Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 31. 3. 2023 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 31. 3. 2023dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4341 Registrován: 7-2017 |
997: "Kromě toho vím, že na př. lokomotivy DR a DB jezdily v normálním provozu na černé a v "muzejním" se v tomto směru moc nezměnilo." No, pokud jde o východoněmecké DR, tak toto tvrzení asi nelze úplně zobecnit... Soudruzi z NDR měli černého uhlí permanentní nedostatek a zkoušeli se střídavými úspěchy jezdit na kdeco, včetně uhelného prachu, hnědouhelných briket nebo dokonce tzv. BHT (Braunkohlenhochtemperatur) koksu. Nakonec je stejně tristní situace donutila ještě v letech 1957 - 67 vyměnit kotle u více než 700 provozních parních lokomotiv nosných řad (01, 03.10, 39 ex pruská P 10 přeznačená s novými kotly na 22, 41, 50, 52 přeznačená po výměně na 52.8 a 58.2-21 ex pruská G 12) za nové, vyvinuté pro spalování méněhodnotných paliv podle vzoru kotlů pro novou řadu 23.10 (později přeznačenou na 35). Některé zánovní kotle z této výroby byly pak ještě po vyřazení řady 22 v důsledku elektrifikace páteřních tratí použity podruhé u řady 03.10, kde se dožily dokonce i olejového topení... Pravidelný parní provoz v NDR nakonec v r. 1988 oficiálně uzavřely právě lokomotivy řad 50 a 41 s těmi novými kotly. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 313 Registrován: 8-2017 |
k dědek - hank: Jo jo, to se vše ví. Hodně bylo o tom napsáno a ještě hodně si toho také člověk pamatuje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3596 Registrován: 7-2017 |
Mám dotaz. Které lokomotivy byly stavěny výhradně na hnědé uhlí? O "Prachárnách" na černé podřadné uhlí s velkým množstvím prachu vím. Při posledním zařazení 414.404 na posunu v H.K na ní bylo používáno též hnědé uhlí a všechny zbytky bordelu z "figur" (informace od jednoho z posledních topičů). Kolem parních lokomotiv se pohybuji od šedesátých let minulého století. Ano hnědým uhlím se někde roztápělo, ojediněle v noci předtápělo. U velkých lokomotiv problém jak pro předtápění (roztápění) zbrojit hnědé uhlí. Do tendru, či do budky (čím a jak)? Hnědé se přidávalo do černého pro jízdu pokud nehrozilo nebezpečí požáru. Následně se zjistilo, že značně stoupla spotřeba, snížil se výkon parního kotle. Ve výsledku ne příliš kladná ekonomika. Pokusy topit s hnědou kostkou znamenalo, vyměnit síta s menšími oky, zúžit mezery mezi roštnicemi (ne u všech lokomotiv to bylo možné). Tím se zvýšil odpor odchodu spalin a přístupu kyslíku, snížil výkon kotle, zvýšila spotřeba, snížil dojezd mezi zbrojením. Paradoxně častější propalování roštnic a popelníků častým hořením v popelníku, větší spotřeba vody na kropení do popelníku i dýmnice, větší množství popele i mouru (mokry mour lepivější - ucpávání sít), častější odpopelňování. Výsledkem bylo použití pouze pro posun v depech a stanicích, možná někde na vlečkách. Pokud se týká cen černého uhlí, již v loňském roce jsem na K-REPORRTu uváděl skutečné nákupní ceny (s DPH). Z cca předchozích 6 000 Kč/t v září 2021 (cca 6 600 Kč/t) v prosinci 9 600 Kč/t do léta 2022 postupné navyšování až na cca 20 000 Kč/t. V říjnu 2022 20 200 Kč/t, do prosince se vyšplhala k 30 000 Kč/t. Navýšení nebylo 50%, ale téměř o 5ti násobek. Pravdou je, že nyní začíná cena klesat. Aktuálně u našeho dodavatele leden cca 20 tisíc, nyní 15 800 Kč/t + doprava. Uvidíme do léta. Když koupíte celý vagon z OKD tak se dostanete pod 12 000 Kč/t + náklady na dopravu + vyložení (přeložení). Je také potřeba mít dostatek volných financí. Co to udělalo loni s jízdným, počtem cestujících a výslednými tržbami je další věc k zamyšlení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 2-2023 |
