Diskuse » Železnice » Železniční literatura » Archiv diskuse Železniční literatura do 29. 11. 2022

Archiv diskuse Železniční literatura do 29. 11. 2022

autor	příspěvek
csik	Úterý, 04. října 2022 - 23:12:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 771 Registrován: 10-2020	Zdepa - Řeší se tam lokomotivy, což vyřešil svého času Bek. jó, vyřešil......ale jak? ....A nejen on, blbiny a nejen o KBD jsou i od dalších „autorů“ ......... někomu to tak stačí, jiným ne. Ty pohádky jsou příliš moc vzdálené od skutečnosti ..... stačí pohled do jízd.řádů z té doby.... úsek March-Szob projížděl JEDEN rychlík (Or Ex) a to 3 x týdně ! Ten vozila výt. Brt. Ostatní R Bp-Wien se nám vyhýbaly.... už tu nebylo R-U !
eremu1	Pátek, 14. října 2022 - 19:09:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 12-2011	Vyšly nové Almanachy, 74.díl-parní lokomotivy řad 314.0,1 a 314.2. 75.díl je o motorových vozech řady M131. 1-2.část/ vozy čísel. 176-1150. Info na email korbel444@seznam.cz
Ross	Pondělí, 31. října 2022 - 09:54:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2323 Registrován: 10-2005	Letos v listopadu vyjde třetí díl knihy Zmizelé koleje, zmizelá nádraží. Některá knihkupectví mají předběžné objednávky za výhodné ceny Punk's not dead!
Barton	Úterý, 08. listopadu 2022 - 13:21:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 8-2017	Koupil jsem si knihu Česká nádraží, V. díl, 1. část. Na rozdíl od předchozích dílů knihy, kde byla každá stanice i zastávka zmíněná v textu (a většinou doplněná obrazovým doprovodem), v tomto díle jsou některé stanice v textu zcela vypuštěny a jsou k nim pouze obrázky (fotky, plány, výkresy). Namátkou se jedná třeba o stanice Žihle, Špičák, Zelená Lhota a možná některé další. Na příslušných stránkách je ale volné místo, jako by tam chyběl text. Připadá mi jako nesmysl, aby vypadla jen část sazby, nejspíš je to tak schválně, ale přesto bych se rád zeptal na názor nebo zkušenost ostatních majitelů uvedené publikace.
Liberečák2	Úterý, 08. listopadu 2022 - 21:29:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 7-2017	Spíše jsem měl z pátého dílu pocit, že autorovi pomalu docházejí síly. Vždyť první díl vyšel už v roce 2003, a do konce celé řady ještě zbývají 2-3 části. Mezi posledními díly byl odstup 7 let. A panu autorovi je úctyhodných 80 let.
Lovosičák	Čtvrtek, 10. listopadu 2022 - 06:21:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 9-2012	Nová kniha LOKÁLKA Martinice v Krkonoších – Jilemnice – Rokytnice nad Jizerou / Historie dráhy právě opouští tiskárnu. Prodej bude zahájen dne 11.11.2022. Knihu můžete zakoupit na Obecním úřadě Martinice v Krkonoších a v Infocentru Jilemnice. V případě zájmu je možné zaslat publikaci na dobírku (objednávejte mailem na ppenicka@tiscali.cz). Prodejní cena je 590,– Kč. Více než 160 stran, bohatá obrazová část, dosud nepublikované informace. To vše Vás čeká v knize autora Jana Luštince a kolektivu. Spolek železniční historie Martinice v Krkonoších ji vydává jako svoji první publikaci.
kredenc830	Čtvrtek, 10. listopadu 2022 - 09:24:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 4-2019	Na stránkách Opavského železničního klubu se objevila nabídka reprintu "Prozatímního úředního jízdního řádu ČSD" s platností od 15. srpna 1945. Odkaz s nabídkou Zájemci neváhejte s objednávkou, je k dispozici velmi omezený náklad.
Zdepa	Sobota, 12. listopadu 2022 - 08:57:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3517 Registrován: 7-2005	ad barton - a není to jako v minulém díle, kde staniční budovy ÖNWB zřízené dle stejné normálie mají taky jen fotky, ale žádný text... S autorem jsem mluvil osobně loni a veškeré rukopisy, pro všechny díly, jsou už nějakou chvíli odevzdány u vydavatele. Takže v důsledku už jde jen o tu "redakci" a tisk
dědek_hank	Sobota, 12. listopadu 2022 - 15:48:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4137 Registrován: 7-2017	Zdepa: "S autorem jsem mluvil osobně loni a veškeré rukopisy, pro všechny díly, jsou už nějakou chvíli odevzdány u vydavatele. Takže v důsledku už jde jen o tu "redakci" a tisk" Hlavní problém spočívá zřejmě v tom, že vydavatelství je one man show...
csik	Sobota, 12. listopadu 2022 - 18:34:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 835 Registrován: 10-2020	kredenc830 – nabídka reprintu "Prozatímního úředního jízdního řádu ČSD Ještě by to chtělo Cestovný poriadok SŽ z oné chaotické doby po válce, kdy existovaly ČeskoSlovenské státní dráhy bez Slovenska..... tento má na str. 288 už jen parníky do Štěchovic......a konec. Víc ne.
Mladějov	Sobota, 12. listopadu 2022 - 20:31:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18639 Registrován: 3-2007	kredenc830: "Na stránkách Opavského železničního klubu se objevila nabídka reprintu "Prozatímního úředního jízdního řádu ČSD" s platností od 15. srpna 1945. Odkaz s nabídkou Zájemci neváhejte s objednávkou, je k dispozici velmi omezený náklad." No to je hezké, ale třeba kdy to plánuje vydat, v jakém nákladu, fotku toho výtisku, jak to bude vypadat atd. o tom ani slovo. Bych si to klidně objednal.
csik	Středa, 16. listopadu 2022 - 21:23:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 843 Registrován: 10-2020	Lovosičák - Spolek železniční historie Martinice v Krkonoších ji vydává jako svoji první publikaci. tohle jsou asi oni?? Je v tom aspoň hodně fotek ? A kvalitních? Tu staniční budovu nepostavila ÖNWB, ale dala vydělat místním podnikatelům a obyvatelům, na rozdíl od pozdějších ČSD, kde budovu v daleké Jasini stavěla pražská firma.....stavitel Martinic později postavil První Krkonošskou nemocnici....
