Diskuse » Železnice » Nehody » Archiv diskuse Nehody do 29. 3. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Nehody do 29. 3. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
mot
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4098 Registrován: 7-2017 |
Chudák výhybkář v tom 44. A ještě k tomu 6. června (D-day). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6607 Registrován: 6-2016 |
K té nehodě bych dodal, že se spíš sesunuly kameny, než zemina... Viz zejména prostřední fotka paní Haan. Něco jako loni u Karlštejna, díkybohu bez větších následků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16457 Registrován: 12-2007 |
Takže nejenže strojvedoucí ČD, a.s., neoprávněně "projel stůj", ale výpravčí Správy železnic, státní organizace, vzápětí ani nezmáčknul "generální stop". Zajímavý výsledek šetření, téměř po roce: https://zdopravy.cz/dva-vlaky-ceskych-drah-jely-proti-sobe-vyprav ci-zapomnel-pouzit-generalni-stop-149865/ https://www.dicr.cz/files/uploads/Zpravy/MU/DI_Jihlava_220423.pdf Hm, nebýt jiného selhání ČD, a.s., pár týdnů předtím, byla by slušná pravděpodobnost, že bych v tom Os 28305 v tu sobotu 23. 4. 2022 jel. Aneb další ukázka, že do posledního okamžiku si (nejen) v drážním prostředí člověk nemůže být jist tím, že jeho plány (např. na přestup) vyjdou - nakonec by to v tomto případě dopadlo evakuací do škarpy + potom si z Jihlavy směr Třebíč objednávat + v tu chvíli ze svého zaplatit taxi - co na tom, že to zavinil pracovník ČD, a.s. ). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28452 Registrován: 5-2002 |
David: další ukázka, že do posledního okamžiku si (nejen) v drážním prostředí člověk nemůže být jist tím, že jeho plány (např. na přestup) vyjdou Existuje jeden celkem už fousatej vtip o tom, že nejlépe rozesměješ Pánaboha tím, že mu budeš vyprávět o svých plánech...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8563 Registrován: 9-2011 |
David: vy jste při jízdě třeba autem nikdy nedostal defekt nebo se nepřipletl k nehodě a uzavřené silnici? Jak píše Hajnej, pokud si chcete být něčím 100% jist, tak jedině tím, že jednou umřete.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16458 Registrován: 12-2007 |
vy jste při jízdě třeba autem nikdy nedostal defekt nebo se nepřipletl k nehodě a uzavřené silnici? Nedostal a (v podobě znamenající výrazné, až několikahodinové zdržení + vícenáklady) nedostal. Ani za dobu, co jsem aktivním řidičem auta; resp. co se týče předchozích cest autem na jiném sedadle než tom za volantem, tak defekt snad žádný; jízda okolo místa nehody vyřešena buď kyvadlovou jízdou jedním pruhem; výjimečně nutnost se otočit a jet nejbližší sousední trasou (reálné zdržení jen cca 15minutové). Stejně jako mi při cestě autem (ať už na jakémkoliv sedadle) nebylo způsobeno žádné zranění či jiné poškození mého zdraví (na rozdíl od cesty vlakem, nakonec s dlouhodobými důsledky, vlivem kterých jsem vlakem nejel už velmi dlouho, nehodlám na tom nic měnit + stejně tak nemám potřebu zde psát už skoro nic, natož ve smyslu nějakého "taktového plánování"). Evakuaci "do škarpy" jsem právě mezi JI a HB v 6/2021 zažil (a bohužel ani to mě tehdy neodradilo od dalších cest vlakem) poté, co jsme vrazili do stromu spadlého na trať při rychlosti větru jen 4 km/h, resp. "nárazech" do 10 km/h odkaz zřejmě neumí zafixovat ono archivní datum - nutno přenastavit ručně na 3. 6. 