |
dědek_hank: Zahraniční zdroje to uvádí takto: Škoda 454 1928 F. C. de Girardot, č. 29, později č. 48 a č. 89 (muzejní lokomotiva ve st. Girardot), Škoda 455 1928 F. C. de Girardot, č. 28, později č. 49 a č. 90. Netuším, co je správně? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 6-2020 |
Možná to tu už bylo. Dokument Projekt nacismu: Válečný průmysl minutáž 31:25 - 31:30 = dva pěkné záběry na mosty v Ústí n.L. https://www.ceskatelevize.cz/porady/12449683203-projekt-nacismu/2 20382566600003/ zajímavá je krom jiného zkratka původního názvu Č.P.S.L. na lodi Praha, pozdějšího ČSPLO. (Československá plavební akciová společnost labská, Praha) (Příspěvek byl editován uživatelem kamarul.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 842 Registrován: 10-2005 |
Kuřil_p: "dědek_hank: Zahraniční zdroje to uvádí takto: Škoda 454 1928 F. C. de Girardot, č. 29, později č. 48 a č. 89 (muzejní lokomotiva ve st. Girardot), Škoda 455 1928 F. C. de Girardot, č. 28, později č. 49 a č. 90. Netuším, co je správně?" Nejspíše to máte správně Vy. Univerzitní historická práce z roku 1989 uvádí "finalmente los establecimientos de la Skoda, Praga, Checoslovaquia suministraron en 1928 trece máquinas para Pacifico, cinco para Tolima y dos para Girardot." Tedy celkem 20, z nichž právě dvě šly na FC de Girardot. Byla by divná náhoda, kdyby to nesedělo s těma dvěmi, co uvádíte. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 6-2021 |
Nemáte prosím někdo k dispozici typák obrysnice KkStB nebo meziválečné ČSD? Děkuji |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1111 Registrován: 5-2012 |
V jednom videu o ničení kolejí vlastními vojsky z taktických důvodů jsem zaslechl poznámku, že se tak dělo mj. za války severu proti jihu, pak za 2.sv.války wehrmachtem a taky v lamé míře čs. armádou v roce 1938... Které tratě čs. armáda v roce 1938 ničila nebo poškozovala a jaké používala technické prostředky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1166 Registrován: 12-2020 |
Známé je například ničení tratě na úseku Krásná Lípa - Rybniště. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 843 Registrován: 10-2005 |
dědek_hank: "Vývoz lokomotiv ze Škodovky do Kolumbie v r. 1928: - výr. čísla 438-457, typ 15 Lo1, 2'D p2, tendr typ 8 Tr1, pro dráhu Pacifico, provozní čísla dráhy 55-64, 75-84 " Malé pokračování kolumbijské historie. Včera jsem v kanceláři paní ředitelky dráhy vyfotil další štítek s č. 441, což by měl být podle všeho stroj z té shora uvedené série. Mimo štítku Škoda tam měla i kulaté vlastnické označení lokomotivy č. 54 s rokem 1928 náležející k FFCC Pacifico, t.j. odpovídající příspěvku p. Kuřila č. 2956. Bohužel nemám sebou čtečku SD karet, takže ho sem dám až někdy jindy. Jinak aktuální fotka z Girardot snad časem také bude. Kontakty se daří navazovat celkem dobře. (Příspěvek byl editován uživatelem Viajero.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 845 Registrován: 10-2005 |
Štítek z v.č. 441 Štítková zeď A štítek z loko č. 54 z dodávky pro FC Pacifico |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 732 Registrován: 10-2020 |
a máme dnes zase 30. června.....a tady se píše o zahájení provozu ze S.N.Mesta do Čiernej.... Mnozí vševědi zde loni tvrdili, že žádný elektrický provoz z Košic do SNM se nekonal, že prý nebyly měnírny, atd, atd......hmmm, samé pitomosti vyčtené z jakýchsi pohádek o mašinkách.... Proto zde byl opakovaně dotaz na turnus pražských Bobin do SNM.....ale mrtvo jako v hrobě, z historie se zde člověk moc nedozví....zato různých blábolů od vševědů bylo jako vždy plno.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6025 Registrován: 6-2016 |
V souvislosti s vykolejením rychlíku u Z. Třebaně jsem si vzpomněl, že před cca 25 (?) lety se v těch místech "něco" stalo žabotlamu, jehož část pak nějakou dobu stála mimo trať na N 49°55.12032', E 14°11.24877'. Pak snad byla rozřezána a odvezena. Neví někdo ze zdejších historiků co to bylo a kdy? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 1-2013 |
27.10.1989 - srážka Pn /e669/ a EMos/EM475/ - vlastním poučný list, navíc jsem byl na místě jako hasič mezi prvními.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6026 Registrován: 6-2016 |