JanBulicek17	Středa, 16. listopadu 2022 - 22:13:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 391 Registrován: 6-2021	https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=pfbid038Hh4YMEuKqiAGg hSpodYAyFSdReigH3RLfsqx5kmcgNHmczrm9n32mLKza4RzvYYl&id=1000606931 75614
Zdepa	Čtvrtek, 17. listopadu 2022 - 22:23:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3518 Registrován: 7-2005	ad csik - také doufám, že fotky budou hezké, když si tu historii bude muset člověk doplnit z jiných zdrojů
Zdepa	Pátek, 18. listopadu 2022 - 21:36:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3519 Registrován: 7-2005	ad dědek hank - řečnická otázka, na kterou není v důsledku potřeba reagovat... a jde to v té naší, malé, milé, zaprděné republice, jinak ? Železniční tiskoviny nejsou natolik výdělečná činnost, aby to uživilo klasický redakční aparát. Proto se to flikuje, tak jak to jde. A jak to na sebe vydělá.....Z toho se nevyhrabem a myslím, že bude jen hůř
csik	Pondělí, 21. listopadu 2022 - 13:23:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 850 Registrován: 10-2020	Zdepa - také doufám, že fotky budou hezké, když si tu historii bude muset člověk doplnit z jiných zdrojů Kdyby jen ta Jilemnice, ty správné údaje si musíš sám najít asi ke všemu, ty publikace jsou tvořeny pro lidi, co o tom nemají ani šajn, a těm potom taková kvalita textu stačí. Zdejší „znalci“ tvrdí, že prý knihy z dob nedemokratických byly nekvalitní, jelikož prý nebyly info ze zahraničí. Nevím kde oni měli tu svou zemljanku, ve kterém lese, ale já žil v baráku a jezdíval jsem do Prahy. A vždycky jsem tam nechal dost peněz za literaturu a fotomateriály.... kromě Nadasu tam byla i prodejna DDR, takže jsme tu vůbec nežili jak pračlověci, jak si to představují ti „Vševědi“. Asi jsme žili každej v jiném Česku, protože normální lidi si ty knihy z ciziny dokázali obstarat – ať už přes někoho, kdo měl kontakt do světa a nebo objednat přes SNTL a čekat. Kdo si počká – ten se dočká, to platilo i zde.....do roka a pár týdnů byly knihy doma! Pod Nadasem taky bývala knihovna a měla i dost West-literatury... Ono totiž v těch dobách, kdy to tady stálo za ho... a nesměli jsme do světa..., zde kromě tisíců kolaborantů a udavačů také žily statisíce lidí normálních, kteří se v rámci možností snažili, aby tady nebyla ta světa, aby se i tady dalo žít aspoň trochu normálně........ Skutečně jsme nežili na pustém ostrově uprostřed Pacifiku, jak to dnes ti „vševědi“ vykládají, třeba většina tehdejších písniček v TV a ČR byla původem z USA a EHS, až potom za Husáka to začalo vadit, předtím ne. Fotili jsme na Agfu, pak ji přejmenovali na ORWO, ale časem ta Agfa, opravdová, tu byla znovu, a čb Forte či Ilford tu byly trvale k mání i s jejich vývojkami. Jak by tomu autorovi třeba k loko BD i dalším pomohly info z ciziny? Třeba, že podle „zelené“ knihy od p. Giesla bylo 5 lok 354.1 „začátek i konec“ Ventilovek u ČSD? Údaje o našich loko musí autor hledat z domácích zdrojů. A že by ty dnešní, hodně drahé knihy byly až tak super? Ani náhodou, ona ta „demokracie“ ty bludy z knih nejen neodstranila, ale možná jich přibývá...Ani z té knihy za 2000 od slavného autora se nedozvíš o tom že i BD si pořídila mašiny řady 80 – (z donucení MŽ) ....místo toho tam vypráví blbiny o tlakové brzdě na nich, prý už z výroby.....Před pár lety byl v SŽ seriál o přikladačích a přihrnovadlech. U BD je prý neměli....hmmm - a právě u těch 80-tek je měli..... ještě že jsou ty archivy, kde ta historie se pak velice liší od fantazií autorů, ty knihy jsou dobré jako obrazová dokumentace, někdy.....v archivech moc fotek není.
Jízdní_řád	Úterý, 22. listopadu 2022 - 13:30:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 12-2021	Po loňské úspěšné akci je to tu zas. Knižní jízdní řád Správy železnic 2022 (nikoli 2023) je zdarma volně k rozebrání v budově Křižíkova 2, Praha (u metra Florenc). Vstup do budovy je možný denně 5:00 - 19:00. Kdyby měl někdo zájem o vývěsné jízdní řády 2022 s předáním v Křižíkovce, může mě kontaktovat.
Viajero	Středa, 23. listopadu 2022 - 16:59:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 891 Registrován: 10-2005	Zdepa: "ad csik - také doufám, že fotky budou hezké, když si tu historii bude muset člověk doplnit z jiných zdrojů " Hele, a když jste všichni tak chytří, pročpak jste se panu Luštincovi, jinak dlouholetému řediteli Krkonošského muzea, neozvali, když tuhle monografii vydal před téměř 20 lety poprvé. Tohle mistrování je tak české... To bychom mohli zavést do chráněných zvyků a tradic UNESCO.
J.M.	Středa, 23. listopadu 2022 - 18:37:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1646 Registrován: 12-2020	https://www.teraz.sk/regiony/nova-kniha-mapuje-historiu-jedinej-l es/675682-clanok.html?utm_source=teraz&utm_medium=organic&utm_cam paign=click&utm_content=.%253BsRegi%25C3%25B3ny%253Bimg Nová kniha o LŽ Sp. Belá - Lendak.
