Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 12. 12. 2022

Archiv diskuse Historie železnic do 12. 12. 2022

autor	příspěvek
Iiii	Úterý, 06. září 2022 - 14:07:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3339 Registrován: 5-2002	Colonel32: Něco je na koridorech: https://www.koridory.cz/modernizace-seradovaciho-nadrazi-praha-vr sovice-v-letech-1960-2000/#
Stašek	Čtvrtek, 08. září 2022 - 13:36:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1021 Registrován: 4-2019	Vyskakování a naskakování za reichu...
jagg	Pátek, 09. září 2022 - 20:53:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1134 Registrován: 5-2012	Tam asi nešlo o bezpečnost obecenstva...
Stašek	Neděle, 11. září 2022 - 12:38:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1026 Registrován: 4-2019	Tam zřejmě šlo o bezpečnost zaměstnanců firmy, uvedené na razítkách...
dědek_hank	Neděle, 18. září 2022 - 17:58:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4073 Registrován: 7-2017	Jednoduchá otázka: Kdy se u ČSD začala používat světelná návěstidla vzor SSSR?
Luboš_3.21	Neděle, 18. září 2022 - 18:20:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3956 Registrován: 4-2014	dědek_hank: "Jednoduchá otázka: Kdy se u ČSD začala používat světelná návěstidla vzor SSSR?" K návěstidlu AŽD 65 se mi podařilo najít to: V polovině 60. let byl do výroby zaveden inovovaný typ světelného návěstidla vycházející ještě z původního vzoru "SSSR", označený jako návěstidlo AŽD vzor 65 (vz. 65). Díky své podobnosti se svými sovětskými předchůdci byl často i nadále uváděn jako vzor SSSR, což je ale nesprávné označení. Nejvýraznější změnou bylo zúžení návěstního štítu z šířky 800 mm na 600 mm a zmenšení skříně pro transformátory při patě návěstidla, která už jen obepínala stožár. Jinak se konstrukce návěstidla principiálně nezměnila. Tento typ se používal až do zavedení československého typu AŽD 70.
pudr.kolsky	Neděle, 18. září 2022 - 19:30:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 7-2017	Též mám dotaz k tématu: V roce 1975 jsem ještě topil v Kolíně a pokud vím, byla tam "ruská reléovka" s kolmým panelem a na návěstidlech byla bílá pro posun dovolen dole u paty návěstidla. To bylo též původní provedení návěstidel ?
dědek_hank	Neděle, 18. září 2022 - 20:32:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4074 Registrován: 7-2017	Luboš_3.21 3956: Děkuji, ale na to jsem se neptal...
Johny11	Neděle, 18. září 2022 - 21:07:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4101 Registrován: 5-2002	Hanku, jestli Vám to pomůže, tak v předpisu ČSD D1 z roku 1954 už jsou zobrazena. Tahle stránka http://vlaky.bestsite.cz/zeleznice/vyvoj-navestidel-csd-cast-iii- 1946-1962-2-17.htm tvrdí, že "začátkem padesátých let byla přijata jako jednotný vzor světelných návěstidel". Přesné datum přijetí ani první skutečné instalace bude možná někde v archivech. Ale jen možná. Poohlédl bych se po KBD v souvislosti s její elektrifikací a zkapacitněním. Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Hajnej	Neděle, 18. září 2022 - 22:22:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27264 Registrován: 5-2002	DH: Kdy se u ČSD začala používat světelná návěstidla vzor SSSR? Jedna z prvních ruských reléovek byla na Smíchově, ještě před nimi byly reléovky od Ericssona v Chrasti u Chrudimi a v Kráľovej Lehotě. Kdy se ale místo origo Světoforu Leningrad začala používat nějaký jejich tuzemská licenční náhrada se stejnými rozměry, to fakt netuším. Můžeš to tedy zarámovat tím Smíchovem a rokem 1965... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Neděle, 18. září 2022 - 22:49:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4075 Registrován: 7-2017	Johny11 4101: Děkuji. Proč se ptám: V posledním čísle Světa železnice je fotografie lokomotivy 414.4 pořízená v žst Pardubice údajně někdy v období 1954-56. Za tendrem lokomotivy trčí návěstidlo vzor SSSR. Fakt je, že na tom obrázku nikde není vidět trolejové vedení; to ale nemusí nic znamenat, v úseku Praha - Č. Třebová byl elektrický provoz zahájen v listopadu 1957 a kromě toho lok. mohla stát v nezatrolejované části stanice. A ještě: Lokomotiva má na budce lvíčka a je na ní uvedeno "Pražská dráha, depo Pardubice", takže snímek s jistotou vznikl nejpozději v r. 1960 a to už byly svetofory leckde, ale to dřívější datování mi přece jen připadalo příliš brzy. Nicméně teď jsem našel jeden zdroj v ruštině: https://scaletrainsclub.com/board/viewtopic.php?style=7&t=12315 Ten cituje v plném znění český zdroj - Chornický železniční klub -, na který už ale odkaz nefunguje, takže si toho sem dovolím kousek pověsit: Zásadní zlom v historii světelných návěstidel přinesla mezivládní smlouva o dodávce zabezpečovacích zařízení, uzavřená na podzim 1950 mezi ČSR a SSSR. Na jejím základě měla být na našich železnicích nasazena zabezpečovací zařízení sovětského typu. Tato technika však byla upravenými licenčními výrobky americké firmy Westinghouse, která se ve třicátých letech podílela na modernizaci železnic v SSSR. K aktivaci prvních staničních, traťových i přejezdových zabezpečovacích zařízení sovětského typu došlo 16. prosince 1953 ve stanicích Velim, Pečky a v přilehlých mezistaničních úsecích. Následovalo jejich rozšiřování po síti tehdejších ČSD. Jednotlivé součásti byly zpočátku dováženy ze SSSR, ovšem již od roku 1954 zahájil tehdejší národní podnik Elektrosignal Praha (ESP) jejich licenční výrobu. Takže to asi přece jenom bude správně...
dědek_hank	Neděle, 18. září 2022 - 22:56:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4076 Registrován: 7-2017	Hajnej 27264: Ano, o Smíchově se ten ruský zdroj zmiňuje taky a dává tam odkazy na modelářský web hekttor.biz i na zdejší starší diskusi, kde jsou fotky smíchovských návěstidel s popisem v ruštině a s uvedeným rokem výroby 1952.
McBain	Pondělí, 19. září 2022 - 09:56:31
Administrátor Číslo příspěvku: 27065 Registrován: 5-2002	dědek_hank: "v úseku Praha - Č. Třebová byl elektrický provoz zahájen v listopadu 1957" Tento obecně oblíbený omyl uvedu na pravou míru: 7.11.1957 (proč zrovna tento den je snad jasné) projela úsek Praha - Česká Třebová a zpět jedna dvojice zvláštních vlaků, na jejichž vozbě se podílely lokomotivy E 499.010, 40 a 41. "Náhodou" se jednalo o 100 % parku lokomotiv na 3000 V, které měla tehdejší Pražská dráha v té době k dispozici. Dalších zbývajících 38 lokomotiv E 499.0 zajišťovalo provoz na trati Žilina - Spišská Nová Ves. Mírně pikantní též je, že u těch vlaků ze 7.11.1957 není dnes známo, zda byly výchozí/končící v Praze střed, nebo až v Libni hn. Jakýs-takýs elektrický provoz byl zahájen až na začátku dubna 1958, a to pouze u několika nákladních vlaků v úseku Praha-Vršovice - Dlouhá Třebová. A v roce 1954 nebylo v Pardubicích po elektrizaci nejspíš ani stopy. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Mahel	Pondělí, 19. září 2022 - 10:06:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2652 Registrován: 6-2004	A nádraží v Pardubicích bylo v přestavbě (nové osobní nádraží v odsunuté poloze), takže se dá předpokládat, že dráty asi natahovali až nad definitivní polohou kolejí.