kolotuk2: Dík za info! Ten čas letí nějak rychleji, než se mi zdá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6041 Registrován: 6-2016 |
Další otázka pro znalce - cestou na focení sanace skály mezi Třebaní a Karlštejnem jsem vyfotil něco, co mi velmi připomíná stožár pro nosné lano přívozu. A fotka https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1 938.BERO49.07981 Mě v tom docela utvrzuje. Je to na úrovní odjezdového návěstidla na Karlštejn. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7473 Registrován: 3-2006 |
Přívoz byl zrušen v roce 1960. odkaz odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6042 Registrován: 6-2016 |
Mořepetr: Dík! Tak jsem se docela trefil. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4002 Registrován: 7-2017 |
V různých německých odborných a reklamních materiálech a jejich citacích v časopisech se ještě ve 20. letech minulého století objevuje v nabídkách výrobců a referátech o prvních motorových lokomotivách a vozech pojem Rohöl-Motor. Nejsem bůhvíjaký němčinář a tak jsem si musel najít, že dříve se tak označovaly dieselové motory, zatímco dnes se pojem Rohöl používá výhradně pro surovou ropu. Proto by mě zajímalo, jestli ty staré diesely v železničních hnacích vozidlech (a taky lodní motory) byly skutečně schopné spalovat i surovou ropu a zda se v provozu někdy používala. (Zatím jsem našel jenom různé víceméně nepotvrzené bohatýrské historky o jejím nouzovém použití do některých sovětských vozidel v době 2. světové války.) Například toto poněkud kuriózní vozidlo vystavené v rámci Odborných dnů železniční techniky (Eisenbahntechnische Tagung) Svazu německých inženýrů (VDI - Verein Deutscher Ingenieure) v září-říjnu 1924 na seřazovacím nádraží Seddin u Berlína je v katalogu výrobce, firmy Maschinenbaugesellschaft Karlsruhe zaniklé už v roce 1928, označeno jako B-gekuppelte Rangierlok mit Rohölmotor. (Zdroj fotografie: LOK Magazin 2/2020, str. 105) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 6-2021 |
Dobrý den, měl bych dotaz na zde diskutující zda někdo zná odpověď. V seznamu vozidel ČSD ze 30.6.1945, a ke konci roků 1945, 1946, 1947 a 1950, figuruje lokomotiva 314.309 ve výtopně Brno. Brno opustila až v červenci 1952, kdy odešla zpět do Bohumína. Je někomu známo jaké výkony v Brně sloužila? Topírenský posun, nebo staniční, případně kde? Oběhy výtopny Brno mám až z roku 1951, kde však nefiguruje. 314.309 je známá z posledního působiště ve Valašském Meziříčí, kde i dojezdila. Byla vybavena elektrickým osvětlením a kompresorem tlakové brzdy - byla to úprava z působení v Brně? Děkuji za případnou odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6371 Registrován: 7-2007 |
dědek_hank: Pokud si dobře pamatuji, tak podle M. Hubáčka, tak Japonci ke konci války používali Malajskou ropu jako palivo v lodích. Ale jestli jen do kotlů, či přímo do motorů, si myslím, blíže nezmiňoval. Třeba to najdu...časem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6372 Registrován: 7-2007 |
Tak jsem něco málo našel M. Hubáček: Ofenzíva v Pacifiku str. 422.....užít pro pohon lodí surovou ropu z polí Tarakanu a Balikpapanu na Borneu, která byla natolik kvalitní, že, i když s jistými riziky, jí bylo možno přímo plnit palivové nádrže. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 860 Registrován: 10-2005 |
dědek_hank: " Proto by mě zajímalo, jestli ty staré diesely v železničních hnacích vozidlech (a taky lodní motory) byly skutečně schopné spalovat i surovou ropu a zda se v provozu někdy používala." Myslím si, že to možné je. Pokud se jedná o lehkou kvalitní ropu "sweet crude". V Ekvádoru jsem před mnoha lety v oblasti Lago Agrio viděl stabilní motory, které zřejmě na surovou ropu jely (po filtraci). Na internetu se můžete dočíst o řadě takových případů, včetně toho, že v 80. letech měl Caterpillar v serii motorů 3208 umožňovat provoz na lehkou arabskou ropu. Takže někdy na počátku dieselového věku, proč ne. Z pohledu emisí to ale asi bude zvěrstvo. |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1120 Registrován: 5-2012 |