Zdravím, jdu s dotazem. Na kořistních lokomotivách se po válce objevovali znaky CCCP s překříženími kladivy a vedle toho ještě trojúhelník a uvnitř písmeno nebo číslice (dle fotek A, 13 a 45). Nevíte někdo co to značení v trojúhelníku znamenalo a popřípadě co tam vše mohlo být??? |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 665 Registrován: 7-2012 |
Ad kořistní loko, Chtěl jsem vám napsat čísla kartonů fondů MŽ I. a MD I., aby jste si to našel v NA. Ale... kdo by tam chodil (?). Tak ono už to bylo prostudováno a sepsáno kolegou "csik", tak doporučím si najít časopis Železničář rok 1995 a stránky 32-33, 34 a tabulkové přílohy V-VIII, tam je vše vysvětleno a popsáno. Pěkné čtení, pokud vám to bude stačit. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4354 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig: "...Železničář rok 1995..." Železničář skončil v roce 1991. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1663 Registrován: 8-2015 |
Dobrý den, zájímala by mě maximální rychlost převodových parních lokomotiv v USA typu Shay, Heisler, Climax normálního i úzkého rozchodu, a to vpřed i vzad. Díky Kwasi Fotky jsou z https://www.facebook.com/CassScenicRailroad/ |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27160 Registrován: 5-2002 |
Bw_Ig: "Ad kořistní loko, Chtěl jsem vám napsat čísla kartonů fondů MŽ I. a MD I., aby jste si to našel v NA. Ale... kdo by tam chodil (?). " Mě by to třeba zajímalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3590 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - je myšlena Železnice (Bauer a spol.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5084 Registrován: 11-2006 |
kwasi: Na stránce, věnované lokomotivám Shay, se to dozvíš hned na začátku.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4366 Registrován: 7-2017 |
V jiném vlákně to zapadlo, tak se zkusím zeptat i tady. Letošní 3. číslo časopisu LOK Magazin přineslo obsáhlý nekrolog jednoho z německých mistrů železniční fotografie Herberta Schneidera z Jeny, který zemřel loni před vánocemi. Jedna z jeho fotografií, která byla k článku přiložena, nese tento popisek: Herbert miloval české železniční prostředí: Zde je 354.1217 v srpnu 1982 se stylovým zvláštním vlakem. Bohužel si nezaznamenal, kde přesně byla fotografie pořízena. Poznáte někdo místo a případně přesné datum té zvláštní jízdy? (Zdroj: LOK Magazin 3/2023, str. 103) |
Šmajchl
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 933 Registrován: 9-2011 |
dědek_hank: To by mělo být u rybníka v Oskořínku na trati Nymburk - Jičín. Myslím, že jízda byla současně s výstavou v Nymburce-městě (snad 19.9.1982). |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4367 Registrován: 7-2017 |
Šmajchl 933: Děkuji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3003 Registrován: 9-2009 |
|
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3754 Registrován: 6-2002 |
Zatímco strojům s kulatými dýmničními dveřmi ta rudá ozdoba vcelku i slušela, tak na "rakouských" strojích je zřejmé, že tam byla jenom proto, že tam být musela. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5972 Registrován: 5-2007 |
Pokud to tu ještě nebylo,tak zde trocha historie z Polska: "Obsługa parowozu podczas jazdy" (1959 r.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1494 Registrován: 5-2002 |
A tady druhý díl https://www.youtube.com/watch?v=CrHR4pGc6MY
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1181 Registrován: 5-2012 |
Která dvouosá parní mašinka zvaná prý Kačenka mohla posunovat krátce po válce v roce 1945 ve Veselí n.Moravou? |
Lajos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 315 Registrován: 8-2014 |
Jagg: velmi pravděpodobně 210.001, dříve Serenyi. Po zestátnění "Luhačovky" dojezdila ve veselské výtopně na posunu
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1182 Registrován: 5-2012 |