2021 před 6. h (naštěstí strom nespadl na kolej zcela, ale zachytil se o - tímto jen zčásti prověšenou - trolej, takže se překutálel po střeše vozu; pokud by strom spadl až úplně dolů na kolej, dost možná by způsobil vykolejení vlaku, které by už asi znamenalo zranění některých cestujících (z čehož by asi bylo větší "haló", protože jedním z běžných cestujících v tom vlaku shodou okolností byl systémový specialista ČD pro Kraj Vysočina, shodou okolností nositel kombinace téhož jména a příjmení jako má nynější předseda vlády ČR). Ovšem, přesně jak jsem psal - 100% jistota neexistuje, tzn. nikdy si nemůže být člověk jist, kde spadne strom (před kterým se na silnici dá snadněji ubrzdit), kdy pojede "proti stůj" protijedoucí vlak (O. K., se silnicí srovnatelné s nedbalým vjetím auta do protisměru), kdy selže staniční/traťové zab. zař. (víceméně nemá analogii se silničním provozem) či kdy selže hnací vozidlo (což uživatel auta má ve svých rukách, aby snížil riziko takové závady, zato při cestě veřejnou dopravou toto riziko sám nijak neovlivní). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 150 Registrován: 7-2014 |
Můžu se zeptat co mají sekačky s diskuzí o žel. nehodách?? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4942 Registrován: 11-2008 |
KarelF: To už je tady takový tradice, že občas tady někdo odbočí od tématu a pak si ho tady pár jedinců začne navzájem "přeměřovat" . Chce to jen vydržet a nereagovat. Ono to vždy časem vyšumí...... Kdysi dávno na jednom jiném železničním foru, byl taky jeden specialista ( tuším nick Zdeněk Hudec ) , který to tam dokázal vždy celé rozhádat. "Můžu se zeptat co mají sekačky s diskuzí o žel. nehodách??" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8567 Registrován: 9-2011 |
David: Nedostal a nedostal. Tak to děkujte Pánubohu a svému andělu strážnému.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28457 Registrován: 5-2002 |
Vxy: Kdysi dávno na jednom jiném železničním foru, byl taky jeden specialista ( tuším nick Zdeněk Hudec ) Tušíte špatně, rozesírali to tam většinou Vlčoun a další dřívbylolípista s přezdívkou "janer".
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1516 Registrován: 5-2002 |
Téma sekaček jsem tady nadhodil já v souvislosti s nehodou a následujícím požárem vykolejeného vlakua to v úterý 7.3., pak to tu pár dní žilo svým vlastním životem a pravomocně to tady ukončili jiní ve čtvrtek 16.3.. Není důvod ho v úterý znovu vytahovat, notabene poznámkou zcela nesouvisející s tématem nehod, tedy pokud nejste troll, který odvádí diskuzi jinam bez zjevné souvislosti s tématem diskuze.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1685 Registrován: 3-2013 |
Pokud někoho zajímá postup zvedání trafa po nehodě v Zidanom mostu, je na to na fóru zeljeznice.net celá diskuzní skupina. Pokusil jsem se stáhnout pár záběrů - nic podobného jsem nikdy neviděl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8570 Registrován: 9-2011 |
TMB: (zajímal by mě význam toho zeleného terče na posledním obrázku . Nebo je to "červené terče došly, tak tam dáme aspoň něco"? )
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7905 Registrován: 3-2006 |
Strana 60 http://www.pisrs.si/Pis.web/pregledPredpisa?id=PRAV7323 Pokud dobře chápu, tak stůj platí pouze pro jednu kolej, nikoliv pro sousední. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1029 Registrován: 7-2017 |
RE: "TMB" Dík . . . Do háje, jak tam oni tu zdvihací techniku dostali?.. . .Ten pásový jeřáb mi připadá, jako by ho šlohli ze základny NASA v Kalifornii? . . . . . . . . . . |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19511 Registrován: 3-2007 |
Velmi zajímavé. Koukám a valím oči |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28470 Registrován: 5-2002 |
MP: Pokud dobře chápu, tak stůj platí pouze pro jednu kolej, nikoliv pro sousední. Nebo taky konec pomalé.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Petr_hradecký
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5226 Registrován: 4-2015 |
Taky na to čumím jako covid do lékárny... Jak a kudy??