Bw_Ig	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 10:16:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 655 Registrován: 7-2012	Viajero: Hele, a když jste všichni tak chytří, pročpak jste se panu Luštincovi, jinak dlouholetému řediteli Krkonošského muzea, neozvali, když tuhle monografii vydal před téměř 20 lety poprvé. Rád pomohu, ale když ani neznám "tuhle monografii vydal před téměř 20 lety poprvé", a ta je kde uložena s přístupem veřejnosti. Nějak jsem si nevšil, že by někde visela veřejná vízva všem historikům - spojte se, bude kniha o Jilemnické lokálce. Jednu slaboučkou publikaci jsem si koupit asi roku 1988 nebo 1989? při oslavách v Jilemnici, to asi nebude ona? Další znám knihu od KHKD - graficky velmi dobrá, obsahově velmi nízká. Ale velké obrázky moc pěkné. Podle několika prvních indicí, ale zdejší autoři nemají zájem o archivní zdroje (a to že je uloženo v nich hodně moc informací - o tom nepochybujte), prý jim stačí jen regionální zdroje. Aspoň se podívám na velkoformátové obrázky, a to přeci jde, text není důležitý. Zákazník kupuje očima, a čte až doma.
J.M.	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 10:50:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1655 Registrován: 12-2020	Ono to není tak jednoduché. Problém je, že není žádný archiv kde by se dalo k nějaké trati něco komplexně najít. Takže ti lidé co chtějí něco vydat z vlastního zájmu mnohdy ani nevědí kde a co vlastně hledat. Najdou třeba jen část. Proto spousta zajímavých věcí unikne. Taková kniha má-li být kvalitní je dílo na 5-10 let a to ještě musíte mít hodně známých, kteří poradí kde co hledat. A že většina lidí kupuje knihu hlavně očima a podle fotek to je přirozené. Těžko si to v obchodě budou hodinu číst a porovnávat údaje s realitou. Navíc většině lidí (bohužel) o ty historické údaje ani tak moc nejde. To je pár fajnšmekrů a ty tu knihu nezaplatí. Což samozřejmě nemění nic na tom, že by text měl být kvalitní a pravdivý a fotky krásné, o tom žádná. Jenže je to prostě velmi náročné.
Joe	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 10:59:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1215 Registrován: 10-2007	J.M.: "Taková kniha má-li být kvalitní je dílo na 5-10 let" I více. Moc se mi líbila například kniha Mojmíra Leštinského o trati Brno-Přerov. V doslovu psal, že na ní dělal 20 let. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
J.M.	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 12:17:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1656 Registrován: 12-2020	No vidíte, to je věc názoru. Od známého mám info, že jemu se naopak tato kniha moc nelíbí. A mě také moc ne. Čímž neříkám, že tam není spousta pěkných informací a fotek, ale to uspořádání mi moc nesedlo. Ale třeba je to tím, že k té trati nemám žádný vztah a je to od mého bydliště daleko...Ale určitě je dobře, že ta kniha vyšla o tom žádná...
Mladějov	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 12:31:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18760 Registrován: 3-2007	J.M.: "Taková kniha má-li být kvalitní je dílo na 5-10 let " ..která pak, protože cena se pohybuje okolo tisícovky i víc, nikdo moc nechce kupovat = docela bludný kruh. Pro laiky moc odborné, fajnšmekrů je pár a velkému zbytku fandů je líto za to dát peníze. Málokdo má povolání (a rodinu + další povinnosti), při kterém má čas (a sílu) na něčem takovém dělat léta a na té čtivosti se to pak taky nechtě podepisuje (často i to, že velká část autorů po sedmdesátce už poněkud ztrácí nadhled). Tohle moc nemá řešení.
J.M.	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 12:40:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1657 Registrován: 12-2020	Já to taky neřeším. Myslím, že to funguje docela dobře. Literatury je nesrovnatelně více a kvalitnější než dřív. Některé knihy jsou nechutně drahé a moc mě nezajímají (třeba vozidla), tak si koupím jen něco, taky už doma dochází místo. A že autorů kteří mají čas moc není, to je přirozené. V podstatě většinou důchodci a pár dalších. Navíc to není o zisku, ale naopak musíte do toho investovat hromady peněz. Už jen třeba dojíždění do archivu, pořízení fotek, scany, kopírky apod. něco stojí. Takže to dělají jen ti, kteří to dělají většinou zdarma a srdcem, protože to dělají ne pro zisk, ale pro ostatní.
Mladějov	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 12:50:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18761 Registrován: 3-2007	Tak pro zisk to v tomhle oboru nedělá nikdo - i když na tom není vůbec nic špatného, vydělat a ještě lidem rozšířit obzory. Spíš třeba chybějí ucelené náhledy na určitá období, jaké byly priority drah (třeba ČSD) v té době, největší problémy atd., např. československé území 1918-1948 (ale i dál) by jistě nebylo nezajímavé dílo - ale to není o tom, jestli měli v tom a tom obvodu 32 147 zaměstnanců a otištěných archiváliích bez ladu a skladu ala csik, tohle je daleko těžší a náročnější, tuplem proto, že pamětníci už vymřeli nebo si nic moc už nepamatují. Ono se dokumenty tou orální historií kolikrát moc zajímavě doplňují. Holt třeba vojáci na to mají lidi a peníze, na železnici tohle nikdy systematicky neexistovalo.