Ta hustá klasická olejnatá ropa asi těžko mohla sloužit jako palivo, leda jako příměs do paliva. Kvalitní ropa možná omezeně ano. Já spíš nechápu spalovací motory (vím o jejich armádním použití), které byly schopné fungovat jak na benzín, tak na naftu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 747 Registrován: 5-2013 |
jagg, mam za to, že i ten Hubáček se mimo jiné taky zmínil, že Japonci s tou ropou jakož-to palivem do lodních kotlů, nikoliv do spalovacích motorů, měli i řádné problémy s ucpáváním se hořáků, potrubí a dopravy paliva obecně a že byly věčně bez páry...dalším problémem byla obrovská kouřivost, že černá mračna kouře byla zpozorovatelná ještě daleko za horizontem. Provoz vznětového motoru na benzín? Armádní Tatry na to byly upravené, měly kvůli menší viskozitě benzínu v palivové soustavě ještě elektrické podávací čerpadlo, ale stejně se nemohl použít samotný benzín, který by nezvládl mazání vstřikovacích elementů a trysek, ale směs benzínu s naftou, s petrolejem, nebo jen letecký petrolej, který byl dostatečně mastný. Von vlastně i ten diesel může běžet na něco jiného než na naftu, stačí když si srkne vlastní olej, třeba přes provalené těsnění turbodmychadla a to je potom tanec, nekontrolovatelný běh až do zadření po spotřebě poslední kapky oleje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3255 Registrován: 12-2007 |
A čo potom tryskový motor na naftu... Ta sory za OT |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14143 Registrován: 4-2003 |
Sey:Von vlastně i ten diesel může běžet na něco jiného než na naftu, stačí když si srkne vlastní olej, třeba přes provalené těsnění turbodmychadla a to je potom tanec, nekontrolovatelný běh až do zadření po spotřebě poslední kapky oleje. Jeden brejlovec v Prešove by o tom mohl vyprávět ve dvou dílech: https://www.youtube.com/watch?v=TzqCS59OcpU https://www.youtube.com/watch?v=ldnDcFU89Js |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26907 Registrován: 5-2002 |
Sey: to je potom tanec, nekontrolovatelný běh až do zadření po spotřebě poslední kapky oleje Nekontrolovatelný jak kde - některé motory mají pro tento účel stopovací klapku v sání.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 3-2018 |
V3S byla rovněž připravená na benál |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5125 Registrován: 9-2003 |
Totom: A měla ho pálit v Ottově cyklu nebo v Dieselově?
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1570 Registrován: 10-2007 |
Dotaz ohledně vlečky do plynárny Michle. Už se někomu podařilo zjistit, co je tohle? Na fotomapách z roku 38 ani ani situační plánku z roku 37 je v těchto místech prázdno, poprvé se objevuje na amerických fotomapách z jara 45. Historie plynárny ve svých brožurách celý tento komplex totálně ignoruje. Vypadá to jako výsypník na jednu Wapku, ale hned o kus dál to končilo kolejovou zarážkou, takže by bylo nutné sem vagóny vozit po jednom, což mi k zásobování plynárny uhlím přijde krajně neefektivní. Jediné co se mi aktuálně nabízí jako rozumné vysvětlení je, že zde probíhala distribuce koksu a že sem byl dovážen z jiné části plynárny. Je tam vidět zástup vozítek která na něco čekají, ale teoreticky to může být fronta u tlakové stanice k plnění tlakových lahví. V brožuře Plynárny je fotka která není lokalizovaná, ale podle všeho by to mělo být v těchto místech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3482 Registrován: 7-2005 |
Pražská plynárna, obdobně jako OZVD, si začátkem 40.let u "Ringhoffera" na Smíchově nechala vyrobit jeden tzv. bunkrový vůz (u OZVD označení Us 9001). Schválen MD v roce 1942/3. A šlo o přesun koksu. To byl i důvod, proč ČKD (ČMS) dodala onu akumulátorovou lokomotivu č. 202.02, typu ALa 20n (viz kdysi článek o této lokomotivě ve Světě železnice) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 700 Registrován: 7-2017 |
Plynárna neměla bukrový vůz jako OZVD, ale nechala si u Ringhoffera postavit čtyři výsypné vozy. Popis a fotky v SŽ 80 z loňska a skutečně šlo o vnitropodnikový přesun koksu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1571 Registrován: 10-2007 |
K informaci o akumulátorové lokomotivě pro lidi co to budou hledat, jedná se o článek "Akumulátorévé lokomotivy Praga" vyšlo v SŽ č.5 (1/2003), s drobným dodatkem v č.6 (dvě fotografie). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3483 Registrován: 7-2005 |