Na K-Reportu od 2012.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7907 Registrován: 3-2006 |
Prý to používají na stavbu větrných elektráren. Slušná drobek tady je jak se skládá https://vlakovi-ri-hr.forumcroatian.com/t3534p50-s-kolodvor-zidan i-most-postaja-zidani-most Škoda prý nepřesáhne 500 tisíc € |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28471 Registrován: 5-2002 |
Asi je to trafo dost odolné. Ono když má přežít elektrodynamické účinky zkratových proudů, tak to ani jinak nejde...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7909 Registrován: 3-2006 |
To ano, nakonec si jen lehlo abylo uchycené v konstrukci vagonu. Kdyby někdo chtěl koupit ten jeřáb tak je to tento https://www.liebherr.com/en/ind/products/mobile-and-crawler-crane s/crawler-cranes/lr-crawler-cranes/lr-11000.html |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1686 Registrován: 3-2013 |
A směřovalo do Finska, nicméně logicky se vrátilo k výrobci. Mělo jich být celkem šest, čtyři zásilky před tím projely v pohodě. K převrácení opravdu došlo vlivem vyosení. Souprava 8 m před místem nehody zastavila (snad jsem to z těch komentářů na fóru pochopil správně). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10796 Registrován: 9-2002 |
Mořepetr: "Prý to používají na stavbu větrných elektráren." To trafo, nebo tohle ? https://lh3.googleusercontent.com/pw/AMWts8C2jmnKeGEZEYna9dwHKn58 QIrKNcJEW_vb8cvoRbv7PKFAaFMEMN48gbIg8z30e9WfKxOY-NsniK5NwXx9_Y18j 8zKUq5QyRFJaFJcORH6OUtGMVYtZ5Apc-Fa-uP1FLYLZ8-ZZOP3Xq2AuljE2bGe-Q =w717-h914-no?authuser=0 Podobný nebo možná ty stejný jeřáby jsem vídal u větrný energetiky běžně. Ale já jsem dělal na údržbě, takže zblízka jsem se k tomu nedostal. Vtipný je, že na stavbu a sestavu vrtule stačí jeden, ale vrtuli nasazují ve dvou. Většinou to dělaji tak, že staví dvě mašiny naráz a pak se sjedou spolu na zvednutí jedný a pak druhý vrtule. Přitom ta vrtule nic moc neváží - na stroj Gamesa G8/G9 (2000 kVA) má celá vrtule s průměrem 55 metrů asi jen 8 nebo 9 tun. Ale bouda má určitě přes 60 tun. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 8-2007 |
Kolelač: "RE: "TMB" Dík . . . Do háje, jak tam oni tu zdvihací techniku dostali?.. . .Ten pásový jeřáb mi připadá, jako by ho šlohli ze základny NASA v Kalifornii? . . . . . . . . . . " Jeřáb je Liebherr, vyráběný v Jižním Německu, v jejich asi největší výrobní divizi. Mmch i ten bílý jeřáb, který používá Elon na své základně Space-X - "továrně na rachejtličky" je Liebherr... Každý takový jeřáb je stavebnice, každá i ta největší část je vyrobena tak, aby ji bylo možné dopravovat běžným kamionem, a pak už je jedno, zda k postavení jeřábu na nějakém místě je potřeba přivézt potřebné díly na třiceti, nebo 250-ti kamionech... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8572 Registrován: 9-2011 |
Moře: díky za odkaz. Já to pochopil tak, že ta návěst má dva významy: - buďto ukončuje pomalou jízdu - anebo ruší návěst Stůj dávanou červeným terčem u sousední koleje. Což asi bude tento případ: mimo záběr je červený terč a ten zelený ruší jeho význam pro kolej vpravo. Slovinci jezdí vlevo nebo vpravo, víte někdo?