Ona neskončila v cukrovaru v Kropáčově Vrutici? Nebo tam šla až od ČSD? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3591 Registrován: 7-2005 |
Ano, ve Veselí n.M. v 12/1946 i 12/1950 je vedena loko 210.001 Proč měla jít do Kropáčovy Vrutice, když byla na pomníku v Technickém muzeu Brno? A dnes je v NTM, depozitář Chomutov (rozložený stav) Viz článek ve Světě železnice (nějaké starší číslo). ČSD zrušilo loko 210.001 až v únoru 1954 prodejem TZ Bratislava pro vytápění |
Bdlm
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2170 Registrován: 3-2007 |
Chomutov |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3592 Registrován: 7-2005 |
dobře, dobře... NTM ano, Chomutov už ne....ale válela se tam to už jí někdo dává dohromady (vystavovatelný stav)? v pondělí se zeptám Michala... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3593 Registrován: 7-2005 |
Už to vidím, o nasazení lokomotivy 210.001 v cukrovaru Kropáčova Vrutice se píše na internetu v souvislosti s modelem ETS - 210.001. Pokud si však zalistujete ve Světě železnice č.60 a 61 (3/2016 a 4/2016), kde vyšel materiál Radima Šnábla o vlečce daného cukrovaru, zjistíte, že původní lokomotiva místní dráhy Újezd-Luhačovice sem určitě nepřišla. Její historii naopak popsal Mojmír Leštinský ve Světě železnice č.27 (3/2008) v materiálu o uvedené místní dráze. Zde dokonce uvádí, že byla stále ve Veselí a k 1.10.1953 jí odstavili do zálohy dráhy. Zde doplním, že 24.11.1953 projednalo ministerstvo spisem 50711/53 návrh na zrušení lokomotivy 210.001. Nakonec byla 9.2.1954 předána Tukovým závodům Bratislava a vyřazení převodem dořešil ministerský spis 24851/54 z 27.4.1954. Jen pro doplnění - její sestřička byla sice papírově v roce 1938 přeznačena z 210.01 na 212.901, a po převzetí lokálky ČMD v roce 1942 měla dostat číslo 212.001. Jenže lokomotiva byla ještě v roce 1944 prodána. Číslo na lokomotivě se asi nezměnilo, protože ještě v roce 1950 je u podniku Fruta, závod 02 v Modřicích vedena jako 210.01 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1190 Registrován: 1-2017 |
Zdepa: 210.001 dává dohromady Šatava ve Veselí nad Lužnicí. |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1184 Registrován: 5-2012 |
Díky za odpovědi, jen mi trochu vrtá hlavou, proč byla v roce 1938 označena jako lokomotiva soukromých drah (210.9), když dráha, na které měla jezdit, byla už v roce 1925 zestátněna. Mohla snad jezdit mezi lety 1938 až 1942 (1945?), kdy byla přeznačena na 210.0, na nějaké jiné soukromé dráze? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4378 Registrován: 7-2017 |
jagg: "..když dráha, na které měla jezdit, byla už v roce 1925 zestátněna." Proč myslíš, že byla zestátněna v r. 1925? O dva příspěvky výše Zdepa napsal, že lokálka byla převzata ČMD v r. 1942... Úplně přesně řečeno: Podle vyhlášky protektorátního Ministerstva dopravy a techniky 46932/42 ze dne 18. září 1942 ji 1. října 1942 převzaly BMB/ČMD jako pronajatý podnik. V r. 1925 bylo v ČSR sice zestátněno hodně lokálek, ale určitě ne všechny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3007 Registrován: 9-2009 |
Místní dráha Újezd - Luhačovice, akciová společnost v Brně, Akademická 39.¨ Dráha byla v období první republiky soukromou dráhou s vlastním provozem. Správa provozu se sídlem v ulici Akademická 39 v Brně byla společná pro místní dráhy Brno - Líšeň, Kounice - Ivančice - Oslavany a Nezamyslice - Morkovice. Tyto dráhy nebyly v provozu ČSD. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4379 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p: "Tyto dráhy nebyly v provozu ČSD." Ještě doplním, že dtto platilo i pro dnešní trať Veřovice - Štramberk - Studénka, o kterou se dělily dokonce dvě soukromé společnosti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3008 Registrován: 9-2009 |