Petr_barchánek	Pondělí, 19. září 2022 - 13:15:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1471 Registrován: 5-2002	A neřešil se tady před časem nějaký obrázek elektrizovaných starých Pardubic? From station to station, back to Düsseldorf City Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express
Zdepa	Pondělí, 19. září 2022 - 15:32:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3493 Registrován: 7-2005	ve spisech MŽ pro období 1952-53 je materiálu kolem zab.za. ze SSSR docela dost. Projekt pro Běchovice je z roku 1952, v roce 1953 dorazili další poradci k danému tématu a ti montovali i Třebovice a Kolín. Ze zkoušek Ericsonu v Královej Lehote jsou i fotografie (u spisu)
BmbČ	Pondělí, 19. září 2022 - 22:23:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9042 Registrován: 1-2007	Nevím, zdali se to zde již objevilo - do elektronické verze Centralblatt für Eisenbahnen und Dampfschifffahrt in Oesterreich byla doplněna část roku 1884. (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.) Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
McBain	Úterý, 20. září 2022 - 09:42:08
Administrátor Číslo příspěvku: 27067 Registrován: 5-2002	Petr_barchánek: "A neřešil se tady před časem nějaký obrázek elektrizovaných starých Pardubic?" To je klidně možné. Na trati do Třebové určitě byly stanice, elektrizvané ještě ve starém stavu a po pár letech zcela předělávané. Na tuty např. Poříčany. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Mcx	Úterý, 20. září 2022 - 14:10:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2457 Registrován: 2-2006	Prosinec 1943 a tehdy okupované sovětské, dnes běloruské nádraží Orša, mezi Minskem a Smolenskem, důležitý železniční uzel. Německá lokomotiva řady 55 a za ní světelná návěstidla. 55 320 původně Bw Koln - Gereon, na fotce Bw Orscha. (Příspěvek byl editován uživatelem MCx.) Web: parostroj.net ostramo.parostroj.net
Mcx	Úterý, 20. září 2022 - 15:06:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2458 Registrován: 2-2006	Mírně pikantní též je, že u těch vlaků ze 7.11.1957 není dnes známo, zda byly výchozí/končící v Praze střed, nebo až v Libni hn. Ale je známo, jel z Praha hl.n. Web: parostroj.net ostramo.parostroj.net
McBain	Úterý, 20. září 2022 - 17:25:17
Administrátor Číslo příspěvku: 27068 Registrován: 5-2002	No výborně! Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Kejml	Pátek, 14. října 2022 - 12:40:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 219 Registrován: 6-2005	Chystám se k návštěvě archivu a knihovny NTM Praha. Máte někdo nějaký postřeh nebo radu - zkušenost? Studoval jsem badatelský řád a ceník a co mne pobavilo: Pokud bych chtěl použít reprodukci nějakého dokumentu v komerčně vydané publikaci, cena je 100 000 za JEDEN KUS, ano čtete dobře, STO TISÍC. To je vážně legrace, že státní instituce defakto znemožňuje publikaci svých fondů. Je mi z toho smutno... O digitalizaci, nebo jen digitálních pomůckách si můžem nechat zdát. A národní železniční muzeum? Chachacháá.. Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
Quex	Pátek, 14. října 2022 - 12:57:57
Administrátor Číslo příspěvku: 8719 Registrován: 5-2002	Pokud bych chtěl použít reprodukci nějakého dokumentu v komerčně vydané publikaci, cena je 100 000 za JEDEN KUS, ano čtete dobře, STO TISÍC. No to je poplatek za licenci pro vás, že to můžete komerčně použít za účelem svého zisku. V čem je problém? Ta cena mi nepřijde nijak přemrštěná. Nebo ty licence mají rozdávat zadarmo? "Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
Hajnej	Pátek, 14. října 2022 - 14:29:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27418 Registrován: 5-2002	Quex: V čem je problém? Že by v tom, že na té publikaci nemá v úmyslu vyvařit ani řádově tolik...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
J.M.	Pátek, 14. října 2022 - 14:48:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1482 Registrován: 12-2020	To si děláte srandu? Takže když budu bádat (ve volném čase) a budu chtít vydat jakoukoli publikaci, tak za každou fotku či okopírovaný list papíru z archivu zaplatím 100 000,- za jeden?