Všichni jste volové. Servít
|
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 883 Registrován: 2-2007 |
Tak, a teď dumejte! (Obrázek z výše uvedeného fóra) |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 884 Registrován: 2-2007 |
AL: Řekl bych vlevo. Südbahn jezdí v Rakousku vlevo, Italové jezdí vlevo a podle fotek slovinských vlaků to taky vypadá na levostranný provoz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4172 Registrován: 3-2006 |
AL: Přesně tak, na tom odkaze od Mořepetr 7907 jsou vidět oba terče na fotkách z výšky.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6618 Registrován: 6-2016 |
"Každý takový jeřáb je stavebnice" - MERKUR pro velký kluky Koukal jsem na to s otevřenou hubou. To bych jako vysloužilý stavební jeřábník dělat nemohl... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7910 Registrován: 3-2006 |
Někde v těch článcích je, že tu stavebnici převáží 35 tahačů. Což je slušná kolona. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28472 Registrován: 5-2002 |
Rps: Tak, a teď dumejte! My, co jsme si ten Mořepetrovo odkaz na slovinskou Dé jedničku stáhli a prohlídli celej, už dumat nemusíme, protože na konci jsou odkazy na příklady použití. Je to tak, jak to tu někdo píše: jedna kolej zákaz, po druhé se jezdí.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2772 Registrován: 11-2012 |
Co se těch Liebherrů týče, tak výrábí se přesně v Ehingenu, celá fabrika a přilehlé pozemky zabírajou cca čtvrtinu města, což je ta šedá část. Jinak ten drobek má cca 1000 tun nosnost. (Po staru se uvádělo 3 metry od osy otoče, teď u nových je to snad v ose otoče.) V dobách naší návštěvy v roce 2019 se tam nacházel jeho větší kamarád LR 13000 s třikrát větší nosností, kde jsme si dělali řiť, že jako protiváha se používá panelák...
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 614 Registrován: 2-2018 |
K jeřábové debatě: Je to tak. Dělal jsem v Hanyši a stavěl třeba větrníky u Lubence. Na sestavení 800t jeřábu je 32 kamionů (většina jsou nadměry). Třeba příhrad je asi 8-10. Jen když se složí rameno na zemi (příhrady+lanovnice), jsou potřeba 2x160t na zvednutí ze země a 80t na koš aby tam zvedla někoho, kdo to odváže. Když jsme dělali ten Lubenec (jsou tam dva), tak složit jeřáb a postavit ho znova o 500m vedle, zabralo cca 2-3 týdny. Bohatě stačí když fouká vítr a neudělá se za 2 dny ani ho*no. Jen kočka k 800t váží 12t. Např. obaly na transformátory se vyráběly v ČKD Slaný a vozily se buď do Lince nebo Welsu (tam jak je pouliční vlečka). To byla super fůra, Kronospan do Bolderaje taky nebyl špatnej . Njn, to byly časy… |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2773 Registrován: 11-2012 |
To jo, kdysi jsem opravoval špičku (Větroplach a koncák) na LG 1750. Jen položit tu stometrovou špicu trvalo hodinu...
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 362 Registrován: 4-2006 |
Největší pozemní jeřáby - PTC (platform, twin ring, containerized) - mají komponenty přímo uzpůsobeny rozměrům ISO kontejnerů a dají se tak přepravovat na kontejnerových lodích nebo na vlaku. Prý to kdysi přijelo i na NNŽ, když tam ještě fungoval Intrans.