Viajero	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 14:36:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 892 Registrován: 10-2005	J.M.: "Čímž neříkám, že tam není spousta pěkných informací a fotek, ale to uspořádání mi moc nesedlo. ..." Po pravdě tu strukturu bych si také dovedl představit jinou. Na druhou stranu, je to z mého pohledu především publikace přispívající k zachování lokální historie orientovaná i na běžného místního čtenáře. S tím vztahem jste to vystihl, rád si jí především přečte ten, kdo má k lokálce vztah. Jako třeba já. Také mi v přehledu lokomotiv chybí třeba 344.1, o níž si myslím, že se tam také sporadicky vyskytovala (bylo to kdysi snad ještě v Železničáři v článku Jilemnické lokomotivy) a škoda, že tam není více rozvedena, třeba tou orální vzpomínkou, ojedinělá vozba přímého vozu Pha - Rokytnice (Bam v JŘ 1956/57). Ale to jsou drobnosti. A to mistrování shora je fakt už za čarou. Napsat v kontextu této knížky, že se to flikuje, no, to je na diagnózu železničního pacienta, protože normálně by to bylo na facku... To se mi hodně nelíbí. Ta první publikace pana Luštince je ta se spoluautorstvím pánů od KHKD. K výročí 1989 byla modrá brožovaná od Josefa Šimurdy. Nějak jsem si nevšil, že by někde visela veřejná vízva všem historikům - spojte se, bude kniha o Jilemnické lokálce. Nic nebrání napsat tehdy ještě dlouholetému řediteli Krkonošského muzea, t.j. osobě místně spjaté, že kdyby se tématem ještě někdy zaobíral, měl bych k tomu to a to. Jinak se mi ale jeví slušnější šoupat nohama. Dědicové to stejně vyvezou do sběrny. Ono se dokumenty tou orální historií kolikrát moc zajímavě doplňují. Jj, to je velká škoda; tyhle vzpomínky jsou-li alespoň trochu systematicky zachyceny, bývají cenným doplněním. Jenže ono se dnes nenahrává ani v rodinách a dost často to končí... já už se nemám koho zeptat.
dědek_hank	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 15:14:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4150 Registrován: 7-2017	Dovolím si - jistě nedokonalé a neúplné - srovnání s Německem. V Německu vycházejí už hodně dlouho dva specializované modelářské časopisy: MIBA v bývalém západním Německu už od r. 1948, Modell Eisenbahner v bývalé NDR od r. 1952. V obou se kromě modelářského dění postupně dokumentovala a nadále dokumentuje skutečná železnice ve všech ohledech: Vozidla, stavby i jednotlivé tratě, a to z hlediska historie i aktuálního dění. Později přibyly (a v některých případech už i zanikly) další tituly periodik. V obou státech vznikla spousta spolků a klubů, nejen šotoušských a modelářských, ale taky historických a vlastivědných, pro které železnice v místech jejich působení byla a je sice vedlejším, nicméně také pečlivě dokumentovaným tématem. A nesmíme zapomenout ani na železnice s čistě muzejním provozem, z nichž první vznikla v bývalé NSR už v 60. letech, a na bohatou tradici mistrů železniční fotografie, působících už od 20. let, která se udržela v obou německých státech i po celou éru rozděleného Německa. Kolem všech těchto redakcí a organizací vznikly kolektivy lidí, profesionálů i amatérských dobrovolníků, kteří dokázali postupně zdokumentovat většinu důležitých řad železničních vozidel (nejen hnacích) i jednotlivých tratí, až po ty poslední Klein- a Kreisbahnen. A nebyla to jenom otázka možností společenského zřízení a z nich vyplývajících hmotných i nehmotných prostředků, které jejich autoři a organizátoři měli a mají k dispozici. Aktivity v NDR byly - aspoň soudě podle množství i témat dostupných publikací - před sjednocením Německa srovnatelně široké jako v bývalém západním Německu. Mně osobně je navíc sympatické, že především periodické publikace - a v návaznosti na ně také internet - představují svému publiku konkrétní lidi. Ke jménům skoro všech publikujících tvůrců, ať už jsou to železničáři, modeláři, výtvarníci nebo fotografové železnice, se dají dohledat přinejmenším jejich životopisné medailónky a často jim vycházejí i souhrnné průřezové publikace. A když někdo z nich umře, v následujícím čísle některého periodika je zveřejněn jeho nekrolog se zhodnocením jeho života a díla. Paradoxně se tak dozvím - aniž bych se na to nějak specializoval - dřív o tom, že zemřel někdo v Německu než třeba (ať jsem aktuální) o odchodu Miloše Kratochvíla. Očekávám námitky na téma nedostatku peněz. Jenže v bývalé NDR na tom byli do r. 1991 podobně jako my v Československu. Takže jenom v penězích to asi nebylo a není. Nehodlám se pokoušet o nějaké závěry. To by byla nejspíš práce pro profesionála v nějakém soft oboru - třeba pro sociologa.
Zdepa	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 16:46:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3520 Registrován: 7-2005	ad Viajero - rád lidem pomůžu a pokud vím, řeknu kam se mají vypravit. V rámci "sběru" dat o historii a provozu lokomotiv 313.4 / 162, jsem si zajel odpočinout od "velkých archivů" do toho okresního v Semilech. Zde jsem prošel místní dokumenty, abych poznal, z čeho je velká část brožurky o lokálce z roku 1989. A protože paní archivářka zná p.Luštince, vytáhla z knihovny novější vydání (KHKD) a přidala mi na něj telefon. Tak jsem se ozval, ale dozvěděl se, že nová kniha je v tiskárně. Protože k dané lokálce je docela dost dokumentů, především stavebního charakteru a to v pražských archivech, kde jsou centrální železniční úřady, poslal jsem jim následně i výpisky a ukázky pár skenů. Reakce není.... Když tu kolega Bw_Ig dal podnět k vyhlášení spolupráce, tak jdu do toho - protože probíhá generálka lokomotivy 313.432, byl dán kolegy z Olomouce podnět ke sběru dat a informací o provozu této lokomotivy pro nějakou možnou brožurku. Kromě možné brožurky k jedné jediné mašince, se hledání podkladů zvrhlo natolik, že už se neřeší historie jedné jediné mašiny, ale celé řady 162 / 313.4.Tím že se tyto "horské" lokálkové mašiny potulovaly po různorodých místních drahách, je pátrání velmi zajímavé. A kupodivu informací není málo. Plus fotografie... Začíná se to kupit. Dnes jsem nechal v archivu několik