Joe	Pátek, 14. října 2022 - 14:57:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1211 Registrován: 10-2007	Ještě že jsou archivy, kde umožňují využití v publikaci zdarma (na základě žádosti). Takovou zkušenost mám z Archivu města Brna a Moravského zemského archivu. Jsou ale i jiné případy. Když například chci sken fotky z Muzea města Brna, zaplatím cca 500 Kč - a to jen pro osobní potřebu (kolik by to stálo pro publikaci, to jsem zatím nezjišťoval). (Příspěvek byl editován uživatelem Joe.) www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
drake	Pátek, 14. října 2022 - 15:22:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 720 Registrován: 7-2017	Kejml: Záleží co chcete, obecných rad moc není. Jediná rada je, že se musíte domluvit se správcem fondu. I když není materiál úplně zpracovaný a přístupý, ochota archivářů je velká a nezažil jsem odmítnutí. V současnosti by to mělo fungovat tak, že je jeden týden vyhrazen pro architekty, druhý pro ostatní. Ceník NTM pro publikace je opravdu podivný. Jednak komerčně, protože si nedokážu představit projekt, kde by to dávalo ekonomický smysl. Rozhodně pro malé publikace nebo i větší věci ve stylu nakladatelství Corona je ceník řádově úplně mimo. Možná architekti mají jiné cenové relaci u publikací, ale pro většinu věcí je to nezaplatitelné. Druhá věc je, že NTM je státní instituce a měla by se řídit zákonem o archivech, kterému ceník odporuje. V jiných institucích v tomto oboru vyvolává přinejmenším otázky, proč se jím NTM a jeho archiv neřídí.
Zdepa	Pátek, 14. října 2022 - 16:56:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3500 Registrován: 7-2005	Archiv NTM je tzv. specializovaný archiv, na který sice dohlíží Archivní správa ministerstva vnitra, ale muzeum NTM a jeho složky podléhají ministerstvu kultury. Takže zda mají používat ceníky státních archivů, podléhajících ministerstvu vnitra, si pan ředitel vyložil po svém. Už jsem si pár skenů fotek v NTM nechal dělat a není to tak hrozný. Pak přichází další bod a to využití v publikaci. Ceník je nastaven především pro komerční využití, kde by fotka či něco podobného, posloužilo reklamní firmě jako podklad pro nějakou "masovou komerční akci". V důsledku je možné požádat písemně o odpuštění či snížení poplatku při použití populárně naučné či vysoce odborné tiskoviny. Jinak oproti státním archivům nemůžeš používat vlastní skener, za vlastní fotoaparát zaplatíte poplatek 120 Kč za den. Buďme rádi, že není potřeba platit něco jako "čtenářský průkaz", což je třeba v Rakousku. Svého času to u nás bylo, když někdo chtěl do archivu Baťa. Ale tam to převzal státní archiv a je klid. Prostě bych se toho nebál a napsal jim. Jen ty čekací doby na židličku v badatelně jsou trochu delší.