Velkou knihu přírody mohou číst jen ti, kteří rozumějí jazyku, jímž byla napsána. A tímto jazykem je matematika. (Galileo Galilei)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2774 Registrován: 11-2012 |
Hmmm, pokud tím "twin ring" myslí dvojitou otoč v podobě soustředných ložisek, tak to mě napadlo ihned v roce 2019, když v Liebherru říkali, že limitujícím faktorem pro nosnost jejich jeřábů je právě otočové ložisko. Kdysi se nám do dílen dostal jeřáb, který měl čtvrtinu otočových šroubů ustřihlou...
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 617 Registrován: 2-2018 |
Žlutý Petr: V roce 2010 určitě ne! Ať už příhrada nemá rozměry ani 20’ ani 40’ kontejneru a není opatřena kotvícími prvky. Dále protizávaží je několik typů a blbě se kurtujou i na obyčejný plato. Na kočku, lanovnice, boční závěsný závaží (obvykle 10t) by byl potřeba přípravek s ISO certifikací atd. (svařená klec na upevnění těchto věcí), o tom jsem nikdy ani neslyšel. Největší - nevím jestli lze použit označení mobilní - jeřáb, který jsem kdy viděl, byl na stavbě elektrárny Ledvice, provozující firmou Mammoet a ten měl pásovej podvozek i pod protizávažíma, jezdící kolem osy druhýho pásovýho podvozku, který byl pod celým strojem. Nosnost si nepamatuju a ani si jí netroufám odhadnout. Ještě si vzpomenu, ze jsem na tuto stavbu vezl rotor do parní turbíny, ze Škodovky v Plzni přímo na halu do Ledvic, tam mi to sundávala jeřábnice “portálákem” s kapacitou 210t , na konzolovém pojezdu byly dva stejné… Pavel_Večeřa: Šrouby na otočí se často a rády povalovaly i na “osumadvacítce” (autojeřáb Tatra s nástavbou ČKD - AD28) a celkově je otoč jejich “bolest”… |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1353 Registrován: 8-2006 |
AllForOnepnzs: " ze jsem na tuto stavbu vezl rotor do parní turbíny, ze Škodovky v Plzni přímo na halu do Ledvic, tam mi to sundávala jeřábnice “portálákem” s kapacitou 210t " Na Strojovně v Dukovanech máme dvě "stopětadvacítky" na jedné jeřábové dráze, spřažení se využívalo např. při výměně statorů generátoru nebo při výměnách hlavních kondenzátorů pod stolicí turbíny. Na reaktorovém sále je jedna "dvěstěpadesátka", se kterou se tahají ven vnitroreaktorové části z "papiňáku". |
Miroslav_ Zikmund
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1850 Registrován: 2-2016 |
Aleš_Liesk. : Slovinsko má pravostranný provoz, jako celá bývalá Jugoslávie. Ano, ten zelený terč ukončuje přechodné omezení rychlosti. Vrtalo mi hlavou, co ty terče dělají v Chorvatsku "na širé trati". Nicméně otázka - jak mohou ve Slovinsku fungovat s tak jednoduchou "D1" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28486 Registrován: 5-2002 |
Ziki: jak mohou ve Slovinsku fungovat s tak jednoduchou "D1" Ono se to zdá být D1 ve smyslu té naší původní a ne té naší současné D1+D2 v jednom... Dále pak tam k návěstění jiných než 40 km/h rychlostí používají číslice místo pruhů a navíc necítí potřebu explicitně vymalovat všechny myslitelné kombinace.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 620 Registrován: 2-2018 |