Aha, to jsem se seknul. Mám poznámku o společném spisu MD, který řeší vozy OZVD, plynárny a KND. Budu si v tom muset udělat pořádek, ale hlavně to nechat těm, co to mají spočítaný pořádně.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3485 Registrován: 7-2005 |
Dovolím si také drobný dotaz. Podle měsíční evidence hnacích vozidel ČSD, dle jednotlivých řsd, se v období 12/1920-12/1921 objevuje u řady 80 (524.0) dosti velký počet lokomotiv v "kolonce" půjčené. Pokud si udělám graf, tak je vidět jak přicházejí nové lokomotivy od výrobců, ty jsou rozdělovány ředitelstvím, ale rovnou i do kolonky "půjčené". A v měsících, kdy nejsou nové lokomotivy, ubývají do dané kolonky další. Nejvyšší počet je v podzimních měsících 1921 a to 20 lokomotiv. Když odečtu 6 strojů půjčených, a následně předaných, Buštěhradské železnici, které jsou známé, napadá mne zápůjčka ostatním železničním společnostem trpící nedostatkem lokomotiv a přesto převážející důležité komodity. Třeba uhlí, když se ten nárůst zvyšuje v druhé půlce roku. Takže třeba ÚTD či KBD. Nenarazil někdy někdo na takové zápůjčky?? Rejstřík ministerstva železnic z roku 1921 o lokomotivách řady 80 mlčí, v roce 1922 řeší jen lokomotivy pro BŽ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2971 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Nevím, zda to bude ono, ale v roce 1921 bylo zapůjčeno 53 našich lokomotiv. 7 lokomotiv vojenské správě, 5 lokomotiv v Těšíně a 41 lokomotiv Košicko-bohumínské dráze. Naopak naše dráhy měly zapůjčeno 8 lokomotiv Košicko-bohumínské dráhy. Také se používalo 37 cizích lokomotiv (maďarských). (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2972 Registrován: 9-2009 |
Z těch zapůjčených lokomotiv ČSD bylo 43 z Čech, Moravy a Slezska. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2973 Registrován: 9-2009 |
V roce 1920 bylo zapůjčeno 73 lokomotiv. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2974 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Jsou myšleny stavy ke konci daného roku. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1575 Registrován: 10-2007 |
Další dotaz k trati Vršovice-Modřany: Kniha Zmizelé Koleje, Zmizelá Nádraží I. díl (Lapáček, Ovsenák, Bosáček) uvádí: Na přelomu 80. a 90. let zasáhly do směrového vedení této dráhy další dvě dopravní stavby na území železničního uzlu Praha. První měla být stavba "usměrněné djezdy Praha Vršovice", která řešila odjezdy vlaků z Prahy Vršvice ve směru rozpooštění. Součástí stavbymělo být zdvojkolejnění trati v úseku Praha Vršovice-Praha Krč a výstavba nové odbočky Kačerov, která byla navržena ve tvaru trienglu a umožnila by jízdy okol ONJ zpět do čekacích kolejí Praha Vršovice. Stavba byla zahájena, probíhaly přípravné stavební práce na rozšíření tělesa původní trati a byla zahájena výstavba tenologické budovy odbočky Kačerov. Poklesem významu seřaďovacíh nádraží Praha Vršovice pozbyla stavba smysl a byla postupně zastavena. K realizaci kolejové části stavby nedošlo a rozestavěná budova byla zdemolována. Na fotomapách je to krásně vidět (stav z let 88/99 vs stav z roku 96), že bylo dokončeno traťové těleso včetně betonového mostu (které doposud stojí, ale je zarostlý stromy) Dotaz č.1 : Máte někdo k dispozici výkres, kudy přesně a kam až měly ty koleje vést? Dotaz č. 2: Víte někdo, kde přesně měla stát ta "technologická budova"? Případně je nějak fotograficky zachycena? Ať už ze země nebo na některé z fotomap? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3488 Registrován: 7-2005 |
ad kuřil - v protokole z 5.4.1922, o sloučení výtopny ČSD Bohumín s výtopnou Bohumín KBD a jejími pobočkami v Karviné a Jablunkově, jsem se dozvěděl, že do Bohumína zajíždí 7 párů nákladních vlaků výtopny Vrútky, kde zajišťuje vozbu 14 lokomotiv řady 80. Vrútky mají předat 11 lokomotiv řady 80 do nové (myšleno společné) výtopny v Bohumíně Takže ty najaté loko řady 80 (524.0) patří KBD Jen pro doplnění z uvedeného protokolu - výtopna KBD Bohumín má stav 44 loko + 3 MÁV 324 pro vozbu uhlí do Maďarska, z toho Bohumín 20, Karviná 11, Jablůnkov 16, ČSD Bohumín má stav 45 loko |