drake	Pátek, 14. října 2022 - 18:08:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 721 Registrován: 7-2017	Což je velmi zvláštní výklad. Je to veřejný archiv, není podstatné že specializovaný" a vztahuje se na něj vyhláška (prováděcí předpis), kde je uvedena "Maximální výše úhrad nákladů spojených s poskytováním služeb veřejnými archivy" (Příloha č. 4 k vyhlášce č. 645/2004 Sb.). Naopak povinností badatele je poskytnout archivu, ze kterého čerpal ve své práci nejvíce, jednu kopii práce. Ale mít vlastní výklad na všechno je český svéráz Ve Státním archivu ve Vídni se sice platí 50 EUR ročně (připadně poplatek pro kratší časová období), ale kromě vlastního foťáku můžu za rozumný peníz do určitého formátu využít místní skener. Pokud publikuji, musím správně odcitovat, nic víc se po autorovi nehce. Obdobné podmínky jsou třeba v DB Muzeu v Norimberku, v Berlíně totéž. Poplatky za práci, tj. nechám si archivem naskenovat, jsou bez diskuze a jsou už dnes podobné. Větší výkres A1 nebo A0 vás v Praze, Kopřivnici, Vídni nebo Norimberku vyjde úplně stejně.
Kejml	Pátek, 14. října 2022 - 19:37:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 220 Registrován: 6-2005	Děkuji všem za postřehy a informace. Jde opravdu o to, že vzhledem k specializovanému tématu připravované publikace budu rád, když nám to vůbec někdo vydá a to počítám stejně s nějakou "hit-hit" podporou. Že bychom na tom vydělali bych se opravdu divil . Mezitím se mi už hned ozval na můj mail pan správce fondu a snad se nějak domluvíme. Naštěstí mi jde hlavně o informace, které se dají z materiálů rychle vypsat bez potřeby pořizování faksimile. Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
Zdepa	Sobota, 15. října 2022 - 09:11:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3502 Registrován: 7-2005	ano, na výklad a ceník archivu NTM už poukazovali "státní" archiváři, ale dokud někdo nezačne rejpat či to neprožene médii, tak to bude tiše trpěno. jaký to klasický český přístup...... a to mám doma fotky, co mi dělala fotoslužba NTM, ze skel uložených v archivu NTM, klasickým postupem v půli 90.let. jak se k tomu postavit? v dané době žádný ceník za použití snímku nebyl, jen se to oznamovalo a přidal výtisk... ale na takové věci jsem taky v Čechách experti
Žmz	Neděle, 13. listopadu 2022 - 00:21:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4251 Registrován: 9-2007	Vzpomínky na budoucnost: V příštím roce bude u Chlumčan postaven nový most - to zas budou dohady badatelů koncem století Jako ty nákladní vlaky do těch Chlumčan od 21.11.1872 - prostě zakletý místo
Fucida	Úterý, 15. listopadu 2022 - 05:13:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 999 Registrován: 3-2004	Na webu koridory.cz (teď nemůžu najít konkrétní článek) jsem četl, že ve vršovickém ranžíru se spouštěly vozy ze směrových na odjezdové koleje přes harfy (I.-VI.). K čemu ty harfy byly? To se na nich ještě přehazovalo pořadí (skupin) vozů?
Mladějov	Úterý, 15. listopadu 2022 - 05:47:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18664 Registrován: 3-2007	Z těch harf se ručně brzděné spouštěly již seřazené soupravy do odjezdového nádraží (odj. skupiny), kde se zapřáhly a dělaly zkoušky brzd a pak se odjelo - převážně do kopce, proti směru spouštění. Takže to zvyšovalo výkonnost a propustnost seřaďovacího nádraží, kde se nemotaly odvěsy s posunem a odjezdy vlaků. V těch harfách se to svěšovalo a hadičkovalo a o to kratší byl pobyt na odjezdovém nádraží (s relativně malým počtem kolejí). A také bylo hodně relací (směrů), na které se řadily vlaky a zbytečně by to zase blokovalo odjezdové koleje. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Fucida	Úterý, 15. listopadu 2022 - 06:08:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1000 Registrován: 3-2004	Díky. Ale nebyly na to ty koleje v harfách moc krátké?