Vasekpetr: Nejzajímavější jeřáby měly v Plzni na hale, kde mi nakládali tenkrát ten rotor do Ledvic (taky neskutečný lopatkový soustrojí, hodně hrubým odhadem se skládající z 1M ks asi nerezových destiček různých velikostí, tvarů, umístění, úhlování, etc.), Nevím jaké správně použít pojmenování, nejvíc mi to připomínalo kabinky archivářů, jezdící po kartotéce všech občanů ČR v ČSSZ na P5, Křížová ulice. Pak ale to už jsem tady myslím psal: Jednou jsem byl s tehdejší přítelkyní na vánočních trzích ve Vídni, šli se podívat do technického muzea a byl tam vystavenej portálovej jeřáb z roku 1916. Nedlouho potom jsem vezl komín do slévárny v plzeňské Škodovce (na opačné straně areálu přes koleje, než jsem později byl pro ten rotor), která uz je bohužel cca. od r.2018 mimo provoz. Tam jsem se dal do řeči s vedoucím, který mi udělal takovou soukromou exkurzi po provozu , což byla celkově : např. ládování matroše (šrotu) do pece, vytváření forem na odlitky bagrem - říkal do 400t a m.j. mi ukazoval jeden z portálových jeřábů na hale, který byl z roku 1894 a pořád v denním nasazení . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 8-2007 |
Mořepetr: "Někde v těch článcích je, že tu stavebnici převáží 35 tahačů. Což je slušná kolona." To záleží vždy na tom, jaký jeřáb je třeba sestavit - což musí odpovídat zejména tomu, s jakými břemeny a v jaké vzdálenosti od základny bude manipulováno - např. jaké rameno, jaké protizávaží... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 8-2007 |
Pavel_Večeřa: "Co se těch Liebherrů týče, tak vyrábí se přesně v Ehingenu, celá fabrika a přilehlé pozemky zabírajou cca čtvrtinu města, což je ta šedá část. Jinak ten drobek má cca 1000 tun nosnost. (Po staru se uvádělo 3 metry od osy otoče, teď u nových je to snad v ose otoče.) V dobách naší návštěvy v roce 2019 se tam nacházel jeho větší kamarád LR 13000 s třikrát větší nosností, kde jsme si dělali řiť, že jako protiváha se používá panelák..." Jako protiváha u těch největších monster se pro svojí kompatibilitu výhodně používají ISO kontejnery. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 8-2007 |
Pavel_Večeřa: "Hmmm, pokud tím "twin ring" myslí dvojitou otoč v podobě soustředných ložisek, tak to mě napadlo ihned v roce 2019, když v Liebherru říkali, že limitujícím faktorem pro nosnost jejich jeřábů je právě otočové ložisko. Kdysi se nám do dílen dostal jeřáb, který měl čtvrtinu otočových šroubů ustřihlou..." Řekl bych (nejsem odborník), že obecně Ring crane znamená to, že celý jeřáb včetně potřebného protizávaží jezdí po kolejích, které se jako základna postaví do kruhu (jako pro malý - "pouťový" dětský vláček) o průměru cca 30 metrů (dle potřeby). Obvykle na jedné straně tětivy - průměru kruhu jezdí strojovna s ramenem (rameny), a vzadu na druhé straně jezdí protizávaží - viz např. zde: https://www.sarens.com/media/20220520/133632_93216_SinglePage-SGC %20Family%202020%20(dig).pdf Něco takového bylo cca kolem roku 1990 (?) jednoúčelově postaveno (Mammoet?)v přístavu v Bratislavě, ale už nevím, zda to bylo kvůli přepravě 1000MW reaktoru VVER z Plzně do Bulharska, či pro jinou překládku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6623 Registrován: 6-2016 |
Odkaz nefunguje... Ale našel jsem https://youtu.be/ODk9bfv-ZYs, kde popsaný "hébl" je. Je to ono? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2775 Registrován: 11-2012 |
Děkuju oběma za rozšíření obzorů, to by mělo být ono. Na těch potvorách bych "chtěl" měnit lano nebo koncák zdvihu. Tam už by asi štafle nestačily...
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 363 Registrován: 4-2006 |
Dalo mi to trochu práci, ale nakonec jsem našel video z té kontejnerizované přepravy - https://www.youtube.com/watch?v=p1pfGEc-7B8. Na tom Žižkově počítám, že to byl spíš nějaký tranzit. O tom, že by někdy něco takového bylo nasazeno u nás, jsem neslyšel.