Ještě ve třicátých letech byl členem správní rady Místní dráhy Újezd - Luhačovice, akciové společnosti v Brně i Alois hrabě Serényi, velkostatkář v Luhačovicích. Jeho otec byl Otto Jan hrabě Serényi, dle kterého byla lokomotiva pojmenována. Lokomotiva v depozitáři NTM v Chomutově. Poznámka: Ulice Akademická je dnešní ulice Čapkova. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1186 Registrován: 5-2012 |
Kdy byla tedy Luhačovka zestátněna? A přeznačení ze soukromé 210.901 na 210.001 provedla ČMB ve 42' nebo až ČSD po 45'? |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 666 Registrován: 7-2012 |
To co zbylo, a nebylo zestátněno během Protektorátu (pak zase v září 1945 zrušeno a obnoveno) a nebylo zestátněno u říšských drah území Sudentenlandu (pak zase v září 1945 zrušeno a obnoveno), tak se "znárodnilo" koncem roku 1948 a provedlo v lednu 1949, ukončen proces v letech 1950 až 1952. Zde dva dokumenty o znárodnění se seznamem všech tehdy existujících soukromích drah, nejen místních: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3595 Registrován: 7-2005 |
Koho zajímá luhačovická lokálka po právní stránce, doporučim jeden ze spisů fondu Ministerstva dopravy 1946-1952, karton 196 "Místní dráha Újezdec - Luhačovice, memorandum o zestátnění 1936, zestátňovací úmluva, výmaz firmy 1936 - 1949." Jinak obě loko byly převzaty koncem roku 1942, protože k 20.6.1942 ještě nejsou vedena, ale k 1.1.1943 už ano Stejná tabulka z 1.7.1944 zná ještě 210.001 a 212.001. Ale pan ing.Mareš si do svého předpisu V 101 z roku 1938 dopsal oba stroje a pak udělal u 212.001 poznámku o prodeji v roce 1944 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6736 Registrován: 11-2009 |
Čtvrtá a poslední vyrobená lokomotiva řady 476.0 při vykonání technicko policejní zkoušky v zimě 1950. (Akrylové barvy, tuše, suché pastely, technická pera) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1609 Registrován: 12-2006 |
Union pacific: No tak ta teda je |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 205 Registrován: 12-2011 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 206 Registrován: 12-2011 |
Další cedule 456.011, materiál sololit, karton. Je k mání. Info na email korbel444@seznam.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 51 Registrován: 4-2018 |
Neví někdo přibližné časy. Děkuji https://www.sem-chemnitz.de/event/fruehlingsfahrt-erzgebirge/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1260 Registrován: 4-2019 |
433.001 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6609 Registrován: 6-2016 |
Možná to tady už bylo... https://www.stream.cz/vlaky/parni-vlaky-v-letech-2018-az-2022-645 66245 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7791 Registrován: 9-2003 |
V neděli 19.3.proběhla významná událost pro členy Letohradského železničníh klubu,kteří v Muzeu lokálky v Rokytnici v Orlických horách renovují do pojízdného stavu lokomotivu 328.011 (ex.9262, typ CP600). Po 47 letech byl demontován kotel lokomotivy a odeslán k opravě do firmy Sea Kolín.Novovýrobě se podrobí popelník lokomotivy.Podrobné reportáže z renovace můžete sledovat na facebook profilu Zprovoznění parní lokomotivy 328.011
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1293 Registrován: 7-2017 |
Opět jedno ohlédnutí. 475.1142 a 477.043 u Nového Strašecí (1981) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1295 Registrován: 7-2017 |
Setkání historie na kolejích (423.041) s tou na silnici. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 6-2013 |
Existuje, respektíve je niekde zverejnený zoznam normálnerozchodných parných a akumulačných lokomotív vyrobených pre vlečky v Československu? Myslím niečo na spôsob zoznamov parných lokomotív ČSD v cykle Encyklopédie železnice. Vďaka. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4430 Registrován: 7-2017 |