stovek za dva skeny desetinových výkresů těchto mašin, které si objednala i RGTE. Samozřejmě to netvoří jeden člověk. Aktivně se na tom podílejí tři a další desítka jsou větší či menší přispěvatelé. Pokud máte k tématu něco i Vy ostatní, nebojte se ozvat. A jak už někdo víš napsal, není to o penězích. Naopak. Ale spíš o tom adrenalinu, co zase na člověka v archivu vypadne za staré žluté papíry, které mu nakopnout ty dodnes opakované pravdy.... Když už jsme u té poptávky po informacích - nemáte někdo fotky z roku 1975, kdy se u Rakous, tady mezi Malou Skálou a Turnovem, měnil tamní železniční most přes Jizeru? Tu z roku 1892 jsem sehnal i jako otisk ze skla, ale rok 1975 mi nějak uniká. Pro jistotu - ano, fotky v Železničáři z roku 1976 znám, ale i tyto nemůžu nikde dohnat v druhém vydání knihy o jilemnické lokálce jsou nějaké nejasnosti / pochybnosti, kolem času prvního vlaku. A zrovna vlakopis existuje
Zdepa	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 17:02:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3521 Registrován: 7-2005	a v písemnostech Generální inspekce dokonce stavitel Gross zanechal seznam budov na jilemnické lokálce i s tím, jakou stavební normálii pro ten který objekt použil.. některé mají původ v nových Bukovinských lokálkách, kde předtím také stavěl
Viajero	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 17:06:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 893 Registrován: 10-2005	Zdepa: " Kromě možné brožurky k jedné jediné mašince, se hledání podkladů zvrhlo natolik, že už se neřeší historie jedné jediné mašiny, ale celé řady 162 / 313.4.Tím že se tyto "horské" lokálkové mašiny potulovaly po různorodých místních drahách, je pátrání velmi zajímavé. A kupodivu informací není málo. Plus fotografie... Začíná se to kupit. Dnes jsem nechal v archivu několik stovek za dva skeny desetinových výkresů těchto mašin, které si objednala i RGTE. " Tak to mne mrzí, že to s panem Luštincem nevyšlo. A že jsem Vás podezříval neprávem Na knihu o 313.4 se těším. Ten vlakopis si s Vaším dovolením uložím na památku.
Viajero	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 17:09:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 894 Registrován: 10-2005	Zdepa: "a v písemnostech Generální inspekce dokonce stavitel Gross zanechal seznam budov na jilemnické lokálce i s tím, jakou stavební normálii pro ten který objekt použil.. některé mají původ v nových Bukovinských lokálkách, kde předtím také stavěl " K Poniklé, která je v tom seznamu v té druhé položce, byste prosím ten stavební snímek neměl? Případně via email. Předem děkuji. (Příspěvek byl editován uživatelem Viajero.)
Mladějov	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 17:11:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18771 Registrován: 3-2007	dědek_hank: "Dovolím si - jistě nedokonalé a neúplné - srovnání s Německem. Mně osobně je navíc sympatické, že především periodické publikace - a v návaznosti na ně také internet - představují svému publiku konkrétní lidi. Ke jménům skoro všech publikujících tvůrců, ať už jsou to železničáři, modeláři, výtvarníci nebo fotografové železnice, se dají dohledat přinejmenším jejich životopisné medailónky a často jim vycházejí i souhrnné průřezové publikace. A když někdo z nich umře, v následujícím čísle některého periodika je zveřejněn jeho nekrolog se zhodnocením jeho života a díla. Paradoxně se tak dozvím - aniž bych se na to nějak specializoval - dřív o tom, že zemřel někdo v Německu než třeba (ať jsem aktuální) o odchodu Miloše Kratochvíla. " Hm, takto se to, mám dojem, pokoušel dělat ing. Bauer se Železnicí. Zjevně neúspěšně - řadě čtenářů vadily jeho na jejich vkus filosofické úvodníky, jiným kritika socialistické železnice a mladé fotiče, co je souvislosti a historie moc nezajímají, jen kde pojede brejlovec, ti se záhy přemístili ke Dráze.
J.M.	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 17:46:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1663 Registrován: 12-2020	Mě se Železnice zdála velmi dobrá, ale tak kolem r. 1996 už to nějak nebylo ono. Bylo tam na můj vkus moc věcí o zahraničních lokomotivách, což pro českého čtenáře asi nebylo úplně ono. Takže jsem pak i některá čísla vynechal a za pár čísel to skončilo. Ale jelikož už v té době byla i barevná Dráha, tak to zase nebyla taková katastrofa.
Bw_Ig	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 18:00:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 656 Registrován: 7-2012	K Poniklé, která je v tom seznamu v té druhé položce, byste prosím ten stavební snímek neměl? Případně via email. Předem děkuji. Ve fondu GI/R je skutečně všechno, tedy kompletní stavební dokumentace, tedy i svazek stanice Poniklá, tedy i výpravní budova. Já jsem z těchto kartonů dělal jen "vozebně-strojní" část, tedy Poniklá mě zajímala z hlediska "pulsometrovací zastávky". Obrázek mě nejde přidat. (Příspěvek byl editován uživatelem Bw_Ig.) (Příspěvek byl editován uživatelem Bw_Ig.)
dědek_hank	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 18:30:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4152 Registrován: 7-2017	Bauerova Železnice i Dráha přišly asi tak o 40 let později, než měly... A Svět železnice - díky bohu aspoň za něj - trpí příliš úzkým okruhem autorů a spolupracovníků, což možná souvisí i s tématickým zaměřením redakce. Jenže ona je to zřejmě i otázka množství autorů ochotných a schopných zpracovat a poslat do světa věci, na kterých doma sedí... Celých těch 40 let měli Němci v obou státech několik desítek stran k tématu měsíčně, zatímco my jednu dvoustranu modelářské přílohy v Železničáři každé dva týdny a k tomu spoustu ideologie, budovatelských témat a režimní propagace v článcích, které nikdo nečetl. I v té profízlované NDR existoval specializovaný svaz železničních modelářů, zatímco u nás byly modelářské aktivity dospělých všech specializací přičleněny jako součást branné výchovy pod Svazarm; těch pár městských domů dětí a mládeže, které provozovaly dětské modelářské kluby, to nemohlo zachránit.