Velkou knihu přírody mohou číst jen ti, kteří rozumějí jazyku, jímž byla napsána. A tímto jazykem je matematika. (Galileo Galilei)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 621 Registrován: 2-2018 |
Vemm: Ten jeřáb v Ledvicích, jehož velikost byla o něco menší než to z uvedených odkazů. Dále určitě měl svůj pásový podvozek (pod otočí) a nebyl na kolejové posuvné základně. A protizávaží mělo svůj samostatný podvozek. Řekl bych, ze pasový, ale ruku do ohně bych za to nedal - mohlo mít i kolový podvozek. Jak to dělali, když bylo někam třeba popojet se základnou jsem bohužel neviděl. Jestli se podvozek pod závažím zvedne a jeřáb opatrně popojede netuším… Když jsem byl naposledy v Plzni ve Škodovce někdy před dvěma lety, ležel tam VVER 1000, který prý měl jít též do Bulharska ale zákazník už ho myslím neodebral. Vypadalo to jako o něco větší železniční cisterna, jen bez podvozků a ost. příslušenství. Jinak jsem zvyklý, ze max nosnost jeřábu je (byla) udávána 3m kolem osy otoče. Viz onen AD 28, kde je 28t jen za , v podstatě na zvednutí a položení, nikoliv manipulaci. Na plný vyložení, ještě s krákorcovým výložníkem do boku má asi 240kg. Když to rameno takhle polozim vedle jeřábu k zemi, tak ho rozhoupu rukou… Žlutý_petr: Na Vašem videu jsou krásně vidět přípravky, jimiž bylo nutné osadit příhrady a ještě i jiné, kde se klec nebo kotvící ISO prvky musí přidělat nejen k příhradám aby bylo možné to stohovat a upevňovat. Ale samotná příhrada takto osazena není a je potřeba určitých úprav. Naopak co jsem v ISO pojetí viděl funkční a bez potřeby jakékoliv demontáže nebo manipulace s kotvícími prvky byla betonárka, když jsem uvažoval o její koupi. Umí to Liebherr (ten se mi vzhledově moc líbí 😍 ) nebo ELBA. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 8-2007 |
honzaklonfar: "Odkaz nefunguje... Ale našel jsem https://youtu.be/ODk9bfv-ZYs, kde popsaný "hébl" je. Je to ono?" Ano - jedna z možností, kdy celý jeřáb se otáčí tím způsobem, že pojíždí po kolejích v kruhu. Odkaz přímo nefunguje - ale je možné se jednoduše proklikat dále. Jedna z možností - přes ikonu "domů", a vybírat si, co chci o této firmě vědět, a druhá možnost je postupně klikat na • EQUIPMENT - Sarens Giant Cranes - kde jsou v modrém a žlutém obdélníčku odkazy na stažení dvou souborů pdf - jeden má 2 stránky, druhý 44 stran. Ke každému typu je tam foto nebo vyobrazení, a základní technické parametry. Na začátku tohoto století se v Rafinerii v Kralupech stavěl hydrokrak - tam se vystřídalo velké množství různých mastodontů - včetně jednoho jeřábu na pásech od společnosti Sarens, s ramenem asi 100 metrů - podle nápisů to byl DEMAG. Odváželo jej 36 kamionů... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 8-2007 |
AllForOnepnzs: "Vemm: Ten jeřáb v Ledvicích, jehož velikost byla o něco menší než to z uvedených odkazů. Dále určitě měl svůj pásový podvozek (pod otočí) a nebyl na kolejové posuvné základně. A protizávaží mělo svůj samostatný podvozek. Řekl bych, ze pasový, ale ruku do ohně bych za to nedal - mohlo mít i kolový podvozek. Jak to dělali, když bylo někam třeba popojet se základnou jsem bohužel neviděl. Jestli se podvozek pod závažím zvedne a jeřáb opatrně popojede netuším… Když jsem byl naposledy v Plzni ve Škodovce někdy před dvěma lety, ležel tam VVER 1000, který prý měl