Hajnej	Úterý, 15. listopadu 2022 - 11:13:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27668 Registrován: 5-2002	F: Obecně se sekundární harfy používaly pro druhotné třídění - třeba aby se z vozů náhodně se sešedších pro danou trať srovnaly skupiny pro jednotlivé stanice tak, aby se pak zjednodušila manipulace, nebo tak, aby byl vlak správně seřazenej. Ale jak to chodilo konkrétně ve Vršovicích, to by chtělo nějakého pamětníka... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Úterý, 15. listopadu 2022 - 16:03:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4144 Registrován: 7-2017	Já sice taky nejsem insider, ale pokud si dobře vzpomínám, tak vršovický ranžír měl špatnou pověst mezi lidmi z provozu právě kvůli nedostatečné délce kolejí a jejich spádu. A taky kvůli vysoké spotřebě zarážek. Někdy se těžší vůz nedal chytit ani na čtyři čuby, které odskakovaly jako kuželky, a spousta se jich přitom rozbila. Ve 2. polovině 80. let si dokonce někdo podal zlepšovací návrh na opravy poškozených zarážek, který byl přijat, takže kvanta rozbitých zarážek se posílala na opravy do kovárny Traťové distance Znojmo, která byla určena jako jejich opravna. (Jestli se nemýlím, tak do té doby se rozbité zarážky opravovat a znovu používat většinou nesměly, přinejmenším ne v případě některých druhů poškození.) Jak se ty opravené zarážky osvědčily, to mi bohužel není známo, ale třeba se tu k tomu někdo vyjádří.
csik	Středa, 16. listopadu 2022 - 00:13:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 840 Registrován: 10-2020	Možná tohle taky souvisí s tou plynárnou...
McBain	Středa, 16. listopadu 2022 - 12:37:27
Administrátor Číslo příspěvku: 27097 Registrován: 5-2002	K seznámení se s realitou Vršovic sn. v dobách největší slávy doporučuji studium listu Vršovák, který vycházel měsíčně od roku 1952 do počátku šedestátých let. K dispozici např. v knihovně ČD v Kralupech nebo Archivu HM Prahy na Chodovci (a určitě i jinde). Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Joe	Středa, 16. listopadu 2022 - 12:44:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1214 Registrován: 10-2007	McBain: "K dispozici např. v knihovně ČD v Kralupech nebo Archivu HM Prahy na Chodovci (a určitě i jinde)." Lokace viz CASLIN. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Stašek	Středa, 16. listopadu 2022 - 22:22:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1116 Registrován: 4-2019	dědek_hank 4144 Zarážka je nerozbitná, jak stará, tak i posledního provedení. Ovšem používáním se opotřebovává především jazyk zarážky, který se rozjezdí a roztřepí do ztracena (samozřejmě tam, kde se intenzivně spouštělo z kopce). Takové zarážky se posbíraly a odvezly někam k renovaci a do spádoviště se rozvezly renovované s přivařenými novými jazyky, a ty právě často odskakovaly. Jednoduchou pomocí bylo amatérské vyžíhání jazyků zarážek v koších se žhavým uhlím, které stály vedle bud pro zarážkáře ve spádovišti (v létě nemožné). Zdroj: vlastní pozorování v praxi u VŽelPO/3 Bratislava východné 72´
Petr_Šimral	Středa, 16. listopadu 2022 - 22:49:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12168 Registrován: 5-2002	ad Stašek: pravda... Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
csik	Středa, 16. listopadu 2022 - 22:59:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 845 Registrován: 10-2020	u nás se vždycky hodně šetřilo...ale na nepravém místě...holt ty tradice...