Sants	Čtvrtek, 24. listopadu 2022 - 19:37:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1604 Registrován: 5-2002	Svět Železnice je zdaleka nejlepší českojazyčné periodikum o železnici. Mám v diáři poznamenaná všechna data, kdy vychází nová čísla Z německých periodik nezapomínat na Eisenbahngeschichte: velice dobře vedený časopis o historii železnice, pro mne bohužel hodně zaměřený na vozidla (jsem spíš na tratě, jejich provoz a ekonomiku) - ale i ta vozidla jsou zpracovaná super zajímavě a čtivě . Bez problémů funguje předplatné do ČR.
Viajero	Pátek, 25. listopadu 2022 - 10:04:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 10-2005	Bw_Ig: "Poniklá mě zajímala z hlediska "pulsometrovací zastávky". " To je zajímavé, to jsem zatím nezachytil. K Jizeře to je přes louky docela daleko a jiný povrchový zdroj vody tam není. Jinak díky.
Ahmad_Šáh_Masúd	Pátek, 25. listopadu 2022 - 10:34:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3631 Registrován: 6-2019	nejlepší českojazyčné periodikum o železnici. Po několika letech jsem si koupil č. 3. Šéfredaktorské hříchy ... to asi nebude to "nejlepší českojazyčné". Vzpomínky na KŽ - když se zamyslím co si běžný člověk pamatuje z událostí třeba 20 let starých, tak si vůbec nejsem jistý, zda vzpomínky 40 a více let staré nejsou spíš jen útržky a představy autorů. Eisenbahngeschichte FR Historail. Ale u něj mi přijde, že pomalu sklouzává do více formy než obsahu, ale přesto se vyplatí. Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým Bez rozdielu, raz a navždy.
-aa-	Pátek, 25. listopadu 2022 - 18:03:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4715 Registrován: 12-2007	Zdepa: Nedá mi to zareagovat na zdejší diskuzi o knize o jilemnické lokálce. Jan Luštinec, ačkoli jej osobně neznám, troufl bych si předpokládat, není železniční šotouš, ale primárně velmi renomovaný a fundovanzý regionální historik a autor. Má za sebou pěknou hromádku knih s regionální tématikou (s tématy z různých oborů). My, kdož čteme časopis Krkonoše-Jizerské hory, známe i desítky jeho článků v tomto periodiku. Troufnu si tipovat, že hlavní motivací k vydání této knihy nebylo sepsat vyčerpávající monografii o této trati, která ukojí všechny touhy několika železničních nadšenců, nýbrž regionální knihu s dalším dosud nezpracovaným regionálním tématem, která osloví širokou laickou veřejnost, jež by vyčerpávající monografii neskousla ani rozsahem a obvyklou (ne)čtivostí (z pohledu laika), ale nejspíš ani finančně. Je to něco podobného jako (relativně) nedávná kniha nymburského regionálního autora Jana Řehounka k 150 letům železnice v Nymburce. Za sebe si myslím, že je to správně, že takové - byť zdaleka téma zcela nevyčerpávající - knihy vycházejí. A pevně věřím, že i nadále budou, protože k železnici (a její historii) je potřeba přitáhnout i laickou veřejnost. Smiřme se s tím, že ryze odborné texty, v nichž se mi rochníme, tento účel nikdy nesplní. Ono jak kdysi napsal nestor jizerskohorské literatury Miloslava Nevrlého - pro autora knihy, který o tématu ví strašně moc, má rozsáhlou kartotéku, spoustu podkladů - je strašně složité najít rozumnou míru, aby (většinového) čtenáře svými vědomostmi a materiály zcela nezmasakroval a totálně jej neodradil od koupě a čtení knihy. A to je možná ten důvod, proč vlastně pro knihu nebylo ani zapotřebí nalézt ta kvanta informací, která jsou kdesi v archivech. Na to je potřeba si počkat na jinou knihu ... nejspíš od úplně jiného autora ... který místo aby za 20 let sepsal 20 publikací s různými tématy pro laickou veřejnost ... sepíše za stejný čas tu jednu vyčerpávající monografii o jednom tématu, která v konečném efektu však plnohodnotně osloví stěží desítky zájemců. A přitom ani jeden z těch přístupů není špatně. Obojí má své nezastupitelné místo. Ale je třeba to mít na paměti, chápat a nekritizovat i ten "druhý" přístup. Sants: Máš pravdu, Svět železnice je pro železničního historika opravdu v tuzemsku nejlepší. Přesto bych chtěl vidět alespoň jednoho nadšence, který opravdu pečlivě a se 100% zaujetím přečte v některém z čísel všechny články. A pro laika se zájmem o železnici (skoro bych řekl, že to platí bohužel i pro drtivou většinu mladých železničních šotoušů) je drtivá většina článků absolutně nestravitelná. To není kritika časopisu, to je konstatování stavu.... Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek. Děkujeme za pochopení!
Sants	Pátek, 25. listopadu 2022 - 18:39:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1605 Registrován: 5-2002	-aa-: "Přesto bych chtěl vidět alespoň jednoho nadšence, který opravdu pečlivě a se 100% zaujetím přečte v některém z čísel všechny články." Pokud jsi už zapoměl, jak vypadám, můži ti poslat fotku
Bram	Pátek, 25. listopadu 2022 - 18:42:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14584 Registrován: 4-2003	AŠM:Vzpomínky na KŽ - když se zamyslím co si běžný člověk pamatuje z událostí třeba 20 let starých, tak si vůbec nejsem jistý, zda vzpomínky 40 a více let staré nejsou spíš jen útržky a představy autorů. Neřekl bych. Autor těchto vzpomínek si dělal dost poznámek, takže to netahal do článku jen z hlavy . Nakonec ten nákres tratě na haldu, kdy si vše odměřoval, je toho důkazem .
-aa-	Pátek, 25. listopadu 2022 - 20:26:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4716 Registrován: 12-2007	Sants: OMG Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek. Děkujeme za pochopení!