jít též do Bulharska ale zákazník už ho myslím neodebral. Vypadalo to jako o něco větší železniční cisterna, jen bez podvozků a ost. příslušenství. Jinak jsem zvyklý, ze max nosnost jeřábu je (byla) udávána 3m kolem osy otoče. Viz onen AD 28, kde je 28t jen za , v podstatě na zvednutí a položení, nikoliv manipulaci. Na plný vyložení, ještě s krákorcovým výložníkem do boku má asi 240 kg. Když to rameno takhle polozim vedle jeřábu k zemi, tak ho rozhoupu rukou… ." Pokud byl jeřáb na pásech, protizávaží mohlo samozřejmě mít podvozek také pásový, ale i kolový - nebo žádný. Dnes je trochu jiná doba, jeřáby s vyšší nosností (obvykle tisíce tun) se více objevují právě ty systému Ring crane - kde odpadá omezující vliv toho otočového ložiska, které vlastně nahrazuje ten kruh kolejí, který může mít průměr i 50 metrů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 370 Registrován: 12-2003 |
Vemm: v odkazu je navíc mezera za SGC, správně je takto: https://www.sarens.com/media/20220520/133632_93216_SinglePage-SGC %20Family%202020%20(dig).pdf |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 277 Registrován: 1-2014 |
Ten drobček v Ledviciach mal kolesovy podvozok pod protizavaziami skoda že nemám PC s fotkami pri sebe |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3161 Registrován: 5-2008 |
ROMMEL: ten barák má 18 pater , který se rovnají 44 patrům obytnýho domu
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 278 Registrován: 1-2014 |
Tuším vyhliadka je v 140-tich metroch....krásne výhľady sú stamade |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3162 Registrován: 5-2008 |
ROMMEL: než tě tam pustijou, tak musíš podepsat papít, že zvládneš přes 800 schodů
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 279 Registrován: 1-2014 |
Parmezano : keby len raz najhoršie to bolo keď výťahy mali poruchu/servis a trebalo vyniest trebárs lanovacku 3,2-ku alebo hever aspon do polky kotla 🤯 alebo keď sa vyteperis pod strechu so zvarackou na pleci a piecku s elektródami v ruke....a zistíš že si si kuklu zabudol v konťaku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2459 Registrován: 5-2007 |
Zajímavá statistika, zejména že v dalších tabulkách to seřadili a zohlednili u dopravců i počet najetých kilometrů/výkony v síti SŽ. https://zdopravy.cz/drazni-urad-poprve-odhalil-pocty-chybujicich- strojvedoucich-podle-dopravcu-151307/ |
El_ron_de_cuba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 586 Registrován: 2-2004 |
Aleš_Liesk.: Odpověď zní ano "Slovinci jezdí vlevo nebo vpravo, víte někdo?" Maribor - Sežana - IT vlevo Zidani Most - Dobova - HR vpravo Na dost úsecích mají stále jednosměrné TZZ a v některých (reléovkových) stanicích i jednosměrné SZZ. Usměrněné vjezdy a částečně usměrněný odjezd v Zalogu je dělaný na provozovaný levostranný provoz. |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2884 Registrován: 11-2009 |
(Skoro)nehoda. https://www.novinky.cz/clanek/krimi-u-pisku-se-malem-srazily-vlak y-40427117 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28510 Registrován: 5-2002 |
Erdc: Maribor - Sežana - IT vlevo Zidani Most - Dobova - HR vpravo Takže vlastně úplně stejně, jako to bývalo u nás na Moravě: všude pravostranný, jen Ferdinandka (ve SLO ta jižní) levostranný...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|