742.286: "Existuje, respektíve je niekde zverejnený zoznam normálnerozchodných parných a akumulačných lokomotív vyrobených pre vlečky v Československu?" V knize Karla Zeithammera Česká stavba parních lokomotiv. |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 706 Registrován: 7-2010 |
Ke které 475.1 patřil prosím tendr 932.304 ? Pravděpodobně konec 60 tých let a patřila LD Č.Budějovice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6636 Registrován: 6-2016 |
https://www.osel.cz/12798-vyhynuti-parnich-lokomotiv-popira-evolu cni-predsudky.html |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27190 Registrován: 5-2002 |
Z historie vymírání parních lokomotiv vyplývá, že když neměly konkurenci, jejich evoluce v podstatě přešlapovala na místě. Jakmile se ale objevily konkurenční technologie, parní lokomotivy se hned začaly adaptovat. Jako by přeřadily evoluční rychlost. To je dobrá blbost. |
Mirek_2037
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 979 Registrován: 5-2012 |
Radar007: Je to 475.159. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4431 Registrován: 7-2017 |
Radar007: "Ke které 475.1 patřil prosím tendr 932.304 ? Pravděpodobně konec 60 tých let a patřila LD Č.Budějovice." 475.159. Jestli moje anály a Korbelovy samizdaty nekecají, tak s ním jezdila celý život, tj. od TBZ 19.06.48 až do zrušení 19.03.79. Většinu z toho času strávila v Budějicích, kromě zápůjček do Tábora a Bratislavy (1958), od 05/69 byla v Táboře (což bylo tehdy pobočné depo Budějic), 09/72 Děčín, 09/73 Chomutov, 06/77 Brno dolní, kde byla také zrušena (ale ještě v r. 1978 jezdila turnusově s R a Os do Přerova). |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 707 Registrován: 7-2010 |
Mirek_2037 + dědek_hank : Děkuji oběma za identifikaci. |
Mirek_2037
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 980 Registrován: 5-2012 |
Lokomotiva 534.0373 měla dlouho (už v roce 1965) tendr řady 930.105. Byl od nějakého mikáda? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4434 Registrován: 7-2017 |
Mirek_2037: "Lokomotiva 534.0373 měla dlouho (už v roce 1965) tendr řady 930.105. Byl od nějakého mikáda?" V té tlusté knize o mikádech pp. Petra a Zeithammera se tendr 930.105 uvádí u bratislavských lok. 387.034 (která z Plzně dorazila s tendrem 930.008, ještě téhož roku 1937 pro ni byl z výroby dodán 930.105 a lok. ho měla do r. 1946, ale k 31. 12. 46 už měla 930.106) a 387.035 (u ní se uvádí 930.105 k 31. 12. 46, ale někdy v r. 1947 lok. dostala tendr 935.190 dodaný z výroby v březnu toho roku). U jiných mikád jsem tento tendr nenašel, ale to ještě nemusí nic znamenat; 387.0 měnily tendry málem jako ponožky a dnes už kompletní data těžko dá někdo dohromady... Korbelovy samizdaty uvádějí tendr 930.105 kromě 534.0373 ještě u 534.0379. Obě lok. strávily většinu svého života na Slovensku a potkat se mohly například v 50. letech ve Spišské Nové Vsi nebo v 60. letech ve Zvolenu. Nicméně časové údaje Pavel Korbel neuvádí - chronologicky zmapovat život kremáků bez mezer se už asi nepodaří nikdy nikomu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3621 Registrován: 7-2005 |
ad 742.286 a d_h - uvedená kniha uvádí jen dodávky akumulačních lokomotiv z ČKD, ale to je tak polovina toho, co se u nás na vlečkách potulovalo. Již delší dobu klíčí vize materiálu na dané téma, ale je to náročné. Někde jsou provozní data a nejsou fotky. A někde je to přesně obráceně... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1144 Registrován: 11-2021 |