Hungry_bear	Pátek, 25. listopadu 2022 - 22:42:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2735 Registrován: 1-2006	Sants: na takové exponáty je muzeum v Pelhřimově Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
Bw_Ig	Sobota, 26. listopadu 2022 - 22:12:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 657 Registrován: 7-2012	Pulsometrovací zastávka Přivlaka-Poniklá.
Zdepa	Neděle, 27. listopadu 2022 - 23:01:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3522 Registrován: 7-2005	ad viajero - poptávaný výkres budovy jsem neskenoval. Spíš jsem koukal po výtopnách, vodárnách a podobně, co souviselo s lokomotivním zázemím. Aby případný budoucí text nebyl jen o mašinkách, ale i o tom nutném okolo. Ale časem bych měla mít ještě nějaké papíry k dané lokálce, tak pokud náhodou budova Poniklé bude, naskenuju jí. V pátek jsem si zajel do infocentra v Jilemnici knihu zakoupit a opravdu je tu posun. Autor se přeci jen vypravil do Národního archivu a prošel všech 5 kartonu z fondu Generální inspekce rakouských železnic (GI/R), které k lokálce jsou. Pro doplnění citací na konci knihy č.820 až 824. Díky tomu mohl předložit bližší informace k nerealizovaným projektům z let 1895-96. A nabídnout některé plány budov a kolejišť. Samozřejmě těch podkladů je slušná kupa a tak autor vybral jen něco. Pokud by kol. viajero potřeboval osobně vidět stanici Poniklá, mohu doporučit poslední 3 krabice, kde jsou průběžně projekty a plány pro státní kolaudaci. Až budete pročítat knihu, tak si určitě všimnete informace, že původně měla dráhu provozovat ÖNWB, ale nakonec provoz zajistily c.k. státní dráhy. S tím souvisely některé stavební změny v projektu. ad -aa- ano, máš pravdu, jsem pacient, kterému prošlo rukama mnoho starého papíru a díky tomu trpí archivní úchylkou. Nedalo mi to a mám tu na papírku poznámky, kde všude by šlo něco o jilemnické lokálce najít v archivu na Chodovci. A jen v Národním archivu je to 5 archivních fondů. Problém je ten, že k lokálkám se informací najde hromady, ale k některým velkým drahám je toho jak šafránu. A pak tu jsou témata, která s železnicí souvisí, ale dohledávání čehokoliv je náročné.... Ano, buďme rádi, že podobné knihy jako ta o jilemnické lokálce vycházejí. Třeba se časem, díky lokomotivám 313.4, čtenáři dozvědí další informace k této lokálce, které autora ani nenapadlo řešit, protože není tak "praštěný glajzou", jako jiní. V důsledku jsem rád, že v knize je zestátnění lokálky správně, né jak na to upozornil csik z webu spolu. A ještě drobnou poznámku z rozhovoru při zakoupení knihy. Obsluha inforcentra byla velmi překvapená, že v prvním týdnu prodala 60 kusů. To se jí prý ještě nestalo. A stále volají zájemci, prý až z Ostravy....
-aa-	Pondělí, 28. listopadu 2022 - 07:37:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4717 Registrován: 12-2007	Zdepa: "praštěný glajzou" Já jsem pro nákup necestoval až do Podkrkonoší, ale využil jsem Klimentskou ulici, tedy Pragomodel. Byť to vyšlo poněkud dráž, ale zase jsem ušetřil za jízdenku/poštovné, tak ten rozdíl nebude tak velký. (Příspěvek byl editován uživatelem -aa-.) Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek. Děkujeme za pochopení!
Viajero	Pondělí, 28. listopadu 2022 - 09:04:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 896 Registrován: 10-2005	Zdepa: "ad viajero - Pokud by kol. viajero potřeboval osobně vidět stanici Poniklá, mohu doporučit poslední 3 krabice, kde jsou průběžně projekty a plány pro státní kolaudaci. " Děkuji Vám za ochotu a inspiraci, mne někdy případně pošoupnout do podrobnějšího studia
Viajero	Pondělí, 28. listopadu 2022 - 09:05:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 897 Registrován: 10-2005	Bw_Ig: "Pulsometrovací zastávka Přivlaka-Poniklá. " Moc díky. Mohl byste se mi ohledně toho obrázku prosím ozvat na email (pod nickem).
Zdepa	Pondělí, 28. listopadu 2022 - 20:11:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3524 Registrován: 7-2005	ad -aa- já využil cesty do turnusového volna za rodinnou, takže odbočka do Jilemnice nebyla tak náročná. Aspoň jsem okouknul změny na ÖNWB, až se Mgr. Borovcová příští rok vrhne na tyto koleje, ať jsem v obraze. A hlavně jsem nekupoval jen pro svou potřebu, ale informoval o cestě známé, takže jsem jich bral víc
csik	Úterý, 29. listopadu 2022 - 14:51:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 866 Registrován: 10-2020	-aa- - regionálním tématem, která osloví širokou laickou veřejnost.... ....jež by vyčerpávající monografii neskousla ani rozsahem a obvyklou (ne)čtivostí (z pohledu laika), ale nejspíš ani finančně. je to správně, že takové - byť zdaleka téma zcela nevyčerpávající - knihy vycházejí. a čím potom tedy taková kniha čtenáře upoutá? Aby to bylo levné = dát horší papír, horší tisk .....málo textu ....tedy skoro žádný? Bude 100 lidí a každý bude mít jiný názor, co tam dát, co vynechat – jako třeba tohle? dědek_hank - množství autorů ochotných a schopných zpracovat a poslat do světa věci, na kterých doma sedí... Kolik jsi toho už vytvořil a vydal??? Mohl bys mít pravdu jen v tom případě, že by autor i vydavatel byla jedna osoba. Jestliže vydavatel nemá o věci šajn, čili zná hov..., a radí mu poradce, který zná dvě....., tak tomu autorovi někdy dojde trpělivost a řekne si: mám já tohle zapotřebí?? Jsou texty skutečně vytvořené, a jsou i jiné, opsané, plagiáty, a nejen na universitách, jako to teď řeší v Brně.....taky stačí text jen přeložit z němčiny, či slovenštiny – a dílo je hotovo! Bez tisíců hodin strávených po archívech.....Nebo - připravíš k textu 20 obrázků, dá jich tam polovinu, i když dohodnuté byly všechny - „no tak se tam nedaly“ – znělo zdůvodnění. Nejblbější je, když při těch redakčních úpravách tam nasekají chyby, autor při korekturách na to upozorní a opraví, ale vydavatel se na opravu vyprdne a vytiskne to s chybama. Čtenáři znalci pak řeknou, že autor je blb, že to tam má popletené.....