dědek_hank	Pátek, 25. listopadu 2022 - 10:26:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4154 Registrován: 7-2017	Z rozhovoru s archivářem Národního archívu ČR ing. Miroslavem Kuntem. Otázka: Když sledujete archiválie týkající se železnice v toku času, jak si aktuálně stojí česká železná dráha? Odpověď: Málokdo si uvědomuje, že přes „papíry“ nahlížíte do nitra celého systému a jeho procesů. Železnice ztratila své výsadní postavení, které měla ještě v první polovině 20. století. Ale překvapilo mne, jak moc zle na tom byla v druhé polovině 90. let. Z dokumentů je patrné, že stála v podstatě před krachem. Stávka v roce 1997 na to pouze upozornila, ale příčinou rozhodně nebyla. Jsem rád, že se situace v novém tisíciletí změnila. Do železnice se investuje. Oblíbený a nesmyslný „univerzální viník“ krizí, tedy lokálky, to také ustál a způsob financování výkonů umožňuje rozvoj železniční dopravy. (Zdroj: Čtvrtletník AŽD Praha Reportér 3/19, str. 10-17, on-line zde: https://www.azd.cz/admin-data/storage/get/831-2019-3.pdf)
Žmz	Pátek, 25. listopadu 2022 - 21:56:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4262 Registrován: 9-2007	dědek_hank: Hale nevím, tady Borecký už chystá zrušení depa Louny (dnes to ve Slaným všem vidlákům zase samolibým monologem nandal, aniž předložil fakta ), aby jezdily motoráky z tratí Kralupy - Slaný/Velvary/Bříza obec/Neratovice na údržbu do Rakovníka, protože s hrůzou soudruzi z IDSK po 2 letech pátrání zjistili, že jsme zase v roce 1997 (Říman/Mládek/Hnulíková) a jestli si vesnice nezaplatí, bude tu jedit 3x denně zhasnutej tam a zpět vlak neuvedenej v jízdním řádu, aby jim do něj nelezli lidi a tím měl dle jejich rozumu nulové náklady a hlavně se dalo platit další nové souběžné autobusy Nevím, zda se smát, nebo jít najít ten dopis z přelomu let 96/97, kterým jsem Sosnovi zaslal výpověď a šel házet výhybky. Nově už ale ani výhybky nebudou, sláva novým cyklomostům P.S. Míra má pravdu, jen... Ale stavíme, však podpora železnice přece
dědek_hank	Sobota, 26. listopadu 2022 - 00:01:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4159 Registrován: 7-2017	Žmz: "dědek_hank: Hale nevím, tady Borecký už chystá zrušení depa Louny..." On má Borecký tak dlouhé pačmáky, že s něma z práglu dosáhne až do Loun...?
464.201	Středa, 07. prosince 2022 - 09:43:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 6-2021	Dobrý den všem, měl bych dotaz na konec obou strojů kkStB 167. 167.01 (ex HERMENEGILD, KFNB No.385) je k 30.11.1918 vykazována v Olomouci, v r. 1925 pak byla prodána Cukrovaru v Kroměříži. Je pravdou, že po r 1945 byla označena válečkovým číslem 310.385 a byla v 60. letech provozována stále v Kroměříži? 167.02 (ex PETERSWALD, KFNB No. 386) není na seznamu z 30.11.1918 , přesto v roce 1920 mělo dojít k prodeji do Cukrovaru v Hrušovanech n/J. Opět z r. 1966 existuje fotografie, kde je stroj s číslem 167.02 v areálu cukrovaru. Má někdo informací, kdy byl zrušen? Údajně posunoval ještě o kampani v r. 1965. Díky za případné upřesnění jejich působení.
Žmz	Čtvrtek, 08. prosince 2022 - 11:06:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4270 Registrován: 9-2007	Hláska Strojírna skončila - článek i o jiných hláskách s nějakými těmi obrázky... dědek_hank: Spíše do Ústí na krajskej národní vejbor
Zdepa	Čtvrtek, 08. prosince 2022 - 21:09:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3532 Registrován: 7-2005	To byla tato ?