DH: Já to vidím jasně: potřebujeme inženýry, aby navrhovali nové lokomotivy a ne historiky, aby oprašovali archiválie, ne? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4435 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3621: Tomu dost dobře nerozumím, vždyť Česká stavba uvádí všechny průmyslové páry vyrobené v ČKD i ve Škodovce včetně jimi vcucnutých menších firem jako byl třeba Adamov... Dotaz zněl na parní lokomotivy pro vlečky vyrobené v Československu, to chápu jako výrobu v ČSR a v Protektorátu Čechy a Morava v období 1918 - 1958, nebo je tu vyráběl ještě někdo jiný? (Snad ještě Schifauer v Klatovech, ale ten je v knize uveden taky, i když šlo jen o zanedbatelnou epizodu, a pokud vím, tak postavil jenom pár úzkorozchodných strojů...) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3622 Registrován: 7-2005 |
ad d_h - tak já ten dotaz "slyším" jinak...."seznam lokomotiv vyrobených pro vlečky v Československu?" Když pominu to, že jsem přehlédl "parních a akumulačních", čímž jsem reagoval jen na problematiku všech vlečkových akumulačních, tak v dotazu stále vidím poptávku po všech lokomotivách, které byly vyrobeny pro vlečky na území někdejšího Československa. To, že by mělo jít jen o výrobu domácích lokomotivek, v tom nevidím. Jo, těch 30 let bez opakování jazyka našich sousedů/bratrů začíná chybět... Ale možná zbytečně "mlátím prázdnou slámu", protože máte pravdu v tom, že to co se vyrobilo v Libni a Plzni, je uvedeno v knihách KZ. Kdyby se měly řešit všechny lokomotivy, které prošly vlečkami, tak je výsledek někde jinde. Drobný doplněk - lokomotivu CN600 pro SHD Most opravdu začala strojírna Schifauer stavět a to díky tomu, že kotel pro ní vyrobila plzeňská Škodovka, ale nakonec nebyla dokončena. A měla být rozebrána na materiál a šrot. Tedy alespoň dle písemností klatovské StB na p.Štábrovského, který se časem stal jejich spolupracovníkem, a dožil v klidu na Kladně jako zaměstnance ZÚ - SONP Kladno |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1145 Registrován: 11-2021 |
McBain: no dobrá blbost. Chceš tvrdit, že štokr s ocelovým topeništěm a smaltovanýma tabulkama se jen tak vyvinul v prostředí s nadbytkem mědi? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4436 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3622: Jenže v tom případě by bylo logické formulovat to nějak jako "pro československé vlečky" nebo "pro vlečky na území Československa". Zmapovat výskyt VŠECH vlečkových lokomotiv (včetně těch vyrobených v cizině) na VŠECH čs. vlečkách by asi bylo téma pro celoživotní dílo kolektivu badatelů. Ale asi bude nejlepší, když to upřesní tazatel... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 511 Registrován: 8-2012 |
původní.gp: Ekologické a biologické principy, včetně evoluce a krátko- i dlouhodobé adaptace organismu na okolní prostředí, platí univerzálně. A to nejen v přírodě, ale pro lidstvo jako celek a pro vás jako jedince. Jenom si to neuvědomujete. K těm parním lokomotivám: myslím, že třeba postupný "přerod" řady 423.0 na 433.0 je docela hezkou ilustrací. Prostě se během vývoje technologie nebo organismu (myšleno vývoj celého druhu, nikoliv jedince) objeví znak či vlastnost, která je užitečná a rozšíří se. Jestli je za změna dána geneticky (mutace), nebo "stvořitelem" (konstruktér něco změní, aby technologie lépe sloužila), to na principu nic nemění. Pokud je to těžko představitelné na párách, můžete to zkusit třeba na mobilech. Postupně se objevily prvky a vlastnosti (dotykový displej, velký čudlík dole uprostřed, foťák a desítky dalších), které byly evolučně úspěšné = lidi to kupovali a daný prvek zůstal i v dalších generacích. Jiné tak úspěšné nebyly (nevím, třeba véčkový design?) a postupně vymizely nebo mají marginální pozici. Stejně to funguje v přírodě, kde se jedna z mnoha mutací ukáže jako výhodná, organismus přežije a rozmnoží se a předá ji do dalších generací. Nicméně ten poměr úspěšných a neúspěšných je samozřejmě řádově někde jinde než u technologií, kde se nové prvky a vlastnosti hledají cíleně. |