J.M.	Úterý, 29. listopadu 2022 - 15:47:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1692 Registrován: 12-2020	Pak zbývá jediné řešení. Autor knihu vydá sám, svým vlastním nákladem. Pak mu do toho nikdo nebude kecat, textu i obrázků si tam dá co bude chtít. Pak se bude modlit, že se mu ty peníze vrátí (což asi nebude pravidlem). Všechno je třeba brát s nadhledem. Všichni jsem jen lidi a lidé jsou tvorové chybující, takže do každé knihy se nějaké chyby dostanou. Jde o to aby jich nebylo mnoho.
dědek_hank	Úterý, 29. listopadu 2022 - 15:48:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4168 Registrován: 7-2017	csik 866: V branži vydavatelů a nakladatelů teď už je naštěstí z čeho vybírat. Pokud jde o to sezení na materiálech, jenom jsem si dovolil ocitovat jednoho vydavatelského veterána (v branži >30 let), který o věci má šajn přinejmenším srovnatelný s tvým.
Mahel	Úterý, 29. listopadu 2022 - 18:12:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2684 Registrován: 6-2004	Ad J.M.: Nebo je to o vyjednávání kompromisů - vydavatel vkládá své peníze, je tedy v jeho kompetenci rozhodovat, jaký rozsah a formu příspěvku autora (kolik textu, kolik fotografií nebo jiných obrázků atd.) zaplatí, co vůbec ne a o čem se třeba dá podiskutovat (samozřejmě pokud je k takové diskusi svolný). Jen jsou bohužel autoři, kteří odmítají na jakýkoliv kompromis, týkající se třeba jen technického provedení tabulky nebo velikosti fotografie, přistoupit.
-aa-	Úterý, 29. listopadu 2022 - 18:40:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4718 Registrován: 12-2007	csik: Tak já nevím, ale za mně publikace Martinice - Rokytnice text obsahuje, obrázky taky, papír je celkem kvalitní ... a nestojí to 2 - 3 tiíce, jako kvalitní monografie, jaké známe v podání Růžolící chrochtíka nebo Corony (která má cenu sicenižší, ale zase monografii rozdělí do několika dílů). Zkrátka vyčerpávající monografie žádá větší rozsah a tím narůstá i cena. Vážný zájemce o problematiku chrochtá blahem, laik se zájmem o železnici o takové knize neuvažuje. A co na takové knize čtenáře upoutá? Tak podle toho, co zde píše Zdepa, tak se zdá že podle jilemnického infocentra kniha celkem upoutala. Předpokládám, že až vyjde avízo v regionálním tisku (např. v časopise Krkonoše), přijde nejspíš další vlna zájemců. Stejně ajko si zájemce najdou "kreslené" knihy pánů Schröttera a Fultnera. Nebo knihy pana Paláta. Uvědomte si, že i úzce zaměření čtenáři monografií typu Mikáda či Slovenská strela musí nejdříve mít zájem o železnici probuzen něčím populárně-naučným. Já taky začínal na knížečce Svět na kolejích z edice OKO (půjčené z obecní knihovny asi na dobu 3 let neustále prodlužované výpůjčky). Nikdo nezačne tím, že si koupí Mikáda nebo tři díly o Ganzech a řekne si - jo, to by mohla být ta věc, která mě začne zajímat! Však si můžeme udělat anketu, jaké byly první "železniční" knihy, které tady kdo četl? Jak jste se kdo dostal k železniční literatuře? J.M.: Ano, 100% spokojen je s knihou vždy pouze autor, s tím je potřeba se smířit. I když sám na záakldě vlastní zkušenosti si dovolím říct, že ani toto pravidlo nemusí být vždy pravda. Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek. Děkujeme za pochopení!
Mladějov	Úterý, 29. listopadu 2022 - 18:48:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18814 Registrován: 3-2007	Anketa? Šupík: Moje první železnice
J.M.	Úterý, 29. listopadu 2022 - 20:06:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1696 Registrován: 12-2020	Na první knihu si opravdu nevzpomenu. Snad Pohádky o mašinkách, ale to bylo tak v pěti letech a dráhařit jsem začal někdy kolem 15 roku, takže ta asi moc velký vliv neměla. Spíš obecně cestování a mapy či jízdní řády.
Ahmad_Šáh_Masúd	Úterý, 29. listopadu 2022 - 20:28:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3677 Registrován: 6-2019	jaké byly první "železniční" knihy, které tady kdo četl? Kolem 10 - 12 let časopis, jmenoval se LEO nebo tak nějak. Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým Bez rozdielu, raz a navždy.
J.M.	Úterý, 29. listopadu 2022 - 20:43:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1698 Registrován: 12-2020	Jo a vydával ho paštikář z Moravy. Tak to Ahmade nebyly knihy ale pohádky pro dospělé do kterých občas nahlédly i děti...
Zdepa	Úterý, 29. listopadu 2022 - 21:04:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3528 Registrován: 7-2005	ad -aa- anketa - já v nejbližší rodině nemám nikoho od dráhy, přesto kromě předplaceného ABC mi táta od cca 10-11 let kupoval "nadas-áckého" Železničáře. Což nebylo čtení pro mládež :-), takže končil na dně skříně nebo výměnou u spolužáka, bydlícího o 6 pater víš, abych si mohl zajezdit na jeho "modelovém" kolejišti. Ale vlastně ano. Jeden můj předek se "naplavil" v roce 1914 do Prahy odněkud od Klatov a jako vyučený truhlář nastoupil k firmě Ringhoffer, kde pár let vydržel..