Hungry_bear	Čtvrtek, 08. prosince 2022 - 22:04:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2747 Registrován: 1-2006	Zdepa: ano Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
Zdepa	Čtvrtek, 08. prosince 2022 - 22:49:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3533 Registrován: 7-2005	díky oblast dle dodatku v r.1944 Železnice u Slaného Dopravní budova 44,095 Podlešín Stavědlo 1 47,557 Dopravní budova 47,962 Stavědlo 2 48,032 Hláska Strojírna 50,884 Str.domek č.42 52,034 Slaný předměstí zastávka 52,076 Str.domek č.43 53,295 Vlečka Českomoravská 53,451 Vlečka Ferd.Přibyl 54,285 Slaný Dopravní budova 54,902 Str.domek č.46 55,539 Otruby hláska 57,491 Str.domek č.48 58,680 Kralovice u Zlonic Zastávka, hláska 60,056 Str.domek č.50 61,480
Kuřil_p	Pátek, 09. prosince 2022 - 00:20:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2982 Registrován: 9-2009	464.201: U lokomotiv 167.01 a 167.02 se uvádí v březnu 1922, že jsou v Polsku. Je uvedeno, že se obě privátní lokomotivy mají z Polska předat do Československa. Je tedy ten rok 1920 uvedený u lokomotivy 167.02 správný?
Zdepa	Pátek, 09. prosince 2022 - 07:55:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3534 Registrován: 7-2005	Ano, ministerská měsíční evidence vede v případě řady 167 přírůst 2 kusů v 10/1922. (stavy 11/1918 i 02/1920 neuvádí lokomotivy) Úbytek jednoho kusu v 08/1924 a druhý v 08/1925. Kam / proč ... ?? Loko 167.02 z cukrovaru Hrušovany n.J. prošla v 50.letech 2x dílnami ČSD na GO, takže kotlově se mohla půlky 60.let dožít Z Kroměříže jsem také viděl nějakou fotku z půlky 60.let se specifickým číslem "310.cosi"
Zed	Pátek, 09. prosince 2022 - 21:23:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 4-2019	D107b z roku 1955 trať Kralupy n.Vlt. - Most h.n.
Zdepa	Sobota, 10. prosince 2022 - 14:03:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3536 Registrován: 7-2005	ad Zed - díky, šáhnout po novém Dodatku mě nenapadlo. Spíš jsem šel po starších. Je zajímavé, že karta základních prostředků, vytvořená místní "traťovkou" v roce 1955 (viz snímek), uvádí zřízení stavby (budovy) v roce 1920, ale schválení tohoto hradla vydalo ministerstvo železnic až v roce 1923. A spisová agenda řsd Praha uvádí projednání stavby 1922. Takže ať tak či tak, prostě 100 let a "šlus"
J.M.	Sobota, 10. prosince 2022 - 19:12:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1786 Registrován: 12-2020	Zdepa: Ta Strojírna možná souvisela s otevřením spojky Zvoleněves - Podlešín, ne? Tehdy tam asi došlo k nárůstu provozu východ - západ v ose Všetaty - Louny.
Zdepa	Neděle, 11. prosince 2022 - 08:38:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3537 Registrován: 7-2005	ad J.M. - samozřejmě, že to je dost pravděpodobné. Změny po říjnu 1918 zamíchaly se směry a potřebou dopravy
464.201	Neděle, 11. prosince 2022 - 21:34:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 6-2021	Kuřil_p, Zdepa: děkuji Vám za informace.
Bw_Ig	Pondělí, 12. prosince 2022 - 11:58:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 660 Registrován: 7-2012	Ad. 167.01 / 310.385 cukrovar Kroměříž. Zrovna se to řešilo dotazem na FB i s fotkou, tak sem tu fotku přidávám-sdílím.
Mirek_2037	Pondělí, 12. prosince 2022 - 12:18:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 967 Registrován: 5-2012	310.385 Němčice na Hané červen 1966